78284

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



KaJi (90.179.243.173) --- 12. 9. 2011
Re: Rojení včel v září (54004) (54007)

BG:
.... Není to až tak vzácný jev.....

------------
Pokud zalovím v paměti - takže ne na 100%, možná ani ne na 50% :-)
Ing.Čermák psal o jendom výzkumu, kde se na časové ose sledovala četnost rojů. Kromě špičky kolem června tma byla druhá, ne tak výrazná v podletí - přičina nebyla zjištěna, ale bylo to průkazné.
Roj v srpnu má asi minimální šanci na přežití.
No možná se to bude včelám hodit, jako rezistence proti roztočům.
Vypadá to, že dost lidí zjistí při fumigaci, že si zbytečně nafasovali pásky. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54011


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 9. 2011
Re: Re:rojeni vcel v zari (54005)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:rojeni vcel v zari
> Datum: 11.9.2011 21:32:08
> ----------------------------------------
> Muj skromny tip a uvaha:roj nevyleti bez matky,tudiz je li znacena matka v
> ule,vcely doprovodily princeznu na oplozovaci let.Pozdni vymena,tudiz nekde
> bude stopa po vylihnutem matecniku.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54010


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 11. 9. 2011
Re: Rojení včel v září (54004)

Stáva sa to, včely v týchto dňoch robia pri dobrom počasí orientačné a očisťovacie prelety a možno so sebou strhli i matku. Domnelý roj si polietal a poslušne sa aj s matkou vrátil do úľa-

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54009


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 9. 2011
Re: co je to za rostlinu (53907) (53908) (53910) (53915) (53916) (53919) (53921) (53922) (53933) (53934) (53939) (53940) (53944) (53945) (53946) (53948) (53949) (53952) (53960) (53963) (53966) (53968) (53970) (53974) (53984) (53985) (53988) (53992) (53993) (53995) (53996) (53999)

Řešil agrochemii, tedy postřiky a hnojiva. A také jaký smysl mají GM plodiny jestli tato chemie se musí stejně používat. Protože pro zlepšení výnosu se stačí o půdu postarat klasickým pohnojením. Pak buď Vy nebo J.P. přišel stím jak je všechno kolem z chemie. To jako měl být argument pro to, že něco navíc nic neznamená? Ptal jste se na azbest. Měl jsem za to, že znáte nějaké prvky které jsou v půdě a azbest jako křemičitan je možné rozborem ve stopovém množství prokázat stejně tak i radon a odtud jde to záření o kterém jsem se zmínil Tohle je sice přírodní chemický prvek, ale pokud ho budete mít kolem sebe moc, tak vám to docela zkomplikuje zdraví. A jak souvisí sousedka s tématem, sousedka moc ne, ale její zahrádka. Jako příklad toho, že rozdílná péče o půdu snižuje výnos. A toho, že ty bílé kuličky jsou jen doplňkem stravy pro rostlinu. Takže nemám tušení kde jste přišel na to, že došlo k odbočení od tématu? Všechno je v půdě. A kdokoliv si stěžoval na zhoršující se výnos, tak rozborem jeho péče o půdu se vyšlo nakonec to, že nezná základy agronomie. Půda je živá a má-li být úrodná, musí živou zůstat.

Aleš M.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: co je to za rostlinu
> Datum: 11.9.2011 11:36:24
> ----------------------------------------
> "Ale to také není odpověď na to co jsem se ptal. Pokud se nepletu tak na
> začátku byla řeč o výnosech,vhodné péči o půdu a o tom jestli má význam
> pěstovat GM plodiny kvůli používané agrochemie."
>
> Ano, původně se diskutovalo o GM a z Vašich příspěvků vyplynulo, že to, co
> škodí, považujete za chemii a to, co neškodí, považujete za ????? . Nevím
> co a moje fantazie na to nestačí, nic mně nenapadá. Proto jsem se snažil
> toto vhodnými otázkami zjistit. Už je ze zvědavosti, jak vůbec může být
> možné tohle téma překroutit. Nechápu to.
> Témata radioaktivity, sousedky se zahrádkou beru jako rozptylovací
> odlehčovací témata.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54008


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 11. 9. 2011
Re: Rojení včel v září (54004)

Podzimní rojení je zajímavý fenomén. Není to až tak vzácný jev. Viz příspěvek č. 53906 z 5. září. Shodou okolností jsem 5.9. také zaznamenal roj a z minulých let mám více pozorování. Bezprostředním podnětem bude asi mimořádně teplé počasí. Příčina je ale neznámá, snad si včely občas vzpomenou na dávnou dobu evoluce, kdy možná i předkové našich včel migrovali 2 x za sezónu, jako některé včely v Asii. V každém případě v podmínkách mírného klimatu je podzimní rojení sebevražda.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54007


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 11. 9. 2011
Re:rojeni vcel v zari

Muj skromny tip a uvaha:roj nevyleti bez matky,tudiz je li znacena matka v ule,vcely doprovodily princeznu na oplozovaci let.Pozdni vymena,tudiz nekde bude stopa po vylihnutem matecniku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54006


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 11. 9. 2011
Re:rojeni vcel v zari

Muj skromny tip a uvaha:roj nevyleti bez matky,tudiz je li znacena matka v ule,vcely doprovodily princeznu na oplozovaci let.Pozdni vymena,tudiz nekde bude stopa po vylihnutem matecniku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54005


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Trafikant (46.33.112.73) --- 11. 9. 2011
Rojení včel v září

nemohu tomu ani uvěřit za téměř 5O let včelařské praxe se mi to nestalo,ale ta skutečnoswt se dnes 11.9. v 15.hod.L.Č se mi vyrojily včely.Po asi 20 min.se vrátily do úlu.Prohlídkou jsem zjistil přítomnost matky,označené Bop 31 žádný matečník,plod všeho stáří, včely jsou dostatečně nakrmené 20 kg.Kde hledat příčinu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54004


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 11. 9. 2011
Re: spojování včelstev (54002)

Dobrý den přátalé včelaři,kdy je vhodné spojit včelstva na zimu aby v nich bylo co nejvíc zinmích včel?

Toto otázkou som sa zaoberal niekoľko (rokov cca 7)kým som dospel k správnemu poznatku. Každé včelstvo je samostatná jednotka, preto množstvo zimných dlhovekých včiel postupne narastá od mesiaca júl -červenec, až približne do polovice mesiaca september-září. Za toto obdobie sa v každom postupne vytvorí skupina dlhovekých, ktoré dokážu prežiť zimu a ešte nejaký čas (kým sa neliahnu prvé jarné včely)a potom ak chceme spájať zásobné včelstvá 1+1, ale i 1+1+1, tato robme
v októbri-říjnu,
kedy je to najprirodzenejšie, včelstvá sa spoja postupne, môžu sa ešte preletieť.
Len tak na ujasnenie, keď som spájal včelstvá na konci augusta-srpna, výsledok po zime nikdy nespĺňal moje predstavy silného včelstva, čakal som obrovské včelstvá a našiel som silné včelstvo, ale nie silnejšie ako tie, ktoré neboli posilňované.

Včelár, ktorý chce včelstvá posilňovať spájaním, chová tieto včelstvá v úspornom režime, po spojení nám ostane jedna matka, mala by to byť tá staršia, poprípade poškodená. Zostanú nám prebytočné zásoby z pridávaného včelstva A keďže nič nie je zadarmo, zásoby v pridávajúcom včelstve by mali byť nízke, aby náklady nepresahovali náklady pri iných včelstvách na včelnici. Anton
(Už som v písaní dlhých komentárov ako p. Polášek)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54003


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.100.0.70) --- 11. 9. 2011
spojování včelstev

Dobrý den přátalé včelaři,kdy je vhodné spojit včelstva na zimu aby v nich bylo co nejvíc zinmích včel?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54002


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 9. 2011
Re: polno zasob (54000)

Taková plocha plodu je v tuto dobu docela normální.
Jinak cukr by měl být nahoře, plod trošku, ale ne moc zaříznutý do toho cukru a pod plodem by měla být vzdálenost prázdných buněk k nejspodnější loučce zhruba stejně dlouhá nebo o trošku delší jako vzdálenost od horního kraje plodu buňkama s cukrem k horní loučce.
Potom do doby zhruba první půlky až prvního měsíce mrazů by včelky měly putovat za zásobami nahoru, potom by měly dorazit k strůpku a dále putovat za zásobami vodorovně pod strůpkem.

Tohleto je normální běžné sezení včelstva, ve třeba dvou nástavcích 39x24, ale není jediné možné a jediné vhodné na zimu.

Jestli je plod obklopen cukrem nahoře i dole, nejsou tam prakticky žádné volné buňky, bylo na malou plástovou plochu dáno moc cukru.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54001


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lukas (217.12.62.38) --- 11. 9. 2011
polno zasob

pri kontrole matky som zistil ze plodisko je plne zasob na zimu a matka nemala de klast vcelstvo je silne ale plodu je len asi 10 krat 10 cm nebude to mat pliv na zimne vcely?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54000


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 9. 2011
Re: co je to za rostlinu (53907) (53908) (53910) (53915) (53916) (53919) (53921) (53922) (53933) (53934) (53939) (53940) (53944) (53945) (53946) (53948) (53949) (53952) (53960) (53963) (53966) (53968) (53970) (53974) (53984) (53985) (53988) (53992) (53993) (53995) (53996)

"Ale to také není odpověď na to co jsem se ptal. Pokud se nepletu tak na začátku byla řeč o výnosech,vhodné péči o půdu a o tom jestli má význam pěstovat GM plodiny kvůli používané agrochemie."

Ano, původně se diskutovalo o GM a z Vašich příspěvků vyplynulo, že to, co škodí, považujete za chemii a to, co neškodí, považujete za ????? . Nevím co a moje fantazie na to nestačí, nic mně nenapadá. Proto jsem se snažil toto vhodnými otázkami zjistit. Už je ze zvědavosti, jak vůbec může být možné tohle téma překroutit. Nechápu to.
Témata radioaktivity, sousedky se zahrádkou beru jako rozptylovací odlehčovací témata.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (212.24.152.58) --- 11. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991)

Menšík:Tomuto napadení je právě nutno zabránit.k tomu nám slouží právě Gabon, Kyselina mravenčí, nasazené v VII - VIII měsíci.
Právě tak to je k tomu nám slouží gabon, právě že zcela NESLOUŽÍ jestliže po 30 dnech gabonu PA jsem odebral zavíčkovaný plod, zafumigoval a spad byl 370 roztočů. Není to moc ale málo taky.

Ne za měsíc po fumigaci by ho tam bylo asi jednou tolik . (vyšší počty jsou jen asi u čtvrtiny včelstev)
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53998


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (89.176.131.199) --- 11. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53994)

Tak jsem to našel, co o tom píšou moudré hlavy:

Výtah z http://n-vcelari.cz/

Po slunovratu přechází včelstvo v 1. sestupné fázi již do režimu výchovy zimních včel, což znamená omezení rozlohy plodu. Potřebuje k tomu opět glycidy a pyl. V tomto období dorůstá také populace roztoče Varroa do svého maxima a může svojí početností ohrozit vyvíjející se zimní včely. Proto je po vytočení důležité se o tomto množství roztočů ve včelstvu přesvědčit kontrolou denního spadu roztočů na podložce. Při denním spadu 10 roztočů okamžitě léčit Formidolem, který je volně k dostání.
----------------------------------------------------------
Já to dělám již třetím rokem také tak. KM v odpařovčích aplikuji na přelomu
července a srpna, teď jsem ji dal podruhé. Nic nemonitoruji, až po první
fumigaci. Spady jsem po ní měl doposud minimální. Stejně se nedá nic
vymyslet. Třeba to léčení je zbytečné, dá to práci a stojí to určité peníze.
Kdybych měl několikrát monitorovat všechna včelstva a z toho vyvozovat
nějaké důsledky, tak je lepší preventivně aplikovat KM.
Haf
------------------------------------------
A proč čekat, když existuje kyselina mravenčí ? Já mám spad 0, ale mám to
letošní včelstva a KM působí i proti jiným virovým chorobám, tak ji ještě
před povinným léčením určitě nasadím. Pak chci dvakrát v roce dát
dlouhodobý odpařovač a bubu vědět, že jsem udělal vše co se dalo ... Než
sledovat, jak mi upadají včelstva a řešit to v diskusi ...

> ----------------------------------------
> Já sleduji napjatě zprávy tady a čekám. Pár let po posledních varaózních
> kolapsech to už je, navíc letos i u nás na severní Moravě zima vyšla tak,
> že včely plodovaly už dost brzo, takže už je zase na kolapsy nárok.
>
> Jaké jsou vaše názory na současný stav varroazy.
> J.B. "
> ----------------------------------------------------------
> Já sleduji denní spad VD u tří včelstev jednou týdně, abych měl alespoň
> nějakou představu o stavu VD. Nyní mám denní spad 11, 9, a 5 roztočů. Je
> to málo, nebo moc? Nemůžu s tím nic dělat. Varidol ještě nemám. Tak budu
> muset ještě měsíc počkat s léčením. H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53997


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (109.183.165.171) --- 11. 9. 2011
Re: co je to za rostlinu (53907) (53908) (53910) (53915) (53916) (53919) (53921) (53922) (53933) (53934) (53939) (53940) (53944) (53945) (53946) (53948) (53949) (53952) (53960) (53963) (53966) (53968) (53970) (53974) (53984) (53985) (53988) (53992) (53993) (53995)

Ale to také není odpověď na to co jsem se ptal. Pokud se nepletu tak na začátku byla řeč o výnosech,vhodné péči o půdu a o tom jestli má význam pěstovat GM plodiny kvůli používané agrochemie.
No budiž, ale ten konec debaty mi připomíná sousedku. Ona jako členka výboru v zahrádkářském svazu má takové rozumy na denním pořádku. když jsem dělala na zahradě domek pro spoluuživatele, aby se měli kde schovat a hnízdit. Tak to jsem si vyslech jak je to špatně protož se ta havěť tam bude množit. Co nemám dávat do kompostu, podle jejích rad by tam nepřišlo nic a sama zahradu hnojí jen průmyslově. No a proti čemu se všechno stříká to by bylo na dlouho to napsat takže ve zkratce, proti smrti.Doma jsme její rozumy pracovně pojmenovaly Rady ptáka otvíráka.
A tyhle rozdíly v přístupu k zahradě vedou k jednomu "problému", sousedka si přivede návštěvu, aby se pochlubila zahrádkou a nakonec stojí u plotu a dívají se k nám a sousedka vede monolog co kde máme apod.Ono je totiž u nás všechno tak nějak vzrostlejší a zelenější bez prům. hnojiv a postřiků. Kompost má dost dobrou výživovou hodnotu a s tou havětí co se množí a dělá škodu se množí i ta dravá havěť která se tou první živý. Letos máme na zahradě i odchov ježků, nic lepšího na slimáky není.Asi tři druhy střevlíků, ještěrky, v budce lejsky a 7 hnízd vrabců a ty jsou na mšice v době hnízdění takový malý kombajn. Včely na opylení nemám doma, ale jsou 2 hnízda čmeláků a v domku pro havěť samotářky. A včera zase "problém" ze sousedkou. Vykopal jsem mrkev a petržel, pestuji ji na hrůbku podobně jako brambory a zase jsem si dovolil mít lepší ůrodu, ale sousedku uklidňuji tím, že to je tak, protože nic o tom nevím, jelikož se říká, že čím hloupější sedlák, tím větší brambory a platí i o dalším.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53996


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 9. 2011
Re: co je to za rostlinu (53907) (53908) (53910) (53915) (53916) (53919) (53921) (53922) (53933) (53934) (53939) (53940) (53944) (53945) (53946) (53948) (53949) (53952) (53960) (53963) (53966) (53968) (53970) (53974) (53984) (53985) (53988) (53992) (53993)

Chemie je věda, která se zabývá vazbami mezi atomy a následně potom sloučeninami, které díky těm vazbám z těch různých atomů jsou složeny.
A protože atomy jsou základem veškeré hmoty, aspoň v tuhém, kapalném a plynném skupenství, je veškerá tato hmota chemie. Potom existuje ještě čtvrtá, poměrně běžná forma hmoty, to je plazma a to už chemie není, to je potom fyzika.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53995


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Hazdra (e-mailem) --- 10. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989)

Já to dělám již třetím rokem také tak. KM v odpařovčích aplikuji na přelomu
července a srpna, teď jsem ji dal podruhé. Nic nemonitoruji, až po první
fumigaci. Spady jsem po ní měl doposud minimální. Stejně se nedá nic
vymyslet. Třeba to léčení je zbytečné, dá to práci a stojí to určité peníze.
Kdybych měl několikrát monitorovat všechna včelstva a z toho vyvozovat
nějaké důsledky, tak je lepší preventivně aplikovat KM.
Haf
----- Original Message -----
From: "Lekki" <Josef.Lekki/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 10, 2011 10:20 AM
Subject: Re: Re: varroa prusvih


A proč čekat, když existuje kyselina mravenčí ? Já mám spad 0, ale mám to
letošní včelstva a KM působí i proti jiným virovým chorobám, tak ji ještě
před povinným léčením určitě nasadím. Pak chci dvakrát v roce dát
dlouhodobý odpařovač a bubu vědět, že jsem udělal vše co se dalo ... Než
sledovat, jak mi upadají včelstva a řešit to v diskusi ...

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 10.9.2011 08:36:05
> ----------------------------------------
> Já sleduji napjatě zprávy tady a čekám. Pár let po posledních varaózních
> kolapsech to už je, navíc letos i u nás na severní Moravě zima vyšla tak,
> že včely plodovaly už dost brzo, takže už je zase na kolapsy nárok.
>
> Jaké jsou vaše názory na současný stav varroazy.
> J.B. "
> ----------------------------------------------------------
> Já sleduji denní spad VD u tří včelstev jednou týdně, abych měl alespoň
> nějakou představu o stavu VD. Nyní mám denní spad 11, 9, a 5 roztočů. Je
> to málo, nebo moc? Nemůžu s tím nic dělat. Varidol ještě nemám. Tak budu
> muset ještě měsíc počkat s léčením. H.
>
>
>

__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6451 (20110909)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53994


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (109.183.39.191) --- 10. 9. 2011
Re: co je to za rostlinu (53907) (53908) (53910) (53915) (53916) (53919) (53921) (53922) (53933) (53934) (53939) (53940) (53944) (53945) (53946) (53948) (53949) (53952) (53960) (53963) (53966) (53968) (53970) (53974) (53984) (53985) (53988) (53992)

Kromě azbestu je všude kolem i radiace. Tak to potom nevím co ti Japonci ve Fukušimě blbnou. Čech by jim ukázal jak se odstraňuje havarie jaderné elektrárny. V kraťasech, triku a sandálech, když ta radiace je stejně všude kolem.
A mám tedy další otázku. Na jedný straně stolu máte na talíři vitaminové tablety s vlákninou, ve sklenici energetický nápoj vše tak aby to odpovídalo DDD (doporučená denní dávka) a na druhé straně stolu je na talíři např. smažený řízek s bramborovým salátem a nějaký zeleninový salát opět ve stejné výživové hodnotě DDD. Který z těchto talířů si vyberete?? To co se snažíte vysvětlit by ve vašem podání znamenalo, že je jedno který talíř si vyberete, protože všechno je podle vás chemie a není v tom rozdíl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53993


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 9. 2011
Re: co je to za rostlinu (53907) (53908) (53910) (53915) (53916) (53919) (53921) (53922) (53933) (53934) (53939) (53940) (53944) (53945) (53946) (53948) (53949) (53952) (53960) (53963) (53966) (53968) (53970) (53974) (53984) (53985) (53988)

"Aleši, v hnoji, nebo kompostu je tolik chemických jednotlivin, že si to neumíme ani představit. Některých je údajně málo, tak ještě přidáváme strojená hnojiva cíleně na následně pěstovanou plodinu. "

Tak nějak to je.
Aleši, co třeba azbest, to je podle tebe chemie nebo není?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53992


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990)

Poškození zimní a i letní generace vzniká již v zavíčkované buňce práve sáním roztoče. Tomuto napadení je právě nutno zabránit.k tomu nám slouží právě Gabon, Kyselina mravenčí, nasazené v VII - VIII měsíci. Varidor se nasazuje později a pomocí něhož se likvidují samišky které přezimovávají a výsledek této léčby se projeví právě až příští sezónu.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 10.9.2011 10:31:42
> ----------------------------------------
> Přirozené spady/ 24 hod mam 0 až 10 roztočů,
> Průměrně 2,4 roztoče na včelstvo a den.
> Včera jsm z jednoho včelastva se spadem 9 vybral zavíčkovaný plod a
> zafumigoval jsem to. Dnes budu znovu vkládat Formidol do tech vyšších
> spadů, nad 2 roztoče denně je to jen 6 včelstev z 25ti.
> J.B.
> Ačkoliv je pozdní datum 10.9. je myslím denní spad okolo 10 již dost vysoký
> aby došlo k poškození zimní generace, ale domýšlím si to protože žádné
> číslo z literatury nevím.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53991


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (212.24.152.58) --- 10. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989)

Přirozené spady/ 24 hod mam 0 až 10 roztočů,
Průměrně 2,4 roztoče na včelstvo a den.
Včera jsm z jednoho včelastva se spadem 9 vybral zavíčkovaný plod a zafumigoval jsem to. Dnes budu znovu vkládat Formidol do tech vyšších spadů, nad 2 roztoče denně je to jen 6 včelstev z 25ti.
J.B.
Ačkoliv je pozdní datum 10.9. je myslím denní spad okolo 10 již dost vysoký aby došlo k poškození zimní generace, ale domýšlím si to protože žádné číslo z literatury nevím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53990


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lekki (e-mailem) --- 10. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987)

A proč čekat, když existuje kyselina mravenčí ? Já mám spad 0, ale mám to letošní včelstva a KM působí i proti jiným virovým chorobám, tak ji ještě před povinným léčením určitě nasadím. Pak chci dvakrát v roce dát dlouhodobý odpařovač a bubu vědět, že jsem udělal vše co se dalo ... Než sledovat, jak mi upadají včelstva a řešit to v diskusi ...

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 10.9.2011 08:36:05
> ----------------------------------------
> Já sleduji napjatě zprávy tady a čekám. Pár let po posledních varaózních
> kolapsech to už je, navíc letos i u nás na severní Moravě zima vyšla tak,
> že včely plodovaly už dost brzo, takže už je zase na kolapsy nárok.
>
> Jaké jsou vaše názory na současný stav varroazy.
> J.B. "
> ----------------------------------------------------------
> Já sleduji denní spad VD u tří včelstev jednou týdně, abych měl alespoň
> nějakou představu o stavu VD. Nyní mám denní spad 11, 9, a 5 roztočů. Je
> to málo, nebo moc? Nemůžu s tím nic dělat. Varidol ještě nemám. Tak budu
> muset ještě měsíc počkat s léčením. H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53989


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145; __utmz (193.179.175.210) --- 10. 9. 2011
Re: co je to za rostlinu (53907) (53908) (53910) (53915) (53916) (53919) (53921) (53922) (53933) (53934) (53939) (53940) (53944) (53945) (53946) (53948) (53949) (53952) (53960) (53963) (53966) (53968) (53970) (53974) (53984) (53985)

Aleši, v hnoji, nebo kompostu je tolik chemických jednotlivin, že si to neumíme ani představit. Některých je údajně málo, tak ještě přidáváme strojená hnojiva cíleně na následně pěstovanou plodinu.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53988


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (89.176.131.199) --- 10. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973)

Já sleduji napjatě zprávy tady a čekám. Pár let po posledních varaózních kolapsech to už je, navíc letos i u nás na severní Moravě zima vyšla tak, že včely plodovaly už dost brzo, takže už je zase na kolapsy nárok.

Jaké jsou vaše názory na současný stav varroazy.
J.B. "
----------------------------------------------------------
Já sleduji denní spad VD u tří včelstev jednou týdně, abych měl alespoň nějakou představu o stavu VD. Nyní mám denní spad 11, 9, a 5 roztočů. Je to málo, nebo moc? Nemůžu s tím nic dělat. Varidol ještě nemám. Tak budu muset ještě měsíc počkat s léčením. H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53987


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 10. 9. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53976) (53977) (53979) (53981) (53982) (53983)

Díky za opravu. Byl to překlep. Samozřejmě se jedná o amébovou a nikoli abémovou dyzenterii.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53986


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (109.183.205.169) --- 10. 9. 2011
Re: co je to za rostlinu (53907) (53908) (53910) (53915) (53916) (53919) (53921) (53922) (53933) (53934) (53939) (53940) (53944) (53945) (53946) (53948) (53949) (53952) (53960) (53963) (53966) (53968) (53970) (53974) (53984)

Tak v tom případě bych měl chemickou otázku. Jaký je chemický vzorec pro humus a nebo jaký je chemický vzorec pro půdní bakterie. Tohle jsou nejdůležitější látky v půdě, ty ostatní, jako základní N,P,K by si bez předchozích ani neškrtli.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53985


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145; __utmz (193.179.175.210) --- 9. 9. 2011
Re: Re: Re: co je to za rostlinu (53907) (53908) (53910) (53915) (53916) (53919) (53921) (53922) (53933) (53934) (53939) (53940) (53944) (53945) (53946) (53948) (53949) (53952) (53960) (53963) (53966) (53968) (53970) (53974)

Ikdyž vracím půdě to co jsem z ní pěstovanou kulturo vyždímal v podobě hnoje, nebo kompostu je to pořád chemie.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53984


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (109.183.179.132) --- 9. 9. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53976) (53977) (53979) (53981) (53982)

Abémová není je to amébová takže ta jmenovaná Amebiáza a člověk se z toho pooo, ale pokud Amébová nákaza je u včel jen jiný název pro Měňavkovou nákazu tak to jsem doma ikdyž to teď slyším poprvé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53983


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 9. 9. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53976) (53977) (53979) (53981)

Pamatuji-li si dobře,je Amébová nákaza = Měňavková nákaza je to parazitární onemocnění dospělých včel způsobené měňavkou včelí - Malpighamoeba melificae. Její výskyt je dle literatury u starých včel v březnu - květnu. Čili jedná se o onemocnění, které je možné zaměnit s nosematózou. Ke zjištění správné příčiny onemocnění je nutné laboratorní vyšetření, nebo zkušenosti a mikroskop. Člověk se pose.e z úplně jného parazita kterého získá nejčastěji v exotických zemích s nízkou kulturou hygieny. Nazývá se to shodou okolností abémová dyzenterie - Amebiáza. Pokud se mýlím, opravte mne.
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53982


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 9. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53976) (53977) (53979)


gupa napsal:

> No já přemýšlím, že vedle nosemózy problémem může být i amébová nákaza.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Amébova nákaza u včel? Né že bych o tom nějak věcně pochyboval, ale měl jsem za to, že se tohle vyskytuje u člověka. Průjem způsobený nějakým prvokem z teplejších oblastí odkud si to dovezem jako suvenýr z dovolené.

Aleš M.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53981


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 9. 2011
Re: Re: Re: co je to za rostlinu (53907) (53908) (53910) (53915) (53916) (53919) (53921) (53922) (53933) (53934) (53939) (53940) (53944) (53945) (53946) (53948) (53949) (53952) (53960) (53963) (53966) (53968) (53970) (53974) (53975)

Tak to už je skoro jako záhada Bermudského trojuhelníku, něco je, ale vlastně nikdo neví jestli to vlastně je, ale v podstatě věci je to všechno tak. Ještě že dělám do včel. :-)


Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: co je to za rostlinu
> Datum: 09.9.2011 10:32:38
> ----------------------------------------
>
> Hm, chemie je úplně všecko. Kde je nějaká hmota, tam je chemie.
> Akorát je třeba trochu se snažit a trochu studovat, aby člověk věděl, jaká
> chemie to je. Jinak se může stát, že co chemie není, najednou s nějakým
> objevem chemie je.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53980


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 9. 9. 2011
Re: Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53976) (53977)


No já přemýšlím, že vedle nosemózy problémem může být i amébová nákaza. Moc se okolo tohoto nemluví, moc nezjišťuje, ale jakési podezření může být také na místě. Tak jestli bude nějaké vyšetření mrtvolek na typ nosema, tak se přítomnost améb dá ověřit dohromady._gp_
......
Radek Hubač (e-mailem) --- 9. 9. 2011
Re: Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53976)
pořád tu řešíte kleštíka a ev. viry, asi budu za pitomce, ale zeptám se, jestli tu kromě mě ještě někdo přemýšlí o nosemóze. O víkendu budu odebírat vzorky létavek na vyšetření... podle mých pozorování má nosemóza kritický vliv na výnos v následujícím roce...
Radek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53979


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potužník Václav (e-mailem) --- 9. 9. 2011
Re: Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53976) (53977)

RH:".. přemýšlí o nosemóze ..."

Radku, určitě ano.
Navíc pokud se do googlu napíše "Nosema ceranae",
začnou padat odkazy na výzkumáky a přírodovědné školy
z celého světa, jako přezrálé hrušky.
Já vidím jako možné dva důvody. Buď to,
že granty jsou nejistější přijem výzkumu a škol,
nebo stejně jako případě VD pohyb včelstev uvedl do pohybu
další skutečně velké nebezpečí pro evropská včelstva.
Já zítra do poslední dávky roztoku budu kapat KM.
S koloidní sírou nemám žádnou zkušenost, navíc asi
by byla její aplikace vhodnější na jaře postřikem v roztoku 1:1
Vašek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53978


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 9. 9. 2011
Re: Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53976)

pořád tu řešíte kleštíka a ev. viry, asi budu za pitomce, ale zeptám se, jestli tu kromě mě ještě někdo přemýšlí o nosemóze. O víkendu budu odebírat vzorky létavek na vyšetření... podle mých pozorování má nosemóza kritický vliv na výnos v následujícím roce...
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 09.9.2011 11:37:45
> ----------------------------------------
> Jan Burgel napsal:
>
> "Kolega včelař který začal fumigovat má velké spady, (po kysel. mravenčí,
> gabonu ) má spad po fumigaci až 1000 roztočů.
>
> Chtěl jsem také nějakou fumigaci zkusit, u těch včelstev která měla první
> dem po vložení gabonu spad 200 roztočů,
> prohlédl jsm včely ale je tam ještě až 6 rámků plodu všech stadií. Tak jsem
> to zase jen zavřel a budu monitorovat přirozený spad ( tam ale nic
> neuvidím)a fumigaci až později
>
> Jaké jsou vaše názory na současný stav varroazy.
> J.B. "
> .............
>
> Můj názor je ten, že příroda v letošním roce včelařům na valné části území
> zřejmě opět ukáže, že není dobré ignorovat odolnost svých včelstev proti
> roztoči.
>
> Jinak pokud nevěříte přirozenému spadu a chcete - li věřit údajům z
> literatury, že se 1/3 až 1/2 roztočů nachází na včelách a zbytek na plodu,
> potom pokud uděláte v tuto dobu fumigaci (a Turčány ji nazývá odlehčovací),
> potom si můžete odhadnout kolik roztočů zůstalo na plodu, pokud spad po
> fumigaci znásobíte dejme tomu dvěma.
>
> Je to také jedem z možných zdrojů informací o stavu roztočů ve včelstvu.
>
> Tak nám všem přeju, ať nám jara dožije co nejvíce včelstev, a ať se co
> nejvíce z nás začne zajímat o odolnost svých včelstev proti kleštíkovi, a
> vyžaduje stejný přístup hlavně po dodavatelích svých natek.
>
> RK
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53977


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 9. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971)

Jan Burgel napsal:

"Kolega včelař který začal fumigovat má velké spady, (po kysel. mravenčí, gabonu ) má spad po fumigaci až 1000 roztočů.

Chtěl jsem také nějakou fumigaci zkusit, u těch včelstev která měla první dem po vložení gabonu spad 200 roztočů,
prohlédl jsm včely ale je tam ještě až 6 rámků plodu všech stadií. Tak jsem to zase jen zavřel a budu monitorovat přirozený spad ( tam ale nic neuvidím)a fumigaci až později

Jaké jsou vaše názory na současný stav varroazy.
J.B. "
..............

Můj názor je ten, že příroda v letošním roce včelařům na valné části území zřejmě opět ukáže, že není dobré ignorovat odolnost svých včelstev proti roztoči.

Jinak pokud nevěříte přirozenému spadu a chcete - li věřit údajům z literatury, že se 1/3 až 1/2 roztočů nachází na včelách a zbytek na plodu, potom pokud uděláte v tuto dobu fumigaci (a Turčány ji nazývá odlehčovací), potom si můžete odhadnout kolik roztočů zůstalo na plodu, pokud spad po fumigaci znásobíte dejme tomu dvěma.

Je to také jedem z možných zdrojů informací o stavu roztočů ve včelstvu.

Tak nám všem přeju, ať nám jara dožije co nejvíce včelstev, a ať se co nejvíce z nás začne zajímat o odolnost svých včelstev proti kleštíkovi, a vyžaduje stejný přístup hlavně po dodavatelích svých natek.

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53976


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 9. 2011
Re: Re: Re: co je to za rostlinu (53907) (53908) (53910) (53915) (53916) (53919) (53921) (53922) (53933) (53934) (53939) (53940) (53944) (53945) (53946) (53948) (53949) (53952) (53960) (53963) (53966) (53968) (53970) (53974)

"Chemie je pořád chemie a není ekologická, takže je to jedno jak moc je selektivní a že nějakou GM rostlinu nepoškodí, když se stejně používá. "

Hm, chemie je úplně všecko. Kde je nějaká hmota, tam je chemie.
Akorát je třeba trochu se snažit a trochu studovat, aby člověk věděl, jaká chemie to je. Jinak se může stát, že co chemie není, najednou s nějakým objevem chemie je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53975


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.7.86) --- 9. 9. 2011
Re: Re: Re: co je to za rostlinu (53907) (53908) (53910) (53915) (53916) (53919) (53921) (53922) (53933) (53934) (53939) (53940) (53944) (53945) (53946) (53948) (53949) (53952) (53960) (53963) (53966) (53968) (53970)

Olej je rozdělen na lisovaný a extrahovaný a to jsou ty rozdíly v ceně. Extrahovaný je šunt. Jinak cokoliv co je v rostlině je i v semenu ze kterého se lisuje a tedy z oleje se nic nevypaří.
Chemie je pořád chemie a není ekologická, takže je to jedno jak moc je selektivní a že nějakou GM rostlinu nepoškodí, když se stejně používá.
Výnosy nemají nic společného s počtem postřiků. Znám jednoho hodně malého zem. ten si ty svoje asi 2h obdělává koňmi. Agronom jak před válkou. GM rostliny nemá a nemá ani postřikovač a výnosy srovnatelné s velkofarmou. Když jsem byl v zemědělství tak jsem to jeho políčko jezdil sekat kombajnem a vím kolik měl výnos. Ono celé zemědělství je od základu závislé na vhodné odrůdě a hlavně půdě a o půdu je potřeba se postarat, když dává musí se jí vrátit a to nemá s žádnou chemií ani GM plodinami nic společného.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53974


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971)

Já sleduji napjatě zprávy tady a čekám. Pár let po posledních varaózních kolapsech to už je, navíc letos i u nás na severní Moravě zima vyšla tak, že včely plodovaly už dost brzo, takže už je zase na kolapsy nárok.
Plánoval jsem letos konečně v srpnu včely setřepat na mezistěny a v rámci toho je i fumigovat, bohužel nevyšlo mi to.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53973


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 9. 9. 2011
Re: Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971)

Já nevím jak u mě, jsem pryč, ale Martin Kamler mi teď psal, že minuly tyden byl u Lazni Bohdanec a videl 30% vcelstev pred kolapsem, ukazkova patologie - roztoci spolecne s DWV.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 09.9.2011 09:48:07
> ----------------------------------------
> Kolega včelař který začal fumigovat má velké spady, (po kysel. mravenčí,
> gabonu ) má spad po fumigaci až 1000 roztočů.
>
> Chtěl jsem také nějakou fumigaci zkusit, u těch včelstev která měla první
> dem po vložení gabonu spad 200 roztočů,
> prohlédl jsm včely ale je tam ještě až 6 rámků plodu všech stadií. Tak jsem
> to zase jen zavřel a budu monitorovat přirozený spad ( tam ale nic
> neuvidím)a fumigaci až později
>
> Jaké jsou vaše názory na současný stav varroazy.
> J.B.
> Na PSNV je článek první kolapsy v ČR Klíma
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53972


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (212.24.152.58) --- 9. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900)

Kolega včelař který začal fumigovat má velké spady, (po kysel. mravenčí, gabonu ) má spad po fumigaci až 1000 roztočů.

Chtěl jsem také nějakou fumigaci zkusit, u těch včelstev která měla první dem po vložení gabonu spad 200 roztočů,
prohlédl jsm včely ale je tam ještě až 6 rámků plodu všech stadií. Tak jsem to zase jen zavřel a budu monitorovat přirozený spad ( tam ale nic neuvidím)a fumigaci až později

Jaké jsou vaše názory na současný stav varroazy.
J.B.
Na PSNV je článek první kolapsy v ČR Klíma

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53971


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 9. 2011
Re: Re: Re: co je to za rostlinu (53907) (53908) (53910) (53915) (53916) (53919) (53921) (53922) (53933) (53934) (53939) (53940) (53944) (53945) (53946) (53948) (53949) (53952) (53960) (53963) (53966) (53968)

Já myslím, že mezi olejem z GM a mezi olejem vyrobeným z neGM plodiny žádný kvalitativní rozdíl nebude. Bude tam maximálně trošku jiný poměr těch lipidů stejně jako kdyby se jednalo o o olej vyrobený z jiné odrůdy, jinak nic víc. Žádná látka, ve které by se našly geny a jejichž rozborem by se tak dalo zjistit, jestli olej je z GMO nebo neGMO, ve stolním oleji nejspíš nebude. Běžný olej je lisován v podstatě průmyslově nebo dokonce kvůli vyšší výtěžnosti přímo extrahován potravinářským technickým benzínem, pravděpodobnost, že by se tam nějaké tuhé příměsi s geny dostaly, bude asi nulová.
To už je mnohem větší rozdíl v medu, skrz toho, že v těch pylových zrnkách v medu se dá najít a doložit případná genetická modifikace v okolí zdroje medu.

Co se týká těch herbicidů, je podstatně větší problém vyrobit selektivní herbicid, kde je ta selektivita ze strany té chemie. Rostliny se dělí na dvě hlavní skupiny, jednoděložné a dvojděložné. Je relativně snadné vyrobit selektivní herbicid na jednoděložné, má li přežít dvojděložná rostlina a naopak, ale už je to určitý problém. Podstatně větší problém je, když se má vyrobit selektivní herbicid přímo na určitou skupinu rostlin. Třeba na brukvovité na řepku. Ani chemie není všemocná , takový prostředek je buďto drahý nebo náročný na manipulaci, možnosti míchání s dalšími prostředky, nebo v přírodě zanechává dlouho přežívající rezidua či je nežádoucím toxický třeba na hmyz nebo jiné živočichy. Nejspíš u takového prostředku bude od každého něco. Případně se těch selektivních herbicidů kombinuje víc.
Zatímco pokud je ta selektivita díky GM na straně té rostliny, žádné kompromisy v chemii se nemusí řešit. Prostě příslušný totální herbicid se dá udělat levně a snadno tak,že kromě rostlin je na ostatní živočichy netoxický, rychle se rozloží a nezanechává škodlivá rezidua. Z tohoto pohledu jsou GM rostliny ekologické.

Co se týká výnosů, zřejmě nezpochybnitelným faktem je to, že se proti dřívějšku podstatně zhoršila půda na polích. Nám vzali záhumenek někdo v roce 1975, ještě v roce 90 bylo na těch místech vidět tmavší vyhnojenou půdu. Dneska už to vidět není, je tam stejná "planina" jako jinde. Ale výnosy jsou dnes stoprocentně vyšší než tehdy.
Porost na polích, řepka, obilí, dneska je mnohem stejnoměrnější než tehdy. Jednotlivé rostlinky jsou od sebe stejně hustě na kraji pole jako uprostřed a jednotlivé rostliny jsou jedna jako druhá. To dřív tak stejnoměrné nebývalo a občas, v ploše těch jednotek procent, se povedlo plevelům tu plodinu přerůst. Dneska to roste tak hustě, že kdyby to tak hustě rostlo před těmi 40 lety, sklidilo by se to jedině v případě superoptimálního počasí, kdy by posledních 2 - 4 týdny vůbec nepršelo. Jinak po prvním dnu deště by takhle hustá zralá řepka či obilí polehlo a zrno by okamžitě chytlo plíseň. Dneska může takhle do zralého pršet i měsíc a leckde se nic moc neděje, což ukázal letošní rok, na Hané skočily žně teprve někdy teď a výnosy obilí si pochvalují.
Rozdíl bude asi v celém komplexu opatření. Dříve se akorát namořilo zrní, aby ho na poli nesežrali ptáci nebo myši, pravda, velice toxickými mořidly třeba na bázi arzénu. Potom to na poli od září po červen příštího roku rostlo samo a další zásah byla až sklizeň. Případné postřiky do porostu byla spíš nouzová speciální věc. Pokud se nevydařilo. Gró boje proti plevelům byla příprava půdy před setím, kdy se plevely ničily mechanicky.
Dneska se zaseje a pak se mnohonásobně stříká. Aby před mrazem v zimě byla vyzrálá pletiva, aby to nebylo přerostlé a odolalo tak mrazu, aby to v zimě pod sněhem neplesnivělo, na jaře potom aby se zničila po zimě plíseň, aby se přihnojilo, proti nějakým "broukům", aby nesežrali stonky, listy nebo květy. Taky nějaký selektivní herbicid, určitě nejméně dvakrát, po vzcházení a na jaře... Před sklizní v zeleném stavu se stříká, aby se zpevnila pletiva a nepolehlo to, aby zrno neplesnivělo, aby rostlinu nechytla rez, aby to dozrálo stejnoměrně, aby řepka v luscích při vlhkém počasí neklíčila ..... Řepka potřebuje cca 25 agrotechnických zásahů, obilí cca 15, z toho některé se dají spojit, ale pořád je to moc......
Asi to je dohromady spojené i s dnešními odrůdami,kdyby se dnešní odrůdy měly pěsovat stejně jako odrůdy kdysi, nejspíš by výnos dopadl katastrofálně.
Likvidace plevelů herbicidy v porostu je pak jeden z velmi důležitých zásahů, které se obejít nedají.
Toto je prostě dnešní zemědělství, návrat k nějakému eko a bio plošně je kvůli podstatnému poklesu výnosů a zvýšení pracnosti nemožný, takto obhospodařovaná pole jsou díky těm zásahům pro zvěř i pro lidi v podstatě mrtvá území plná chemie . I když pokud zemědělec neudělá chybu, ( nekupuje třeba levné falšované agrochemikálie z východu) díky vysoké úrovni těch používaných chemických prostředků ve výsledných produktech ta chemie prakticky není.
No a teď je možnost, díky použití GMO plodin, některé z těch hcemických postřiků, konkrétně ty herbicidní nebo ty na "brouky" , buď přímo vynechat nebo udělat je aspoň výrazně ekologičtější.....
Jinak přirozeně záleží na konkrétní odrůdě plus na konkrétním prostředí, kde se má pěstovat, kolik agrotechnických zásahů spojených s chemií bude ten porost vyžadovat.
Ideální je přirozeně, kdyby se to jen zastrkalo do země a až do sklizně nevyžadovalo žádnou chemii. Byla by to pak živá plocha, kde by žila zvěř, obojživelníci, brouci jako byly všechny pole a louky před takovými 40 lety nebo jako jsou dnes chráněná území nebo biokultury. Ale musela by se udržet ta vysoká výnosnost, aby to bylo ekonomicky výhodné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53970


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 9. 9. 2011
Re: Re: Re: co je to za rostlinu (53907) (53908) (53910) (53915) (53916) (53919) (53921) (53922) (53933) (53934) (53939) (53940) (53944) (53945) (53946) (53948) (53949) (53952) (53960) (53963) (53966) (53968)

"A další nebezpečí které bych viděl v GM které jsou odolné vůči herbicidům bych odhadl na to že si zemědělci nebudou dávat pozor na dávkování. Pokud nemá odrůdu která je odolná vůči her. , tak si na to dávkování a správnou aplikaci dává ja sakra pozor, aby si nezničil úrodu. Letos si tu jeden drobný pěstitel a chemik takhle vytvořil panašovanou pšenici. "
---------------
to se nebojte, tohle hrozí jen u drobných pěstitelů, kteří tak nějak neřeší decku přípravku. Když se ale má postříkat věší plocha, musí se na předávkování přilít ne decka, ale třeba celý kanystr, který stojí hromadu peněz.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53969


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (109.183.251.38) --- 9. 9. 2011
Re: Re: Re: co je to za rostlinu (53907) (53908) (53910) (53915) (53916) (53919) (53921) (53922) (53933) (53934) (53939) (53940) (53944) (53945) (53946) (53948) (53949) (53952) (53960) (53963) (53966)

A proč by ten olej měl mít jiné složení? Lipidy, či co je obsaženo ve složení, budou pořát lipidy ať je to z takové nebo makové rostliny. Jde o další příměsi látek.
Já jsem z doby kdy selektivní herbicidy už byly a ty se na výnosu nijak významně nepodepisují a určítě ne s tunovými rozdíly. To co bylo třebe po válce a teď, je odrůdou. Na takový výnos nepotřebuji GM. A i stroji. Dnes jsou mnohem přesnější, secí stroj za koně má na h asi 250kg spotřebu osiva a dnešní secí stroj kolem 100kg. A ty čističky zrna jedou pořád i dnes, z obilý se odstranuje vše i poškozené obilky, potom je lepší výkupní cena.
A další nebezpečí které bych viděl v GM které jsou odolné vůči herbicidům bych odhadl na to že si zemědělci nebudou dávat pozor na dávkování. Pokud nemá odrůdu která je odolná vůči her. , tak si na to dávkování a správnou aplikaci dává ja sakra pozor, aby si nezničil úrodu. Letos si tu jeden drobný pěstitel a chemik takhle vytvořil panašovanou pšenici.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53968


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 9. 2011
Re: Genove manipulovany med se uz nesmi prodavat! (53958) (53965)

"Jak to běžný včelař může zjistit? Existuje nějaká akreditovaná laboratoř, která rozbor udělá? Dol asi ne... Děkuji"

Co tam na tom chceš zjišťovat? Vždyť pylu je v medu 0,00 nic!
I kdyby to byl med přímo z květů GMO plodin, byl by to prakticky úplně stejný med jako každý jiný! Odlišovat ho od jiného medu by byl stejný podvod jako když na Šumavě svého času škrtnutím pera uměle vysázený les předělali na přírodní les a následně potom vznikly ty letošní tanečky kolem kácení.
Prostě bylo by to papírové teoretické odlišení, které v tom medu nemá žádný skutečný reálný podklad. Asi jako když z jednoho pole půlku plodin prohlásím za bio a půlku prodám jako normální plodiny nwbo tak nějak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53967


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 9. 2011
Re: Re: Re: co je to za rostlinu (53907) (53908) (53910) (53915) (53916) (53919) (53921) (53922) (53933) (53934) (53939) (53940) (53944) (53945) (53946) (53948) (53949) (53952) (53960) (53963)

" Tohle je věta nad kterou mě napadla otázka tak proč GM když se chemie stejně do toho tlačí. Včera večer jsem byl na nákupu a díval jsem se na jedlé oleje a našel jsem tam jeden kde byla přidána sója MON a nějaké číslo a jinak mě docela překvapilo, že někteří výrobci na svém balení měli napsáno, že na výrobu nebyly použity suroviny GMO. Proč asi, protože chápou, že jsou zákazníci kteří právě proto dají jejímu výroku přednost.
Státy a kontinenty kde mají problém se zajištěním výživy a odkud chodí zprávy o zázračných plodinách měly problém se zajištěním výživy vždy. Před časem jsem něco zachytil v TV tuším že to byla Indie, kde se vrací k původnímu zemědělství, protože mají zničenou půdu o průmyslových hnojiv.
Ikdyž dnes už v zem. nejsem tak mohu říct, že nějakou tu brázdu jsem vyoral a nějaký ten klásek posakl. A dokonce pamatuji hospodáře kdy jsme nestříkaly obratě, to byla bezzásahová zóna pro množení plevele, který je důležitý pro hmyz který slouží dál jako potrava dinosaurům a ti mají dost potravy aby se množily a pomáhaly s další likvidací hmyzu. Semena plevele navadily nikomu, obilí stejně jde do čističky ať ten plevel tam je nebo není a plevy se semeny pl"

No, pokud výrobci uvádějí konkrétně na stolním oleji, že byl vyroben z neGMO surovin , tak to není nic jiného než marketing. Zrovna stolní olej je totiž látka s konkrétním chemickým složením úplně stejným bez ohledu na to, jestli je z geneticky modifikovaných nebo z negeneticky modifikovaných surovin. Neboli je to podvůdek na spotřebitele, zaměřený na lidi zhlouplé, kteří mají z GM strach. Myslím, že jsem ten olej viděl, je to olej ze Setuzy s asi 1,5 až dvakrát vyšší cenou než ostatní oleje. Taky jsem si ho koupil, když v supermarketu nešel na odbyt a tak ho zlevnili na cenu ostatních olejů, aby se ho zbavili.

Co se týká pěstování dříve a čištění obilí od plevelů v čističce kdysi,taky to pamatuji. Tehdy to byla, dá se říct, plošná biovýroba. Protože chemické prostředky tehdy prakticky nebyly a selektivní herbicidy snad ani nebyly ještě vyvinuty ani v laboratořích. Plevely se likvidovaly mechanicky úpravou půdy a potom se v čističce odělovaly semena plevelů od obilí. Jenže tehdy byly rekordní výnosy 3 - 4 tuny a normální tak 2 tuhy obilí z hektaru. A když bylo mizerné počasí jako letos , tak byly výnosy z hektaru tuna nebo i míň. Dneska jdou výnosy z hektaru k 7 tunám i víc.Kdyby dnešní zemědělec měl rekordní výnos jen takové 4 tuny obilí z hektaru, nezaplatil by ani nutné agrotechnické zásahy na tom poli a byl by v minusu.
Akorát že pro včelaře to byly dobré časy, protože plevely v množství řádově procent plochy, které tehdy byly na polích vždy, zajišťovaly v červnu a červenci dobrou podpůrnou snůšku, když hlavní snůšky zklamaly. A pokud by zemědělci ty pole nějak zkonili, vyrostlo tam plevelů řádově desítky procent a potom z toho mohl být i nějaký med na vytáčení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53966


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Luboš (90.180.232.198) --- 8. 9. 2011
Re: Genove manipulovany med se uz nesmi prodavat! (53958)

Jak to běžný včelař může zjistit? Existuje nějaká akreditovaná laboratoř, která rozbor udělá? Dol asi ne... Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53965


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 8. 9. 2011
Re: Re: Re: co je to za rostlinu (53907) (53908) (53910) (53915) (53916) (53919) (53921) (53922) (53933) (53934) (53939) (53940) (53944) (53945) (53946) (53948) (53949) (53952) (53960) (53963)

Pokud jsem viděl stejný pořad, nešlo jen o hnojiva, ale i o to, že farmáři nakouppili drahé osivo, které ale v nedalo očekávanou úrodu, půda byla zničean i erozí, která ve velkém požírá půdu i u nás, hlavně v širokořádkových kulturách.
Ukazovali tam nějakého místního nadšence, který cestuje od vesnice k vesnici a propaguje takový styl hospodaření, kdy je půda stále kryta rostlinami původních odrůd v kombinaci s rostlinami vyživujícími půdu, což zmírňuje nedostatek vláhy a brání erozi. Tím je samozřejmě trnem v oku velkofirmám dodávajícím hnojiva, pesticidy a osiva.

Mějme toto na paměti při zavádění osiv, na které má někdo patent.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53964


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 9. 2011
Re: Re: Re: co je to za rostlinu (53907) (53908) (53910) (53915) (53916) (53919) (53921) (53922) (53933) (53934) (53939) (53940) (53944) (53945) (53946) (53948) (53949) (53952) (53960)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: co je to za rostlinu
> Datum: 08.9.2011 11:42:37
> ----------------------------------------
Herbicidy, na
které jsou GMO odrůdy odolné, bude asi třeba čas od času měnit, ale to není
nic nového a děje se to i jinde s jinými chemickými prostředky a běžně.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tohle je věta nad kterou mě napadla otázka tak proč GM když se chemie stejně do toho tlačí. Včera večer jsem byl na nákupu a díval jsem se na jedlé oleje a našel jsem tam jeden kde byla přidána sója MON a nějaké číslo a jinak mě docela překvapilo, že někteří výrobci na svém balení měli napsáno, že na výrobu nebyly použity suroviny GMO. Proč asi, protože chápou, že jsou zákazníci kteří právě proto dají jejímu výroku přednost.
Státy a kontinenty kde mají problém se zajištěním výživy a odkud chodí zprávy o zázračných plodinách měly problém se zajištěním výživy vždy. Před časem jsem něco zachytil v TV tuším že to byla Indie, kde se vrací k původnímu zemědělství, protože mají zničenou půdu o průmyslových hnojiv.
Ikdyž dnes už v zem. nejsem tak mohu říct, že nějakou tu brázdu jsem vyoral a nějaký ten klásek posakl. A dokonce pamatuji hospodáře kdy jsme nestříkaly obratě, to byla bezzásahová zóna pro množení plevele, který je důležitý pro hmyz který slouží dál jako potrava dinosaurům a ti mají dost potravy aby se množily a pomáhaly s další likvidací hmyzu. Semena plevele navadily nikomu, obilí stejně jde do čističky ať ten plevel tam je nebo není a plevy se semeny plevele se sypaly v zimě do krmelce. Lány byly rozděleny na pruhy rozdílných plodin, menší plocha menší problémy s šířením nemocí a škůdců. A základ vysokého výnosu byl v hnoji.


Aleš M.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53963


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 9. 2011
Re: staroveka vcela (53943) (53947) (53956)

no a nebylo to vesmes v brtich a kosnicich ?

S pozdravem

Jan Cervenka
----------------------------------------------------------------------------------------------------

Brtě a košnice je to co víme, to co bylo někde znázorněno v nějakém století. Jinak kdyby měl někdo zájem, tak asi někde tu jejich nádobu mám vyfotografovanou, a když se zadaří a najdu ji mohu ji přeposlat. Ale určitě až večer teď jsem jen nakoukl co se zde děje.

Aleš M.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53962


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 9. 2011
Re: staroveka vcela (53943) (53947) (53956)

"no a nebylo to vesmes v brtich a kosnicich ?"

Ve středomoří kdysi včely usídlovali ve válcích z pálené hlíny postavených na ležato. Válce stavěli na sebe a dělali z nich tak jakési včelařské zdi.
Brtě a košnice jsou asi záležitost těch zemí, kde jsou v zimě mrazy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53961


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 9. 2011
Re: Re: Re: co je to za rostlinu (53907) (53908) (53910) (53915) (53916) (53919) (53921) (53922) (53933) (53934) (53939) (53940) (53944) (53945) (53946) (53948) (53949) (53952)

"Zastance chemie nejsem, no GMO vyuziva toho, ze jeji odrudy jsou odolne vuci Roundup-u, kterym se pote 3x rocne osetruji pole. Bohuzel Ambrozie trojklanna, turanka a cirok halabsky se staly glyfosfat-rezidentni...
(zdroj: ceske vydani Scientific american, kveten 2011, strana 46-49, clanek: rostouci hrozba SUPERPLEVEL).
Tu pisou neco podobneho:
http://blisty.cz/art/14502.html
ale urcite Vas lepe presvedci ceska mutace jednoho z prednich vedeckych casopisu.

Myslim, ze rozmanitost je prirode prirozena, opak muze byt nebezpecny.
http://www.osel.cz/index.php?clanek=1903

Hrat si na boha, kdyz clovek neumi zadnou rostlinu "vyrobit", nekdy ani nezna zakladni veci (embryo vznikne z jedne bunky, ktera se rozdeli na 2, 4 atd. a dodnes netusime mechanizmus, jak se ktera bunka dozvi, jestli ma vytvaret kost nebo ledvinu)."

No, co se týká Roundapu, je používaný minimálně v Evropě mnohonásobně víc na neGMO rostliny, takže je otázka, kde ta odolnost plevelů vznikla. Co se týká odolnost GMO, na účinnou látku glyfosát, jestli si ten název dobře pamatuji, je to záležitost stará takových 20 let , prakticky se tyto GMO rostliny používají takových 15 let. Takže nejvyšší čas na nějakou změnu. Kromě Evropy, kde samotné povolovací řízení trvá 6 - 10 let, takže co se v Evropě začíná oficiálně používat, je už třeba jinde staré, překonané a finanční výnosnost takové odrůdy může být dávno za zenitem. Herbicidy, na které jsou GMO odrůdy odolné, bude asi třeba čas od času měnit, ale to není nic nového a děje se to i jinde s jinými chemickými prostředky a běžně.

Co se týká toho článku na Oslovi, nemusíme ani chodit do tropů a mimo obor. Ještě před takovými 50 lety bylo na území ČR chováno možná až několik tisíc místních variet včely medonosné. Linií, které předkové včelaři "vytáhli" z místní přírody, takže byly na to místo dokonale přizpůsobené a ještě je více či méně šlechtili. A to všechno včelaři v zájmu co největších výnosů medu zničili. Dneska se chová na území ČR nějak k 5 základních linií včel medonosných, které se jen ne více než 2 - 4 generace matek dále rozchovávají , než skončí jako produkční matky v produkčních včelstvech, které jsou zestárlé zamáčknuty bez možnosti dalšího výběru a nahrazovány zase matkami odchovanými zase z některé původní linie. Jen málokterý včelař se dneska snaží o nějaký dlouhodobější výběr a o vznik nějaké místní varianty včely.

Podle mně se jen čeká na objevení třeba nějaké nové či zmurované nakažlivé nemoci nebo nového škudce. Jestli bylo dříve u nás několik tisíc více či méně geneticky odlišných liní a dnes je jich rozchováváno 5, je pravděpodobnost, že na území ČR se objeví včelstva s geny odolnosti k nové nemoci nebo škůdci zhruba tisíckrát menší. A podobné to je v celé Evropě.
Kdyby se nedej bože něco takového skutečně objevilo, tak evropští chovatelé těchto základních linií budou "prstíčky dloubat" ve včelařsky co nejzaostalejších oblastech Evropy, v rumunských Karpatech, bulharských horách, na Kavkazu, kde se ještě zachovaly nějaké původní linie včely medonosné a geny odolnosti hledat tam, zatímco ve včelařsky vyspělých oblastech s přešlechtěnými včelami budou ty včelstva odsouzena k zániku.

Co se týká "hraní na boha", člověk to začal dělat už před takovými 10 - 20 tisíci lety, kdy začal vybírat první lepší obilky z divoce rostoucího obilí, klučit lesy , orat stepi ....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53960


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Macák (e-mailem) --- 8. 9. 2011
Re: staroveka vcela (53943) (53947) (53956)

http://www.aurea.cz/Katalog38/38kat0351.htm
mince č.383
Drachma, 480 - 460 př. Kr., Včela s roztaženými křídly, opis /
Quadratum incusum, SG.4366 R!
cena 3600,-




Dne 8. září 2011 9:55 Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org> napsal(a):
> Dne Wednesday 07 of September 2011 20:02:51 Ale Mol?ík napsal(a):
>> Kde se na ten obrázek mohu podívat? Manželka pracuje u archeologů a mají
>> takovou hliněnou nádobu o které neví přesně k čemu sloužila, ale jedna z
>> ofic. uváděných možností je, že sloužila k chovu včel. Její stáří je 2tis.
>> let př. Kristem Byla náleza ve stejném provedení na několika mistech
>> Evropy. Staří Egypťané včely v této době chovaly v hliněných trubkových
>> úlech, ale chov včel v Evropě není moc dobře zmapován.
>
> no a nebylo to vesmes v brtich a kosnicich ?
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53959


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (90.179.89.71) --- 8. 9. 2011
Genove manipulovany med se uz nesmi prodavat!

Konecne je to tady! Evropsky soudni dvur v Luxemburku rozhodl, ze med obsahujici jakekoli mnozstvi genove manipulovaneho pylu se NESMI prodavat (rozhodnuti soudu C-442/09). Toto prekvapive rozhodnuti zpusobilo chaos u prodejcu, protoze i Evropska komise se k zakazu doposud stavela negativne. Spousta dovazeneho medu ted bude nejspise muset brzy zmizet z pultu.

A vcelari budou moci zadat odskodneni od zemedelcu za zpusobene skody.

Soud rozhodl na stiznost bavorskeho vcelare, kteremu nicelo urodu pestovani genove manipulovane kukurice MON 810 firmy Monsanto. Jeho vceliny staly jen 500 metru od pokusneho pole, kde se genove manipulovana kukurice pestovala. Prestoze podnik mel k pestovani teto kukurice radne povoleni, vcelar nalezl ve svych ulech a medu pyl genove manipulovane kukurice. Vcelstva s uly spalil a zazaloval bavorsky stat o nahradu skody. Spor se nakonec dostal az k Evropskemu soudnimu dvoru.

http://www.welt.de/wirtschaft/article13588769/Gen-Honig-darf-nicht-mehr-ungeprueft-in-den-Handel.html

A ja jsem zvedavy jak se o dodrzovani vydaneho rozhodnuti zasadi zdejsi strejcove z CSV. Cesko je zname jako cerna ovce Evropy, kde se genove manipulovane plodiny (treba zrovna ta kukurice) volne pestuji.

Vcelarske svazy rozhodnuti soudu vitaji, chemicke koncerny jsou rozhodnutim soudu znechucene. Jak se ukazuje i mala vcelka umi obcas pekne pichat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53958


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 8. 9. 2011
Re: Re: Re: co je to za rostlinu (53907) (53908) (53910) (53915) (53916) (53919) (53921) (53922) (53933) (53934) (53939) (53940) (53944) (53945) (53946) (53948)

Lidí je moc, ploch kde se dají pěstovat potraviny stále méně a potřeba ošetřování pesticidy je stále větší. Nějaké řešení se tedy najít musí. jedním z možných řešení je GMO. O všespasitelnosti této cesty se dá úspěšně pochybovat, takže kdo má lepší nápad, ruce nahoru. Nehlaste se všichni!
Bohužel za velmi mylnou představu považuji oživení pracovního trhu v EU. Pár nadnárodních firem má své laboratoře, pak potřebují ještě přiměřené plochy k množení a horu zákazníků, pokud možno, na nich závislých. Výdělek se shromáždí u akcionářů, nikde jinde. Jak moc čistý, nebo špinavý obchd z toho kouká, se teprve dozvíme, stejně tak jako možné negativní vlivy GMO na konzumenty nebo okolní přírodu.
Pokud chce někdo k pěstování těchto rostlin zaujmout jasný postoj už nyní, nezbývá mu, než tento vědní obor nastudovat, pročíst a vstřebat všechny možné studie a výsledky výzkumů - no, hlavně se k nim dostat. Není totiž pochyb o tom, že jak tvůrci, tak i odpůrci GMO používají "junk science" k prosazení svých cílů. To je to co všichni známe,velkým písmem vypsané a neustále propagované ty "správné" informace a drobným, těžko čitelným písmem na konci se dočtete že ...., pokud tam dočtete.
Takže hodně štěstí a pevné vůle budoucím studentům.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53957


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 8. 9. 2011
Re: staroveka vcela (53943) (53947)

Dne Wednesday 07 of September 2011 20:02:51 Ale Mol?ík napsal(a):
> Kde se na ten obrázek mohu podívat? Manželka pracuje u archeologů a mají
> takovou hliněnou nádobu o které neví přesně k čemu sloužila, ale jedna z
> ofic. uváděných možností je, že sloužila k chovu včel. Její stáří je 2tis.
> let př. Kristem Byla náleza ve stejném provedení na několika mistech
> Evropy. Staří Egypťané včely v této době chovaly v hliněných trubkových
> úlech, ale chov včel v Evropě není moc dobře zmapován.

no a nebylo to vesmes v brtich a kosnicich ?


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53956


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Onderka (213.155.229.249) --- 8. 9. 2011
upevneni ulu v kocovaku

Dobrý den,
jak jednoduše fixovat nástavkové úly v kočovném voze, aby se při převozu nepřevrátily?

Díky
J.O.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53955


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 9. 2011
Re: Re: Re: co je to za rostlinu (53907) (53908) (53910) (53915) (53916) (53919) (53921) (53922) (53933) (53934) (53939) (53940) (53950)

Já se přidávám

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: co je to za rostlinu
> Datum: 07.9.2011 21:58:00
> ----------------------------------------
> "To co dál napíšu, je můj osobní názor nemající nic společného s medicínou.
> Ta jednostrannost takové diskuze se projevuje třeba i faktem, že za
> posledních 60 let mají obyvatelé ČR naprostý nadbytek stravy, nedostatek
> klidu, nadbytek chemie, téměř žádnou fyzickou aktivitu, natož pak pořádnou
> práci (venku, uspokojující vnitřně....), všichni sedí jen u televize,
> vymýšlí kraviny a pokud se hnou, žádají adrenalin, ten mimochodem škodí
> mnohem více než BT kukuřice, která se jako jediná z GM rostlin u nás asi
> pěstuje. Mimochodem, proč neporovnáte problémy způsobené chemií a GM
> rostlinami? Špatné hospodaření s půdou atd... Já jsem trochu jiný, sám mám
> rád zahradničení, např. štěpování stromků, vemte si kolik mladých lidí mého
> věku něco umí, jen blbé kecy, cigareta a televize..."
>
> S tímhle souhlasím.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53954


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 9. 2011
Re: Re: Re: co je to za rostlinu (53907) (53908) (53910) (53915) (53916) (53919) (53921) (53922) (53933) (53934) (53939) (53940) (53944) (53945) (53946) (53948)

Sám jsem byl cca 1 rok ve straně zelených. Za tu dobu jsem poznal, že je to parta vzdělanců kteří kecají do oborů úplně jiného žánru a problémů, kterým ani za mák nerozumějí. Díky jim za ta léta ochranářství pak na úřadech o těchto promlémech rozhodují úředníci ještě s odlišnějším a nižším vzděláním než který mají lidé s jen s výučním listem.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: co je to za rostlinu
> Datum: 07.9.2011 21:43:24
> ----------------------------------------
> No, když už se tady diskutuje o GMO, snažím se, aby ta diskuze byla aspoň
> trochu férová.
> V Evropě jsou totiž lidi proti GMO hodně manipulováni, takže potom bečí
> doslova jako ovce va Orwelově Farmě Zvířat:
> Béééé, GM je špatná, Bééé,
> aniž pořádně vědí, co to vlastně GM je a proč by měla být špatná. Ve
> skutečnosti je to jen metoda šlechtění nových odrůd, která je zrovna nyní
> díky technickému rozvoji aktuální, podobně jako bylo před 20, 40 lety
> aktuální strkat semena do atomových reaktorů nebo je ozařovat rentgenem. A
> ještě dřív kapat na semena třeba koncentrovanou kyselinu sírovou a podobné
> chemikálie .
> Jako metoda není ani dobrá ani špatná. Jestli je něco špatného, tak to může
> být jedině nějaká konkrétní vytvořená odrůda a potom taky musí být jasně
> řečeno, proč, z jakého konkrétního důvodu, co se v laboratoři špatně
> udělalo, že ta odrůda je špatná.
>
> Dnešní řev hlupců proti GMO je stejného rázu, jak kdyby se před 20 - 40
> lety řvalo, že pojídání pokrmů z tehdejších odrůd spoluvytvořených radiací
> ožáři lidem střeva a budou tak vznikat rakoviny nebo jako by se ještě dřív
> řvalo, že lidem rozežere vnitřnosti jako kyselina.
>
> Je tady ještě jeden aspekt a sice krize. Ta krize není celosvětová, jak se
> nám snaží namluvit, ale je to krize jen Evropy, USA a souvisejících
> ekonomik. Například po celou dobu krize rostla ekonomika Číny, to je jedna
> šestina světa, tempem 8 - 10 % ročně. Podobně třeba ekonomika Turecka.
> Turek si za dnešní průměrný plat koupí dvakrát víc než za svůj průměrný
> plat před 3 roky.
> Prostě technický pokrok způsobil, že vyspělé výrobky, které dříve šlo
> vyrobit jen v Evropě nebo v USA, lze dneska vyrobit v podstatě kdekoliv na
> světě. A za pár šupů kdekoliv jinde dovézt.
> Dneska výrobek vyráběný v Evropě může být vyrobený dráž maximálně o
> takových 10 - 20 % výrobní ceny oproti výrobní ceně v Číně, aby nebyl
> ekonomický důvod ho z té Číny jen objednat a fabriku v Evropě zrušit. Jenže
> evropská výrobní cena je násobně krát vyšší.... A tak práce z Evropy mizí
> pryč a s ní mizí i peníze.
>
> Jenže spousta lidí v Evropě si pořád myslí, že evropské státy jsou pořád
> plné peněz, že stačí jen natáhnout ruku a vyinkasovat je pro nějaké své
> stoupence. Pro socialisty na podpory a podplácení voličů, pro zelené na
> financování alternativní energie a odstranění atomu, na financování
> zvýšených nákladů díky všemožným ekologickým zákonům zákazům a obstrukcí
> nebo třeba na financování ztrát vzniklých obstrukcemi kolem GMO. Ale ty
> peníze prostě nejsou a nejspíš nebudou.
>
> Co se týká GMO, všude jinde průmysl GMO rozvíjejí a GMO se používají čím
> dál víc.
> Buďto Evropa do toho vlaku naskočí, jakožto průmysl s vysokou přidanou
> hodnotou vytvářenou hodně vzdělanými lidmi a minimální potřebou surovin je
> pro Evropu ideální, a zisky z tohoto průmyslu by Evropa mohla nahradit
> ztracené zisky z odstěhovaných manuálních výrob, nebo do toho vlaku Evropa
> nenaskočí a potom dříve nebo později stejně k rozšíření GM plodin v Evropě
> dojde. Ale všechny peníze za osivo i za služby kolem GM půjdou z Evropy
> pryč někomu úplně jinému někde úplně jinde. A odmítání GM tak přispěje
> ještě k rychlejšímu směřování Evropy dolů.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53953


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

rimi (85.160.84.243) --- 7. 9. 2011
Re: Re: Re: co je to za rostlinu (53907) (53908) (53910) (53915) (53916) (53919) (53921) (53922) (53933) (53934) (53939) (53940) (53944) (53945) (53946) (53948) (53949)

>Dnešní řev hlupců proti GMO je stejného rázu, jak kdyby se >před 20 - 40 lety řvalo, že pojídání pokrmů z tehdejších >odrůd spoluvytvořených radiací

Nejake temer "prirodni" (radiace je vsude kolem) mutace jsou prirozenenejsi nez kombinace 2 rostlin. Pokud se siri do volne prirody, opravdu to vadi jen hlupcum?

Zastance chemie nejsem, no GMO vyuziva toho, ze jeji odrudy jsou odolne vuci Roundup-u, kterym se pote 3x rocne osetruji pole. Bohuzel Ambrozie trojklanna, turanka a cirok halabsky se staly glyfosfat-rezidentni...
(zdroj: ceske vydani Scientific american, kveten 2011, strana 46-49, clanek: rostouci hrozba SUPERPLEVEL).
Tu pisou neco podobneho:
http://blisty.cz/art/14502.html
ale urcite Vas lepe presvedci ceska mutace jednoho z prednich vedeckych casopisu.

Myslim, ze rozmanitost je prirode prirozena, opak muze byt nebezpecny.
http://www.osel.cz/index.php?clanek=1903

Hrat si na boha, kdyz clovek neumi zadnou rostlinu "vyrobit", nekdy ani nezna zakladni veci (embryo vznikne z jedne bunky, ktera se rozdeli na 2, 4 atd. a dodnes netusime mechanizmus, jak se ktera bunka dozvi, jestli ma vytvaret kost nebo ledvinu).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53952


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (212.24.152.58) --- 7. 9. 2011
Re: co je to za rostlinu (53907) (53908) (53931)

On je také vtip v tom, že jen málo rostlin produkuje nektar celý den. Nejčatěji je to v době, kdy se otvírají prašníky v květech. Takže také záleží na tom kdy se na to pole díváš.
Samozřejmě je také pravdou, že nekteří mezidruhoví kříženci a F1 ztrácejí schopnost rozmnožování tudíž ani neprodukují nektar nebo dokonce i pyl. příkladem jsou plnokvěté rostliny kde obvykle vnitřní okvětí jsou vlastně přeměněné prašníky.

pepan

Tak tak Pepíčku příroda je tak rafinovaná a nejednotná že mezidruhoví kříženci ztrácejí plodnost (druhy se tak brání opylení jinými druhy)jednotliví jedinci F1 křížení bud nemasi pyl, nektar nebo obojí nebo nedonáší semena nebo semena jsou neklíčivá. Jen čas F1 je plodná.

J.B.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53951


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78284 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 53951 do č. 54011)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu