Včelařská konference

opravdu mají úplně jiné starosti

2011/5/30 Jiří Pala <e-mail/=/nezadan>

> Možná je to úplně jinak. Alergie musí být diagnostikována a léčena. Jsou
> lidé, kteří jsou ve strašném stresu jen když kolem nich něco pzobzučí. Mají
> z toho téměř mrtvici. Jakýkoliv hmyz, který má obranné útočné reflexy se
> chová tak jako pes. Projevíte strach, vypustíte do ovzduší strachové
> feromony a je zaděláno. Rafne Vás pes, který je na vodítku, hlídá děli a
> ještě nikdy nikoho nekousl. Zrovna tak se chová včela. Zabzučí, vypustíte
> strachové feromony-pro včelu, nebo psa super dráždidlo, začnete se chovat
> jako šílenec a je zle. Musíte začít napřed sami u sebe. Soused nemusí být
> až takový jak ho tady popisujete. Jednoduše, máte strach a uděláte cokoliv,
> aby bylo veselo, ikdyž Vás to bude stát majlant. Furianti už
> vymřeli-myslím. Já osobně před několika dny chytal roj o váze cca 5kg pouze
> v kraťasech a ani jedna mne nezobla. Jak již tady bylo řečeno-holky mají v
> tomto případě jiné starosti. I jiní tvorové při této příležitosti hážou
> všecho za hlavu i kdyby je to mělo stát život-včetně lidí. Přestaňte se
> bát, a uvidíte, že je to úplně jinak, myslete na své děti, jste jim
> vzorem-tady i tím strachem a chováním.
>
> J.P.
>

www.osel.cz
švestka rezistentní proti šárce.
A je to tady ;o)). JK

Mě jabloně v zahrádce u domku krásně kvetou a plodí. V polním sadu, asi
300m od obce kde mám včely, jabloně prakticky neodkvetou, květy jsou zrzavé,
zaschlé. Sklizeň prakticky žádná. To by mohlo být tím květopasem, takže o
nějaké chemii budu muset přemýšlet. Je zajímavé, že u silnic jabloně, pokud
ještě tam nějaké zbyly, krásně kvetou a plodí většinou ob rok a nikdo si
toho nevšímá.
Haf
----- Original Message -----
From: "Jan Burgel" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 22, 2011 10:03 AM
Subject: Re:


> Calipso je dle návodu relativně pro včely neškodny ale já mam s ním velmi
> spatné zkušenosti : je pro včely jedovatý ještě dva mesíce po použití.
>
> Na balkoně jsem postříkal citronovník ( samozřejmě i zed která byla za
> citronovníkem)který měl a má půklici. asi v dubnu,květnu citronovník jsem
> přenesl puklice na nem zůstala a v červenci to je po 2 měsících jsem na
> balkon dal oddělek s inseminovanou matkou.
> Druhý den jsem viděl bezletné matně se pohybující lezouci včely po
> dlaždičkách balkonu.
> Oddelek jsm odvezl a nic se nestalo.
> Chtěl jsem s ním stříkat proti květopasu jablonovému to je koncem března
> na probouzející se květná očka jaqbloní pri náletu broučku květopase asi 3
> týdny před kvetením. Po této zkušenosti to calypsem nestříkám protože
> včely
> mám na zahradě a jablonemi.
> J.B.
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6227
> (20110621) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

"Mám na zahradě 23 stromů a na každém obsazenou budku, samí vrabec jsou rychlejší než sýkorky, plus dvě pod střechou s rehky a lejsky."

Ty budky ani nemůžou být všechny sýkorkami obsazeny, protože sýkorky jsou samotáři , každé hnízdo ma svůj revír přes mnoho stromů. Jako prakticky všichni hmyzožraví ptáci.Sýkorky jsou schopny se dokonce v souboji o teritorium i zabít. Na jednom místě ale mohou žít sýkorky různých druhů, protože by se měly poněkud míjet v druhu potravy, kterou sbírají a tím se na jednom teritoriu snášet. Případně na jednom místě více drobného ptactva více druhů obecně.

Já mám na zahradě cca 40 stromů, nejvíc jabloně, švestky domácí, ryngle, mirabelky, myrobalán, třešně atd.
Nestříkám nic a ovoce mám vždy nadbytek.
Je ale možné, že postřiky bych mohl zvýšit množství ovoce na dvojnásobek nebo tak nějak. Pokud by byla možnost to ovoce snadno prodávat jako ovoce a za dobrou cenu, ne za pár korun jako surovinu na kvas či mošt, tak proč ne.
Bezúdržbové mám skoro všechno. Co bylo "údržbové", buď samo zahynulo nebo jsem to odstranil.
Budky jsem pár let už nedával, sýkorek a dalších ptáků mám na zahradě plno, vrabce žádné. Možná i proto, že vrabci sbírají potravu na zemi a potřebují tak hodně volného prostoru s napadanými jedlými odpadky ( ideální byly venkovské slepičí výběhy, kde se házelo zrní slepicím na zem) sýkorky sbírají potravu na stromech a těch mám na zahradě dost husto
Obecně budky na sýkorky musí být volně zavěšeny, do takových vrabci nejdou, protože kývání na rozdíl od sýkorek nesnášejí.

Mám na zahradě 23 stromů a na každém obsazenou budku, samí vrabec jsou rychlejší než sýkorky, plus dvě pod střechou s rehky a lejsky. A jsem letos bez meruňek, protože sice krásně kvetly, plody se vytvořily, ale opadaly.Jediný postřik který používám je proti mšicím, až když jsou, ne preventivně. A na broskve proti kadeřevosti. Nechci používat doma chemie, ale situace mě nejspíš přesvědčí, že k nějakým dalším preventivním postřikům budu muset přistoupit.Tady už nějaká bio ochrana selhává.
Ale co můžu doporučit, tak jediný rozumný keř naprosto bez údržby je Amelanchierova borůvka. Na jaře v dubnu krásně kvete, je na ní i plno včel a teď něco přes týden plody dozrávají postupně ob den cca 0,5 l z každého keře a asi týden to ještě bude trvat. Má to přes 2m výšku 0,8 m šířku a hodí se to určitě i jako živý plot.

Aleš M.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 22.6.2011 15:24:45
> ----------------------------------------
> Nejlepší insekticid na škodlivý hmyz na zahradě se včelami budou nejspíš
> ptačí budky.
>
>
>

Nejlepší insekticid na škodlivý hmyz na zahradě se včelami budou nejspíš ptačí budky.

". A že by se nepostříkala špička koruny zase člověk moc trápit nemusí, neb tam pro to stejně nepoleze... Jinak nesouhlasím, ikdyž máme švestek, blum atd kupu, tak proč přicházet o úrodu a rozmnožovat škůdce? Postřik tolik práce nedá a ani nevychází nijak extra draho."

No nevím, nevím. Dokud ty postřiky budou nějaké, jedno jaké a jak moc šetrné insekticidy, nebudou to třeba selektivní bakterie či houby působící přesně jenom na konkrétní hmyz, budou vedle škůdce s největší pravděpodobností zdecimováni i predátoři škůdce. Bude potom akorát prohloubena nerovnoměrnost, na postříkaných škůdce nebude, ale hned vedle na nepostříkaných bude škůdce o to víc.

Calipso je dle návodu relativně pro včely neškodny ale já mam s ním velmi spatné zkušenosti : je pro včely jedovatý ještě dva mesíce po použití.

Na balkoně jsem postříkal citronovník ( samozřejmě i zed která byla za citronovníkem)který měl a má půklici. asi v dubnu,květnu citronovník jsem přenesl puklice na nem zůstala a v červenci to je po 2 měsících jsem na balkon dal oddělek s inseminovanou matkou.
Druhý den jsem viděl bezletné matně se pohybující lezouci včely po dlaždičkách balkonu.
Oddelek jsm odvezl a nic se nestalo.
Chtěl jsem s ním stříkat proti květopasu jablonovému to je koncem března na probouzející se květná očka jaqbloní pri náletu broučku květopase asi 3 týdny před kvetením. Po této zkušenosti to calypsem nestříkám protože včely mám na zahradě a jablonemi.
J.B.

U nas repku striekaju do plneho kvetu,cize vcely nosia pel s obsahom tohto pripravku,zakerne je to ze lietavky nalietavajuce na porast aj tesne po osetreni nehynu,takze nevidite uhyn ako pri beznych pripravkoch..presne take iste prejavy ako pise gp su aj u mna..uz som aj uvazoval nasadit pelochyty po osetreni porastov a aspon tyzden odoberat pel a vysypat do smeti..Tento rok striekali niecim inym,este nemam info,priznaky boli mensie..V 2009 to bolo najhorsie,vtedy vsetci striekali mospilanom..vcely mam na hraniciach 3 chotarov v ktorych polnohospodari repku pestuju vo velkych vymerach..

Tak 8m vysokou švestku jsem ještě neviděl, ale možná je máte u vás větší :-), existují štafle a já mám třeba postřikovač, co má cca 2,5 - 3m dlouho trubici za rukojetí a na konci trysku, takže ze země postříkám i velké staré stromy. Při mojí výšce s tím mám dosah 5m určitě a ještě min metr možná víc to dostříkne. A že by se nepostříkala špička koruny zase člověk moc trápit nemusí, neb tam pro to stejně nepoleze... Jinak nesouhlasím, ikdyž máme švestek, blum atd kupu, tak proč přicházet o úrodu a rozmnožovat škůdce? Postřik tolik práce nedá a ani nevychází nijak extra draho.

------------ Původní zpráva ------------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re:
Datum: 22.6.2011 08:46:09
----------------------------------------
Mě by zajímalo, jak se to dělá technicky, stříkat nějakou 6 - 8 metrů
vysokou starší švestku.
Jinak kdo má zahradu staršího typu neboli větší, tak tam může mít
všelijakých švestek tolik, že stříkat nepotřebuje, stačí mu na jídlo i na
nějaký kvas. Pokud nechce na těch švestkách vydělat prodejem.
Kdo má malinkou zahradu, kde se mu vejde jedna, dvě švestky, tak asi
stříkání je vhodné.

Mě by zajímalo, jak se to dělá technicky, stříkat nějakou 6 - 8 metrů vysokou starší švestku.
Jinak kdo má zahradu staršího typu neboli větší, tak tam může mít všelijakých švestek tolik, že stříkat nepotřebuje, stačí mu na jídlo i na nějaký kvas. Pokud nechce na těch švestkách vydělat prodejem.
Kdo má malinkou zahradu, kde se mu vejde jedna, dvě švestky, tak asi stříkání je vhodné.

Neonikotinoidy nejsou vůbec neškodné pro včely. Definice u této řady účinných látek je taková, že je za dodržení návodu jde o relativně přijatelný přípravek. Což je dost problém. Neonikotinoidy škodí dost skrytě. Jde o systémové přípravky a jedovatost se projeví hlavně když se smíchá s listovými hnojivy.

Systémový znamená, že pokud je aplikován, přes fotosyntézu prochází do buněčné struktury do rostliny a je jejím obsahem od kořene po okvětní lístky včetně nektaru. To chtěl Gusto naznačit a vtom je dost velké nebezpečí. Projevuje se to u mně pochodováním mlaďušek a starých létavek kolem úlů po rozkvětu ovocných stromů. A jde v podstatě o systémový jed._gp_
.........
Honza Zátka (e-mailem) --- 21. 6. 2011
Re: (52858)
Používal jsem CALIPSO, ale když jsem ho sháněl nebyl, teď používám MOSPILAN a ještě asi pár let budu, mám ho zásobu a zatím se osvědčil. Jinak dvě připomínky, stříká se až při opadu květních lístků, toť jedna věc. Druhá věc je, že na tímto přípravekm ošetřené plodiny včely nelétají - což nepotrvdím, ani nevyvrátím, když ho používám, už nemají důvod na ně létat. U řepky se myslím stříká před květem, takže by také neměl být problém, ale dle použité účinné látky bych typoval, že ještě i v době květu v rostlinách látka bude. Těžko říct. Má psáno, že včelám neškodí.

------------ Původní zpráva ------------
Od: gusto
Předmět:
Datum: 21.6.2011 21:55:11
----------------------------------------
mospilan je zo skupiny neonikotinoidov,z lariev krmenych pelom osetrenym
tymto pripravkom sa liahnu ochrnute vcely..najcastejsie cca 2tyzdne po
repke,ked to uz nik s osetrenim repky nedava do suvislosti..Ja som s tym
mal prob.minuly rok,potvrdili mi to aj na vuvc v Liptovskom hradku..To len
tak naokraj.

Problém spíš bude v druhové skladbě, ne všechny jsou samosprašné.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Zajímaví článek
> Datum: 21.6.2011 12:45:28
> ----------------------------------------
> Já mám několik pološvestek, a ty se každý rok prohýbají pod květy a na
> stromech to jen hučí. Výsledkem je pár plodů na stromech. Chtělo by to asi
> nějakou chemii.
> Haf
> ----- Original Message -----
> From: "gp" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, June 21, 2011 10:09 AM
> Subject: Re: Zajímaví článek
>
>
> > Jednou u mirabelek jsem potkal kolektiv studentů s profesorem. Chytali
> > škůdce. Měli bílé plátno a setřepávali takovou velmi malou mušku, menší a
> > drobnější než je VD. Tato muška může zřejmě zato, že nemáš úrodu. S
> > nedokonalostí opylení včelou A.m. bych to určitě nesrovnával. _gp_
> > .......
> > Stromy odkvitli, malé plody sa ukázali, ale postupne začali žltnúť a
> > opadávať, teraz som nenašiel na ich konároch ani jeden plod. Mám nadávať
> > na
> > moje včely? A takto to môže byť i na dedinách, že strom okrem včiel
> > chybuje
> > niečo oveľa viac ako včely.
> >
> > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6224
> > (20110620) __________
> >
> > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
> >
> > http://www.eset.cz
> >
> >
> >
>
>
>
>

Používal jsem CALIPSO, ale když jsem ho sháněl nebyl, teď používám MOSPILAN a ještě asi pár let budu, mám ho zásobu a zatím se osvědčil. Jinak dvě připomínky, stříká se až při opadu květních lístků, toť jedna věc. Druhá věc je, že na tímto přípravekm ošetřené plodiny včely nelétají - což nepotrvdím, ani nevyvrátím, když ho používám, už nemají důvod na ně létat. U řepky se myslím stříká před květem, takže by také neměl být problém, ale dle použité účinné látky bych typoval, že ještě i v době květu v rostlinách látka bude. Těžko říct. Má psáno, že včelám neškodí.

------------ Původní zpráva ------------
Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
Předmět:
Datum: 21.6.2011 21:55:11
----------------------------------------
mospilan je zo skupiny neonikotinoidov,z lariev krmenych pelom osetrenym
tymto pripravkom sa liahnu ochrnute vcely..najcastejsie cca 2tyzdne po
repke,ked to uz nik s osetrenim repky nedava do suvislosti..Ja som s tym
mal prob.minuly rok,potvrdili mi to aj na vuvc v Liptovskom hradku..To len
tak naokraj.

Děkuji za radu
Haf
----- Original Message -----
From: "Honza Zátka" <honzazatka/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 21, 2011 5:33 PM
Subject: Re: Zajímaví článek


Čím stříkat, to těžko říct, jsou toho kupy a vše funguje přibližně stejně.
Loni i letos jsme stříkali přípravkem MOSPILAN, jde s ním postříkat snad
vše, mimo jiné se používá i třeba na řepku. Švestka se stříká při opadu,
nebo těsně po opadu květních lístků. Pokud švestka kvete a vytvoří i zárodky
plodů, ale úrad pak není, je to právě většinou způsobené pilatkou, nebo i
houbami za teplých vlhkých jar. To samé platí i pro blumy či mirabelky, vše
jsou to slivoně.


------------ Původní zpráva ------------
Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
Předmět: Re: Zajímaví článek
Datum: 21.6.2011 17:13:35
----------------------------------------
Tak to bude asi těmi pilatkami. Švestky nejsou tak staré a jsou v dobré
růstové kondici. Jaký postřik tedy použít a kdy. Mě ani o úrodu švestek tak
nejde. Stačí mi potěšení z pozorování práce včel.
Haf


----- Original Message -----
From: "Honza Zátka" <honzazatka/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 21, 2011 2:26 PM
Subject: Re: Zajímaví článek


My pokud švěstky nepostříkáme, tak pilatky provedou takovou redukci plodů,
že nemá smysl si na natrhání brát ani košík...


------------ Původní zpráva ------------
Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
Předmět: Re: Zajímaví článek
Datum: 21.6.2011 12:45:25
----------------------------------------
Já mám několik pološvestek, a ty se každý rok prohýbají pod květy a na
stromech to jen hučí. Výsledkem je pár plodů na stromech. Chtělo by to asi
nějakou chemii.
Haf
----- Original Message -----
From: "gp" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 21, 2011 10:09 AM
Subject: Re: Zajímaví článek


> Jednou u mirabelek jsem potkal kolektiv studentů s profesorem. Chytali
> škůdce. Měli bílé plátno a setřepávali takovou velmi malou mušku, menší a
> drobnější než je VD. Tato muška může zřejmě zato, že nemáš úrodu. S
> nedokonalostí opylení včelou A.m. bych to určitě nesrovnával. _gp_
> .......
> Stromy odkvitli, malé plody sa ukázali, ale postupne začali žltnúť a
> opadávať, teraz som nenašiel na ich konároch ani jeden plod. Mám nadávať
> na
> moje včely? A takto to môže byť i na dedinách, že strom okrem včiel
> chybuje
> niečo oveľa viac ako včely.
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6224
> (20110620) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6225 (20110621)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz






__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6226 (20110621)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

mospilan je zo skupiny neonikotinoidov,z lariev krmenych pelom osetrenym tymto pripravkom sa liahnu ochrnute vcely..najcastejsie cca 2tyzdne po repke,ked to uz nik s osetrenim repky nedava do suvislosti..Ja som s tym mal prob.minuly rok,potvrdili mi to aj na vuvc v Liptovskom hradku..To len tak naokraj.

http://www.google.cz/search?q=pastov%C3%A1n%C3%AD+medu&ie=utf-8&oe=utf-8&aq=t&rls=org.mozilla:cs:official&client=firefox-a

------------ Původní zpráva ------------
Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: pastovani
Datum: 21.6.2011 20:30:11
----------------------------------------
co to je?

co to je?

Dobry den. Dobry den ,mam problem napastoval.......
Dobry den,mam problem napastoval........
Dobry den,mam problem napastoval.......
Prosim Vas ,kdo takovou pakarnu vymyslel....To to nejde udelat jinak. Najdete si,Ecoteam Matuska Homepage-diskuse

Na postřik slivoní proti pilatce se mi velice osvědčil přípravek CALIPSO (Agrobio Opava). Na 3 středně velké stromy 10 litrů jíchy. moc to nepřeháním ale stačí to letos je násada obrovská, sousedovi co nestříkal skoro všechno opadalo jako malé plůdky (pilatka vyžere vnitřek).

Čím stříkat, to těžko říct, jsou toho kupy a vše funguje přibližně stejně. Loni i letos jsme stříkali přípravkem MOSPILAN, jde s ním postříkat snad vše, mimo jiné se používá i třeba na řepku. Švestka se stříká při opadu, nebo těsně po opadu květních lístků. Pokud švestka kvete a vytvoří i zárodky plodů, ale úrad pak není, je to právě většinou způsobené pilatkou, nebo i houbami za teplých vlhkých jar. To samé platí i pro blumy či mirabelky, vše jsou to slivoně.


------------ Původní zpráva ------------
Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
Předmět: Re: Zajímaví článek
Datum: 21.6.2011 17:13:35
----------------------------------------
Tak to bude asi těmi pilatkami. Švestky nejsou tak staré a jsou v dobré
růstové kondici. Jaký postřik tedy použít a kdy. Mě ani o úrodu švestek tak
nejde. Stačí mi potěšení z pozorování práce včel.
Haf


----- Original Message -----
From: "Honza Zátka" <honzazatka/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 21, 2011 2:26 PM
Subject: Re: Zajímaví článek


My pokud švěstky nepostříkáme, tak pilatky provedou takovou redukci plodů,
že nemá smysl si na natrhání brát ani košík...


------------ Původní zpráva ------------
Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
Předmět: Re: Zajímaví článek
Datum: 21.6.2011 12:45:25
----------------------------------------
Já mám několik pološvestek, a ty se každý rok prohýbají pod květy a na
stromech to jen hučí. Výsledkem je pár plodů na stromech. Chtělo by to asi
nějakou chemii.
Haf
----- Original Message -----
From: "gp" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 21, 2011 10:09 AM
Subject: Re: Zajímaví článek


> Jednou u mirabelek jsem potkal kolektiv studentů s profesorem. Chytali
> škůdce. Měli bílé plátno a setřepávali takovou velmi malou mušku, menší a
> drobnější než je VD. Tato muška může zřejmě zato, že nemáš úrodu. S
> nedokonalostí opylení včelou A.m. bych to určitě nesrovnával. _gp_
> .......
> Stromy odkvitli, malé plody sa ukázali, ale postupne začali žltnúť a
> opadávať, teraz som nenašiel na ich konároch ani jeden plod. Mám nadávať
> na
> moje včely? A takto to môže byť i na dedinách, že strom okrem včiel
> chybuje
> niečo oveľa viac ako včely.
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6224
> (20110620) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6225 (20110621)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Tak to bude asi těmi pilatkami. Švestky nejsou tak staré a jsou v dobré
růstové kondici. Jaký postřik tedy použít a kdy. Mě ani o úrodu švestek tak
nejde. Stačí mi potěšení z pozorování práce včel.
Haf


----- Original Message -----
From: "Honza Zátka" <honzazatka/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 21, 2011 2:26 PM
Subject: Re: Zajímaví článek


My pokud švěstky nepostříkáme, tak pilatky provedou takovou redukci plodů,
že nemá smysl si na natrhání brát ani košík...


------------ Původní zpráva ------------
Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
Předmět: Re: Zajímaví článek
Datum: 21.6.2011 12:45:25
----------------------------------------
Já mám několik pološvestek, a ty se každý rok prohýbají pod květy a na
stromech to jen hučí. Výsledkem je pár plodů na stromech. Chtělo by to asi
nějakou chemii.
Haf
----- Original Message -----
From: "gp" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 21, 2011 10:09 AM
Subject: Re: Zajímaví článek


> Jednou u mirabelek jsem potkal kolektiv studentů s profesorem. Chytali
> škůdce. Měli bílé plátno a setřepávali takovou velmi malou mušku, menší a
> drobnější než je VD. Tato muška může zřejmě zato, že nemáš úrodu. S
> nedokonalostí opylení včelou A.m. bych to určitě nesrovnával. _gp_
> .......
> Stromy odkvitli, malé plody sa ukázali, ale postupne začali žltnúť a
> opadávať, teraz som nenašiel na ich konároch ani jeden plod. Mám nadávať
> na
> moje včely? A takto to môže byť i na dedinách, že strom okrem včiel
> chybuje
> niečo oveľa viac ako včely.
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6224
> (20110620) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6225 (20110621)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Jak je to letos (vzhledem k počasí) s lípou, už Vám kvete, bude lípový med? Děkuji předem za odpověď. H.

My pokud švěstky nepostříkáme, tak pilatky provedou takovou redukci plodů, že nemá smysl si na natrhání brát ani košík...


------------ Původní zpráva ------------
Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
Předmět: Re: Zajímaví článek
Datum: 21.6.2011 12:45:25
----------------------------------------
Já mám několik pološvestek, a ty se každý rok prohýbají pod květy a na
stromech to jen hučí. Výsledkem je pár plodů na stromech. Chtělo by to asi
nějakou chemii.
Haf
----- Original Message -----
From: "gp" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 21, 2011 10:09 AM
Subject: Re: Zajímaví článek


> Jednou u mirabelek jsem potkal kolektiv studentů s profesorem. Chytali
> škůdce. Měli bílé plátno a setřepávali takovou velmi malou mušku, menší a
> drobnější než je VD. Tato muška může zřejmě zato, že nemáš úrodu. S
> nedokonalostí opylení včelou A.m. bych to určitě nesrovnával. _gp_
> .......
> Stromy odkvitli, malé plody sa ukázali, ale postupne začali žltnúť a
> opadávať, teraz som nenašiel na ich konároch ani jeden plod. Mám nadávať
> na
> moje včely? A takto to môže byť i na dedinách, že strom okrem včiel
> chybuje
> niečo oveľa viac ako včely.
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6224
> (20110620) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Moje řeč.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zaj?mav? ?l?nek
> Datum: 21.6.2011 12:22:32
> ----------------------------------------
>
> Málo nosí, to ano, ale jestli to je převčelením, to jsem si jistý, že ne. V
> jiných letech( těch průměrných) mají v této době v medníku, při květu lip, aspoň
> 15-20 kg a letos, co jsem se o víkendu díval, tak aby tam byly 3kg. Podobně to
> mají i ostatní včelaři okolo. Ti co jeli na medovici, ti hlásí asi 12kg, zatím.
> Takže řepka nadprůměrná, ale jinak bída. A to je to co tu bylo napsáno před
> nedávnem v době nedostatku medníků na řepku "účet bez hostinského se špatně
> dělá" a už je to tady. Ale díky i za to co je, lepší než drátem do oka.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Zaj?mav? ?l?nek
> > Datum: 20.6.2011 23:05:19
> > ----------------------------------------
> > Pomalu abych si začal kontrolovat stanoviště,jestli tam někde opodál
> > nestojí se svými včelstvy nějaký ten kolega,abych se pak nedivil,že mi
> > tentokrát nějak málo nosej...
> >
> > Zdraví Pavel
> >
> >
> >
>
>
>

"Já mám několik pološvestek, a ty se každý rok prohýbají pod květy a na
stromech to jen hučí. Výsledkem je pár plodů na stromech. Chtělo by to asi nějakou chemii."

Sehnat mladé stromky nebo zasadit pecky, nechat z nich vyrůst podnož a tu naroubovat. A staré vyřezat. Já kolikrát vidím, jak mladé stromky v létě praskají pod tíhou plodů, zatímco na starých vedle je jen pár plodů. Myslím, že se zapomíná na obnovu stromů, staré švestky jsou zřejmě mnohem citlivější na nepříznivé vlivy.

" Málo nosí, to ano, ale jestli to je převčelením, to jsem si jistý, že ne. V jiných letech( těch průměrných) mají v této době v medníku, při květu lip, aspoň 15-20 kg a letos, co jsem se o víkendu díval, tak aby tam byly 3kg. Podobně to mají i ostatní včelaři okolo."

Převčelení se pozná spolehlivě až podle nejméně pětileté statistiky výnosů.
Případně pokud počet včelstev v okolí kolísá, tak odborným odhadem založeným na mnohaleté znalosti stanoviště, 10 - 20 leté nebo delší.
Podle jednoho, dvou let se moc soudit nedá, protože skutečná výnosnost stanoviště se nedá dostatečně dobře za tuto dobu zjistit.
Může na to mít vedle zřejmých vlivů, jako je počasí i vlivy skrytější, jako je půda nebo přemokření nebo naopak sucho na nějakém pro snůšku podstatném mikrostanovišti nebo prostý jev, že někdo v doletu vykácením vytvoří paseku, kde se vlivem oslunění na dva roky rozšíří kvetoucí rostliny nebo může být kritický rok zrovny někde silný přínos medovice, který jiné roky není.....

Okr. Chomutov

Já mám několik pološvestek, a ty se každý rok prohýbají pod květy a na
stromech to jen hučí. Výsledkem je pár plodů na stromech. Chtělo by to asi
nějakou chemii.
Haf
----- Original Message -----
From: "gp" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 21, 2011 10:09 AM
Subject: Re: Zajímaví článek


> Jednou u mirabelek jsem potkal kolektiv studentů s profesorem. Chytali
> škůdce. Měli bílé plátno a setřepávali takovou velmi malou mušku, menší a
> drobnější než je VD. Tato muška může zřejmě zato, že nemáš úrodu. S
> nedokonalostí opylení včelou A.m. bych to určitě nesrovnával. _gp_
> .......
> Stromy odkvitli, malé plody sa ukázali, ale postupne začali žltnúť a
> opadávať, teraz som nenašiel na ich konároch ani jeden plod. Mám nadávať
> na
> moje včely? A takto to môže byť i na dedinách, že strom okrem včiel
> chybuje
> niečo oveľa viac ako včely.
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6224
> (20110620) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Málo nosí, to ano, ale jestli to je převčelením, to jsem si jistý, že ne. V jiných letech( těch průměrných) mají v této době v medníku, při květu lip, aspoň 15-20 kg a letos, co jsem se o víkendu díval, tak aby tam byly 3kg. Podobně to mají i ostatní včelaři okolo. Ti co jeli na medovici, ti hlásí asi 12kg, zatím. Takže řepka nadprůměrná, ale jinak bída. A to je to co tu bylo napsáno před nedávnem v době nedostatku medníků na řepku "účet bez hostinského se špatně dělá" a už je to tady. Ale díky i za to co je, lepší než drátem do oka.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zaj?mav? ?l?nek
> Datum: 20.6.2011 23:05:19
> ----------------------------------------
> Pomalu abych si začal kontrolovat stanoviště,jestli tam někde opodál
> nestojí se svými včelstvy nějaký ten kolega,abych se pak nedivil,že mi
> tentokrát nějak málo nosej...
>
> Zdraví Pavel
>
>
>

Jednou u mirabelek jsem potkal kolektiv studentů s profesorem. Chytali škůdce. Měli bílé plátno a setřepávali takovou velmi malou mušku, menší a drobnější než je VD. Tato muška může zřejmě zato, že nemáš úrodu. S nedokonalostí opylení včelou A.m. bych to určitě nesrovnával. _gp_
........
Stromy odkvitli, malé plody sa ukázali, ale postupne začali žltnúť a opadávať, teraz som nenašiel na ich konároch ani jeden plod. Mám nadávať na moje včely? A takto to môže byť i na dedinách, že strom okrem včiel chybuje niečo oveľa viac ako včely.

Nepodařil se mi najít originální zdroj, jedině zaplatit, takže nevím, očem tu diskutujete, když není očem. Není známo jak prováděli zjištění, jak hodnotily data, jak to ověřovali atp. Populární článek na OSLU je dost coby odborný překlad ne moc dobře pojat a spíše lobisticky a účelově zaměřen. Už se těším na další reakce na něj - tichou poštu, která se v Čechách dost na této OSLOVě úrovni provozuje. _gp_
........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 6. 2011
Zajímavý článek

http://www.osel.cz/index.php?clanek=5747

Poslal jsem to ještě než jsem napsal všechno.
Mít u baráku pár hektarovou zahradu nebo lesík, kde bych mohl ty včelstva mít bezpečně umístěné od září po duben, byl by důvod uvažovat o nějakém takovém včelaření. Jenomže dopředu nevím, jak by reagovali lidi na takové množství úlů rozestavených v okolí. Ukrytí pohledům z místních komunikací ochrání včely před cizími poberty, ale po pár letech by měli stanoviště spolehlivě obšlápnuté místní. Nevím, jestli by se někdo z místních nedal na třeba pravidelné ničení úlů třeba při návratech z diskoték nebo na jejich pravidelné vykrádání či přímo kradení úlů se včelstvy.

Ono možná názornější než převčelení by bylo mluvit o optimálním počtu včelstev. To znamená takovému počtu včelstev na stanovišti, které v průměru aspoň za pár let "vytěží" z tohoto místa nejvíc medu a přitom kromě extrémně špatných let tam ještě včely netrpí hladem.
Například u mně na zahradě u baráku je optimání počet včelstev v první polovině května takových 10 - 15. V červnu je to nyní 3 - 6 včelstev. V první polovině července, díky lípám malolistým, které ještě v okolí nevykáceli, je to 5 - 10 včelstev. Konec července do první poloviny srpna jsou to 2 - 4 včelstva.
Co se týká obecně převčelení, u nás v okolí asi není místo nějak nepokryté doletem včel, to znamená, že všude jsou nějaká včelstva blíž než cca 2 kilometry. Ale pokud by se mělo jednat o vytěžení většiny sladiny, co krajina nabízí, tak už je situace jiná. Tady v okolí, daném místní mysliveckou honitbou , 1200 hektary plus dalšími 200 - 400 hektary bych se odvážil najít v místních lesíkách až 10 dalších včelařských stanovišť, kde by byl optimální počet včelstev podobný nebo o polovinu, o třetinu větší než u mně na zahradě a kde by byly úly schpované před pohledy z místních komunikací, tudíž relativně bezpečné.

KaJi:
Možná někde, ale u náse ne. Není kam dát tolik včelstev. Je zde poměrně hustě zavčeleno. A další komplikace.
Možná někde těsně u hranic - se všemi komplikacemi kolem toho.

.......................................................

Taková podobná oblast je třeba u Kralup,kde působí dva velkovčelaři + VÚVč.Dohromady i s malovčelaři je tam něco přes 1000 včelstev a také je to znát na výnosech medu,i přes kočovný způsob na menší vzdálenosti je tento region převčelený a při takovém roce,jako byl loni,jsou výnosy dost podprůměrné.Potom ty včely sotva uživí samy sebe,natož aby ještě živily včelařskou firmu(ne už farmu,což je vlastně rodina živící se včelařinou.Už jsem se s tím setkal,že velkoprovoz chce zakládat s.r.o. jako přidruženou výrobu,něco v tom smyslu jak předpokládá Radim).
Pomalu abych si začal kontrolovat stanoviště,jestli tam někde opodál nestojí se svými včelstvy nějaký ten kolega,abych se pak nedivil,že mi tentokrát nějak málo nosej...

Zdraví Pavel

VÚ Dol je kdysi nabízel nevím jak dnes. Cena kolem 50 000,- V jejich ceníku na jejich webu jsem ji napsanou viděl a reagoval a i cenu jsem se kdys vyžádal. Určitě ji někdo proně dělá externě na objednávku a přes zimu. Cena dle mého názoru zhruba odpovídá. Na živo jsem jej párkrát viděl, velikost plocha, cca o něco menší než notebooková klávesnice. Materiál kov a plast.

Jiný typ jsem viděl na stránkách p. Jindry.
http://jjvcela.sweb.cz/Inseminace_soubory/inseminace.htm

_gp_
......
Honza Zátka (e-mailem) --- 20. 6. 2011
Re: inseminovana matka (52816) (52830) (52832)

A když už jsme u toho, kde se taková sranda kupuje a na kolik asi vyjde? Viděl jsem jich několik (fotky, na živo nikdy) a vždy to byl dost unikát nebál bych se říct somodomo výroby. Je to tak specifická pomůcka, že nevím kdo by ji vyráběl nějak seriově, ale možná se pletu. Jak to tedy je?

KaJi: "Myslím, že za pár let bude problém najít volné stanoviště bez komplikací a mezilidských vztahů." .... "Minulý týden si při cestě všiml kluk nového stanoviště - taky by se mi líbilo, ale je to z ruky - mimo obec."

________________________

No, tak to asi bude muset být, tyto dvě věci jsou v souladu - aby nedocházelo k tolika komplikacím v mezilidských vztazích, bude muset být stále více stanovišť umístěno trochu z ruky, mimo obec... To je dobře pozorovatelné již delší dobu. Vždyť dnes je každý i na vsi "alergický" na včelí bodnutí (rozuměno: když mě píchne včela, tak oteču). Takže to zase znamená zamyslet se nad investicemi do zabezpečení. A kolo investic se roztáčí...

(A propo, když jsme u toho - nemá již někdo na stanovišti instalovaný třeba nějaký GPS lokátor? Jsou nějaké praktické zkušenosti (výdrž baterie v zimě, atd.?))

Jinak, když si pročítám zdejší diskusi, začínám skoro zapomínat, že cena cukru (a to ještě mnohde na příděl po 2kg) ani není 22,- a výkupní cena 39,-. Skoro mám pocit, že zde diskutujeme loni, při poměru přibližně 12,90,-/67,- Kč. Nechci se dělat moudrým, ale včelaření je zřejmě řemeslo, u kterého se málokdo dobere toho "zlatého dna", navíc z vlastní zkušenosti musím říct, že taky dost bolí (nejen žihadla) a nese s sebou značnou fyzickou námahu - a to dnes mezi mladými lidmi není příliš vyhledávaná kombinace. To netvrdím jako milovník zašlých časů, ale z vlastní zkušenosti s mými vrstevníky (jsem taky ještě dvacátník).

Tak uvidíme...

A když už jsme u toho, kde se taková sranda kupuje a na kolik asi vyjde? Viděl jsem jich několik (fotky, na živo nikdy) a vždy to byl dost unikát nebál bych se říct somodomo výroby. Je to tak specifická pomůcka, že nevím kdo by ji vyráběl nějak seriově, ale možná se pletu. Jak to tedy je?


------------ Původní zpráva ------------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: inseminovana matka
Datum: 20.6.2011 12:13:00
----------------------------------------
Nojo, začátečníci neznají.....
Před nějakými 20 roky se mně ptal začátečník se dvěma včelstvy, kde by si
mohl koupit inseminační přístroj pro včelí matky, protože by chtěl pro
svoje včely "to nejlepší".....
Vyvětlil jsem mu, že to je přístroj pro včelařský chovatelský velkoprovoz
se zavedeným mnohaletým programem šlechtění včel a byl pokoj.

RP:
Ono takové velkovčelaření s nějakým pár tisícem včelstev by mohlo teoreticky vyjít i při výkupní ceně medu 30 - 50 korun
-----

Možná někde, ale u náse ne. Není kam dát tolik včelstev. Je zde poměrně hustě zavčeleno. A další komplikace.
Možná někde těsně u hranic - se všemi komplikacemi kolem toho.

Myslím, že za pár let bude problém najít volné stanoviště bez komplikací a mezilidských vztahů.


Představuji si, jak někdo převáží včely, nebo jen dílo po územích mnoha ZO, a někde se jen objeví mor.

Minulý týden si při cestě všiml kluk nového stanoviště - taky by se mi líbilo, ale je to z ruky - mimo obec. CCA 30 nástavkových úlů na kovové konstrukci. Pěkné. Ale pokud se cena maloobchodní cena udrží a nepůjde pod 80, tak si mylsím, že dost lidí co to takhto začalo rozšiřovat nadále vytrvají. Je to slušné zhodnocení práce.
A bude to zajímavé sledovat. :-)

Jak říkal ŠVejk: "Vojna bude".
Karel

Pamětníci možná ještě pamatují živočišnou velkovýrobu zemědělských družstev a státních statků. Při té příležitosti se také prováděla různá školení zaměstnanců. Jedno z těch školení vedl zootechnik a jedním z témat byla i inseminace u krav. Když se přednášející zeptal na to, zda má někdo nějaký dotaz, zeptala se jedna dojička (pro nezasvěcené, dojička je funkce) co že to vlastně je ta inseminace? No doteť jsme to tady probírali Hašková. Víš Hašková to je tak, že bejka dělá inseminátor Franta a ta kráva při tom přijde o to funění do ucha. Vysvětlil zootechnik. Pokud bychom to převedli na inseminaci včelích matek, tak bzučení do ucha. Je to již jasné ;o))?

Nojo, začátečníci neznají.....
Před nějakými 20 roky se mně ptal začátečník se dvěma včelstvy, kde by si mohl koupit inseminační přístroj pro včelí matky, protože by chtěl pro svoje včely "to nejlepší".....
Vyvětlil jsem mu, že to je přístroj pro včelařský chovatelský velkoprovoz se zavedeným mnohaletým programem šlechtění včel a byl pokoj.

Ono takové velkovčelaření s nějakým pár tisícem včelstev by mohlo teoreticky vyjít i při výkupní ceně medu 30 - 50 korun. Pokud se zajistí vysoký průměrný výnos na včelstvo, takových 100- 150 kilo. Je to reálné, pokud se využije dobře první květnová snůška a nakočuje se aspoň na jednu další pořádnou snůšku, jedno jestli ze zemědělským monokultur nebo lesa.
Ovšem směřuje to k tomu americkému velkovčelaření. Že jeden včelař třeba nebude dělat nic jiného než jen že bude mít ty včelstva, bude je rozvážet po stanovištích a bude z nich jen vybírat med nebo krmit na zimu. Jiný včelař třeba bude jen produkovat oddělky nebo rovnou včelstva pro toho prvního. Obslužné věci, jako třeba léčení, výroba včelařských pomůcek a strojů, zase budou nakupovány u profesionálů, včelař bude dělat jen jednoduché věci v době, kdy u včel práce není.
A využije se naplno kočování, převoz třeba tisícovky včelstev na sto nebo pětset kilometrů. Třeba americkým stylem, nástavkovými úly se ve 3 - 4 řadách na sobě zaplní jeden kamión třeba i s návěsem, to je jednou jízdou převezeno od oka 100 - 200 včelstev.
Dnešní velkovčelaři budou vypadat jak amatéři.....
Oblasti, kde snůška není, nebo kde je sociologická situace taková, že úly v přírodě by byly lidmi nějak ničeny či kradeny, tam budou včely ubývat, naopak v oblastech s dobrou snůškou a bez zlodějů bude v době snůšky koncentrace včelstev velmi vysoká.....mimo snůšku zase řídká.....

Jde nejspíš o dotaz začátečníka, na kterého nemůžete jít s heterózním efektem, či s počítáním filiálních generací.
Takže:
U chovu včel, ostatně jako u chovu jakýchkoliv zvířat, se zajímáme o jejich vlastnosti. Ať už to je barva srsti koček, zuřivost psů, dojivost krav, přírůstky vepřů či medné výnosy, bodavost... u včel. Ke zlepšování těchto parametrů se používá výběr jedinců pro další chov neboli plemenitba. Např. u králíků to je jednoduché - do kotce k vhodné samici přihodíme vhodného samce a ostatní už jde skoro samo. Jenže u včel je problematika složitější, včelí matky se v úle nepáří, ale jen ve volné přírodě. Na to se přišlo už na přelomu 19. a 20. století. První pokusy o plemenitbu byly úsměvné - z organtýnu se stavěly jakési voliéry vysoké asi 20 metrů, ale ani tam k oplození nedošlo. Matky se páří na t.v. trubčích shromaždištích, kde trubci krouží ve výšce 10 - 50m a matky na tato shromaždiště neomylně létají při svých t.zv. snubních proletech. Takže se budovaly oplozovací stanice, prostě v oblasti bez včel se umístilo trubčí včelstvo a v okolí oplodńáčky (bez trubců) s matkami. To fungovalo, ovšem udržovat oblast v doletu matek bez cizích trubců byl problém. Dodnes se udržely jen na některých ostrovech.
Inseminace je oplození matky spermatem vybraných trubců pomocí přístroje. Není to metoda pro začátečníka ani pro "obyčejného" včelaře, matka se narkotizuje plynem, nástroje mají mikrometrický posuv a děj se sleduje mikroskopem a než se to dotyčný naučí, tak pár matek zničí. Inseminované matky obvykle nevynikají medným výnosem, ten se očekává od jejích dceřinných matek.

Pánové, když se zeptá začátečník, tak se chce něco dozvědět a není zvědavý na nějaké machrování, které těžko pochopí.

Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of roman masare
Sent: Sunday, June 19, 2011 8:46 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: inseminovana matka

Dobrý den prosím o vysvětlení pojmu inseminovaná matka.
děkuji.

1) květ nebyl opylen
2) V době kvetení byla příliš vysoká teplota, pyl neklíčil a zaschl na blizně
3) Poškodil ho mráz
4) plody po odkvětu poškozeny škůdci
5) plody po odkvětu poškozeny mrazy
6) plody po odkvětu poškozeny houbovými chorobami
7) Plody z různých příčin nedokonale opylené (různé deformace) později opadávají

KaJi:
Zatím je spíše problém kam dát včely, pokud je někde dobrá pastva.
A kam se podívám, tak samý nový profík, každý by chtěl rozšiřovat.

---------------------------------------------------------

To samé u nás,během posledních dvou let u nás v ZO přibylo asi 10 nových členů,z toho nejméně 3 to rozjíždějí ve velkém stylu.
Jenom jsem zvědavý,jak se budou tvářit tihle noví profivčelaři na přebytek medu v letošním roce nejen u nás,ale v celé Evropě a s tím související obtíže s odbytem a cenou...
Mám pocit,že jak se jim nebudou vynaložené investice vracet podle představ(čili rychle),tak zase nějaký ten "profík" ubyde...

___________________________________________________________

a.turčání:
Poukazovať neprítomnosťou včiel na neopelení ovocných stromov v našich dedinách je neopodstatnené, lebo aby strom dával úroda treba aj niečo iné, ako len opelenie. Priamo na včelnici, kde je minimum iných ovocných stromov, mám dve skoro dospelé mirabelky. Aj tohoto roku mirabelky zakvitli moja manželka hovorí, že taký strom je krásny ako mladá nevesta v bielom), včely sa pretekali v návšteve kvetov, ja som sa radoval, že sa konečne odtrhnem z týchto plodov. Stromy odkvitli, malé plody sa ukázali, ale postupne začali žltnúť a opadávať, teraz som nenašiel na ich konároch ani jeden plod. Mám nadávať na moje včely? A takto to môže byť i na dedinách, že strom okrem včiel chybuje niečo oveľa viac ako včely.

----------------------------------------------------------

...že by pilatky..?

Zdraví Pavel

Já to vidím z toho pohledu, že jsem na schůzích snad jediný, komu je méně než +- 40 let :-) a členů nějak nepřibývá, řekl bych, že spíše naopak...

--------------------

Jestli není problém spíše tam, kam chodíš na schůze.

Taky jsem slýchával, že mladí nemají zájem, ...

a pak přišel mezi mladé.... A viděl malý rozdílek.


Spíš mám z doslechu dojem, že leckde nechtějí konkurenci.
Logicky.

:-)

Karel

Není pravdou že isiminací získáme F1. Ale pro získání F1 se u včel využívá insiminace. F1 znamená že jde o první generaci po křížení dvou různých linií. jejich vlastnosti jsou vyrovnané. Použijeme-li však pro oplodnění jako otce stejnou linii z jakéje matka nedostaneme F1, ale dosáhneme lepšího ustálení vlastností dané linie. Použijemeli zase dceru F1 a insiminujemeli ji zase otcem z původní linie potomstvo bude F2. Jsou li však dcery F1 ponechány volnému páření dochází k rozpadu vlastností. a zhruba polovina matek bude mít vlastnosti jiné. V každé další generaci se to zhoršuje.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: inseminovana matka
> Datum: 19.6.2011 21:17:38
> ----------------------------------------
> Je to taková matka, která je oplodněna uměle (při narkotizace se do ní vloží
> sperma od známého trubce), nikoli přirozeně, tedy ze snubního letu. Její výhod
> tkví v tom, že u potomstva je znám původ jak matky, tak otce. Má i své nevýhody
> a včely jí zrovna v oblibě nemají, ale výhoda známého původu potomstva to vše
> převyšuje. Její potomstvo jsou takzvané F1 matky, tedy samozřejmě krom dělnic a
> trubců, ale ty nás až tak v jejím případě nezajímají.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: roman masare <romaxm/=/seznam.cz>
> Předmět: inseminovana matka
> Datum: 19.6.2011 20:47:20
> ----------------------------------------
> Dobrý den prosím o vysvětlení pojmu inseminovaná matka.
> děkuji.
>
>
>
>
>

inseminace = umělé oplodnění.

Inseminované matky
Kromě výběru rodičovské kombinace inseminované matky se využívá heterozní efekt této vybrané kombinace rodičů.

Moje asi 8mi letá zkušenost s inseminovanými matkami je však v zásadě pozitivní.
Měl jsem inseminované matky s mezerovitým plodem, měl jsem matky jejichž dcery nebyly ani průměrné ale
měl jsem a mám matky jejjichž dcery měly výkony nadprůměrné a tím zvýšily a posunuly průměr včelnice.

Můj pohled je tedy :
mimo užití heterozního efektu jej kombinuji s výběrem a zkoušením jednotlivé, jednotlivých inseminovaných matek a dále selekci, braskování matek s podprůměrným výnosem
Zkráceně užití heteroze a selekce.
J.B.

Začalo to vnukem a každý rok se přidávají další mladí včelaři. Pokud se jim předvede, že lze včelařit docela jednoduchým způsobem, tak začnou.
http://www.youtube.com/watch?v=55nCxgDe0J4
http://nd04.jxs.cz/805/162/0059f94b8d_74934020_o2.jpg
B.V.

Clenu opravdu nepribyva,vcelstev ubyva relativne.Dnesni vcelstva jsou daleko vykonejsi nez pred x lety.A taky verim,ze prumerny pocet vcelstev potrebnych pro opyleni CR je pocitan na budecaky a ne dnesni vcelstva.O urode bez pritomnosti vcelstev mi staci skutecnost,kdy po 3 roky kvuli moru nebylo v doletu jedinne vcelstvo a nebylo v zahradach na stromech nic.Ted je vsechno ovalene ovocem.Kaji ma pravdu,samy profik...Nova generace vcelaru bude,ale uz na jine bazi nez zajmove.

Je mi 36let, včelařím pár let, jsem členem ZO a na schůzi jsem ještě nikdy nebyl. Ne že bych nechtěl, ale nedozvěděl jsem se to nikdy včas....navíc pokaždé slyším z druhé ruky, že jsem o nic nepřišel. Takže žádná lítost. S jediným, s kým komunikuji je zdravotní referent.
Zato školení/PPP PSNV se účastním vždy a rád. Tam je informační hodnota.
Ať se daří, Libor V.
--------------------------------------------------------------
Honza Zatka napsal:
Já to vidím z toho pohledu, že jsem na schůzích snad jediný, komu je méně než +- 40 let :-) a členů nějak nepřibývá, řekl bych, že spíše naopak...

Inseminované matky bývají považovány za něco extra a jejím dcerám jsou přisuzovány jen skvělé vlastnosti, zvl. výnosy medu. Můj názor na ně je ten, že je to mnoho povyku pro nic. Každý rok nebo dva koupím nějakou od známého chovatele, odchovám dcery a dám do produkčních včelstev.Pak porovnávám. Ani v jednom případě tyto dcery užitkovostí moje včelstva nepřekonala. /zatím/. Nechci psát o chovatelích, kteří nic nepředvedli, protože usuzovat z vlastností 1 IM není až tak spravedlivé. Jediní kdo měli přibližně stejnou užitkovost byli př. Strádal a jihočeský Sedláček. Jinak Nic moc. To mě také navždy vyléčilo z touhy vlastnit inseminační přístroj. Jako daleko důležitější považuji drsný výběr při kterém se včelám nic neodpustí nic se jim nepodstrkuje, nic se jim nepřidává a když se ukáže něco výborného, hned si od toho odchovat několik dcer a hned s nimi do produkčních včelstev. Tohle ale může provádět pouze velký či větší včelař. Malí prostě musí kupovat a věřit. Jen pro zajímavost základ mého chovu je od př Lněničky, který už není mezi námi a já se ho budu snažit udržet pokud to jen půjde! Zdraví R. Stonjek

Je to taková matka, která je oplodněna uměle (při narkotizace se do ní vloží sperma od známého trubce), nikoli přirozeně, tedy ze snubního letu. Její výhod tkví v tom, že u potomstva je znám původ jak matky, tak otce. Má i své nevýhody a včely jí zrovna v oblibě nemají, ale výhoda známého původu potomstva to vše převyšuje. Její potomstvo jsou takzvané F1 matky, tedy samozřejmě krom dělnic a trubců, ale ty nás až tak v jejím případě nezajímají.

------------ Původní zpráva ------------
Od: roman masare <romaxm/=/seznam.cz>
Předmět: inseminovana matka
Datum: 19.6.2011 20:47:20
----------------------------------------
Dobrý den prosím o vysvětlení pojmu inseminovaná matka.
děkuji.

A zaájem o včelaření je takové, že například všechny Letní školy PSNV jsou
vyprodané, NASA je jak výběrová škola a do Blatné je taky narváno.

Nějak jsme si nevšiml, že by nebyl o včelaření mezi mladými zájem.

Takže tento problém je možné taky zařadit k psudoproblémům.

Karel
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Já to vidím z toho pohledu, že jsem na schůzích snad jediný, komu je méně než +- 40 let :-) a členů nějak nepřibývá, řekl bych, že spíše naopak...

ale nevím nevím, kde budem za dalších 20, 30 či 40 let, až dnešní generace včelařů dovčelaří... Už teď je průměrný věk včelaře 60let...
--------------

no, kdo bude včelařit? Další včelaři, včelařina je přeci pěkná. :-) Tyhle stesky jsou staré kam včelařské letopisy sahají.

Zatím je spíše problém kam dát včely, pokud je někde dobrá pastva.
A kam se podívám, tak samý nový profík, každý by chtěl rozšiřovat.


A zaájem o včelaření je takové, že například všechny Letní školy PSNV jsou vyprodané, NASA je jak výběrová škola a do Blatné je taky narváno.

Nějak jsme si nevšiml, že by nebyl o včelaření mezi mladými zájem.

Takže tento problém je možné taky zařadit k psudoproblémům.

Karel

Dobrý den prosím o vysvětlení pojmu inseminovaná matka.
děkuji.

Vyjadřovat se a hodnotit varroa monitoring systém je velmi obtížné, přes to na něj nějaký názor mám.

V každém případě jej uzávám jako positivní záležitost.

Ale mám i velice kritický pohled na něj.

první můj názor je že z 50 000 včelařů se jej účřasní jen velmi málo včelařů, 500 to jest 0,1% včelařů.
Další mojí otázkou je kolik procent včelařů z těchto 0,1% zúčastněných se zabývá o ochranu spadů proti mravencům a tak následně jak jsou tyto jednotlivé a následně společné spady přesné?.
Loni jsem mel nizké a nulové přirození denní spady v červenci a v srpnu abych pak při prvních fumigacích již tak nízké spady neměl, měl jsem průměrný spad po 1. fumigaci 300 roztočů ( to jsem fumigací zvladl tak že zimní měli zbylo jen několik kusu na 25 včelstev.)

Letos to začíná stejně
kontroloval jsem část spadu 5x s práškem do pečiva a 5x bez prášku do pečiva.
v deseti spadech jsem nalezl 2 mravence a žádné roztoče
( podle mne to nic neznamená je brzy teprve polovina června. )

Jinak perspektivní nejsem protože jsem starý dědek.

Vďaka kolegovi Poláškovi máme o čomm písať, keď túto tému opustíme, bude všetko tak ako na počiatku, nič nevyriešime.
Predsa len niekoľko viet, že ja sa toho konca včiel nedožijem a ani oveľa mladšie generácie včelárov.
Neviem prečo si myslíme, že rastliny opeľujú len včely medonosné, tých opeľovačom hje oveľa viac vrátane tých všetkých z rodu včiel (a tých je tisíce druhov), ale i ostatný rovnokrídly hmyz (muchy, osy, motýle chrobáky a ďalšie) a k tomu i niektorých druhov vtákov (kolibríky) a lietajúcich cicavcou-savcov (kalone).

Väčšina pripomienok smeruje k včele medonosnej, ale tá v minulosti kým si zobral pod kuratelu človek nežila ani zďaleka v takom množstve, stalo sa to len vďaka človekovi, ktorí ich svojím spôsobom exploatuje do nebývalých rozmerov. Potom sa dá vydedukovať, že včely sú viac menej príčinou, že ostatné druhy hynú pre nedostatok potravy práve bielkovinovej, lebo včela na zemi je vlastne premnožená. Myslím si, že príroda si ešte stále poradí ako opeliť hmyzomylné rastliny. Preto spávajme pokojne a v pote tváre ošetrujme svoje včely.

Poukazovať neprítomnosťou včiel na neopelení ovocných stromov v našich dedinách je neopodstatnené, lebo aby strom dával úroda treba aj niečo iné, ako len opelenie. Priamo na včelnici, kde je minimum iných ovocných stromov, mám dve skoro dospelé mirabelky. Aj tohoto roku mirabelky zakvitli moja manželka hovorí, že taký strom je krásny ako mladá nevesta v bielom), včely sa pretekali v návšteve kvetov, ja som sa radoval, že sa konečne odtrhnem z týchto plodov. Stromy odkvitli, malé plody sa ukázali, ale postupne začali žltnúť a opadávať, teraz som nenašiel na ich konároch ani jeden plod. Mám nadávať na moje včely? A takto to môže byť i na dedinách, že strom okrem včiel chybuje niečo oveľa viac ako včely.