Včelařská konference

Poradí mi někdo jak se dá jednoduše zjistit metylakohol ve víně?
Alois

Ses asi zbláznil,je aspoň nerezový?

Poradí mi někdo jak se dá jednoduše zjistit metylakohol ve víně?
Alois

Zdravím, nejlevnější co jsem zjišťoval je Vast-oil z Karviné, ale to je prodejna.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: mPol <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Apiinvert
> Datum: 12.6.2011 22:07:49
> ----------------------------------------
> Před časem jsem zde dával inzerát na prodej včelstev. Nakonec všechno
> dopadlo jinak a včelky si nechám. Tímto se předem omlouvám všem, kteří
> uvidí inzerát v Moderním včelaři.
>
> Mám malou otázku. Má někdo aktuální kontakt na dodavatele Apiinvertu na
> severní Moravě? Myslím tím někoho, kdo má nižší ceny než včelařské
> prodejny. A nejlépe i dovoz.
>
> mp
>
>
>

nestačím se divit když čtu ty nesmysly_gp_

..........
Stonjek (213.151.87.2) --- 12. 6. 2011
Re: Medovina zastudena (52691) (52694) (52695) (52696) (52698) (52701) (52707)

Mám na to naprosto stejný názor a nestačím se divit když čtu ty nesmysly. Kolega má naprostou pravdu v tom, že základ je rozkvas a množství. Když ho uděláte neslaný nemastný výsledek vypadá obdobně. Žel nevím jak je na tom Dol s kvasinkami teď, ale po mých zkušenostech doporučuji se jim vyhnout! Jablečný mošt je velmi lehce a kvalitně zkvasitelný je z něj dobré ovocné víno, ale většinou se musí hodně dosladit, protože nemá požadovanou cukernatost v tom je celý ten zádrhel. Jäko náhrada části vody je velmi dobrý, neboť zvyšuje potřebnou kyselost přírodně, a silně zvyšujete intenzitu kvašení, nepotřebujete téměř živnou sůl a medovina se podstatně rychleji odkalí stačí vyzkoušet!!! Zdraví R. Stonjek

Před časem jsem zde dával inzerát na prodej včelstev. Nakonec všechno dopadlo jinak a včelky si nechám. Tímto se předem omlouvám všem, kteří uvidí inzerát v Moderním včelaři.

Mám malou otázku. Má někdo aktuální kontakt na dodavatele Apiinvertu na severní Moravě? Myslím tím někoho, kdo má nižší ceny než včelařské prodejny. A nejlépe i dovoz.

mp

Dne Sunday 12 of June 2011 17:32:39 Stonjek napsal(a):

> cukernatost v tom je celý ten zádrhel. Jäko náhrada části vody je velmi
> dobrý, neboť zvyšuje potřebnou kyselost přírodně, a silně zvyšujete
> intenzitu kvašení, nepotřebujete téměř živnou sůl a medovina se podstatně
> rychleji odkalí stačí vyzkoušet!!! Zdraví R. Stonjek

Dobry den,

kolik to je asi procentuelne ? 10, 20, 50 % ?

Dekuji.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Mám na to naprosto stejný názor a nestačím se divit když čtu ty nesmysly. Kolega má naprostou pravdu v tom, že základ je rozkvas a množství. Když ho uděláte neslaný nemastný výsledek vypadá obdobně. Žel nevím jak je na tom Dol s kvasinkami teď, ale po mých zkušenostech doporučuji se jim vyhnout! Jablečný mošt je velmi lehce a kvalitně zkvasitelný je z něj dobré ovocné víno, ale většinou se musí hodně dosladit, protože nemá požadovanou cukernatost v tom je celý ten zádrhel. Jäko náhrada části vody je velmi dobrý, neboť zvyšuje potřebnou kyselost přírodně, a silně zvyšujete intenzitu kvašení, nepotřebujete téměř živnou sůl a medovina se podstatně rychleji odkalí stačí vyzkoušet!!! Zdraví R. Stonjek

Prodám čtyřrámkový medomet, pohon na kliku, cena 3.000 Kč, Antošovice u Ostravy, tel. 606 132 834

Neoplozene matky se bez problemu pridavaji, musis ale nejprve udelat oddelek, kde nechas odletet vsechny letavky,zustanou jen mladusky, pak uz klicka testo a na druhy den beha matka mezi vcelami. Za 10-14 dnu podle pocasi kontrola vajicek- oznaceni matky a pak cely oddelek spojis s puvodnim vcelstvem, kde predem pro jistotu starou matku odstranis.
P.

Tak to zahoď a začni znovu.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek <radek.gerberg/=/quick.cz>
> Předmět: Re: Medovina zastudena
> Datum: 11.6.2011 08:43:40
> ----------------------------------------
> Prosím Vás, můžete mě poradit?
> Letos jsem chtěl poprvé vyzkoušet výrobu medoviny, a koupil jsem si Dolské
> hluboko-prokvášející kvasinky. Podle návodu jsem připravil zákvas, a dnes
> ráno po jeho kontrole zjišťuji, že asi nekvasí, ale na jeho povrchu se
> vytváří plíseň. Je to normální proces, nebo je někde chyba??
>
>
>

Už mlčím.. ._gp_
.......
(e-mailem) --- 11. 6. 2011
Re: Medovina zastudena (52691) (52694) (52695) (52697) (52700) (52702) (52708) (52710) (52713) (52716)

Prosím tě co sem pleteš ty učenosti z netu kde přispívá kde kdo.
Chlapíkovi byla dána jednoduchá odpověď a vůbec není potřeba mu zaplavovat hlavu učennostmi kterým stejně bez nějakého základní vzdělání v tomto oboru neporozumí. Zapoj do svého uvažování a hlavně rad obyčejný SELSKÝ ROZUM.

PEPAN

dakujem za radu ale v mojom pripade sa jedna este o neoplodnenu matku-najviac mi prijali matku v umelom matecniku ale ten cas bez matky trva 8 dni ake mate skusenosti?dakujem Stano

Prosím Vás, můžete mě poradit?
Letos jsem chtěl poprvé vyzkoušet výrobu medoviny, a koupil jsem si Dolské hluboko-prokvášející kvasinky. Podle návodu jsem připravil zákvas, a dnes ráno po jeho kontrole zjišťuji, že asi nekvasí, ale na jeho povrchu se vytváří plíseň. Je to normální proces, nebo je někde chyba??

Prosím tě co sem pleteš ty učenosti z netu kde přispívá kde kdo.
Chlapíkovi byla dána jednoduchá odpověď a vůbec není potřeba mu zaplavovat hlavu učennostmi kterým stejně bez nějakého základní vzdělání v tomto oboru neporozumí. Zapoj do svého uvažování a hlavně rad obyčejný SELSKÝ ROZUM.

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medovina zastudena
> Datum: 10.6.2011 21:50:11
> ----------------------------------------
> Při fermentaci jde o složitý proces, podle jednoho webu
> http://www.ekovin.cz/sekce-ekologicke-produkce/mikrobialni-kontaminace
>
> se píše, že fermentaci vlastně začínají kvasinky jiné, než ji dokončují.
>
> K octovým kvasinkám je tam fakt, že potřebují vzdušný kyslík, jenže ten je
> zase potřeba u něterých vín, které jsou dezertní - malaga a madeira. Ty
> zrají po zcelení za přístupu vzduchu a k tomuto je asi tato poznámka na
> wikipedii, že existuje kvasný proces, kdy z acetaldehydu nevzniká ethanol,
> ale ocet. Druhý typ octových bakterií ethanol - ocet to zvládne. Taková
> kontaminace je možná.
>
> Další informace o vínech jsou zase v dokumentu na:
> http://eso.vscht.cz/cache_data/1169/www.vscht.cz/kch/kestazeni/sylaby/vinar
> stvi.pdf
>
> Tam u té madeiry a malaga vín asi acetaldehyd je opravdu problém, jestli
> místo ethanolu přechází vlivem kontaminací moštu na ocet._gp_
>
> ..........
> (e-mailem) --- 10. 6. 2011
> Re: Medovina zastudena (52691) (52694) (52695) (52697) (52700) (52702)
> (52708) (52710)
>
> taky jsem nepsal o výrobě v octárně ale o vinném octu a přírodním kvašení
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: gp
> > Předmět: Re: Medovina zastudena
> > Datum: 10.6.2011 17:38:20
> > ----------------------------------------
> > Ocetnice pepane dokážou kvasem přes naočkované hoblovačky přeměnit lih v
> > ocet, s mnohem vyšším koncovým podílem kyseliny. Konzumní ocet je vlastně
> > naředěný do 8%. Kdysi jsem to četl v rámci samostudia zemědělské výroby a
> > nemusím to nějak ani hledat._gp_
> > ......
> > (e-mailem) --- 10. 6. 2011
> > Re: Medovina zastudena (52691) (52694) (52695) (52697) (52700) (52702)
> >
> > Taky jsem na to hleděl jak sůva z nudlí. Lihový ocet nemůže mít víc jak
> 8%.
> > To množství lihu je pro octové kvasinky smrtelné.
> >
> > pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: R. Pol?ek
> > > Předmět: Re: Medovina zastudena
> > > Datum: 10.6.2011 12:43:25
> > > ----------------------------------------
> > > speciálně vyšlechtěných kvasinek až 16 %. Stoupne-li koncentrace
> alkoholu
> > > nad připustnou mez, mohou se v roztoku namnožit bakterie, které
> přeměňují
> > > meziprodukt fermentace, acetaldehyd, na kyselinu octovou, a místo
> > alkoholu
> > > dostaneme vysoce procentní ocet."
> > >
> > > Tady bych s Wikipedií trochu polemizoval, podle mých zkušeností totiž
> > > častěji zoctovatí řidší kvas s menším obsahem cukru a potom etanolu,
> tak
> > > zhruba do těch 8 %.
> > > Zoctovatění na rozdíl od kvašení je podmíněno přístupem vzdušného
> kyslíku
> > ,
> > > takže octovatí přednostně taky kvas v neutěsněných nádobách.
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Při fermentaci jde o složitý proces, podle jednoho webu
http://www.ekovin.cz/sekce-ekologicke-produkce/mikrobialni-kontaminace

se píše, že fermentaci vlastně začínají kvasinky jiné, než ji dokončují.

K octovým kvasinkám je tam fakt, že potřebují vzdušný kyslík, jenže ten je zase potřeba u něterých vín, které jsou dezertní - malaga a madeira. Ty zrají po zcelení za přístupu vzduchu a k tomuto je asi tato poznámka na wikipedii, že existuje kvasný proces, kdy z acetaldehydu nevzniká ethanol, ale ocet. Druhý typ octových bakterií ethanol - ocet to zvládne. Taková kontaminace je možná.

Další informace o vínech jsou zase v dokumentu na:
http://eso.vscht.cz/cache_data/1169/www.vscht.cz/kch/kestazeni/sylaby/vinarstvi.pdf

Tam u té madeiry a malaga vín asi acetaldehyd je opravdu problém, jestli místo ethanolu přechází vlivem kontaminací moštu na ocet._gp_

...........
(e-mailem) --- 10. 6. 2011
Re: Medovina zastudena (52691) (52694) (52695) (52697) (52700) (52702) (52708) (52710)

taky jsem nepsal o výrobě v octárně ale o vinném octu a přírodním kvašení

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp
> Předmět: Re: Medovina zastudena
> Datum: 10.6.2011 17:38:20
> ----------------------------------------
> Ocetnice pepane dokážou kvasem přes naočkované hoblovačky přeměnit lih v
> ocet, s mnohem vyšším koncovým podílem kyseliny. Konzumní ocet je vlastně
> naředěný do 8%. Kdysi jsem to četl v rámci samostudia zemědělské výroby a
> nemusím to nějak ani hledat._gp_
> ......
> (e-mailem) --- 10. 6. 2011
> Re: Medovina zastudena (52691) (52694) (52695) (52697) (52700) (52702)
>
> Taky jsem na to hleděl jak sůva z nudlí. Lihový ocet nemůže mít víc jak 8%.
> To množství lihu je pro octové kvasinky smrtelné.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek
> > Předmět: Re: Medovina zastudena
> > Datum: 10.6.2011 12:43:25
> > ----------------------------------------
> > speciálně vyšlechtěných kvasinek až 16 %. Stoupne-li koncentrace alkoholu
> > nad připustnou mez, mohou se v roztoku namnožit bakterie, které přeměňují
> > meziprodukt fermentace, acetaldehyd, na kyselinu octovou, a místo
> alkoholu
> > dostaneme vysoce procentní ocet."
> >
> > Tady bych s Wikipedií trochu polemizoval, podle mých zkušeností totiž
> > častěji zoctovatí řidší kvas s menším obsahem cukru a potom etanolu, tak
> > zhruba do těch 8 %.
> > Zoctovatění na rozdíl od kvašení je podmíněno přístupem vzdušného kyslíku
> ,
> > takže octovatí přednostně taky kvas v neutěsněných nádobách.
> >
> >
>
>
>

To jsi za dva dny rozebíral plodiště a kontroloval, zda matku včelstvo přijalo? To je dost hazard, často se včely naštvou a matku zabijí prvávě kvůli kontrole. Já to dělám tak, že novou matku dám v klícce do úlu, za den či dva, dle počasí, otevřu klícku, aby se mohly včely k matce dostat krze těsto. To jim cca den trvá. Kontroluju nejdřív 5 dní až týden po otevření klícky a s naprostým minimem kouře (většinou stačí kouknout, zda jsou tam vajíčka - přijatá nebo naopak matečníky - nepřijatá). V umisťování staré matky do klícky nevidím nic, co by mělo procento přijmutí zvýšit, jen to komplikuje život a rozčiluje včely.

------------ Původní zpráva ------------
Od: <e-mail/=/nezadan>
Předmět: RE: matky
Datum: 10.6.2011 20:03:11
----------------------------------------
matku staru som odchytil a dal do klietky 24 hod pred pridanim mladej o den
som staru zlikvidoval a dal k nej mladu na cesto a o dva dni som nasiel
mladu zlikvidovanu - kde som urobil chybu? dakujem Stano

matku staru som odchytil a dal do klietky 24 hod pred pridanim mladej o den som staru zlikvidoval a dal k nej mladu na cesto a o dva dni som nasiel mladu zlikvidovanu - kde som urobil chybu? dakujem Stano

taky jsem nepsal o výrobě v octárně ale o vinném octu a přírodním kvašení

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medovina zastudena
> Datum: 10.6.2011 17:38:20
> ----------------------------------------
> Ocetnice pepane dokážou kvasem přes naočkované hoblovačky přeměnit lih v
> ocet, s mnohem vyšším koncovým podílem kyseliny. Konzumní ocet je vlastně
> naředěný do 8%. Kdysi jsem to četl v rámci samostudia zemědělské výroby a
> nemusím to nějak ani hledat._gp_
> ......
> (e-mailem) --- 10. 6. 2011
> Re: Medovina zastudena (52691) (52694) (52695) (52697) (52700) (52702)
>
> Taky jsem na to hleděl jak sůva z nudlí. Lihový ocet nemůže mít víc jak 8%.
> To množství lihu je pro octové kvasinky smrtelné.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek
> > Předmět: Re: Medovina zastudena
> > Datum: 10.6.2011 12:43:25
> > ----------------------------------------
> > speciálně vyšlechtěných kvasinek až 16 %. Stoupne-li koncentrace alkoholu
> > nad připustnou mez, mohou se v roztoku namnožit bakterie, které přeměňují
> > meziprodukt fermentace, acetaldehyd, na kyselinu octovou, a místo
> alkoholu
> > dostaneme vysoce procentní ocet."
> >
> > Tady bych s Wikipedií trochu polemizoval, podle mých zkušeností totiž
> > častěji zoctovatí řidší kvas s menším obsahem cukru a potom etanolu, tak
> > zhruba do těch 8 %.
> > Zoctovatění na rozdíl od kvašení je podmíněno přístupem vzdušného kyslíku
> ,
> > takže octovatí přednostně taky kvas v neutěsněných nádobách.
> >
> >
>
>
>

med dává čerstvě rozpuštěný, neb v té době je samozřejmě již dávno jako beton. Termokomoru na rozpuštění má nastavenou na 45°C - stejně jako já, proto si to pomatuju.
.........

A možná jsme u jádra pudla.

Jablka a květový med jsou v jiných časech ročního období.

Kvasinky co jsou v nějakém pasivním stadiu jsou stále citlivým mikroorganismem a ztekucený med na teplotu medu do 45°C je opravdu často pro ně smrtelný. Mnoho jich může třeba vyklíčit a prasknout vlivem osmotického tlaku. Mnoho jich prostě ztratí klíčivost. Zárodky spor hub co jsou také častěji v medech lesních také. Prostě asi toto bude ono a z podstaty věci jde vlastně o jakousi sterilizaci medu před kvasem. _gp_

Do zákvasu z jablek přidává vodu, to vím určitě. Také vím, že to nechává lisovat ve standardní moštárně.
Med a vodu samozřejmě nemíchá zastudena, voda je pramenitá, ale odstátá a "pokojové" teploty, med dává čerstvě rozpuštěný, neb v té době je samozřejmě již dávno jako beton. Termokomoru na rozpuštění má nastavenou na 45°C - stejně jako já, proto si to pomatuju. Takže z logiky usuzuju, že míchá med kolem 40°C a vodu kolem 20°C. Myslím, že kdysi říkal něco o přidání staré medoviny do zákvasu, ale tohle už fakt nevím a možná jsem si to jen z něčeho blbě odvodil, ale kvasinky nekupuje, to vím určitě. Bouřlivé kvašení probíhá při konstantních 20°C (pokojovka), ne jak je u mnohých vidět, že to v létě narvou do skleníku, kde je 30-40°C, to je zhovadilost. Jak to míchá netuším, skoro bych řekl, že čerpadlem jako když rozpouští cukr na krmení, ale tipuju, tohle fakt ani trošku netuším.
Pokud rozehřeju med, co to má společného s medovinou? Pokud se nejde nad 50°C, raději 45°C, na med a látky v něm by to nemělo mít žádný vliv. Zítra pojedu na chatu, tak jestli tam bude, poptám se, ale moc sdílenj k tomuto tématu nikdy nebyl, prý už si to předávají několik generací, ale je mu 65let a následovníka nemá, tak možná :-)
---------------------------------------------------------------------------------------------------

Zdravím.
Já jsem jabčák dělal a prostě tuna jablek se musela nějak pomlet, nějak
vylísovat a nějak nechat kvasit. Mlely to ježkové válce, lisovalo se to v
pytlu protože to jen přes koš vystřeluje. Výsledkem byl jakkolineupravená
šťáva co přešla v kvas, který kvasil při normální sklepní teplotě malého
vinného sklepa dva roky. Po nekalikerém stáčení se to prostě nechtělo
vyčistit samo a bentonity a jiné čiřidla jsme s tátou nikdy nepoužívaly.
Takže nakonec pomohlo, když se to obnovilo - vylilo na matoliny a znovu
lisovalo a znovu nechalo čistit. Byla to odrůda pannenské a vedle
zavařených šťáv a různých kompotů jsme zkoušely i toto. S nevalným
výsledkem. Řešení je asi někde jinde než jsme dělaly my.

Otázkou je jak jablka pomlet, jak je vylísovat. Odšťavňovače třídy na tuny
jablek jsou docela drahé.

Dále je otázkou jak ten květový med rozpustit v té pramenité vodě, voda
opramenitá je opravdu studená a med se opravdu blbě v takové vodě
rozpouští. Sám si dělám medovou šťávu místo patoků z hypersuper. A pokaždé
hustší část sedne ke dnu. Pokud by toto udělalo v nádobě kde se zkvašuje,
hromada medu by zůstala kvasinkama nezpracována.

Otázkou kolem medu pro studenou medovinu je také to, že kvěťový med
krystalizuje. Jak se tedy ztekutit? Opět ohřátím? Jde v tom případě tedy o
studený způsob?

Tak se na mne nezlobte, ale zkuste to z toho kolegy nějak přes ty otázky
dostat jak to přesně dělá, protože se mi zdá, že to je takový způsob dělání
medoviny za studena takovou včelařskou chimérou a nakonec to je všecko
jinak._gp_
..........

Ocetnice pepane dokážou kvasem přes naočkované hoblovačky přeměnit lih v ocet, s mnohem vyšším koncovým podílem kyseliny. Konzumní ocet je vlastně naředěný do 8%. Kdysi jsem to četl v rámci samostudia zemědělské výroby a nemusím to nějak ani hledat._gp_
.......
(e-mailem) --- 10. 6. 2011
Re: Medovina zastudena (52691) (52694) (52695) (52697) (52700) (52702)

Taky jsem na to hleděl jak sůva z nudlí. Lihový ocet nemůže mít víc jak 8%. To množství lihu je pro octové kvasinky smrtelné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek
> Předmět: Re: Medovina zastudena
> Datum: 10.6.2011 12:43:25
> ----------------------------------------
> speciálně vyšlechtěných kvasinek až 16 %. Stoupne-li koncentrace alkoholu
> nad připustnou mez, mohou se v roztoku namnožit bakterie, které přeměňují
> meziprodukt fermentace, acetaldehyd, na kyselinu octovou, a místo alkoholu
> dostaneme vysoce procentní ocet."
>
> Tady bych s Wikipedií trochu polemizoval, podle mých zkušeností totiž
> častěji zoctovatí řidší kvas s menším obsahem cukru a potom etanolu, tak
> zhruba do těch 8 %.
> Zoctovatění na rozdíl od kvašení je podmíněno přístupem vzdušného kyslíku ,
> takže octovatí přednostně taky kvas v neutěsněných nádobách.
>
>

Zdravím.
Já jsem jabčák dělal a prostě tuna jablek se musela nějak pomlet, nějak vylísovat a nějak nechat kvasit. Mlely to ježkové válce, lisovalo se to v pytlu protože to jen přes koš vystřeluje. Výsledkem byl jakkolineupravená šťáva co přešla v kvas, který kvasil při normální sklepní teplotě malého vinného sklepa dva roky. Po nekalikerém stáčení se to prostě nechtělo vyčistit samo a bentonity a jiné čiřidla jsme s tátou nikdy nepoužívaly. Takže nakonec pomohlo, když se to obnovilo - vylilo na matoliny a znovu lisovalo a znovu nechalo čistit. Byla to odrůda pannenské a vedle zavařených šťáv a různých kompotů jsme zkoušely i toto. S nevalným výsledkem. Řešení je asi někde jinde než jsme dělaly my.

Otázkou je jak jablka pomlet, jak je vylísovat. Odšťavňovače třídy na tuny jablek jsou docela drahé.

Dále je otázkou jak ten květový med rozpustit v té pramenité vodě, voda opramenitá je opravdu studená a med se opravdu blbě v takové vodě rozpouští. Sám si dělám medovou šťávu místo patoků z hypersuper. A pokaždé hustší část sedne ke dnu. Pokud by toto udělalo v nádobě kde se zkvašuje, hromada medu by zůstala kvasinkama nezpracována.

Otázkou kolem medu pro studenou medovinu je také to, že kvěťový med krystalizuje. Jak se tedy ztekutit? Opět ohřátím? Jde v tom případě tedy o studený způsob?

Tak se na mne nezlobte, ale zkuste to z toho kolegy nějak přes ty otázky dostat jak to přesně dělá, protože se mi zdá, že to je takový způsob dělání medoviny za studena takovou včelařskou chimérou a nakonec to je všecko jinak._gp_
...........
Honza Zátka (e-mailem) --- 10. 6. 2011
Re: Medovina zastudena (52691) (52694) (52695) (52697) (52700) (52702) (52704)

U toho jabčákového základu si myslím, že jde o kamufláž, protože jabčák
velmi špatně prokvašuje a má dost nemocí.
_gp_
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
A já vůl piju jablečné víno a kalvados s tím, že to pochází z jablek a ono asi ne... :-) No jo no, člověk se holt učí celý život, tak snad to vyrábí aspoň z jiného ovoce a ne třeba z brambor. Nevím jak u vás, ale nám jablka nebo spíše mošt, kvasil vždy lépe naž třeba švestky. Nejlépe pak kvasily asi třešně.

Taky jsem na to hleděl jak sůva z nudlí. Lihový ocet nemůže mít víc jak 8%. To množství lihu je pro octové kvasinky smrtelné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medovina zastudena
> Datum: 10.6.2011 12:43:25
> ----------------------------------------
> speciálně vyšlechtěných kvasinek až 16 %. Stoupne-li koncentrace alkoholu
> nad připustnou mez, mohou se v roztoku namnožit bakterie, které přeměňují
> meziprodukt fermentace, acetaldehyd, na kyselinu octovou, a místo alkoholu
> dostaneme vysoce procentní ocet."
>
> Tady bych s Wikipedií trochu polemizoval, podle mých zkušeností totiž
> častěji zoctovatí řidší kvas s menším obsahem cukru a potom etanolu, tak
> zhruba do těch 8 %.
> Zoctovatění na rozdíl od kvašení je podmíněno přístupem vzdušného kyslíku ,
> takže octovatí přednostně taky kvas v neutěsněných nádobách.
>
>
>

Pozoruji ty vaše bludy o kvašení a nestačím se divit co různí radilové píší. Vůbec nezáleží při přípravě moštu ke kvašení na jeho sterilitě ale na připraveném zákvasu a jeho rychlém nástupu. Čím rychleji začne bouřlivě kvasit tím bude lepší. Ideál je teplota kolem 25°C. Při výrobě medoviny se to vaří kvůli odstranění pylu. Bílkoviny při pomalém kvašení by mohly zapříčinit nepříjemnou pachuť Při způsobu bez vaření je nutné krychle stočení z kalů právě kvůli těm bílkovinám. Medoviny se dělají s mnoha příchutěmi a to hlavě kvůli kyselinám v ovoci. Lze použít cokoliv co je kyselé. a i různé směsi koření.Ovšem ta kyselina je naprosto nutná. Já třebas používám 2l rybízové šťávy na 10 l. ZVÝŠENÍ MNOŽSTVÍ MEDU způsobí následně pomalejší kvašení. Pozor na to. Medovina se doslazuje podle chuti až nakonec a také dolihovává na nejméně 16%, aby nedošlo k druhotnému kvašení . Kvalitní je mírně nahořklá,. nedoslazovaná není třeba dolihovávat. Do 8% alkoholu hrozí zoctovatění. Ale není to žádné neštěstí bude kvalitní ocet. Taky se mi to stalo! Když jsem měl tehdy malé děti tak syn se po normálním octu vždy osypal. Medový mu nevadil.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medovina zastudena
> Datum: 10.6.2011 12:38:36
> ----------------------------------------
> Medovina zastudena znamená, že cokoliv je za mikroorganismy v surovinách,
> zůstane to živé a může ovlivňovat kvašení. Proto se medovina zastudena musí
> dělat z čistějšího medu a dávat ho tam víc. A obecně dbát víc na veškerou
> čistotu. Zákvasu musí být více a musí v něm být více kvasinek, protože po
> rozmíchání musí kvasinky všechno ostatní, co tam může být, přečíslit.
> Takže převařování je jistější z hlediska kvašení, na druhé straně zeslabuje
> chuť a vůni medu a přidaného koření.
>
> Co se týká kvašení, kvasinky se normálně množí do obsahu etanolu zhruba 8
> %. To je období rychlého počátečního kvašení. Mezi obsahem etanolu zhruba 8
> - 12 % se přestávají množit a jen zpracovávají cukr na etanol.
> V rozmezí od 12 % etanolu do cca 16 % etanolu kvasinky odumírají, podle
> toho, jestli to jsou nějaké hlubokoprokvášející nebo ne. To je období
> dokvašování.
> Víc než 16 procent lihu by kvašením nemělo být dosažitelné.
> Na 18 - 20 - 22 % etanolu se medovina doplňuje uměle, pokud má medovina
> dlouho vydržet a nezačít znova kvasit třeba v déle otevřené láhvi.
> Na 20 - 30 a víc procent lihu se medovina doplňuje uměle, pokud to má být
> nápoj se zvýšeným obsahem lihu.
>
>
>

U toho jabčákového základu si myslím, že jde o kamufláž, protože jabčák
velmi špatně prokvašuje a má dost nemocí.
_gp_
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
A já vůl piju jablečné víno a kalvados s tím, že to pochází z jablek a ono asi ne... :-) No jo no, člověk se holt učí celý život, tak snad to vyrábí aspoň z jiného ovoce a ne třeba z brambor. Nevím jak u vás, ale nám jablka nebo spíše mošt, kvasil vždy lépe naž třeba švestky. Nejlépe pak kvasily asi třešně.

Dokonce ani vínoměrem to nejde, pokud se jedná o těžkou medovinu, který už na začátku obsahuje snad 2x víc cukru než víno. Lihoměr = hustoměr a tabulka, musí se znát počáteční hustota. Jinak s hranicí souhlasím, ale ne až tak kriticky. Já mám medovinu v 5l demižonech ve sklepě, kde je cca 8-10°C celoročně a neustále se na dně usazuje "kal" (a to je na pohled i proti světlu naprosto čistá) a to i po 2.letech, starší medovinu tam nemám, takže některé kvasinky žijí a řekl bych, že se stále vyvýjejí. Dle mého je ta hranice právě někde kolem těch 18%.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Michal <Michal.riha/=/vceliprodukty.cz>
Předmět: Re: Medovina zastudena
Datum: 10.6.2011 14:04:52
----------------------------------------
Obsah alkoholu v medovině se neměří lihoměrem, ale vínoměrem.
Pokud stoupne obsal alkoholu v medovině nad určitou mez, tak kvasinky,
které jej vytvářejí přeměnou z cukrů v něm zahynou. Tato mez je okolo 15 ti
procent.

Výroba octu je kapitola sama pro sebe. U výroby medoviny to znamená, že nesmí mít při fermentacích a hlavněi po ní přístup i ke zbytkům po octových bakterií. Nesmí se tedy v kvasném prostoru nalézat nic po octovém kvašení a to ani jako nádoba ani jako láhev s octem a i nádoba kde probíhá kvašení nesmí být nemocná.

Stupeň alkoholu je docela zvládnutá věda. Nejde jen o kmen kvasinek, ale i o technologii. Např. jde docílit maximálního prokvašení cukrů za metody vakuové a tím se docílí dokonalejšího anaerobního kvašení. Používá se to hlavně v určitých lihovarech a hlavně i v pivovarech.

U toho jabčákového základu si myslím, že jde o kamufláž, protože jabčák velmi špatně prokvašuje a má dost nemocí.

_gp_
........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 6. 2011
Re: Medovina zastudena (52691) (52694) (52695) (52697) (52700)

speciálně vyšlechtěných kvasinek až 16 %. Stoupne-li koncentrace alkoholu
nad připustnou mez, mohou se v roztoku namnožit bakterie, které přeměňují
meziprodukt fermentace, acetaldehyd, na kyselinu octovou, a místo alkoholu
dostaneme vysoce procentní ocet."

Tady bych s Wikipedií trochu polemizoval, podle mých zkušeností totiž častěji zoctovatí řidší kvas s menším obsahem cukru a potom etanolu, tak zhruba do těch 8 %.
Zoctovatění na rozdíl od kvašení je podmíněno přístupem vzdušného kyslíku , takže octovatí přednostně taky kvas v neutěsněných nádobách.

Obsah alkoholu v medovině se neměří lihoměrem, ale vínoměrem.
Pokud stoupne obsal alkoholu v medovině nad určitou mez, tak kvasinky, které jej vytvářejí přeměnou z cukrů v něm zahynou. Tato mez je okolo 15 ti procent.

speciálně vyšlechtěných kvasinek až 16 %. Stoupne-li koncentrace alkoholu
nad připustnou mez, mohou se v roztoku namnožit bakterie, které přeměňují
meziprodukt fermentace, acetaldehyd, na kyselinu octovou, a místo alkoholu
dostaneme vysoce procentní ocet."

Tady bych s Wikipedií trochu polemizoval, podle mých zkušeností totiž častěji zoctovatí řidší kvas s menším obsahem cukru a potom etanolu, tak zhruba do těch 8 %.
Zoctovatění na rozdíl od kvašení je podmíněno přístupem vzdušného kyslíku , takže octovatí přednostně taky kvas v neutěsněných nádobách.

Medovina zastudena znamená, že cokoliv je za mikroorganismy v surovinách, zůstane to živé a může ovlivňovat kvašení. Proto se medovina zastudena musí dělat z čistějšího medu a dávat ho tam víc. A obecně dbát víc na veškerou čistotu. Zákvasu musí být více a musí v něm být více kvasinek, protože po rozmíchání musí kvasinky všechno ostatní, co tam může být, přečíslit.
Takže převařování je jistější z hlediska kvašení, na druhé straně zeslabuje chuť a vůni medu a přidaného koření.

Co se týká kvašení, kvasinky se normálně množí do obsahu etanolu zhruba 8 %. To je období rychlého počátečního kvašení. Mezi obsahem etanolu zhruba 8 - 12 % se přestávají množit a jen zpracovávají cukr na etanol.
V rozmezí od 12 % etanolu do cca 16 % etanolu kvasinky odumírají, podle toho, jestli to jsou nějaké hlubokoprokvášející nebo ne. To je období dokvašování.
Víc než 16 procent lihu by kvašením nemělo být dosažitelné.
Na 18 - 20 - 22 % etanolu se medovina doplňuje uměle, pokud má medovina dlouho vydržet a nezačít znova kvasit třeba v déle otevřené láhvi.
Na 20 - 30 a víc procent lihu se medovina doplňuje uměle, pokud to má být nápoj se zvýšeným obsahem lihu.

Při těch 15-16% to dává do dřevěného sudu od těžkého vína (3. stáčení), má myslím 550l, fakt nevím, ale lihoměr ukazuje co ukazuje :-), možná se nějaká voda odpaří, ale mám za to, že nedolihovává. Ten zbytek z původních cca 800l je odpad co končí u prasat :-) (za 1000l se omlouvám, nechává to kvasit v nádrži 1m^3). Až ho uvidím poptám se blíže, snad bude vstřícný. Mě vyhovuje vaření a nemám velké sklepy, tak jsem se o tom moc nezajímal. A ještě jedna věc, nikdy nemá kvas při vyšší teplotě než 20°C a to ještě jen do prvního stáčení, pak to jde to teplého sklepa a pak do studeného.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Tom? <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: Medovina zastudena
Datum: 10.6.2011 11:47:53
----------------------------------------
Po těch 5. letech má mezi 18-20% lihu.?????

wikipedie - Alkoholové kvašení však nemůže probíhat do nekonečna. Maximální
koncentrace alkoholu v roztoku sacharidu může být 13–14 %, u některých
speciálně vyšlechtěných kvasinek až 16 %. Stoupne-li koncentrace alkoholu
nad připustnou mez, mohou se v roztoku namnožit bakterie, které přeměňují
meziprodukt fermentace, acetaldehyd, na kyselinu octovou, a místo alkoholu
dostaneme vysoce procentní ocet.
Ethanol je navíc pro kvasinky velice toxický, takže pokud by se zabránilo
rozmnožení bakterií, kvasinky by se nakonec otrávily ethanolem.

Alkoholické nápoje, vznikající kvašením a mající obsah alkoholu třeba i 30
%, vznikají přirozenou cestou také, ale do asi jen 14 % obsahu alkoholu,
následně se koncentrace ethanolu zvýší nadstavením alkoholu na požadovanou
koncentraci.

Staré úly mají skleněnéokýnko vzadu.
Zkuste tedy najít včelaře, který má ještě ty staré zadováky či univerzály, aby vám umožnil se přes okýnko vzadu podívat. Pokud se jedná o pozorování včelstva kvůli jeho vývoji a indikaci potřebných zásahů, skleněné okýnko vzadu je rozumný kompromis.
Pokud se jedná o nějaký "reklamní" úl nebo o ovlivňování včel světlem přes sklo , to je věc jiná.

Co jsem psal, tak to dělá opravdu bez vaření čehokoli, ani žádné spařování. Prostě jen med, voda a zákvas z jablečného moštu (kyselé letňáky). Nevím jestli to má ještě nějaký význam, ale med používá výhradně z panenských pláství a jen první květový. Vodu pramenitou, žádná kohoutková s chlorem, jezdí pro ní někam do lesa. Dle mého je snazší uvařit, výsledek je skoro stejný a aspoň jistého výsledku, když vím co dělám, ale ta jeho má opravdu trochu "medovější" chuť, nicméně to bude i větším obsahem medu v počátečním roztoku.

------------ Původní zpráva ------------
Od: gp <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: Medovina zastudena
Datum: 10.6.2011 10:57:38
----------------------------------------
Medovina za studena je podle mého názoru pseudonázev, pro medovinu
spařenou, něco jako když se dělá čaj. Hodnota medu zůstane tak zachována v
co největší možné míře, ale dojde ke zničení nežádoucích kvasných zárodů.

Jenže potřebujeme ještě kvasný díl, do kterého ten "čaj" doléváme za
určitý čas po malém množství, třeba jednou za den.

Jak je možné začít:
To znamená stejný základ jako pro medovinu vařenou, tj. vařený roztok cca
0,5l pro koupené bakterie, se naleje po rozjetí velkého kvasu v očkovacím
roztoku do vařenýho slabšího mednýho roztoku pro první velký zákvas - cca
10 - 15l. Opět nechat rozjet do velkého kvasu. Tento zákvas dolít a očkovat
ještě jednou vařenou mednou šťávu tak o cca 100l. Nechat rozjet do velkého
kvasu.
To celé odhaduji asi na 14 - 20 dnů předpřípravy.

Tento základní objem zaručí zdravý a správný zákvas pro medovinu za
studena.


Výroba medoviny za studena neboli paření

Ve chvíly, kdy je první velký zákvas ve velkém varu, začneme přilévat v
určitém poměru k celkovému množství další roztok v malém objemu. Tz.
nastavit el. bojler nebo jiný ohřívač na max, a nechat si ohřát vodu. Vzít
k poměru prvníh 100 l prvního vařeného zákvasu dejme tomu 10l nádobu, dát
do ní 3 kila medu a spařit ho horkou vodou. Pečlivě rozmíchat a přilít. A
to opakovat tak ob den nebo v jiné delší časové frekvenci podle okolní
teploty kde je umístěna nádoba. Nesmíme zákvas příliš naředit nebo ochladit
nebo přehřát a ohrozit tak život správných bakterií, které jsme naočkovaly
a řídí proces fermentace.

Proč tak malé množství při dolévání:
Jde oto, zničit s co nejteplejší vodou co nejvíce špatných zárodků "nemocí
medovin". Proto poměr dolévání do celku bude co nejmenší, v mém popisu
1:10. Proto se paří a míchá s co nejdelší účiností. Nechá se vychladnou cca
na 30°C a přilejem. Tím se celek i dohřívá, je potřeba dávat pozor na
stoupající pěnu, musíme mít na toto nádobu opravdu velkou a dolévat s
citem.

A co alkohol?
Je potřeba stále zaznamenávat množství dodaného medu do kvasu. Tak bude
kontrola nad dodanými cukry do celku kvůli koncovému alkoholu. Je možné
takto doléváním do kvasu přímo regulovat koncový alkohol a zbytkový cukr. A
to je už o grifu... Ať to bublá.

_gp_

Po těch 5. letech má mezi 18-20% lihu.?????

wikipedie - Alkoholové kvašení však nemůže probíhat do nekonečna. Maximální koncentrace alkoholu v roztoku sacharidu může být 13–14 %, u některých speciálně vyšlechtěných kvasinek až 16 %. Stoupne-li koncentrace alkoholu nad připustnou mez, mohou se v roztoku namnožit bakterie, které přeměňují meziprodukt fermentace, acetaldehyd, na kyselinu octovou, a místo alkoholu dostaneme vysoce procentní ocet.
Ethanol je navíc pro kvasinky velice toxický, takže pokud by se zabránilo rozmnožení bakterií, kvasinky by se nakonec otrávily ethanolem.

Alkoholické nápoje, vznikající kvašením a mající obsah alkoholu třeba i 30 %, vznikají přirozenou cestou také, ale do asi jen 14 % obsahu alkoholu, následně se koncentrace ethanolu zvýší nadstavením alkoholu na požadovanou koncentraci.

Medovina za studena je podle mého názoru pseudonázev, pro medovinu spařenou, něco jako když se dělá čaj. Hodnota medu zůstane tak zachována v co největší možné míře, ale dojde ke zničení nežádoucích kvasných zárodů.

Jenže potřebujeme ještě kvasný díl, do kterého ten "čaj" doléváme za určitý čas po malém množství, třeba jednou za den.

Jak je možné začít:
To znamená stejný základ jako pro medovinu vařenou, tj. vařený roztok cca 0,5l pro koupené bakterie, se naleje po rozjetí velkého kvasu v očkovacím roztoku do vařenýho slabšího mednýho roztoku pro první velký zákvas - cca 10 - 15l. Opět nechat rozjet do velkého kvasu. Tento zákvas dolít a očkovat ještě jednou vařenou mednou šťávu tak o cca 100l. Nechat rozjet do velkého kvasu.
To celé odhaduji asi na 14 - 20 dnů předpřípravy.

Tento základní objem zaručí zdravý a správný zákvas pro medovinu za studena.


Výroba medoviny za studena neboli paření

Ve chvíly, kdy je první velký zákvas ve velkém varu, začneme přilévat v určitém poměru k celkovému množství další roztok v malém objemu. Tz. nastavit el. bojler nebo jiný ohřívač na max, a nechat si ohřát vodu. Vzít k poměru prvníh 100 l prvního vařeného zákvasu dejme tomu 10l nádobu, dát do ní 3 kila medu a spařit ho horkou vodou. Pečlivě rozmíchat a přilít. A to opakovat tak ob den nebo v jiné delší časové frekvenci podle okolní teploty kde je umístěna nádoba. Nesmíme zákvas příliš naředit nebo ochladit nebo přehřát a ohrozit tak život správných bakterií, které jsme naočkovaly a řídí proces fermentace.

Proč tak malé množství při dolévání:
Jde oto, zničit s co nejteplejší vodou co nejvíce špatných zárodků "nemocí medovin". Proto poměr dolévání do celku bude co nejmenší, v mém popisu 1:10. Proto se paří a míchá s co nejdelší účiností. Nechá se vychladnou cca na 30°C a přilejem. Tím se celek i dohřívá, je potřeba dávat pozor na stoupající pěnu, musíme mít na toto nádobu opravdu velkou a dolévat s citem.

A co alkohol?
Je potřeba stále zaznamenávat množství dodaného medu do kvasu. Tak bude kontrola nad dodanými cukry do celku kvůli koncovému alkoholu. Je možné takto doléváním do kvasu přímo regulovat koncový alkohol a zbytkový cukr. A to je už o grifu... Ať to bublá.

_gp_

Vše se dělá stejně, jen se roztok prostě nevaří. Známý jí dělá tak, že roztok nechává hustší až 1160kg/m3 a zákvas dělá z jablečného moštu (cca 1l kvasícího moštu na 50l medoviny - dle kyselosti moštu, konečná kyselost roztoku cca 4,5° PH ), nechává ale kvasit cca 1000l. Ovšem po 3. stáčení pak nechává min 5let stát ve sklepě. A mohu říct, že i po těch letech stále medovina žije, i po stočení do lahví se za nějaký čas na dně usadí kvasinky. Po těch 5. letech má mezi 18-20% lihu.

------------ Původní zpráva ------------
Od: zdenek <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: Medovina zastudena
Datum: 09.6.2011 22:55:57
----------------------------------------

http://vcelari-olesnice.webgarden.cz/image/10553806

na této adrese je několik desítek receptů na přípravu medoviny
z knihy z roku 1932,u všech receptů se před vlastním kvašením roztok vaří,
tak by mě to taky docela zajímalo zda někdo poradí
nějaký osvědčený recept na medovinu nevařenou

http://vcelari-olesnice.webgarden.cz/image/10553806

na této adrese je několik desítek receptů na přípravu medoviny
z knihy z roku 1932,u všech receptů se před vlastním kvašením roztok vaří, tak by mě to taky docela zajímalo zda někdo poradí
nějaký osvědčený recept na medovinu nevařenou

Vypadlo mi to nejdůležitějši - Vojtěch Bernátek. Zkuste mu napsat, třebas se nebude zlobit.Také popíše své zkušennosti.

Úly pozorovací 2 skla na každé straně vyrábí pan Břinek.
Zcela skleněné úly vyrábí /vyráběl / pan Vojtěch a v nich běžně včelařil.Také zde několikrát psal, má vlastní stánky, neznám adresu , ale v archivu se dá adresa najít Koupil jsem si od něj jeden a předal školícímu středisku Chaloupky. Dařilo se /daří/ v nich včelám výborně. Než jsem jej předal k poučování dětem, zkoušel jsem jej tři roky a včelstva v nich patřila vždy k nejlepším. Málo vlhka a překvapilo mě, že včelám vůbec nevadí světlo.
Jsou i pozorovací úly na jeden, dva rámky a na krátkou dobu.

Přeji dobrý den. Chtěl jsem se zeptat někoho, kdo má zkušenost s výrobou medoviny zastudena, jestli kromě fáze vaření a sbírání pěny je stejný postup jako u medoviny vařené. Použité kvasinky jsou stejné? Díky za případnou odpověď.

Zdravím. Prosím Vás neobviňujte mě z vulgarity. Jestli je vulgaritou a arogancí zvolání, že hodně práce může i vola strhat, tak mluvím obrazně o zemědělské práci, kdy včelař - zemědělec místo hlavy používá ruce. Doufám, že to je to i ostatním jasné s stručné. I ve stručném zvolání může být idea obšírné definice určité činnosti včelaře u včel.

Člověka naučí hodně teorie, která ovšem vychází z poznání pokus omyl. Tak se časem zkracuje čas vynaložený na ošetřování. Číst by začínající včelař měl, hodně rad tu je v archivu, bohužel nepřehledném a hodně témat se tady vlastně zbytečně omílá stále dokola, tak to jednoho unaví, pochopte to. Zajděte si do toho archivu a ...

K tématu.
Co se ve Vašich úlech stalo se dá odvodit. Prostě jste došel k úlu, vybral řepkový med, který měl více vody než by měl mít.

Stačí např. pochopit a to pochopila i EU ve své směrnici o medu, že jsou druhy medu, které mohou mít !při svém získávání! vyšší obsah vody a mohou se uvádět v oběh protože nekvasí. Potom jsou charakteristické květové medy, kdy mají sice obsah vody po zcelení v nádobě v normě, ale začnou kvasit. Kdo čte, na toto narazí.

Proč se to stalo:
Přehazování a převěšování musí mít logiku, ještě existuje termín rozhození plodu. Zeptám se. Co jste tedy udělal špatně? Popis umíte podat. Tak si tipněte.

Protože jste vědomky si myslel, že stálým přidáváním nástavků něco děláte. Čtěte a studujte získávání medu, protirojová opatření, různé technologie chovu včel v tom nebo vtom úlu či prostoru. Např. nevíte: Medník nebo medný prostor je třeba od slova med, tam patří med a ne do plodiště či plodištnho prostoru jak píšete. U nástavků to platí dvojnásob a patří to k mistrovství ve včelařině toto ovládat. Prostě děláte školácké chyby a měl by jste si vážit toho, že Vás nato někdo upozorní.


Pozn. I zkušení NN převěšují. Často se schovávají za práci s celými nástavky, ale není to tak docela pravdou. A zase jsme u toho studia a u toho, že nejsem arogantní, ale snažím se Vám osvětlit jak se provádí chov včel.

_gp_

Napadá mne jediné s čím se často setkávám:
Každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán...










..........
Pavel Kovařík (93.99.51.67) --- 9. 6. 2011
Velký obsah vody v řepkovém medu

Proč ta arogance a vulgarita?Já jen napsal staré pořekadlo, že včelař umírá hloupí. Je to všeobecně známé pořekadlo.Určitě se to Vás netýká, vy víte jak to tak pozoruji na této konferenci všechno a všude jste byl a pro jistou dvakrát.Začínající včelař pokud by zde zadal na Vás dotaz, tak ho asi pošlete někde.Nebo přečti si a neotravuj.Když někdo něčemu nerozumí, tak je vhodné se zeptat.Ale Váš úvod k mému dotazu /cit.Zdravím,trpělivost hodně medu přinese.Chce to čas na pochopení a naučit se grif aby se vůl nestrhal a dělal hlavou pokud voda dělá problém,… je to tak nijak jinak / toto je z Vaší dílny a myslím, že včelař Vašeho věku a zkušeností by mohl být mírnější ve svých výrazech./ trochu ubrat plynu/.
Ještě naposledy k mému dotazu. Mám na mysli můj dotaz na Vaší radu nepřehazovat rámky.Já to pochopil, že nepřehazovat rámky v medníku, proto jsem popsal práci s medníky případně v medníku.
S tím převěšováním reagujete na úbytek včel jak jsem popsal. Takže k tomuto mohu jen uvést,že jsem neměl co převěšovat.Jak jsem popsal, tak před řepkou včely v NN obsazovaly 3-4 rámky s plodem.Vzhledem k tomu,že byla abnormálně silná snůška na tento NN – plodiště jsem nasadil další NN se soušemi, a poté podhodil další NN se soušemi.Měl jsem zato, že v případě potřeby plodování matky, matka měla dost nabídnutých příležitostí zaplodovat nabídnutý jeden i druhý NN.Když jsem podhazoval třetí NN, mrknul jsem do NN – plodiště, kde předtím byly 3 rámky s plodem. Plod byl již vylíhlý a rámky byly naplněny medem. Proto jsem do dalšího NN se soušemi dal dva stavební rámky a nástavek dal nad VN – plodiště. Včely na NN reagovaly tak, že souše ihned zanesly medem a vystavěly stavební rámky, které oba matka zakladla a vrátila se zpět do VN.Další NN se soušemi jsem podhazoval až na VN a z NN, kde byla trubčina, tak tu jsem dal zpět do NN se soušemi nad VN. Při podhazování dalších NN po vylíhnutí trubčiny, tak i stavební rámek zanesly medem.
Zmiňoval jste,že v blízkosti plodu je větší obsah vody v medných zásobách.Toto jsem nezkoumal ale má to logiku, nemá to však vliv na další med, který je uložen v mednících, které jsou v případě nasazení 6 NN vzdálené od plodiště cca 1m!

Rojení –výmluva,
Po vytočení horních medníků, které byly dány nad VN a matka je ihned zaplodovala to proto, že nebyla tak silná snůška jako na začátku řepky, včely daly šanci matkou zaklást NN.Pokud by byla tak silná snůška jako předtím, tak matka nemá šanci.
Celkově si myslím, že na velký podíl vody v medu má zasíťované dno a obsazení včel. prostoru .
Pokud se jedná o samotné převěšování v nástavkovém úle.Podle mne je to krajní řešení.S nástavkovým úlem pokud se nemýlím pracuje s nástavky.Jinak se vracím do doby 1,2,3 před Kristem!!!
Příjemný den Pavel.K

Jaké mátena mysli.

Pozorovací úly organizovali www.nastvyk.cz pro Langa u př. Kotrly. Byly pěkné. Takže pak je možné se doptat tam.

A normální nástavky - to je asi otázka na propagátora skleněných den a následně i skleněných nástavků zde.

A nebo na sklenáře, daly by se asi udělat z izolačních dvojskel.


Karel

Proč ta arogance a vulgarita?Já jen napsal staré pořekadlo, že včelař umírá hloupí. Je to všeobecně známé pořekadlo.Určitě se to Vás netýká, vy víte jak to tak pozoruji na této konferenci všechno a všude jste byl a pro jistou dvakrát.Začínající včelař pokud by zde zadal na Vás dotaz, tak ho asi pošlete někde.Nebo přečti si a neotravuj.Když někdo něčemu nerozumí, tak je vhodné se zeptat.Ale Váš úvod k mému dotazu /cit.Zdravím,trpělivost hodně medu přinese.Chce to čas na pochopení a naučit se grif aby se vůl nestrhal a dělal hlavou pokud voda dělá problém,… je to tak nijak jinak / toto je z Vaší dílny a myslím, že včelař Vašeho věku a zkušeností by mohl být mírnější ve svých výrazech./ trochu ubrat plynu/.
Ještě naposledy k mému dotazu. Mám na mysli můj dotaz na Vaší radu nepřehazovat rámky.Já to pochopil, že nepřehazovat rámky v medníku, proto jsem popsal práci s medníky případně v medníku.
S tím převěšováním reagujete na úbytek včel jak jsem popsal. Takže k tomuto mohu jen uvést,že jsem neměl co převěšovat.Jak jsem popsal, tak před řepkou včely v NN obsazovaly 3-4 rámky s plodem.Vzhledem k tomu,že byla abnormálně silná snůška na tento NN – plodiště jsem nasadil další NN se soušemi, a poté podhodil další NN se soušemi.Měl jsem zato, že v případě potřeby plodování matky, matka měla dost nabídnutých příležitostí zaplodovat nabídnutý jeden i druhý NN.Když jsem podhazoval třetí NN, mrknul jsem do NN – plodiště, kde předtím byly 3 rámky s plodem. Plod byl již vylíhlý a rámky byly naplněny medem. Proto jsem do dalšího NN se soušemi dal dva stavební rámky a nástavek dal nad VN – plodiště. Včely na NN reagovaly tak, že souše ihned zanesly medem a vystavěly stavební rámky, které oba matka zakladla a vrátila se zpět do VN.Další NN se soušemi jsem podhazoval až na VN a z NN, kde byla trubčina, tak tu jsem dal zpět do NN se soušemi nad VN. Při podhazování dalších NN po vylíhnutí trubčiny, tak i stavební rámek zanesly medem.
Zmiňoval jste,že v blízkosti plodu je větší obsah vody v medných zásobách.Toto jsem nezkoumal ale má to logiku, nemá to však vliv na další med, který je uložen v mednících, které jsou v případě nasazení 6 NN vzdálené od plodiště cca 1m!

Rojení –výmluva,
Po vytočení horních medníků, které byly dány nad VN a matka je ihned zaplodovala to proto, že nebyla tak silná snůška jako na začátku řepky, včely daly šanci matkou zaklást NN.Pokud by byla tak silná snůška jako předtím, tak matka nemá šanci.
Celkově si myslím, že na velký podíl vody v medu má zasíťované dno a obsazení včel. prostoru .
Pokud se jedná o samotné převěšování v nástavkovém úle.Podle mne je to krajní řešení.S nástavkovým úlem pokud se nemýlím pracuje s nástavky.Jinak se vracím do doby 1,2,3 před Kristem!!!
Příjemný den Pavel.K

Skleněnné úly se běžně nevyrábí. V normálním úle jsou plásty rovnoběžně vedle sebe v malé vzdálenosti, takže mezi ně není téměř vidět a skleněnné stěny jsou tudíž k ničemu. Na výstavách však lze občas skleněnné úly vidět, jako např. na
http://sroll.wz.cz/st_kalendar/kal2007/16.html
což je velká včelařská akce Dny medu v Pardubicích. Je to jen atrakce pro diváky, v úlu jsou jen dva plásty 39x24 nad sebou, takže zde žádná meziplástová ulička není (a matka se nemá kam schovat). Před výstavou se z průměrného včelstva vyjmou tyto dva plásty, vloží do tohoto "úlu" a převezou na výstavu. Zbytek včelstva to musí bez matky ty dva dny prostě vydržet. Po skončení výstavy se ty dva rámky vrátí. Je to atrakce, kterou ocení nejen děti, ale i většina dospělých. Úl musí mít nepřetržitý dozor, aby jej někdo nerozbil, to by byl velký malér. A při té příležitosti se návštěvníkům dostane odborně-laického výkladu k jejich dotazům, na této akci jsme samozřejmě všichni ve svých včelařských krojích.
Tento úl vyrobil př. Havrda (zemřel 2008).
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Ivana Rindová
Sent: Wednesday, June 08, 2011 1:27 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: skleněný úl

Prosím poraďte mi kdo vyrábí skleněné úly,

fffgggzutre

Zdravím, trpělivost hodně medu přinese. Chce to čas na pochopení a naučit se grif aby se vůl nesrhal a dělat hlavou pokud voda dělá problém, ... je to tak a nijak jinak.


K řazení ... já psal někde nepřevěšovat? Podhazovat prázdné nástavky a převěšování a tak chystání medu k vybírání se doufám navzájem nevylučuje a jde po pochopit. Voda je hodně kolem plodu, tak ho prostě šupnout (hlavně otevřený plod v po celé ploše) do toho nástavku který podsouvám, pod ním občas je nějaký medný, ten vyměnit za prázdný a medné šupnu nahoru do místa co po plodu zbylo a jeto. Jde o pohyb tendenčně cpát plod a nový prostor pro matku dolů, med nahoru. Ten otevřený plod nasměrovává matku, jde po jeho feromonu. Tak to dělám cca do slunovratu. Po slunovratu mám jiný modulsystémm protože se blíží podletí a potřebuji mít včely trochu jinak nachystaný zase pro zimní chumáč, který se už v červenci prostě začíná formovat.. .. _gp_

........
Pavel Kovařík (93.99.51.67) --- 8. 6. 2011
Re: Velk? obsah vody v ?epkov?m medu (52641) (52644) (52647) (52651) (52655) (52657) (52658) (52669) (52678)

Všem,kteří reagovali na můj příspěvek chci poděkovat.Trochu jsem si udělal jasno ve věci a těch nás nezkušených je asi více.Nemohu v mém případě však souhlasit s názorem p.Gusty Pazderky - chce to myslet, nebýt netrpělivý atd.

Tím umožním matce klást,budu trpělivý a dám včelám čas na zahuštění medu. Nerozumím však Vaší přípomínce, řadit a chystat med k vytáčení již při rozšiřování,pokud mám podhazovat nástavky a nepřehazovat rámky.

Prosím poraďte mi kdo vyrábí skleněné úly,

Pavel Kov.
.... Jak jsem zmiňoval včelařím v tenk.úlech síla 25 mm. ....

Coul tlusténástavky nejsou tenkostěnné, ale tlusté a těžké jako prase.
Tenkostěnné si představuji tak 19mm a míň. Listnáč 17mm, to je jako peříčko:-)

Karel

Všem,kteří reagovali na můj příspěvek chci poděkovat.Trochu jsem si udělal jasno ve věci a těch nás nezkušených je asi více.Nemohu v mém případě však souhlasit s názorem p.Gusty Pazderky - chce to myslet, nebýt netrpělivý atd.
Jak jsem zmiňoval včelařím v tenk.úlech síla 25 mm.Varroadno,vysoký podmet,VN /39*27,5+NN 39*17-/ 11 rámků plodiště, zbylé NN medník -10 rámků.V letošním roce se mi podařilo včely na snůšku připravit si myslím velmi dobře. Obsedávali celý VN/ 7-8 rámků plodu a těsně před řepkou NN 3-4 rámky plodu.V začátku květu řepky byly v NN 6-7 rámků zásoby- ovocné stromy.Ke konci souběžně začala silná snůška z řepky,která když začala medovat přidal jsem NN se soušemi.Tento nástavek byl druhý den navečer ze 2/3 zanesen sladinou.Podhodil jsem další.Za dva dny byly tyto nástavky plné medu,ale včely jej ještě nevíčkovaly.Podhodil jsem další NN. Tak jsem postupoval a protože jsem již neměl souše použil jsem jako poslední ale první od plodiště nástavek,který byl pod plodištěm VN s rozestavěnými mezistěnami.Dopracoval jsem se k 5-6 medníkům.V některý případech NN-plodiště po vylíhnutí včel zanesly také medem.V této době se mi vyrojila dvě včelstva.Téhož dne a i další den kolem 13,30 hodin včely vylétaly z úlů jako těsně před rojením - nevyrojily se.Proto jsem udělal kontrolu těchto včelstev a zjistil jsem následující:Všechny NN zanešené včetně NN plodiště medem,horní zástavek celý zavíčkovaný. VN - plodiště, tak zde byly 4 rámky s plodem a 5-11 matečníků.Přemýšlel jsem, možná špatně.Vylámal jsem matečníky a vytočil horní NN , který byl zavíčkovaný.S matečníky bylo 6 včelstev mimo ta co se vyrojila.Vytočené nástavky jsem podhodil nad plodiště VN.Matka jej ihned zaplodovala.K pokusu o vyrojení již nedošlo.Je to špatně - výmluva?!Další včelstva pokud se jedná o zanešení medem byla na tom obdobně, jen bez matečníků a pokud se jedná o plodové těleso tak u těchto včelstev byly jen 2-3 plodové plásty ,které byly zavíčkované. Jen někne a to i na zásobním-pylovém plástu byly jednotlivé buňky s plodem.Vytáčel jsem 27.5.a med měl 19-19,5-20%.Některé rámky s medem měli 18,5% ale to byly světlé vyjímky.Dnešní stav je takový,že včelstva mají zatím plod jen v NN které jsou po vytočení, VN max.3 rámky s plodem.Jinak vše zanešeno medem a VN i pylem.Pokud se jedná o množství včel,tak mám takový dojem,že včel podstatně ubylo.Kladu si otázku co stihnou nově vylíhnuté včely a jaký stav včelstva by byl,kdybych jim nedal vytočený NN? Pokud se jedná o přehazování rámků v medníku,ano přehodil jsem pouze boční rámky vždy přes jeden rámek s medem, protože tyto rámky byly zanesené medem z větší části z jedné strany-vnitřní.V medníku mám 10 rámků.Používám zasíťované dno,které v té době bylo otevřené, byly vyjmuty česnové vložky a byly otevřené pomocná očka.Řešení pro příští sezonu vydím dát do NN - medníku 11 rámků a na včelstvo počítat o jeden NN navíc.Tím umožním matce klást,budu trpělivý a dám včelám čas na zahuštění medu. Nerozumím však Vaší přípomínce, řadit a chystat med k vytáčení již při rozšiřování,pokud mám podhazovat nástavky a nepřehazovat rámky.

Pokud se jedná o zasíťované dno,tak si myslím,že na vyšší vlhkost medu vliv má. Rovněž na toto má vliv množství - obsazení včel v ůle./viz.můj případ. Včely v určité době obsedávají npř.dva NN medníky a pokud pak dostanou další tři až čtyři nebo více medníků, nemouhou zásadně dle mého názoru tyto nástavky řádně obsednout.Je rozdíl v dvouprostorové úle a v nástavkovém.Včelaři,kteří mají dvouprostorové úly vytáčeli med již 22.5.a med jim nešel přecedit přes sita. Říká se,že včelař umírá hloupí.Asi na tom něco je, pořád je o co zdokonalovat.Všem přeji příjemný den a ať nám včelky bzučí! Pavel Kovařík

"gusto:v tych 3nn bol med roztahany,spolu mozno 20kg,v prve dni kvitnutia agata do toho primiesali sladinu a bol pruser..teraz oba nn nabite,spolu 25-26kg,nemusel som ponahlat s tocenim,"

---------------------------------------------

No já mám letos nástavků pro med podstatně víc(až 6 NN) a nemám takové problémy s vodou jako loni,kdy pod víčkama bylo až rekordních 23% vody a v nezavíčkovaných zásobách až do 25% vody(zajímavé je,že po trhnutí plástem taková řidina nevystřikovala,jako to dělá za snůšky).
Kdybych jim nechal nástavků méně,asi by se to rojilo,ale musím se pochlubit,že letos jen jedno včelstvo prokazatelně vyrojené(a to ještě jen proto,že mělo sérii a mimo ni si soukromě narazilo i své dva matečníky,které mi jaksi unikly).
Mám pocit,že nejdřív se do každého přidaného NN musí"udělat"včely,potom teprve tam přinesou med,který následně zahustí...Asi jak mají té přidané plástové plochy příliš,tak už to třeba roztahají po úle a nestihnou to dostatečně odpařit...
Taky je potřeba říct,že tady u nás od zimy pořádně napršelo až včera(50mm),takže vzduch po celou dobu snůšky z řepky byl poměrně suchý,navíc často pofukoval východňár...

Zdraví Pavel

Este ma napada,ja ten med nad 18 vody ani nedokazem predat..pred dadantom som vcelaril klasicky,plodisko,mriezka,mednik..tam tie medy nikdy neboli nad 17 vody,vybudoval som si za 18r.siroku klientelu ktora med nad 18 povazuje za podvod..tak vlastne moji zakaznici rozhoduju o tom ako budem vcelarit:-)Viac rokov po sebe som daval na repku 3nn,nikdy neboli nabite,medu tam bolo vzdy podobne ako v tych dvoch v tomto roku..akurat viac prob.,primiesanie nektaru z agata,vysoky obsah vody..na repke mavame bezne velmi chladne noci,aj niektore dni,3nn oproti dvom su vacsou plochou na ochladzovanie..med je energia a ta zvykne unikat ked ma kade.staci mrknut na ule termokamerou..

v tych 3nn bol med roztahany,spolu mozno 20kg,v prve dni kvitnutia agata do toho primiesali sladinu a bol pruser..teraz oba nn nabite,spolu 25-26kg,nemusel som ponahlat s tocenim,agat tam nemali kam zanasat,len som treti nn podstavil a postupne bral najvrchnejsie repkove,za par dni aj tie druhe repkove s naslednym podstavenim druheho prazdneho nn..tak aj na agate boli na dvoch nn co sa mednika tyka.ako som pisal,obsah vody v repke do 16,5, agat to iste,este som ho ani netocil,oba nn zavieckovane,len som pred tyzdnom podhodil 3.nn,prskaju don nieco vonave,asi lipu,ale velmi malicko zatial..agat sa chystam vyberat v najblizsich dnoch.na lipu ich par dni necham s jednym nn,ta znaska tu silnejsia nebyva,ked zaplnia tak vytocim,ked nie tak dam este jeden prazdny a mam volno az do odkvitnutia slnecnic:-)Nevadi mi ked si natlacia med aj do plodiska,cukrom na zimu uz par rokov nekrmim,tak nech maju..

gusto (195.168.225.9) --- 6. 6. 2011
Re: Velk? obsah vody v ?epkov?m medu (52641) (52644) (52647) (52651) (52655) (52657) (52658)
ja mam taku skusenost ze cim su viac vcely v uli nahustene,tym je med kvalitnejsi,vcelarim dadant system,min rok som na repku dal ako mednik 3nn 42x17 a voda bola 18,5-19,5,tento rok som dal len 2nn a voda bola 15,5-16,5..pocasie podobne,dazde prisli min.rok u nas az po repke.


Asi je to pravda víc včel víc vody odpaří.
ale nenapsal jste zda jste ve 3nn měl více medu a ve 2nn méně medu myslím tím snížení výnosu za cenu snížení počtu nástavkú a následně snížení množství vody v medu o 3 %

Osobně bych raději točil 3nn (= asi 30kg) s 19,5% než
2nn (= asi 20kg) s 16,5%
protože ty 3% by mne stály med= peníze asi 500,- až 1000,- na včely.
J.B.

zdroj:
http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?nid=11713&docid=1020280&chnum=4

Na co klade SZPI při zahájení a průběhu farmářských trhů největší důraz, případně na co si má dát prodávající pozor?
Pokud prodáváte nebo chcete prodávat potraviny na farmářských trzích, pak je nezbytné, kromě požadavků na bezpečnost a jakost potravin, dodržet tyto zásady:

- Nebalené potraviny chránit před prachem, dotykem se zemí, kontaktem s kupujícími (ti nesmí na nabízené potraviny sahat, kýchat, kašlat…), kontaktem s rukama prodejce (ideální je s nebalenými potravinami manipulovat podávacími kleštěmi nebo s použitím jednorázových rukavic).
- Plochy stánku, na které jsou kladeny potraviny, musí být omyvatelné a udržovány v čistotě.
- Potraviny vyžadující chlazení (maso, masné a mléčné výrobky, sýry, mléko, čerstvé šťávy, rybí výrobky, cukrářské výrobky apod.), uchovávat v chladícím zařízení.
- Mít přístup k sociálnímu zařízení.
- Při prodeji nebalených potravin, u nichž případně dochází i k dělení, mít zajištěnu pitnou vodu, dle potřeby i teplou vodu, pokud nebude vyřešena očista nářadí a rukou jiným vhodným způsobem.

Povinností je samozřejmě víc. Prodávající má možnost kontaktovat příslušný inspektorát, podle místa prodeje, kde mu pověření pracovníci rádi poradí, co zlepšit. Kontakty na jednotlivé inspektoráty najdete zde.
Pokud budete vzhledem k nabízeným potravinám spadat pod dozorové kompetence Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), měli byste se u ní registrovat. Registrační formulář je k dispozici např. na internetových stránkách www.szpi.gov.cz v sekci dokumenty ke stažení („Oznámení provozovatele potravinářského podniku“).
Dozorové kompetence při kontrole potravin nabízených na „Farmářských trzích“ má SZPI a Státní veterinární správa ČR (SVS). Dozorové kompetence jsou rozděleny takto:
a) potraviny rostlinného původu prodávané na schválených i neschválených tržištích – SZPI,
b) potraviny živočišného původu nezpracované a prodávané na schválených i neschválených tržištích – např. ryby, čerstvé maso, med – SVS,
c) potraviny živočišného původu zpracované, prodávané na trhu, stánku, tržním místě (pokud tedy nejsou schválené SVS ) – SZPI
d) u potravin živočišného původu zpracovaných na schválené tržnici či tržišti – SVS.

zdroj:
http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1002118&docType=ART&nid=11314&chnum=5

Kompetence ke kontrole medoviny
Podle ustanovení § 10 odst. 2 vyhl. č. 335/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhl. č. 335/1997 Sb.“), musí být na výrobu 1000 litrů medoviny použito nejméně 280 kilogramů včelího medu. Podle stanoviska MZe není použití níže uvedených úprav: přídavek cukru, aromatických látek či dolihování, při výrobě medoviny v rozporu s vyhl. č. 335/1997 Sb.
Podle § 2 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se potravinami živočišného původu rozumí potraviny, jejichž hlavní surovinou při výrobě jsou suroviny živočišného původu. Z výše uvedené definice jednoznačně nevyplývá, zda „hlavní surovinou“ se rozumí surovina převažující co do použitého množství. Pokud bychom výše uvedený přístup přijali, pak při výrobě medoviny je použito převažující množství surovin - vody, lihu, cukru, aromatických látek, které nepatří mezi potraviny živočišného původu. Z výše uvedeného by vyplývalo, že ke kontrole medoviny je kompetentní SZPI.
Charakterem i technologií výroby je medovina srovnatelná s ovocnými a ostatními víny. Jedná se klasický fermentační proces, přičemž kontrolu ostatních takto vyráběných nápojů provádí SZPI. S ohledem na výše uvedené zastává SZPI (OKLC i OPL) stejné stanovisko jako v roce 2002: Kontrola medoviny je v kompetenci SZPI.
Kontrola hygienických požadavků
V návaznosti na nové předpisy ES týkající hygienických požadavků - nařízení (ES) č. 852/2004 a nařízení (ES) č. 853/2002 vyvstala otázka, jakým způsobem mají být kontrolovány hygienické požadavky při výrobě medoviny.
Podle ustanovení čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 853/2004 se nařízení (ES) č. 853/2004 nevztahuje na potraviny obsahující jak produkty rostlinného původu, tak zpracované produkty živočišného původu. V příloze I je med uveden mezi potravinami živočišného původu (viz. bod 8.1.), avšak není obsažen v seznamu „zpracovaných výrobků“ (viz. bod 7). Rovněž z pracovního dokumentu SANCO/1514/2005 REV.1 (Návrh pro implementaci některých ustanovení nařízení (ES) č. 853/2004 o hygieně potravin živočišného původu vyplývá, že med patří mezi nezpracované produkty živočišného původu (viz. příloha II dokumentu).
V bodě 3.4. dokumentu se uvádí, že požadavky nařízení (ES) č. 853/2004 se vztahují i na potraviny, které obsahují jak produkty rostlinného původu, tak nezpracované produkty živočišného původu. Z výše uvedeného by vyplývalo, že při výrobě medoviny musí být splněny požadavky nařízení (ES) č. 853/2004. V dokumentu (bod 5.4.) se však zároveň uvádí:
„…, při vytváření hygienických požadavků nebylo záměrem, aby výroba potravin jako je pečivo a těstoviny podléhala nařízení (ES) č. 853/2004. Mělo by být zajištěno, aby ukládané požadavky tohoto nařízení (např. schvalování provozoven, používání identifikačního označení) nepřesahovaly míru, v níž byly použitelné do 31.12.2005 podle pravidel aplikovatelných do tohoto data.“
Příloha V dokumentu neuvádí mezi provozovnami podléhajícími schvalování výrobny medoviny.
Dotaz
Není níže uvedený přístup ke kontrole hygienických požadavků při kontrole medoviny v rozporu s požadavky právních předpisů ?
Stanovisko

V čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 853/2004 jsou upravena pouze pravidla pro kontrolu potravin obsahujících jak produkty rostlinného původu, tak zpracované produkty živočišného původu, nikoliv pravidla pro kontrolu potravin obsahujících jak produkty rostlinného původu, tak nezpracované produkty živočišného původu.
V bodě 2 preambule nařízení (ES) č. 853/2004 se uvádí:

„Určité potraviny mohou představovat zvláštní rizika pro lidské zdraví, a vyžadují tedy stanovení zvláštních hygienických pravidel. To platí zejména pro potraviny živočišného původu, u nichž jsou často hlášena mikrobiologická a chemická rizika.“
S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že:

Nařízení (ES) č. 853/2004 striktně nestanovuje, že při výrobě potravin obsahujících jak suroviny rostlinného původu, tak nezpracované suroviny živočišného původu, musí být splněny požadavky nařízení (ES) č. 853/2004.
Míra rizika při výrobě medoviny není srovnatelná s rizikem při výrobě potravin živočišného původu. Proto není důvodné při výrobě medoviny aplikovat pravidla nařízení (ES) č. 853/2004 (schválení provozovny, identifikační označení atd.)
Při výrobě medoviny by mělo být k zajištění bezpečnosti potravin dostačující splnění požadavků nařízení (ES) č. 852/2004.
Výše uvedený přístup zároveň zajišťuje, že při výrobě medoviny nebudou zpřísněny hygienické požadavky aplikovatelné do 31.12.2005.

stejná zkušenost,ještě je nápomocno zakrýt síto

Dobrý den
Jsem autor těcch roačních kartáčů a adresa kartáčovny je
na loňské diskusi.Ometač mám v provozu třetí rok a je to
paráda ,kartáče se čístí sami pokud nejsou na fotobuňku a
po skončení akce stačí za chodu osprchovat s konvice na zalévání.Na pohon jsou dobré motorky z ventilátoru z auta otáčky mám snížené regulátorem a protože mám růzňě tlusté
plásty tak mám kartáče dál od sebe a při pohybu plástu dolu
ometám jednu stranu a nahoru druhou.
Pohon vrtačkama je lepší asi je silnější a regulace otáček.
S pozdravem ať vám to bzučí
Dědek
Napište vaše zkušenoti s ometačem ?

Tak jsem kartáče objednal, gelové baterky mám i nějaké motorky z větráků.
Jak s tím točí motorek od vrtačky asi tuším.
Zkoušel někdo vyšší otáčky? Vadí?

Karel

Ako to je pri ometacoch s cistenim kief?Pamatam ze ked som ometaval s metlickou,kazdu chvilu som ju musel oplachovat vo vode od medu..Teraz robim s vyklzmi,ale planujem vyfukovac..viete niekto popisat skusenosti?Musi byt so spalovacim motorom,al.staci elektricky..agregat niekde opodial,predlzovacka,nech to nehulaka pri uloch..Pozdava sa mi Husqvarna 356btx,zavesna na chrbat,sice benzinova ale vyzera byt tichsia podla toho co pisu.Nemate nahodou skusenost s tymto strojom?Aj z inej cinnosti ako vcelarskej?Vdaka