Včelařská konference

"Těch 15km jsem si nevymyslel. Před asi 30 lety jsme měli v ZO přednášku jednoho včelmistra z jednoho pracoviště VÚVč, který nám vyprávěl o tomto pokusu - začínala varroáza a bylo potřeba vědět, co kam jak létá. Tak označkovali všechny trubce na stanovišti (ne jen v jednom úle). Dodnes pamatuji, jak říkal: "Bylo jich moc. Nejdříve to byly hezké kulaté značky jako na matkách, pak už nebyly hezké, pak přibyla křídla..."
A včelaři z okolí hlásili výskyt označených trubců ve svých úlech.
Takový pokus by se dal opakovat v rámci nějaké ZO, určitě by byla sranda."

Těch 15 kilometrů určili v horském prostředí, kde v údolích zaručeně jiná včelstva nebyla, hory trubec nepřeletěl (snad) a k dalším včelstvům musel 15 kilometrů tím údolím.
V normální zavčelené krajině je "dolet" trubců zkreslený, protože trubci mohou cestovat stále dál a potravu získávat a přenocovat mohou ve včelstvech , které najdou cestou. Teoreticky mohou za dobu svého života takhle urazit i sto kilometrů vzdušnou čarou.
V praxi se asi bude projevovat vliv zavčelení či "zatrubčení", do krajiny, kde už bude z místních včelstev hodně trubců, další trubci z okolí asi nepotáhnou. A naopak.