78127

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(e-mailem) --- 31. 8. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870)

Utopie to není , ale práce pro šlechtitele tak na 50 let
Toho se již my nedožijem.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 31.8.2011 13:13:28
> ----------------------------------------
> Pokud to tvoje včely umí, tak začni s jejich množením . Zbohatneš až
> nechutně. :-))
> Pepan
>
> ------------
> No některé včely to umí, celkem spolehlivě se to dá poznat z VD na
> pdoložkách když je mikroskopuješ.
>
> Ale ofiálně se to v ČR nesmí říkat. Je to jako šlechtit psa bez blech.
> :-)
> Což je nesmysl, je to jako šlechtit psa co si chytá blechy a nechcípne na
> dvacet blech.
>
> V MV byla asi před 4 lety jedna fotka poškozeného VD.
> Osobně jsem ji dělal a byl překvapen co vidím pod mikroskopem.       :-)
> No Vigorky:-)
>
> Ale cesta k rezistenci nevede přes grooming - tedy čištění včel vzájemně,
> protože to by šlechtilo i hbitého VD.
>
> Jedna z nich je o dovíčkování napadených buněk. A to se dá ve včelách taky
> vidět.       
>
>
> Více z přednášek - třeba na vigorbee.cz.
>
> Není to utopie.
>
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53871


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 31. 8. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867)

Pokud to tvoje včely umí, tak začni s jejich množením . Zbohatneš až nechutně. :-))
Pepan

------------
No některé včely to umí, celkem spolehlivě se to dá poznat z VD na pdoložkách když je mikroskopuješ.

Ale ofiálně se to v ČR nesmí říkat. Je to jako šlechtit psa bez blech.
:-)
Což je nesmysl, je to jako šlechtit psa co si chytá blechy a nechcípne na dvacet blech.

V MV byla asi před 4 lety jedna fotka poškozeného VD.
Osobně jsem ji dělal a byl překvapen co vidím pod mikroskopem. :-)
No Vigorky:-)

Ale cesta k rezistenci nevede přes grooming - tedy čištění včel vzájemně, protože to by šlechtilo i hbitého VD.

Jedna z nich je o dovíčkování napadených buněk. A to se dá ve včelách taky vidět.


Více z přednášek - třeba na vigorbee.cz.

Není to utopie.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53870


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potužník Václav (e-mailem) --- 31. 8. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867)

Potužník:
Byly zřejmě shozeni včelami "násilím".
Pepan
Pokud to tvoje včely umí, tak začni s jejich množením . Zbohatneš ...

Jsou někde publikovány odpovědi na otázku proč jsou na podložce živé samičky
VD? Jsou už staré, nebo nešikovné, proto spadly, či je včely sami shodily?
Každý viděl včelu, která se potkala s pavičinou. Čistí se, je to její
základní instinkt. Pokud má na sobě VD, bude se asi čistit také. Podle mne
to dělá každé včelstvo. Jen je to "málo" na to, aby to mělo praktický
význam.
Vašek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53869


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 31. 8. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865)

KaJi
... mít dole jeden nástavek navíc. Tak aby včely nechodily po dně. A vstup
do úlu očkem.

To asi nebude optimální. Tento prostor včely nebudou čistit, respektive
včelař jej bude čistit hůř než včely. Už jsem to zkoušel a opustil. Zní to
lákavě: včely ovládají česno (loupež, vosy) a mají se kam vyvěsit když
chtějí (teplota).
Vašek..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53868


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 8. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865)

Pokud to tvoje včely umí, tak začni s jejich množením . Zbohatneš až nechutně. :-))
Podle toho co tady čtu, málokdo asi tuší co se ve včelstvu děje a jak set děje po vložení gabonu a jak to funguje a jaké jsou populační křivky včelstva a kleštíka. Řešit teď spady, je již tak akorát na žádost o dotaci 1D a zároveň podat žádost na dotaci na obnovu včelstev, abys nemusel za důvěrníkem 2 x.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 31.8.2011 11:03:40
> ----------------------------------------
> Potužník:
> Ale včelám se to určitě nelíbí. Usuzuji podle toho, že část
> roztočů je na podložce živých i v případě oddělků, které nebyly ošetřeny
> KM.
> Byly zřejmě shozeni včelami "násilím".
> ----------
>
> Na Fascinovaném včelaři Eman přeložil nějaký výzkum, který ukázal, že pokud
> je varoapodložka palec pod sítem, je nižší napadení včel. Spadlý VD se z
> podložky obtížně dostával zpět.
>
>
> Podle mě je asi nejlepší přírodní situace, kdy je dno ve stromě třeba metr
> pod stavbou, nebo mít dole jeden nástavek navíc. Tak aby včely nechodily po
> dně. A vstup do úlu očkem.
>
> Jak viděli někteří na PPKK.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53867


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 8. 2011
Re: Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53822) (53839) (53841) (53842) (53843) (53861) (53862) (53863)

Potíž je již v to jak vaši veterináři vědí na jaře, do kdy bude snůška. Léčiva se již objednávají v květnu. V návodu ke Gabonu není nic co by nařizovalo jeho použití již v červenci, ale až po vytočení medu. To platí však i pro všechny léčiva. To je někomu líto zřejmě peněz protože gabon je přece jen dražší. Tam pak bude zřejmě zakopaný pes. Výchova zimní generace včel pak probíhá stejně po celou dobu krmení a o tyto včely nejvíce jde. A také snížená účinnost gabonu se nikdy neprokázala pokud byl správně použit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 31.8.2011 10:54:18
> ----------------------------------------
> Já se vůbec divím tomu, že by zkreslení monitoringu mělo mít nějaký vliv na
> zdravotní stav včelstva, když stav jednotlivých včelstev se zásadně liší a
> zdravotní zásahy pak se dělají v jeden čas. A to nemluvím o stanovištích a
> požadavku je provádět v celé ZO v jeden den.
> Je to prostě bláznovství které nemá vůbec opodstatnění. takových pokusů o
> vymýcení něčeho jsem již za léta zažil a nic se nevyvedlo.
>
> pepan
>
> ---------------
>
> No vidíš, a u nás to nařizuje veterina.
>
> Dokud ti nepadají na podložku alepoň 3VD denně a ZO to neověří a pak
> nepožádáš o Gabon, tak se v Hradeckém kraji nemůže dávat Gabon.
>
> Tak je to ve vyhlášce, a u nás konkrétně. Tedy odhadem mezi zjištěním
>
> Já si situaci na jaře vyhodnotil jako rizikovou a přes ZO požádal o dodání
> Gabonu.
>
> A bylo řečeno, že ne, že Gabon ne, je to ....... a že ne.
>
> V pátek jdu poníženě žádat o D1, tak jsem zvědav co se tak dozvím kolik
> včelstev kdo má.
>
> Ale vím o včelstvech co přestala existovat.
> A taky o včelařích co měli před měsícem skoro 100% napadení trubčiny.
>
>
> Osobně si myslím, že právě monitoring a jeho plošné vyhodnocení by mohlo
> určit dobu kdy nasadit Gabon. A taky kde a zda jej nasadit. To napadení je
> podle lokalit různé.
> A v místě. kde je mnohdy snůška až do konce srpna nejde plošně nařídit, že
> do konce července se má vytočit a nasadit Gabon.
> A Gabon nemá ochranou lhůtu, takže argument- je snůška, nemůže být Gabon -
> lze těžko vyvracet.
> A osobně si myslím, že právě každoroční nasazování Gabonů bez diagnostiky -
> monitoringu - tedy přístup k tomu jedu, že je to jako bonbony a můžeme to
> polykat furt, zapříčiňuje jeho sníženou účinnost.
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53866


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 31. 8. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858)

Potužník:
Ale včelám se to určitě nelíbí. Usuzuji podle toho, že část
roztočů je na podložce živých i v případě oddělků, které nebyly ošetřeny KM.
Byly zřejmě shozeni včelami "násilím".
----------

Na Fascinovaném včelaři Eman přeložil nějaký výzkum, který ukázal, že pokud je varoapodložka palec pod sítem, je nižší napadení včel. Spadlý VD se z podložky obtížně dostával zpět.


Podle mě je asi nejlepší přírodní situace, kdy je dno ve stromě třeba metr pod stavbou, nebo mít dole jeden nástavek navíc. Tak aby včely nechodily po dně. A vstup do úlu očkem.

Jak viděli někteří na PPKK.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53865


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 31. 8. 2011
Re: Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53822) (53839) (53841) (53842) (53843) (53861) (53862) (53863)

Tohle nějak vypadlo:


Tedy odhadem mezi zjištěním že je vysoký spad a distribucí Gabonu, dobré 2 až 3 týdny. V době dovolených v některých případech i déle.

:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53864


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 31. 8. 2011
Re: Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53822) (53839) (53841) (53842) (53843) (53861) (53862)

Já se vůbec divím tomu, že by zkreslení monitoringu mělo mít nějaký vliv na zdravotní stav včelstva, když stav jednotlivých včelstev se zásadně liší a zdravotní zásahy pak se dělají v jeden čas. A to nemluvím o stanovištích a požadavku je provádět v celé ZO v jeden den.
Je to prostě bláznovství které nemá vůbec opodstatnění. takových pokusů o vymýcení něčeho jsem již za léta zažil a nic se nevyvedlo.

pepan

---------------

No vidíš, a u nás to nařizuje veterina.

Dokud ti nepadají na podložku alepoň 3VD denně a ZO to neověří a pak nepožádáš o Gabon, tak se v Hradeckém kraji nemůže dávat Gabon.

Tak je to ve vyhlášce, a u nás konkrétně. Tedy odhadem mezi zjištěním

Já si situaci na jaře vyhodnotil jako rizikovou a přes ZO požádal o dodání Gabonu.

A bylo řečeno, že ne, že Gabon ne, je to ....... a že ne.

V pátek jdu poníženě žádat o D1, tak jsem zvědav co se tak dozvím kolik včelstev kdo má.

Ale vím o včelstvech co přestala existovat.
A taky o včelařích co měli před měsícem skoro 100% napadení trubčiny.


Osobně si myslím, že právě monitoring a jeho plošné vyhodnocení by mohlo určit dobu kdy nasadit Gabon. A taky kde a zda jej nasadit. To napadení je podle lokalit různé.
A v místě. kde je mnohdy snůška až do konce srpna nejde plošně nařídit, že do konce července se má vytočit a nasadit Gabon.
A Gabon nemá ochranou lhůtu, takže argument- je snůška, nemůže být Gabon - lze těžko vyvracet.
A osobně si myslím, že právě každoroční nasazování Gabonů bez diagnostiky - monitoringu - tedy přístup k tomu jedu, že je to jako bonbony a můžeme to polykat furt, zapříčiňuje jeho sníženou účinnost.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 8. 2011
Re: Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53822) (53839) (53841) (53842) (53843) (53861)

Já se vůbec divím tomu, že by zkreslení monitoringu mělo mít nějaký vliv na zdravotní stav včelstva, když stav jednotlivých včelstev se zásadně liší a zdravotní zásahy pak se dělají v jeden čas. A to nemluvím o stanovištích a požadavku je provádět v celé ZO v jeden den.
Je to prostě bláznovství které nemá vůbec opodstatnění. takových pokusů o vymýcení něčeho jsem již za léta zažil a nic se nevyvedlo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 31.8.2011 09:59:29
> ----------------------------------------
> Pan Klukas natírá podložky jedlým olejem, čistí je špachtlí, prý tak na podložky
> nelezou mravenci, kteří zkreslují spad a roztočům se taky blbě hýbe. Mně se
> tenhle nápad líbí místo drahých stojanů s ochranou proti mravencům.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> > Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> > Datum: 29.8.2011 19:56:34
> > ----------------------------------------
> > Izolepu vždy při sčítání vyměňuji za novou, starou zmačkám a při odchodu
> > hodím do koše v maringotce. Podložky při sčítání ošpachtluji pár metrů od
> > úlů, nemám strach, že by se vraceli.
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53862


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 31. 8. 2011
Re: Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53822) (53839) (53841) (53842) (53843)

Pan Klukas natírá podložky jedlým olejem, čistí je špachtlí, prý tak na podložky nelezou mravenci, kteří zkreslují spad a roztočům se taky blbě hýbe. Mně se tenhle nápad líbí místo drahých stojanů s ochranou proti mravencům.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 29.8.2011 19:56:34
> ----------------------------------------
> Izolepu vždy při sčítání vyměňuji za novou, starou zmačkám a při odchodu
> hodím do koše v maringotce. Podložky při sčítání ošpachtluji pár metrů od
> úlů, nemám strach, že by se vraceli.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53861


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 31. 8. 2011
Re: kompresor na z?da (53809) (53815) (53821) (53830) (53859)

Pokud mohu za Rudu odpovědět.(dovolená) Již v loni jsem na včelařském fóru, zveřejnil testy v porovnání med.oleje a vody.Výsledky jsou rovnocené. Navíc se testy prokázalo, že jde snížit dávku Varidolu na polovic. Zrovna tak jde provést aerosolování při nižší teplotě(aceton)a také s vodou. Výsledeky,tak jak zveřejnil Ruda Stonjek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53860


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 31. 8. 2011
Re: kompresor na z?da (53809) (53815) (53821) (53830)

Dne Monday 29 of August 2011 13:25:42 Stonjek napsal(a):

> s naředěným lékem. Jako nosič používám vodu a zatím funguje jako olej ale
> bez spalin, jen pára. Jarní rozbory? Téměř 100 včelstev 1 včelnice bez


Dobry den,

na jednu sklenicku varidolu davate prosim kolik vody ?

Dekuji.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53859


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 31. 8. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837)

Ještě se k tomu vrátím. Samičky VD se v zimním hroznu určitě pohybují
omezenou rychostí. Jejich snahou je být přichyceny na nejmladších včelách,
které se stanou ošetřovatelkami plodu a z nich se dostat do buňky před
zavíčkováním. Ale včelám se to určitě nelíbí. Usuzuji podle toho, že část
roztočů je na podložce živých i v případě oddělků, které nebyly ošetřeny KM.
Byly zřejmě shozeni včelami "násilím".
I když vím, že uvažování a chování člověka a včely lze srovnávat jen těžko,
přesto se o to pokusím.
Pokud vezmu člověk+moucha a včela+varroa, tak po určité době se člověk
"zvedne od televize" a jde pro plácačku na mouchy. Včela v zimním hroznu se
vydá na jeho okraj a tam se pokusí roztoče zbavit, ale to se jí nemusí
povést. I tak je samička roztoče na určitou dobu připravena o možnost
rozmnožování, protože se hostitelská včela vrátí k oblasti plodu za dobu
nepřímo úměrnou velikosti plodového tělesa. Tedy je-li plodu hodně, bude
trvat kratší dobu než se samička VD potká s plodem před zavíčkováním.
Nejsem pořádný, nemám záznamy o teplotách, jarním rozvoji a napadení v
minulých letech. Nemohu svoji hypotézu doložit nějakými čísly, jen ji
předkládám k zamyšlení.
Vašek.
----- Original Message -----
> Naprostý souhlas. U mne, Trutnov 500mnm jsem se na jaře u některých
> včelstev nestačil divit. 13.března totiž některé úly měly 6 rámků s plodem
> o velikosti cca 65% plástove plochy (r.m. 447x185 Langstroth). A zásoby
> skoro na nule. Prostě se plodovalo, a roztoč dostal šanci. A melecitóza to
> podpořila velice. Takže kola pětiletky jsou roztočena, uvidíme, co se
> stane.
> -----------------------
> Vaclav Potuznik napsal:
> Nevím jak jinde, ale v podhůří Šumavy letos plodovaly včelstva od půlky
> ledna, jako jiné roky cca od dubna.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53858


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavla (195.39.92.226) --- 31. 8. 2011
Re: včely (53799) (53813) (53844) (53853) (53855) (53856)

ne ten kotec mám na berského salašnického:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.5.32) --- 30. 8. 2011
Re: včely (53799) (53813) (53844) (53853) (53855)

Tomuhle případu bych i věřil, že si nedělá Pavla srandu. A skutečně jde o Pavlu a ne nějakého "komika". Trošku jsem její připojení proklep:-) Ale nedovedu si představit ten kotec na toho Yorkšíra co má. Nebo je v tom jiný pes? Rojení nad domem, no možné je všechno, i v tuto dobu se mohou včely vyrojit, ikdyž je to teď velmi vzácný jev. A vím a několikrát jsem se i přesvědčil, že pokud vejdu jen tak po lehku v kraťasech přímo do roje tak včely si mě nevšímají ikdyž to uprostřed pěkně hučí. Rojové včely nejsou agresivní, ale z pohledu nevčelaře je roj něco co nahání strach. Agrese na pískovišti pokud jsou včely v úlu za zídkou? To by musely být ty včely ja sakra bestie, ale nevylučuji ani tuhle variantu. A nebo by to pískoviště muselo být přímo v jejich letové dráze z česna. Abych mohl tohle nějak lépe posoudit potřeboval bych vědět víc. Ono to může být i tak, že z části může být problém se včelařem a z druhé strany má také strach velké oči. Vědět víc znamená popis "terénu", vzdálenosti. Jestli tedy máte Pavlo zájem pošlete mi to na email. alesmolcik=seznam.cz. To = je zavináč.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53856


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 30. 8. 2011
Re: včely (53799) (53813) (53844) (53853)

Jestli je to lov na udicku,tezko rict,spise mi nestymuje"vcera se rojily".Snad prolet mladusek?Kdo vi?Tezko rict z pohledu nevcelare,jestli jsou vcely radne osetrovany,nebo ne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53855


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 30. 8. 2011
Re: včely (53799) (53813) (53844) (53853)

Jestli je to lov na udicku,tezko rict,spise mi nestymuje"vcera se rojily".Snad prolet mladusek?Kdo vi?Tezko rict z pohledu nevcelare,jestli jsou vcely radne osetrovany,nebo ne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53854


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145; __utmz (193.179.175.210) --- 30. 8. 2011
Re: včely (53799) (53813) (53844)

Paní Pavla si nejspíš vymýšlí, nebo má skutečně fobii. Máte dvě možnosti. Poprve - obraťte se na advokátní kancelář, soud a zahrajte si furianta, pokud na to máte. Podruhé - což bude levnější. Obrátit se na psychiatra a psychologa. Podle toho co píšete, budete nejspíše netolerantní. Mám, ale silný dojem, že je to další udička v soutěži "kolik se jich nachytá".

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53853


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 8. 2011
Re: Re: Re: Re: v?ely (53799) (53813) (53844) (53845) (53846) (53847) (53848) (53849) (53850)

Bať.
Dobré zboží se chválí samo. Aneb pochval se sám, on to za tebe nikdo neudělá.
Taky jsem se hcválil, až jsem jednou nestačil od úlů utíkat a hledat kuklu , zatápět v kuřáku, jak se potvory splašily.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: v?ely
> Datum: 30.8.2011 14:52:05
> ----------------------------------------
> podobný problém jsem měl na bývalé zahradě, matky z dobrého chovu pářené u mě
> byly ostré, pářené na jiném stanovišti dobré. Řešením byl časný chov, kdy jsem
> dosáhl toho, že první matky oplozené kolempoloviny května byly podstatně lepší,
> protože brtníci v okolí teprve probouzeli své žebráky... Sice jsem oslabením
> přišel o nějaký med, ale výsldek stál za to.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Re: v?ely
> > Datum: 30.8.2011 14:39:39
> > ----------------------------------------
> > To co píšeš je o matkách. Od té doby, co mám potomky Sklenárek a taky něco
> > od Sedláčka z Příchovic nevím co je to včela, i když jich na malé zahradě
> > mám teď 8. Samozřejmě je třeba každý rok udělat nad 100% oddělků, aby bylo
> > z čeho vybírat.
> > Radek
> >
> > ------------
> > Nebo taky o trubcích. :-)
> >
> > Jak píši:"protože podezřelých bylo mnoho, ale žádnému jsem to neprokázal".
> >
> > Prostě při práci ve včelách je to v normě. Na to pokud je to v genech, tak
> > stačí jedna bába jednoho trubce. Co je mi platno 990 hodných dělnic, když
> > je tam deset drsňaček.
> > Navíc by byla náhoda, kdyby byly z té 1/3 co jsem odstěhoval.
> > Ale to napadání pokračovalo i po tom stěhování, ale v té době to již byly
> > nestěhovatelné úly (váhově a výškově) a pak to najednou ustalo. Takže ty
> > geny - no nevím proč by v srpnu měly být včely mírnější, bývá to naopak.
> >
> > A geny? V poměrně rozsáhlém lese a divoké přírodě, kde roje mají značnou
> > šanci přežívat, tak tam mohu o nadvádu trubců z ušl.chovů pouze usilovat.
> > Ale je nedosažitelná.
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53852


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 30. 8. 2011
Re: Re: Re: Re: v?ely (53799) (53813) (53844) (53845) (53846) (53847) (53848) (53849) (53850)

no jo, brtníci jsou jedna věc, ale tady u nás v "brtích" v lese nikdo trubčinu nevyřezává, takže volně žijící včelstva si chovají trubce od jara.
:-)

Ale zase je to přeci jen přírodní výběr na odolnost, takže proč tím pohrdat.
Jen musím odstěhovat i zbytek včel od domu do přírody.

Problém bude, že to vypadá, že ta méně odolná v této době kolabují na VD, včely si tahají domů VD.

Bude odbyt pro oddělky. Spoustě včelařů sousedovic nekrmené včely vyberou jejich skvělé včely. I s roztoči. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53851


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 30. 8. 2011
Re: Re: Re: Re: v?ely (53799) (53813) (53844) (53845) (53846) (53847) (53848) (53849)

podobný problém jsem měl na bývalé zahradě, matky z dobrého chovu pářené u mě byly ostré, pářené na jiném stanovišti dobré. Řešením byl časný chov, kdy jsem dosáhl toho, že první matky oplozené kolempoloviny května byly podstatně lepší, protože brtníci v okolí teprve probouzeli své žebráky... Sice jsem oslabením přišel o nějaký med, ale výsldek stál za to.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: v?ely
> Datum: 30.8.2011 14:39:39
> ----------------------------------------
> To co píšeš je o matkách. Od té doby, co mám potomky Sklenárek a taky něco
> od Sedláčka z Příchovic nevím co je to včela, i když jich na malé zahradě
> mám teď 8. Samozřejmě je třeba každý rok udělat nad 100% oddělků, aby bylo
> z čeho vybírat.
> Radek
>
> ------------
> Nebo taky o trubcích. :-)
>
> Jak píši:"protože podezřelých bylo mnoho, ale žádnému jsem to neprokázal".
>
> Prostě při práci ve včelách je to v normě. Na to pokud je to v genech, tak
> stačí jedna bába jednoho trubce. Co je mi platno 990 hodných dělnic, když
> je tam deset drsňaček.
> Navíc by byla náhoda, kdyby byly z té 1/3 co jsem odstěhoval.
> Ale to napadání pokračovalo i po tom stěhování, ale v té době to již byly
> nestěhovatelné úly (váhově a výškově) a pak to najednou ustalo. Takže ty
> geny - no nevím proč by v srpnu měly být včely mírnější, bývá to naopak.
>
> A geny? V poměrně rozsáhlém lese a divoké přírodě, kde roje mají značnou
> šanci přežívat, tak tam mohu o nadvádu trubců z ušl.chovů pouze usilovat.
> Ale je nedosažitelná.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53850


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 30. 8. 2011
Re: Re: Re: v?ely (53799) (53813) (53844) (53845) (53846) (53847) (53848)

To co píšeš je o matkách. Od té doby, co mám potomky Sklenárek a taky něco od Sedláčka z Příchovic nevím co je to včela, i když jich na malé zahradě mám teď 8. Samozřejmě je třeba každý rok udělat nad 100% oddělků, aby bylo z čeho vybírat.
Radek

------------
Nebo taky o trubcích. :-)

Jak píši:"protože podezřelých bylo mnoho, ale žádnému jsem to neprokázal".

Prostě při práci ve včelách je to v normě. Na to pokud je to v genech, tak stačí jedna bába jednoho trubce. Co je mi platno 990 hodných dělnic, když je tam deset drsňaček.
Navíc by byla náhoda, kdyby byly z té 1/3 co jsem odstěhoval.
Ale to napadání pokračovalo i po tom stěhování, ale v té době to již byly nestěhovatelné úly (váhově a výškově) a pak to najednou ustalo. Takže ty geny - no nevím proč by v srpnu měly být včely mírnější, bývá to naopak.

A geny? V poměrně rozsáhlém lese a divoké přírodě, kde roje mají značnou šanci přežívat, tak tam mohu o nadvádu trubců z ušl.chovů pouze usilovat. Ale je nedosažitelná.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53849


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 30. 8. 2011
Re: Re: Re: v?ely (53799) (53813) (53844) (53845) (53846) (53847)

To co píšeš je o matkách. Od té doby, co mám potomky Sklenárek a taky něco od Sedláčka z Příchovic nevím co je to včela, i když jich na malé zahradě mám teď 8. Samozřejmě je třeba každý rok udělat nad 100% oddělků, aby bylo z čeho vybírat.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: v?ely
> Datum: 30.8.2011 11:30:33
> ----------------------------------------
> Jo, s tímto jsem letos zápasil doma.
>
> Prostě včely se rozhodly a asi 20m od úlů, které jsou navíc ve svahu, tedy
> asi skoro 5metrů nad terénem útočily.
> Prostě narážely do těla, hlavy a snad se pokušely jako zahnat a i bodaly.
> Nejmladší kluk alergii nemá, jen oteče tak, že jej nevezmou ani do školky a
> teprve tak druhý den začíná při štípnutí do obličeje vidět.
>
>
> Takže mě to donutilo včely odstěhovávat všechny, protože podezřelých bylo
> mnoho, ale žádnému jsem to neprokázal:-)
>
> Ještě nejsem u konce, protože to co tam zůstalo váží mnoho desítek kilo -
> halda cementu a k tomu některé stále obsedají podle včerejší večerní
> obhlídky očka i v metrové rozteči.
>
> Brání úly před vosami, které se taky pořádně rozmnožily. Asi jim chutnal
> cement.
>
> Ale ty útoky se odehrávaly z jara a v létě.
>
> Teď kupodivu útoky polevily, a to jsem odstěhoval asi tak jen 1/3 včel.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53848


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 30. 8. 2011
Re: Re: v?ely (53799) (53813) (53844) (53845) (53846)

Jo, s tímto jsem letos zápasil doma.

Prostě včely se rozhodly a asi 20m od úlů, které jsou navíc ve svahu, tedy asi skoro 5metrů nad terénem útočily.
Prostě narážely do těla, hlavy a snad se pokušely jako zahnat a i bodaly. Nejmladší kluk alergii nemá, jen oteče tak, že jej nevezmou ani do školky a teprve tak druhý den začíná při štípnutí do obličeje vidět.


Takže mě to donutilo včely odstěhovávat všechny, protože podezřelých bylo mnoho, ale žádnému jsem to neprokázal:-)

Ještě nejsem u konce, protože to co tam zůstalo váží mnoho desítek kilo - halda cementu a k tomu některé stále obsedají podle včerejší večerní obhlídky očka i v metrové rozteči.

Brání úly před vosami, které se taky pořádně rozmnožily. Asi jim chutnal cement.

Ale ty útoky se odehrávaly z jara a v létě.

Teď kupodivu útoky polevily, a to jsem odstěhoval asi tak jen 1/3 včel.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53847


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 8. 2011
Re: Re: v?ely (53799) (53813) (53844) (53845)

To jsem zvědav, co z toho vypadne. Několik žihadel za půl hodiny na pískovišti je skutečně moc. Pokud se nejedná o vlhký písek, kam včely létají za vodou, tam by posunutí úlu dál od plotu asi nepomohlo a asi stejně tak úplné odstranění včelstva, pokud jsou jiná včelstva v blízkosti, do 500 metrů, kilomeru....
Pokud sousedé včely "likvidují" může to místní ZO urychlit třeba odkoupením těch včelstev a jejich odvezením.
Jinak by neměl být problém, když sousedi evidentně komunikují aspoň trochu, domluvit teď na podzim šetrné postupné odsunutí toho úlu od plotu dál do hloubi sousedovy zahrady. Nebo v zimě na začátku mrazů šetrně celý úl přenést rovnou na nové místo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53846


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 30. 8. 2011
Re: Re: v?ely (53799) (53813) (53844)

Zkuste, prosím, udělat tu fotku toho úlu a pošlete mi jí. Prosím i napsat, odkud jste. Mám hodně kamarádů po celé republice.
Radek Hubač
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavla <pavlabroucek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: v?ely
> Datum: 30.8.2011 06:23:23
> ----------------------------------------
> Problém je v tom že náš pes je klidny a v noci neštěká ale spí taky sousedé
> tam moc nebydlí jen sem tam přijedou na vikend.A taky se o ty včely
> nestarají bych řekla.Včely by mě tak nevadily a fobii určitě nemám.Ale
> nesnáším když děti si hrají na piskovišti a během 30minut je pichne několik
> včel to si myslím že normalní není.A obzvlašt když dcery mají zdravotní
> problémy a jedna dokonce za srdcem.Takže si nikdo nedokaže představit jaky
> mam pak strach o děti ne o sebe.Když jsem sousedum něco řekla tak řikaji že
> mam vydržet že je pomalu likvidují ale už to trva 4 roky:-(.Sice zničily už
> jeden ul ale ten druhy tam stale zustava.Nevím už na koho se obratit:-(
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53845


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavla (195.39.92.226) --- 30. 8. 2011
Re: včely (53799) (53813)

Problém je v tom že náš pes je klidny a v noci neštěká ale spí taky sousedé tam moc nebydlí jen sem tam přijedou na vikend.A taky se o ty včely nestarají bych řekla.Včely by mě tak nevadily a fobii určitě nemám.Ale nesnáším když děti si hrají na piskovišti a během 30minut je pichne několik včel to si myslím že normalní není.A obzvlašt když dcery mají zdravotní problémy a jedna dokonce za srdcem.Takže si nikdo nedokaže představit jaky mam pak strach o děti ne o sebe.Když jsem sousedum něco řekla tak řikaji že mam vydržet že je pomalu likvidují ale už to trva 4 roky:-(.Sice zničily už jeden ul ale ten druhy tam stale zustava.Nevím už na koho se obratit:-(

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53844


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor V. (62.168.45.106) --- 29. 8. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53822) (53839) (53841) (53842)

Izolepu vždy při sčítání vyměňuji za novou, starou zmačkám a při odchodu hodím do koše v maringotce. Podložky při sčítání ošpachtluji pár metrů od úlů, nemám strach, že by se vraceli.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53843


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (89.176.208.32) --- 29. 8. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53822) (53839) (53841)

...Tedy spíše dotaz na to, jak likvidovat ty, co nejsou zrovna přilepení na té elektrikářské izolepě (jestli jsem to dobře pochopil, nemohou z místa, ačkoliv jsou "na útěku" :o)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53842


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (89.176.208.32) --- 29. 8. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53822) (53839)

Libor V.:

"Z těch 1200 kusů jich přes 400 bylo chyceno na izolepě při útěku!!"
___________________

Ale co s nimi? U mě jich různě živých bylo u jednoho včelstva asi tak 100. Omést podložku na zem mi přišlo škoda, protože by se zase nějací mohli vrátit do včelstva a jinou možnost snadné likvidace jsem po ruce neměl... Tak jsem celou podložku smotanou vložil do tří prázdných pytlíků od čerstvě vybaleného formidolu. Myslím, že v tomto prostředí nepřežili. Bylo to ale jen řešení z nouze, nic praktického. Navíc tam, kde nemám varroadna se mrtví brouci docela blbě ze síťoviny vymetají, zvláště, když už začne úřadovat motýlice se svými pavučinami. Jak jste ty živé tedy zlikvidoval Vy?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53841


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 29. 8. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835)

Potu?ník Václav napsal:

"Nevím jak jinde, ale v podhůří Šumavy letos plodovaly včelstva od půlkyledna, jako jiné roky cca od dubna...."
...........

Myslím, že je dobré rozlišovat intenzitu (masivnost) plodování a délku plodování.
Délka plodování má jistě na množství roztočů ve včelstvu i teoreticky vliv.
Měl jsem za to, že se ale bavíme o intenzitě plodování, a tam mi to teoreticky uniká.

Je tu takový rozpor: - někdy se tvrdí, že v málo plodných včelstvech, oproti těm plodnějším, se tak nemnoží roztoč. Zřejmě to někdo má ověřené i prakticky. Zajímalo by mě, pokud je to pravda, jak to teoretiky vysvětlit, protože se mi to jeví tak, že to s tou plodností přímo nesouvisí.

Oproti tomu délka plodování má zřejmý vztah k množství plodových cyklů roztoče a tedy i k namnožení roztoče.

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53840


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor V. (193.179.144.254) --- 29. 8. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53822)

Ano. Varroa podložku monitorovaného včestva mám vždy jednorázově chráněnou elektrikářskou izolepou. Z těch 1200 kusů jich přes 400 bylo chyceno na izolepě při útěku!!
--------------
NitraM napsal:
I když padnou na diagnostickou podložku, tak ještě lezou.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53839


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 29. 8. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53819) (53820) (53824)

Ne, mám podezření, že amitraz je jen akaricid. Pokud se ale v úle vyvine druhý patogen, který není roztoč, tak prostě amitraz nefunguje ba naopak, může urychlit celkovou sepsi._gp_
.......
Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 29. 8. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53819) (53820)
V zari ma byt pocasi slusne,
takze myslim, vcelstva zdecimovana varoazou budou dorazena temi vcelstvy, ktere budou OK. Jeste me napada jedna pricina, ucinnost Amitrazu ? Nemuze se treba zacit snizovat ?

P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53838


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor V. (193.179.144.254) --- 29. 8. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836)

Naprostý souhlas. U mne, Trutnov 500mnm jsem se na jaře u některých včelstev nestačil divit. 13.března totiž některé úly měly 6 rámků s plodem o velikosti cca 65% plástove plochy (r.m. 447x185 Langstroth). A zásoby skoro na nule. Prostě se plodovalo, a roztoč dostal šanci. A melecitóza to podpořila velice. Takže kola pětiletky jsou roztočena, uvidíme, co se stane.
-----------------------
Vaclav Potuznik napsal:
Nevím jak jinde, ale v podhůří Šumavy letos plodovaly včelstva od půlky ledna, jako jiné roky cca od dubna.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53837


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.144.254) --- 29. 8. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835)

Naprostý souhlas. U mne, Trutnov 500mnm jsem se na jaře u některých včelstev nestačil divit. 13.března totiž některé úly měly 6 rámků s plodem o velikosti cca 65% plástove plochy (r.m. 447x185 Langstroth). A zásoby skoro na nule. Prostě se plodovalo, a roztoč dostal šanci. A melecitóza to podpořila velice. Takže kola pětiletky jsou roztočena, uvidíme, co se stane.
-----------------------
Vaclav Potuznik napsal:
Nevím jak jinde, ale v podhůří Šumavy letos plodovaly včelstva od půlky ledna, jako jiné roky cca od dubna.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53836


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 29. 8. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826)

> Pavel Zajíček napsal:
> "..myslim, ze pricina bude v letosnim masivnim plodovani..."

Nevím jak jinde, ale v podhůří Šumavy letos plodovaly včelstva od půlky
ledna, jako jiné roky cca od dubna. Určitě je rozdíl jeden nebo dvacet dm2
plodu. Bylo abnormálně teplo.
Vašek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53835


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (109.183.167.84) --- 29. 8. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53819) (53820) (53824) (53829) (53831) (53832)

Pokud přestává fungovat Gabon, to si každý ověří sám, buď padá víc nebo nic. A (ne)fungování jsem také četl ve verzi dvou Gabonů PA 92 a PF90. A bylo to v souvislosti s křížovými testy a Varidol byl ten, který nakonec rozhodoval o výsledku který z Gabonů je ten nefunkční, takže nešlo o nefunkčnost amitrázu. Ale nefunkční Gabon to je ještě v pohodě, ten se dá snadno a ze dne na den nahradit KM či Formidolem jak je libo včelaři. Jen je ten Gabon až příliš pohodlný a pak se na něj i zapomene a vytahují jej někteří až na jaře. Docela by mě zajímalo porovnání odpařování v zimě kys. šťavelové a nebo snad i citronové s Varidolem. Ale ten čas na aplikaci KŠ je u většího počtu včelstev o zmrznutí na včelnici.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53834


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 8. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53819) (53820) (53824) (53829) (53831) (53832)

Fluvalinat, acrinathrin, cypermetrin, deltametrin jsou látky chemicky podobné, ze skupiny pyrethroidů. Amitráz je látka chemicky odlišná, už si nepamatuji, do jaké skupiny se řadí.

Takže pokud si roztoč zvykne na fluvalinat, může být méně citlivý na Acrinathrin, ale pravděpodobně bude stále ještě citlivý na Amitraz. Záleží na mechanismu, jakým ta odolnost probíhá, obvykle si roztoč v těle vyvine metabolismus, který se naučí tu škodlivou látku přeměnit na něco neškodlivého.
Cypermethrin a deltametrin jsou na léčení včel asi nevhodné, ale používají se jinde, takže by se mohly objevovat jako rezidua. Cypermetrin jsem zachytil, že se používá při kalamitní situaci přemnožení mnišky bekyně v lesích, deltametrin se široce používá na roztoče a na hmyz v repelentech a sprejích, obojcích proti roztočům, ochraně dřeva proti dřevokaznému hmyzu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53833


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 29. 8. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53819) (53820) (53824) (53829) (53831)

Stonjek napsal:
"...Klíma Dále uvedl, že jestli přestává fungovat amitráz, přestává fungovat i fluvalinát..."
........

Mám pocit, že jsem to slyšel nebo četl jinak.
Fluvalinat(gabon PF90, MP10, M1aer) je podobná látka jako acrinatrin (gabon PA92), který není v EU schválený jako léčivo, a proto ho vlastně Dol testuje.
Tedy pokud přestává fungovat jeden gabon, že pravděpodobně nebude fungovat ani druhý.
A pokud nefungují gabony, je těžké ověřit křížově i účinnost amitrázu.
ale neúčinnost amitrázu zřejmě zatím nikdo neavizoval.

Jen si nejsem jistý, kde jsem to vlastně četl. :)

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53832


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 29. 8. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53819) (53820) (53824) (53829)

No nevím, tohle jsou jistě dobře míněné věty výzkumníků z Dolu, ale Fluvalinát je daleko větší svinstvo vzhledem ke kvalitě vosku a je to látka velmi podobná amitrázu, jak již několikrát pronesl MVDr. Klíma. Dále uvedl, že jestli přestává fungovat amitráz, přestává fungovat i fluvalinát. Takže střídání těchto látek je v podstatě blbost. Navíc kdo jednou zkusil aerosol s fluvalinátem jistě mi potvrdí, že je to nezapomenutelný zážitek, i když je na hubě maska s funkčním filtrem. Sníženou účinnost amitrázu bych neřešil problém bude nejspíš úplně někde jinde. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53831


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 29. 8. 2011
Re: kompresor na z?da (53809) (53815) (53821)

I kousek od Prahy se dá brodit sněhem při aerosolování. V dobách jarního ošetření se mi to stalo nejméně 2 x. Z těchto důvodů jsem přestal aerosol používat. Používám komplet předělaný slovenský zadýmovač Zal 2. Na malé plynové bombě mám popruh, vyvíječ váží vcelku nic a v druhé ruce kanistřík s naředěným lékem. Jako nosič používám vodu a zatím funguje jako olej ale bez spalin, jen pára. Jarní rozbory? Téměř 100 včelstev 1 včelnice bez nálezu, zbylé dvě pouze bezvýznamné počty. S tímto zařízením mohu nachodit ve sněhu kilometry a ještě uspořím spoustu času. Samozřejmě kdyby rozbory ukázaly něco alarmujícího velepečlivě bych na jaře přeléčil, ale zatím je to super! Snad jsem to nezakřikl!! Až ojezdím do smrti včelařského Favorita, rád bych Jimnyho a to bude v terénu jiný šrumec! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53830


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Zátka (e-mailem) --- 29. 8. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53819) (53820) (53824)

Tak nepoužívejte stále amitraz (Varidol), ale pyrethroid fluvalinate (léčivo MP-10 FUM).

------------ Původní zpráva ------------
Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: varroa prusvih
Datum: 29.8.2011 12:27:07
----------------------------------------
V zari ma byt pocasi slusne,
takze myslim, vcelstva zdecimovana varoazou budou dorazena temi vcelstvy,
ktere budou OK. Jeste me napada jedna pricina, ucinnost Amitrazu ? Nemuze
se treba zacit snizovat ?

P.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53829


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (109.183.88.29) --- 29. 8. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53822)

K těm podložkám, jsou dobré na diagnostiku pokud chci znát orientační spad. Takže já je tam strčím vždy tak na týden a pak jdou pryč a za měsíc znovu atd. Jinak je tam nemám a to právě proto, že když nějaký ten živý roztoč spadne, tak to že by se dostal zpět do včelstva je málo pravděpodobné. Nohy od stojanu mám natřené vazelínou a přes to nejdou ani mravenci, ale pod sítem dna na zemi mravenců je dost a ti už si s ním poradí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53828


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 29. 8. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811)

Pavel Zajíček napsal:
"...V rijnu uz loupez nepředpokládám..."
..............

Těžko říct jak se zamořením včelstva roztočem varroa v říjnu i listopadu souvisí právě loupež.
Ale zřejmě s tím určitě nějak souvisí zavčelenost území a blízkost ostatních napadených včelnic. Nějaké údaje o tom někde publikoval Ing. Čermák - čím blíž jsou zamořená včelstva, tím víc se to projeví na těch nezamořených (roste to zřejmě exponenciálně s přibližující se vzdáleností zamořených včelstev).
A zamoření včelstvev se zřejmě v příhodných letech může objevit i v říjnu a listopadu, pokud včely létají (např. loni jestě v listopadu).

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53827


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 29. 8. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811)

Pavel Zajíček napsal:
"..myslim, ze pricina bude v letosnim masivnim plodovani..."
.............

Občas se takové názory vyskytnou. Ale zkoušel jsem si to teoreticky představit a nedává mi to moc smysl. Jestli včely plodují masivně nebo méně masivně, pokud nemají přestávky v plodování, potom je teoreticky nárůst roztočů u včelstev, která nemají mechanismy jak roztoče potláčet, vždy exponenciála.

Teoreticky to může přece rozhodit jen přestávka v plodování, (což už mají mnozí vypozorované - viz třeba odddělky, rojení).

Tak se mi to jeví, že příčina přemnožení bude zřejmě jiná, než masivní plodování.
To s tím souvisí zřejmě tak, že nepřetržité plodování prostě nezastaví exponenciální nárůst kleštíka v neodolných včelstvech.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53826


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 29. 8. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53819) (53820)

Formidol a po 12 dnech ho zopakovat, to nahradí v této situaci Gabon a proniká i do buněk.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 29.8.2011 12:07:52
> ----------------------------------------
> Takže je to vyhláška jako o kohoutkovi a slepičce.
> A jelikož "normální, průměrný a řádný" :-) včelař roztoče nemá /má nulové
> vyšetření zimní měli/ tak nikdo nic nechce a neotravuje.
> Karel
> P.S.
> A těm co otravují se pak zakáže prodávat med:-)
> ---------------------------------------------------------------------------------------------------
>
> Řadový včelař by to měl hlásit důvěrníkovi - toho předpokládám všichni znají,
> důvěrník by to měl řešit dále. Gabon už měl být ve včelstvech, při takovémhle
> spadu už je na gabon dost pozdě. Chce to i formidol a možná by nebyla od věci
> fumigace, ale na tu je tam moc plodu.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53825


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 29. 8. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53819) (53820)

V zari ma byt pocasi slusne,
takze myslim, vcelstva zdecimovana varoazou budou dorazena temi vcelstvy, ktere budou OK. Jeste me napada jedna pricina, ucinnost Amitrazu ? Nemuze se treba zacit snizovat ?

P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53824


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 29. 8. 2011
Re: Re: kompresor na z?da (53809) (53815) (53821)

Ahoj Mně vůbec nešlo o vysvětlení, ale o to jak se máš a jestli pořád včelaříš v příchovicíc, kde jsem Tě kdysi navštívil
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? Bo??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kompresor na z?da
> Datum: 29.8.2011 12:13:46
> ----------------------------------------
> Ahoj Radku,
>
> za dobu, co včelařím, už jsem metrové závěje na stanovišti v lese jednou
> nebo dvakrát v době posledního ošetřování měl. A pár včelařů má včelstva na
> konci dlouhé zahrady, tak se musí sto,dvěstě metrů metrů mimo cestu po
> trávě sadem.
>
> Není to kritické, kompresor na kolečkách po sněhu jede také a tu jednu
> kritickou zimu jsme ho vozili na sáňkách. Ale když kupujeme zase na delší
> dobu nový, zvažujeme i ten na záda - zdá se na manipulaci lehčí a
> šikovnější.
>
> Většina včelařů má včelstva v okolí domu, v dosahu elektřiny, tam jsme to
> vyřešili elektrickým kompresorem. Ale zbývá tak pět-šest stanovišť mimo
> dosah elekřiny a to teď řešíme.
>
> Hezký den
>
> J.B.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53823


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (89.176.208.32) --- 29. 8. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811)

"Na to jsem pripraven a jsem si toho vedom, letos jsem poprve v zivote videl, jak se roztoc prochazi po cesne."

______________________

Jo, taky jsem si všiml, že jsou letos roztoči nějací přidrzlí. Už v červenci jsem některé viděl v poklidu přecházet po plástu... Pak mě samozřejmě nepřekvapilo, že to po léčení v těchto včelstvech nejvíc padá na podložky. Jiná včelstva na tom samém stanovišti v pohodě a na podložkách skoro nic. Varroa jsou šmejdi a nekonečný boj s nimi je jak boj s větrnými mlýny. I když padnou na diagnostickou podložku, tak ještě lezou. Když přemýšlím, kolik je jich ještě životaschopných, napadá mě, jestli náhodou není lepší, když podložky čistí mravenci. Zkreslují sice výsledky a statistiku, ale aktivně přispívají k tomu, že ve včelstvu je roztočů méně (a hlavně těch, které by se mohli stávat rezistentními).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53822


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Bořík (147.228.1.136) --- 29. 8. 2011
Re: kompresor na z?da (53809) (53815)

Ahoj Radku,

za dobu, co včelařím, už jsem metrové závěje na stanovišti v lese jednou nebo dvakrát v době posledního ošetřování měl. A pár včelařů má včelstva na konci dlouhé zahrady, tak se musí sto,dvěstě metrů metrů mimo cestu po trávě sadem.

Není to kritické, kompresor na kolečkách po sněhu jede také a tu jednu kritickou zimu jsme ho vozili na sáňkách. Ale když kupujeme zase na delší dobu nový, zvažujeme i ten na záda - zdá se na manipulaci lehčí a šikovnější.

Většina včelařů má včelstva v okolí domu, v dosahu elektřiny, tam jsme to vyřešili elektrickým kompresorem. Ale zbývá tak pět-šest stanovišť mimo dosah elekřiny a to teď řešíme.

Hezký den

J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53821


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Zátka (e-mailem) --- 29. 8. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53819)

Takže je to vyhláška jako o kohoutkovi a slepičce.
A jelikož "normální, průměrný a řádný" :-) včelař roztoče nemá /má nulové
vyšetření zimní měli/ tak nikdo nic nechce a neotravuje.
Karel
P.S.
A těm co otravují se pak zakáže prodávat med:-)
---------------------------------------------------------------------------------------------------

Řadový včelař by to měl hlásit důvěrníkovi - toho předpokládám všichni znají, důvěrník by to měl řešit dále. Gabon už měl být ve včelstvech, při takovémhle spadu už je na gabon dost pozdě. Chce to i formidol a možná by nebyla od věci fumigace, ale na tu je tam moc plodu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53820


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 29. 8. 2011
Re: varroa prusvih (53795)

LiborV:
Ke gabonům: Nevím jak jinde, ale u nás v Trutnově stále nejsou gabony k dispozici, což je vůbec alarmující, protože pokud je tato situace nedejbože plošná, tak TEĎ zachraňovat TAKOVOUTO situaci, byť gabonama je prostě pozdě.
Přeji ostatním, aby to u nich bylo jinak, lépe.

------------------
Ne že by byly nedostupné, ale těžkodostupné.


Všichni včelaři mají za povinnost sledovat spad VD na podložku a napadení plodu. Při překročení 3VD za den josu povinni informovat příslušnou ZO, ta ověří jejich důvěryhodnost a pak koná dál.
O formě a prokazatelnosti informace vyhláška mlčí, zda stačí telefon, pokud jej včelaŘ má šanci zjistit, nebo psát doporučeně na adresu, kterou se mu podaří vypátrat. Tyto informace nejsou součástí vyhlášky.


Takže je to vyhláška jako o kohoutkovi a slepičce.
A jelikož "normální, průměrný a řádný" :-) včelař roztoče nemá /má nulové vyšetření zimní měli/ tak nikdo nic nechce a neotravuje.

Karel
P.S.
A těm co otravují se pak zakáže prodávat med:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53819


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 8. 2011
Re: Zkuenosti s www.nastavky.cz (53785) (53794) (53805) (53806) (53807)

Ovšem je nutné se naučit chování na netu!
1) Nepřeposílat HOAXY
2) Nepřeposílat jakékoliv maily, které k tomu nabádají
3) Při každém takovém přeposlání však počítejte se zvýšením spamu
4) když již nějaký otevřete mažte vždy jako spam.
5) často kontrolovat složku spam a viry. Může tam být něco důležitého
6) často ji mazat. někdy až její smazání zaktivuje filtr

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zkuenosti s www.nastavky.cz
> Datum: 29.8.2011 09:25:28
> ----------------------------------------
> Potvrzení o přečtení spousta lidí prostě zruší a neodešle. Já to taky občas
> dělám a už jsem se s tím taky setkal, kdy jsem někomu poslal mail a potom
> si nějaký týden myslel, že mu to nedošlo, protože oznámení o přečtení mi
> nepřišlo. Takže to zas tam všemocná věc na spolehlivost mailu není.
>
> S těmi červy a další nevyžádanou chamradí automaticky bez vědomí uživatele
> připojovanou k odchozímu mailu je to správná poznámka. Pokud to je
> rozeznámo v nějakém automatickém filtru, je mail nejspíš automaticky
> smazán. Pokud to pozná až antivir v počítači příjemce,je naděje, že
> uživatel zvolí odstranění jen toho škodlivého kódu a zbytek mailu si tak
> přečte.
>
> Je prostě dost vhodné na svém počítači používat příslušné ochranné
> programy, minimálně antivir. Případně ještě antispyware program.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53818


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 8. 2011
Re: včely (53799) (53813)

Na jedné straně plotu včely, na druhé straně pes v kotci, to je trápení toho psa, určitě postižitelné i podle zákona na ochranu zvířat. Žihadla psa bolí stejně jako člověka, utéct kvůli kotci nemůže a určitě je cítit, takže trošku rozrušená včelka, pokud do kotce vletí, takhle zapáchajícícho vetřelce určitě bodne.
Pes může být dlouhodobým bodáním včel taky i zkažen, neboli neovladatelně vzteklý a na člověka útočný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53817


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 29. 8. 2011
Re: Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811)

doufejme, ale vloni loupežily ještě začátkem listopadu, záleží pouze na počasí a stavu včelstev v doletu..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 29.8.2011 10:11:21
> ----------------------------------------
> Na to jsem pripraven a jsem si toho vedom, letos jsem poprve v zivote
> videl, jak se roztoc prochazi po cesne.
>
> na konci zari prelecim dalsi davkou stavelky. V rijnu uz loupez
> nepredpokladam.
>
> K Liborove prispevku- myslim, ze pricina bude v letosnim masivnim
> plodovani.
> P.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53816


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 29. 8. 2011
Re: kompresor na z?da (53809)

Ahoj Jirko,
kde jsi, že mluvíš o závějích? Jsi pořád v Příchovicích?
Já jsem si koupil nakonec benzínový generátor a používám elektrický kompresor z dílny. Vitarou u nás dojedu všude...
Radek Hubač
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? Bo??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: kompresor na z?da
> Datum: 29.8.2011 09:55:24
> ----------------------------------------
> Hezký den vespolek,
>
> chceme nahradit dosluhující benzínový kompresor k vyvíječi. Před časem se
> tu objevila zmínka o použití kompresoru na záda. Máte někdo konkrétní
> zkušenosti s s takovým kompresorem nebo tip na nějakého dodavatele?
>
> Zatím používáme větší kompresor na kolečkách, který bychom mohli nahradit
> podobným výrobkem z Dolu:
>
> http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/09/dscn0070.JPG
>
> Ale pokud v prosinci nasněží, není takové provedení moc šikovné na cestu
> sněhem, s "batohem" na zádech by se šlo závějí líp.
>
> Díky za informace,
>
> Jiří Bořík
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53815


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 8. 2011
Re: kompresor na záda (53809)

"Ale pokud v prosinci nasněží, není takové provedení moc šikovné na cestu sněhem, s "batohem" na zádech by se šlo závějí líp."

Dvy úchyty na kopresoru na zavěšení, asi dvoumetrová tyčka a na té zavěšený kompresor dva lidi přenesou v pohodě kdekoliv. Nebo staré dětské lyže či něco podobného připevnit pod kolečka.... Fakt je ale, že ten kompresor s krosnovými popruhy je nejobratnější a na obvyklou dopravu, převážení v autě po cestě a přenesení terénem přímo ke včelám asi skutečně nejlepší. U nás v ZO mají ten kompresor taky a dostupnost stanoviště ve dvou lidech, včelař plus léčitel, je ideální. Jeden nese na zádech kompresor, druhý nese přístroj. Klidně by mohli i kilometrové vzdálenosti zvládat jen pěšky.
Při práci mají kompresor taky položený na zemi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53814


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 29. 8. 2011
Re: včely (53799)

Dobry den,
soused vedle chová včely a jsou hned za plotem a my tam mame kotec
---------------

Žádný předpis to neomezuje, zbývá soud.

Myslím, že máte minimálně právo požadovat po sousedovi, aby si včely dal doprostřed svého pozemku. A zřídil napajedlo pro včely a ty nelétaly na vodu ke psovi.

Ale je to na rozhodnutí soudu, takže zkuste napřed dohodu.


Na druhou stranu je možné předpokládat, že soused bude požadovat přesunutí psa od plotu, aby na něj neštěkal. Případně byl v noci zavřen uvnitř domu atd.
Určitě má stejná práva na klidné spaní atd.

Takže je to nakonec o lidských vztazích. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53813


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (109.183.52.106) --- 29. 8. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811)

Příčiny různé od toho že ve včelstvu zůstalo po předchozím roku víc roztočů než mělo až po to plodování. Všechno souvisí se vším a všechno je jevem více faktorů. Já jsem měl od července spad tak 5-7 roztočů za týden v 33 včelstev. Ale dnes jsem dal Formidol a jsem zvědav na zítřejší výsledek. Ono s tím přirozeným spadem je to takové všelijaké, ostatně nic není 100%.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53812


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 29. 8. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804)

Na to jsem pripraven a jsem si toho vedom, letos jsem poprve v zivote videl, jak se roztoc prochazi po cesne.

na konci zari prelecim dalsi davkou stavelky. V rijnu uz loupez nepredpokladam.

K Liborove prispevku- myslim, ze pricina bude v letosnim masivnim plodovani.
P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53811


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78127 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 53811 do č. 53871)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu