Včelařská konference

"http://www.zvedavec.org/komentare/2011/09/4597-geneticky-modifikovane-kecy.htm?PHPSESSID=mf7tvt17l357t84jei9a7oudh5"

Ano, to je další případ, jak odpůrci GMO lžou a manipulují s veřejností.

http://www.zvedavec.org/komentare/2011/09/4597-geneticky-modifikovane-kecy.htm?PHPSESSID=mf7tvt17l357t84jei9a7oudh5

www.seedsofdeception.com/...

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: co je to za rostlinu
> Datum: 13.9.2011 22:21:07
> ----------------------------------------
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: co je to za rostlinu
> > Datum: 13.9.2011 08:59:14
> > ----------------------------------------
> > Tak to se už asi nedovím, když všechno, co nám škodí, je chemie, tak co je
> > to, co nám neškodí a prospívá.
>
> -----------------------------------------------------------------------------------------------------
>
> Neuškodí Vám stav, který se dá nazvat přírodní rovnováha. Pokud je tohle
> narušeno tak se Vám stane, že buď nejste schopen mít výnos a nebo se můžete
> dostat s výnosem na velmi dobrou uroveň, ale s rizikem zvýšených hodnot
> některých složek. Nejčastěji jde o dusík. Pokud je půda dobrá humózní a dodáte
> prům. hnojivo, které se na humus naváže, dostane se tenhle nadbytek i do
> rostliny. Pokud půda je o humus ochuzena a dodáte prům. hnojivo, to se nemá na
> co navázat a doslova proteče do spodních vod. Organická hnojiva být musí ty bílé
> kuličky můžou a ty organická potřebují.
>
>
> Aleš M.
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: co je to za rostlinu
> Datum: 13.9.2011 08:59:14
> ----------------------------------------
> Tak to se už asi nedovím, když všechno, co nám škodí, je chemie, tak co je
> to, co nám neškodí a prospívá.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------

Neuškodí Vám stav, který se dá nazvat přírodní rovnováha. Pokud je tohle narušeno tak se Vám stane, že buď nejste schopen mít výnos a nebo se můžete dostat s výnosem na velmi dobrou uroveň, ale s rizikem zvýšených hodnot některých složek. Nejčastěji jde o dusík. Pokud je půda dobrá humózní a dodáte prům. hnojivo, které se na humus naváže, dostane se tenhle nadbytek i do rostliny. Pokud půda je o humus ochuzena a dodáte prům. hnojivo, to se nemá na co navázat a doslova proteče do spodních vod. Organická hnojiva být musí ty bílé kuličky můžou a ty organická potřebují.


Aleš M.

Mě by zase zajímalo, kam na ty své chytré změny Kalousek chodí. Jestli ho napadnou mezi řádky a nebo se prostě vyspí, zadívá se doblba a ejhle, má to._gp_
.......
KaJi (90.179.243.173) --- 13. 9. 2011
Re: limit (54018) (54020)
Zajímavé, že ještě před několika nedělemi v sobotním Právu Kalousek prohlašoval, že příjem ze záhumenků má býti osvobiozen do 50 000. Že je to daň nespravovatelná, a že tudíž je blbost ji neosvobodit, protože správa by vyšla dráž jak výběr.
Zřejmě někdo zaloboval a z 50 to snížil na 30.


Zajímavější bude, co udělají s paušály. Asi je strhnou.

Na druhou starnu, pokud dotace 1D nebude, nebo nebude stát za řeč, bude pro stát těžké prokazovat kolik kdo měl v loňském roce včelstev.
Asi nám klesnou stavy včelstev. Úřední. :-)

I bez roztoče. :-)


Karel

Fyzikální chemie je interdisciplinární obor chemie. Využívá poznatky a metody chemie, fyziky, elektrochemie a kvantové mechaniky pro zkoumání makroskopických vlastností látek na molekulární úrovni. Např. změny teploty nebo tlaku v systému dává do vztahu s interakcemi mezi atomy a molekulami.

Jen jsem reagoval na to, že "vcelar nalezl ve svych ulech a medu pyl genove manipulovane kukurice" z čehož vyplývá, že mu někdo udělal rozbor a ten odhalil, že to zrnko pylu je modifikované a ne normální. Jinak by to ten soud asi nemohl vzít.

Správná prognóza :-) !
S úsměvem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: R. Poláek
Sent: Tuesday, September 13, 2011 1:41 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: limit

No, paušály mně momentálně netrápí. Dotace 1D taky moc ne.
Každopádně, jestli tomu dobře rozumím, toto je jen návrh. který ještě musí
projít hlasováním sněmovnou, poté bude nejspíš nepřijat senátem a poté
znova prohlasován sněmovnou a mezitím se ještě leccos může změnit.

No, paušály mně momentálně netrápí. Dotace 1D taky moc ne.
Každopádně, jestli tomu dobře rozumím, toto je jen návrh. který ještě musí projít hlasováním sněmovnou, poté bude nejspíš nepřijat senátem a poté znova prohlasován sněmovnou a mezitím se ještě leccos může změnit.

Zajímavé, že ještě před několika nedělemi v sobotním Právu Kalousek prohlašoval, že příjem ze záhumenků má býti osvobiozen do 50 000. Že je to daň nespravovatelná, a že tudíž je blbost ji neosvobodit, protože správa by vyšla dráž jak výběr.
Zřejmě někdo zaloboval a z 50 to snížil na 30.


Zajímavější bude, co udělají s paušály. Asi je strhnou.

Na druhou starnu, pokud dotace 1D nebude, nebo nebude stát za řeč, bude pro stát těžké prokazovat kolik kdo měl v loňském roce včelstev.
Asi nám klesnou stavy včelstev. Úřední. :-)

I bez roztoče. :-)


Karel

My ovšem, než budeme chválit, počkáme co tato výhoda pro "zahrádkáře" udělá s ust. § 10 zákona o daních z příjmů či jinými zákony, kterými naši "zákonodárci" obcházejí schválené zákonné normy. Jak se jeví ekonom-chemik v čele MF tak si nejsem jist, zda Mgr. Kelly nebyl proti němu úplný břídil? Zatím si v tomto státě můžeme být jisti tím, že si nemůžeme být jisti vůbec ničím. Je pro ostudu, že ani dvacet let po změně režimu, ještě nemáme stabilní právní normy.
JK

Už bylo načase, aby to zvedli.

http://aktualne.centrum.cz/finance/penize/dane/clanek.phtml?id=713554,

Pepan

Potom je fyzikální chemie třeba rozpouštění cukru ve vodě, absorbce vzdušné vlhkosti medem či naopak jeho zahušťování, krystalizace medu včetně pastování, vyvařování vosku s vodou nebo vodní párou....

Tak to se už asi nedovím, když všechno, co nám škodí, je chemie, tak co je to, co nám neškodí a prospívá.

Jinak ze své zkušenosti, vzděláním jsem chemik, praxí už v podstatě ne, že kdo se chemií zabývá trochu vážně, zabývá se potom jen jedním z mnoha oborů chemie a jiné obory chemie jsou mu prakticky stejně vzdáleny jako obory fyziky a jsou mu stejně šumafuk.

Fyzikální chemie je jinak skutečně na rozhraní fyziky a chemie, zabývá se ději mezi atomy a molekulami , při kterých nedochází ke zmenám chemických vazeb a tudíž sloučeniny se nemění jedna v druhou. Ve včelařství má fyzikální chemie "na starost" děje, které probíhají při distribuci léčiva v úlu třeba při fumigaci, při aerosolování, při léčení odpařováním v oleji, při léčením odpařováním kyseliny mravenčí nebo třeba děje, které probíhají v zimě při úniku vlhkosti vytvořené konzumací potravy včelami ze zimního chumáče, odcházení vlhkosti z úlu větráním otvory nebo skrz stěnu a všelijaké kondenzace vlhkosti na stěnách, strůpku a podobně.....

Spořitelna bude mít nové logo, esko střídá včela

http://byznys.lidovky.cz/sporitelna-bude-mit-nove-logo-esko-strida-vcela-frv-/firmy-trhy.asp?c=A110912_151210_firmy-trhy_nev


Tak to aby si dali bacha na bankovní varroázu. :-)
A bankomaty pak nechytly virozu.

Možná by se jim tam mohlo chodit na podzim s knotama.

:-)


Karel

http://tourist.posazavi.com/cz/event.asp?event_id=12942
Slavnostní otevření Muzea včelařství Podblanicka
17. září 2011 - 14:00
Výstava | Příroda, ekologie |
Místo: Louňovice pod Blaníkem, Louňovice pod Blaníkem
Český svaz včelařů, o.s. Základní organizace Louňovice pod Blaníkem Vás zve
na slavnostní otevření Muzea včelařů Podblanicka v Louňovicích pod Blaníkem
17.září 2011 v 14.00hod. Organizátor: Český svaz včelařů, o.s., základní
organizace Vlašim
IČO: 63822091
Sídlo: Domašín 29, 25801 Vlašim

No existuje i něco mezi a říká se tomu fyzikální chemie, ta se právě zabývá oblastí na molekulární či spíše a atomární úrovni.
Ale to se asi diskuse dostala někam úplně jinam.

Chemie je ve skutečnosti součást fyziky, což chemici nechtějí slyšet. Fyzika začíná u elementárních částic, které se ovlivňují různými silami, atomy se pojí do molekul atd...
Pepa

Chemie je věda, která se zabývá vazbami mezi atomy a následně potom sloučeninami, které díky těm vazbám z těch různých atomů jsou složeny.
A protože atomy jsou základem veškeré hmoty, aspoň v tuhém, kapalném a plynném skupenství, je veškerá tato hmota chemie. Potom existuje ještě čtvrtá, poměrně běžná forma hmoty, to je plazma a to už chemie není, to je potom fyzika.

BG:
.... Není to až tak vzácný jev.....

------------
Pokud zalovím v paměti - takže ne na 100%, možná ani ne na 50% :-)
Ing.Čermák psal o jendom výzkumu, kde se na časové ose sledovala četnost rojů. Kromě špičky kolem června tma byla druhá, ne tak výrazná v podletí - přičina nebyla zjištěna, ale bylo to průkazné.
Roj v srpnu má asi minimální šanci na přežití.
No možná se to bude včelám hodit, jako rezistence proti roztočům.
Vypadá to, že dost lidí zjistí při fumigaci, že si zbytečně nafasovali pásky. :-)

Karel

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:rojeni vcel v zari
> Datum: 11.9.2011 21:32:08
> ----------------------------------------
> Muj skromny tip a uvaha:roj nevyleti bez matky,tudiz je li znacena matka v
> ule,vcely doprovodily princeznu na oplozovaci let.Pozdni vymena,tudiz nekde
> bude stopa po vylihnutem matecniku.
>
>
>

Stáva sa to, včely v týchto dňoch robia pri dobrom počasí orientačné a očisťovacie prelety a možno so sebou strhli i matku. Domnelý roj si polietal a poslušne sa aj s matkou vrátil do úľa-

Řešil agrochemii, tedy postřiky a hnojiva. A také jaký smysl mají GM plodiny jestli tato chemie se musí stejně používat. Protože pro zlepšení výnosu se stačí o půdu postarat klasickým pohnojením. Pak buď Vy nebo J.P. přišel stím jak je všechno kolem z chemie. To jako měl být argument pro to, že něco navíc nic neznamená? Ptal jste se na azbest. Měl jsem za to, že znáte nějaké prvky které jsou v půdě a azbest jako křemičitan je možné rozborem ve stopovém množství prokázat stejně tak i radon a odtud jde to záření o kterém jsem se zmínil Tohle je sice přírodní chemický prvek, ale pokud ho budete mít kolem sebe moc, tak vám to docela zkomplikuje zdraví. A jak souvisí sousedka s tématem, sousedka moc ne, ale její zahrádka. Jako příklad toho, že rozdílná péče o půdu snižuje výnos. A toho, že ty bílé kuličky jsou jen doplňkem stravy pro rostlinu. Takže nemám tušení kde jste přišel na to, že došlo k odbočení od tématu? Všechno je v půdě. A kdokoliv si stěžoval na zhoršující se výnos, tak rozborem jeho péče o půdu se vyšlo nakonec to, že nezná základy agronomie. Půda je živá a má-li být úrodná, musí živou zůstat.

Aleš M.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: co je to za rostlinu
> Datum: 11.9.2011 11:36:24
> ----------------------------------------
> "Ale to také není odpověď na to co jsem se ptal. Pokud se nepletu tak na
> začátku byla řeč o výnosech,vhodné péči o půdu a o tom jestli má význam
> pěstovat GM plodiny kvůli používané agrochemie."
>
> Ano, původně se diskutovalo o GM a z Vašich příspěvků vyplynulo, že to, co
> škodí, považujete za chemii a to, co neškodí, považujete za ????? . Nevím
> co a moje fantazie na to nestačí, nic mně nenapadá. Proto jsem se snažil
> toto vhodnými otázkami zjistit. Už je ze zvědavosti, jak vůbec může být
> možné tohle téma překroutit. Nechápu to.
> Témata radioaktivity, sousedky se zahrádkou beru jako rozptylovací
> odlehčovací témata.
>
>
>

Podzimní rojení je zajímavý fenomén. Není to až tak vzácný jev. Viz příspěvek č. 53906 z 5. září. Shodou okolností jsem 5.9. také zaznamenal roj a z minulých let mám více pozorování. Bezprostředním podnětem bude asi mimořádně teplé počasí. Příčina je ale neznámá, snad si včely občas vzpomenou na dávnou dobu evoluce, kdy možná i předkové našich včel migrovali 2 x za sezónu, jako některé včely v Asii. V každém případě v podmínkách mírného klimatu je podzimní rojení sebevražda.

Muj skromny tip a uvaha:roj nevyleti bez matky,tudiz je li znacena matka v ule,vcely doprovodily princeznu na oplozovaci let.Pozdni vymena,tudiz nekde bude stopa po vylihnutem matecniku.

Muj skromny tip a uvaha:roj nevyleti bez matky,tudiz je li znacena matka v ule,vcely doprovodily princeznu na oplozovaci let.Pozdni vymena,tudiz nekde bude stopa po vylihnutem matecniku.

nemohu tomu ani uvěřit za téměř 5O let včelařské praxe se mi to nestalo,ale ta skutečnoswt se dnes 11.9. v 15.hod.L.Č se mi vyrojily včely.Po asi 20 min.se vrátily do úlu.Prohlídkou jsem zjistil přítomnost matky,označené Bop 31 žádný matečník,plod všeho stáří, včely jsou dostatečně nakrmené 20 kg.Kde hledat příčinu?

Dobrý den přátalé včelaři,kdy je vhodné spojit včelstva na zimu aby v nich bylo co nejvíc zinmích včel?

Toto otázkou som sa zaoberal niekoľko (rokov cca 7)kým som dospel k správnemu poznatku. Každé včelstvo je samostatná jednotka, preto množstvo zimných dlhovekých včiel postupne narastá od mesiaca júl -červenec, až približne do polovice mesiaca september-září. Za toto obdobie sa v každom postupne vytvorí skupina dlhovekých, ktoré dokážu prežiť zimu a ešte nejaký čas (kým sa neliahnu prvé jarné včely)a potom ak chceme spájať zásobné včelstvá 1+1, ale i 1+1+1, tato robme
v októbri-říjnu,
kedy je to najprirodzenejšie, včelstvá sa spoja postupne, môžu sa ešte preletieť.
Len tak na ujasnenie, keď som spájal včelstvá na konci augusta-srpna, výsledok po zime nikdy nespĺňal moje predstavy silného včelstva, čakal som obrovské včelstvá a našiel som silné včelstvo, ale nie silnejšie ako tie, ktoré neboli posilňované.

Včelár, ktorý chce včelstvá posilňovať spájaním, chová tieto včelstvá v úspornom režime, po spojení nám ostane jedna matka, mala by to byť tá staršia, poprípade poškodená. Zostanú nám prebytočné zásoby z pridávaného včelstva A keďže nič nie je zadarmo, zásoby v pridávajúcom včelstve by mali byť nízke, aby náklady nepresahovali náklady pri iných včelstvách na včelnici. Anton
(Už som v písaní dlhých komentárov ako p. Polášek)

Dobrý den přátalé včelaři,kdy je vhodné spojit včelstva na zimu aby v nich bylo co nejvíc zinmích včel?

Taková plocha plodu je v tuto dobu docela normální.
Jinak cukr by měl být nahoře, plod trošku, ale ne moc zaříznutý do toho cukru a pod plodem by měla být vzdálenost prázdných buněk k nejspodnější loučce zhruba stejně dlouhá nebo o trošku delší jako vzdálenost od horního kraje plodu buňkama s cukrem k horní loučce.
Potom do doby zhruba první půlky až prvního měsíce mrazů by včelky měly putovat za zásobami nahoru, potom by měly dorazit k strůpku a dále putovat za zásobami vodorovně pod strůpkem.

Tohleto je normální běžné sezení včelstva, ve třeba dvou nástavcích 39x24, ale není jediné možné a jediné vhodné na zimu.

Jestli je plod obklopen cukrem nahoře i dole, nejsou tam prakticky žádné volné buňky, bylo na malou plástovou plochu dáno moc cukru.

pri kontrole matky som zistil ze plodisko je plne zasob na zimu a matka nemala de klast vcelstvo je silne ale plodu je len asi 10 krat 10 cm nebude to mat pliv na zimne vcely?

"Ale to také není odpověď na to co jsem se ptal. Pokud se nepletu tak na začátku byla řeč o výnosech,vhodné péči o půdu a o tom jestli má význam pěstovat GM plodiny kvůli používané agrochemie."

Ano, původně se diskutovalo o GM a z Vašich příspěvků vyplynulo, že to, co škodí, považujete za chemii a to, co neškodí, považujete za ????? . Nevím co a moje fantazie na to nestačí, nic mně nenapadá. Proto jsem se snažil toto vhodnými otázkami zjistit. Už je ze zvědavosti, jak vůbec může být možné tohle téma překroutit. Nechápu to.
Témata radioaktivity, sousedky se zahrádkou beru jako rozptylovací odlehčovací témata.

Menšík:Tomuto napadení je právě nutno zabránit.k tomu nám slouží právě Gabon, Kyselina mravenčí, nasazené v VII - VIII měsíci.
Právě tak to je k tomu nám slouží gabon, právě že zcela NESLOUŽÍ jestliže po 30 dnech gabonu PA jsem odebral zavíčkovaný plod, zafumigoval a spad byl 370 roztočů. Není to moc ale málo taky.

Ne za měsíc po fumigaci by ho tam bylo asi jednou tolik . (vyšší počty jsou jen asi u čtvrtiny včelstev)
J.B.

Tak jsem to našel, co o tom píšou moudré hlavy:

Výtah z http://n-vcelari.cz/

Po slunovratu přechází včelstvo v 1. sestupné fázi již do režimu výchovy zimních včel, což znamená omezení rozlohy plodu. Potřebuje k tomu opět glycidy a pyl. V tomto období dorůstá také populace roztoče Varroa do svého maxima a může svojí početností ohrozit vyvíjející se zimní včely. Proto je po vytočení důležité se o tomto množství roztočů ve včelstvu přesvědčit kontrolou denního spadu roztočů na podložce. Při denním spadu 10 roztočů okamžitě léčit Formidolem, který je volně k dostání.
----------------------------------------------------------
Já to dělám již třetím rokem také tak. KM v odpařovčích aplikuji na přelomu
července a srpna, teď jsem ji dal podruhé. Nic nemonitoruji, až po první
fumigaci. Spady jsem po ní měl doposud minimální. Stejně se nedá nic
vymyslet. Třeba to léčení je zbytečné, dá to práci a stojí to určité peníze.
Kdybych měl několikrát monitorovat všechna včelstva a z toho vyvozovat
nějaké důsledky, tak je lepší preventivně aplikovat KM.
Haf
------------------------------------------
A proč čekat, když existuje kyselina mravenčí ? Já mám spad 0, ale mám to
letošní včelstva a KM působí i proti jiným virovým chorobám, tak ji ještě
před povinným léčením určitě nasadím. Pak chci dvakrát v roce dát
dlouhodobý odpařovač a bubu vědět, že jsem udělal vše co se dalo ... Než
sledovat, jak mi upadají včelstva a řešit to v diskusi ...

> ----------------------------------------
> Já sleduji napjatě zprávy tady a čekám. Pár let po posledních varaózních
> kolapsech to už je, navíc letos i u nás na severní Moravě zima vyšla tak,
> že včely plodovaly už dost brzo, takže už je zase na kolapsy nárok.
>
> Jaké jsou vaše názory na současný stav varroazy.
> J.B. "
> ----------------------------------------------------------
> Já sleduji denní spad VD u tří včelstev jednou týdně, abych měl alespoň
> nějakou představu o stavu VD. Nyní mám denní spad 11, 9, a 5 roztočů. Je
> to málo, nebo moc? Nemůžu s tím nic dělat. Varidol ještě nemám. Tak budu
> muset ještě měsíc počkat s léčením. H.

Ale to také není odpověď na to co jsem se ptal. Pokud se nepletu tak na začátku byla řeč o výnosech,vhodné péči o půdu a o tom jestli má význam pěstovat GM plodiny kvůli používané agrochemie.
No budiž, ale ten konec debaty mi připomíná sousedku. Ona jako členka výboru v zahrádkářském svazu má takové rozumy na denním pořádku. když jsem dělala na zahradě domek pro spoluuživatele, aby se měli kde schovat a hnízdit. Tak to jsem si vyslech jak je to špatně protož se ta havěť tam bude množit. Co nemám dávat do kompostu, podle jejích rad by tam nepřišlo nic a sama zahradu hnojí jen průmyslově. No a proti čemu se všechno stříká to by bylo na dlouho to napsat takže ve zkratce, proti smrti.Doma jsme její rozumy pracovně pojmenovaly Rady ptáka otvíráka.
A tyhle rozdíly v přístupu k zahradě vedou k jednomu "problému", sousedka si přivede návštěvu, aby se pochlubila zahrádkou a nakonec stojí u plotu a dívají se k nám a sousedka vede monolog co kde máme apod.Ono je totiž u nás všechno tak nějak vzrostlejší a zelenější bez prům. hnojiv a postřiků. Kompost má dost dobrou výživovou hodnotu a s tou havětí co se množí a dělá škodu se množí i ta dravá havěť která se tou první živý. Letos máme na zahradě i odchov ježků, nic lepšího na slimáky není.Asi tři druhy střevlíků, ještěrky, v budce lejsky a 7 hnízd vrabců a ty jsou na mšice v době hnízdění takový malý kombajn. Včely na opylení nemám doma, ale jsou 2 hnízda čmeláků a v domku pro havěť samotářky. A včera zase "problém" ze sousedkou. Vykopal jsem mrkev a petržel, pestuji ji na hrůbku podobně jako brambory a zase jsem si dovolil mít lepší ůrodu, ale sousedku uklidňuji tím, že to je tak, protože nic o tom nevím, jelikož se říká, že čím hloupější sedlák, tím větší brambory a platí i o dalším.

Chemie je věda, která se zabývá vazbami mezi atomy a následně potom sloučeninami, které díky těm vazbám z těch různých atomů jsou složeny.
A protože atomy jsou základem veškeré hmoty, aspoň v tuhém, kapalném a plynném skupenství, je veškerá tato hmota chemie. Potom existuje ještě čtvrtá, poměrně běžná forma hmoty, to je plazma a to už chemie není, to je potom fyzika.

Já to dělám již třetím rokem také tak. KM v odpařovčích aplikuji na přelomu
července a srpna, teď jsem ji dal podruhé. Nic nemonitoruji, až po první
fumigaci. Spady jsem po ní měl doposud minimální. Stejně se nedá nic
vymyslet. Třeba to léčení je zbytečné, dá to práci a stojí to určité peníze.
Kdybych měl několikrát monitorovat všechna včelstva a z toho vyvozovat
nějaké důsledky, tak je lepší preventivně aplikovat KM.
Haf
----- Original Message -----
From: "Lekki" <Josef.Lekki/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 10, 2011 10:20 AM
Subject: Re: Re: varroa prusvih


A proč čekat, když existuje kyselina mravenčí ? Já mám spad 0, ale mám to
letošní včelstva a KM působí i proti jiným virovým chorobám, tak ji ještě
před povinným léčením určitě nasadím. Pak chci dvakrát v roce dát
dlouhodobý odpařovač a bubu vědět, že jsem udělal vše co se dalo ... Než
sledovat, jak mi upadají včelstva a řešit to v diskusi ...

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 10.9.2011 08:36:05
> ----------------------------------------
> Já sleduji napjatě zprávy tady a čekám. Pár let po posledních varaózních
> kolapsech to už je, navíc letos i u nás na severní Moravě zima vyšla tak,
> že včely plodovaly už dost brzo, takže už je zase na kolapsy nárok.
>
> Jaké jsou vaše názory na současný stav varroazy.
> J.B. "
> ----------------------------------------------------------
> Já sleduji denní spad VD u tří včelstev jednou týdně, abych měl alespoň
> nějakou představu o stavu VD. Nyní mám denní spad 11, 9, a 5 roztočů. Je
> to málo, nebo moc? Nemůžu s tím nic dělat. Varidol ještě nemám. Tak budu
> muset ještě měsíc počkat s léčením. H.
>
>
>

__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6451 (20110909)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Kromě azbestu je všude kolem i radiace. Tak to potom nevím co ti Japonci ve Fukušimě blbnou. Čech by jim ukázal jak se odstraňuje havarie jaderné elektrárny. V kraťasech, triku a sandálech, když ta radiace je stejně všude kolem.
A mám tedy další otázku. Na jedný straně stolu máte na talíři vitaminové tablety s vlákninou, ve sklenici energetický nápoj vše tak aby to odpovídalo DDD (doporučená denní dávka) a na druhé straně stolu je na talíři např. smažený řízek s bramborovým salátem a nějaký zeleninový salát opět ve stejné výživové hodnotě DDD. Který z těchto talířů si vyberete?? To co se snažíte vysvětlit by ve vašem podání znamenalo, že je jedno který talíř si vyberete, protože všechno je podle vás chemie a není v tom rozdíl.

"Aleši, v hnoji, nebo kompostu je tolik chemických jednotlivin, že si to neumíme ani představit. Některých je údajně málo, tak ještě přidáváme strojená hnojiva cíleně na následně pěstovanou plodinu. "

Tak nějak to je.
Aleši, co třeba azbest, to je podle tebe chemie nebo není?

Poškození zimní a i letní generace vzniká již v zavíčkované buňce práve sáním roztoče. Tomuto napadení je právě nutno zabránit.k tomu nám slouží právě Gabon, Kyselina mravenčí, nasazené v VII - VIII měsíci. Varidor se nasazuje později a pomocí něhož se likvidují samišky které přezimovávají a výsledek této léčby se projeví právě až příští sezónu.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 10.9.2011 10:31:42
> ----------------------------------------
> Přirozené spady/ 24 hod mam 0 až 10 roztočů,
> Průměrně 2,4 roztoče na včelstvo a den.
> Včera jsm z jednoho včelastva se spadem 9 vybral zavíčkovaný plod a
> zafumigoval jsem to. Dnes budu znovu vkládat Formidol do tech vyšších
> spadů, nad 2 roztoče denně je to jen 6 včelstev z 25ti.
> J.B.
> Ačkoliv je pozdní datum 10.9. je myslím denní spad okolo 10 již dost vysoký
> aby došlo k poškození zimní generace, ale domýšlím si to protože žádné
> číslo z literatury nevím.
>
>
>

Přirozené spady/ 24 hod mam 0 až 10 roztočů,
Průměrně 2,4 roztoče na včelstvo a den.
Včera jsm z jednoho včelastva se spadem 9 vybral zavíčkovaný plod a zafumigoval jsem to. Dnes budu znovu vkládat Formidol do tech vyšších spadů, nad 2 roztoče denně je to jen 6 včelstev z 25ti.
J.B.
Ačkoliv je pozdní datum 10.9. je myslím denní spad okolo 10 již dost vysoký aby došlo k poškození zimní generace, ale domýšlím si to protože žádné číslo z literatury nevím.

A proč čekat, když existuje kyselina mravenčí ? Já mám spad 0, ale mám to letošní včelstva a KM působí i proti jiným virovým chorobám, tak ji ještě před povinným léčením určitě nasadím. Pak chci dvakrát v roce dát dlouhodobý odpařovač a bubu vědět, že jsem udělal vše co se dalo ... Než sledovat, jak mi upadají včelstva a řešit to v diskusi ...

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 10.9.2011 08:36:05
> ----------------------------------------
> Já sleduji napjatě zprávy tady a čekám. Pár let po posledních varaózních
> kolapsech to už je, navíc letos i u nás na severní Moravě zima vyšla tak,
> že včely plodovaly už dost brzo, takže už je zase na kolapsy nárok.
>
> Jaké jsou vaše názory na současný stav varroazy.
> J.B. "
> ----------------------------------------------------------
> Já sleduji denní spad VD u tří včelstev jednou týdně, abych měl alespoň
> nějakou představu o stavu VD. Nyní mám denní spad 11, 9, a 5 roztočů. Je
> to málo, nebo moc? Nemůžu s tím nic dělat. Varidol ještě nemám. Tak budu
> muset ještě měsíc počkat s léčením. H.
>
>
>

Aleši, v hnoji, nebo kompostu je tolik chemických jednotlivin, že si to neumíme ani představit. Některých je údajně málo, tak ještě přidáváme strojená hnojiva cíleně na následně pěstovanou plodinu.

J.P.

Já sleduji napjatě zprávy tady a čekám. Pár let po posledních varaózních kolapsech to už je, navíc letos i u nás na severní Moravě zima vyšla tak, že včely plodovaly už dost brzo, takže už je zase na kolapsy nárok.

Jaké jsou vaše názory na současný stav varroazy.
J.B. "
----------------------------------------------------------
Já sleduji denní spad VD u tří včelstev jednou týdně, abych měl alespoň nějakou představu o stavu VD. Nyní mám denní spad 11, 9, a 5 roztočů. Je to málo, nebo moc? Nemůžu s tím nic dělat. Varidol ještě nemám. Tak budu muset ještě měsíc počkat s léčením. H.

Díky za opravu. Byl to překlep. Samozřejmě se jedná o amébovou a nikoli abémovou dyzenterii.
JK

Tak v tom případě bych měl chemickou otázku. Jaký je chemický vzorec pro humus a nebo jaký je chemický vzorec pro půdní bakterie. Tohle jsou nejdůležitější látky v půdě, ty ostatní, jako základní N,P,K by si bez předchozích ani neškrtli.

Ikdyž vracím půdě to co jsem z ní pěstovanou kulturo vyždímal v podobě hnoje, nebo kompostu je to pořád chemie.

J.P.

Abémová není je to amébová takže ta jmenovaná Amebiáza a člověk se z toho pooo, ale pokud Amébová nákaza je u včel jen jiný název pro Měňavkovou nákazu tak to jsem doma ikdyž to teď slyším poprvé.

Pamatuji-li si dobře,je Amébová nákaza = Měňavková nákaza je to parazitární onemocnění dospělých včel způsobené měňavkou včelí - Malpighamoeba melificae. Její výskyt je dle literatury u starých včel v březnu - květnu. Čili jedná se o onemocnění, které je možné zaměnit s nosematózou. Ke zjištění správné příčiny onemocnění je nutné laboratorní vyšetření, nebo zkušenosti a mikroskop. Člověk se pose.e z úplně jného parazita kterého získá nejčastěji v exotických zemích s nízkou kulturou hygieny. Nazývá se to shodou okolností abémová dyzenterie - Amebiáza. Pokud se mýlím, opravte mne.
Zdravím JK

gupa napsal:

> No já přemýšlím, že vedle nosemózy problémem může být i amébová nákaza.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Amébova nákaza u včel? Né že bych o tom nějak věcně pochyboval, ale měl jsem za to, že se tohle vyskytuje u člověka. Průjem způsobený nějakým prvokem z teplejších oblastí odkud si to dovezem jako suvenýr z dovolené.

Aleš M.

Tak to už je skoro jako záhada Bermudského trojuhelníku, něco je, ale vlastně nikdo neví jestli to vlastně je, ale v podstatě věci je to všechno tak. Ještě že dělám do včel. :-)


Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: co je to za rostlinu
> Datum: 09.9.2011 10:32:38
> ----------------------------------------
>
> Hm, chemie je úplně všecko. Kde je nějaká hmota, tam je chemie.
> Akorát je třeba trochu se snažit a trochu studovat, aby člověk věděl, jaká
> chemie to je. Jinak se může stát, že co chemie není, najednou s nějakým
> objevem chemie je.
>
>
>

No já přemýšlím, že vedle nosemózy problémem může být i amébová nákaza. Moc se okolo tohoto nemluví, moc nezjišťuje, ale jakési podezření může být také na místě. Tak jestli bude nějaké vyšetření mrtvolek na typ nosema, tak se přítomnost améb dá ověřit dohromady._gp_
......
Radek Hubač (e-mailem) --- 9. 9. 2011
Re: Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53976)
pořád tu řešíte kleštíka a ev. viry, asi budu za pitomce, ale zeptám se, jestli tu kromě mě ještě někdo přemýšlí o nosemóze. O víkendu budu odebírat vzorky létavek na vyšetření... podle mých pozorování má nosemóza kritický vliv na výnos v následujícím roce...
Radek

RH:".. přemýšlí o nosemóze ..."

Radku, určitě ano.
Navíc pokud se do googlu napíše "Nosema ceranae",
začnou padat odkazy na výzkumáky a přírodovědné školy
z celého světa, jako přezrálé hrušky.
Já vidím jako možné dva důvody. Buď to,
že granty jsou nejistější přijem výzkumu a škol,
nebo stejně jako případě VD pohyb včelstev uvedl do pohybu
další skutečně velké nebezpečí pro evropská včelstva.
Já zítra do poslední dávky roztoku budu kapat KM.
S koloidní sírou nemám žádnou zkušenost, navíc asi
by byla její aplikace vhodnější na jaře postřikem v roztoku 1:1
Vašek

pořád tu řešíte kleštíka a ev. viry, asi budu za pitomce, ale zeptám se, jestli tu kromě mě ještě někdo přemýšlí o nosemóze. O víkendu budu odebírat vzorky létavek na vyšetření... podle mých pozorování má nosemóza kritický vliv na výnos v následujícím roce...
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 09.9.2011 11:37:45
> ----------------------------------------
> Jan Burgel napsal:
>
> "Kolega včelař který začal fumigovat má velké spady, (po kysel. mravenčí,
> gabonu ) má spad po fumigaci až 1000 roztočů.
>
> Chtěl jsem také nějakou fumigaci zkusit, u těch včelstev která měla první
> dem po vložení gabonu spad 200 roztočů,
> prohlédl jsm včely ale je tam ještě až 6 rámků plodu všech stadií. Tak jsem
> to zase jen zavřel a budu monitorovat přirozený spad ( tam ale nic
> neuvidím)a fumigaci až později
>
> Jaké jsou vaše názory na současný stav varroazy.
> J.B. "
> .............
>
> Můj názor je ten, že příroda v letošním roce včelařům na valné části území
> zřejmě opět ukáže, že není dobré ignorovat odolnost svých včelstev proti
> roztoči.
>
> Jinak pokud nevěříte přirozenému spadu a chcete - li věřit údajům z
> literatury, že se 1/3 až 1/2 roztočů nachází na včelách a zbytek na plodu,
> potom pokud uděláte v tuto dobu fumigaci (a Turčány ji nazývá odlehčovací),
> potom si můžete odhadnout kolik roztočů zůstalo na plodu, pokud spad po
> fumigaci znásobíte dejme tomu dvěma.
>
> Je to také jedem z možných zdrojů informací o stavu roztočů ve včelstvu.
>
> Tak nám všem přeju, ať nám jara dožije co nejvíce včelstev, a ať se co
> nejvíce z nás začne zajímat o odolnost svých včelstev proti kleštíkovi, a
> vyžaduje stejný přístup hlavně po dodavatelích svých natek.
>
> RK
>
>
>

Jan Burgel napsal:

"Kolega včelař který začal fumigovat má velké spady, (po kysel. mravenčí, gabonu ) má spad po fumigaci až 1000 roztočů.

Chtěl jsem také nějakou fumigaci zkusit, u těch včelstev která měla první dem po vložení gabonu spad 200 roztočů,
prohlédl jsm včely ale je tam ještě až 6 rámků plodu všech stadií. Tak jsem to zase jen zavřel a budu monitorovat přirozený spad ( tam ale nic neuvidím)a fumigaci až později

Jaké jsou vaše názory na současný stav varroazy.
J.B. "
..............

Můj názor je ten, že příroda v letošním roce včelařům na valné části území zřejmě opět ukáže, že není dobré ignorovat odolnost svých včelstev proti roztoči.

Jinak pokud nevěříte přirozenému spadu a chcete - li věřit údajům z literatury, že se 1/3 až 1/2 roztočů nachází na včelách a zbytek na plodu, potom pokud uděláte v tuto dobu fumigaci (a Turčány ji nazývá odlehčovací), potom si můžete odhadnout kolik roztočů zůstalo na plodu, pokud spad po fumigaci znásobíte dejme tomu dvěma.

Je to také jedem z možných zdrojů informací o stavu roztočů ve včelstvu.

Tak nám všem přeju, ať nám jara dožije co nejvíce včelstev, a ať se co nejvíce z nás začne zajímat o odolnost svých včelstev proti kleštíkovi, a vyžaduje stejný přístup hlavně po dodavatelích svých natek.

RK

"Chemie je pořád chemie a není ekologická, takže je to jedno jak moc je selektivní a že nějakou GM rostlinu nepoškodí, když se stejně používá. "

Hm, chemie je úplně všecko. Kde je nějaká hmota, tam je chemie.
Akorát je třeba trochu se snažit a trochu studovat, aby člověk věděl, jaká chemie to je. Jinak se může stát, že co chemie není, najednou s nějakým objevem chemie je.

Olej je rozdělen na lisovaný a extrahovaný a to jsou ty rozdíly v ceně. Extrahovaný je šunt. Jinak cokoliv co je v rostlině je i v semenu ze kterého se lisuje a tedy z oleje se nic nevypaří.
Chemie je pořád chemie a není ekologická, takže je to jedno jak moc je selektivní a že nějakou GM rostlinu nepoškodí, když se stejně používá.
Výnosy nemají nic společného s počtem postřiků. Znám jednoho hodně malého zem. ten si ty svoje asi 2h obdělává koňmi. Agronom jak před válkou. GM rostliny nemá a nemá ani postřikovač a výnosy srovnatelné s velkofarmou. Když jsem byl v zemědělství tak jsem to jeho políčko jezdil sekat kombajnem a vím kolik měl výnos. Ono celé zemědělství je od základu závislé na vhodné odrůdě a hlavně půdě a o půdu je potřeba se postarat, když dává musí se jí vrátit a to nemá s žádnou chemií ani GM plodinami nic společného.

Já sleduji napjatě zprávy tady a čekám. Pár let po posledních varaózních kolapsech to už je, navíc letos i u nás na severní Moravě zima vyšla tak, že včely plodovaly už dost brzo, takže už je zase na kolapsy nárok.
Plánoval jsem letos konečně v srpnu včely setřepat na mezistěny a v rámci toho je i fumigovat, bohužel nevyšlo mi to.

Já nevím jak u mě, jsem pryč, ale Martin Kamler mi teď psal, že minuly tyden byl u Lazni Bohdanec a videl 30% vcelstev pred kolapsem, ukazkova patologie - roztoci spolecne s DWV.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 09.9.2011 09:48:07
> ----------------------------------------
> Kolega včelař který začal fumigovat má velké spady, (po kysel. mravenčí,
> gabonu ) má spad po fumigaci až 1000 roztočů.
>
> Chtěl jsem také nějakou fumigaci zkusit, u těch včelstev která měla první
> dem po vložení gabonu spad 200 roztočů,
> prohlédl jsm včely ale je tam ještě až 6 rámků plodu všech stadií. Tak jsem
> to zase jen zavřel a budu monitorovat přirozený spad ( tam ale nic
> neuvidím)a fumigaci až později
>
> Jaké jsou vaše názory na současný stav varroazy.
> J.B.
> Na PSNV je článek první kolapsy v ČR Klíma
>
>
>

Kolega včelař který začal fumigovat má velké spady, (po kysel. mravenčí, gabonu ) má spad po fumigaci až 1000 roztočů.

Chtěl jsem také nějakou fumigaci zkusit, u těch včelstev která měla první dem po vložení gabonu spad 200 roztočů,
prohlédl jsm včely ale je tam ještě až 6 rámků plodu všech stadií. Tak jsem to zase jen zavřel a budu monitorovat přirozený spad ( tam ale nic neuvidím)a fumigaci až později

Jaké jsou vaše názory na současný stav varroazy.
J.B.
Na PSNV je článek první kolapsy v ČR Klíma

Já myslím, že mezi olejem z GM a mezi olejem vyrobeným z neGM plodiny žádný kvalitativní rozdíl nebude. Bude tam maximálně trošku jiný poměr těch lipidů stejně jako kdyby se jednalo o o olej vyrobený z jiné odrůdy, jinak nic víc. Žádná látka, ve které by se našly geny a jejichž rozborem by se tak dalo zjistit, jestli olej je z GMO nebo neGMO, ve stolním oleji nejspíš nebude. Běžný olej je lisován v podstatě průmyslově nebo dokonce kvůli vyšší výtěžnosti přímo extrahován potravinářským technickým benzínem, pravděpodobnost, že by se tam nějaké tuhé příměsi s geny dostaly, bude asi nulová.
To už je mnohem větší rozdíl v medu, skrz toho, že v těch pylových zrnkách v medu se dá najít a doložit případná genetická modifikace v okolí zdroje medu.

Co se týká těch herbicidů, je podstatně větší problém vyrobit selektivní herbicid, kde je ta selektivita ze strany té chemie. Rostliny se dělí na dvě hlavní skupiny, jednoděložné a dvojděložné. Je relativně snadné vyrobit selektivní herbicid na jednoděložné, má li přežít dvojděložná rostlina a naopak, ale už je to určitý problém. Podstatně větší problém je, když se má vyrobit selektivní herbicid přímo na určitou skupinu rostlin. Třeba na brukvovité na řepku. Ani chemie není všemocná , takový prostředek je buďto drahý nebo náročný na manipulaci, možnosti míchání s dalšími prostředky, nebo v přírodě zanechává dlouho přežívající rezidua či je nežádoucím toxický třeba na hmyz nebo jiné živočichy. Nejspíš u takového prostředku bude od každého něco. Případně se těch selektivních herbicidů kombinuje víc.
Zatímco pokud je ta selektivita díky GM na straně té rostliny, žádné kompromisy v chemii se nemusí řešit. Prostě příslušný totální herbicid se dá udělat levně a snadno tak,že kromě rostlin je na ostatní živočichy netoxický, rychle se rozloží a nezanechává škodlivá rezidua. Z tohoto pohledu jsou GM rostliny ekologické.

Co se týká výnosů, zřejmě nezpochybnitelným faktem je to, že se proti dřívějšku podstatně zhoršila půda na polích. Nám vzali záhumenek někdo v roce 1975, ještě v roce 90 bylo na těch místech vidět tmavší vyhnojenou půdu. Dneska už to vidět není, je tam stejná "planina" jako jinde. Ale výnosy jsou dnes stoprocentně vyšší než tehdy.
Porost na polích, řepka, obilí, dneska je mnohem stejnoměrnější než tehdy. Jednotlivé rostlinky jsou od sebe stejně hustě na kraji pole jako uprostřed a jednotlivé rostliny jsou jedna jako druhá. To dřív tak stejnoměrné nebývalo a občas, v ploše těch jednotek procent, se povedlo plevelům tu plodinu přerůst. Dneska to roste tak hustě, že kdyby to tak hustě rostlo před těmi 40 lety, sklidilo by se to jedině v případě superoptimálního počasí, kdy by posledních 2 - 4 týdny vůbec nepršelo. Jinak po prvním dnu deště by takhle hustá zralá řepka či obilí polehlo a zrno by okamžitě chytlo plíseň. Dneska může takhle do zralého pršet i měsíc a leckde se nic moc neděje, což ukázal letošní rok, na Hané skočily žně teprve někdy teď a výnosy obilí si pochvalují.
Rozdíl bude asi v celém komplexu opatření. Dříve se akorát namořilo zrní, aby ho na poli nesežrali ptáci nebo myši, pravda, velice toxickými mořidly třeba na bázi arzénu. Potom to na poli od září po červen příštího roku rostlo samo a další zásah byla až sklizeň. Případné postřiky do porostu byla spíš nouzová speciální věc. Pokud se nevydařilo. Gró boje proti plevelům byla příprava půdy před setím, kdy se plevely ničily mechanicky.
Dneska se zaseje a pak se mnohonásobně stříká. Aby před mrazem v zimě byla vyzrálá pletiva, aby to nebylo přerostlé a odolalo tak mrazu, aby to v zimě pod sněhem neplesnivělo, na jaře potom aby se zničila po zimě plíseň, aby se přihnojilo, proti nějakým "broukům", aby nesežrali stonky, listy nebo květy. Taky nějaký selektivní herbicid, určitě nejméně dvakrát, po vzcházení a na jaře... Před sklizní v zeleném stavu se stříká, aby se zpevnila pletiva a nepolehlo to, aby zrno neplesnivělo, aby rostlinu nechytla rez, aby to dozrálo stejnoměrně, aby řepka v luscích při vlhkém počasí neklíčila ..... Řepka potřebuje cca 25 agrotechnických zásahů, obilí cca 15, z toho některé se dají spojit, ale pořád je to moc......
Asi to je dohromady spojené i s dnešními odrůdami,kdyby se dnešní odrůdy měly pěsovat stejně jako odrůdy kdysi, nejspíš by výnos dopadl katastrofálně.
Likvidace plevelů herbicidy v porostu je pak jeden z velmi důležitých zásahů, které se obejít nedají.
Toto je prostě dnešní zemědělství, návrat k nějakému eko a bio plošně je kvůli podstatnému poklesu výnosů a zvýšení pracnosti nemožný, takto obhospodařovaná pole jsou díky těm zásahům pro zvěř i pro lidi v podstatě mrtvá území plná chemie . I když pokud zemědělec neudělá chybu, ( nekupuje třeba levné falšované agrochemikálie z východu) díky vysoké úrovni těch používaných chemických prostředků ve výsledných produktech ta chemie prakticky není.
No a teď je možnost, díky použití GMO plodin, některé z těch hcemických postřiků, konkrétně ty herbicidní nebo ty na "brouky" , buď přímo vynechat nebo udělat je aspoň výrazně ekologičtější.....
Jinak přirozeně záleží na konkrétní odrůdě plus na konkrétním prostředí, kde se má pěstovat, kolik agrotechnických zásahů spojených s chemií bude ten porost vyžadovat.
Ideální je přirozeně, kdyby se to jen zastrkalo do země a až do sklizně nevyžadovalo žádnou chemii. Byla by to pak živá plocha, kde by žila zvěř, obojživelníci, brouci jako byly všechny pole a louky před takovými 40 lety nebo jako jsou dnes chráněná území nebo biokultury. Ale musela by se udržet ta vysoká výnosnost, aby to bylo ekonomicky výhodné.

"A další nebezpečí které bych viděl v GM které jsou odolné vůči herbicidům bych odhadl na to že si zemědělci nebudou dávat pozor na dávkování. Pokud nemá odrůdu která je odolná vůči her. , tak si na to dávkování a správnou aplikaci dává ja sakra pozor, aby si nezničil úrodu. Letos si tu jeden drobný pěstitel a chemik takhle vytvořil panašovanou pšenici. "
---------------
to se nebojte, tohle hrozí jen u drobných pěstitelů, kteří tak nějak neřeší decku přípravku. Když se ale má postříkat věší plocha, musí se na předávkování přilít ne decka, ale třeba celý kanystr, který stojí hromadu peněz.