Včelařská konference

Jste úplně mimo realitu- Gabon teť již není na nic. Ten nepůsobí okamžitě ale kumuluje se v bňkách kde krmičky žíví malé larvy. Těsně před zavíčkování tam hupsne varoa a její potomstvo se pak nedokáže zdárně vyvýjet. Nedojde tak k poškození zimních včel. Boj proti varoázě spočívá v několika bodech Výše popsaný spůsob je základem. Po ukončení plodování, tato doba právě nadchází, likvidujeme pomocí varidolu a pod. brouky kteří se chystají přezimovat. To se provádí omocí fumogace a aerosoulu celkem 3 x do konce roku. Pak následuje další ošetření nejlépe pomocí Kys. mrav. v jkékoliv aplikaci, těsně prřd nasazením medníků. Další ošetření přichází okamžitě po sundání medníků zase gabonem. Chce to jen beze zbytku dodržovat postupy a neexperimentovat a pak nejsou nejmenší problémy. Gabon lze nahradi kyselinou mrvenčí nebo při velmi nízkém zamoření i varidolem.nutné je však to dodržení termínu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 19.9.2011 20:41:30
> ----------------------------------------
> Pavel Zajíček napsal:
> Jsou vcelstva, kde jich uz mohlo spadnout na 4000...
> --------------------------------------------------
> Zdravím Vás, pane Zajíčku mám včelstvo, ze kterého mi od 7. července do
> 10.září spadlo 11500 ks roztoče. Prováděl jsem u něho poměrně poctivě
> součty spadu. Možnost chyby okolo 10% plus mínus. Spíš plus. Samozřejmě
> bylo průběžně léčeno KM. Teprve dnes jsem nasadil Gabony a už po cca 30
> minutách jich spadlo 30 ks. Takže kyselina nekyselina, zítra na to mrknu a
> počítám, že to bude zas jak u Verdunu. Zajímavé je, že toto včelstvo jinak
> vypadá být v kondici. Další zajímavost je, že ostatní včelstva, která jsem
> považoval za relativně vyléčená mají teď spad. Cca týden pozoruji, že se
> odněkud-něco-nosí...ale co a odkud? A zatímco ještě 10.září byl u těchto
> včelstev spad fakt minimální, tak včera jsem napočítal 140 ks přirozených
> za 24hod/včelstvo, a to prosím defakto u všech včelstev. Neskutečný.
> Ať se daří, Libor V.
>
>
>

Pavel Zajíček napsal:
Jsou vcelstva, kde jich uz mohlo spadnout na 4000...
--------------------------------------------------
Zdravím Vás, pane Zajíčku mám včelstvo, ze kterého mi od 7. července do 10.září spadlo 11500 ks roztoče. Prováděl jsem u něho poměrně poctivě součty spadu. Možnost chyby okolo 10% plus mínus. Spíš plus. Samozřejmě bylo průběžně léčeno KM. Teprve dnes jsem nasadil Gabony a už po cca 30 minutách jich spadlo 30 ks. Takže kyselina nekyselina, zítra na to mrknu a počítám, že to bude zas jak u Verdunu. Zajímavé je, že toto včelstvo jinak vypadá být v kondici. Další zajímavost je, že ostatní včelstva, která jsem považoval za relativně vyléčená mají teď spad. Cca týden pozoruji, že se odněkud-něco-nosí...ale co a odkud? A zatímco ještě 10.září byl u těchto včelstev spad fakt minimální, tak včera jsem napočítal 140 ks přirozených za 24hod/včelstvo, a to prosím defakto u všech včelstev. Neskutečný.
Ať se daří, Libor V.

Dobrý den, Vážení již celkem dlouho sháním k odprodeji kočovný vůz. Neměl by někdo z Vás náhodou tip v Jihočeském kraji a nejlépe okresu Tábor?Děkuji Poula

Tak 14.9 jsem daval v poradi 4. davku stavelky. V nedeli jsem prohledl podlozky - jsou vcelstva, kde jich bylo zase okolo 1000 - svetleho roztoce uz jsem nevidel ani jednoho. Jsou vcelstva, kde jich uz mohlo spadnout na 4000. Tohle jsem jeste nezazil. Byly patrne vsak velke rozdily mezi jednotlivymi vcelstvy, nekde jich bylo tak 50 a jinde nepocitatelne. Na tomto stanovisti bez melecitozy, avsak vyska 200 mnm. Predpokladam, ze byl spise problem s nakazou u ostatnich vcelaru- doslo k velkemu zamoreni. Myslim, ze bude nasledovat radna redukce vcelstev a tim take ocista od roztoce.

P.

Teplé dny a oblevy povětšinou jsou i kolem vánoc. Samozřejmě pokud je v lednu hodně pod nulou tak včely s plodováním nezačnou, zimní sezení je stažené a včely v tomto období plodují uvnitř hroznu. Ale na konci ledna je období slunovratu a v tom bude ten impulz pro start. Je to doba kdy i ptáci při mírném odpoledním oteplení začínají zpívat. Příroda se začíná po slunovratu probouzet a platí i pro včely.

Teplé dny a oblevy povětšinou jsou i kolem vánoc. Samozřejmě pokud je v lednu hodně pod nulou tak včely s plodováním nezačnou, zimní sezení je stažené a včely v tomto období plodují uvnitř hroznu. Ale na konci ledna je období slunovratu a v tom bude ten impulz pro start. Je to doba kdy i ptáci při mírném odpoledním oteplení začínají zpívat. Příroda se začíná po slunovratu probouzet a platí i pro včely.

"Mám úly 25mm dřevo a síto u dna otevřené a včely plodují bez problému už i v únoru. A to určitě nesouvisí s vnější teplotou. Aby začaly brzy plodovat, tak v tom hraje větší roli velikost zimujícího včelstva a dostatek zásob."

No, někdy v lednu až únoru hraje rozhodující roli teplota. Včely začínají plodovat při delší oblevě, když déle než 3 - 6 dnů je teplota ve dne nad 5 - 10 st C a v noci nad nulou. Zvláště pokud je prudká obleva, vzduch z jihu, který má i v noci 5 i víc stupnů nad nulou....
Někdy v březnu a na začátku dubna hraje rozhodující roli délka slunečního svitu či dne. Neboli pokud je od ledna nepřetržitě sníh a mráz až do dubna, tak někdy v druhé polovině března na začátku dubna včelky začínají plodovat, i když je venku honě sněhu a v noci dost pod nulou.

"Zdravím pane Polášku, pro Trutnovsko si teploty vždy od března denně zapisuji, pro zajímavost uvádím: "

Bohužel, aby se to mohlo porovnat, tak by se jinde musela teplota měřit tak stejným způsobem.

Mám úly 25mm dřevo a síto u dna otevřené a včely plodují bez problému už i v únoru. A to určitě nesouvisí s vnější teplotou. Aby začaly brzy plodovat, tak v tom hraje větší roli velikost zimujícího včelstva a dostatek zásob. Samozřejmě, že není rozloha plodu jako v červnu, ale na začátek množení roztoče to stačí a každý rok je ten začátek přibližně stejný. Problém bude v přeživším počtu roztočů z předchozího roku. A bude také platit, že zvyk je železná košile. Pokud většina včelařů dělá ošetření na které je "zvyklá" bez kontroly spadu a žádné ošetření není 100%, tak vždy přežije nějaké to procento. A to procento je na kusy roztoče každý rok větší, takže tyhle roky s úhyny se budou vracet v pravidelných periodách.

Zdravím pane Polášku, pro Trutnovsko si teploty vždy od března denně zapisuji, pro zajímavost uvádím:
březen 2011 průměr: 8,48 stupně
duben 2011 průměr: 15,55 stupně
květen 2011 průměr: 18,35 stupně
červen 2011 průměr: 22 stupňů
Za zmínku taky stojí, že už v dubnu zde bylo 7 dnů s teplotami 20° a více a v květnu těch dnů bylo 14. Tyto startovací podmínky byly na snůšce velmi pozitivně poznat. No a chov roztočů se samozřejmě taky zdařil.

No, z těch měsíčních teplot to na větší teplo na jaře v Čechách než na Moravě nevypadá.

Zde:
http://portal.chmi.cz/portal/dt?portal_lang=cs&menu=JSPTabContainer/P4_Historicka_data/P4_1_Pocasi/P4_1_4_Uzemni_teploty&last=false
jsou alespoň průměrné měsíční teploty po krajích od roku 1961 dosud.

Milan Čáp

Dne 18.9.2011 13:58, R. Poláek napsal(a):
> Tak mě napadá, nebylo letos na jaře, konec února, březen až duben v Čechách
> o něco tepleji než u nás na Moravě? To by naznačovalo, že když v Čechách
> začaly včely na jaře víceméně plodovat znatelně dříve než u nás na Moravě,
> tak taky problém s varaózními kolapsy se odehraje převáženě v Čechách, ne
> u nás na Moravě. A ještě k tomu severní. Kdyby mi neklekl v dubnu disk, tak
> bych se mohl podívat na data, od zimy jsem archivoval mapy denních
> teplot....Ale takhle..... Nemá to někdo náhodou to porovnání teplot
> archivované nebo zapsané?
>
>

Tak mě napadá, nebylo letos na jaře, konec února, březen až duben v Čechách o něco tepleji než u nás na Moravě? To by naznačovalo, že když v Čechách začaly včely na jaře víceméně plodovat znatelně dříve než u nás na Moravě, tak taky problém s varaózními kolapsy se odehraje převáženě v Čechách, ne u nás na Moravě. A ještě k tomu severní. Kdyby mi neklekl v dubnu disk, tak bych se mohl podívat na data, od zimy jsem archivoval mapy denních teplot....Ale takhle..... Nemá to někdo náhodou to porovnání teplot archivované nebo zapsané?

Na soutoku Moravy s Bečvou medovice byla trošku před lípou, po lípě už bez snůšky. Včely mám v lužním lese, takže nějaký skromný přínos, hlavně pylu, z podrostu a okrajů lesa v podstatě doposud. Melicitóza není.
Jinak co mám zprávy tak u Dědic na Vyškovsku medovice velmi dobrá a Brodek u Pv byla melicitóza.

Kvetova i medovicova bez snuskovych prestavek do 15.srpna,zadna melecitoza.Je pravdou,ze jsem si napraskal spoustu oddelku,takze preruseni vyvoje roztocu.JosPr

Nevím jestli toto co napíšu má pro někoho význam, protože mám širší a hlavně praktický nadhled nad tímto problémem.

Dá se napsat, že tak jak se včelaři přirozeně mění, tj. že jich každý rok pár odejde od včelaření a někdo zase začne, je situace uspokojivější. Propagace PSNV s léčením ve smyslu používání různých léčebných alternativ ke standardu daný SVS pomáhá, lidé si dali říci a začínají jednat nad tradiční rámec kalendáře vydaný SVS, resp. ho začali brát vážněji a provádí monitoring a detekce a jednají a používají kyselinu mravenčí více, která dokáže rozhodně roztoče přibrzdit. Gabony, tradičně, jsou velmi diskutabilní. Letos máme nařízeno v termínu v zimě plošně léčit Varidolem.

Stanoviště která se potýkají s problémy jsou, jsou vlivy které pomohou buď k, nebo proti destrukci. Každý rok je stanoviště od stanoviště jiný v tomto hodnocení a jako základ této problematiky vidím v principu tlaku který při destrukcích kulminuje dříve nebo později. Léto bylo relativně chladné, což vidím jako takové přibrždění. Viditelně totiž napadené trubčí buňky ve vývojových stadiích u mě trpěly zvápenatěním a to poznamenalo nástup kulminací. Také se stímto letošním počasí zmírnilo přirozené zalétávání včel, byla výraznější a kvalitnější snůška, také stále dělám profylakci, což zlepšuje mikrobiologii díla, dělám pokroky v mém malém výzkumu okolo acidity a vlivu na životní podmínky v buňce atp.

gupa blaf kyselinová jarní metoda:

Jako know-how mohu pro letošek do internetového éteru pustit jeden poznatek a to ten, že je výrazný rozdíl nástupu destrukce u včelstev, která dostala uskladněné od minulého léta ošetřené plásty kyselinou mravenčí proti zavíječi oproti dílu neošetřenému. Během zimy se tak dlouhodobě do košilek vravuje kyselina a ta má jistý postupný dezinfekční a akaricidní efekt po dobu tvoření nových včelstev.

Postup: Naskládájí se plně obsazené nástavky do skladu, kde je podmínkou aby byl mimo prostory domu a ve výšce 6ks pro výšku 24cm se doslova zalijí litrem a půl kyselinou 85% místo síření a zakryjí víkem. Dílo se nevětrá, přidává se rovnou při jarním rozšiřování a při toření oddělků. Je nutný při nalévání do komínu z nástavku mít nasazený štít přes obličej, rukavice a oblečení a obezřetný přístup při manipulaci, protože se má snahu odrážet a cákat od horních louček.

Jde o takové sdělení pro širší rozšíření, není to samospasitelné, ale význam to má.


Takže v průměru se včelaření bude dařit pokud tu budou brány vážně okolní vlivy, kterých je opravdu hodně. Mít včely OK není otom, že jsou OK, ale otom, že se naučíme vnímat vnitřek úlu coby stálou podmínku zdraví, protože destrukce probíhá vždy uvnitř úlu a to co ovlivňuje v okolí je jen jeho výsledek._gp_


........
Libor V. (62.168.45.106) --- 17. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035)
Osobně mám z Trutnovska minimálně od pěti různých včelařů informaci o pádu včelstev, již koncem srpna. Někde i polovina stanoviště. Samozřejmě na varroázu (plus zřejmě viróza.....včely lezoucí od úlů pryč apod.) dokonáno loupeží.
Docela se divím, že zde nečtu odezvu z dalších koutů republiky.....žeby varroáza řádila jen na Trutnovsku?
Co třeba pan Pazderka? Jaká je situace ve Vašem okolí? Vše OK? Ať se daří, Libor.

Otázka pro JosPr a pana Molčíka: Jaká byla u Vás letos medovicová nebo melecitózní snůška? Žádná, slabá, nebo významná? U nás významná, resp. obecně snůška zde byla po celou sezónu, svádím na ní to, že se roztoči dařilo....mnozí ale souvislost mezi významnou snůškou (+ bouřlivým plodováním) a množením roztoče nepřipouští....Tak zjišťuji, jaké byly podmínky jinde.

Dnes jsem byl na prohlídce spadu a zásob a všechno v pořádku. Letos bez Gabonu, dal jsem místo toho dvě desky Formidolu, po týdnu jsem našel 6 roztočů na 30 včelstev, takže v pohodě. Vlastních zásob od 14 do 19kg někde ještě doplním zásobním rámkem co mám z řepky a mám připraveno na zimu. Některá včelstva jsou ještě v podsazeném polonástavku, ale už slábnou. Jinak nosí pyl z Netýkavky a Topinambur.

U mne behem aplikace gabonu spad v radu desitek roztocu na vcelstvo,zadna katastrofa.Vcelstva porad vyvesena v podmetu,nejak ne a ne slabnout,navic pokveta vypadana repka,rozkveta mi kus svazenky,vcelky se bavi snuskou pylu,matky porad kladou,je teplo az moc.Z okoli zadne spatne informace.JosPr.

Osobně mám z Trutnovska minimálně od pěti různých včelařů informaci o pádu včelstev, již koncem srpna. Někde i polovina stanoviště. Samozřejmě na varroázu (plus zřejmě viróza.....včely lezoucí od úlů pryč apod.) dokonáno loupeží.
Docela se divím, že zde nečtu odezvu z dalších koutů republiky.....žeby varroáza řádila jen na Trutnovsku?
Co třeba pan Pazderka? Jaká je situace ve Vašem okolí? Vše OK? Ať se daří, Libor.

Tak ja jsem tedy zvedav, jak to letos dopadne,

tam kde jsem zacal lecit kolem 2. srpna, tak tam to vetsina vcelstev prezije, ale budou dost slabe, takze jaro ukaze, co se bude muset spojovat. Spady byly v souctu i pres 3000 roztocu. Posledni - ctvrta apliakce stavelky byla ve stredu 14.09.2011 - tak jsem zvedav kolik toho bude zase na podlozkach. Tam kde jsem zacal lacit az kolem 20.08.2011 si ted netroufnu odhadnout. Jeste, ze mam dost oddelku, ktere jsou OK.

Po teto zkusenosti od pristiho roku najizdim na kyselinu mravenci po kazdem medobrani. Stavelku si necham na podzimni osetrovani.

P.
P.

Uvádím pouze informace o zamoření.
Na základě přirozených spadů byly vytypovány včelstva se spady 4až10 roztočů denně a vložen formidol. Je to u jedné čtvrtiny, spady jsou po vloženi desk formidolu průměrně 200roztočů denně první dva dny.
J.B.

"http://cs.wikipedia.org/wiki/Monsanto "

Co je ve Wikipedii, to nemusí nic znamenat. Do Wikipedie může každý psát, jak se mu zachce, rozporná témata jsou tudíž vyložena podle toho , k jaké straně se pisatel přiklání. Pár témat ve Wikipedii jsem taky upravoval bez jakýchkoliv problémů. Tým Wikipedie jenom sleduje a koriguje nejkřiklavější případy nebo tak nějak.

"http://www.zvedavec.org/komentare/2011/09/4597-geneticky-modifikovane-kecy.htm?PHPSESSID=mf7tvt17l357t84jei9a7oudh5"


http://osel.cz/index.php?clanek=1718

Jsou dvě zájmena koho a co. Koho? Monsanto nikdo nepropaguje, nevšiml jsem si toho. Co? GM rostliny. Gm rostliny ale nekoumá jen Monsanto!

Takže asi takovou úroveň bych viděl okolo GM. Nějaké tiky či nervové záškuby okolo Monsanta chápu, protože ty jejich praktiky podle informací jsou závažné, ale GM je dost obšírný obor a připomíná mi to plané fráze typu že včelařící Američani jsou všichni jen velkovčelaři, přitom rozvrstvení včelařů podle počtů včelstev je tam jak tady podobný. Malých včelařů je tam většina._gp_

_gp_

rimi:>Proc je nekdo tak nekriticky propaguje, je za tim neco, co nevidim?

>>Ano, to je další případ, jak odpůrci GMO lžou a manipulují s veřejností.


http://cs.wikipedia.org/wiki/Monsanto

pisou tu mimo jine:
Mimo to, genetická modifikace plodin od Monsanto je navržena tak, aby tyto plodiny měly jen sterilní semena a rolníci je nemohli použít k přesročnímu osevu.

Monsanto úplatky úředníkům indonéského ministerstva chtělo dosáhnout toho, aby při rozhodování o pěstování geneticky modifikovaného bavlníku ignorovali výsledky jedné ze studií. Monsanto připustilo, že v letech 1997 až 2002 zaplatilo na úplattích asi 700 tisíc dolarů a vedení firmy přiznalo plnou odpovědnost.

V roce 1998 vypukla aféra kolem dodávek rekombinantního hovězího růstového hormonu rBGH/rBST pod obchodním názvem Posilac. Tento hormon je zakázaný kvůli nežádoucím účinkům všude kromě Spojených států[zdroj?]. Je používaný pro hovězí dobytek ke zvýšení produkce mléka (v průměru asi o 1/10). Růstový hormon u dobytka ve velké míře způsobuje mastitidu (hnisavý zánět vemene), kterou Monsanto kompenzuje vysokými dávkami antibiotik (s dalšími vedlejšími účinky), jež se uvolňují do mléka, způsobují různé zdravotní problémy a u žen riziko rakoviny prsu.[14] Tuto souvislost objevili reportéři Fox News Jane Acre a Steve Wilson, kteří situaci natočili a sestříhali z ní reportáž. Vedení Fox News však na poslední chvíli odmítlo reportáž vysílat (Monsanto patří k jeho největším reklamním inzerentům). Následovalo přes 70 příkazů přepracovat tuto reportáž, snaha PR oddělení Monsanta o odvrácení pozornosti od Posilacu, výpověď Foxu těmto reportérům pro údajnou neprofesionalitu a soudní spor, který přilákal pozornost médií směrem k praktikám této společnosti.[15] Tato kauza byla probírána v dokumentární film en:The Corporation jako příklad hrubě neetického korporátního chování sledujícího jen krátkodobý zisk a neohlížejícího se na důsledky.


Proc je nekdo tak nekriticky propaguje, je za tim neco, co nevidim?

"http://www.zvedavec.org/komentare/2011/09/4597-geneticky-modifikovane-kecy.htm?PHPSESSID=mf7tvt17l357t84jei9a7oudh5"

Ano, to je další případ, jak odpůrci GMO lžou a manipulují s veřejností.

http://www.zvedavec.org/komentare/2011/09/4597-geneticky-modifikovane-kecy.htm?PHPSESSID=mf7tvt17l357t84jei9a7oudh5

www.seedsofdeception.com/...

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: co je to za rostlinu
> Datum: 13.9.2011 22:21:07
> ----------------------------------------
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: co je to za rostlinu
> > Datum: 13.9.2011 08:59:14
> > ----------------------------------------
> > Tak to se už asi nedovím, když všechno, co nám škodí, je chemie, tak co je
> > to, co nám neškodí a prospívá.
>
> -----------------------------------------------------------------------------------------------------
>
> Neuškodí Vám stav, který se dá nazvat přírodní rovnováha. Pokud je tohle
> narušeno tak se Vám stane, že buď nejste schopen mít výnos a nebo se můžete
> dostat s výnosem na velmi dobrou uroveň, ale s rizikem zvýšených hodnot
> některých složek. Nejčastěji jde o dusík. Pokud je půda dobrá humózní a dodáte
> prům. hnojivo, které se na humus naváže, dostane se tenhle nadbytek i do
> rostliny. Pokud půda je o humus ochuzena a dodáte prům. hnojivo, to se nemá na
> co navázat a doslova proteče do spodních vod. Organická hnojiva být musí ty bílé
> kuličky můžou a ty organická potřebují.
>
>
> Aleš M.
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: co je to za rostlinu
> Datum: 13.9.2011 08:59:14
> ----------------------------------------
> Tak to se už asi nedovím, když všechno, co nám škodí, je chemie, tak co je
> to, co nám neškodí a prospívá.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------

Neuškodí Vám stav, který se dá nazvat přírodní rovnováha. Pokud je tohle narušeno tak se Vám stane, že buď nejste schopen mít výnos a nebo se můžete dostat s výnosem na velmi dobrou uroveň, ale s rizikem zvýšených hodnot některých složek. Nejčastěji jde o dusík. Pokud je půda dobrá humózní a dodáte prům. hnojivo, které se na humus naváže, dostane se tenhle nadbytek i do rostliny. Pokud půda je o humus ochuzena a dodáte prům. hnojivo, to se nemá na co navázat a doslova proteče do spodních vod. Organická hnojiva být musí ty bílé kuličky můžou a ty organická potřebují.


Aleš M.

Mě by zase zajímalo, kam na ty své chytré změny Kalousek chodí. Jestli ho napadnou mezi řádky a nebo se prostě vyspí, zadívá se doblba a ejhle, má to._gp_
.......
KaJi (90.179.243.173) --- 13. 9. 2011
Re: limit (54018) (54020)
Zajímavé, že ještě před několika nedělemi v sobotním Právu Kalousek prohlašoval, že příjem ze záhumenků má býti osvobiozen do 50 000. Že je to daň nespravovatelná, a že tudíž je blbost ji neosvobodit, protože správa by vyšla dráž jak výběr.
Zřejmě někdo zaloboval a z 50 to snížil na 30.


Zajímavější bude, co udělají s paušály. Asi je strhnou.

Na druhou starnu, pokud dotace 1D nebude, nebo nebude stát za řeč, bude pro stát těžké prokazovat kolik kdo měl v loňském roce včelstev.
Asi nám klesnou stavy včelstev. Úřední. :-)

I bez roztoče. :-)


Karel

Fyzikální chemie je interdisciplinární obor chemie. Využívá poznatky a metody chemie, fyziky, elektrochemie a kvantové mechaniky pro zkoumání makroskopických vlastností látek na molekulární úrovni. Např. změny teploty nebo tlaku v systému dává do vztahu s interakcemi mezi atomy a molekulami.

Jen jsem reagoval na to, že "vcelar nalezl ve svych ulech a medu pyl genove manipulovane kukurice" z čehož vyplývá, že mu někdo udělal rozbor a ten odhalil, že to zrnko pylu je modifikované a ne normální. Jinak by to ten soud asi nemohl vzít.

Správná prognóza :-) !
S úsměvem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: R. Poláek
Sent: Tuesday, September 13, 2011 1:41 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: limit

No, paušály mně momentálně netrápí. Dotace 1D taky moc ne.
Každopádně, jestli tomu dobře rozumím, toto je jen návrh. který ještě musí
projít hlasováním sněmovnou, poté bude nejspíš nepřijat senátem a poté
znova prohlasován sněmovnou a mezitím se ještě leccos může změnit.

No, paušály mně momentálně netrápí. Dotace 1D taky moc ne.
Každopádně, jestli tomu dobře rozumím, toto je jen návrh. který ještě musí projít hlasováním sněmovnou, poté bude nejspíš nepřijat senátem a poté znova prohlasován sněmovnou a mezitím se ještě leccos může změnit.

Zajímavé, že ještě před několika nedělemi v sobotním Právu Kalousek prohlašoval, že příjem ze záhumenků má býti osvobiozen do 50 000. Že je to daň nespravovatelná, a že tudíž je blbost ji neosvobodit, protože správa by vyšla dráž jak výběr.
Zřejmě někdo zaloboval a z 50 to snížil na 30.


Zajímavější bude, co udělají s paušály. Asi je strhnou.

Na druhou starnu, pokud dotace 1D nebude, nebo nebude stát za řeč, bude pro stát těžké prokazovat kolik kdo měl v loňském roce včelstev.
Asi nám klesnou stavy včelstev. Úřední. :-)

I bez roztoče. :-)


Karel

My ovšem, než budeme chválit, počkáme co tato výhoda pro "zahrádkáře" udělá s ust. § 10 zákona o daních z příjmů či jinými zákony, kterými naši "zákonodárci" obcházejí schválené zákonné normy. Jak se jeví ekonom-chemik v čele MF tak si nejsem jist, zda Mgr. Kelly nebyl proti němu úplný břídil? Zatím si v tomto státě můžeme být jisti tím, že si nemůžeme být jisti vůbec ničím. Je pro ostudu, že ani dvacet let po změně režimu, ještě nemáme stabilní právní normy.
JK

Už bylo načase, aby to zvedli.

http://aktualne.centrum.cz/finance/penize/dane/clanek.phtml?id=713554,

Pepan

Potom je fyzikální chemie třeba rozpouštění cukru ve vodě, absorbce vzdušné vlhkosti medem či naopak jeho zahušťování, krystalizace medu včetně pastování, vyvařování vosku s vodou nebo vodní párou....

Tak to se už asi nedovím, když všechno, co nám škodí, je chemie, tak co je to, co nám neškodí a prospívá.

Jinak ze své zkušenosti, vzděláním jsem chemik, praxí už v podstatě ne, že kdo se chemií zabývá trochu vážně, zabývá se potom jen jedním z mnoha oborů chemie a jiné obory chemie jsou mu prakticky stejně vzdáleny jako obory fyziky a jsou mu stejně šumafuk.

Fyzikální chemie je jinak skutečně na rozhraní fyziky a chemie, zabývá se ději mezi atomy a molekulami , při kterých nedochází ke zmenám chemických vazeb a tudíž sloučeniny se nemění jedna v druhou. Ve včelařství má fyzikální chemie "na starost" děje, které probíhají při distribuci léčiva v úlu třeba při fumigaci, při aerosolování, při léčení odpařováním v oleji, při léčením odpařováním kyseliny mravenčí nebo třeba děje, které probíhají v zimě při úniku vlhkosti vytvořené konzumací potravy včelami ze zimního chumáče, odcházení vlhkosti z úlu větráním otvory nebo skrz stěnu a všelijaké kondenzace vlhkosti na stěnách, strůpku a podobně.....

Spořitelna bude mít nové logo, esko střídá včela

http://byznys.lidovky.cz/sporitelna-bude-mit-nove-logo-esko-strida-vcela-frv-/firmy-trhy.asp?c=A110912_151210_firmy-trhy_nev


Tak to aby si dali bacha na bankovní varroázu. :-)
A bankomaty pak nechytly virozu.

Možná by se jim tam mohlo chodit na podzim s knotama.

:-)


Karel

http://tourist.posazavi.com/cz/event.asp?event_id=12942
Slavnostní otevření Muzea včelařství Podblanicka
17. září 2011 - 14:00
Výstava | Příroda, ekologie |
Místo: Louňovice pod Blaníkem, Louňovice pod Blaníkem
Český svaz včelařů, o.s. Základní organizace Louňovice pod Blaníkem Vás zve
na slavnostní otevření Muzea včelařů Podblanicka v Louňovicích pod Blaníkem
17.září 2011 v 14.00hod. Organizátor: Český svaz včelařů, o.s., základní
organizace Vlašim
IČO: 63822091
Sídlo: Domašín 29, 25801 Vlašim

No existuje i něco mezi a říká se tomu fyzikální chemie, ta se právě zabývá oblastí na molekulární či spíše a atomární úrovni.
Ale to se asi diskuse dostala někam úplně jinam.

Chemie je ve skutečnosti součást fyziky, což chemici nechtějí slyšet. Fyzika začíná u elementárních částic, které se ovlivňují různými silami, atomy se pojí do molekul atd...
Pepa

Chemie je věda, která se zabývá vazbami mezi atomy a následně potom sloučeninami, které díky těm vazbám z těch různých atomů jsou složeny.
A protože atomy jsou základem veškeré hmoty, aspoň v tuhém, kapalném a plynném skupenství, je veškerá tato hmota chemie. Potom existuje ještě čtvrtá, poměrně běžná forma hmoty, to je plazma a to už chemie není, to je potom fyzika.

BG:
.... Není to až tak vzácný jev.....

------------
Pokud zalovím v paměti - takže ne na 100%, možná ani ne na 50% :-)
Ing.Čermák psal o jendom výzkumu, kde se na časové ose sledovala četnost rojů. Kromě špičky kolem června tma byla druhá, ne tak výrazná v podletí - přičina nebyla zjištěna, ale bylo to průkazné.
Roj v srpnu má asi minimální šanci na přežití.
No možná se to bude včelám hodit, jako rezistence proti roztočům.
Vypadá to, že dost lidí zjistí při fumigaci, že si zbytečně nafasovali pásky. :-)

Karel

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:rojeni vcel v zari
> Datum: 11.9.2011 21:32:08
> ----------------------------------------
> Muj skromny tip a uvaha:roj nevyleti bez matky,tudiz je li znacena matka v
> ule,vcely doprovodily princeznu na oplozovaci let.Pozdni vymena,tudiz nekde
> bude stopa po vylihnutem matecniku.
>
>
>

Stáva sa to, včely v týchto dňoch robia pri dobrom počasí orientačné a očisťovacie prelety a možno so sebou strhli i matku. Domnelý roj si polietal a poslušne sa aj s matkou vrátil do úľa-

Řešil agrochemii, tedy postřiky a hnojiva. A také jaký smysl mají GM plodiny jestli tato chemie se musí stejně používat. Protože pro zlepšení výnosu se stačí o půdu postarat klasickým pohnojením. Pak buď Vy nebo J.P. přišel stím jak je všechno kolem z chemie. To jako měl být argument pro to, že něco navíc nic neznamená? Ptal jste se na azbest. Měl jsem za to, že znáte nějaké prvky které jsou v půdě a azbest jako křemičitan je možné rozborem ve stopovém množství prokázat stejně tak i radon a odtud jde to záření o kterém jsem se zmínil Tohle je sice přírodní chemický prvek, ale pokud ho budete mít kolem sebe moc, tak vám to docela zkomplikuje zdraví. A jak souvisí sousedka s tématem, sousedka moc ne, ale její zahrádka. Jako příklad toho, že rozdílná péče o půdu snižuje výnos. A toho, že ty bílé kuličky jsou jen doplňkem stravy pro rostlinu. Takže nemám tušení kde jste přišel na to, že došlo k odbočení od tématu? Všechno je v půdě. A kdokoliv si stěžoval na zhoršující se výnos, tak rozborem jeho péče o půdu se vyšlo nakonec to, že nezná základy agronomie. Půda je živá a má-li být úrodná, musí živou zůstat.

Aleš M.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: co je to za rostlinu
> Datum: 11.9.2011 11:36:24
> ----------------------------------------
> "Ale to také není odpověď na to co jsem se ptal. Pokud se nepletu tak na
> začátku byla řeč o výnosech,vhodné péči o půdu a o tom jestli má význam
> pěstovat GM plodiny kvůli používané agrochemie."
>
> Ano, původně se diskutovalo o GM a z Vašich příspěvků vyplynulo, že to, co
> škodí, považujete za chemii a to, co neškodí, považujete za ????? . Nevím
> co a moje fantazie na to nestačí, nic mně nenapadá. Proto jsem se snažil
> toto vhodnými otázkami zjistit. Už je ze zvědavosti, jak vůbec může být
> možné tohle téma překroutit. Nechápu to.
> Témata radioaktivity, sousedky se zahrádkou beru jako rozptylovací
> odlehčovací témata.
>
>
>

Podzimní rojení je zajímavý fenomén. Není to až tak vzácný jev. Viz příspěvek č. 53906 z 5. září. Shodou okolností jsem 5.9. také zaznamenal roj a z minulých let mám více pozorování. Bezprostředním podnětem bude asi mimořádně teplé počasí. Příčina je ale neznámá, snad si včely občas vzpomenou na dávnou dobu evoluce, kdy možná i předkové našich včel migrovali 2 x za sezónu, jako některé včely v Asii. V každém případě v podmínkách mírného klimatu je podzimní rojení sebevražda.

Muj skromny tip a uvaha:roj nevyleti bez matky,tudiz je li znacena matka v ule,vcely doprovodily princeznu na oplozovaci let.Pozdni vymena,tudiz nekde bude stopa po vylihnutem matecniku.

Muj skromny tip a uvaha:roj nevyleti bez matky,tudiz je li znacena matka v ule,vcely doprovodily princeznu na oplozovaci let.Pozdni vymena,tudiz nekde bude stopa po vylihnutem matecniku.

nemohu tomu ani uvěřit za téměř 5O let včelařské praxe se mi to nestalo,ale ta skutečnoswt se dnes 11.9. v 15.hod.L.Č se mi vyrojily včely.Po asi 20 min.se vrátily do úlu.Prohlídkou jsem zjistil přítomnost matky,označené Bop 31 žádný matečník,plod všeho stáří, včely jsou dostatečně nakrmené 20 kg.Kde hledat příčinu?

Dobrý den přátalé včelaři,kdy je vhodné spojit včelstva na zimu aby v nich bylo co nejvíc zinmích včel?

Toto otázkou som sa zaoberal niekoľko (rokov cca 7)kým som dospel k správnemu poznatku. Každé včelstvo je samostatná jednotka, preto množstvo zimných dlhovekých včiel postupne narastá od mesiaca júl -červenec, až približne do polovice mesiaca september-září. Za toto obdobie sa v každom postupne vytvorí skupina dlhovekých, ktoré dokážu prežiť zimu a ešte nejaký čas (kým sa neliahnu prvé jarné včely)a potom ak chceme spájať zásobné včelstvá 1+1, ale i 1+1+1, tato robme
v októbri-říjnu,
kedy je to najprirodzenejšie, včelstvá sa spoja postupne, môžu sa ešte preletieť.
Len tak na ujasnenie, keď som spájal včelstvá na konci augusta-srpna, výsledok po zime nikdy nespĺňal moje predstavy silného včelstva, čakal som obrovské včelstvá a našiel som silné včelstvo, ale nie silnejšie ako tie, ktoré neboli posilňované.

Včelár, ktorý chce včelstvá posilňovať spájaním, chová tieto včelstvá v úspornom režime, po spojení nám ostane jedna matka, mala by to byť tá staršia, poprípade poškodená. Zostanú nám prebytočné zásoby z pridávaného včelstva A keďže nič nie je zadarmo, zásoby v pridávajúcom včelstve by mali byť nízke, aby náklady nepresahovali náklady pri iných včelstvách na včelnici. Anton
(Už som v písaní dlhých komentárov ako p. Polášek)

Dobrý den přátalé včelaři,kdy je vhodné spojit včelstva na zimu aby v nich bylo co nejvíc zinmích včel?

Taková plocha plodu je v tuto dobu docela normální.
Jinak cukr by měl být nahoře, plod trošku, ale ne moc zaříznutý do toho cukru a pod plodem by měla být vzdálenost prázdných buněk k nejspodnější loučce zhruba stejně dlouhá nebo o trošku delší jako vzdálenost od horního kraje plodu buňkama s cukrem k horní loučce.
Potom do doby zhruba první půlky až prvního měsíce mrazů by včelky měly putovat za zásobami nahoru, potom by měly dorazit k strůpku a dále putovat za zásobami vodorovně pod strůpkem.

Tohleto je normální běžné sezení včelstva, ve třeba dvou nástavcích 39x24, ale není jediné možné a jediné vhodné na zimu.

Jestli je plod obklopen cukrem nahoře i dole, nejsou tam prakticky žádné volné buňky, bylo na malou plástovou plochu dáno moc cukru.

pri kontrole matky som zistil ze plodisko je plne zasob na zimu a matka nemala de klast vcelstvo je silne ale plodu je len asi 10 krat 10 cm nebude to mat pliv na zimne vcely?

"Ale to také není odpověď na to co jsem se ptal. Pokud se nepletu tak na začátku byla řeč o výnosech,vhodné péči o půdu a o tom jestli má význam pěstovat GM plodiny kvůli používané agrochemie."

Ano, původně se diskutovalo o GM a z Vašich příspěvků vyplynulo, že to, co škodí, považujete za chemii a to, co neškodí, považujete za ????? . Nevím co a moje fantazie na to nestačí, nic mně nenapadá. Proto jsem se snažil toto vhodnými otázkami zjistit. Už je ze zvědavosti, jak vůbec může být možné tohle téma překroutit. Nechápu to.
Témata radioaktivity, sousedky se zahrádkou beru jako rozptylovací odlehčovací témata.

Menšík:Tomuto napadení je právě nutno zabránit.k tomu nám slouží právě Gabon, Kyselina mravenčí, nasazené v VII - VIII měsíci.
Právě tak to je k tomu nám slouží gabon, právě že zcela NESLOUŽÍ jestliže po 30 dnech gabonu PA jsem odebral zavíčkovaný plod, zafumigoval a spad byl 370 roztočů. Není to moc ale málo taky.

Ne za měsíc po fumigaci by ho tam bylo asi jednou tolik . (vyšší počty jsou jen asi u čtvrtiny včelstev)
J.B.

Tak jsem to našel, co o tom píšou moudré hlavy:

Výtah z http://n-vcelari.cz/

Po slunovratu přechází včelstvo v 1. sestupné fázi již do režimu výchovy zimních včel, což znamená omezení rozlohy plodu. Potřebuje k tomu opět glycidy a pyl. V tomto období dorůstá také populace roztoče Varroa do svého maxima a může svojí početností ohrozit vyvíjející se zimní včely. Proto je po vytočení důležité se o tomto množství roztočů ve včelstvu přesvědčit kontrolou denního spadu roztočů na podložce. Při denním spadu 10 roztočů okamžitě léčit Formidolem, který je volně k dostání.
----------------------------------------------------------
Já to dělám již třetím rokem také tak. KM v odpařovčích aplikuji na přelomu
července a srpna, teď jsem ji dal podruhé. Nic nemonitoruji, až po první
fumigaci. Spady jsem po ní měl doposud minimální. Stejně se nedá nic
vymyslet. Třeba to léčení je zbytečné, dá to práci a stojí to určité peníze.
Kdybych měl několikrát monitorovat všechna včelstva a z toho vyvozovat
nějaké důsledky, tak je lepší preventivně aplikovat KM.
Haf
------------------------------------------
A proč čekat, když existuje kyselina mravenčí ? Já mám spad 0, ale mám to
letošní včelstva a KM působí i proti jiným virovým chorobám, tak ji ještě
před povinným léčením určitě nasadím. Pak chci dvakrát v roce dát
dlouhodobý odpařovač a bubu vědět, že jsem udělal vše co se dalo ... Než
sledovat, jak mi upadají včelstva a řešit to v diskusi ...

> ----------------------------------------
> Já sleduji napjatě zprávy tady a čekám. Pár let po posledních varaózních
> kolapsech to už je, navíc letos i u nás na severní Moravě zima vyšla tak,
> že včely plodovaly už dost brzo, takže už je zase na kolapsy nárok.
>
> Jaké jsou vaše názory na současný stav varroazy.
> J.B. "
> ----------------------------------------------------------
> Já sleduji denní spad VD u tří včelstev jednou týdně, abych měl alespoň
> nějakou představu o stavu VD. Nyní mám denní spad 11, 9, a 5 roztočů. Je
> to málo, nebo moc? Nemůžu s tím nic dělat. Varidol ještě nemám. Tak budu
> muset ještě měsíc počkat s léčením. H.

Ale to také není odpověď na to co jsem se ptal. Pokud se nepletu tak na začátku byla řeč o výnosech,vhodné péči o půdu a o tom jestli má význam pěstovat GM plodiny kvůli používané agrochemie.
No budiž, ale ten konec debaty mi připomíná sousedku. Ona jako členka výboru v zahrádkářském svazu má takové rozumy na denním pořádku. když jsem dělala na zahradě domek pro spoluuživatele, aby se měli kde schovat a hnízdit. Tak to jsem si vyslech jak je to špatně protož se ta havěť tam bude množit. Co nemám dávat do kompostu, podle jejích rad by tam nepřišlo nic a sama zahradu hnojí jen průmyslově. No a proti čemu se všechno stříká to by bylo na dlouho to napsat takže ve zkratce, proti smrti.Doma jsme její rozumy pracovně pojmenovaly Rady ptáka otvíráka.
A tyhle rozdíly v přístupu k zahradě vedou k jednomu "problému", sousedka si přivede návštěvu, aby se pochlubila zahrádkou a nakonec stojí u plotu a dívají se k nám a sousedka vede monolog co kde máme apod.Ono je totiž u nás všechno tak nějak vzrostlejší a zelenější bez prům. hnojiv a postřiků. Kompost má dost dobrou výživovou hodnotu a s tou havětí co se množí a dělá škodu se množí i ta dravá havěť která se tou první živý. Letos máme na zahradě i odchov ježků, nic lepšího na slimáky není.Asi tři druhy střevlíků, ještěrky, v budce lejsky a 7 hnízd vrabců a ty jsou na mšice v době hnízdění takový malý kombajn. Včely na opylení nemám doma, ale jsou 2 hnízda čmeláků a v domku pro havěť samotářky. A včera zase "problém" ze sousedkou. Vykopal jsem mrkev a petržel, pestuji ji na hrůbku podobně jako brambory a zase jsem si dovolil mít lepší ůrodu, ale sousedku uklidňuji tím, že to je tak, protože nic o tom nevím, jelikož se říká, že čím hloupější sedlák, tím větší brambory a platí i o dalším.

Chemie je věda, která se zabývá vazbami mezi atomy a následně potom sloučeninami, které díky těm vazbám z těch různých atomů jsou složeny.
A protože atomy jsou základem veškeré hmoty, aspoň v tuhém, kapalném a plynném skupenství, je veškerá tato hmota chemie. Potom existuje ještě čtvrtá, poměrně běžná forma hmoty, to je plazma a to už chemie není, to je potom fyzika.