Včelařská konference

Tak to vysvětlení může být ta loupež, pokud jde o náhlý nárůst a pokud jde o rozdíl nad průměr stanoviště, který je plynule vzrůstající k množení roztoče, tak to jsou včely k ničemu, nedokáží se sami, aspoň minimálně, roztoči bránit. Každá vyhozená samička roztoče na jaře šetří včelstvo aspoň o sto dalších roztočů na konci podletí.
A brakovat loupící včelstva aby nedocházelo k loupeži a přenosu roztočů? Loupícím včelstvem se může stát každé silné včelstvo s nadbytkem létavek, které nemají co na práci. To je rozumnější brakovat včelaře, kteří neví co mají se včelstvy dělat.

To máš jedno někde jsem četl že napadá oba druhy včel a jejich obrana je stejná, stěhování dokonce ta indická to to udělá i mimo pravidelné cykly

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 01.9.2011 10:49:53
> ----------------------------------------
> problémem je také to, že i ta včela květná to řádně neumí. regulaci
> kleštíka ale udržuje fakt že se 2 x do roka stěhuje a tudíž přerušuje
> plodování. Zato my jim valíme kila cukru aby chudák kleštík netrpěl hladem.
>
> Není to včela květná ale včela indická.
> Květná je velká. indická jakou jsem já držel v ruce v Himálaji je šedá o
> 10% menší nez naše, jinak pouhým okem k nerozeznání.
> J.B.
>
>
>
>

Souhlas, jiné vysvětlení ani nejde. Aleš má kliku, že za ty roky, nemá v okolí včelaře,kteří se o své včely dostatečně nestarají. A co otázka? Nebylo by rozumější ta přičinlivá včelstva brakovat. Ze 35vč. jde tak o 3-4.Zásob mají všechny stejně.

typické pro loupěž...Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Brentner <Grifinity/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 01.9.2011 10:03:48
> ----------------------------------------
> Jak vysvětlíš,že 16 včelstev v řadě, po zimě s 0, monitoring od 15.5 do
> 15.7 bez přirozeného spadu, má teď po přeléčení někde 1200Vd-
> 300-86-10Vd.Dělám něco blbě nebo nefunguje léčivo? Za posledních 6 let
> takové spady u nás také nebyly. Nejvyšší spad za celý rok s 3 přeléčením
> byl do 1500Vd, ale taky 23ks.
>
>
>

problémem je také to, že i ta včela květná to řádně neumí. regulaci kleštíka ale udržuje fakt že se 2 x do roka stěhuje a tudíž přerušuje plodování. Zato my jim valíme kila cukru aby chudák kleštík netrpěl hladem.

Není to včela květná ale včela indická.
Květná je velká. indická jakou jsem já držel v ruce v Himálaji je šedá o 10% menší nez naše, jinak pouhým okem k nerozeznání.
J.B.

Omlouvám jsem ale opravdu jsem zmáčkl jen jednou tlačítko odeslat a v souboru se příspěvek objevil 2x. Po zmáčknutí trvá operace několik vteřín,v těchto dvopu třech vteřinách jsem si já myslel :tato prodleva vede k tomu že přispěvatelé nevydrří a zmáčknou odeslat podruhé.
Není to pravda já jsem to nezmáčkl a systém příspěvek uložil dvakrát.
Je to poznatek pro správce konference
J.B.

Pane Potužník vaše uvažování o chování včel k varroa je asi velice naivní asi podobně jako moje.
Nevím z jakých zdojů to mám ale exitují včely ( rasa. linie, výmysl)které poznají napadení larvy v zavíčkované bunce tu otevřou a larvu nevím zda mrtvou nebo i jen napadenou vynesou , Tím přeruší vývoj roztoče snižují jeich množení a udržují nižší napadení, zcela včelstvo však nevyčistí. Tyto stejné včely, rasa, linie však hloupě tolerují varroa na svém těle a neumí jej jednoznačně odstranit. Obrázky poranění roztočů svědčí o snaze včel roztoče likvidovat, promačkaný krunýř, ztráta noh roztoče a podobně ale nestačí to.
Opět laicky se domnívám že bez naší lidské činnosti by se včely
1/ nenakazily roztočem ( jestliže by člověk nepřevážel včely jak kočka kotata do oblastí kde se hystoricky nevyskytovaly a nevyskytují roztoč by nepřešel a
2/ kdyby tak jak je to dnes již by přešel včely by se jej zbavily. Jak ? jedinným miliony let osvědčeným způsobem selekcí, zemřelo by 99,99999999% včelstev a přežilo by to 0,000000000001% včel které by se uměly bránit.
To my člověk však připustit nemůžeme protože bychom zmizeli i jako národ včelařů a třak je situace taková jaká je= chemie.
J.B.

Pane Potužník vaše uvažování o chování včel k varroa je asi velice naivní asi podobně jako moje.
Nevím z jakých zdojů to mám ale exitují včely ( rasa. linie, výmysl)které poznají napadení larvy v zavíčkované bunce tu otevřou a larvu nevím zda mrtvou nebo i jen napadenou vynesou , Tím přeruší vývoj roztoče snižují jeich množení a udržují nižší napadení, zcela včelstvo však nevyčistí. Tyto stejné včely, rasa, linie však hloupě tolerují varroa na svém těle a neumí jej jednoznačně odstranit. Obrázky poranění roztočů svědčí o snaze včel roztoče likvidovat, promačkaný krunýř, ztráta noh roztoče a podobně ale nestačí to.
Opět laicky se domnívám že bez naší lidské činnosti by se včely
1/ nenakazily roztočem ( jestliže by člověk nepřevážel včely jak kočka kotata do oblastí kde se hystoricky nevyskytovaly a nevyskytují roztoč by nepřešel a
2/ kdyby tak jak je to dnes již by přešel včely by se jej zbavily. Jak ? jedinným miliony let osvědčeným způsobem selekcí, zemřelo by 99,99999999% včelstev a přežilo by to 0,000000000001% včel které by se uměly bránit.
To my člověk však připustit nemůžeme protože bychom zmizeli i jako národ včelařů a třak je situace taková jaká je= chemie.
J.B.

Jak vysvětlíš,že 16 včelstev v řadě, po zimě s 0, monitoring od 15.5 do 15.7 bez přirozeného spadu, má teď po přeléčení někde 1200Vd- 300-86-10Vd.Dělám něco blbě nebo nefunguje léčivo? Za posledních 6 let takové spady u nás také nebyly. Nejvyšší spad za celý rok s 3 přeléčením byl do 1500Vd, ale taky 23ks.

Dva poslední příspěvky jsem nepodepsal, myslel jsem, že se zobrazí hlavička emailu. Omlouvám se.

To je to co říkám, že zdravotní stav včelstev je kolektivní záležitost. Ale na Tovačovsku včely na VD nějak nepadají a moje stanoviště ve stoletém lese, kde je určitě spousta dutin a každý předpokládá kolik je tam neošetřených rojů také nevykazuje, že by se u nějakého mého včelstva vyskytl náhlý nárůst spadu VD. A tím nemyslím jen letos, tohle stanoviště mám 8 let a takový případ jsem nezaznamenal. Loupež nějaká proběhne, to určitě, znám to v rámci mého stanoviště, ale je to bez přenosu roztočů nebo to aspoň nezaznamenávám. Já o případech kdy včelstva padají na varroázu a nebo mají několika set až tisícové spady jen čtu.
Tak buď včelaři dělají testy odolnosti a nebo mizerně ošetřují. Protože ošetřit proti VD a pořád jich mít víc než dost, přece svědčí o tom, že něco nefunguje. Co nefunguje, jestli včelař/i nebo léčivo, to už si každý musí odpovědět sám.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 31.8.2011 23:25:47
> ----------------------------------------

>
> Takže kdyby ti někde v okolí padlo včelstvo na VD, tak si to tvoje včely
> nepřinesou?
>
> Možná v tom je ten problém u jiných. Můžeš mít včely na jaře na nule, ale
> to je vše. Záleží možná na okolí.
>
> Karel
>
>
>

Gabon ZO objedná na veterině v květnu a když ho veterina nemá dost tak ho přidělí. Kde byla chyba v počtech na objednávce a proč nevím.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 01.9.2011 08:06:03
> ----------------------------------------
> >>>>Gabonu přišlo na ZO nějak míň,<<<<
> Gabon si ZO objednává, Ten se jí nepřiděluje.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> > Datum: 31.8.2011 22:34:43
> > ----------------------------------------
> > Já jsem se dnes díval na podložky a po první desce Formidolu mám spad do 36
> > ks většinou míň, průměr 24 roztočů. Ta deska je moje první ošetření letos.
> > Za tři dny dám další. Gabonu přišlo na ZO nějak míň, takže letos ho dávat
> > nebudu, no a potom v druhé pol. října Varidol 3x tak abych s posledním
> > ošetřením končil před vánocemi. Nechci kritizovat, ale ty spady kolem 1000
> > a přitom ošetřovat proti varroáze, tak děláte něco špatně.
> >
> >
> >
>
>
>

>>>>Gabonu přišlo na ZO nějak míň,<<<<
Gabon si ZO objednává, Ten se jí nepřiděluje.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 31.8.2011 22:34:43
> ----------------------------------------
> Já jsem se dnes díval na podložky a po první desce Formidolu mám spad do 36
> ks většinou míň, průměr 24 roztočů. Ta deska je moje první ošetření letos.
> Za tři dny dám další. Gabonu přišlo na ZO nějak míň, takže letos ho dávat
> nebudu, no a potom v druhé pol. října Varidol 3x tak abych s posledním
> ošetřením končil před vánocemi. Nechci kritizovat, ale ty spady kolem 1000
> a přitom ošetřovat proti varroáze, tak děláte něco špatně.
>
>
>

AM:
Já jsem se dnes díval na podložky a po první desce Formidolu mám spad do 36 ks většinou míň, průměr 24 roztočů. Ta deska je moje první ošetření letos. Za tři dny dám další. Gabonu přišlo na ZO nějak míň, takže letos ho dávat nebudu, no a potom v druhé pol. října Varidol 3x tak abych s posledním ošetřením končil před vánocemi. Nechci kritizovat, ale ty spady kolem 1000 a přitom ošetřovat proti varroáze, tak děláte něco špatně.
-------

Takže kdyby ti někde v okolí padlo včelstvo na VD, tak si to tvoje včely nepřinesou?

Možná v tom je ten problém u jiných. Můžeš mít včely na jaře na nule, ale to je vše. Záleží možná na okolí.

Karel

Já jsem se dnes díval na podložky a po první desce Formidolu mám spad do 36 ks většinou míň, průměr 24 roztočů. Ta deska je moje první ošetření letos. Za tři dny dám další. Gabonu přišlo na ZO nějak míň, takže letos ho dávat nebudu, no a potom v druhé pol. října Varidol 3x tak abych s posledním ošetřením končil před vánocemi. Nechci kritizovat, ale ty spady kolem 1000 a přitom ošetřovat proti varroáze, tak děláte něco špatně.

Sohlasím s Nitrou, to sluneční tavidlo mám na to abych nemusel předrátkovávat. Takže drátuji nerezem a rámky používám stejně dlouho jako nástavek. Takže je vlastně nevyřazuji z provozu.

problémem je také to, že i ta včela květná to řádně neumí. regulaci kleštíka ale udržuje fakt že se 2 x do roka stěhuje a tudíž přerušuje plodování. Zato my jim valíme kila cukru aby chudák kleštík netrpěl hladem.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 31.8.2011 21:21:33
> ----------------------------------------
> Utopie to není , ale práce pro šlechtitele tak na 50 let
> Toho se již my nedožijem.
>
> pepan
> ------------------
> No v tom případě jsme už nejmíň deset let (možná dvacet ztratili) Takže je
> načase si to přiznat, aby se dožili alepoň mladí.
>
> Jo, po nás potopa. :-)
> Kdysi byl zvyk, že se pro další genaraci sázeli stromy. Dnes to vidíme do
> důchodu a pak ať si to ti po nás vyřeší. Dobře jim tak.
>
> Karel
>
>
>

Utopie to není , ale práce pro šlechtitele tak na 50 let
Toho se již my nedožijem.

pepan
------------------
No v tom případě jsme už nejmíň deset let (možná dvacet ztratili) Takže je načase si to přiznat, aby se dožili alepoň mladí.

Jo, po nás potopa. :-)
Kdysi byl zvyk, že se pro další genaraci sázeli stromy. Dnes to vidíme do důchodu a pak ať si to ti po nás vyřeší. Dobře jim tak.

Karel

Á - omlouvám se. Špatně jsem četl a zaměnil slova "vyřazené" a "vyřezané". Je toho na mě už asi moc a radši půjdu spát. Teď jsem si to ujasnil a už s Vámi souhlasím bezvýhradně :o)))

"Tavím vyřazené dílo v solárním tavidle."

_________________

Nesouvisí to s problémem, tam s Vámi plně souhlasím. Ale nedá mi to - proč dílo do slunečního tavidla vyřezáváte? Myslím, že velkou výhodou tavidla je právě skutečnost, že je možno zachovat drátkování a ušetřit si tak (aspoň z valné části) zdlouhavou přípravnou zimní práci...

Když už salašnický, tak bernský. Hned za plotem je kolik metrů? Na kterou stranu jsou česna, to jsou ty díry do úlů, aby včely mohly ven a zase dovnitř. Jak jsou tam dlouho? Kdy jste si pořídila psa? Postavíte kotec vedle plotu a nase.... souseda. Když se rojily nad barákem - nesušíte náhodou na půdě ovoce? Ještě horší je upéct ovocný koláč o tomto čase, dobře ho pocukrovat a dát do okna, aby co nejdřív vychladl - to se rovná hororu. Ale bez konkrétních informací, nejlépe podložných fotografiemi Vám nikdo nic konkrétního neporadí. Napřed hledejte chyby u sebe a pak se obraťe na soudního znalce v oboru včelaření, nebo jiné specialisty. Žeby během půl hodiny na pískovišti bodlo děti několik včel se mi opravdu nechce věřit. Kolik těch dětí bylo? Protože píšete "bo se nam", tak se zeptám, nebyly děti "požrane bukama"? Nebo nebyl to vosy? Vytahoval jste vůbec nějaká žihadla? To je velmi důležité, tak se totiž pozná, že to bylo včelou.Možná je tento příspěvek další rybička pro udičkáře. Měl jsem na prázdninách vnuky. Tavím vyřazené dílo v solárním tavidle. Všude mraky včel a toho pětiletého kloučka taky bodla jedna, ale jen protože na ni šlápl. Jinak nikoho. A to nás bylo v baráku devět.

J.P.

Utopie to není , ale práce pro šlechtitele tak na 50 let
Toho se již my nedožijem.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 31.8.2011 13:13:28
> ----------------------------------------
> Pokud to tvoje včely umí, tak začni s jejich množením . Zbohatneš až
> nechutně. :-))
> Pepan
>
> ------------
> No některé včely to umí, celkem spolehlivě se to dá poznat z VD na
> pdoložkách když je mikroskopuješ.
>
> Ale ofiálně se to v ČR nesmí říkat. Je to jako šlechtit psa bez blech.
> :-)
> Což je nesmysl, je to jako šlechtit psa co si chytá blechy a nechcípne na
> dvacet blech.
>
> V MV byla asi před 4 lety jedna fotka poškozeného VD.
> Osobně jsem ji dělal a byl překvapen co vidím pod mikroskopem.       :-)
> No Vigorky:-)
>
> Ale cesta k rezistenci nevede přes grooming - tedy čištění včel vzájemně,
> protože to by šlechtilo i hbitého VD.
>
> Jedna z nich je o dovíčkování napadených buněk. A to se dá ve včelách taky
> vidět.       
>
>
> Více z přednášek - třeba na vigorbee.cz.
>
> Není to utopie.
>
>
> Karel
>
>
>

Pokud to tvoje včely umí, tak začni s jejich množením . Zbohatneš až nechutně. :-))
Pepan

------------
No některé včely to umí, celkem spolehlivě se to dá poznat z VD na pdoložkách když je mikroskopuješ.

Ale ofiálně se to v ČR nesmí říkat. Je to jako šlechtit psa bez blech.
:-)
Což je nesmysl, je to jako šlechtit psa co si chytá blechy a nechcípne na dvacet blech.

V MV byla asi před 4 lety jedna fotka poškozeného VD.
Osobně jsem ji dělal a byl překvapen co vidím pod mikroskopem. :-)
No Vigorky:-)

Ale cesta k rezistenci nevede přes grooming - tedy čištění včel vzájemně, protože to by šlechtilo i hbitého VD.

Jedna z nich je o dovíčkování napadených buněk. A to se dá ve včelách taky vidět.


Více z přednášek - třeba na vigorbee.cz.

Není to utopie.


Karel

Potužník:
Byly zřejmě shozeni včelami "násilím".
Pepan
Pokud to tvoje včely umí, tak začni s jejich množením . Zbohatneš ...

Jsou někde publikovány odpovědi na otázku proč jsou na podložce živé samičky
VD? Jsou už staré, nebo nešikovné, proto spadly, či je včely sami shodily?
Každý viděl včelu, která se potkala s pavičinou. Čistí se, je to její
základní instinkt. Pokud má na sobě VD, bude se asi čistit také. Podle mne
to dělá každé včelstvo. Jen je to "málo" na to, aby to mělo praktický
význam.
Vašek

KaJi
... mít dole jeden nástavek navíc. Tak aby včely nechodily po dně. A vstup
do úlu očkem.

To asi nebude optimální. Tento prostor včely nebudou čistit, respektive
včelař jej bude čistit hůř než včely. Už jsem to zkoušel a opustil. Zní to
lákavě: včely ovládají česno (loupež, vosy) a mají se kam vyvěsit když
chtějí (teplota).
Vašek..

Pokud to tvoje včely umí, tak začni s jejich množením . Zbohatneš až nechutně. :-))
Podle toho co tady čtu, málokdo asi tuší co se ve včelstvu děje a jak set děje po vložení gabonu a jak to funguje a jaké jsou populační křivky včelstva a kleštíka. Řešit teď spady, je již tak akorát na žádost o dotaci 1D a zároveň podat žádost na dotaci na obnovu včelstev, abys nemusel za důvěrníkem 2 x.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 31.8.2011 11:03:40
> ----------------------------------------
> Potužník:
> Ale včelám se to určitě nelíbí. Usuzuji podle toho, že část
> roztočů je na podložce živých i v případě oddělků, které nebyly ošetřeny
> KM.
> Byly zřejmě shozeni včelami "násilím".
> ----------
>
> Na Fascinovaném včelaři Eman přeložil nějaký výzkum, který ukázal, že pokud
> je varoapodložka palec pod sítem, je nižší napadení včel. Spadlý VD se z
> podložky obtížně dostával zpět.
>
>
> Podle mě je asi nejlepší přírodní situace, kdy je dno ve stromě třeba metr
> pod stavbou, nebo mít dole jeden nástavek navíc. Tak aby včely nechodily po
> dně. A vstup do úlu očkem.
>
> Jak viděli někteří na PPKK.
>
> Karel
>
>
>

Potíž je již v to jak vaši veterináři vědí na jaře, do kdy bude snůška. Léčiva se již objednávají v květnu. V návodu ke Gabonu není nic co by nařizovalo jeho použití již v červenci, ale až po vytočení medu. To platí však i pro všechny léčiva. To je někomu líto zřejmě peněz protože gabon je přece jen dražší. Tam pak bude zřejmě zakopaný pes. Výchova zimní generace včel pak probíhá stejně po celou dobu krmení a o tyto včely nejvíce jde. A také snížená účinnost gabonu se nikdy neprokázala pokud byl správně použit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 31.8.2011 10:54:18
> ----------------------------------------
> Já se vůbec divím tomu, že by zkreslení monitoringu mělo mít nějaký vliv na
> zdravotní stav včelstva, když stav jednotlivých včelstev se zásadně liší a
> zdravotní zásahy pak se dělají v jeden čas. A to nemluvím o stanovištích a
> požadavku je provádět v celé ZO v jeden den.
> Je to prostě bláznovství které nemá vůbec opodstatnění. takových pokusů o
> vymýcení něčeho jsem již za léta zažil a nic se nevyvedlo.
>
> pepan
>
> ---------------
>
> No vidíš, a u nás to nařizuje veterina.
>
> Dokud ti nepadají na podložku alepoň 3VD denně a ZO to neověří a pak
> nepožádáš o Gabon, tak se v Hradeckém kraji nemůže dávat Gabon.
>
> Tak je to ve vyhlášce, a u nás konkrétně. Tedy odhadem mezi zjištěním
>
> Já si situaci na jaře vyhodnotil jako rizikovou a přes ZO požádal o dodání
> Gabonu.
>
> A bylo řečeno, že ne, že Gabon ne, je to ....... a že ne.
>
> V pátek jdu poníženě žádat o D1, tak jsem zvědav co se tak dozvím kolik
> včelstev kdo má.
>
> Ale vím o včelstvech co přestala existovat.
> A taky o včelařích co měli před měsícem skoro 100% napadení trubčiny.
>
>
> Osobně si myslím, že právě monitoring a jeho plošné vyhodnocení by mohlo
> určit dobu kdy nasadit Gabon. A taky kde a zda jej nasadit. To napadení je
> podle lokalit různé.
> A v místě. kde je mnohdy snůška až do konce srpna nejde plošně nařídit, že
> do konce července se má vytočit a nasadit Gabon.
> A Gabon nemá ochranou lhůtu, takže argument- je snůška, nemůže být Gabon -
> lze těžko vyvracet.
> A osobně si myslím, že právě každoroční nasazování Gabonů bez diagnostiky -
> monitoringu - tedy přístup k tomu jedu, že je to jako bonbony a můžeme to
> polykat furt, zapříčiňuje jeho sníženou účinnost.
> Karel
>
>
>

Potužník:
Ale včelám se to určitě nelíbí. Usuzuji podle toho, že část
roztočů je na podložce živých i v případě oddělků, které nebyly ošetřeny KM.
Byly zřejmě shozeni včelami "násilím".
----------

Na Fascinovaném včelaři Eman přeložil nějaký výzkum, který ukázal, že pokud je varoapodložka palec pod sítem, je nižší napadení včel. Spadlý VD se z podložky obtížně dostával zpět.


Podle mě je asi nejlepší přírodní situace, kdy je dno ve stromě třeba metr pod stavbou, nebo mít dole jeden nástavek navíc. Tak aby včely nechodily po dně. A vstup do úlu očkem.

Jak viděli někteří na PPKK.

Karel

Tohle nějak vypadlo:


Tedy odhadem mezi zjištěním že je vysoký spad a distribucí Gabonu, dobré 2 až 3 týdny. V době dovolených v některých případech i déle.

:-)

Karel

Já se vůbec divím tomu, že by zkreslení monitoringu mělo mít nějaký vliv na zdravotní stav včelstva, když stav jednotlivých včelstev se zásadně liší a zdravotní zásahy pak se dělají v jeden čas. A to nemluvím o stanovištích a požadavku je provádět v celé ZO v jeden den.
Je to prostě bláznovství které nemá vůbec opodstatnění. takových pokusů o vymýcení něčeho jsem již za léta zažil a nic se nevyvedlo.

pepan

---------------

No vidíš, a u nás to nařizuje veterina.

Dokud ti nepadají na podložku alepoň 3VD denně a ZO to neověří a pak nepožádáš o Gabon, tak se v Hradeckém kraji nemůže dávat Gabon.

Tak je to ve vyhlášce, a u nás konkrétně. Tedy odhadem mezi zjištěním

Já si situaci na jaře vyhodnotil jako rizikovou a přes ZO požádal o dodání Gabonu.

A bylo řečeno, že ne, že Gabon ne, je to ....... a že ne.

V pátek jdu poníženě žádat o D1, tak jsem zvědav co se tak dozvím kolik včelstev kdo má.

Ale vím o včelstvech co přestala existovat.
A taky o včelařích co měli před měsícem skoro 100% napadení trubčiny.


Osobně si myslím, že právě monitoring a jeho plošné vyhodnocení by mohlo určit dobu kdy nasadit Gabon. A taky kde a zda jej nasadit. To napadení je podle lokalit různé.
A v místě. kde je mnohdy snůška až do konce srpna nejde plošně nařídit, že do konce července se má vytočit a nasadit Gabon.
A Gabon nemá ochranou lhůtu, takže argument- je snůška, nemůže být Gabon - lze těžko vyvracet.
A osobně si myslím, že právě každoroční nasazování Gabonů bez diagnostiky - monitoringu - tedy přístup k tomu jedu, že je to jako bonbony a můžeme to polykat furt, zapříčiňuje jeho sníženou účinnost.
Karel

Já se vůbec divím tomu, že by zkreslení monitoringu mělo mít nějaký vliv na zdravotní stav včelstva, když stav jednotlivých včelstev se zásadně liší a zdravotní zásahy pak se dělají v jeden čas. A to nemluvím o stanovištích a požadavku je provádět v celé ZO v jeden den.
Je to prostě bláznovství které nemá vůbec opodstatnění. takových pokusů o vymýcení něčeho jsem již za léta zažil a nic se nevyvedlo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 31.8.2011 09:59:29
> ----------------------------------------
> Pan Klukas natírá podložky jedlým olejem, čistí je špachtlí, prý tak na podložky
> nelezou mravenci, kteří zkreslují spad a roztočům se taky blbě hýbe. Mně se
> tenhle nápad líbí místo drahých stojanů s ochranou proti mravencům.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> > Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> > Datum: 29.8.2011 19:56:34
> > ----------------------------------------
> > Izolepu vždy při sčítání vyměňuji za novou, starou zmačkám a při odchodu
> > hodím do koše v maringotce. Podložky při sčítání ošpachtluji pár metrů od
> > úlů, nemám strach, že by se vraceli.
> >
> >
> >
>
>
>

Pan Klukas natírá podložky jedlým olejem, čistí je špachtlí, prý tak na podložky nelezou mravenci, kteří zkreslují spad a roztočům se taky blbě hýbe. Mně se tenhle nápad líbí místo drahých stojanů s ochranou proti mravencům.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 29.8.2011 19:56:34
> ----------------------------------------
> Izolepu vždy při sčítání vyměňuji za novou, starou zmačkám a při odchodu
> hodím do koše v maringotce. Podložky při sčítání ošpachtluji pár metrů od
> úlů, nemám strach, že by se vraceli.
>
>
>

Pokud mohu za Rudu odpovědět.(dovolená) Již v loni jsem na včelařském fóru, zveřejnil testy v porovnání med.oleje a vody.Výsledky jsou rovnocené. Navíc se testy prokázalo, že jde snížit dávku Varidolu na polovic. Zrovna tak jde provést aerosolování při nižší teplotě(aceton)a také s vodou. Výsledeky,tak jak zveřejnil Ruda Stonjek.

Dne Monday 29 of August 2011 13:25:42 Stonjek napsal(a):

> s naředěným lékem. Jako nosič používám vodu a zatím funguje jako olej ale
> bez spalin, jen pára. Jarní rozbory? Téměř 100 včelstev 1 včelnice bez


Dobry den,

na jednu sklenicku varidolu davate prosim kolik vody ?

Dekuji.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Ještě se k tomu vrátím. Samičky VD se v zimním hroznu určitě pohybují
omezenou rychostí. Jejich snahou je být přichyceny na nejmladších včelách,
které se stanou ošetřovatelkami plodu a z nich se dostat do buňky před
zavíčkováním. Ale včelám se to určitě nelíbí. Usuzuji podle toho, že část
roztočů je na podložce živých i v případě oddělků, které nebyly ošetřeny KM.
Byly zřejmě shozeni včelami "násilím".
I když vím, že uvažování a chování člověka a včely lze srovnávat jen těžko,
přesto se o to pokusím.
Pokud vezmu člověk+moucha a včela+varroa, tak po určité době se člověk
"zvedne od televize" a jde pro plácačku na mouchy. Včela v zimním hroznu se
vydá na jeho okraj a tam se pokusí roztoče zbavit, ale to se jí nemusí
povést. I tak je samička roztoče na určitou dobu připravena o možnost
rozmnožování, protože se hostitelská včela vrátí k oblasti plodu za dobu
nepřímo úměrnou velikosti plodového tělesa. Tedy je-li plodu hodně, bude
trvat kratší dobu než se samička VD potká s plodem před zavíčkováním.
Nejsem pořádný, nemám záznamy o teplotách, jarním rozvoji a napadení v
minulých letech. Nemohu svoji hypotézu doložit nějakými čísly, jen ji
předkládám k zamyšlení.
Vašek.
----- Original Message -----
> Naprostý souhlas. U mne, Trutnov 500mnm jsem se na jaře u některých
> včelstev nestačil divit. 13.března totiž některé úly měly 6 rámků s plodem
> o velikosti cca 65% plástove plochy (r.m. 447x185 Langstroth). A zásoby
> skoro na nule. Prostě se plodovalo, a roztoč dostal šanci. A melecitóza to
> podpořila velice. Takže kola pětiletky jsou roztočena, uvidíme, co se
> stane.
> -----------------------
> Vaclav Potuznik napsal:
> Nevím jak jinde, ale v podhůří Šumavy letos plodovaly včelstva od půlky
> ledna, jako jiné roky cca od dubna.

ne ten kotec mám na berského salašnického:-)

Tomuhle případu bych i věřil, že si nedělá Pavla srandu. A skutečně jde o Pavlu a ne nějakého "komika". Trošku jsem její připojení proklep:-) Ale nedovedu si představit ten kotec na toho Yorkšíra co má. Nebo je v tom jiný pes? Rojení nad domem, no možné je všechno, i v tuto dobu se mohou včely vyrojit, ikdyž je to teď velmi vzácný jev. A vím a několikrát jsem se i přesvědčil, že pokud vejdu jen tak po lehku v kraťasech přímo do roje tak včely si mě nevšímají ikdyž to uprostřed pěkně hučí. Rojové včely nejsou agresivní, ale z pohledu nevčelaře je roj něco co nahání strach. Agrese na pískovišti pokud jsou včely v úlu za zídkou? To by musely být ty včely ja sakra bestie, ale nevylučuji ani tuhle variantu. A nebo by to pískoviště muselo být přímo v jejich letové dráze z česna. Abych mohl tohle nějak lépe posoudit potřeboval bych vědět víc. Ono to může být i tak, že z části může být problém se včelařem a z druhé strany má také strach velké oči. Vědět víc znamená popis "terénu", vzdálenosti. Jestli tedy máte Pavlo zájem pošlete mi to na email. alesmolcik=seznam.cz. To = je zavináč.

Jestli je to lov na udicku,tezko rict,spise mi nestymuje"vcera se rojily".Snad prolet mladusek?Kdo vi?Tezko rict z pohledu nevcelare,jestli jsou vcely radne osetrovany,nebo ne.

Jestli je to lov na udicku,tezko rict,spise mi nestymuje"vcera se rojily".Snad prolet mladusek?Kdo vi?Tezko rict z pohledu nevcelare,jestli jsou vcely radne osetrovany,nebo ne.

Paní Pavla si nejspíš vymýšlí, nebo má skutečně fobii. Máte dvě možnosti. Poprve - obraťte se na advokátní kancelář, soud a zahrajte si furianta, pokud na to máte. Podruhé - což bude levnější. Obrátit se na psychiatra a psychologa. Podle toho co píšete, budete nejspíše netolerantní. Mám, ale silný dojem, že je to další udička v soutěži "kolik se jich nachytá".

J.P.

Bať.
Dobré zboží se chválí samo. Aneb pochval se sám, on to za tebe nikdo neudělá.
Taky jsem se hcválil, až jsem jednou nestačil od úlů utíkat a hledat kuklu , zatápět v kuřáku, jak se potvory splašily.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: v?ely
> Datum: 30.8.2011 14:52:05
> ----------------------------------------
> podobný problém jsem měl na bývalé zahradě, matky z dobrého chovu pářené u mě
> byly ostré, pářené na jiném stanovišti dobré. Řešením byl časný chov, kdy jsem
> dosáhl toho, že první matky oplozené kolempoloviny května byly podstatně lepší,
> protože brtníci v okolí teprve probouzeli své žebráky... Sice jsem oslabením
> přišel o nějaký med, ale výsldek stál za to.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Re: v?ely
> > Datum: 30.8.2011 14:39:39
> > ----------------------------------------
> > To co píšeš je o matkách. Od té doby, co mám potomky Sklenárek a taky něco
> > od Sedláčka z Příchovic nevím co je to včela, i když jich na malé zahradě
> > mám teď 8. Samozřejmě je třeba každý rok udělat nad 100% oddělků, aby bylo
> > z čeho vybírat.
> > Radek
> >
> > ------------
> > Nebo taky o trubcích. :-)
> >
> > Jak píši:"protože podezřelých bylo mnoho, ale žádnému jsem to neprokázal".
> >
> > Prostě při práci ve včelách je to v normě. Na to pokud je to v genech, tak
> > stačí jedna bába jednoho trubce. Co je mi platno 990 hodných dělnic, když
> > je tam deset drsňaček.
> > Navíc by byla náhoda, kdyby byly z té 1/3 co jsem odstěhoval.
> > Ale to napadání pokračovalo i po tom stěhování, ale v té době to již byly
> > nestěhovatelné úly (váhově a výškově) a pak to najednou ustalo. Takže ty
> > geny - no nevím proč by v srpnu měly být včely mírnější, bývá to naopak.
> >
> > A geny? V poměrně rozsáhlém lese a divoké přírodě, kde roje mají značnou
> > šanci přežívat, tak tam mohu o nadvádu trubců z ušl.chovů pouze usilovat.
> > Ale je nedosažitelná.
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

no jo, brtníci jsou jedna věc, ale tady u nás v "brtích" v lese nikdo trubčinu nevyřezává, takže volně žijící včelstva si chovají trubce od jara.
:-)

Ale zase je to přeci jen přírodní výběr na odolnost, takže proč tím pohrdat.
Jen musím odstěhovat i zbytek včel od domu do přírody.

Problém bude, že to vypadá, že ta méně odolná v této době kolabují na VD, včely si tahají domů VD.

Bude odbyt pro oddělky. Spoustě včelařů sousedovic nekrmené včely vyberou jejich skvělé včely. I s roztoči. :-)

Karel

podobný problém jsem měl na bývalé zahradě, matky z dobrého chovu pářené u mě byly ostré, pářené na jiném stanovišti dobré. Řešením byl časný chov, kdy jsem dosáhl toho, že první matky oplozené kolempoloviny května byly podstatně lepší, protože brtníci v okolí teprve probouzeli své žebráky... Sice jsem oslabením přišel o nějaký med, ale výsldek stál za to.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: v?ely
> Datum: 30.8.2011 14:39:39
> ----------------------------------------
> To co píšeš je o matkách. Od té doby, co mám potomky Sklenárek a taky něco
> od Sedláčka z Příchovic nevím co je to včela, i když jich na malé zahradě
> mám teď 8. Samozřejmě je třeba každý rok udělat nad 100% oddělků, aby bylo
> z čeho vybírat.
> Radek
>
> ------------
> Nebo taky o trubcích. :-)
>
> Jak píši:"protože podezřelých bylo mnoho, ale žádnému jsem to neprokázal".
>
> Prostě při práci ve včelách je to v normě. Na to pokud je to v genech, tak
> stačí jedna bába jednoho trubce. Co je mi platno 990 hodných dělnic, když
> je tam deset drsňaček.
> Navíc by byla náhoda, kdyby byly z té 1/3 co jsem odstěhoval.
> Ale to napadání pokračovalo i po tom stěhování, ale v té době to již byly
> nestěhovatelné úly (váhově a výškově) a pak to najednou ustalo. Takže ty
> geny - no nevím proč by v srpnu měly být včely mírnější, bývá to naopak.
>
> A geny? V poměrně rozsáhlém lese a divoké přírodě, kde roje mají značnou
> šanci přežívat, tak tam mohu o nadvádu trubců z ušl.chovů pouze usilovat.
> Ale je nedosažitelná.
>
> Karel
>
>
>

To co píšeš je o matkách. Od té doby, co mám potomky Sklenárek a taky něco od Sedláčka z Příchovic nevím co je to včela, i když jich na malé zahradě mám teď 8. Samozřejmě je třeba každý rok udělat nad 100% oddělků, aby bylo z čeho vybírat.
Radek

------------
Nebo taky o trubcích. :-)

Jak píši:"protože podezřelých bylo mnoho, ale žádnému jsem to neprokázal".

Prostě při práci ve včelách je to v normě. Na to pokud je to v genech, tak stačí jedna bába jednoho trubce. Co je mi platno 990 hodných dělnic, když je tam deset drsňaček.
Navíc by byla náhoda, kdyby byly z té 1/3 co jsem odstěhoval.
Ale to napadání pokračovalo i po tom stěhování, ale v té době to již byly nestěhovatelné úly (váhově a výškově) a pak to najednou ustalo. Takže ty geny - no nevím proč by v srpnu měly být včely mírnější, bývá to naopak.

A geny? V poměrně rozsáhlém lese a divoké přírodě, kde roje mají značnou šanci přežívat, tak tam mohu o nadvádu trubců z ušl.chovů pouze usilovat. Ale je nedosažitelná.

Karel

To co píšeš je o matkách. Od té doby, co mám potomky Sklenárek a taky něco od Sedláčka z Příchovic nevím co je to včela, i když jich na malé zahradě mám teď 8. Samozřejmě je třeba každý rok udělat nad 100% oddělků, aby bylo z čeho vybírat.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: v?ely
> Datum: 30.8.2011 11:30:33
> ----------------------------------------
> Jo, s tímto jsem letos zápasil doma.
>
> Prostě včely se rozhodly a asi 20m od úlů, které jsou navíc ve svahu, tedy
> asi skoro 5metrů nad terénem útočily.
> Prostě narážely do těla, hlavy a snad se pokušely jako zahnat a i bodaly.
> Nejmladší kluk alergii nemá, jen oteče tak, že jej nevezmou ani do školky a
> teprve tak druhý den začíná při štípnutí do obličeje vidět.
>
>
> Takže mě to donutilo včely odstěhovávat všechny, protože podezřelých bylo
> mnoho, ale žádnému jsem to neprokázal:-)
>
> Ještě nejsem u konce, protože to co tam zůstalo váží mnoho desítek kilo -
> halda cementu a k tomu některé stále obsedají podle včerejší večerní
> obhlídky očka i v metrové rozteči.
>
> Brání úly před vosami, které se taky pořádně rozmnožily. Asi jim chutnal
> cement.
>
> Ale ty útoky se odehrávaly z jara a v létě.
>
> Teď kupodivu útoky polevily, a to jsem odstěhoval asi tak jen 1/3 včel.
>
> Karel
>
>
>

Jo, s tímto jsem letos zápasil doma.

Prostě včely se rozhodly a asi 20m od úlů, které jsou navíc ve svahu, tedy asi skoro 5metrů nad terénem útočily.
Prostě narážely do těla, hlavy a snad se pokušely jako zahnat a i bodaly. Nejmladší kluk alergii nemá, jen oteče tak, že jej nevezmou ani do školky a teprve tak druhý den začíná při štípnutí do obličeje vidět.


Takže mě to donutilo včely odstěhovávat všechny, protože podezřelých bylo mnoho, ale žádnému jsem to neprokázal:-)

Ještě nejsem u konce, protože to co tam zůstalo váží mnoho desítek kilo - halda cementu a k tomu některé stále obsedají podle včerejší večerní obhlídky očka i v metrové rozteči.

Brání úly před vosami, které se taky pořádně rozmnožily. Asi jim chutnal cement.

Ale ty útoky se odehrávaly z jara a v létě.

Teď kupodivu útoky polevily, a to jsem odstěhoval asi tak jen 1/3 včel.

Karel

To jsem zvědav, co z toho vypadne. Několik žihadel za půl hodiny na pískovišti je skutečně moc. Pokud se nejedná o vlhký písek, kam včely létají za vodou, tam by posunutí úlu dál od plotu asi nepomohlo a asi stejně tak úplné odstranění včelstva, pokud jsou jiná včelstva v blízkosti, do 500 metrů, kilomeru....
Pokud sousedé včely "likvidují" může to místní ZO urychlit třeba odkoupením těch včelstev a jejich odvezením.
Jinak by neměl být problém, když sousedi evidentně komunikují aspoň trochu, domluvit teď na podzim šetrné postupné odsunutí toho úlu od plotu dál do hloubi sousedovy zahrady. Nebo v zimě na začátku mrazů šetrně celý úl přenést rovnou na nové místo.

Zkuste, prosím, udělat tu fotku toho úlu a pošlete mi jí. Prosím i napsat, odkud jste. Mám hodně kamarádů po celé republice.
Radek Hubač
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavla <pavlabroucek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: v?ely
> Datum: 30.8.2011 06:23:23
> ----------------------------------------
> Problém je v tom že náš pes je klidny a v noci neštěká ale spí taky sousedé
> tam moc nebydlí jen sem tam přijedou na vikend.A taky se o ty včely
> nestarají bych řekla.Včely by mě tak nevadily a fobii určitě nemám.Ale
> nesnáším když děti si hrají na piskovišti a během 30minut je pichne několik
> včel to si myslím že normalní není.A obzvlašt když dcery mají zdravotní
> problémy a jedna dokonce za srdcem.Takže si nikdo nedokaže představit jaky
> mam pak strach o děti ne o sebe.Když jsem sousedum něco řekla tak řikaji že
> mam vydržet že je pomalu likvidují ale už to trva 4 roky:-(.Sice zničily už
> jeden ul ale ten druhy tam stale zustava.Nevím už na koho se obratit:-(
>
>
>

Problém je v tom že náš pes je klidny a v noci neštěká ale spí taky sousedé tam moc nebydlí jen sem tam přijedou na vikend.A taky se o ty včely nestarají bych řekla.Včely by mě tak nevadily a fobii určitě nemám.Ale nesnáším když děti si hrají na piskovišti a během 30minut je pichne několik včel to si myslím že normalní není.A obzvlašt když dcery mají zdravotní problémy a jedna dokonce za srdcem.Takže si nikdo nedokaže představit jaky mam pak strach o děti ne o sebe.Když jsem sousedum něco řekla tak řikaji že mam vydržet že je pomalu likvidují ale už to trva 4 roky:-(.Sice zničily už jeden ul ale ten druhy tam stale zustava.Nevím už na koho se obratit:-(

Izolepu vždy při sčítání vyměňuji za novou, starou zmačkám a při odchodu hodím do koše v maringotce. Podložky při sčítání ošpachtluji pár metrů od úlů, nemám strach, že by se vraceli.

...Tedy spíše dotaz na to, jak likvidovat ty, co nejsou zrovna přilepení na té elektrikářské izolepě (jestli jsem to dobře pochopil, nemohou z místa, ačkoliv jsou "na útěku" :o)

Libor V.:

"Z těch 1200 kusů jich přes 400 bylo chyceno na izolepě při útěku!!"
___________________

Ale co s nimi? U mě jich různě živých bylo u jednoho včelstva asi tak 100. Omést podložku na zem mi přišlo škoda, protože by se zase nějací mohli vrátit do včelstva a jinou možnost snadné likvidace jsem po ruce neměl... Tak jsem celou podložku smotanou vložil do tří prázdných pytlíků od čerstvě vybaleného formidolu. Myslím, že v tomto prostředí nepřežili. Bylo to ale jen řešení z nouze, nic praktického. Navíc tam, kde nemám varroadna se mrtví brouci docela blbě ze síťoviny vymetají, zvláště, když už začne úřadovat motýlice se svými pavučinami. Jak jste ty živé tedy zlikvidoval Vy?

Potu?ník Václav napsal:

"Nevím jak jinde, ale v podhůří Šumavy letos plodovaly včelstva od půlkyledna, jako jiné roky cca od dubna...."
...........

Myslím, že je dobré rozlišovat intenzitu (masivnost) plodování a délku plodování.
Délka plodování má jistě na množství roztočů ve včelstvu i teoreticky vliv.
Měl jsem za to, že se ale bavíme o intenzitě plodování, a tam mi to teoreticky uniká.

Je tu takový rozpor: - někdy se tvrdí, že v málo plodných včelstvech, oproti těm plodnějším, se tak nemnoží roztoč. Zřejmě to někdo má ověřené i prakticky. Zajímalo by mě, pokud je to pravda, jak to teoretiky vysvětlit, protože se mi to jeví tak, že to s tou plodností přímo nesouvisí.

Oproti tomu délka plodování má zřejmý vztah k množství plodových cyklů roztoče a tedy i k namnožení roztoče.

RK

Ano. Varroa podložku monitorovaného včestva mám vždy jednorázově chráněnou elektrikářskou izolepou. Z těch 1200 kusů jich přes 400 bylo chyceno na izolepě při útěku!!
--------------
NitraM napsal:
I když padnou na diagnostickou podložku, tak ještě lezou.....

Ne, mám podezření, že amitraz je jen akaricid. Pokud se ale v úle vyvine druhý patogen, který není roztoč, tak prostě amitraz nefunguje ba naopak, může urychlit celkovou sepsi._gp_
.......
Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 29. 8. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53819) (53820)
V zari ma byt pocasi slusne,
takze myslim, vcelstva zdecimovana varoazou budou dorazena temi vcelstvy, ktere budou OK. Jeste me napada jedna pricina, ucinnost Amitrazu ? Nemuze se treba zacit snizovat ?

P.

Naprostý souhlas. U mne, Trutnov 500mnm jsem se na jaře u některých včelstev nestačil divit. 13.března totiž některé úly měly 6 rámků s plodem o velikosti cca 65% plástove plochy (r.m. 447x185 Langstroth). A zásoby skoro na nule. Prostě se plodovalo, a roztoč dostal šanci. A melecitóza to podpořila velice. Takže kola pětiletky jsou roztočena, uvidíme, co se stane.
-----------------------
Vaclav Potuznik napsal:
Nevím jak jinde, ale v podhůří Šumavy letos plodovaly včelstva od půlky ledna, jako jiné roky cca od dubna.

Naprostý souhlas. U mne, Trutnov 500mnm jsem se na jaře u některých včelstev nestačil divit. 13.března totiž některé úly měly 6 rámků s plodem o velikosti cca 65% plástove plochy (r.m. 447x185 Langstroth). A zásoby skoro na nule. Prostě se plodovalo, a roztoč dostal šanci. A melecitóza to podpořila velice. Takže kola pětiletky jsou roztočena, uvidíme, co se stane.
-----------------------
Vaclav Potuznik napsal:
Nevím jak jinde, ale v podhůří Šumavy letos plodovaly včelstva od půlky ledna, jako jiné roky cca od dubna.

> Pavel Zajíček napsal:
> "..myslim, ze pricina bude v letosnim masivnim plodovani..."

Nevím jak jinde, ale v podhůří Šumavy letos plodovaly včelstva od půlky
ledna, jako jiné roky cca od dubna. Určitě je rozdíl jeden nebo dvacet dm2
plodu. Bylo abnormálně teplo.
Vašek.

Pokud přestává fungovat Gabon, to si každý ověří sám, buď padá víc nebo nic. A (ne)fungování jsem také četl ve verzi dvou Gabonů PA 92 a PF90. A bylo to v souvislosti s křížovými testy a Varidol byl ten, který nakonec rozhodoval o výsledku který z Gabonů je ten nefunkční, takže nešlo o nefunkčnost amitrázu. Ale nefunkční Gabon to je ještě v pohodě, ten se dá snadno a ze dne na den nahradit KM či Formidolem jak je libo včelaři. Jen je ten Gabon až příliš pohodlný a pak se na něj i zapomene a vytahují jej někteří až na jaře. Docela by mě zajímalo porovnání odpařování v zimě kys. šťavelové a nebo snad i citronové s Varidolem. Ale ten čas na aplikaci KŠ je u většího počtu včelstev o zmrznutí na včelnici.

Fluvalinat, acrinathrin, cypermetrin, deltametrin jsou látky chemicky podobné, ze skupiny pyrethroidů. Amitráz je látka chemicky odlišná, už si nepamatuji, do jaké skupiny se řadí.

Takže pokud si roztoč zvykne na fluvalinat, může být méně citlivý na Acrinathrin, ale pravděpodobně bude stále ještě citlivý na Amitraz. Záleží na mechanismu, jakým ta odolnost probíhá, obvykle si roztoč v těle vyvine metabolismus, který se naučí tu škodlivou látku přeměnit na něco neškodlivého.
Cypermethrin a deltametrin jsou na léčení včel asi nevhodné, ale používají se jinde, takže by se mohly objevovat jako rezidua. Cypermetrin jsem zachytil, že se používá při kalamitní situaci přemnožení mnišky bekyně v lesích, deltametrin se široce používá na roztoče a na hmyz v repelentech a sprejích, obojcích proti roztočům, ochraně dřeva proti dřevokaznému hmyzu.

Stonjek napsal:
"...Klíma Dále uvedl, že jestli přestává fungovat amitráz, přestává fungovat i fluvalinát..."
........

Mám pocit, že jsem to slyšel nebo četl jinak.
Fluvalinat(gabon PF90, MP10, M1aer) je podobná látka jako acrinatrin (gabon PA92), který není v EU schválený jako léčivo, a proto ho vlastně Dol testuje.
Tedy pokud přestává fungovat jeden gabon, že pravděpodobně nebude fungovat ani druhý.
A pokud nefungují gabony, je těžké ověřit křížově i účinnost amitrázu.
ale neúčinnost amitrázu zřejmě zatím nikdo neavizoval.

Jen si nejsem jistý, kde jsem to vlastně četl. :)

RK