Včelařská konference

Hofmany jsou asi lepší na kočování, s nižšími nástavky a tam, kde není čas nějak pečlivě uspořádávat rámky v nástavku. Aspoň mně, jak mám rámky 39x24 s mezerníky po desetiletí přidělávané a přikupované z různých zdrojů a různého provedení, tak jsou ty rámky mezi sebou dost prostorově odlišné a při převážení často sjedou z drážky a spadnou dolů.
Předpokládám, že nějaký komerční včelař, který nemá čas jednotlivé rámky rozměrově vylaďovat a upravovat, rámky používá, dokud se nerozpadnou a včelaří delší dobu nebo má z jiného důvodu mix rámků všelijakého provedení, tak by měl při kočování s mezerníky pravidelně dost problémy s rámky spadlými mimo drážku. S hofmany ne, ty by měly držet v drážkách i při poměrně různých rozměrech i při dlouhodobém převážení v náklonech.
Jinak je jasné, že boční loučky hofmanů se musí dělat s ohledem na rozštípnutí a že jsou hofmany citlivé na to slepení propolisem, pokud ten propolis je chladný. To je prostě daň za větší kontaktní plochy rámků mezi sebou.
Do zadováků hofmany nepatří, v nástavcích se hofmany musí oddělovat od sebe nějakým nožem nebo úzkou špachtlí nebo tak nějak.
Prostě to jsou rámky určené do nízkých nástavků, kde se nástavek bez včel vytáhne z úlu a mimo úl se hofmany slepené studeným propolisem oddělí bez problémů.

A.M: Tak to aby jste už začali včelstva ošetřovat proti VD a ne je jen nechat množit a šlechtit.

No co se týče šlechtění roztočů a zajištění přežívání jen těch nejlepších, o to strach nemám, to plní stávají metodika Celý rok proti varroáze na jedničku.
Je to hold stále stejná písnička, docela podobná problematice s kůrovcem na Šumavě. Ještě to prostě bude pár let trvat...ale jsem optimista. Ve všech zemích, kde šlechtitelský program orientovaný na včely a ne na roztoče začínali to bylo stejné...

Nevím proč byměly mezerníky být špatné, můj děa měl hofmany v zadovácích a to byla teprv hrůza. Od té doby je némůžu ani vidět. Při nástavkovém včelaření dnes stačí jen 2 mezerníky na horní loučce. 4 byly nutné v zadovácích. Jedinou výhodou hofmanú je, že při jejích výrobě naděláš víc pilin. :-))

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: Hoffmanovy loučky - utrpení
> Datum: 25.9.2011 22:50:50
> ----------------------------------------
> Dne Sunday 25 of September 2011 22:02:11 Josef napsal(a):
> > Přátelé, během soboty a neděle jsem kontroloval stav 15 včelstev (2/3
> > Langstroth, hoffmanovy rámky). Včelařím pátým rokem (30 včelstev). Krásné 2
> > dny, včelstva ve výborném stavu, takže bych mohl být spokojený. To ovšem
> > nejsem. Celé dva dny si vyčítám, že jsem se před 5 lety pod vlivem
> > publikací PSNV a propagátorů nástavkového včelaření rozhodl pro hoffmany
> > (zatím cca 1000 rámků). Nástavky jsou v této době dokonale protmelené a
> > zatuhlé. Rámky se musí z nástavků doslova dolovat. Mnohde se boční loučka
> > při manipulaci odštípne. Nevím co dělám špatně, ale jarní a podzimní
> > prohlídky jsou na hoffmanech utrpením. Vážně uvažuji o tom, že rámky
> > postupně "opravím" a budu pokračovat na rámcích bez mezerníků a bez
> > distančních hřebenů (nekočuji a kočovat nehodlám). Stále je mi záhadou, co
> > je tak světového na hoffmanech. V příštím roce budu převádět zbývajících 10
> > včelstev (dědictví) z dvouprostorových úlů 39x24/mezerníky na nástavky (2/3
> > Langstroth). Pro ty už jsem si hoffmany zakázal. Nicméně, zajímalo by mne,
> > jak lze včelařit na hoffmanech aby to nebylo utrpení ale radost. Jde to
> > vůbec?
>
> zdravim,
> mam hoffmany a spokojenost. Pri vzpomince na mezerniky mi "beha mraz" po
> zadech.
> Ohledne tmeleni - v medniku je mam od sebe ( 8 ramecku misto 10 ) a v plodisti
> pri 50% obmene dila za rok se mi to nestava, ze by to zatmelily. Ovsem
> vzpominam si, ze jsem mel asi 2 vcelstva, co tmelily tmave cervenym
> propolisem a ty zatmelily vsechno. Ale jiz je nemam ( nosily si med do
> plodiste )
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Medníky mne tolik netrápí. S těmi pracuji většinou za tepla. Když je jak uvádíte neobsazujete deseti rámky (také to tak někdy dělám), potom vlastně více než 50% rámků nepotřebujete vymezovat a vlastnosti hoffmanových louček nevyužíváte. Ve včelíně mám 5 repasovaných úlů, u kterých jsem využil původní zateplené plodiště s pevným dnem jako plodiště Dadantu. V plodišti mám rámky vysoké 325 mm (přes 2 nástavky 2/3L) s mezerníky (u této výšky jsem si to bez mezerníků netroufl). S mezerníky nemám problémy (tyto rámky nevytáčím). Letos jsem to provozoval prvním rokem a vyhovuje mi to (a jak se zdá i včelstvům). Pokud do medníků Dadantů nebudu vkládat 10 rámků, bude to způsob, jak se vyhnout hoffmanům bez jejich repasování. Výška rámku přes dva nástavky 2/3L mi umožňuje přejít na Dadanty bez jakýchkoliv úprav.

vsusicky napsal:
"Po přeléčení odpařovači KM jsou některé hodně vytmelené propolisem. Máte někdo typ jak je vyčistit?"
........

Do mrazáku a za studena propolis odloupnout?

Po přeléčení odpařovači KM jsou některé hodně vytmelené propolisem. Máte někdo typ jak je vyčistit?

Dne Sunday 25 of September 2011 22:02:11 Josef napsal(a):
> Přátelé, během soboty a neděle jsem kontroloval stav 15 včelstev (2/3
> Langstroth, hoffmanovy rámky). Včelařím pátým rokem (30 včelstev). Krásné 2
> dny, včelstva ve výborném stavu, takže bych mohl být spokojený. To ovšem
> nejsem. Celé dva dny si vyčítám, že jsem se před 5 lety pod vlivem
> publikací PSNV a propagátorů nástavkového včelaření rozhodl pro hoffmany
> (zatím cca 1000 rámků). Nástavky jsou v této době dokonale protmelené a
> zatuhlé. Rámky se musí z nástavků doslova dolovat. Mnohde se boční loučka
> při manipulaci odštípne. Nevím co dělám špatně, ale jarní a podzimní
> prohlídky jsou na hoffmanech utrpením. Vážně uvažuji o tom, že rámky
> postupně "opravím" a budu pokračovat na rámcích bez mezerníků a bez
> distančních hřebenů (nekočuji a kočovat nehodlám). Stále je mi záhadou, co
> je tak světového na hoffmanech. V příštím roce budu převádět zbývajících 10
> včelstev (dědictví) z dvouprostorových úlů 39x24/mezerníky na nástavky (2/3
> Langstroth). Pro ty už jsem si hoffmany zakázal. Nicméně, zajímalo by mne,
> jak lze včelařit na hoffmanech aby to nebylo utrpení ale radost. Jde to
> vůbec?

zdravim,
mam hoffmany a spokojenost. Pri vzpomince na mezerniky mi "beha mraz" po
zadech.
Ohledne tmeleni - v medniku je mam od sebe ( 8 ramecku misto 10 ) a v plodisti
pri 50% obmene dila za rok se mi to nestava, ze by to zatmelily. Ovsem
vzpominam si, ze jsem mel asi 2 vcelstva, co tmelily tmave cervenym
propolisem a ty zatmelily vsechno. Ale jiz je nemam ( nosily si med do
plodiste )

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Přátelé, během soboty a neděle jsem kontroloval stav 15 včelstev (2/3 Langstroth, hoffmanovy rámky). Včelařím pátým rokem (30 včelstev). Krásné 2 dny, včelstva ve výborném stavu, takže bych mohl být spokojený. To ovšem nejsem. Celé dva dny si vyčítám, že jsem se před 5 lety pod vlivem publikací PSNV a propagátorů nástavkového včelaření rozhodl pro hoffmany (zatím cca 1000 rámků). Nástavky jsou v této době dokonale protmelené a zatuhlé. Rámky se musí z nástavků doslova dolovat. Mnohde se boční loučka při manipulaci odštípne. Nevím co dělám špatně, ale jarní a podzimní prohlídky jsou na hoffmanech utrpením. Vážně uvažuji o tom, že rámky postupně "opravím" a budu pokračovat na rámcích bez mezerníků a bez distančních hřebenů (nekočuji a kočovat nehodlám). Stále je mi záhadou, co je tak světového na hoffmanech. V příštím roce budu převádět zbývajících 10 včelstev (dědictví) z dvouprostorových úlů 39x24/mezerníky na nástavky (2/3 Langstroth). Pro ty už jsem si hoffmany zakázal. Nicméně, zajímalo by mne, jak lze včelařit na hoffmanech aby to nebylo utrpení ale radost. Jde to vůbec?

Tak to aby jste už konečně začali včelstva ošetřovat proti VD a ne jen nechat roztoče množit a šlechtit.

Tak to aby jste už začali včelstva ošetřovat proti VD a ne je jen nechat množit a šlechtit.

Jo nebojte včelařím, ale musím Vás trošky vyburcovat, abychom včelařili ještě za pár let a nezůstali pak jen u diskuzí :-)

Pane doktore včelaříte?
Suše konstatuji : okolo mne to padá, i roztoči i včelstva.
Technicky jistě máte pravdu.
Vy ale opravdu umíte vlít nám dědkům včelařům "trochu optimismu do žil.
J. Bűrgel

------------------
To není možné, vám tam padají roztoči a včely?

To snad nemůže být pravda. Asi nendodržujete m etodiku a výzkumníčíte. Jiné vyvsětlení snad není možné.

Nikde se nic neděje, vše je krásné a růžové.

Viz weby oficiálních institucí: SVS atd

Jen pár blouznivců plaší spokojený pracujcí lid.

Tak mu někdo vysvětlete co dělají špatně, když je vše tak skvělé a vynikajcí na světové úrovni.


Karel

Zdravím

Chtěl bych se zeptat, jakou mezeru mezi spodní loučkou a stavební uzávěrou používáte proti stavění v podmetu?

Stejnou jako mezi nástavky, tedy včelí 8mm +-2mm ?

Nástavkové úly 39x24.

Gustav (78.80.189.55) --- 23. 9. 2011
vyvíječ aerosolu grifin
... Viděl jsem to v nabídce firmy WWW.VCEST.CZ na Zahradě čech. Vypadá to velmi prakticky. Propan butanová kartuš pomocí hořáku rozpálí síto, kam se stříkne lékařský olej s léčivem,tak se vytvoří aerosolová mlha, údajně stejně účinné jako dolský přístroj, ale o tisíc procent jednodušší. Lehoučký přístrojek bez potřeby stlačeného vzduchu. Pokud by to mělo být stejně účinné, tak bych si to rozhodně pořídil. Aplikace je i rychlejší než u VATu
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Mám ho rok a jsem velmi spokojen. Je spíš pro fumigaci. Podrobně je popsán i s videem a s následnou diskusí na Včelařském foru na adrese: http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Grifin-vykurovac-pro-fumigaci?highlight=grifin
Vyrábí jej p. Zdeněk Brentner. Zkuste mrknout na to forum a ev. se ptát tam.
J. Matl

Chudák zmatený včelař,
který chce mít bio včely, bez reziduí léčiv v úle dá při fumigaci místo dvou
kapek na nástavek jen jednu kapku na tři nástaky (chová přece silná
včelstva) a právě touto nedostatečnou koncentrací lečiva roztoče jen
přiotráví, ti co přežijí si pak mohou vybudovat imunitu na léčivo.
-------------------------------------------------------
Tak jak to vlastně je? 2 kapky variolu na 1 nástavek. Max. 4 kapky na obsednuté 2 nástavky. Kolik kapek na 3 nástavky s vysokým dnem? Pokud bychom měli dodržet koncentraci účinné látky v prostoru úlu, tak by mělo být 2x3=6 kapek. Pokud by mělo platit max.4 kapky, tak i na 3 nástavky platí 4 kapky.
P.S.: Jak se sami chráníte proti škodlivosti variolu na člověka. Používáte respirátory a jaké. Díky H.

Zdraván vespolek, obracím se na společenstvo konference s dotazem ohledně vyvíječe aerosolu Grifin. Viděl jsem to v nabídce firmy WWW.VCEST.CZ na Zahradě čech. Vypadá to velmi prakticky. Propan butanová kartuš pomocí hořáku rozpálí síto, kam se stříkne lékařský olej s léčivem,tak se vytvoří aerosolová mlha, údajně stejně účinné jako dolský přístroj, ale o tisíc procent jednodušší. Lehoučký přístrojek bez potřeby stlačeného vzduchu. Pokud by to mělo být stejně účinné, tak bych si to rozhodně pořídil. Aplikace je i rychlejší než u VATu

To je moje odpozorování,správnou odpověď by měli podat pracovníci VÚ, či spíše ten nejpovolanější pan ing Veselý.Takže cena se bude také vyvíjet i od výrobce.Časté poznámky o tom , že se Dol na úkor včelařů obohacuje asi nebude na místě. Domnívám se, že zatím máme nejúčinnějsí protivaroazní metodiku a také nejlevnější léčení.Včely nám velmi málo hynou oproti jiným státům a ošetření se počítá v jednotkách Kč, ne ve stovkách.

Tak se mi z dlouhého psaní otikly pouze dvě poslední slova
Originál balení zásilky vypadá asi takto. Na hobrové desce je naskládáno 255 skleniček Varidolu/tak jak jej dostáváte od zdravotníka či důvěrníka/Skleničky jsou přikryty folií s uvedeným potiskem, nahoře je opět hobra a to velé je obalono dvojitým igelitem a pevně zataveno asi opatření proti poškození /rozbití/.Na horní straně je nálepka název,,adresa dolu, , na co toje a další, potom údaje pro dopravce, neklopit a pod. VÚ to vyvinul, vyzkoušel a domnívám se i patentoval a nechal schválit nějakou komisí, ale sám to množství Varidolu stejně jako Formidolu , Gabonu, M1 a MP10 nevyrábí, to někomu zadali k výrobě , ale sami to distrují.

říkám zatím.

Nevím jak, ale to by se musela uskutečit evoluce a z Varroa destructora by se musel vyvinout nový druh, tj.něco jiného ... jako Varroa (mega, super-destructor).

_gp_
.......
Vojtěch Langer:
Dovolím si tvrdiť, že nadšení samo výskumníci, ktorí nekontrolovateľne a
svojvoľne požívajú iné liečivá v konečnom dôsledku môžu byť väčšou
katastrofou. Totiž vďaka nim už nebude nič v zálohe, čo by mohlo pomôcť.

V.

Nebylo to od skleniček? Originál, to znamená co? Jako že igelit byl potisklý, nebo i papír. Nebo otevřené obaly prázdné, naplněny a znovu projetý tunelem... Nebo tam byla i etiketa Varidol s made in Austria?_gp_

......
B.Tichý (90.181.142.51) --- 23. 9. 2011
Varroa průšvih
Nedávno jsem rozbaloval a rozděloval 1200 skleniček Varidolu a na igelitu, kterým byly skleničky obaleny bylo vytisknuto Made in Austria. Originál balení po 255 kusech, jen přilepena má adresa.

Těžko říct, ani ne, stačí se někdy zeptat osob povolaných. Úplnou informaci se sice nedozvíte, to jako kolik, ale kam, země, jsem se dozvěděl. Největšími odběrately jsou ovšem Poláci. S tím dávkováním, psal jsem, že dodržuji metodiku a to včetně stupňů a tím zvolené aplikace a také toho, že má být poslední ošetření bez plodu. Proto poslední ošetření je co nejblíž konci roku. A proto používáme aerosol a ne pásek a ve dvou lidech jde padesátka ošetřit jednou dávkou v pohodě.

Amitraz v DE neni schvalen, takze oficialni cestou to nebude, mozna pres nejake prostredniky,to ale tezko rict.
Na ten pocet jsem dosel tak, ze pri dvou kapkach na nastavek predavame nasim clenum jednu lahvicku na 50 vcelstev,-kdyz jsou dva nastavky - tak kapky 4 a tim mi vyslo 25. Je pravda,ze jsem se jeste u sebe nad tim nejak nepozastavoval. Lahvicka dojde,otevru dalsi a jedu dale. Letos se to pokusim sledovat. Kazdopadne diky za informaci.

Nedávno jsem rozbaloval a rozděloval 1200 skleniček Varidolu a na igelitu, kterým byly skleničky obaleny bylo vytisknuto Made in Austria. Originál balení po 255 kusech, jen přilepena má adresa.

Jinak kdo se s roztoči trošku blíže již seznámil, měl již nějaké úhyny, ví jak vypadají včelsva na prahu kolapsu atd.,tak si nejspíše všiml, že začínáme pomalu sklízet zasloužené ovoce našeho šlechtitelského programu na nejvitálnějšího roztoče na světě. Lepší selekční program, který by naprosto ignoroval včely samotné, jsem doposud ve světě, nevypátral. Tak se držte.

Pane doktore včelaříte?
Suše konstatuji : okolo mne to padá, i roztoči i včelstva.
Technicky jistě máte pravdu.
Vy ale opravdu umíte vlít nám dědkům včelařům "trochu optimismu do žil.
J. Bűrgel

Ještě jste Pavle zapoměl do toho obrovského zisku z prodeje léčiv V ČR připočítat zisk Dolu z prodeje léčiv do zahraničí, třeba zrovna eura od německých včelařů za Varidol. To, že Dol vyváží léčivo do zahraničí není žádné tajemství, ale kolik to nevím, nějak mě to nezajímá. A jestli jsem pochopil správně ten Váš počet, kolik se dá ošetřit včelstev z jedné lahvičky, tak je jasné, že jste to ještě nedělal, protože jinak si nedovedu vysvětlit kde jste došel na počet 25 2N včelstev á 1x Varidol. Pokud dodržujete metodiku, a na tom si Já dávám záležet, tak pod 40 včelstev to rozhodně nejde.

Nemyslim, ze jde o nejakou kampan proti Dolu. Osobne je mi jedno jestli dodava lecivo DOL sro nebo NEDOL sro. To ze je to obrovsky busines, nemuze nikdo zpochybnit. 450 000 ( CR) vcelstev - jedna lahvicka na 50 vcelstev - jedno leceni ( 1 nastavek) 25 na dva nastavky. Cislo si kazdy spocita sam. Nicmene diky Dolu, mnoho nasich vcelaru ma jeste dnes vcely- to je proste fakt.
Pri predstave, ze by tu zakazku Dol nemel, tak si dokazu predstavit tu protikampan.
Jinak k tematu lidovy vyzkumnik. Jestlize dnes ve sve podstate nemam hranice a mohu konzultovat problemy vcelich nemoci napric svetem a sbirat zkusenosti, tak za to jsem velmi vdecny. Takze se osobne nepokladam za vyzkumnika, ale za zodpovedneho cloveka, ktery se spoleha predevsim na sebe a mysli pri tom na sve vcely. Pokud se podari nalezt vhodne cesty, jak ochranit nase vcely pred roztocem, tak z toho budeme mit uzitek vsichni.

2011/9/23 Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>

> Prokázaná rezistence na amitraz je zdokumentovaná v Anglii.
>>>
>>
>
> Zdůvodění, proč toto píšu:
> Každý člověk je malý výzkumník. Pokud na různých místech čte, amitraz je
> málo účinný, tak si někdo řekne, dám ho víc. Podle mého názoru je správnější
> dělat léčení pečlivě, jak jen jsem schopen. Hlavně léčiva střídat, léčit v
> co nejvhodnějším období a léčiva používat co nejméně škodlivá.
>



To že někdo použije silnější dávku léčiva, si nemyslím,že by vedlo k
rezistenci roztočů. Spíš vidím opačné riziko, pořád se do včelařů cpou pojmy
jako rezidua, nebezpečné látky, GMO, biovčely, atd. Chudák zmatený včelař,
který chce mít bio včely, bez reziduí léčiv v úle dá při fumigaci místo dvou
kapek na nástavek jen jednu kapku na tři nástaky (chová přece silná
včelstva) a právě touto nedostatečnou koncentrací lečiva roztoče jen
přiotráví, ti co přežijí si pak mohou vybudovat imunitu na léčivo. Proto se
taky gabony nesmí nechávat v úlech přes zimu, na jaře už by byly (mohly
být?) málo účinné a roztoči by mohli získat imunitu na léčivo.

S úhyny to bude letos zajímavé, u nás se letos nedávaly gabony, na jaře
vzorky měly byly OK a gabony sme dávali minulý rok, tak se letos jen
nafasovali formidoly (jedna deska na úl). Vzhledem k tomu, jaký bylo počasí
celý rok a že nebyly ty gabony a taky že už dlouho nebyly úhyny, to u nás
vidím dost tragicky, kdo si nehlídal spady se bude asi divit velice, během
příštího měsíce :)


petr j.

Ještě nedávno se mluvilo jen o klasice gabon , varidol k tomu jako alternativa KM. O KŠ. se moc neuvažovalo kvůli nižší účinnosti a ponechávala se v rezervě když něco vysadí. Iniciativa našich lidových výzkumníků kteří všechno domácí a nedej pánbů ještě z komunistické éry, označují za špatné a zavrženíhodné, nás opravdu za chvíli dovede až bůhví kam. Vždyť on svět používá něco úplně jiného. Naprosto pak zapomíná , že výrobcům nejde o nic jiného než o kšeft. Z toho však tady někteří obvińují jen DOL. ještě na okraj. Rezistence vzniká na jakoukoliv látku která tomu kterému organismu může škodit. a vůbec to nezávisí na tom co kdo o tom píše, nebo jaké jiné nové látky se zkoumají. Tak prostě funguje příroda a zákony vývoje druhů. Jedinou obranou proti rezistenci je důsledné dodržování postupů aplikace bez, různých soukromých zlepšováků.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 23.9.2011 13:32:59
> ----------------------------------------
> Tím podstatně oddálíme vznik rezistence na ty nové látky.
>
> Pepan
> ------------
>
> O jakých nových látkách mluvíš?
>
> Kyselina mravenčí? To chceš zakázat formidol?
>
> Ten se používá snad déle jak Gabon a KM stále účinkuje. Nikoho zatím ani
> nenapdlo zkoumat, zda je stále účinná.
>
>
> A kyselina šťavelovou?        Ta se snad používá už dávno - ve světě - ao
> rezistenci ani slovo.
>
> Ono je asi něco jiného získat rezistenci na jed, než si vyvinout skafandr
> proti chemikáliím, které prostě něco na roztočovi popálí, poškodí.
> Nebo tady je ještě něco jiného zkoušeno?
>
>
>
> Podle mě je to zástupný problém, ty lidi co jim odchází včely nezkoušeli
> nic. Možná právě proto. :-)
>
> Jiní do toho lili kyselinu, protože Gabony nejsou k mání a mají včely
> dosud.
> Karel
>
>
>

Tím podstatně oddálíme vznik rezistence na ty nové látky.

Pepan
------------

O jakých nových látkách mluvíš?

Kyselina mravenčí? To chceš zakázat formidol?

Ten se používá snad déle jak Gabon a KM stále účinkuje. Nikoho zatím ani nenapdlo zkoumat, zda je stále účinná.


A kyselina šťavelovou? Ta se snad používá už dávno - ve světě - ao rezistenci ani slovo.

Ono je asi něco jiného získat rezistenci na jed, než si vyvinout skafandr proti chemikáliím, které prostě něco na roztočovi popálí, poškodí.
Nebo tady je ještě něco jiného zkoušeno?



Podle mě je to zástupný problém, ty lidi co jim odchází včely nezkoušeli nic. Možná právě proto. :-)

Jiní do toho lili kyselinu, protože Gabony nejsou k mání a mají včely dosud.
Karel

Ten poslední odstavec je to nejdůležitější co se tu vůbec napsalo
Zásadou by mělo být co nejdéle používat dosud účinné prostředky. Tím podstatně oddálíme vznik rezistence na ty nové látky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojtech Langer <vojtech.langer/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 22.9.2011 21:05:22
> ----------------------------------------
> Neviem, ale nie je problém okolo amitrazu len v tom, že v nemecky
> hovoriacich krajinách má monopol fa. Bayer? Keby to bola taká pravda,
> určite by sa český a slovenský med nevyvážal do zahraničia! Verte, že
> ich včelári by využili všetky dostupné prostriedky na ochranu svojho
> produktu a hlavne trhu.
>
> Tvrdenie, že amitraz spôsobuje rezisteniciu a tým aj kolaps včelstiev je
> zavádzajúce. S kolapsom bojuje celá Európa a aj Amerika a niektorí už
> roky ho nepoužívajú. Určite amitraz nie je žiadne neviniatko. Je to jed
> a preto treba s ním opatrne zaobchádzať.
>
> Dovolím si tvrdiť, že nadšení samo výskumníci, ktorí nekontrolovateľne a
> svojvoľne požívajú iné liečivá v konečnom dôsledku môžu byť väčšou
> katastrofou. Totiž vďaka nim už nebude nič v zálohe, čo by mohlo pomôcť.
>
> V.
>
>
>

>>Prokázaná rezistence na amitraz je zdokumentovaná v Anglii.

Budu se opakovat.
1. Asi to, co se někdy za rezistenci vydává, je odolnost některých jedinců
přežít to, co ostatní nepřežijí.
2. Vadí mě, že se popisuje rezistence na chemický přípravek, ale není
uvedena aplikační metoda.

k bodu 1 - je obecně známý případ velitele jaderné ponorky, který přežil
výbuch jejího reaktoru a po několika letech týž muž, jako instruktor obsluhy
jederné elktrárny přežil výbuch v Černobylu. Z uvedeného určitě nelze
odvozovat, že homo sapiens je rezistentní na redioaktivitu.

k bodu 2 - chybí mě tam aplikační metoda. Jaký nosič amitrazu v Anglii byl
použit? Předem děkuji za upřesnění, pokud aplikační metodu někdo zná.

Zdůvodění, proč toto píšu:
Každý člověk je malý výzkumník. Pokud na různých místech čte, amitraz je
málo účinný, tak si někdo řekne, dám ho víc. Podle mého názoru je správnější
dělat léčení pečlivě, jak jen jsem schopen. Hlavně léčiva střídat, léčit v
co nejvhodnějším období a léčiva používat co nejméně škodlivá.
Samozřejmě i s ohledem na počasí. Myslím tím například KM, 35 stupnů ve
stínu a úl na přímém slunci.
Vašek

>>>>Jinak kdo se s roztoči trošku blíže již seznámil, měl již nějaké úhyny, ví
jak vypadají včelsva na prahu kolapsu atd.,tak si nejspíše všiml, že
začínáme pomalu sklízet zasloužené ovoce našeho šlechtitelského programu na
nejvitálnějšího roztoče na světě. Lepší selekční program, který by naprosto
ignoroval včely samotné, jsem doposud ve světě, nevypátral. Tak se držte. <<<<<

Já si ovšem myslím, že sklízíme ovoce honby za co nejvyššími výnosy medu.
Všechny potíže způsobuje jen nenažranost.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 22.9.2011 17:45:13
> ----------------------------------------
> Jen bych poopravil - v Německu né že by byl zakázaný, ale nemá registraci.
> Je pravda, že je zakázaný u mnohých němckých sdružení zabývajících se
> produkcí medu pod značkou. Rezidua amitrazu není lehké zjistit. Rozkládá se
> na větší množství nestabilních meziproduktů - o kterých se u nás oficiálně
> proklamuje, že jsou naproto pro včely neškodné - pravda je taková, že
> jejich účinek např. na imunitní systém plodu nikdo ani netuší. Země, které
> by mohly tyto studie zafinancovat, dokud ho používaly, od něho ustupují a
> země jako ČR, SR, Polsko, které ho používají na to nemají, nebo není
> politická vůle. Prokázaná rezistence na amitraz je zdokumentovaná v Anglii.
> V rámci naší metodiky kontroly účinnosti přípravků je jeden problém. Pokud
> mají testovaní roztoči alespoň částečnou rezistenci na pyretroidy
> (acrinathrin - Gabon PA92, tau-fluvalinát - Gabon PF90, v případě testování
> MP-10 fum) a jedno na který, protože rezistence u skupiny pyretroidů je
> křížová...pak je velký problém s testováním účinnosti amitrazu - protože ji
> nemáme jak změřit!!! Pořád se uvádí účinnost velmi vysoká nad 90%, ale může
> v tom být dost velký háček. Z klasických syntetických chemikálií se u nás
> totiž používají jen dvě skupiny - pyretroidy a amitraz. Možnost jak poté
> zjistit účinnost amitrazu je bud použít jinou skupinu (nemá tu žádná
> registraci a navíc jsou to většinou organofosfáty) nebo např. kyselinu
> šťavelovou formou sublimace, která má účinnost minimálně srovnatelnou s
> amitrazem. Nebo včelstvo usmrtit a kompletně provést smyv všech včel.
>
> Jinak kdo se s roztoči trošku blíže již seznámil, měl již nějaké úhyny, ví
> jak vypadají včelsva na prahu kolapsu atd.,tak si nejspíše všiml, že
> začínáme pomalu sklízet zasloužené ovoce našeho šlechtitelského programu na
> nejvitálnějšího roztoče na světě. Lepší selekční program, který by naprosto
> ignoroval včely samotné, jsem doposud ve světě, nevypátral. Tak se držte.
>
>
>

"Jen v rámci ochrany před zmatky: v Gabonu PA92 je acrinathrin. Cypermethrin by jste u včel mohl použít jen jednou..."

Správně. Já jsem v rychlosti ty látky zaměnil.

Jenom k těm číňanům, oni využili toho, že původně legislativa evropských států považuje za drogy jen látky prohlášené za drogy zákonem a dokázali během jednotek dnů, když byla nějaká látka prohlášená za drogu, ji nahradit novou látkou, se stejnými účinky a chemicky podobnou, ale s jiným chemickým vzorcem, tudíž defakto jinou. A na to měli využít simulační chemické počítačové programy.
Normálně totiž se musí nějaká nová látka z nějaké směsi v laboratoři izolovat aspoň v gramových množstvích, na základě třeba odlišných bodů varu nebo třeba jiných odlišných vlastností, potom určit její chemický vzorec a potom ve spoustě laboratorních pokusů určit chemické vlastnosti té látky. To je práce pro spoustu chemiků a na roky. U něčeho takového jako léčiva na varaózu možná na desítku let.
Jenže Číňané použili chemický simulační program. Když jim v Evropě označili nějakou látku jako drogu a tak ji udělali nelegální, zadali do toho programu požadavek na nalezení látek s podobným účinkem a nějaký superpočítač to přes noc zchroustal a pak vyhodil seznam chemickým vzorcem víceméně odlišných látek, ale s podobnými účinky. Včetně parametrů, při jakých by měla probíhat výroba těchto látek a včetně statistiky, jak moc je účinek té nové látky podobný účinku té původní a jak moc proti původní je ta látka pro člověka toxická....
Takže jim stačilo tu látku poprvé vyrobit a potom ověřit na místních feťácích, jestli to přežijí, jestli se počítač náhodou moc neseknul a do týdne mohli novou , zatím ještě nezákazanou drogu už prodávat v Evropě....

Podobně se podle mně budou vyvíjet takové věci jako léčiva na varaózu. Úvodní fáze, jako nalezení většího množství potencionálně vhodných látek na tento účel, nalezení postupů, jak je vyrábět, stanovení základních hrubých charakteristik bude všechno přes simulační počítačové programy a bude to zkráceno z let na dny a týdny. Teprve detailní doladění, jako všelijaké poloprovozní a provozní zkoušky či zkoušky, co budou provádět rezidua těchto látek v prostředí, budou reálné, ne simulované. Vývoj se tak zkrátí o mnoho let.
Bude to pak jen otázka, jestli někdo vrazí příslušné finance do takového vývoje nebo ne. Řekl bych, že spíš to bude v těch státech, které neváhají podporovat biotechnologie obecně, jako třeba GM.
V Evropě to nejspíš nechají na odbornících v oboru včelařství, jako jsou třeba vědci z VUVČ. Dopadne to nejspíš tak, že takoví lidé budou roky rešeržovat světovou vědeckou chemickou a rostlinoochranářskou literaturu a dávat dohromady seznam nově připravených chemických látek potencionálně vhodných jako léčiva. Potom budou roky otravovat chemiky, aby k těm seznamům látek získali potřebné chemické charakteristiky nutné k jejich vyzkoušení. A teprve potom budou moct ty látky zkoušet.
Kdykoliv během té doby může někdo investovat do týmu a do počítačového času a získat takové údaje prakticky okamžitě a v podstatně vyšší kvalitě a množství. Pak je pár let vyzkoušet v reálu a za takových 5 - 10 let budeme včely léčit třeba čínským léčivem. Dol bude léčivo rozlévat z kanystrů do lahviček, ostatně to dělá i dnes a další penízky z Evropy půjdou do Číny, za léčivo nebo za licenci na jeho výrobu.

R.P:O něco později vybrali ještě k ochraně včelstev před varoa cypemethrin, který je u nás v Gabonu 92

Jen v rámci ochrany před zmatky: v Gabonu PA92 je acrinathrin. Cypermethrin by jste u včel mohl použít jen jednou...

a nám zbude málo účinná mravenčí kyselina, na aplikaci problematická šťavelová kyselina, málo účinný brompropylát nebo thymol..... nebo nakonec dokonce i rajčatové listí....

Jak jste přišel na to, že kys.mravenčí je málo účinná? . je to jen o tom to umět a vědět kdy a jak použít. Se šťavelkou to taky není tak zlé, jak se u nás tvrdí, kde ji nikdo nepoužívá.
S Čínou bych byl klidný, myslím, že v mnohém se to může za pár let otočit a budou se dívat skrz prsty na nás...kam myslíte že jel John Keffus po své návštěvě u nás v Praze - právě tam, kde měl semináře a učil jak šlechtit na varroatoleranci. Abychom jednou nenaplnili slova moudrých Mayů: Na konci času zjistíme, že ti, na které jsme čekali, jsme my sami. Možná je na čase místo toho žačít něco skutečně v oblasti VT dělat.

Nemám pocit, že by to bylo proti amitrazu, ale spíš si myslím, že to je zaujatost protu Dolu.

No, Amitraz a fluvalinat je záležitost 30 let stará. Tehdy vzali výzkumníci prostředky běžně používané proti roztočům a vybrali z nich tyto , které hubí roztoče a přitom málo škodí včelám. Tyto prostředky se jinak dříve používaly v obrovských dávkách, krávy se polévaly Amitrazem, aby se zbavily roztočů, fluvalináty se stříkaly plošně na pole v množství kilogramy látky na hektar.
Dnešní miligramové dávky používané ve včelách jsou nula celá. nula nula nic....
O něco později vybrali ještě k ochraně včelstev před varoa cypemethrin, který je u nás v Gabonu 92
A potom 20 roků se na hledání dalších účinných chemických prostředků vykašlali. Nebo je zblblo bio eko hnutí nebo prostě jen neměli na další hledání peníze, nevím.
Takže se obávám, jestli to teď nebudeme odnášet. Amitraz a pyrethroidy buďto ztratí účinnost nebo je zakážou a nám zbude málo účinná mravenčí kyselina, na aplikaci problematická šťavelová kyselina, málo účinný brompropylát nebo thymol..... nebo nakonec dokonce i rajčatové listí....
Ještě to může být zajímavé.
Jestli nakonec, když v Čině umí chrlit desítky druhů umělých chemických drog, viz dnešní soud s provozovatelem Amsterdamshopu,v Číne nepřepnou ten počítačový program z drog na léčiva na roztoče a nevyrobí nějaké nové chemické a účiné léčivo na roztoče tam.

Neviem, ale nie je problém okolo amitrazu len v tom, že v nemecky
hovoriacich krajinách má monopol fa. Bayer? Keby to bola taká pravda,
určite by sa český a slovenský med nevyvážal do zahraničia! Verte, že
ich včelári by využili všetky dostupné prostriedky na ochranu svojho
produktu a hlavne trhu.

Tvrdenie, že amitraz spôsobuje rezisteniciu a tým aj kolaps včelstiev je
zavádzajúce. S kolapsom bojuje celá Európa a aj Amerika a niektorí už
roky ho nepoužívajú. Určite amitraz nie je žiadne neviniatko. Je to jed
a preto treba s ním opatrne zaobchádzať.

Dovolím si tvrdiť, že nadšení samo výskumníci, ktorí nekontrolovateľne a
svojvoľne požívajú iné liečivá v konečnom dôsledku môžu byť väčšou
katastrofou. Totiž vďaka nim už nebude nič v zálohe, čo by mohlo pomôcť.

V.

Můžu se zeptat? Co stěmi houbami v epitelu tedy udělat?
_gp_

........
Radek Hubač - Učitel včelařství:
Zdravím přátelé,
podělím se s Vámi o výsledky vyšetření na nosemózu...
Dělal ještě někdo z Vás vyšetření nebo všichni jen mluvíte o Varoáze, jejíž kontrola je zmáknutá a dá se v praxi zvládnout?


U 1 - negativni
U 3 - NC+
U 5 - NC+
U 6 - NA +
U 7 - negativni

R 1 - NC+
R 4 - MIX +
R 5 - NA +
R 6 - negativni

B 3 - negativni
B 5 - negativni
B 8 - NC+
B 10 - negativni
B 13 - negativni
B 17 - negativni
B 18 - negativni


Pro jistotu vysvetlivky: NC = Nosema ceranae; NA = Nosema apis; MIX = smisena infekce N. apis a N. ceranae.

Jen bych poopravil - v Německu né že by byl zakázaný, ale nemá registraci. Je pravda, že je zakázaný u mnohých němckých sdružení zabývajících se produkcí medu pod značkou. Rezidua amitrazu není lehké zjistit. Rozkládá se na větší množství nestabilních meziproduktů - o kterých se u nás oficiálně proklamuje, že jsou naproto pro včely neškodné - pravda je taková, že jejich účinek např. na imunitní systém plodu nikdo ani netuší. Země, které by mohly tyto studie zafinancovat, dokud ho používaly, od něho ustupují a země jako ČR, SR, Polsko, které ho používají na to nemají, nebo není politická vůle. Prokázaná rezistence na amitraz je zdokumentovaná v Anglii. V rámci naší metodiky kontroly účinnosti přípravků je jeden problém. Pokud mají testovaní roztoči alespoň částečnou rezistenci na pyretroidy (acrinathrin - Gabon PA92, tau-fluvalinát - Gabon PF90, v případě testování MP-10 fum) a jedno na který, protože rezistence u skupiny pyretroidů je křížová...pak je velký problém s testováním účinnosti amitrazu - protože ji nemáme jak změřit!!! Pořád se uvádí účinnost velmi vysoká nad 90%, ale může v tom být dost velký háček. Z klasických syntetických chemikálií se u nás totiž používají jen dvě skupiny - pyretroidy a amitraz. Možnost jak poté zjistit účinnost amitrazu je bud použít jinou skupinu (nemá tu žádná registraci a navíc jsou to většinou organofosfáty) nebo např. kyselinu šťavelovou formou sublimace, která má účinnost minimálně srovnatelnou s amitrazem. Nebo včelstvo usmrtit a kompletně provést smyv všech včel.

Jinak kdo se s roztoči trošku blíže již seznámil, měl již nějaké úhyny, ví jak vypadají včelsva na prahu kolapsu atd.,tak si nejspíše všiml, že začínáme pomalu sklízet zasloužené ovoce našeho šlechtitelského programu na nejvitálnějšího roztoče na světě. Lepší selekční program, který by naprosto ignoroval včely samotné, jsem doposud ve světě, nevypátral. Tak se držte.

O tech letovych koridorech se diskutovalo pred dvema lety na pandore. Bylo to tam dost rozebrano. Shodou okolnosti se tam vyjadroval i MvDr. Klima,ze amitraz je v Nemecku zakazany diky rezistenci roztoce a zbytku rezidui v dile ci medu.

GP:
Snůšková letová spojnice a vliv na zalétávání a populaci VD

------------

Na tom něco je.

Kdysi když jsem ještě zkoušel kočovat, jsme dali oddělky do svazenky.
Bylo mizerné počasí jako letos - časté deště. Takže si myslím, že včely co byly na poli najednou hledali nejbližší úl a zalezly do našich na poli.

Prostě v těch včelstvech z tohoto kočování byly tisícové spady, zatímco na pevném stanovišti nic. To bylo po 2003 kdy VD téměř zmizel. Stejně jako v 2008. A pak se začal znova objevovat.

Asi oprávěněně požaduje veterina po návratu z kočování Gabon - aby se mimo jiné nenakřížili roztoči. F1 s heterozním efetem :-)


Karel

Nižší číslo je východ? Převládá západní vítr?
Pokud ano, pak mě vychází jako nevhodnější
včelaření brtnictví = jedno včelstvo na stanovišti.
Vašek.

Zdravím přátelé,
podělím se s Vámi o výsledky vyšetření na nosemózu...
Dělal ještě někdo z Vás vyšetření nebo všichni jen mluvíte o Varoáze, jejíž kontrola je zmáknutá a dá se v praxi zvládnout?
Zdůrazňuji pro spekulanty, že mimo jednoho (matka 2010) jsou ve všech vyšetřených včelstvech letošní F1.
Stanoviště U a R jsou včelnice, B je maringotka. Stanoviště U je jižní svah pouze zatravněný, chráněný ze sveru budovou statku. R je zahrada doma na vátině. Včelstva jsou ve 4-5NN 39*17, medovice nebyla nebo jen minimálně, poměrně nejvíc na stanovišti B. Průměrný výnos 43kg květového medu. Včelstva R-5 a B 17 zimují na medu, většina ostaních má cca 10kg květového medu a 10kg cukru.. Úplně mě děsí, že veterinář nepředpokládal záchyt takhle brzy na podzim... Odeberu všechna včelstva v říjnu až listopadu a na jaře.
Předem děkuji za každou dobrou radu, zvláště ocením rady podložené vlastní zkušeností, pokud jste včelstva vyšetřovali více let (doufám, že nejsem sám, kdo vyšetřuje). Chovatelé matek se snaží alespoň někteří odebírat povinné vzorky tak , aby byl výsledek dobrý, takže to nemá většinou pro mě hodnotu, taky umím odebrat čistý vzorek....

U 1 - negativni
U 3 - NC+
U 5 - NC+
U 6 - NA +
U 7 - negativni

R 1 - NC+
R 4 - MIX +
R 5 - NA +
R 6 - negativni

B 3 - negativni
B 5 - negativni
B 8 - NC+
B 10 - negativni
B 13 - negativni
B 17 - negativni
B 18 - negativni


Pro jistotu vysvetlivky: NC = Nosema ceranae; NA = Nosema apis; MIX = smisena infekce N. apis a N. ceranae.

Radek

Ta katastrofa... jak staré tam jsou (byly) matky? Jak vypadal přínos medu a kolik se v průměru při posledním medobraní vybralo, naco byl kam byl nálet, kolik se ponechalo medu než se nakrmilo, jaká je poloha ostatních včelstev v okolí a je-li stanoviště na letové spojnici.

Snůšková letová spojnice a vliv na zalétávání a populaci VD...

Tj. tzv. křižovatka, přes kterou ty ostatní včelstva při náletu na snůšku létají. Špatně se ze začátku poznává, ale prvním znakem je to, že stanoviště které netrpí létá přes katastrofální na snůšku. Tz. že z velké praděpodobnosti když se vezme mapa, snůška byla bod "a", stanoviště které nevykazuje známky destrukce je bod "b" a destrukce "x" je mezi. Pravděpodobnost zalétnutí zvyšuje pach původní matky, plné medné volátko, terénní umístění stanoviště blízko viditelné přímky ve smyslu okraj lesa,..._gp_




.........
Radek Hubač (e-mailem) --- 20. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih (54070)
Ty rozdíly mezi stanovišti prostě jsou, i když u mě jde o 2 stanoviště vzdálené vzduchem pod 2km a jedno je pořád skoro čisté a druhé katastrofa jako máš Ty.
RAdek

"Ti světlí jsou samečci kteří zimu nepřežívají. Oplodní samičky v buňće a umírají. Světlí jsou proto že se u nich ani nevyvíjí krunýř neb jej nepotřebují, také z prvního vajíčka se vyvíjí sameček. Zimuje tak spoustu druhů hmyzu.

pepan"
.............

Většina světlých roztočů na podložce jsou také samičky. Sameček je cca poloviční velikosti než samička.

RK

Ty rozdíly mezi stanovišti prostě jsou, i když u mě jde o 2 stanoviště vzdálené vzduchem pod 2km a jedno je pořád skoro čisté a druhé katastrofa jako máš Ty.
RAdek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 20.9.2011 10:11:51
> ----------------------------------------
> Kdyz jsem lecil od 1 .srpna - tak se mel na podlozkach vzdy tak cca 10 %
> svetlych roztocu, takze predpokladam, ze byli moji. Ted co jsem zacal
> druhou etapu ( zari), tak uz jsem svetleho roztoce nevidel, ale je-li
> vcelstvo schopno donest za tyden cca 1000 roztocu z okoli, tak pri krasnem
> babim lete - je to za mesic treba 4000 ks, tam muze mit Radek pravdu, ze i
> takove vcelstvo muze pres zimu zaniknout. Fumigace je asi vyhubi, ale
> vcely, byt se vylihly bez roztoce, tak pokud na nich roztoc parazituje, tak
> to ovlivni delku jejich zivota.
> Me jen prekvapuji ty obrovske rozdily podle oblasti. Mam stanoviste, kde po
> leceni spadlo velmi malo roztocu - tak 200-300 na vcelstvo celkem. A pak
> zase stanoviste, kde pada kazdy tyden 1000 ks. Ale jen u nekterych, ktere
> asi vice rabuji okoli.
> P.
>
>
>

Ti světlí jsou samečci kteří zimu nepřežívají. Oplodní samičky v buňće a umírají. Světlí jsou proto že se u nich ani nevyvíjí krunýř neb jej nepotřebují, také z prvního vajíčka se vyvíjí sameček. Zimuje tak spoustu druhů hmyzu.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 20.9.2011 10:11:54
> ----------------------------------------
> Kdyz jsem lecil od 1 .srpna - tak se mel na podlozkach vzdy tak cca 10 %
> svetlych roztocu, takze predpokladam, ze byli moji. Ted co jsem zacal
> druhou etapu ( zari), tak uz jsem svetleho roztoce nevidel, ale je-li
> vcelstvo schopno donest za tyden cca 1000 roztocu z okoli, tak pri krasnem
> babim lete - je to za mesic treba 4000 ks, tam muze mit Radek pravdu, ze i
> takove vcelstvo muze pres zimu zaniknout. Fumigace je asi vyhubi, ale
> vcely, byt se vylihly bez roztoce, tak pokud na nich roztoc parazituje, tak
> to ovlivni delku jejich zivota.
> Me jen prekvapuji ty obrovske rozdily podle oblasti. Mam stanoviste, kde po
> leceni spadlo velmi malo roztocu - tak 200-300 na vcelstvo celkem. A pak
> zase stanoviste, kde pada kazdy tyden 1000 ks. Ale jen u nekterych, ktere
> asi vice rabuji okoli.
> P.
>
>
>

DOBRÁ ÚVAHA

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 20.9.2011 10:47:54
> ----------------------------------------
> "Myslím, že je to také jeden z tradovaných omylů.
> Jsou prostě roky, kdy o včely může přijít i ten, kdo v červeci nemá vysoké
> spady, i ten kdo v červenci a v srpnu dal do včel účinné jedy. "
>
> Jasně že o včely může taky přijít, jenže likvidace roztočů před odchovem
> zimní generace včel je to nejpodstatnější.
>
> Co se týká "brtníků" , tyhlety včely si během snůšky, často už v květnu,
> nanesou plné plásty zásob a potom víceméně pauzírují. Ať už se v květnu
> vyrojí nebo nevyrojí , každopádně mají plodové přestávky, během kterých
> musí roztoči přežít na včelách delší dobu. Takže jednak se přestanou množit
> , jednak po obnovení plodování jsou roztoči starší a k rozmnožování méně
> vhodní.
>
> A jednak, to je ale moje teorie, pokud je příliš mnoho roztočů na málo
> plodu, může se stát, že do jedné buňky plodu se dostane víc než dva
> roztoči, na plodu se potom přemnoží tak, že larvička uhyne a v takovém
> případě to včely pod víčkem vycítí a mrtvolku i s nehotovými roztoči
> vytáhnou. Roztoče tím vlastně zabijou.
>
> Zatímco u "masařů" včelařů jsou včely nuceny furt přinášet novou sladinu,
> protože med jim včelař furt vybírá. A nedovolí jim všelijakými opatřeními
> udělat přestávku v plodování rojením ani později přebytkem zásob a
> nedostatkem snůšky, udržuje včely silné a matky furt v maximálním
> plodovacím režimu. Matka se upracovává možná až dvakrát rychleji než u
> brtníků. Včely se taky obměňují podstatně rychleji a nejspíš jsou všechny
> rozvojové nízkoživotnostní neboli citlivější na poškození a na nemoci.
> Zatímco "brtnické" včelstva mají občas už ke konci května a v červnu pohov
> a v té době potom produkují včely v nadbytku ošetřovatelek i krmiva, takové
> včely jsou potom kvalitnější a déle vydrží. A jsou zřejmě odolnější k
> onemocnění.
>
> Takže u "masařů" dochází k tomu, že jsou ke konci sezóny v úlu stále ještě
> méně kvalitnější včely citlivější k virovým nákazám plus množství roztočů
> coby výsledek nepřetržitého množení při nepřerušeném plodování od cca
> února po srpen.
> Zatímco u "brtníků" jsou ke konci sezóny včely z velké části vylíhlé v době
> toho "pohovu" , takže kvalitnější a odolnější k virovým nákazám a roztočů
> je mnohem méně, protože jejich počet byl snížen přestávkami v plodování.
> Možná ti roztoči jsou i méně vitálnější, protože po přestávkách v plodování
> bylo další množení roztočů realizovány staršími roztoči.
>
>
>

"Myslím, že je to také jeden z tradovaných omylů.
Jsou prostě roky, kdy o včely může přijít i ten, kdo v červeci nemá vysoké spady, i ten kdo v červenci a v srpnu dal do včel účinné jedy. "

Jasně že o včely může taky přijít, jenže likvidace roztočů před odchovem zimní generace včel je to nejpodstatnější.

Co se týká "brtníků" , tyhlety včely si během snůšky, často už v květnu, nanesou plné plásty zásob a potom víceméně pauzírují. Ať už se v květnu vyrojí nebo nevyrojí , každopádně mají plodové přestávky, během kterých musí roztoči přežít na včelách delší dobu. Takže jednak se přestanou množit , jednak po obnovení plodování jsou roztoči starší a k rozmnožování méně vhodní.

A jednak, to je ale moje teorie, pokud je příliš mnoho roztočů na málo plodu, může se stát, že do jedné buňky plodu se dostane víc než dva roztoči, na plodu se potom přemnoží tak, že larvička uhyne a v takovém případě to včely pod víčkem vycítí a mrtvolku i s nehotovými roztoči vytáhnou. Roztoče tím vlastně zabijou.

Zatímco u "masařů" včelařů jsou včely nuceny furt přinášet novou sladinu, protože med jim včelař furt vybírá. A nedovolí jim všelijakými opatřeními udělat přestávku v plodování rojením ani později přebytkem zásob a nedostatkem snůšky, udržuje včely silné a matky furt v maximálním plodovacím režimu. Matka se upracovává možná až dvakrát rychleji než u brtníků. Včely se taky obměňují podstatně rychleji a nejspíš jsou všechny rozvojové nízkoživotnostní neboli citlivější na poškození a na nemoci. Zatímco "brtnické" včelstva mají občas už ke konci května a v červnu pohov a v té době potom produkují včely v nadbytku ošetřovatelek i krmiva, takové včely jsou potom kvalitnější a déle vydrží. A jsou zřejmě odolnější k onemocnění.

Takže u "masařů" dochází k tomu, že jsou ke konci sezóny v úlu stále ještě méně kvalitnější včely citlivější k virovým nákazám plus množství roztočů coby výsledek nepřetržitého množení při nepřerušeném plodování od cca února po srpen.
Zatímco u "brtníků" jsou ke konci sezóny včely z velké části vylíhlé v době toho "pohovu" , takže kvalitnější a odolnější k virovým nákazám a roztočů je mnohem méně, protože jejich počet byl snížen přestávkami v plodování.
Možná ti roztoči jsou i méně vitálnější, protože po přestávkách v plodování bylo další množení roztočů realizovány staršími roztoči.

Kdyz jsem lecil od 1 .srpna - tak se mel na podlozkach vzdy tak cca 10 % svetlych roztocu, takze predpokladam, ze byli moji. Ted co jsem zacal druhou etapu ( zari), tak uz jsem svetleho roztoce nevidel, ale je-li vcelstvo schopno donest za tyden cca 1000 roztocu z okoli, tak pri krasnem babim lete - je to za mesic treba 4000 ks, tam muze mit Radek pravdu, ze i takove vcelstvo muze pres zimu zaniknout. Fumigace je asi vyhubi, ale vcely, byt se vylihly bez roztoce, tak pokud na nich roztoc parazituje, tak to ovlivni delku jejich zivota.
Me jen prekvapuji ty obrovske rozdily podle oblasti. Mam stanoviste, kde po leceni spadlo velmi malo roztocu - tak 200-300 na vcelstvo celkem. A pak zase stanoviste, kde pada kazdy tyden 1000 ks. Ale jen u nekterych, ktere asi vice rabuji okoli.
P.

R. Polášek napsal:
"Kdo zlikvidoval přemnožené roztoče někdy po polovině července nebo po začátku srpna, může se těšit na včelky na jaře, protože má zimní generaci nepoškozenou a tudíž mu včelky zimu přežijí. A je jedno, jestli na tohle nasadil gabon nebo jestli pořádně léčil dlouhodobým odpařovačem kyseliny mravenčí nebo dokonce, i když to je proti předpisům, každých co 4 - 7 dnů fumigoval. Jaký spad roztočů má nyní, ho zajímat nemusí."
..................

Myslím, že je to také jeden z tradovaných omylů.
Jsou prostě roky, kdy o včely může přijít i ten, kdo v červeci nemá vysoké spady, i ten kdo v červenci a v srpnu dal do včel účinné jedy.

Kdo nesleduje spad, či jinak nezjistí jak jsou včelstva ohrožená, potom své včely vystavuje testování přírodního výběru, i když to neví.
:)

RK

Shodou okolností jsem našel fotku z 10 dubna letošního roku, kde meruňky mezi Hradcem a Pardubicemi už kvetou 3-4dny...
Jinak můj názor je podobný tomu co se rozepsal Pol?ek, je jedno čím se léčí, stejně to není v souladu s metodikou, je třeba je průběžně likvidovat dle spadu, Při takovém spadu by nemusely včelky dožít nepoškozené nařízených fumigací.
Pokud jde o Tvůj dotaz ohledně Gabonu, taky mně padají brzy roztoči po aplikaci, nejsi sám, dlouhodobý účinek má proto, že visí v úlu dle metodiky 24-28 dní a postupně uvolňuje léčivo.
Já si kladu jinou otázku. Proč přeci jenom ostatním brtníkům nějaké včely přežijí? Je to snad tím, že mají v této době tak zesláblá včelstva, které se do loupežení nepouštějí? A proto si nepřinesou tolik roztočů? Nebo je to chovanou linií a selekcí bychom našli včely, které se na podzimní loupeže vykašlou? Podle mě to není přínosné mít takové včely. Za prvé dlouho plodují kvůli přínosu, který, ale když odečteme zvýšenou spotřebu nebyla u mě významná, zalétlé roje by pravděpodobně stejně nepřežily, tak ani jejich služba, že vyčistí okolí není žádoucí, a navíc se opotřebují létáním.. Zvýšenou podzimní aktivitu (moje včely vloni loupežily až do listopadu, zjistí se snadno, když přilétající včele zmáčknete třeba proti nehtu zadeček tak vám vyzvrátí obsah medového váčku) a přínos roztočů pozoruji po výměně matek za křížence s Wurmy, ale je to možná pouze koincidence, nemám to potvrzené. Letos mám doma, kde je s tím problém schválně 4 různé linie matek, dám vědět po víkendu , jak jsem dopadl... Zatím mám pouze podezření, nemám dost dat.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 20.9.2011 06:49:12
> ----------------------------------------
> Zdravím Honzo Zátko,
> na včelařském fóru Petra Mirovského mi pan Dvorský kromě jiného píše -
> zkopírovaná citace zde:
> "Obecně platí, že pokud chce někdo léčit včely jen KM a ničím jiným a nezná
> úroveň citlivosti svých včel na roztoče, musí dát na jařa dlouhodobý
> odpařovač KM, nejlépe 65% cca 200 ml cca v době začátku květu meruněk.
> PROSÍM VŽDY."
>
> odkaz zde:
> http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Aplikace-kyseliny-mravenci?pid=13904#pid1
> 3904
>
> Nevím sice kdy přesně rozkvétají meruňky, ale bude to někdy v
> dubnu.....Upřesnit nám to může někdo znalejší.
>
>
>

Já myslím, že je víceméně jedno, jestli Gabon nebo kyselina mravenčí nebo dokonce fumigace. Kdo zlikvidoval přemnožené roztoče někdy po polovině července nebo po začátku srpna, může se těšit na včelky na jaře, protože má zimní generaci nepoškozenou a tudíž mu včelky zimu přežijí. A je jedno, jestli na tohle nasadil gabon nebo jestli pořádně léčil dlouhodobým odpařovačem kyseliny mravenčí nebo dokonce, i když to je proti předpisům, každých co 4 - 7 dnů fumigoval. Jaký spad roztočů má nyní, ho zajímat nemusí.
Kdo v tuto dobu neléčil a měl tam roztočů hodně, má jakoby zimní generaci včel taky, ale ty včely má poškozené a do listopadu až prosince se mu tyto včely z úlu vytratí a zbudou mu prázdné úly s cukernými zásobami. Dneska už může léčit jak chce a čím chce, prostě už je to hotovo, už to neovlivní. Včelky si myslí, že už mají zimní generaci hotovou a tak dál další zimní včely nedělají, i když jsou ty zimní včely poškozené.

Možná by pomohlo ještě v tuto dobu včelky poškozené varaózou dát na mezistěny , na mezistěnách zničit roztoče fumigací a pořádně pokrmit, aby ty mezistěny ještě postavily a rozplodovaly se a udělaly další zimní včely. To by vytvořilo jádro zdravých zimních včel jako základ pro přežití včelstva přes zimu, i když oslabeného. Silné včely by ještě nyní měly v dobrém těsnícím úlu bez štěrbin a s utepleným strůpkem a s podzimním přínosem pylu stačit vystavět dostatečné množství mezistěn a zpracovat dostatečné množství zásob, aby i když oslabené, zimu přežily.

http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/245098-obama-si-vari-vlastni-medove-pivo.html

>>>Kanón v podobě gabonu jsem nasadil klidně i teď, protože nebudu čekat až se
> bude moct fumigovat...<<<
Uznávám že jsem si to poněkud zaměnil s účinky kyseliny m. která účikuje i pod víčky
Z logiky věci, by to bylo již pozdě, protože
Gabonem je nutné ochránit vyvíjející se plod. Tomu opravdu nijak neškodí. Musíme si uvědomit že v srpnu parazit kulminuje.
http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY26.html

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 20.9.2011 07:28:18
> ----------------------------------------
> Josef Menšík napsal:
>
> >Jste úplně mimo realitu- Gabon teť již není na nic. Ten nepůsobí okamžitě
> ale kumuluje se v bňkách kde krmičky žíví malé larvy. Těsně před
> zavíčkování tam hupsne varoa a její potomstvo se pak nedokáže zdárně
> vyvýjet.
> ...............
> http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/gabon-pf-90-web.pdf
> Citace:
> "Přípravek působí kontaktně. Účinná látka difunduje na povrch proužku,
> odkud se dostává na těla včel, zdržujících se na proužku. Dále se
> distribuuje na ostatní včely vzájemným kontaktem s kontaminovanými včelami.
> Roztoči jsou zasaženi při styku s kontaminovanými včelami a při jejich
> parazitaci."
>
> Přípravek se nemá kumulovat v buňkách, ale dle VÚ působí kontaktně přes
> kontaminované včely.
> Je tedy omyl, že roztoč, který se dostane na plod, mu již neublíží. Naopak
> z návodu vyplývá, že gabon má zabíjet roztoče, kteří vybíhají ze
> zavíčkovaného plodu, na který gabon nepůsobí, a proto se má gabon ponechat
> ve včelách cca 30 dnů (cca 2 cykly zavíčkovného plodu).
>
> Další omyl je ten, si myslet, že když dám v červenci gabon do včel, že mi
> včely nemůžou padnout na varroázu.
>
> Ale marné je to stále opakovat.
> To si asi musí každý vyzkoušet sám.
> Tož testujme přetelé, uvidíme na jaře.
> :)
> RK
>
>
>

http://www.youtube.com/watch?v=JGAE0jpdjvg&feature=uploademail
<http://www.youtube.com/watch?v=JGAE0jpdjvg&feature=uploademail>
Albina contra varroa<http://www.youtube.com/watch?v=JGAE0jpdjvg&feature=uploademail>
http://forum.apiardeal.ro albina care incearca sa scape de varroa
více<http://www.youtube.com/watch?v=JGAE0jpdjvg&feature=uploademail>

Tak to by vysvětlovalo neúčinnost Gabonů jako takových s kterou se lze setkat, protože hodně roztočů prostě nenasedá na kontaminované včely ale přelézají z buňky do buňky a schovají se tak před účinnou látkou fluvalinat a acrinathrin.
........
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 20. 9. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055)
Josef Menšík napsal:

>Jste úplně mimo realitu- Gabon teť již není na nic. Ten nepůsobí okamžitě ale kumuluje se v bňkách kde krmičky žíví malé larvy. Těsně před zavíčkování tam hupsne varoa a její potomstvo se pak nedokáže zdárně vyvýjet.
................
http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/gabon-pf-90-web.pdf
Citace:
"Přípravek působí kontaktně. Účinná látka difunduje na povrch proužku, odkud se dostává na těla včel, zdržujících se na proužku. Dále se distribuuje na ostatní včely vzájemným kontaktem s kontaminovanými včelami. Roztoči jsou zasaženi při styku s kontaminovanými včelami a při jejich parazitaci."

Přípravek se nemá kumulovat v buňkách, ale dle VÚ působí kontaktně přes kontaminované včely.
Je tedy omyl, že roztoč, který se dostane na plod, mu již neublíží. Naopak z návodu vyplývá, že gabon má zabíjet roztoče, kteří vybíhají ze zavíčkovaného plodu, na který gabon nepůsobí, a proto se má gabon ponechat ve včelách cca 30 dnů (cca 2 cykly zavíčkovného plodu).

Další omyl je ten, si myslet, že když dám v červenci gabon do včel, že mi včely nemůžou padnout na varroázu.

Ale marné je to stále opakovat.
To si asi musí každý vyzkoušet sám.
Tož testujme přetelé, uvidíme na jaře.
:)
RK

Josef Menšík napsal:

>Jste úplně mimo realitu- Gabon teť již není na nic. Ten nepůsobí okamžitě ale kumuluje se v bňkách kde krmičky žíví malé larvy. Těsně před zavíčkování tam hupsne varoa a její potomstvo se pak nedokáže zdárně vyvýjet.
................
http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/gabon-pf-90-web.pdf
Citace:
"Přípravek působí kontaktně. Účinná látka difunduje na povrch proužku, odkud se dostává na těla včel, zdržujících se na proužku. Dále se distribuuje na ostatní včely vzájemným kontaktem s kontaminovanými včelami. Roztoči jsou zasaženi při styku s kontaminovanými včelami a při jejich parazitaci."

Přípravek se nemá kumulovat v buňkách, ale dle VÚ působí kontaktně přes kontaminované včely.
Je tedy omyl, že roztoč, který se dostane na plod, mu již neublíží. Naopak z návodu vyplývá, že gabon má zabíjet roztoče, kteří vybíhají ze zavíčkovaného plodu, na který gabon nepůsobí, a proto se má gabon ponechat ve včelách cca 30 dnů (cca 2 cykly zavíčkovného plodu).

Další omyl je ten, si myslet, že když dám v červenci gabon do včel, že mi včely nemůžou padnout na varroázu.

Ale marné je to stále opakovat.
To si asi musí každý vyzkoušet sám.
Tož testujme přetelé, uvidíme na jaře.
:)
RK

To je jednoduché ciklus rozmnožování varoázy začíná v únoru zárověň s ciklem kladení matky a své kulminace dosahuje v stpnu kdy všely vychovávají zimní generaci. Tento cyklus přerušíme právě tou kyselinoua celá ta jeho populační křivka začíná od počátku. Kůsledkem pak je jeho menší množství před zimním krmením.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 19.9.2011 22:11:37
> ----------------------------------------
> Kyselina před medníkama určitě mohla udělat svoje - v tom mě poučil už pan
> Dvorský. Budu si to pamatovat.
> ----------------------------------------------------------
>
> Můžete to trochu rozvést. Díky. H.
>
>
>