Včelařská konference

Dne Saturday 20 of August 2011 12:11:27 lokvenc.petr napsal(a):
> a počet trubců se dá hledět i z opačné strany :  Čím víc trubců,
> tím méně dělnic je nuceno zahřívat plod a mohou se věnovat

presne toho jsem si vsiml take. A medniky tez :) .

--



S pozdravem

Jan Cervenka

K tomu bych jen dodal, že jsme se nejednou přesvědčili, že včelstvo dokáže
optimalizovat svou veškerou činnost lépe, než - i když v dobré vůli -
včelař. A na počet trubců se dá hledět i z opačné strany : Čím víc trubců,
tím méně dělnic je nuceno zahřívat plod a mohou se věnovat snůšce = více
medu :-)...
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Jan Cervenka
Sent: Saturday, August 20, 2011 10:59 AM
To: Včelařská konference
Subject: Re:

Dne Friday 19 of August 2011 10:14:04 Radek Hubač napsal(a):

> nadbytek trubců znamená méně dělnic=méně medu. Kolik že trubců považuji za
> optimální u normálního včelstva? 1 stavební rámek 39*17, ale nesmíte
> zapomenout, že včely prostavují často trubčinou prostor mezi nástavky, tak
> je trubců více, než z jednoho rámku... Radek

Zdravim,

osobne jsem v pokusech o vyrazeni mezisten ( v plodisti, ne v medniku )
zjistil, ze vcely, pokud maji cca 1/4-1/3 trubciny, uz dale stavi delnicinu.




S pozdravem

Jan Cervenka

Omlouvám se to nějdůležitější jsem zapomněl napsat.
Setkání se koná příští sobotu 27.8.2011.
Kdo by chtěl pozvánku e mailem napište na hitzel.db/=/seznam.cz nebo sms na tel.790414790

Vážení přátelé,Zvu vás všechny ,kteří máte chuť vyrazit kousek pěšky na 1 setkání včelařů přilehlých okresů na rozhledně Studený vrch v Brdech(1,5 km od silnice 114 mezi Dobříší a Hostomicemi na hřebeni Brd)Přijeďte na kole autem nebo pěšky,občerstvení na rozhledně.Výhled na Krušné hory,Krkonoše,Karlštejn,Žebrák a Temelín.
Od 13 hodin přednáší a na dotazy odpovídá ing.Dalibor Titěra CSc.Vemte sebou vaše medy medovinu a další produkty a výrobky na ochutnání.
ZO ČSV v Dobříši info 790414790

Dne Friday 19 of August 2011 10:14:04 Radek Hubač napsal(a):

> nadbytek trubců znamená méně dělnic=méně medu. Kolik že trubců považuji za
> optimální u normálního včelstva? 1 stavební rámek 39*17, ale nesmíte
> zapomenout, že včely prostavují často trubčinou prostor mezi nástavky, tak
> je trubců více, než z jednoho rámku... Radek

Zdravim,

osobne jsem v pokusech o vyrazeni mezisten ( v plodisti, ne v medniku )
zjistil, ze vcely, pokud maji cca 1/4-1/3 trubciny, uz dale stavi delnicinu.




S pozdravem

Jan Cervenka

vigorbee.cz/files/rojivost.pdf

Klasický úl je jen černá skříňka a když ho otevřeme, tak zjistíme běžný stav. Pokud vidíme celkové chování včel v úle, např. odvíčkovávají med,změnu chování, mužeme ještě zabránit vyrojení. U takových včel, takhle vedených je malá pravděpodobnost rojení.

http://leteckaposta.cz/528256862
B.V.

KaJi:>Ovšem je otázkou co tento proces spouští.<

vigorbee.cz/files/rojivost.pdf

"Zajímalo mě, jestli když přidáte třeba 40 oddělků s bílými matkami, jestli v těch 40 včelstvech najdete na jaře většinu bílých matek. Tedy jestli si včely přednostně nechají(nebo vyhraje) mladši matku. Tedy že jich tam bude třeba víc jak 30 bílých.

Podle některých včelařů co to dělají a mají značené matky je to spíše půl napůl.

Já bohužel neznačím, takže prostě jen doufám, že zvítězí ta lepší matka. (Případně zvítězí i ta pravda a láska.:-) )
Ale pár lidí mi to vymlouvalo. "



Podle mých zkušeností rozhoduje kombinace kvalita matky plus množství a kvalita včel v odělku. I když bude matka hodně kvalitní, pokud oddělek bude slabý a bude mít nějaké stresované či nekvalitní včely, zůstane původní matka. A naopak. Pokud bude nová matka špatná, ale oddělek měl spoustu času na zesílení a je teď silný a plný zásob a v původním včelstvu je třebas nedostatek zásob, přežije nová matka.

RH:
Ahoj Karle, nikdy jsem o zbytečných dělnicích neslyšel. Co to znamená?
---------------
Zbytečné, nadbytečné včely, nebo tak nějak to nazval T.Přidal v jedné své přednášce. Celkem to měl podložené, množstvím pitev a analýzou žláz. Nechci jeho přednášku nějak dezinpretovat, ale vyplynulo z nich, že odchov včel pro roj začíná daleko dřív než si včelař myslí. Podle přenášky jsou včely pro roj nadstandardně živeny a vykazují vitalitu podobnou zimní generaci. A prý se práce v úle nezůčastní. Čekají až vyletí.


Toto celkem sedí s lesčíms co jsme kdy slyšel, viděl i četl.
Ovšem je otázkou co tento proces spouští.
Osobně si ymslím, že nedostatečný protor - ale tady bych dodal to, jak jej vnímají včely. Tedy asi ne celkový počet nástavků, ale to co berou na vědomí. - Moje hypotéza. Tedy to co mají nad sebou, možná vedle sebe. Nástavky pod podle mě nemají takový efekt.

Já osobně se s tím ale už moc nesetkávám.

Když nejsem omezen, zimuji ve 3-5N (ale normálních), nebo ekvivalentu a právě to, že mi to moc nelítá přičítám kromě "genů" taky tomu, že na jaře to přerovnávám tak, aby včely měly kam růst - a na jaře rostou v přírodě nahoru.

Jinak já včera přerovnal kvůli melecitoze první stanoviště, a těch 40 kilo tam leckteré stále mají. Tak jsem se stím dřel a dával to dolů a přerovnával nástavky ze zdola nad plod, aby bylo kam krmit.
Ale jak tak odhaduji, 40 kilo v plodišti nemívám - pokud - tak v období intenzívní snůšky, kdy včely ukládají sladinu i pod plod.
Teď to mají clekem pěkně srovnané nad sebou, a za plodem dozadu. Odhaduji, že tak je kolem plodu asi tak 1/3 kapacity nástavku, zbytek nad plodem v "medníkách".

Karel

Ahoj Karle, nikdy jsem o zbytečných dělnicích neslyšel. Co to znamená? Doba rojení je doba dobrých podmínek v přírodě, tedy i snůšky. Není chybou včelaře, že přesměruje dělnice, aby se stali "zbytečnými" místo toho aby se účastnily práce? Když jsem někdy koncem května pro návštěvu včelařů z Dobrušky otevřel pár včelstev, i nějaké s 8NN, diskutovali jsme přesně o tomhle s panem Skočdopole (jestli si pamatuji jeho jméno správně). když jsem ve 4. NN od shora našel 2 rámky plodu a 8 medu, v 5. od shora bylo taky pár rámků medu, tak jsem říkal, že mně někdo z kamarádů říkal, že mu někdo z jeho návštěvníků říkal při podobné ukázce: Jak můžete včelařit se 40kg medu v plodišti? A nejhorší bylo, když řekl, že tam i zůstanou.. Pan Skočdopele říkal, že to 90% včelařů nikdy nepochopí.... Jinak to konkrétní včelstvo zimuje v 5NN, dostalo jednu dávku cukru, sousední je na tom stejně, taky mělo 8NN v sezóně, jenom o něco méně medu, trochu haprovalo a teď si dělá tichou výměnu - udělalo jeden jediný matečník!
Já tedy Zbytečné dělnice nemám! A roje taky ne... letos se mi možná 1 včelstvo vyrojilo, nejsem si jistý, když totiž ze 7NN vyletí roj, ani to poznat nemusíte, jen je tam přechodně méně plodu a zbytky po matečnících....
Radek Hubač
učitel včelařství
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 19.8.2011 10:13:43
> ----------------------------------------
> Stonjek.
> Navíc si zvl. po letošní sezoně slušně rojivé stále více myslím, že
> vysvětlení je podstatně jednodušší
> -----
> Dík za čísla, stačí. Tak nějak jsem to předpokládal, no a když se výměna
> nezdaří, za rok se to zopakuje. Ono už jenom ta bedna včel situaci zlepší.
>
> Podle mě mají ti trubci dva,tři efekty. Matce je jedno co klade, trubci
> nejsou nad plán, takže se zmenší množství dělnic - tedy vzniká míň
> "zbytečných" včel co jen čekají na roj. Tedy včelstvo je slabší v době
> rojení. Výpadek snůšky asi nebude, protože v onbdobí rojení je ještě
> potřeba dost topit a to obstarají trubci, mladušky víc létají a víc se i
> opotřebují. A trubci asi budou mít i větší spotřebu krmení, takže nějaký
> přetlak krmné kašičky, jak se taky povídá o příčině rojení, je mnenší.
> Sám to nemohu ani porovnat, protože to kombinuji s tím zebrováním. Tedy tam
> kde není DAdant. Tedy roztahuji plodiště do výšky a snažím se, aby pořád
> nad hlavou měly protor souší a zásob (s MS taky) a nebyl plný.
> Výsledky jsou po mnoho let uspokojhivé.
>
>
> A dadntu dávám asi polovinu mezistěn seříznutých do lichoběžníku. Dolní
> trojúhelník je zde skoro vždy trubčina. Je ale problém s obnovou trubčiny,
> takže letos přecházím na volnou stavbu v plodišti bez drátů a budu ten
> spodek (halvně) na jaře vyřezávat.
> Plus volná stavba v dolním NN.
>
>
> Karel
>
>
>

Skvělé cos napsal o LBV. Já osobně, jsem něco podobného dělal dávno před tím, ale postupně jsem dospěl k řízenému chovu trubců -někde jich chovám více, ale rozhodně podle LBV málo, protože mnoho trubců je podle mě na úkor vitality v létě, nižších výnosů medu atd. Moje cesta k vyřešení rojivosti je dát včelám prostor, ale dokud má člověk v hlavě tradiční 2 prostorové ošetřování, nemůže pochopit co to znamená dost prostoru. Pro mě dost prostoru pro výborné včelstvo začíná na 7NN a končí na 9NN, ale nemám akáty, tam by mohlo být zajímavé mít ještě o nástavek souší víc. Mrkněte na články Leoše Dvorského, mám podobné zkušenosti a to hned po 2 sezónách, kdy se princip prostoru snažím dodržovat... Skoro 2x tolik medu v doma a k tomu ze 33 včelstev 3 zimují na medu, 23 potřebovallo polovinu obvyklé dávky cukru a pouze 7 včelstev dostalo plnou dávku kolem 20-22kg. prostě nadbytek trubců znamená méně dělnic=méně medu. Kolik že trubců považuji za optimální u normálního včelstva? 1 stavební rámek 39*17, ale nesmíte zapomenout, že včely prostavují často trubčinou prostor mezi nástavky, tak je trubců více, než z jednoho rámku...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 19.8.2011 09:22:33
> ----------------------------------------
> Jestli chceš nějaká přesná čísla tak nemohu sloužit, na to jsem dost
> bordelář.Dá se ale říct, že při výměně starých matek je to u pěkných
> oddělků téměř na 100%. Při výměně bodavých nebo které prvním rokem nedaly
> výnos bude situace podstatně horší.Žel nalézt v září v plném Dadantu matku
> je někdy/ dost často/ prakticky nemožné a tak to risknu a asi tak ze 70 -
> 80 % to vyjde /odhad/. To že vědeckou část metody LBV moc nechápeš mě těší,
> protože už jsme 2. Já také ne. Navíc si zvl. po letošní sezoně slušně
> rojivé stále více myslím, že vysvětlení je podstatně jednodušší. Ale nechme
> vědátory ať se hádají viz poslední Včelařství, důležité je, že to funguje.
> Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Stonjek.
Navíc si zvl. po letošní sezoně slušně rojivé stále více myslím, že vysvětlení je podstatně jednodušší
-----
Dík za čísla, stačí. Tak nějak jsem to předpokládal, no a když se výměna nezdaří, za rok se to zopakuje. Ono už jenom ta bedna včel situaci zlepší.

Podle mě mají ti trubci dva,tři efekty. Matce je jedno co klade, trubci nejsou nad plán, takže se zmenší množství dělnic - tedy vzniká míň "zbytečných" včel co jen čekají na roj. Tedy včelstvo je slabší v době rojení. Výpadek snůšky asi nebude, protože v onbdobí rojení je ještě potřeba dost topit a to obstarají trubci, mladušky víc létají a víc se i opotřebují. A trubci asi budou mít i větší spotřebu krmení, takže nějaký přetlak krmné kašičky, jak se taky povídá o příčině rojení, je mnenší.
Sám to nemohu ani porovnat, protože to kombinuji s tím zebrováním. Tedy tam kde není DAdant. Tedy roztahuji plodiště do výšky a snažím se, aby pořád nad hlavou měly protor souší a zásob (s MS taky) a nebyl plný.
Výsledky jsou po mnoho let uspokojhivé.


A dadntu dávám asi polovinu mezistěn seříznutých do lichoběžníku. Dolní trojúhelník je zde skoro vždy trubčina. Je ale problém s obnovou trubčiny, takže letos přecházím na volnou stavbu v plodišti bez drátů a budu ten spodek (halvně) na jaře vyřezávat.
Plus volná stavba v dolním NN.


Karel

Jestli chceš nějaká přesná čísla tak nemohu sloužit, na to jsem dost bordelář.Dá se ale říct, že při výměně starých matek je to u pěkných oddělků téměř na 100%. Při výměně bodavých nebo které prvním rokem nedaly výnos bude situace podstatně horší.Žel nalézt v září v plném Dadantu matku je někdy/ dost často/ prakticky nemožné a tak to risknu a asi tak ze 70 - 80 % to vyjde /odhad/. To že vědeckou část metody LBV moc nechápeš mě těší, protože už jsme 2. Já také ne. Navíc si zvl. po letošní sezoně slušně rojivé stále více myslím, že vysvětlení je podstatně jednodušší. Ale nechme vědátory ať se hádají viz poslední Včelařství, důležité je, že to funguje. Zdraví R. Stonjek

bernard
Je 12 hodin, jsem po obědě a jedu krmit včely, je 28 C nevím jak to dopadne,myslím že dobře,protože zkoušet se musí požád. Zitra jedu za přítelem včelařem do Bruntalu, to bude na celý den, pak připravit alegorycký vůz na dořinky do vedlejší vesnice(propagace medu).www.včelypavera.wz .cz

Stonjek:
To se nedá říct o mizerných, tam je nalezení staré matky nutnost. Jinak dotazu dál nerozumím.
-----------------
Zajímalo mě, jestli když přidáte třeba 40 oddělků s bílými matkami, jestli v těch 40 včelstvech najdete na jaře většinu bílých matek. Tedy jestli si včely přednostně nechají(nebo vyhraje) mladši matku. Tedy že jich tam bude třeba víc jak 30 bílých.

Podle některých včelařů co to dělají a mají značené matky je to spíše půl napůl.

Já bohužel neznačím, takže prostě jen doufám, že zvítězí ta lepší matka. (Případně zvítězí i ta pravda a láska.:-) )
Ale pár lidí mi to vymlouvalo.


S bodavostí taky sleduji problém, bez ohledu na chovnou matku a i v okolí si včelaři stěžují. A nemůžu se zbavit dojmu, že ta bodavost nyní přešla, což je trochu proti teorii že nyní jsou včely agresívnější.
Trochu mě to utvrzuje v mé doměnce, jestli to neníé následek nějaké postřikové chemie atd. S agresívností (ani ne tak bodavostí při otevření úlu, ale útoky i dál od něj) se setkávám hlavně z jara a dřív na stanovišti co jsou v polích. Ale letos i doma v lesích. Kvůli tomu jsem musel i stěhovat včely od domu.

K LBV. Já ji sice nepochopil, ale jestli tím chtěli autoři tvrdit že dostatek trubčiny a trubců v úle jde proti rojení, tak jsem s nimi souhlasil a souhlasím.
Stejně jako to př. Křapka objevil před 30 léty, já asi před deseti, když jsem přecházelů na Langa a měl málo vosku, mesistěna atd. Ale záleží i na dalším, mimo jiné matkách. Dost trubčiny jsem míval i kdysi dávno, ale to jsem choval pouliční směs a moc to nefungovalo.
V prod. včelstvech už nechovám, dělám podle Liebiga - směs. oddělek a pak v něm chov a rozděluji. Klasicky chovat nad mřížkou to snad s trubci i šlo, ale vybírat plásty s maduškami z úlu moc nešlo, protože na plástech nebyly. Samý trubec, včely se věnovaly snůšce, v úle vytápěli trubci a první dojem byl, že se včely vyrojily a já koukám na nějakou trosku. Takže ten směs. oddělek je dobrý právě proto, že tam člověk má dost mladušek do oddělků.

Karel

Máme volné matky na prodej - výběrové, původ Singer, rozchováváno na Vysočině v nadm. výšce 550 m n.m.
Cena 180 Kč.
Tel. 739 594 733, podrobnější kontakty i informace na www.vcelin-skrivanek.cz.

Dobrý den,
omlouvám se, že nejsem včelař a přesto jsem si dovolil sem přispět a sice nabídkou výroby samolepících etiket na med, medovinu a jakékoli další vaše výrobky na přání. Cena je jednotná 1,-/ks. Je možné použít Vaši fotografii, vyrobit pečetní pásku a podobně, stejně tak nabízím výrobu cedulí nebo polep auta, plakáty, letáky nebo gumové propagační plachty.
www.tiskarnafrystak.cz
www.etikety.freepage.cz

Děkuji za velmi užitečné rady. Ale jedno stanovoště musí být hotové do konce října jelikož musím odstěhovat včely cca 1km dále, protože obtěžujou okolí svými výkaly - auta a pověšené prádlo, takže lidi se už nemůžou dočkat kdy včely zmizí, takže to budu řešit zamáčknutím staré matky a přidání mladé matky v klícce ať jsou včely připravené na převoz. Zbývající stanoviště budu řešit více způsoby a uvidím který se mi osvědčí.Ještě mám jeden dotaz, Zda je konec září již vhodný termín k výměně matky a jestli nedojde k negativnímu plodování jak popsal pan Polášek.

Samozřejmě matky v odělku jsou značené. Výborný včelami přetékající odělěk je bez problémů. To se nedá říct o mizerných, tam je nalezení staré matky nutnost. Jinak dotazu dál nerozumím,Plemenou matku chovám v 5 rám. plemenáči,z kterého po zesílení odebírám plod i včely.Plemená matka se tak dožívá i 4 let. Odtud si beru i larvičky. Donedávna jsem k odchovu používal ležany, teď to zkouším podle Liebiga a moc se mi to líbí i výsledky jsou slibné, na rozhodnutí co je lepší bych zatím nespěchal. Zavíčkovaný matečník,2 dny před líhnutím jde do plemenáče na 5 malých rámků. Když začne přetékat tak se rozdělí apod. Takže se snažím co nejmíň zatěžovat chovem produkční včelstva. Mají nosit med a kdo se v nich má v plné síle šťourat! Navíc ve všech je LBV a v takovýchto úlech se chovat vůbec nedá!!!! Na každé včelnici mám 3 včelstva kde trubčí rámky ani nic podobného nemám. Navíc to potvrzují i jiní a přišli jsme na to naprosto nezávisle: J. Křapka, př Sláma- autor velmi podařeného seriálu ve Včelařství a jistě i jiní.A stálo nás to jistě desítky nevylíhlých matek. Plnění plemenáčů je dost specifické kvůli 2 mírám u DS a vychází ze známé metodiky. Na chov používám zkušební inseminovanou matku a přísně vybranou matku ze svého chovu. Zatím to inseminované nijak přesvědčivě nevyhrávají, spíš to byly špatně investované peníze. Žel u mého chovu se u některých včelstev začínají projevovat problémy s bodavostí, a tak budu muset být u výběru o něco tvrdší. Zdraví R. Stonjek

U plánovaných výměn matek mám dobrou zkušenost s výměnami v listopadu. Na krmnou komoru (nástavek se zásobami)nasadím oddělky přez mateří mřížku. Matky nyní nevyhledávám. Při jarní kontrole matky kmenového včelstva (pod mřížkou) ve včelstvech spojených s oddělkem nenalézám a není zde ani plod. Odstraněním mateřích mřížek (cca počátkem března) je výměna dokončena. Takto lze postupovat i bez mateří mřížky. Někdy se však výměna nepovede.
JK

"Dobrý den mám dotaz chtěla bych v záři vyměnit matky oddělkem a chci to provést tak že starou matku odstraním a přidám oddělek přes noviny, mám slabší pěti rámkové oddělky k tomuto účelu a zajímalo by mne jestli se oddělek s novou matkou stáhne dolů do hlavního sedliska včel? Abych mohla ten třetí nádstavek odejmou z úlu a zimovala na dvou nádstavcích 39x24. Děkuji za odpoběd Pavla"

Není v září zrovna nevhodná doba? Je ještě dost teplo, takže nová přidaná matka rozjede plodování s cílem vychovat si své zimní včely, ale není tak teplo, aby to dokončila. Takže na konci září a k fumigaci přichází rozplodované včelsvo s částečně spotřebovanými zásobami a bez žádoucího efektu stejnorodých zimních včel s novou matkou.
Když už měnit matky takhle pozdě, nebude to lepší o měsíc později?

nedělám problém ani s tím, že starou matku nenajdu, včelky si to umí vyřídit samy k včelařově spokojenosti. Navíc polonástavek pod plodištěm je součástí technologie včelaření v DS a odpadá mi jedna operace s likvidací horního nástavku. Zatím jsem nic lepšího nepoznal. zdraví R. Stonjek.
-----
předpokládám, že máte na rozdíl ode mě značené matky?
Je to tvrzení o tom, že přežívá ta maldší, či spodní nějak kvantifikovat? Tedy přepdokládám, že to sledujete?

Setkal jsem se s tvrzením lidí co to praktikují a mají značené matky, že to není jednoznačné.


A ještě k přidávání NN u DS spodem? Plod k chovu odeberete asi v v květnu, když matka klade i do NN? Chováte nad včelstvem, nebo někde stranou, případně jak?


Díky


Karel

Já shledávám přidávání odělků horem za nejisté a komplikované. Jelikož přidávám v září naprostou většinu svých matek odělky, jako jednu z nejspolehlivějších metod,odělek dávám vždy zespodu. Navíc je li to odělek starší s dobře kladoucí matkou a zásobený , nedělám problém ani s tím, že starou matku nenajdu, včelky si to umí vyřídit samy k včelařově spokojenosti. Navíc polonástavek pod plodištěm je součástí technologie včelaření v DS a odpadá mi jedna operace s likvidací horního nástavku. Zatím jsem nic lepšího nepoznal. zdraví R. Stonjek.

2011/8/16 <jemozno/=/seznam.cz>:
> prosím o zrušení zasílání příspěvků včel.konference na tuto moji email.adresu. Možnost přispívat do konference z této mé adresy bych si rád ponechal. Děkuji Vám .
>

Zdravím, nevím jestli admin má čas, ale jestli se to nehne, tak
přihlásit se a mohl by jste se oto pokusit sám.
Tady je přihlašovací formulář.

http://rover.ms.mff.cuni.cz/mailman/options/vcely

Tady zadáte svou adresu a asi neznáte heslo, tak tlačítko Upozorni.
Jakmile dojde na mail heslo a zadá te ho, tak se dostanente do svého
nastavení. Myslím, že to je první parametr, "Zasílat příspěvky"
_gp_

nebo 3. možnost, rámky roztahat dál od sebe, nechat vyběhnout plod a za 3týdny prostě vyndat, nebo 4. možnost - za pár dní co se včely spojí do nich vlézt a rámky přeházet tak, aby z toho byl co největší užitek tj. vyndat prádné (většinou krycí), nechat plod a zásoby. Ve dvou nástavcích se jistě 4 rámky ničeho najdou a z 5-ti rámků taky nejsou použitené všechny.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Předmět: Re:
Datum: 16.8.2011 18:27:51
----------------------------------------
Máte 2 možnosti, buď odejmete 5 rámků z 2. nástavku, silněji pokoříte a vložíte
oddělek, nebo, což je lepší, doplnéte dalšími soušemi a necháte na zimu 3
nástavky. Budete překvapena na jaře sílou včelstva...
Radek HUbač
učitel včelařství

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavla <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 16.8.2011 17:29:45
> ----------------------------------------
> Dobrý den mám dotaz chtěla bych v záři vyměnit matky oddělkem a chci to
> provést tak že starou matku odstraním a přidám oddělek přes noviny, mám
> slabší pěti rámkové oddělky k tomuto účelu a zajímalo by mne jestli se
> oddělek s novou matkou stáhne dolů do hlavního sedliska včel? Abych mohla
> ten třetí nádstavek odejmou z úlu a zimovala na dvou nádstavcích 39x24.
> Děkuji za odpoběd Pavla
>
>
>

Máte 2 možnosti, buď odejmete 5 rámků z 2. nástavku, silněji pokoříte a vložíte oddělek, nebo, což je lepší, doplnéte dalšími soušemi a necháte na zimu 3 nástavky. Budete překvapena na jaře sílou včelstva...
Radek HUbač
učitel včelařství

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavla <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 16.8.2011 17:29:45
> ----------------------------------------
> Dobrý den mám dotaz chtěla bych v záři vyměnit matky oddělkem a chci to
> provést tak že starou matku odstraním a přidám oddělek přes noviny, mám
> slabší pěti rámkové oddělky k tomuto účelu a zajímalo by mne jestli se
> oddělek s novou matkou stáhne dolů do hlavního sedliska včel? Abych mohla
> ten třetí nádstavek odejmou z úlu a zimovala na dvou nádstavcích 39x24.
> Děkuji za odpoběd Pavla
>
>
>

Dobrý den mám dotaz chtěla bych v záři vyměnit matky oddělkem a chci to provést tak že starou matku odstraním a přidám oddělek přes noviny, mám slabší pěti rámkové oddělky k tomuto účelu a zajímalo by mne jestli se oddělek s novou matkou stáhne dolů do hlavního sedliska včel? Abych mohla ten třetí nádstavek odejmou z úlu a zimovala na dvou nádstavcích 39x24. Děkuji za odpoběd Pavla

prosím o zrušení zasílání příspěvků včel.konference na tuto moji email.adresu. Možnost přispívat do konference z této mé adresy bych si rád ponechal. Děkuji Vám .

Včely začnou ukládat květový med nad sebe a postupně je medné snůšky stláčí dolů na konci sezóny bývají právě medovicové snůšky
zásoby pak včelstvo postupně zpracovává a postupuje po zásobách nahoru. takže napřed spotřebuje medovicové snůšky na rozvoj zimní generace. Vysoký obsah minerálů tento rozvoj podporuje v tom lepším. Na nejtěžší období jim pak zůstává ta květová snůška.

Pepan

------
Do 2003 jsem si to taky myslel :-)

Krmil jsme právě, když vypukla ta snůška. Takže tam nahoře nástavek cukru byl, ale pod ním několik nástavků cementu.
A během snůšky nejevily včely o krmení moc zájem.
Cukr se v krmítkách kazil. Tedy v září a později.

Jenže trvala až do října. A v zimě nebyl žádný prolet, v listopadu začalo mrznout a mrzlo až dlouho do jara.

A pak začalo jaro. Možná že nebylo tak převčelono a byl výborný rok na snůšku. I výkupci z obav ynasadili vysoké ceny a pak je honem dávali dolů, co bylo medu.

Včelám tento med vadí jen v zimě a to v době kdy nemohou na zimní prolet vyprázdnit výkalové vaky Pak obvykle dojde v vykálení přeplněných vaků na okraji zimního sediska a následně s výkalů dojde k propuknutí dalších chorob Příčinou je vysoké množství minerálů v medu.
představte si včelstvo v dutině a jak to funguje od jara.
Včely začnou ukládat květový med nad sebe a postupně je medné snůšky stláčí dolů na konci sezóny bývají právě medovicové snůšky
zásoby pak včelstvo postupně zpracovává a postupuje po zásobách nahoru. takže napřed spotřebuje medovicové snůšky na rozvoj zimní generace. Vysoký obsah minerálů tento rozvoj podporuje v tom lepším. Na nejtěžší období jim pak zůstává ta květová snůška.
Z toho by se dal odvodit jak postupovat V době krmení zmenšit prostor a po skončení této nepříznivé snůšky znovu prostor zvětšit nad a rychle doplnit cukrem pak by se dosáhlo úplně stejného efektu.
Dobývání melicitózy skončí vždy neúspěchem a poničením plástů. Nic nezachráníte jen si přidáte práci. Proto je nutné uvažovat nad tím jak ji využít. Není pravdou, že ji nedokáží stvrdlou včely zkonzumovat, to někteří odvozují z vynášení krystalů cukru na jaře. ale to má úplně jinou příčinu (sacharózu).

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Melecitoza
> Datum: 16.8.2011 10:52:30
> ----------------------------------------
> http://www.beedol.cz/2011/cementovy-med-co-s-nim/
> ----
>
> No, všechno je poataveno na tom, že po skončení cementozy nakrmíme včely,
> nebo to co znich zbylo.
> Takže zbývá si jen přáti, aby to skončilo včas a nebo odvést včely někam,
> kde není.
>
> Karel
>
>
>

Mně se v tom roce 2002-2003 osvědčilo naopak do nich co nejdříve nacpat aspoň 12kg cukru i za cenu, že jsem vyjmul 5-6 rámků melecitózy, dal zásobní souše, hned velkou dávku cukru a zůžit je, neměly prostor kam nosit cement a v centru měli cukr, na jaře pak samozřejmě bylo na dně mnoho krystalů melecitóze ke které se pak propracovalz, ale to už byly prolety.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Melecitoza
> Datum: 16.8.2011 10:52:29
> ----------------------------------------
> http://www.beedol.cz/2011/cementovy-med-co-s-nim/
> ----
>
> No, všechno je poataveno na tom, že po skončení cementozy nakrmíme včely,
> nebo to co znich zbylo.
> Takže zbývá si jen přáti, aby to skončilo včas a nebo odvést včely někam,
> kde není.
>
> Karel
>
>
>

http://www.beedol.cz/2011/cementovy-med-co-s-nim/
----

No, všechno je poataveno na tom, že po skončení cementozy nakrmíme včely, nebo to co znich zbylo.
Takže zbývá si jen přáti, aby to skončilo včas a nebo odvést včely někam, kde není.

Karel

7 až 25 kg, záleží na způsobu vedení včelstev, úlech, snůškových poměrech lokality atd.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin ?ern? <ustec/=/post.cz>
> Předmět: Zimn? z?soby
> Datum: 16.8.2011 07:17:38
> ----------------------------------------
> Dobrý den, jaké je optimální množství zimních zásob u 2N 39x24?
>
> Díky Martin
>
>
>

http://www.beedol.cz/2011/cementovy-med-co-s-nim/

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 15.8.2011 17:38:01
> ----------------------------------------
> Možná se jedná z mé strany o naivní školácký dotaz.Co je příčinou
> melecitozy,tedy vámi jinak uváděného cementového medu?Tuším,že příčinou
> budou jehličnaté lesní porosty.Nebo se mýlím?
> Dík za poučení.
> P.Z.
>
>
>

podle polohy 18-21kg. Těmi 21kg nic nepokazíš a budeš mít jistotu, že pokud nebudou vyloupeny, že mají dostatek zásob na celé jaro. Na jaře zaměníš nástavky, aby se zbytek cukru nedostal do medu.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin ?ern? <ustec/=/post.cz>
> Předmět: Zimn? z?soby
> Datum: 16.8.2011 07:17:36
> ----------------------------------------
> Dobrý den, jaké je optimální množství zimních zásob u 2N 39x24?
>
> Díky Martin
>
>
>

Dobrý den, jaké je optimální množství zimních zásob u 2N 39x24?

Díky Martin

Včelařství odebíráte?Celou studii si přečtěte na 8/2011 a stránce 257.Odborné pojednání,ale musíte to číst pomalu a celé.

MÁM UŽ VE VČELÁCH 12AŽ 16KG A TAKÉ SE MI ZDÁ ŽE JE NĚJAKÝ PŘÍNOS NE VŠAK MELICITOZA ALE KAKOST LUČNÍ, RMEN BARVÍŘSKÝ A ...
Plodu je hodně
J.B.

Citace ze stránek Mirka Sedláčka, abych nemusel vymýšlet:
Podstatou tohoto medu je trojcukr melecitóza, který se nejčastěji vyskytuje v medovici a úplně nějčastěji v medovici modřínu a nejvíce u producenta medovnice ojíněné. Výskyt melecitózy byl však prokázán téměř u všech producentů nejen u mšic na modřínu (medovnice velká, medovnice černoskvrnná, medovnice modřínová, medovnice prýtová a zdobnatka lípová), jak se dříve tvrdilo. Katastrofická melecitózní snůška na podzim roku 2002 je toho živým důkazem. tehdy se melecitóza vyskytla pozdě a plošně i na porostech smrku.
Problémem je, že tento cukr velmi rychle krystalizuje. Tento cukr nevzniká v pletivech stromu, ale vzniká pomocí enzymů v trávícím traktu mšic a z něj se dostává do medovice. Obsah melecitózy v medovicových medech bývá od 3 do 20 %.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 15.8.2011 17:38:00
> ----------------------------------------
> Možná se jedná z mé strany o naivní školácký dotaz.Co je příčinou
> melecitozy,tedy vámi jinak uváděného cementového medu?Tuším,že příčinou
> budou jehličnaté lesní porosty.Nebo se mýlím?
> Dík za poučení.
> P.Z.
>
>
>

Co je příčinou nevím, možná jiný druh hmyzu, který převládne za vyšší vlhkosti, tady bych hádal, ale asi to s tím bude mít spojitost. Jako například teď vymítá lýkožrout (kůrovec). Ale milicitóza vzniká už u těchto producentů medovice. Jde o to, že taková medovice obsahuje velké množství trisacharidu. Zajímavé je, že třeba z modřínu je to vždy - není radno mít u modřínů včely, ten med nevytočíte druhý den po tom, co to přinesou.


------------ Původní zpráva ------------
Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
Předmět:
Datum: 15.8.2011 17:38:00
----------------------------------------
Možná se jedná z mé strany o naivní školácký dotaz.Co je příčinou
melecitozy,tedy vámi jinak uváděného cementového medu?Tuším,že příčinou
budou jehličnaté lesní porosty.Nebo se mýlím?
Dík za poučení.
P.Z.

Možná se jedná z mé strany o naivní školácký dotaz.Co je příčinou melecitozy,tedy vámi jinak uváděného cementového medu?Tuším,že příčinou budou jehličnaté lesní porosty.Nebo se mýlím?
Dík za poučení.
P.Z.

KArel napsal:
Jen bych chtěl za rok vidět panikáře co křičeli že musí zlevňovat med, že
> se neprodá atd.
> Možná budou litovat, že mají vyprodáno. :-)
>
Souhlasím, ani práce ani cukr nezlevnily, naopak podražily, není důvod jít s cenou dolů
Med se samozřejmě přes zimu prodá, zima je dlouhá..
Radek

>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: spad po gabonu
> Datum: 15.8.2011 08:48:48
> ----------------------------------------
> LiborV
> Myslíš že je zhuntuje ten cement, jakože se upracujou a půjdou do zimy
> slabé atd
> ---------
>
> Na upraování je ještě čas, to kdyby létaly ještě koncem září, tak to bude
> špatné.
>
> A to by zkomplikovalo i krmení, protože - byl to naproto se vymykající rok-
> v 2003 jsme si taky myslel, že mají nakrmeno. Začal jsem krmit první víkend
> v srpnu (to je tady u nás pouť - takže jsme to měl jako termín), měl jsem
> sklenice a nástavky jen na půlku včelstev a po týdnu zjistil, že mezi
> krmenými a nekrmenými není rozdíl v množství zásob.
> No a pak nosily a nosily a pod cukr si nanosily další N nástavky cementu.
>
>
> Zatím to vidím tak, že nad plodem nechávám alespoň jeden nástavek, kam
> můžou nosit, včely si nechávají prostor pro kladení a doufám, že přijde
> chvíle, kdy namachruji nad plod prázdné souše a naperu tam cukr.
>
> A docela dobře zatím vychází dadant, tam včely ukázněně nechávají plodové
> rámky prázdné.
>
> Jo, bude to napínavé.
>
> Jen bych chtěl za rok vidět panikáře co křičeli že musí zlevňovat med, že
> se neprodá atd.
> Možná budou litovat, že mají vyprodáno. :-)
>
>
> Karel
>
>
>

LiborV
Myslíš že je zhuntuje ten cement, jakože se upracujou a půjdou do zimy slabé atd
---------

Na upraování je ještě čas, to kdyby létaly ještě koncem září, tak to bude špatné.

A to by zkomplikovalo i krmení, protože - byl to naproto se vymykající rok- v 2003 jsme si taky myslel, že mají nakrmeno. Začal jsem krmit první víkend v srpnu (to je tady u nás pouť - takže jsme to měl jako termín), měl jsem sklenice a nástavky jen na půlku včelstev a po týdnu zjistil, že mezi krmenými a nekrmenými není rozdíl v množství zásob.
No a pak nosily a nosily a pod cukr si nanosily další N nástavky cementu.


Zatím to vidím tak, že nad plodem nechávám alespoň jeden nástavek, kam můžou nosit, včely si nechávají prostor pro kladení a doufám, že přijde chvíle, kdy namachruji nad plod prázdné souše a naperu tam cukr.

A docela dobře zatím vychází dadant, tam včely ukázněně nechávají plodové rámky prázdné.

Jo, bude to napínavé.

Jen bych chtěl za rok vidět panikáře co křičeli že musí zlevňovat med, že se neprodá atd.
Možná budou litovat, že mají vyprodáno. :-)


Karel

LiborV:
Ano, letošní melecitóza/varroáza, popř. jaro 2012 bude ještě zajímavý
---------------
Kdysi jsme byl na vztah mezi cementozou a vlhkým rokem upozorněn a sleduji to. A sedí to.
A VD má podle všeho taky rád vlhké roky.

Na podložkách toho moc nevidím, po Gabonu jsme viděl tak stovky když jsme to byl po ránu skouknout - mravenci a včely jsou aktivní.
Včera jsme kontroloval trubčinu i dělniičinu při vytáčení a tam to napadení nevypadá významně.

Takže je otázka, kde se VD bere - možná to je import do úlů.

Proto tam teď dávám ten Gabon, jestli začnou okolo padat včelstva, je třeba něco dlouhodobého.

Plodu jsou stále ohromné rozlohy.

Karel

KaJi:
.....zhuntuje včely víc jak 1000VD.
--------------
A ještě k tomu VD - podle toho mega spadu co teď vidím na podložkách a nejen u sebe, sám sobě vyhlašuju červený kód. V průběhu července u mě úlama prošel skoro čtvrt litr KM a doufám, že to nebylo pozdě.
Ano, letošní melecitóza/varroáza, popř. jaro 2012 bude ještě zajímavý.
Ať se daří, Libor V.

KaJi:
A myslím, že právě ještě probíhající a doufám že snad končící snůška cementu zhuntuje včely víc jak 1000VD.
------------------------------------
Myslíš že je zhuntuje ten cement, jakože se upracujou a půjdou do zimy slabé atd? No jednak uvidíme jak to bude s tím cementem ještě pokračovat. Každopádně síla včel, kterou jsem teď v úlech viděl, Tvou tezi nepotvrzuje. Ano, natahaly fůru cementu, určitě se udřela fůra včel, ale ony u toho taky mohutně plodovaly a ztráty jsou dokonale nahrazeny. Alespoň takový dojem mám ze svých včel. Avšak nejdůležitější jsem opomněl podotknout, ty včely měly KAM plodovat, stíhal jsem jim cement odebírat. Umím si představit, že včely ve dvou bedničkách už krajem července nemusely mít kam plodovat......
Ať se daří, Libor.

KaJi píše:
A jak jinde, ještě sklizeň a přínos cementu?
----------------------
No Karle, jak píšeš, tak třeba u mně toho svinstva natahaly úděsně moc. Při posledním dolování krajem srpna jsem se nasral a po vydolování melecitózy nástavky nasadil zpět a zakrmil. Takže teď maj zaplaťpánbůh nástavek cukru nad hlavou. Ale v plodišti je leckde ještě celej krystalickej nástavek....Něco melecitóza, něco ztvrdlý květový med z jara.
Takže tam jsem to jen rozdrásal vidličkou, počkám pár dnů co s tím udělají a pokud nic, tak to budu muset odtamtud buď vyhodit, nebo takovej nástavek přehodit co nejníž. (což bych velice nerad dělal, protože obecně jsem zásadně proti rotaci nástavků.......)
Jinak včera byla snůška jak koncem května - no masakr. Jen doufám že to nenosej zas beton, že se věnujou květu, kvetou tu skvěle louky....Uklidňuju se ale tím nástavkem cukru co maj.....Nuž uvidíme. Ať se daří, Libor.

Já bych pokouřil a chvíli počkal a hlavně bych na další sezónu naplánoval výměnu matek (pokud ne na letošní, protože koncem sezóny mají chovatelé matek nadbytek a matky se mění dobře)
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: divoka vcelstva, zacatecnik
> Datum: 10.8.2011 12:55:37
> ----------------------------------------
> Lézt do včel takhle pozdě a v tomhle období je samo o sobě velice nerozumné.
> Prohlídky směrujte do slunečných dní a ideálně od 10 do 17hod. Teď když je pořád
> pod mrakem a zima, natož takhle večer, to prostě naštve i nejklidnější včelstva.
> Taky včely pořádně zakuřte, ne jen lehce jako po zbytek roku, budou mít pak jiné
> starosti než vetřelce...
>
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel Vavra <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: divoka vcelstva, zacatecnik
> Datum: 10.8.2011 11:59:41
> ----------------------------------------
> Po zakrmeni vcelstev se situace v nejagresivnejsim uklidnila, ale ted jsou
> agresivni letavky ve vsech peti dalsich.
>
> Startuji ihned po otevreni skviry nastavku (10-15 vcel, s pronasledovanim
> na 40 metru od ulu) a nejsem v podstate schopen provest ani krmeni, ani
> jakoukoliv prohlidku plodu, nebo zasob. (provadim kontrolu vecer od 19-21 v
> chladu)
>
> Jak mohu provadet leceni, nebo kontrolu oddelku bez ujmy na zdravi ?
>
>
>
>
>

U mě mezi Hradcem a Pardubicemi naštěstí nebyl žádný. Některé oddělky ale ještě asi budu dokrmovat, plodují o 106..
RAdek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Doto?n?.
> Datum: 14.8.2011 20:55:08
> ----------------------------------------
> Takl jsme dneska dotočil abasta. I když ve včelách je toho stále spousta.
> Ale lžící vyškrábu po vytažení z medometu snad stejkně jak vyteče v
> medometu.
>
> Když jsem dával nástavky po vytočení nad včely a do dalších pak Gabon, tak
> jsem čučel, kolik toho stíhají natahat. Leckde odhadem dva pytle cementu
> (2x25kg) tedy jeden starý pytel cemntu, co jsem měl potíže nakládat na
> auto.
> Člověk ty holky obdivuje, kolik toho unesou. :-)
>
> A jak jinde, ještě sklizeň a přínos cementu?
>
> Karel
>
>
>

Takl jsme dneska dotočil abasta. I když ve včelách je toho stále spousta.
Ale lžící vyškrábu po vytažení z medometu snad stejkně jak vyteče v medometu.

Když jsem dával nástavky po vytočení nad včely a do dalších pak Gabon, tak jsem čučel, kolik toho stíhají natahat. Leckde odhadem dva pytle cementu (2x25kg) tedy jeden starý pytel cemntu, co jsem měl potíže nakládat na auto.
Člověk ty holky obdivuje, kolik toho unesou. :-)

A jak jinde, ještě sklizeň a přínos cementu?

Karel

Spady po gabonu se hodne lisi ul od ulu,dulezite bude kolik bude padat po fumigaci.Ke krmeni:krmim ve 2 davkach s 10 denni pauzou mezi krmenim.JosPr.
-----------------
Abych trochu oponoval, důležité bude jaký je spad po dvou ošetřeních na podzim až v zimě. Z toho se dá usuzovat na účinnost prvního a třetí neaplikovat a ušetřit včely další aplikaci chemie do úlu, pokud byl třeba první spad nízký a druhý téměř nulový.

A vůbec nejdůležitější je kondice včelstev na jaře, pokud jej dožijí. A zde nesleduji nijak výráznou souvislost se spadem, pokud vynechám rok 2007.

A myslím, že právě ještě probíhající a doufám že snad končící snůška cementu zhuntuje včely víc jak 1000VD.

Karel

Spady po gabonu se hodne lisi ul od ulu,dulezite bude kolik bude padat po fumigaci.Ke krmeni:krmim ve 2 davkach s 10 denni pauzou mezi krmenim.JosPr.

Mám podobnou zkušenost ale s Formidolem, protože Gabón už třetím rokem v naší ZO nepoužíváme. Při posledním vytáčení jsem položil Formidol na rámky plodiště a přikryl folií, zahnutou v jednom rohu. Formidol jsem položil perforací otvory dolů na dvě špejle tak, aby otvory směřovaly do uliček mezi plásty. Vytočené plásty jsem dal do nástavku nad tuto folií. Po dvou dnech jsem jen z Formidolu odstranil perforovaný obal a ponechal vše v původním stavu. Po dalších dvou dnech jsem zkontroloval varroadno, spad nebyl žádný (asi do zlikvidovali mravenci). Za týden jsem zkontroloval varroadno. Na podložce varroadna byla drť z desek formidolu a v ní spadlí roztočl VD. U včelstva z nepřetržitým plodováním jsem napočítal 150 roztočů. U včelstva u kterého jsem provedl v květnu výměnu matky bylo 50 roztočů a u včelstva bez plodu jen 15 roztočů. Zakrmování včelstva jsem začal 4. den po vložení Formidolu. Další léčení provedu co nejpozději až fumigaci Varidolem s kontrolou spadu VD. Zdravím H.
P.S. Nám také dotaz. Jak provádíte zakrmování včelstev. Nepřetržitě, nebo s přestávkou na rozplodování včelstev?

U takto monitorovaného spadu do čtyřiadvaceti hodin po vložení pásků bych nijak panice nepodléhal a uchoval bych si tendenci racionálních myšlenek a chování k dalšímu sledování spadu roztočů.Není to nijak katastrofální spad a spíš bych se osobně přikláněl k takovému menšímu počtu,možná až k průměru,který by neměl rozhodně ovlivnit zdravotní stav či populaci jinak normálně zdatného včelstva.Zde bude velmi důležité sledovat následující dny a pozitivni pro velmi dobrý účinnek gabonu je předpoklad,že počet roztočů bude po dobu aplikace pásků,tj.asi jednoho měsíce,klesat až k hranici několika roztočů denně.To by měli být roztoči,kteří vyběhnou s vylíhnutým plodem.Umístění gabonů ve včelstvu je již naprosto známá věc a z vlastní zkušenosti můžu potvrdit,že se takto zvýšená pracnost vyplatí.Setkal jsem se i s případy,kdy jsem gabony viděl připnuté rýsováčky u česen úlů a místopřísežne zde můžu prohlásit,že tenhle včelař přišel před asi dvěma lety o třicet včelstev.Ale možná to je i liknavostí v dalším následném léčení.
S pozdravem.
P.Z.
UH.Hradiště

Dobrý den přátelé včelaři,po vložení gabonu mám ve včelstvu spad až 150 roztočů. V zimním vyšetření jsem měl ze 30 včelstev jen jednoho roztoče. Co na to říct? Jak jste na tom vy?

Zdravím vás, již 4 rokem přemetám své včely na mzs. Mám 40 včelstev. Píšete, že jste zakrmil 12 kg cukru na 2 VN a vše vystaveno plus 16 rámků zaneseno cukrem. At počítám, jakkoli, nějak mi to nevychází.Na jednu mzs je potřeba kolem 0,5 kg cukru pro stavbu, vaše čísla 12 kg souhlasí zhruba pro stavbu. Máte li 16 rámků zaneseny cukrem,což jest cca 2,2 kg na ráměk, to je cca 35 kg cukru v rámkách + 12 kg na stavbu je 47 kg. Pokud jste vkládal pouze 12 kg cukru, musela být ještě někde pozddní snůška a v plástech mají včely med.

Když já krmím v červenci po přemetení na mzs, tak mají včely 12 kg na stavbu a 30 kg v rámkách jako zásoby. Já dávám 10 kg cukru rychle a potom podněcuji.Jednou se mi něco podobného také stalo.Odeberte 3 rámky sladiny ze spodního N a vložte tam mzs, musíte matce udělat místo pro kladení. Pro příště, hlavně podněcovat, ne zalít včelky cukrem.Musíte matce dopřát čas, matka je v úle jenom jedna, včel 10 000ce. Také záleží, je li matka po tiché výměně, zda byla oplozená už při přemetání včel na mzs. Matky kladou po spáření a návratu domů po zhruba týdnu, někdy i dříve. At se daří.Zdraví P.S

Ještě ke včelám, které jsou v noci mimo úl:
To není nic vyjímečného, včelu může na pastvě překvapit prudká změna počasí a nevrátí se. Přečká na spodní straně listu nějaké rostliny a když nezmrzne nebo jí něco nesežere, tak se ráno vrátí v pohodě. Prozradí to i úlová váha (samozřejmě jen pokud zůstalo venku hodně včel), kdy se vychýlí brzy ráno do plusu ještě výletem ostatních na pastvu. Kdysi jsem pozoroval přenocování včel při některých svých bláznivých experimentech (jo, býval jsem mladý).
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R. Poláek
Sent: Thursday, August 11, 2011 5:04 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: divoka vcelstva, zacatecnik

"Ale čelovka s červenými LED místo bílých by měla fungovat. Včely jsou ve tmě a v klidu.
Prý. Jsou lidi co mají v kočovném voze světlo s červeným, růžovým filtrem.
Odfiltrovává UV složku ve které včely vidí.
Už se to delší dobu chystám vyzkoušet, červenou blikačku na kolo mám proto koupenou. :-)"

Někdy před 25 lety byl ve Včelařství o použití červeného světla článek, potmě pracovali ve včelách údajně někteří polští včelaři.
Já jinak jsem používal baterku běžně na svícení v zadovácích, abych dobře viděl na včely a plásty, mohl s nimi pracovat přesně a trefil se do drážek. Když se svítí přiměřeně málo i normálním světlem,včely to nijak neruší. Červeným světlem by asi šlo svítit furt. Co jsou moje zkušenosti, kdy jsem občas v zápalu práce protáhl práci ve včelách až do západu slunce, za malého světla a pokud je teplo, včely se velice nepříjemně rozlézají po površích kolem úlu a je velký problém je nahnat do úlu, aby se úl mohl zavřít. Včely, co po zavření úlu zůstanou venku , nejsem si jistý, jestli
tu noc přežijí a dokáží se vrátit do úlu ráno.       

"Nedělejte si iluze.
Je pravda, že včela červené světlo nevidí. Dá se to, třeba i s baterkou, která má červený filtr(kdysi se prodávaly). Ve tmě či při červeném světle (to je pro včely totéž) včely nelétají. Ale lezou. A jsou nervoznější, než za světla, alespoň se mi to tak jevilo, když jsem měl včely v rukávech, za košilí, prostě všude. Takže v noci do včel jen když to je nutné, třeba při chovu matek nelze některé operace odložit a když je nutno odjet ještě před rozedněním.
Pepa"

Tak nějak to bude.

Mně se to jeví tak, že buďto budou klidné a bude v noci relativně teplo a potom se budou rozlézat a těžko bude možné je přinutit před zavřením úlu, aby se do něho zase zpátky slezly.. Nebo bude na ně zima proti teplotě v uzavřeném úlu, budou excitované a potom klidně i vzlétnou při prvním podnětu i v podstatě potmě. Při svitu kousku měsíce, vzdáleného světla veřejného osvětlení nebo trošky zeleného světla z červených LED. Na co narazí, tam sednou a pokud to bude člověk, budou po něm lézt, dokud nebodnou.

Možná nějaký včelař přijde na to, jak to udělat nebo jak vybrat vhodnou noc, aby to udělat šlo, já na nějakou větší práci v noci to zatím nevidím.
už taková obyčejná věc jako odstranit včely z víka nebo plástu. Ve dne nad tím obvykle níkdo ani nepřemýšli, oklepne a zbytek včel omete, ale jak ty včely odtamtuď odstranit v noci?

Maximálně v noci bude možné dělat věci typu otevřít víko úlu, něco tam vložit , prohlídnout a do minuty zase zavřít.
Fumigaci dělám v noci běžně, přisvěcuji baterkou s normálním světlem, kdysi ve včelíně i svíčkami a až občas na pár žihadel bez problémů.

Nedělejte si iluze.
Je pravda, že včela červené světlo nevidí. Dá se to, třeba i s baterkou, která má červený filtr(kdysi se prodávaly). Ve tmě či při červeném světle (to je pro včely totéž) včely nelétají. Ale lezou. A jsou nervoznější, než za světla, alespoň se mi to tak jevilo, když jsem měl včely v rukávech, za košilí, prostě všude. Takže v noci do včel jen když to je nutné, třeba při chovu matek nelze některé operace odložit a když je nutno odjet ještě před rozedněním.
Pepa
________________________________________
Odesílate: vcely-bounces/=/v.or.cz [vcely-bounces/=/v.or.cz] za uživatele R. Poláek [e-mail/=/nezadan]
Odesláno: 11. srpna 2011 17:04
Komu: Včelařský mailing list
Předmět: Re: divoka vcelstva, zacatecnik

"Ale čelovka s červenými LED místo bílých by měla fungovat. Včely jsou ve
tmě a v klidu.
Prý. Jsou lidi co mají v kočovném voze světlo s červeným, růžovým filtrem.
Odfiltrovává UV složku ve které včely vidí.
Už se to delší dobu chystám vyzkoušet, červenou blikačku na kolo mám proto
koupenou. :-)"

Někdy před 25 lety byl ve Včelařství o použití červeného světla článek,
potmě pracovali ve včelách údajně někteří polští včelaři.
Já jinak jsem používal baterku běžně na svícení v zadovácích, abych dobře
viděl na včely a plásty, mohl s nimi pracovat přesně a trefil se do
drážek. Když se svítí přiměřeně málo i normálním světlem,včely to nijak
neruší. Červeným světlem by asi šlo svítit furt. Co jsou moje zkušenosti,
kdy jsem občas v zápalu práce protáhl práci ve včelách až do západu slunce,
za malého světla a pokud je teplo, včely se velice nepříjemně rozlézají po
površích kolem úlu a je velký problém je nahnat do úlu, aby se úl mohl
zavřít. Včely, co po zavření úlu zůstanou venku , nejsem si jistý, jestli
tu noc přežijí a dokáží se vrátit do úlu ráno.

Twist-off sklenic je mi líto, ty kupuju na med (svazové
-----
Ty jsem nemylsel, plastová víčka na omnia (82 je to snad taky nejsme si jist. (nejsem doma abych to měřil :-) )

Karel

Víte o někom, kdo v tuto dobu prodává levné matky (severní morava)? Myslím tím výrazně levněji, než v sezóně. Pokud ano, prosím o kontakt.