78242

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Josef (90.178.59.182) --- 5. 9. 2011
Orientace matek.

Mam dotaz , jsou starsi matky schopne nove orientace o poloze ulu?
Letos jsem si objednal inseminovanou matku , jedno vcelstvo jsem obetoval udelal z nej smetenec. Cast plodu pridal do jinych vcel a lonskou matku na trech plastech z plodem a vcelama odlozil na jine misto. Dva dny jsem se ke vcelam z casovych duvodu nedostal. Treti den rano jsem zjistil ze minioddelek je vyloupen. Zbylo tam jen par vcel a pri kontrole jsem jen zahledl jak ulitava oznacena matka.Z vedomim , ze vlonskem roce matka v dobe pareni mela stanoviste asi o dvacet metru dale nez vcelstvo z nejz jsem utvoril smetenec pro prijeti matky jsem situaci podcenil a neprovedl opatreni. Asi za tyden pri kontrole jsem zjistil ze se matka dokazala vratit a zlikvidovat inseminovanou matku. Draha zkusenost. Josef

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53917


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (93.153.41.25) --- 5. 9. 2011
Re: co je to za rostlinu (53907) (53908) (53910) (53915)

U nás je povolená kukuřice. Aspoň o jiné plodině nevím, to neznamená, že není.
A není problém koupit olej z GMO řepky. Takže omezení na potraviny se netýká, ty se sem dováží.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53916


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 5. 9. 2011
Re: co je to za rostlinu (53907) (53908) (53910)

"Jen tipuji, mohlo by jít o ředkvičku na semeno. Kvete bíle, vypadá asi jako řepka a včely na ni moc nejdou.
Jinak všechny GM plodiny jsou pěkné svinstvo, zatím máme v okolí štěstí, zemědělci je v okolí nepěstují. I řepka voní a včely na ni jdou."

No, díky idiotům v Bruselu se zatím pro pěstování u nás povedlo schválit jen geneticky modifikovanou kukuřici a brambory. takže geneticky modifikovaná řepka u nás určitě není. Z Evropy se pomalu stává skanzen.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53915


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (93.153.41.25) --- 5. 9. 2011
Re: krmení včel (53913)

Na zimu určitě ne, škrob a maltóza obsažená v obilných sladech je pro včely špatně stravitelná a plnil by se včelám mnohem rychleji výkalový váček a bez možnosti pravidelného proletu, by mohlo dojít k úhynu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53914


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Elena (46.135.60.252) --- 5. 9. 2011
krmení včel

Dobrý den,

chci se zeptat, jestli se dají včely krmit i obilnými slady ???

děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53913


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.45) --- 5. 9. 2011
Re: co je to za rostlinu (53907) (53908)

Pravdepodobne nejaka zelenina na semeno.Jednou jsem videl podobne pole,plne belasku,ale bez vcel.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53912


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (93.153.41.25) --- 5. 9. 2011
Budeme jist hmyz

Na Noviny.cz je článek o tom, že EU chce, aby Evropané začaly jíst hmyz. Co mě zaujalo je včelí créme brulée. Přepokládám, že jde o trubčí larvy nějak upravené. Nezkoušel náhodou někdo něco podobného?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53911


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (93.153.41.25) --- 5. 9. 2011
Re: co je to za rostlinu (53907) (53908)

Jen tipuji, mohlo by jít o ředkvičku na semeno. Kvete bíle, vypadá asi jako řepka a včely na ni moc nejdou.
Jinak všechny GM plodiny jsou pěkné svinstvo, zatím máme v okolí štěstí, zemědělci je v okolí nepěstují. I řepka voní a včely na ni jdou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53910


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145; __utmz (193.179.175.210) --- 5. 9. 2011
Re: včely (53799) (53813) (53844) (53853) (53855) (53856) (53857) (53872) (53873) (53877)

Protože se paní Pavla neozvala, jde nejspíše o udičku na kterou jsme 22krát reagovali. Pro udičkáře velmi dobré skóre!!

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53909


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145; __utmz (193.179.175.210) --- 5. 9. 2011
Re: co je to za rostlinu (53907)

Burgeli chce to fotku. Možná je to hořčice.Je na ni nějaký hmyz?V Naší rodině č. 34 v článku o motýlích je napsáno: tragedií jsou pole řepky olejné, žluté lány, které dnes zaplavují krajinu.Jde ovšem o geneticky upravenou řepku, která je pro motýly nestravitelná. ..... .A já si myslím, že i pro včely. Když jsem se o to před časem otřel, protože jsem již x let neviděl včelu obalenou žlutým pylem, a všímají si toho i ji jiní lidé, jeden z nich měl ve svazovém časáku fotku a s pokecem Pole již nehučí, mělo mě tady dost lidí za blba. Mám za to, že takto upravených rostlin je celá řada. Takže mne nezajímá žádná kvetoucí kultura, pokud nevoní a neni na ni plno hmyzu, tedy i včel.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53908


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (212.24.152.58) --- 5. 9. 2011
co je to za rostlinu

nedaleko Řitky a Cukráku kvete bíle pole. zastavil jsem ani včela, rostliny s křížatým čtyřčetným květem se podobaly řepce, semeníky jako u řepky ale asi 3x tak silné a větší.
Rostliny asi obrazily protože měly ležíči suche lodyhy se semeníky a zelené kvetoucí
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53907


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Luboš (193.165.208.202) --- 5. 9. 2011
Roj

Tak se mi před chvílí rozmázl roj o přední sklo. Divná doba na podobné výstřelky přírody.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53906


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (212.24.152.58) --- 5. 9. 2011
kopie

Děkuji za informace

Přehled poddruhů:
http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%8Dela_v%C3%BDchodn%C3%AD

mapa výskytu včela cerana indické
(všechny poddruhy, tedy i indická i tibetska a další)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Apis_cerana_distribution_map.svg

Původně jsem reagoval na text že roztoč přešel na včelu medonosnou ze včely květné a literatura uvádí né z květné ale z indické tedy Včely vychodní, indické.

Jaký poddruh včely jsem chytal na květech ve výšce 3500m v Kašmíru nevím ale viděl jsem i uly ( z autobusu)v rovině v subtropické oblasti Kašmíru.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53905


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 4. 9. 2011
Re: stavba úlu (29112) (29143) (42778) (42780) (42786) (42787) (42802) (42805) (42812) (53899) (53903)

Taky překlep-465 ne 475.Omlouvám se.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk brentner (90.176.206.3) --- 4. 9. 2011
Re: stavba úlu (29112) (29143) (42778) (42780) (42786) (42787) (42802) (42805) (42812) (53899)

No co, Jirka se překlepl. Umím sčítat ne,475+2x20= 505mm. Případně 475+2x25=515mm. A ještě líp 475+2x19=503mm.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53903


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jíra (178.23.218.51) --- 4. 9. 2011
kopie

PODDRUHY (PLEMENA) VČELY VÝCHODNÍ
české jméno
VČELA VÝCHODNÍ…        vědecké jméno
Apis cerana…        původní rozšíření, poznámky
VÝCHODNÍ        cerana Fabricius, 1793        oblast výskytu rozdělena pohořím Himálaj na areál mezi Afghánistánem a Tibetem a areál jižní, jihovýchodní a východní Číny a Koreje
TIBETSKÁ        skorikovi Engel, 1999        místem svého výskytu v Himálaji vyplňuje prostor mezi oblastmi rozšíření plemena včela východní východní. Je to poddruh odolný, obývající náhorní plošiny až do výše 4000 m n. m.
ČÍNSKÁ        heimifeng Engel, 1999        nedávno popsaný poddruh vyskytující se v horské části střední Číny, provincie S'-čchuan, Kan-su, Čching-chaj
INDICKÁ        indica Fabricius, 1798        velmi rozšířený poddruh v tropické a subtropické části Asie tzn. od Indie přes Malajsii až po Kalimantan a Filipíny.
V českém názvosloví se jméno tohoto poddruhu užívá chybně pro označení celého druhu (nesprávně včela indická místo platného včela východní)
JAPONSKÁ        japonica Radoszkovski. 1877        poddruh japonského souostroví
JÁVSKÁ        javana Enderlein, 1906        poddruh rozšířen na ostrovech od Jávy po Timor
SUMATRANSKÁ        johni Skorikov, 1929        obývá Sumatru a přilehlé ostrovy


nesprávně včela indická místo platného včela východní)


V Himálaji je tedy včela Tibetská a Čínská ne Indická.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53902


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 9. 2011
Fwd: Vtip dne

# ------------ Původní zpráva ------------
# Od: Zdeněk Ivan <ZdenekIvan/=/seznam.cz>
# Komu: <I.Martin/=/seznam.cz>, <zatjana/=/seznam.cz>, <dosejt/=/seznam.cz>,
# <rnevrela/=/seznam.cz>, <pepa.navratil/=/centrum.cz>, <trnecka.j/=/centrum.cz>,
# <jaroslavseevcik/=/seznam.cz>, <JiriZips/=/seznam.cz>, <lubos.novak245/=/seznam.cz>,
# <vrba.hasman/=/email.cz>, <jarda.poles/=/seznam.cz>, <BBprac/=/seznam.cz>,
# <kuptik48/=/seznam.cz>, <grulichv/=/email.cz>, <zimmervaclav/=/seznam.cz>,
# <josef.mensik/=/seznam.cz>, <jana.kom/=/quick.cz>, <majkakovarikova/=/seznam.cz>,
# <mkzulova/=/jes.cz>,
# Kopie:
# Předmět: Vtip dne
# Datum: 03.9.2011 08:42:29
# ----------------------------------------
#
#
#
# Víte proč mají včely med?
# Protože mají královnu. Kdyby měly parlament, tak by měly hovno...
#
#

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (212.24.152.58) --- 3. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898)

Prameny uvádějí:
Včela indická= Apis cerana indica Fabricius je původní hostitel. Asi máte doma neco jiného.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

čárlí (192.162.96.71) --- 2. 9. 2011
Re: stavba úlu (29112) (29143) (42778) (42780) (42786) (42787) (42802) (42805) (42812)

Není tady náhodou chyba v nějakých rozměrech Já su sice podle některých bleček.A proto tomu nerozumím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jíra (178.23.218.51) --- 2. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888)

To není včela Indická.Z Himálaje to pak může být Čínská,Nepálská.Včela idická staví jen jeden plást a je dlouhá skoro 3 cm.Mám ji doma.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš Matela (82.202.11.39) --- 2. 9. 2011
Re: Zkušenosti s www.nastavky.cz (53785)

mpol:
-----------------------------------------------------------
> Komunikují vůbec?
Ano komunikujeme, ne vždy se to podaří obratem :-)

> U této firmy již měsíc čekám na odpověď.
Dal jsem si práci, hledal jsem a žádný dotaz od Vás jsem nenašel (hledal jsem pol, mpol), asi se někde dotaz cestou ztratil (antispam filtry, jak se psalo). Prosím pošlete v případě zájmu Váš dotaz znovu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53897


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 1. 9. 2011
Re: Re: Re: Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53878) (53879) (53882) (53884) (53889) (53890) (53893) (53895)

Spíš jsem nepochopil, že silné a zdravé včelstvo se nechalo vylupovat....Když je včelstvo normálně vyloupeno, přijde minimálně o zásoby a tedy v podstatě zaniká, tedy nevím, jak by se mohlo vzpamatovat. Jinak jsem Ti tím odpověděl i na Tvojí otázku, nerozumní včelaři se snaží zachránit třeba i krmením kdejakého žebráka, tedy je co brát...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 01.9.2011 16:47:40
> ----------------------------------------
> Ještě mě vysvětli co si na těch žebrácích vzaly.
> Pokud jsem se setkal na své včelnici s loupeží, stává se to tak jednou za 3
> roky, tak se jednalo vždy o vylupování silného včelstva. Co k tomu vedlo jsem
> nikdy nepochopil. Včelstvo se vždy z toho vzpamatovalo a nikdy z něj žebrák
> nebyl. nejspíš to asi bývá vina matky a jejich feromonů.
>
> Pepan
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: varroa prusvih
> > Datum: 01.9.2011 13:05:10
> > ----------------------------------------
> > Chápu myšlenku, ale co kdyby se selektovalo opačně? Mám zatím, dokud si
> > nedonesli mor, dobrý pocit, že někde zlikvidovaly nějaké žebráky, že snad
> někdo
> > pod tíhou neúspěchů přestane včelařit, udržování při životě těch slabochů je
> > možná větší riziko viróz, nosemózy i moru, než když to moje včely najdou a
> zničí
> > hned v podletí. Je s tím samozřejmě víc práce kvůli varoáze, ale zatím se dá
> > zvládat.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Zden?k Brentner <Grifinity/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Re: Re: varroa prusvih
> > > Datum: 01.9.2011 11:52:23
> > > ----------------------------------------
> > > Souhlas, jiné vysvětlení ani nejde. Aleš má kliku, že za ty roky, nemá v
> > > okolí včelaře,kteří se o své včely dostatečně nestarají. A co otázka?
> > > Nebylo by rozumější ta přičinlivá včelstva brakovat. Ze 35vč. jde tak o
> > > 3-4.Zásob mají všechny stejně.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 9. 2011
Re: Re: Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53878) (53879) (53882) (53884) (53889) (53890) (53893)

Ještě mě vysvětli co si na těch žebrácích vzaly.
Pokud jsem se setkal na své včelnici s loupeží, stává se to tak jednou za 3 roky, tak se jednalo vždy o vylupování silného včelstva. Co k tomu vedlo jsem nikdy nepochopil. Včelstvo se vždy z toho vzpamatovalo a nikdy z něj žebrák nebyl. nejspíš to asi bývá vina matky a jejich feromonů.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 01.9.2011 13:05:10
> ----------------------------------------
> Chápu myšlenku, ale co kdyby se selektovalo opačně? Mám zatím, dokud si
> nedonesli mor, dobrý pocit, že někde zlikvidovaly nějaké žebráky, že snad někdo
> pod tíhou neúspěchů přestane včelařit, udržování při životě těch slabochů je
> možná větší riziko viróz, nosemózy i moru, než když to moje včely najdou a zničí
> hned v podletí. Je s tím samozřejmě víc práce kvůli varoáze, ale zatím se dá
> zvládat.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Zden?k Brentner <Grifinity/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: varroa prusvih
> > Datum: 01.9.2011 11:52:23
> > ----------------------------------------
> > Souhlas, jiné vysvětlení ani nejde. Aleš má kliku, že za ty roky, nemá v
> > okolí včelaře,kteří se o své včely dostatečně nestarají. A co otázka?
> > Nebylo by rozumější ta přičinlivá včelstva brakovat. Ze 35vč. jde tak o
> > 3-4.Zásob mají všechny stejně.
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53895


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 1. 9. 2011
Re: Re: Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53878) (53879) (53882) (53884) (53889) (53890) (53893)

To logiku má. Smutné na tom je, že já se o své včely postarám,horší je to s okolím. A to jsem na tom teoreticky dobře.Tyto případy jsou až letos.Příští rok už zas nebude problém.V loni i předloni při smyvu kolem 15.8.pro Dol bylo ve 4 vzorcích celkem 3 Vd. Letos stovky a v celém okolí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53894


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 1. 9. 2011
Re: Re: Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53878) (53879) (53882) (53884) (53889) (53890)

Chápu myšlenku, ale co kdyby se selektovalo opačně? Mám zatím, dokud si nedonesli mor, dobrý pocit, že někde zlikvidovaly nějaké žebráky, že snad někdo pod tíhou neúspěchů přestane včelařit, udržování při životě těch slabochů je možná větší riziko viróz, nosemózy i moru, než když to moje včely najdou a zničí hned v podletí. Je s tím samozřejmě víc práce kvůli varoáze, ale zatím se dá zvládat.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Brentner <Grifinity/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 01.9.2011 11:52:23
> ----------------------------------------
> Souhlas, jiné vysvětlení ani nejde. Aleš má kliku, že za ty roky, nemá v
> okolí včelaře,kteří se o své včely dostatečně nestarají. A co otázka?
> Nebylo by rozumější ta přičinlivá včelstva brakovat. Ze 35vč. jde tak o
> 3-4.Zásob mají všechny stejně.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53893


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (109.183.79.50) --- 1. 9. 2011
Re: Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53878) (53879) (53882) (53884) (53889) (53890)

Tak to vysvětlení může být ta loupež, pokud jde o náhlý nárůst a pokud jde o rozdíl nad průměr stanoviště, který je plynule vzrůstající k množení roztoče, tak to jsou včely k ničemu, nedokáží se sami, aspoň minimálně, roztoči bránit. Každá vyhozená samička roztoče na jaře šetří včelstvo aspoň o sto dalších roztočů na konci podletí.
A brakovat loupící včelstva aby nedocházelo k loupeži a přenosu roztočů? Loupícím včelstvem se může stát každé silné včelstvo s nadbytkem létavek, které nemají co na práci. To je rozumnější brakovat včelaře, kteří neví co mají se včelstvy dělat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53892


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888)

To máš jedno někde jsem četl že napadá oba druhy včel a jejich obrana je stejná, stěhování dokonce ta indická to to udělá i mimo pravidelné cykly

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 01.9.2011 10:49:53
> ----------------------------------------
> problémem je také to, že i ta včela květná to řádně neumí. regulaci
> kleštíka ale udržuje fakt že se 2 x do roka stěhuje a tudíž přerušuje
> plodování. Zato my jim valíme kila cukru aby chudák kleštík netrpěl hladem.
>
> Není to včela květná ale včela indická.
> Květná je velká. indická jakou jsem já držel v ruce v Himálaji je šedá o
> 10% menší nez naše, jinak pouhým okem k nerozeznání.
> J.B.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53891


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 1. 9. 2011
Re: Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53878) (53879) (53882) (53884) (53889)

Souhlas, jiné vysvětlení ani nejde. Aleš má kliku, že za ty roky, nemá v okolí včelaře,kteří se o své včely dostatečně nestarají. A co otázka? Nebylo by rozumější ta přičinlivá včelstva brakovat. Ze 35vč. jde tak o 3-4.Zásob mají všechny stejně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53890


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 1. 9. 2011
Re: Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53878) (53879) (53882) (53884)

typické pro loupěž...Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Brentner <Grifinity/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 01.9.2011 10:03:48
> ----------------------------------------
> Jak vysvětlíš,že 16 včelstev v řadě, po zimě s 0, monitoring od 15.5 do
> 15.7 bez přirozeného spadu, má teď po přeléčení někde 1200Vd-
> 300-86-10Vd.Dělám něco blbě nebo nefunguje léčivo? Za posledních 6 let
> takové spady u nás také nebyly. Nejvyšší spad za celý rok s 3 přeléčením
> byl do 1500Vd, ale taky 23ks.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53889


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (212.24.152.58) --- 1. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876)

problémem je také to, že i ta včela květná to řádně neumí. regulaci kleštíka ale udržuje fakt že se 2 x do roka stěhuje a tudíž přerušuje plodování. Zato my jim valíme kila cukru aby chudák kleštík netrpěl hladem.

Není to včela květná ale včela indická.
Květná je velká. indická jakou jsem já držel v ruce v Himálaji je šedá o 10% menší nez naše, jinak pouhým okem k nerozeznání.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53888


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (212.24.152.58) --- 1. 9. 2011
system

Omlouvám jsem ale opravdu jsem zmáčkl jen jednou tlačítko odeslat a v souboru se příspěvek objevil 2x. Po zmáčknutí trvá operace několik vteřín,v těchto dvopu třech vteřinách jsem si já myslel :tato prodleva vede k tomu že přispěvatelé nevydrří a zmáčknou odeslat podruhé.
Není to pravda já jsem to nezmáčkl a systém příspěvek uložil dvakrát.
Je to poznatek pro správce konference
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53887


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (212.24.152.58) --- 1. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858)

Pane Potužník vaše uvažování o chování včel k varroa je asi velice naivní asi podobně jako moje.
Nevím z jakých zdojů to mám ale exitují včely ( rasa. linie, výmysl)které poznají napadení larvy v zavíčkované bunce tu otevřou a larvu nevím zda mrtvou nebo i jen napadenou vynesou , Tím přeruší vývoj roztoče snižují jeich množení a udržují nižší napadení, zcela včelstvo však nevyčistí. Tyto stejné včely, rasa, linie však hloupě tolerují varroa na svém těle a neumí jej jednoznačně odstranit. Obrázky poranění roztočů svědčí o snaze včel roztoče likvidovat, promačkaný krunýř, ztráta noh roztoče a podobně ale nestačí to.
Opět laicky se domnívám že bez naší lidské činnosti by se včely
1/ nenakazily roztočem ( jestliže by člověk nepřevážel včely jak kočka kotata do oblastí kde se hystoricky nevyskytovaly a nevyskytují roztoč by nepřešel a
2/ kdyby tak jak je to dnes již by přešel včely by se jej zbavily. Jak ? jedinným miliony let osvědčeným způsobem selekcí, zemřelo by 99,99999999% včelstev a přežilo by to 0,000000000001% včel které by se uměly bránit.
To my člověk však připustit nemůžeme protože bychom zmizeli i jako národ včelařů a třak je situace taková jaká je= chemie.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53886


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (212.24.152.58) --- 1. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858)

Pane Potužník vaše uvažování o chování včel k varroa je asi velice naivní asi podobně jako moje.
Nevím z jakých zdojů to mám ale exitují včely ( rasa. linie, výmysl)které poznají napadení larvy v zavíčkované bunce tu otevřou a larvu nevím zda mrtvou nebo i jen napadenou vynesou , Tím přeruší vývoj roztoče snižují jeich množení a udržují nižší napadení, zcela včelstvo však nevyčistí. Tyto stejné včely, rasa, linie však hloupě tolerují varroa na svém těle a neumí jej jednoznačně odstranit. Obrázky poranění roztočů svědčí o snaze včel roztoče likvidovat, promačkaný krunýř, ztráta noh roztoče a podobně ale nestačí to.
Opět laicky se domnívám že bez naší lidské činnosti by se včely
1/ nenakazily roztočem ( jestliže by člověk nepřevážel včely jak kočka kotata do oblastí kde se hystoricky nevyskytovaly a nevyskytují roztoč by nepřešel a
2/ kdyby tak jak je to dnes již by přešel včely by se jej zbavily. Jak ? jedinným miliony let osvědčeným způsobem selekcí, zemřelo by 99,99999999% včelstev a přežilo by to 0,000000000001% včel které by se uměly bránit.
To my člověk však připustit nemůžeme protože bychom zmizeli i jako národ včelařů a třak je situace taková jaká je= chemie.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53885


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 1. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53878) (53879) (53882)

Jak vysvětlíš,že 16 včelstev v řadě, po zimě s 0, monitoring od 15.5 do 15.7 bez přirozeného spadu, má teď po přeléčení někde 1200Vd- 300-86-10Vd.Dělám něco blbě nebo nefunguje léčivo? Za posledních 6 let takové spady u nás také nebyly. Nejvyšší spad za celý rok s 3 přeléčením byl do 1500Vd, ale taky 23ks.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53884


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.5.96) --- 1. 9. 2011

Dva poslední příspěvky jsem nepodepsal, myslel jsem, že se zobrazí hlavička emailu. Omlouvám se.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53883


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53878) (53879)

To je to co říkám, že zdravotní stav včelstev je kolektivní záležitost. Ale na Tovačovsku včely na VD nějak nepadají a moje stanoviště ve stoletém lese, kde je určitě spousta dutin a každý předpokládá kolik je tam neošetřených rojů také nevykazuje, že by se u nějakého mého včelstva vyskytl náhlý nárůst spadu VD. A tím nemyslím jen letos, tohle stanoviště mám 8 let a takový případ jsem nezaznamenal. Loupež nějaká proběhne, to určitě, znám to v rámci mého stanoviště, ale je to bez přenosu roztočů nebo to aspoň nezaznamenávám. Já o případech kdy včelstva padají na varroázu a nebo mají několika set až tisícové spady jen čtu.
Tak buď včelaři dělají testy odolnosti a nebo mizerně ošetřují. Protože ošetřit proti VD a pořád jich mít víc než dost, přece svědčí o tom, že něco nefunguje. Co nefunguje, jestli včelař/i nebo léčivo, to už si každý musí odpovědět sám.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 31.8.2011 23:25:47
> ----------------------------------------

>
> Takže kdyby ti někde v okolí padlo včelstvo na VD, tak si to tvoje včely
> nepřinesou?
>
> Možná v tom je ten problém u jiných. Můžeš mít včely na jaře na nule, ale
> to je vše. Záleží možná na okolí.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53882


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53878) (53880)

Gabon ZO objedná na veterině v květnu a když ho veterina nemá dost tak ho přidělí. Kde byla chyba v počtech na objednávce a proč nevím.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 01.9.2011 08:06:03
> ----------------------------------------
> >>>>Gabonu přišlo na ZO nějak míň,<<<<
> Gabon si ZO objednává, Ten se jí nepřiděluje.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> > Datum: 31.8.2011 22:34:43
> > ----------------------------------------
> > Já jsem se dnes díval na podložky a po první desce Formidolu mám spad do 36
> > ks většinou míň, průměr 24 roztočů. Ta deska je moje první ošetření letos.
> > Za tři dny dám další. Gabonu přišlo na ZO nějak míň, takže letos ho dávat
> > nebudu, no a potom v druhé pol. října Varidol 3x tak abych s posledním
> > ošetřením končil před vánocemi. Nechci kritizovat, ale ty spady kolem 1000
> > a přitom ošetřovat proti varroáze, tak děláte něco špatně.
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53881


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53878)

>>>>Gabonu přišlo na ZO nějak míň,<<<<
Gabon si ZO objednává, Ten se jí nepřiděluje.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 31.8.2011 22:34:43
> ----------------------------------------
> Já jsem se dnes díval na podložky a po první desce Formidolu mám spad do 36
> ks většinou míň, průměr 24 roztočů. Ta deska je moje první ošetření letos.
> Za tři dny dám další. Gabonu přišlo na ZO nějak míň, takže letos ho dávat
> nebudu, no a potom v druhé pol. října Varidol 3x tak abych s posledním
> ošetřením končil před vánocemi. Nechci kritizovat, ale ty spady kolem 1000
> a přitom ošetřovat proti varroáze, tak děláte něco špatně.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53880


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 31. 8. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53878)

AM:
Já jsem se dnes díval na podložky a po první desce Formidolu mám spad do 36 ks většinou míň, průměr 24 roztočů. Ta deska je moje první ošetření letos. Za tři dny dám další. Gabonu přišlo na ZO nějak míň, takže letos ho dávat nebudu, no a potom v druhé pol. října Varidol 3x tak abych s posledním ošetřením končil před vánocemi. Nechci kritizovat, ale ty spady kolem 1000 a přitom ošetřovat proti varroáze, tak děláte něco špatně.
-------

Takže kdyby ti někde v okolí padlo včelstvo na VD, tak si to tvoje včely nepřinesou?

Možná v tom je ten problém u jiných. Můžeš mít včely na jaře na nule, ale to je vše. Záleží možná na okolí.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53879


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.5.96) --- 31. 8. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876)

Já jsem se dnes díval na podložky a po první desce Formidolu mám spad do 36 ks většinou míň, průměr 24 roztočů. Ta deska je moje první ošetření letos. Za tři dny dám další. Gabonu přišlo na ZO nějak míň, takže letos ho dávat nebudu, no a potom v druhé pol. října Varidol 3x tak abych s posledním ošetřením končil před vánocemi. Nechci kritizovat, ale ty spady kolem 1000 a přitom ošetřovat proti varroáze, tak děláte něco špatně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53878


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.5.96) --- 31. 8. 2011
Re: včely (53799) (53813) (53844) (53853) (53855) (53856) (53857) (53872) (53873)

Sohlasím s Nitrou, to sluneční tavidlo mám na to abych nemusel předrátkovávat. Takže drátuji nerezem a rámky používám stejně dlouho jako nástavek. Takže je vlastně nevyřazuji z provozu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53877


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 8. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875)

problémem je také to, že i ta včela květná to řádně neumí. regulaci kleštíka ale udržuje fakt že se 2 x do roka stěhuje a tudíž přerušuje plodování. Zato my jim valíme kila cukru aby chudák kleštík netrpěl hladem.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 31.8.2011 21:21:33
> ----------------------------------------
> Utopie to není , ale práce pro šlechtitele tak na 50 let
> Toho se již my nedožijem.
>
> pepan
> ------------------
> No v tom případě jsme už nejmíň deset let (možná dvacet ztratili) Takže je
> načase si to přiznat, aby se dožili alepoň mladí.
>
> Jo, po nás potopa. :-)
> Kdysi byl zvyk, že se pro další genaraci sázeli stromy. Dnes to vidíme do
> důchodu a pak ať si to ti po nás vyřeší. Dobře jim tak.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53876


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 31. 8. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871)

Utopie to není , ale práce pro šlechtitele tak na 50 let
Toho se již my nedožijem.

pepan
------------------
No v tom případě jsme už nejmíň deset let (možná dvacet ztratili) Takže je načase si to přiznat, aby se dožili alepoň mladí.

Jo, po nás potopa. :-)
Kdysi byl zvyk, že se pro další genaraci sázeli stromy. Dnes to vidíme do důchodu a pak ať si to ti po nás vyřeší. Dobře jim tak.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53875


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (89.176.208.32) --- 31. 8. 2011
Re: včely (53799) (53813) (53844) (53853) (53855) (53856) (53857) (53872) (53873)

Á - omlouvám se. Špatně jsem četl a zaměnil slova "vyřazené" a "vyřezané". Je toho na mě už asi moc a radši půjdu spát. Teď jsem si to ujasnil a už s Vámi souhlasím bezvýhradně :o)))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53874


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (89.176.208.32) --- 31. 8. 2011
Re: včely (53799) (53813) (53844) (53853) (53855) (53856) (53857) (53872)

"Tavím vyřazené dílo v solárním tavidle."

_________________

Nesouvisí to s problémem, tam s Vámi plně souhlasím. Ale nedá mi to - proč dílo do slunečního tavidla vyřezáváte? Myslím, že velkou výhodou tavidla je právě skutečnost, že je možno zachovat drátkování a ušetřit si tak (aspoň z valné části) zdlouhavou přípravnou zimní práci...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53873


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145; __utmz (193.179.175.210) --- 31. 8. 2011
Re: včely (53799) (53813) (53844) (53853) (53855) (53856) (53857)

Když už salašnický, tak bernský. Hned za plotem je kolik metrů? Na kterou stranu jsou česna, to jsou ty díry do úlů, aby včely mohly ven a zase dovnitř. Jak jsou tam dlouho? Kdy jste si pořídila psa? Postavíte kotec vedle plotu a nase.... souseda. Když se rojily nad barákem - nesušíte náhodou na půdě ovoce? Ještě horší je upéct ovocný koláč o tomto čase, dobře ho pocukrovat a dát do okna, aby co nejdřív vychladl - to se rovná hororu. Ale bez konkrétních informací, nejlépe podložných fotografiemi Vám nikdo nic konkrétního neporadí. Napřed hledejte chyby u sebe a pak se obraťe na soudního znalce v oboru včelaření, nebo jiné specialisty. Žeby během půl hodiny na pískovišti bodlo děti několik včel se mi opravdu nechce věřit. Kolik těch dětí bylo? Protože píšete "bo se nam", tak se zeptám, nebyly děti "požrane bukama"? Nebo nebyl to vosy? Vytahoval jste vůbec nějaká žihadla? To je velmi důležité, tak se totiž pozná, že to bylo včelou.Možná je tento příspěvek další rybička pro udičkáře. Měl jsem na prázdninách vnuky. Tavím vyřazené dílo v solárním tavidle. Všude mraky včel a toho pětiletého kloučka taky bodla jedna, ale jen protože na ni šlápl. Jinak nikoho. A to nás bylo v baráku devět.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53872


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 8. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870)

Utopie to není , ale práce pro šlechtitele tak na 50 let
Toho se již my nedožijem.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 31.8.2011 13:13:28
> ----------------------------------------
> Pokud to tvoje včely umí, tak začni s jejich množením . Zbohatneš až
> nechutně. :-))
> Pepan
>
> ------------
> No některé včely to umí, celkem spolehlivě se to dá poznat z VD na
> pdoložkách když je mikroskopuješ.
>
> Ale ofiálně se to v ČR nesmí říkat. Je to jako šlechtit psa bez blech.
> :-)
> Což je nesmysl, je to jako šlechtit psa co si chytá blechy a nechcípne na
> dvacet blech.
>
> V MV byla asi před 4 lety jedna fotka poškozeného VD.
> Osobně jsem ji dělal a byl překvapen co vidím pod mikroskopem.       :-)
> No Vigorky:-)
>
> Ale cesta k rezistenci nevede přes grooming - tedy čištění včel vzájemně,
> protože to by šlechtilo i hbitého VD.
>
> Jedna z nich je o dovíčkování napadených buněk. A to se dá ve včelách taky
> vidět.       
>
>
> Více z přednášek - třeba na vigorbee.cz.
>
> Není to utopie.
>
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53871


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 31. 8. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867)

Pokud to tvoje včely umí, tak začni s jejich množením . Zbohatneš až nechutně. :-))
Pepan

------------
No některé včely to umí, celkem spolehlivě se to dá poznat z VD na pdoložkách když je mikroskopuješ.

Ale ofiálně se to v ČR nesmí říkat. Je to jako šlechtit psa bez blech.
:-)
Což je nesmysl, je to jako šlechtit psa co si chytá blechy a nechcípne na dvacet blech.

V MV byla asi před 4 lety jedna fotka poškozeného VD.
Osobně jsem ji dělal a byl překvapen co vidím pod mikroskopem. :-)
No Vigorky:-)

Ale cesta k rezistenci nevede přes grooming - tedy čištění včel vzájemně, protože to by šlechtilo i hbitého VD.

Jedna z nich je o dovíčkování napadených buněk. A to se dá ve včelách taky vidět.


Více z přednášek - třeba na vigorbee.cz.

Není to utopie.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53870


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potužník Václav (e-mailem) --- 31. 8. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867)

Potužník:
Byly zřejmě shozeni včelami "násilím".
Pepan
Pokud to tvoje včely umí, tak začni s jejich množením . Zbohatneš ...

Jsou někde publikovány odpovědi na otázku proč jsou na podložce živé samičky
VD? Jsou už staré, nebo nešikovné, proto spadly, či je včely sami shodily?
Každý viděl včelu, která se potkala s pavičinou. Čistí se, je to její
základní instinkt. Pokud má na sobě VD, bude se asi čistit také. Podle mne
to dělá každé včelstvo. Jen je to "málo" na to, aby to mělo praktický
význam.
Vašek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53869


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 31. 8. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865)

KaJi
... mít dole jeden nástavek navíc. Tak aby včely nechodily po dně. A vstup
do úlu očkem.

To asi nebude optimální. Tento prostor včely nebudou čistit, respektive
včelař jej bude čistit hůř než včely. Už jsem to zkoušel a opustil. Zní to
lákavě: včely ovládají česno (loupež, vosy) a mají se kam vyvěsit když
chtějí (teplota).
Vašek..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53868


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 8. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865)

Pokud to tvoje včely umí, tak začni s jejich množením . Zbohatneš až nechutně. :-))
Podle toho co tady čtu, málokdo asi tuší co se ve včelstvu děje a jak set děje po vložení gabonu a jak to funguje a jaké jsou populační křivky včelstva a kleštíka. Řešit teď spady, je již tak akorát na žádost o dotaci 1D a zároveň podat žádost na dotaci na obnovu včelstev, abys nemusel za důvěrníkem 2 x.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 31.8.2011 11:03:40
> ----------------------------------------
> Potužník:
> Ale včelám se to určitě nelíbí. Usuzuji podle toho, že část
> roztočů je na podložce živých i v případě oddělků, které nebyly ošetřeny
> KM.
> Byly zřejmě shozeni včelami "násilím".
> ----------
>
> Na Fascinovaném včelaři Eman přeložil nějaký výzkum, který ukázal, že pokud
> je varoapodložka palec pod sítem, je nižší napadení včel. Spadlý VD se z
> podložky obtížně dostával zpět.
>
>
> Podle mě je asi nejlepší přírodní situace, kdy je dno ve stromě třeba metr
> pod stavbou, nebo mít dole jeden nástavek navíc. Tak aby včely nechodily po
> dně. A vstup do úlu očkem.
>
> Jak viděli někteří na PPKK.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53867


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 8. 2011
Re: Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53822) (53839) (53841) (53842) (53843) (53861) (53862) (53863)

Potíž je již v to jak vaši veterináři vědí na jaře, do kdy bude snůška. Léčiva se již objednávají v květnu. V návodu ke Gabonu není nic co by nařizovalo jeho použití již v červenci, ale až po vytočení medu. To platí však i pro všechny léčiva. To je někomu líto zřejmě peněz protože gabon je přece jen dražší. Tam pak bude zřejmě zakopaný pes. Výchova zimní generace včel pak probíhá stejně po celou dobu krmení a o tyto včely nejvíce jde. A také snížená účinnost gabonu se nikdy neprokázala pokud byl správně použit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 31.8.2011 10:54:18
> ----------------------------------------
> Já se vůbec divím tomu, že by zkreslení monitoringu mělo mít nějaký vliv na
> zdravotní stav včelstva, když stav jednotlivých včelstev se zásadně liší a
> zdravotní zásahy pak se dělají v jeden čas. A to nemluvím o stanovištích a
> požadavku je provádět v celé ZO v jeden den.
> Je to prostě bláznovství které nemá vůbec opodstatnění. takových pokusů o
> vymýcení něčeho jsem již za léta zažil a nic se nevyvedlo.
>
> pepan
>
> ---------------
>
> No vidíš, a u nás to nařizuje veterina.
>
> Dokud ti nepadají na podložku alepoň 3VD denně a ZO to neověří a pak
> nepožádáš o Gabon, tak se v Hradeckém kraji nemůže dávat Gabon.
>
> Tak je to ve vyhlášce, a u nás konkrétně. Tedy odhadem mezi zjištěním
>
> Já si situaci na jaře vyhodnotil jako rizikovou a přes ZO požádal o dodání
> Gabonu.
>
> A bylo řečeno, že ne, že Gabon ne, je to ....... a že ne.
>
> V pátek jdu poníženě žádat o D1, tak jsem zvědav co se tak dozvím kolik
> včelstev kdo má.
>
> Ale vím o včelstvech co přestala existovat.
> A taky o včelařích co měli před měsícem skoro 100% napadení trubčiny.
>
>
> Osobně si myslím, že právě monitoring a jeho plošné vyhodnocení by mohlo
> určit dobu kdy nasadit Gabon. A taky kde a zda jej nasadit. To napadení je
> podle lokalit různé.
> A v místě. kde je mnohdy snůška až do konce srpna nejde plošně nařídit, že
> do konce července se má vytočit a nasadit Gabon.
> A Gabon nemá ochranou lhůtu, takže argument- je snůška, nemůže být Gabon -
> lze těžko vyvracet.
> A osobně si myslím, že právě každoroční nasazování Gabonů bez diagnostiky -
> monitoringu - tedy přístup k tomu jedu, že je to jako bonbony a můžeme to
> polykat furt, zapříčiňuje jeho sníženou účinnost.
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53866


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 31. 8. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858)

Potužník:
Ale včelám se to určitě nelíbí. Usuzuji podle toho, že část
roztočů je na podložce živých i v případě oddělků, které nebyly ošetřeny KM.
Byly zřejmě shozeni včelami "násilím".
----------

Na Fascinovaném včelaři Eman přeložil nějaký výzkum, který ukázal, že pokud je varoapodložka palec pod sítem, je nižší napadení včel. Spadlý VD se z podložky obtížně dostával zpět.


Podle mě je asi nejlepší přírodní situace, kdy je dno ve stromě třeba metr pod stavbou, nebo mít dole jeden nástavek navíc. Tak aby včely nechodily po dně. A vstup do úlu očkem.

Jak viděli někteří na PPKK.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53865


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 31. 8. 2011
Re: Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53822) (53839) (53841) (53842) (53843) (53861) (53862) (53863)

Tohle nějak vypadlo:


Tedy odhadem mezi zjištěním že je vysoký spad a distribucí Gabonu, dobré 2 až 3 týdny. V době dovolených v některých případech i déle.

:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53864


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 31. 8. 2011
Re: Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53822) (53839) (53841) (53842) (53843) (53861) (53862)

Já se vůbec divím tomu, že by zkreslení monitoringu mělo mít nějaký vliv na zdravotní stav včelstva, když stav jednotlivých včelstev se zásadně liší a zdravotní zásahy pak se dělají v jeden čas. A to nemluvím o stanovištích a požadavku je provádět v celé ZO v jeden den.
Je to prostě bláznovství které nemá vůbec opodstatnění. takových pokusů o vymýcení něčeho jsem již za léta zažil a nic se nevyvedlo.

pepan

---------------

No vidíš, a u nás to nařizuje veterina.

Dokud ti nepadají na podložku alepoň 3VD denně a ZO to neověří a pak nepožádáš o Gabon, tak se v Hradeckém kraji nemůže dávat Gabon.

Tak je to ve vyhlášce, a u nás konkrétně. Tedy odhadem mezi zjištěním

Já si situaci na jaře vyhodnotil jako rizikovou a přes ZO požádal o dodání Gabonu.

A bylo řečeno, že ne, že Gabon ne, je to ....... a že ne.

V pátek jdu poníženě žádat o D1, tak jsem zvědav co se tak dozvím kolik včelstev kdo má.

Ale vím o včelstvech co přestala existovat.
A taky o včelařích co měli před měsícem skoro 100% napadení trubčiny.


Osobně si myslím, že právě monitoring a jeho plošné vyhodnocení by mohlo určit dobu kdy nasadit Gabon. A taky kde a zda jej nasadit. To napadení je podle lokalit různé.
A v místě. kde je mnohdy snůška až do konce srpna nejde plošně nařídit, že do konce července se má vytočit a nasadit Gabon.
A Gabon nemá ochranou lhůtu, takže argument- je snůška, nemůže být Gabon - lze těžko vyvracet.
A osobně si myslím, že právě každoroční nasazování Gabonů bez diagnostiky - monitoringu - tedy přístup k tomu jedu, že je to jako bonbony a můžeme to polykat furt, zapříčiňuje jeho sníženou účinnost.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 8. 2011
Re: Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53822) (53839) (53841) (53842) (53843) (53861)

Já se vůbec divím tomu, že by zkreslení monitoringu mělo mít nějaký vliv na zdravotní stav včelstva, když stav jednotlivých včelstev se zásadně liší a zdravotní zásahy pak se dělají v jeden čas. A to nemluvím o stanovištích a požadavku je provádět v celé ZO v jeden den.
Je to prostě bláznovství které nemá vůbec opodstatnění. takových pokusů o vymýcení něčeho jsem již za léta zažil a nic se nevyvedlo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 31.8.2011 09:59:29
> ----------------------------------------
> Pan Klukas natírá podložky jedlým olejem, čistí je špachtlí, prý tak na podložky
> nelezou mravenci, kteří zkreslují spad a roztočům se taky blbě hýbe. Mně se
> tenhle nápad líbí místo drahých stojanů s ochranou proti mravencům.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> > Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> > Datum: 29.8.2011 19:56:34
> > ----------------------------------------
> > Izolepu vždy při sčítání vyměňuji za novou, starou zmačkám a při odchodu
> > hodím do koše v maringotce. Podložky při sčítání ošpachtluji pár metrů od
> > úlů, nemám strach, že by se vraceli.
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53862


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 31. 8. 2011
Re: Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53822) (53839) (53841) (53842) (53843)

Pan Klukas natírá podložky jedlým olejem, čistí je špachtlí, prý tak na podložky nelezou mravenci, kteří zkreslují spad a roztočům se taky blbě hýbe. Mně se tenhle nápad líbí místo drahých stojanů s ochranou proti mravencům.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 29.8.2011 19:56:34
> ----------------------------------------
> Izolepu vždy při sčítání vyměňuji za novou, starou zmačkám a při odchodu
> hodím do koše v maringotce. Podložky při sčítání ošpachtluji pár metrů od
> úlů, nemám strach, že by se vraceli.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53861


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 31. 8. 2011
Re: kompresor na z?da (53809) (53815) (53821) (53830) (53859)

Pokud mohu za Rudu odpovědět.(dovolená) Již v loni jsem na včelařském fóru, zveřejnil testy v porovnání med.oleje a vody.Výsledky jsou rovnocené. Navíc se testy prokázalo, že jde snížit dávku Varidolu na polovic. Zrovna tak jde provést aerosolování při nižší teplotě(aceton)a také s vodou. Výsledeky,tak jak zveřejnil Ruda Stonjek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53860


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 31. 8. 2011
Re: kompresor na z?da (53809) (53815) (53821) (53830)

Dne Monday 29 of August 2011 13:25:42 Stonjek napsal(a):

> s naředěným lékem. Jako nosič používám vodu a zatím funguje jako olej ale
> bez spalin, jen pára. Jarní rozbory? Téměř 100 včelstev 1 včelnice bez


Dobry den,

na jednu sklenicku varidolu davate prosim kolik vody ?

Dekuji.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53859


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 31. 8. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837)

Ještě se k tomu vrátím. Samičky VD se v zimním hroznu určitě pohybují
omezenou rychostí. Jejich snahou je být přichyceny na nejmladších včelách,
které se stanou ošetřovatelkami plodu a z nich se dostat do buňky před
zavíčkováním. Ale včelám se to určitě nelíbí. Usuzuji podle toho, že část
roztočů je na podložce živých i v případě oddělků, které nebyly ošetřeny KM.
Byly zřejmě shozeni včelami "násilím".
I když vím, že uvažování a chování člověka a včely lze srovnávat jen těžko,
přesto se o to pokusím.
Pokud vezmu člověk+moucha a včela+varroa, tak po určité době se člověk
"zvedne od televize" a jde pro plácačku na mouchy. Včela v zimním hroznu se
vydá na jeho okraj a tam se pokusí roztoče zbavit, ale to se jí nemusí
povést. I tak je samička roztoče na určitou dobu připravena o možnost
rozmnožování, protože se hostitelská včela vrátí k oblasti plodu za dobu
nepřímo úměrnou velikosti plodového tělesa. Tedy je-li plodu hodně, bude
trvat kratší dobu než se samička VD potká s plodem před zavíčkováním.
Nejsem pořádný, nemám záznamy o teplotách, jarním rozvoji a napadení v
minulých letech. Nemohu svoji hypotézu doložit nějakými čísly, jen ji
předkládám k zamyšlení.
Vašek.
----- Original Message -----
> Naprostý souhlas. U mne, Trutnov 500mnm jsem se na jaře u některých
> včelstev nestačil divit. 13.března totiž některé úly měly 6 rámků s plodem
> o velikosti cca 65% plástove plochy (r.m. 447x185 Langstroth). A zásoby
> skoro na nule. Prostě se plodovalo, a roztoč dostal šanci. A melecitóza to
> podpořila velice. Takže kola pětiletky jsou roztočena, uvidíme, co se
> stane.
> -----------------------
> Vaclav Potuznik napsal:
> Nevím jak jinde, ale v podhůří Šumavy letos plodovaly včelstva od půlky
> ledna, jako jiné roky cca od dubna.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53858


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavla (195.39.92.226) --- 31. 8. 2011
Re: včely (53799) (53813) (53844) (53853) (53855) (53856)

ne ten kotec mám na berského salašnického:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78242 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 53857 do č. 53917)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu