Včelařská konference

Ahoj,
mám dobré zkušenosti se spojováním až ve druhé půlce října. Vzhledem ke stavu zásob je lepší mladé včelstvo bez zásob podstavit, aby měli zásoby nahoře na jarní plodování. V říjnu nejsou noviny nutné, vloni jsem je použil a vykousaly pouze kolečko uprostřed, což ve Tvém případě by mohlo znamenat problém, že by mohly padnout hlady.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HI <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: p?ipojen? odd?lku
> Datum: 28.9.2011 16:32:10
> ----------------------------------------
> Zdravím pánové, prosím o radu jak nejlíp připojit ke kmenovému včelstvu
> oddělek nebo usazený roj. Po provedení většiny dávek krmení jsem chtěl
> zjistit, jak na tom včelky jsou a provedl podrobnější prohlídku. Nová
> včelstva, která jsem původně chtěl nechat samostatně přezimovat, většinu
> dodaného krmení proplodovala, kmenová včelstva mají zásob dost a plodu
> naopak minimum nebo žádný. Už se mi teď ta nová nechce moc krmit a krmit,
> aby měly na zimu dost, spíš to spojím, aspoň budu mít na zimu a do jara
> hodně silná včelstva, i když míň. Prosím o radu, jak a kdy to nejlíp
> provést. Podsadit mladá pod kmenová, nebo naopak? Přes noviny nebo bez?
> Vychytávat matky, nebo nechat jim samým na výběr? Je teď vhodný čas, nebo
> mám ještě počkat třeba na půlku října? Celkem by se mi líbilo mít hodně
> silná včelstva, ale nechci, aby se mi porvaly nebo tak něco...
>
>
>

Zdravím pánové, prosím o radu jak nejlíp připojit ke kmenovému včelstvu oddělek nebo usazený roj. Po provedení většiny dávek krmení jsem chtěl zjistit, jak na tom včelky jsou a provedl podrobnější prohlídku. Nová včelstva, která jsem původně chtěl nechat samostatně přezimovat, většinu dodaného krmení proplodovala, kmenová včelstva mají zásob dost a plodu naopak minimum nebo žádný. Už se mi teď ta nová nechce moc krmit a krmit, aby měly na zimu dost, spíš to spojím, aspoň budu mít na zimu a do jara hodně silná včelstva, i když míň. Prosím o radu, jak a kdy to nejlíp provést. Podsadit mladá pod kmenová, nebo naopak? Přes noviny nebo bez? Vychytávat matky, nebo nechat jim samým na výběr? Je teď vhodný čas, nebo mám ještě počkat třeba na půlku října? Celkem by se mi líbilo mít hodně silná včelstva, ale nechci, aby se mi porvaly nebo tak něco...

"Jak jsem napsal, jde o letové spojnice, takové špekulování je nanic a na nic jiného než reinvazi přes ty spojnice se nedojde. A může mít včely dokonce životaschopnější než ten, co do včel pere kudy to jde a dojde o ně._gp_ "

No tak když jse o letové spojnice, tak to zdokladuj , sepiš, hoď do literatury nebo rovnou někde na internet, ať to je přístupné všem.
Kde stanoviště včelstev má být a kde být nemá, aby nedošlo k zamoření.....
Ale sezení u kompu a diskutování je asi pohodlnější....

Co se týká mně, momentálně mám čas občas kouknout a diskuzi, ale nemám čas se tomu věnovat a ani nemám u okolních včelařů potřebné kontakty, asi by se hodně divili, kdybych je začal obcházet.

Osobně si myslím, že vliv letových spojnic na zamořování roztoči je vcelku okrajový, tak 20 - 30 %, kromě extrémních případů typu umístění včelstev na nějakém holém kopci , přes který létají létavky z desítek až stovek včelstev za snůškou.
Podstatně větší vliv má způsob ošetřování včelstev, nejenom způsob léčení, ale celý kompletní způsob ošetřování.

Jak tak sleduji tuhle debatu, tak si myslím, že má úplně špatný název téma a špatný směr. Ono zrušit metodiku nebo ji předělat bude stejně k ničemu, protože bez ochoty samotných včelařů žádná metoda fungovat nebude. Ale co bych já uvítal, by bylo něco mezi biochovem a chovem který je podle současné metodiky. Ale to není o změně metodik, ale o založení zcela nového směru chovu včel. Snad by se dal použít i výraz alternativní chov. A ti kdo by se chtěly takovému chovu věnovat by měly mít možnost se jednoduše registrovat na KVS a tím by se pro ně stala závazná tahle třetí metodika. Sestavit takovou metodiku ovšem bude trošku komplikovaný porod, SVS ji určitě bude připomínkovat, protože bude chtít mít přehled o nákazové situaci v těchto chovech. Ale snad by to mohla být ta nejsnažší cesta k nějakým jiným lepším výsledkům.
SVS žádné problémy s roztočem netají a zmiňují se i problémech s nárustem populace roztočů ve světě, ale dávájí to do souvislosti i se změnou klimatu.

Jak jsem napsal, jde o letové spojnice, takové špekulování je nanic a na nic jiného než reinvazi přes ty spojnice se nedojde. A může mít včely dokonce životaschopnější než ten, co do včel pere kudy to jde a dojde o ně._gp_
.........
RP:Když je tady tak nadiskutováno, tak co takhle vzít úmysl, kde padala včelatva, najít ty sousedy, kterým nepadala u přímo u toho včelaře zjistit proč? Co on dělá a co soused nedělá?

"Jsou borci co si fumigujkí na jaře i v létě (s plodem), jiní zapalují Gabon. :-) A vedle nich pečliváci co si prohlížejí na podzim včely jetsli už nemají plod a mohou vykuřovat. A vedle zase komise, co to chce mít co nejdřív za sebou a nutí včelaře potřetí "léčit" už na konci října, abny měly splněno.
Místa kde je vzorně vyhubeno se střídají s místy, kterým je radmo se zdaleko vyhnout (ale včely to nevědí).

Takže takový typický čeký binec pod vyhláškovým pořádkem.
A nad tím básník na hradě veršuje o světlých zítřcích bez roztoče. To je ta dokonalá třešnička na dortu. "

Souhlas, podle mně to tak asi skutečně je. Náznaky k některým popsaným trendům jsem za tu dobu desítek let léčení roztoče taky zaznamenal.

je otázka, co s tím. Vypadá to, že letos se láme chleba, leckomu, kdo to nezvládl, letos včelstva padnou, zatímco třebas sousedovi ne.

Když je tady tak nadiskutováno, tak co takhle vzít úmysl, kde padala včelatva, najít ty sousedy, kterým nepadala u přímo u toho včelaře zjistit proč? Co on dělá a co soused nedělá?

Ale pláčeš dobře jen co je pravda. Máš však několikaleté zpoždění. Nikdo ti ovšem v tom nebrání aby jsi používal biotechnologii při boji s VD. a nikdo ti ani nevnucuje biocertifikát, Je to jen na tobě, metodika pro oba způsoby je již u nás několik let na světě. Je právě založená na VM.

Pepan
--------------
Abys nežil v omylu, bez biregistrace ti veterina nepovolí vyjímku z metodiky. A ZO je povinná tě jako rebelata udat na SVS.


No, ale když je tady takový milý chaos, tak je to jedno, každý si léčí jak chce, jen když nbepobuřuje.

Jsou borci co si fumigujkí na jaře i v létě (s plodem), jiní zapalují Gabon. :-) A vedle nich pečliváci co si prohlížejí na podzim včely jetsli už nemají plod a mohou vykuřovat. A vedle zase komise, co to chce mít co nejdřív za sebou a nutí včelaře potřetí "léčit" už na konci října, abny měly splněno.
Místa kde je vzorně vyhubeno se střídají s místy, kterým je radmo se zdaleko vyhnout (ale včely to nevědí).

Takže takový typický čeký binec pod vyhláškovým pořádkem.
A nad tím básník na hradě veršuje o světlých zítřcích bez roztoče. To je ta dokonalá třešnička na dortu.

:-)

Takže teď je třeba jen vědět, kdo bude viník, až nám padne pár včelstev. Minule to byl lajdák včelař. Systém fungoval skvěle. Hlavně v zimě na jaře.


A mezitím zaujmout koem včel kruhovou obranu. Njelepší je ve větším kolektivu, ale leckde je to scifi. Takže je to na každém.
Karel

Celé ty spodní hřebeny nebo mezerníky na spodní části rámků jsou při moderním včelaření naprostá zbytečnost.
Ověřil jsem si to letos sám když jsem začal s převozem celých medníků k medometu po použití výkluzů.
Nice se v nástavcích nenaklánělo u medometu jsem však řešil právě uvolnění rámků z nástavkůTo má mezerníky jen na horní loučce.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <maverick75/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Re: Hoffmanovy lou?ky - utrpen?
> Datum: 27.9.2011 23:08:48
> ----------------------------------------
> Menší inspirace pro technické "hračičky" na dlouhé zimní večery, jak
> nahradit mezerníky/hofmany na vysokém rámku. Za prvé si objednat nerez
> hřebeny u pana Sapáka. Tímto nechci nikomu dělat reklamu, ale jeho přístup
> se dnes obvykle moc nevidí, opravdu doporučuji, přesně podle typů úlu,
> rámku atd. Zároveň si objednejte i rozpěrák s háčkem na svislé vytahování
> rámků. Tím máme vyřešen vršek (přitlouct samosebou nerez hřebíky). A na
> spodek toto. Nakupte si v nějaké cykloprodejně nerez dráty do kola. Na
> malou flexu si vyrobíme z kusu plíšku pravítko (lze uchytit pod jeden ze
> šroubů příruby), flexu dáme do svěráku a úzkým kotoučkem na nerez nafikáme
> cca 3 cm kousky drátu. Ty pak na brusce na jedné straně zbrousíme do
> špičky. Tím máme hřeby na spodek nástavku. Ze školního průsvitného pravítka
> si pak můžeme zhotovit šablonu, kdy si vrtáčkem vyvrtáme otvory v přesných
> rozestupech, takže průměr dvou hřebů plus mezera mezi dá centimetr mezeru
> mezi rámky. Pak stačí jen přiložit, fixkou uděkat značky a vrtáčkem
> předvrtat. Hřeby natlučeme (dva na rámek na jedné straně nástavku)lehce
> šikmo proti sobě, aby šly rámky snadno vytahovat. Zárověň je dáme tak od
> spodní hrany nástavku, aby se pak na ně dal rámek opřít, třeba při
> přidávání matky, kdy dva rámky od sebe musíme roztáhnout pro zasílací
> klícku, a zároveň nám nahoře rámek nekoukal z úlu. Možná to vypadá složitě,
> ale funguje to . Rámky sedí jeden jako druhý. Při rozebírání stejně dávám
> jeden až dva krajní ven a když zandáváte rámek, je i krásně vidět dole na
> ten lesklý hřeb. Takže se zandá snadno. Jde samozřejmě lehce vytáhnout
> rámek třeba prostřední, i když když se pak vrací, tak se s ním musí lehce
> pohrát, aby dole zapadnul mezi dva hřeby. Pořád se to ale nedá srovnávat s
> mezerníky, kdy se většinou ty dole sesmeknou z protější loučky. Samozřejmě
> je dobré mít nezkroucené rámky, ty sponkuji na staré rovné kuchyňské desce.
> Pro někoho možná pakárna a těžko si to bude dělat včelař se sto úly, ale
> přes zimu jsem si vyrobil hřeby na deset úlů vcelku za chvíli a přesná
> práce mi k těm včelám tak nějak sedí. Pouze jedno včelstvo víc tmelí, ale
> ani tam to není kdovíjaký problém, rozpěrák jsem si upravil na vyšrábnutí
> drážky pro horní loučky. Když mají včely včelí mezeru, tak jde přeci o
> milimetry:-) Foto můžu poslat mailem. Pavel
>
>
>

Problém je však mnohem širší Př. návod na použití gabonu je na obalu když se podělí z balíčku 5 včelařů tak návod dostane vlastně jen jeden. Nařízení veteriny přijde na OÚ nebo MěÚ kde skončí na vývěsce. Přiznejte se však, kolik z vás ví co tam vlastně visí nebo kde ta vývěska visí.
Já osobně mám již meilové kontaky na všechny včelaře ve svém okolí (Třebas i přes jejich vnuky) a přeposílám jim různé aktuality, nařízen a pod. Funguje to i takto dobře.
Zkuste hledat cestu tudy a ne jen dštít síru a oheň na to jak vám všichni hází klacky pod nohy.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: _ <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kritika metodiky
> Datum: 27.9.2011 21:17:13
> ----------------------------------------
> Myslím, že celou věc je potřeba vidět v širokých souvislostech a nikoliv
> jako izolovaný problém...
>
> První věcí je, že varroáza je zákonem zařazena mezi nebezpečné nákazy. To
> jednoznačně definuje pravidla, podle kterých se "hraje". Můžeme diskutovat
> o tom, zda v tom seznamu má být či ne - ale dokud tam je, pravidla jsou
> daná.
>
> Stát se kdysi rozhodl, že včelařství je natolik důležité, aby bylo před
> tímto nepůvodním parazitickým roztočem chráněno. Vyhlásil se mu boj s cílem
> kleštíka pokud možno vymýtit. Vzhledem k tehdejšímu stavu společnosti,
> úrovni poznání a specifikům problému se přistoupilo na centrálně určený
> způsob léčení. Byť se nepodařilo kleštíka vymýtit, několik desítek let se
> velmi úspěšně drží na uzdě. A to bez ohledu na režim. Teprve v posledních
> letech nastávají problémy, kdy se tomu tak nedaří. Někde může jít o
> nedodržení metodiky, jinde o problém s odolnými kleštíky.
>
> První problém - nedodržení metodiky - není zcela jistě její chyba. Je
> opravdu tristní, jak málo včelařů si dalo práci s pročtením místně
> příslušných mimořádných veternárních opatřeních (MVO, "vyhláška", ...).
> Když ale i předseda OV ČSV, člen RV ČSV, chovatel matek, učitel včelařství
> a profesní včelař (v jednom) říká, že na nařízené sledování spadu nemá čas
> a nezajímá ho, je chyba lidského faktoru hodně velká... Proto můžeme jen
> spekulovat, zda by k druhému problému - zvýšené odolnosti kleštíků alias
> snížení učinnosti léčiv - došlo či ne.
>
> Pokud ale k tomuto druhému problému došlo, není vzhledem k zákonnému
> zařazení varroázy mezi nebezpečné nákazy možné, aby si každý pokusničil jak
> ho napadne. Alespoň tedy oficiálně... Pokusy podléhají schválení KVS - viz
> veterinární zákon a navazující předpisy. Vlastně je tedy může provádět
> kdokoliv - jen si musí dát práci s tím, aby je měl podle zákona povolené.
> Nikdo tedy nemusí žehrat na "tvůrce metodiky" - může si udělat vlastní.
> Stejně jako "zvyšovat odolnost včelstev". Jen je to trochu víc náročné, než
> se na první pohled zdá a chce to trochu papírování. Ale je to dáno tím, že
> nežijeme na Divokém západě...
>
> [Obdobně je to se schvalováním/registrací veterinárních (léčivých)
> přípravků - pokud někdo žehrá, že se v ČR mohou používat je výrobky z Dolu
> (mimochodem to už není tak úplně pravda), nikdo mu nebrání, aby si nechal
> schválit či registrovat přípravek vlastní. Návod, jak na to, je veřejně
> dostupný na internetu...]
>
> Srovnávat situaci se stavem "jak by se s tím vyrovnala příroda" podle mě
> není na místě. Žijeme v kulturní společnosti i krajině na hony vzdálené
> divoké přírodě. Stejně, jako se dnes převážně chovají holštýnky a málokdo
> má červinku; stejně jako máme velkokravíny a velké lány namísto malých
> hospodářství; ... Stejně tak chce majorita chovatelů od včelstev patřičné
> vlastnosti a výnosy - specializace, efektivizace, intezifikace jsou prostě
> jen důsledky toho, že se společnost vyvíjí - už od pravěku... A alternativa
> ve formě biovčelaření, pro ty, co nemají ambice na výzkum a jen chtějí
> hospodařit blíže k "přirozenému způsobu", přeci existuje.
>
> Mnohdy mi ale celá situace přijde mnohem více jako boj o paradigma než o
> včelstva... Jediné, co je na tom snad pozitivní, je zkušenost z nedávné
> minulosti, kdy se antagonismus uvnitř vedení PSNV CZ přetavil v
> konstruktivní přístup, jehož důsledkem jsou zajímavé projekty namísto
> předchozího štěkání po ČSV. Stejně tak osobně doufám, že se současný
> negativismus vůči "metodice" brzy změní na něco konstruktivnějšího a hlavně
> důstojnějšího? Informace z poslední doby tomu nasvědčují a myslím, že všem
> zúčastněným jen prospěje, když se toto dětské období již konečně změní na
> dospělost.
>
> JD
>
>
>

Ale pláčeš dobře jen co je pravda. Máš však několikaleté zpoždění. Nikdo ti ovšem v tom nebrání aby jsi používal biotechnologii při boji s VD. a nikdo ti ani nevnucuje biocertifikát, Je to jen na tobě, metodika pro oba způsoby je již u nás několik let na světě. Je právě založená na VM.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kritika metodiky
> Datum: 28.9.2011 08:13:52
> ----------------------------------------
> A.M.Jak chcete př. Klímo něco měnit, když se na Vaše změny většina stejně
> vybodne
>
> Rozumím Vám, ale tady nejde o to, měnit celý systém, ten vyhnije sám. Jde o
> to, aby část včelařů mohla dělat věci legálně jinak i v případě, že nebudou
> mít bio certifikát - omezení životním prostředím, lokalitou, kde má včelař
> včelky je v tom přístupu trošku diskriminace. Pokud mají to štěstí, že jsou
> v lokalitě, která umožňuje bio, tak není co řešit.
> Jak praví čínské přísloví: "Když tvrdíte, že něco nejde, alespoň nebraňte
> jiným, kteří to dělají"
>
>
>

A.M.Jak chcete př. Klímo něco měnit, když se na Vaše změny většina stejně vybodne

Rozumím Vám, ale tady nejde o to, měnit celý systém, ten vyhnije sám. Jde o to, aby část včelařů mohla dělat věci legálně jinak i v případě, že nebudou mít bio certifikát - omezení životním prostředím, lokalitou, kde má včelař včelky je v tom přístupu trošku diskriminace. Pokud mají to štěstí, že jsou v lokalitě, která umožňuje bio, tak není co řešit.
Jak praví čínské přísloví: "Když tvrdíte, že něco nejde, alespoň nebraňte jiným, kteří to dělají"

AM:
Já pořád nevím kde je něco napsáno o komisi, bylo napsáno komisinální a to má společné něco se zkouškama které musí ten kdo ošetřuje mít udělané.

-----

Už jsem na to dával odkaz vícekrát. Je to asi specialita našeho kraje.
Kromě formidolu vše ostatní jen s komisí ČSV, na oplátku je zase ZO povinna sledovat stav zamoření na svém území, organizovat léčení - hlavně letní. A všichni včelařijsou povinni sledovat spad a zamoření plodu.

Teoreticky dobrá vyhláška, ale naráží na to, že na to snad všichni v ČSV - hlavně funkcionbáři v létě - ser....


Takže Gabon lze sehnat jen v Tuzexu, nebo před Tuzexem.


Karel

Já pořád nevím kde je něco napsáno o komisi, bylo napsáno komisinální a to má společné něco se zkouškama které musí ten kdo ošetřuje mít udělané. Takže je v tom spíš něco o odbornosti. Tak na jakou komisi kdo čeká pořád nevím a kde je napsáno z koho má být komise složena také ne.
No , ale k současné metodice, která se od let minulých trochu liší. Tak např. letos má mít ČSV ve svých organizacích několik ZODPOVĚDNÝCH včelařů, kteří mají v červnu ve 14 denním intervalu a červenci a srpnu v 7denním intervalu kontrolovat spad a napadení trubčího plodu a je výslovně psáno, že tyto informace KVS vyžaduje.
Jak chcete př. Klímo něco měnit, když se na Vaše změny většina stejně vybodne, když teď nesplní základní věc a to předat důležité informace KVS, aby ta mohla operativně a lokálně pozměnit metotický postup. Tady zase musí přijít bič státní správy, který včelaře vyselektuje a zůstanou ti co jsou ochotni spolupracovat a přemýšlet a potom se může něco měnit. Mě dost vadí ti frajeři co jen tak bez důvodu natírají na jaře plod a jak se přesvědčuji z názorů od včelařů z různých koutů ČR je jich dost, co na to rezistence nikoho ani nenapadne.

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdeněk Klíma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kritika metodiky
> Datum: 27.9.2011 21:48:32
> ----------------------------------------
> Ka.Ji. Metodika je závazná pro chovatele, ale KVS zakazuje chovateli ji
> samostaně aplikovat a musí čekat na komisi.
>Z. Klíma
> Pokud si podobné pitomosti nechají včelaři líbit jejich věc. Všechna
> legislativní ustanovení vytvořili lidi - a ten stejný druh savců je může
> kdykoliv změnit, když převládne názor, že je to potřeba - jen musí fungovat
> občanská společnost, která nebude čekat, bát se a bude jednat. Občanská
> sdružení nemohou prostřednictvím svých členů suplovat výkon státní správy a
> to ani v případě SVS.
>
>
>

Trošku je to mlácení prázdné slámy - co se týče šlechtění na VT, tak bez spolupráce masy včelařů to nemá smyl. Proto ta malá agitace. Stávající model chovu matek a jejich prodeje je v tomto případě k ničemu. Bez spolupráce je to k ničemu na druhou...i pro tu spolupráci to pro naše včelařství je pro mě budoucnost.

ZK:
"... proto čím dřív o tom začnem diskutovat a následně něco dělat i oficiálně, tím lépe..."
+
"... nemůžeme se posunout v tomto do dopělosti, nejdříve si musíme prodělat dětství i s dětskými chorobami, zatím jsme ve stadiu zrodu :-)"

------------

Ale však - kdo chce, nechť začne.
Oficiálně - jiná cesta je ve svém důsledku neprůchozí, resp. se stejně bude muset ve svém závěru zlegalizovat.

Ale také ať ten, kdo chce, začne sám - a nemluví o jiných, že nechtějí, nic pro to nedělají apod. To je právě ta dětinská nedůstojnost, kterou by to chtělo už konečně přeskočit... Proč to déjà vu...??

JD

Menší inspirace pro technické "hračičky" na dlouhé zimní večery, jak nahradit mezerníky/hofmany na vysokém rámku. Za prvé si objednat nerez hřebeny u pana Sapáka. Tímto nechci nikomu dělat reklamu, ale jeho přístup se dnes obvykle moc nevidí, opravdu doporučuji, přesně podle typů úlu, rámku atd. Zároveň si objednejte i rozpěrák s háčkem na svislé vytahování rámků. Tím máme vyřešen vršek (přitlouct samosebou nerez hřebíky). A na spodek toto. Nakupte si v nějaké cykloprodejně nerez dráty do kola. Na malou flexu si vyrobíme z kusu plíšku pravítko (lze uchytit pod jeden ze šroubů příruby), flexu dáme do svěráku a úzkým kotoučkem na nerez nafikáme cca 3 cm kousky drátu. Ty pak na brusce na jedné straně zbrousíme do špičky. Tím máme hřeby na spodek nástavku. Ze školního průsvitného pravítka si pak můžeme zhotovit šablonu, kdy si vrtáčkem vyvrtáme otvory v přesných rozestupech, takže průměr dvou hřebů plus mezera mezi dá centimetr mezeru mezi rámky. Pak stačí jen přiložit, fixkou uděkat značky a vrtáčkem předvrtat. Hřeby natlučeme (dva na rámek na jedné straně nástavku)lehce šikmo proti sobě, aby šly rámky snadno vytahovat. Zárověň je dáme tak od spodní hrany nástavku, aby se pak na ně dal rámek opřít, třeba při přidávání matky, kdy dva rámky od sebe musíme roztáhnout pro zasílací klícku, a zároveň nám nahoře rámek nekoukal z úlu. Možná to vypadá složitě, ale funguje to . Rámky sedí jeden jako druhý. Při rozebírání stejně dávám jeden až dva krajní ven a když zandáváte rámek, je i krásně vidět dole na ten lesklý hřeb. Takže se zandá snadno. Jde samozřejmě lehce vytáhnout rámek třeba prostřední, i když když se pak vrací, tak se s ním musí lehce pohrát, aby dole zapadnul mezi dva hřeby. Pořád se to ale nedá srovnávat s mezerníky, kdy se většinou ty dole sesmeknou z protější loučky. Samozřejmě je dobré mít nezkroucené rámky, ty sponkuji na staré rovné kuchyňské desce. Pro někoho možná pakárna a těžko si to bude dělat včelař se sto úly, ale přes zimu jsem si vyrobil hřeby na deset úlů vcelku za chvíli a přesná práce mi k těm včelám tak nějak sedí. Pouze jedno včelstvo víc tmelí, ale ani tam to není kdovíjaký problém, rozpěrák jsem si upravil na vyšrábnutí drážky pro horní loučky. Když mají včely včelí mezeru, tak jde přeci o milimetry:-) Foto můžu poslat mailem. Pavel

Ročně vylítne asi 85% rojů z chovaných včelstev. To znamená co? Kolování genů. Ročně zanikne z celkového počtu více jak 30% včelstev. To znamená selekce. V Česku se prodalo od zavedení dotace na obnovu včelstev kolik matek z různých chovů? Máme tady dotované odborné přednášky, dotovaná léčiva, monitoring, sběry měli, zkrátka stovky miliónů ročně vynaložené na problematiku včelařství ...

... Tak mě napadá, píše ten ZK o České republice že tu je potřeba dělat ještě něco více? Tak co se může dělat více? _gp_

........
ZK:A mi sami v rámci Evropy máme pořád čas začít něco dělat (šlechtit) v době, kdy nás zas tak moc pata netlačí. Až nás tlačit bude, bude to vše rychle rychle - proto čím dřív o tom začnem diskutovat a následně něco dělat i oficiálně, tím lépe.

J.D.První věcí je, že varroáza je zákonem zařazena mezi nebezpečné nákazy. To jednoznačně definuje pravidla, podle kterých se "hraje". Můžeme diskutovat o tom, zda v tom seznamu má být či ne - ale dokud tam je, pravidla jsou daná.

Nevím jak to autor myslí. Zařazení určitého onemocnění zvířat do té které skupiny není dnes záležitostí ČR, ale O.I.E.(Mezinár.organizace pro nákazy zvířat). Nijak se přitom v našem případě takto nedefinuje jakou zvolí země strategii postupu při jejím tlumení. Je to spíše otázka systému hlášení, monitorování výskytu, práce veterinární správy atp. Nikdo z Paříže, sídla O.I.E. nám nediktuje co máme dělat. Čili pravidla jsme si dali sami. A mi sami v rámci Evropy máme pořád čas začít něco dělat (šlechtit) v době, kdy nás zas tak moc pata netlačí. Až nás tlačit bude, bude to vše rychle rychle - proto čím dřív o tom začnem diskutovat a následně něco dělat i oficiálně, tím lépe. Co se týče schvalování léčiv - a kritika, že u nás není nic kromě výrobků z Dolu (a od letošního ledna i dvou přípravků zahraničním s tymolem)mě osobně nezajímá. Z toho na čem může nějaká firma něco vydělat je u nás pestrá paleta a přípravků dostatek. Není důvod nic doplňovat. Co se týče odpařovačů kyseliny mravenčí, řeší si situaci mnozí včelaři sami a stávají se z nich odpovědní chovatelé - nečekají co jim kdo donese a sami sa starají. Co by v případě standartní chemie pro včely byla v tomto přístupu katastrofa, je v případě kys.mravenčí docela pozitivní vývoj a nestojí daňové poplatníky nic.
Se závěrem autora nesouhlasím - nemůžeme se posunout v tomto do dopělosti, nejdříve si musíme prodělat dětství i s dětskými chorobami, zatím jsme ve stadiu zrodu :-)

K.J. Metodika je závazná pro chovatele, ale KVS zakazuje chovateli ji samostaně aplikovat a musí čekat na komisi.

Pokud si podobné pitomosti nechají včelaři líbit jejich věc. Všechna legislativní ustanovení vytvořili lidi - a ten stejný druh savců je může kdykoliv změnit, když převládne názor, že je to potřeba - jen musí fungovat občanská společnost, která nebude čekat, bát se a bude jednat. Občanská sdružení nemohou prostřednictvím svých členů suplovat výkon státní správy a to ani v případě SVS.

ZK:
V rámci veterinární legislativy je metodickÝ pokyn, či návod závazný pro všechny chovatele.
---------------
A CO KDYŽ JE VYHLÁŠKA KVS V NESOULADU S METODIKOU?

Metodika je závazná pro chovatele, ale KVS zakazuje chovateli ji samostaně aplikovat a musí čekat na komisi.

To jsou paradoxy, pane Vaněk. :-)


Karel

Myslím, že celou věc je potřeba vidět v širokých souvislostech a nikoliv jako izolovaný problém...

První věcí je, že varroáza je zákonem zařazena mezi nebezpečné nákazy. To jednoznačně definuje pravidla, podle kterých se "hraje". Můžeme diskutovat o tom, zda v tom seznamu má být či ne - ale dokud tam je, pravidla jsou daná.

Stát se kdysi rozhodl, že včelařství je natolik důležité, aby bylo před tímto nepůvodním parazitickým roztočem chráněno. Vyhlásil se mu boj s cílem kleštíka pokud možno vymýtit. Vzhledem k tehdejšímu stavu společnosti, úrovni poznání a specifikům problému se přistoupilo na centrálně určený způsob léčení. Byť se nepodařilo kleštíka vymýtit, několik desítek let se velmi úspěšně drží na uzdě. A to bez ohledu na režim. Teprve v posledních letech nastávají problémy, kdy se tomu tak nedaří. Někde může jít o nedodržení metodiky, jinde o problém s odolnými kleštíky.

První problém - nedodržení metodiky - není zcela jistě její chyba. Je opravdu tristní, jak málo včelařů si dalo práci s pročtením místně příslušných mimořádných veternárních opatřeních (MVO, "vyhláška", ...). Když ale i předseda OV ČSV, člen RV ČSV, chovatel matek, učitel včelařství a profesní včelař (v jednom) říká, že na nařízené sledování spadu nemá čas a nezajímá ho, je chyba lidského faktoru hodně velká... Proto můžeme jen spekulovat, zda by k druhému problému - zvýšené odolnosti kleštíků alias snížení učinnosti léčiv - došlo či ne.

Pokud ale k tomuto druhému problému došlo, není vzhledem k zákonnému zařazení varroázy mezi nebezpečné nákazy možné, aby si každý pokusničil jak ho napadne. Alespoň tedy oficiálně... Pokusy podléhají schválení KVS - viz veterinární zákon a navazující předpisy. Vlastně je tedy může provádět kdokoliv - jen si musí dát práci s tím, aby je měl podle zákona povolené. Nikdo tedy nemusí žehrat na "tvůrce metodiky" - může si udělat vlastní. Stejně jako "zvyšovat odolnost včelstev". Jen je to trochu víc náročné, než se na první pohled zdá a chce to trochu papírování. Ale je to dáno tím, že nežijeme na Divokém západě...

[Obdobně je to se schvalováním/registrací veterinárních (léčivých) přípravků - pokud někdo žehrá, že se v ČR mohou používat je výrobky z Dolu (mimochodem to už není tak úplně pravda), nikdo mu nebrání, aby si nechal schválit či registrovat přípravek vlastní. Návod, jak na to, je veřejně dostupný na internetu...]

Srovnávat situaci se stavem "jak by se s tím vyrovnala příroda" podle mě není na místě. Žijeme v kulturní společnosti i krajině na hony vzdálené divoké přírodě. Stejně, jako se dnes převážně chovají holštýnky a málokdo má červinku; stejně jako máme velkokravíny a velké lány namísto malých hospodářství; ... Stejně tak chce majorita chovatelů od včelstev patřičné vlastnosti a výnosy - specializace, efektivizace, intezifikace jsou prostě jen důsledky toho, že se společnost vyvíjí - už od pravěku... A alternativa ve formě biovčelaření, pro ty, co nemají ambice na výzkum a jen chtějí hospodařit blíže k "přirozenému způsobu", přeci existuje.

Mnohdy mi ale celá situace přijde mnohem více jako boj o paradigma než o včelstva... Jediné, co je na tom snad pozitivní, je zkušenost z nedávné minulosti, kdy se antagonismus uvnitř vedení PSNV CZ přetavil v konstruktivní přístup, jehož důsledkem jsou zajímavé projekty namísto předchozího štěkání po ČSV. Stejně tak osobně doufám, že se současný negativismus vůči "metodice" brzy změní na něco konstruktivnějšího a hlavně důstojnějšího… Informace z poslední doby tomu nasvědčují a myslím, že všem zúčastněným jen prospěje, když se toto dětské období již konečně změní na dospělost.

JD

Dobrá tak tu budem diskutovat o terminologii - metodické pokyny se vydávají zpravidla pro provedení litery zákona, či vyhlášky. Dají se přužně upravit, aniž by se musela novelizovat nadřízená legislativní ustanovení.
V rámci veterinární legislativy je metodickÝ pokyn, či návod závazný pro všechny chovatele.

Metodický pokyn se porušovat nedá, porušovat se dá vyhláška nebo zákon. Metodika nebo jeho veterinární doporučení je z obecně vzato z oboru metodologie.

wikipedie: Metodologie (z řec. methodos, sledování, stopování, od hodos, cesta) je vědní disciplína, která se zabývá metodami, jejich tvorbou a aplikací.
_gp_

......
No o to jsme tady už vícekrát psali. Nelze bez porušení metodického pokynu nechat včelstva, která něco umí a jsou adepty na další práci s nimi, bez ošetření - či je ošetřit jinak než ukládá m.p. Je to na více času, něco snad naťuknu v Ostravě tuto sobotu.

JosPro napsal:
Každý důvěrník ví, s jakým "materiálem" pracuje....
-------------------------------------------------
K tomu materiálu, jedna perlička. Ptal se včelař nového důvěrníka "jak mám dlouho nechat ten pásek s nakapaným Varidolem ve včelstvu?" no a po krátké debatě zjistil důvěrník, že ačkoliv včelař není žádný nováček v oboru, tak mu ještě nikdo neřekl, že ten pásek se zapaluje a nenechává odpařit.

Co to je? gp_

No o to jsme tady už vícekrát psali. Nelze bez porušení metodického pokynu nechat včelstva, která něco umí a jsou adepty na další práci s nimi, bez ošetření - či je ošetřit jinak než ukládá m.p. Je to na více času, něco snad naťuknu v Ostravě tuto sobotu.

Nejvetsi slabinou kazde metodiky je lidsky faktor.Co pomuze sebelepsi metodika,kdyz ji nikdy nedodrzuje 100% vcelaru?A zrovna tak sledovani prirozeneho spadu roztocu a podle toho nasazeni leciva...Utopie.Kazdy duvernik vi,s jakym "materialem" pracuje....

Testovat co? Pod tlakem je podle všeho už nepravidelně celá republika či Únie, takže problém v tomto nevidím.

Podle mých zkušeností jde oto, co včelař vlastně chce a co může očekávat a nakonec, co může dostat, jestli řeší roztoče resp jeho tlak.

Jestliže je možné přejít jednu kalamitu za pomocí chema, druhou kalamitu chemo už zákonitě nezvládne! To znamená co a naco tedy testovat? Na špinu? Na viry? Na houby? Naco? Na léčiva? Léčivo je také test ... Kyselina mravenčí také má své limity, dokáže udělat stejnou sekanou v zažívacím traktu včely to co sladká šťavelka, když se nevhodně podá. Šťavelka má také limity, amitraz má také limity, fluvalinat také a to dost specifické, máme na výběr ještě hodně jiných chem, postupů a závěrů co jak metodicky udělat, ale jak té mase včelařů říci, že když nezaléčí vůbec, tak zadělává na problém.

Je tak? ... nebo jak?

Jestli je nevhodné trojí ošetření, potom se ptám, proč třikrát tedy léčit? ...Proč? Kvůli tomu, že plošné ošetření neexistuje. Plošně nás spolehlivě může ošetřit např sopečný prach. Ale léčit roztoče nejde plošně zvládnout. Takže ať se léčí třikrát, když to situace vyžaduje,...

Ještě jsem nezažil co včelařím, podzim bez pořádného tlaku roztoče!!! Ta omezení s mory a nějaké takové bonusy jako zvápenatění nebo bralu, to je nic ... jestli si někdo představuje, že včelařina je nějaká kratochvíle, kdy se pumpnou včely o med a odjezd na dovolenou, tak se velmi mýlí.

Jediné co funguje je obměna včelařů, co včelař, jiný koumák jak na roztoče. Odejde od včelařiny, dojde nový chovatel, a hned je rozdíl u souseda ... metodika, nemetodika

Každopádně musím k Metodice napsat zcela vážně, že se změnila situace podle toho co jsem vídával a co vidím ve včelách k lepšímu. Možný je ale, že to může být tím, že se včelaři coby chovatelé přirozeně obměňují.
_gp_

.........
ZK:A znovu opakuji, testovat se dá jedině pod tlakem.

Co to je? gp_
.......
ZK:..a praktické kroky jak dál, metodický pokyn přímo zakazuje provádět

R.P.Podle mě by mělo každoročně na varaózu hynout tak okolo 5 % včelstev , jakožto kompromis mezi ztrátami včelařů a přírodním mechanismem, který brání vzniku příliš agresívních a k léčivu odolných roztočů.

Souhlasím, akorát v naší populaci je reálně číslo někde kolem 20-30%. Vycházím tak z vlastních zkušeností i bohužel z toho co bylo ověřeno při testech na ostrově Unije. Tam proběhl v roce 2003 srovnávací pokus, který měl za cíl porovnat jak jsou na tom s odolností plemena chovaná v Evropě. Bohužel alpské ekotypy kraňky - tedy to co se v ČR dováží a zde rozchovává je to nejvíce sensitivní, co se v Evropě chová - je zde samozřejmě rozdíl v rámci kmenů, linií, ale v porovnání bohužel takto. To ale není důvod házet flintu do žita, jen to bude trošku více práce - mají zase některé znaky, které jsou velmi cenné. Bohužel ale také znaky, které jsou v přímém rozporu s VT. Např. některé linie s plodovou křivkou, která absolutně neodpovídá zdejším podmínkám - bud to podmínkově vyjde, nebo jsou z toho podprůměrná včelstva. Obě skupiny ale mají značné problém s roztoči. I tak se s nimi ale dá mnoho dělat, jen musíme začít a né množit to co nebylo na VT testováno.
A znovu opakuji, testovat se dá jedině pod tlakem.

A.M.Př. Klímo pořád mám pocit, že jste metodiku nečetl

Četl jsem ji tolikrát, že si to ani neumíte přestavit :-)
Správně říkáte, že to není o metodikce ale o lidech a to říkáte naprosto trefně, protože aparát, který tady včelaře ovlivňuje a jejich produkt metodický pokyn může za třetinové úhyny v roce 2007/2008. Pokud odpovědní tvrdí, že ne, že je vše na včelařích, tak tedy ano - včelař je odpovědný za svá včelstva, ale pak to berme do důsledků a nechlubme se ve světě metodikou. A letos - v některých oblastech jesou nezanedbatelné úhyny - letos to jak už zde také proběhlo včelaři svedou na vosy, podobně jako v roce 2003 včelaři na JM to svedly na medovici, který nebyla. Stát případně odškodní a jedeme dál.
Pochopte, já tu nebrojím proti metodice, ale proti tomu, že v našem prostředí ještě ani nezačala pořádně diskuze o tom, jak dál - a praktické kroky jak dál, metodický pokyn přímo zakazuje provádět. Snad se povede, že to nějak půjde i legálně a budou mít z toho v budoucnu prospěch všichni.

AM:
Př. Klímo pořád mám pocit, že jste metodiku nečetl. Protože pokud by jste ji četl, tak by jste věděl, že vede včelaře k tomu aby sledovaly spad, jak mají používat Gabon, aby nevznikla rezistence a v případě rezistence o které léčivo si mají říct veterináři. Dokonce se zmiňuje i o nahrazení Gabonu Formidolem.
-----

Ono čtení metodiky je dobré, ale nečtou ji ani funkcionáři, a když tak jen něco.
V tom je ten problém. Dnes to fun guje tak, že někod musí udělat poplach, pak se možná něco hýbne. jINAK SE ČEKÁ, AŽ PŘIJDE POVEL.
Včelař čeká až na důvěrníka aby jej popohnal, důvěrník až mu zavolají, že má něco roznést, tamti, že jim někdo zavolá, jestli nechtějí něco objednat,...

Kdyby to bylo jen na včelařovi, tak ten by se asi zajímal. Ale u nás má dokonce včelař zakázáno dávat léčivo samostatně bez důvěrníka/komise. Sám o sobě je považován za nesvépávného, nesmí se sám o své včely starat. Tedy legálně. :-)

A když včelaři splní povinnost danou vyhláškou, tedy hlásí vyšší spad a napadení, tak nikdo neví co s takovým hlášením udělat a proč jim nějaký včelař volá.

Takže abych to shrnul, u nás (HK) systém nařizuje sledovat spad a napadení a pak zakazuje včelaři cokoli dělat, kromě toho že tam bude "nelegálně" lít kyselinu mravenčí. Pokud padají v okolí včelstva, tak je formidol na dvě věci. Je třeba chránit včely od poloviny srpna dokud létají a plodují.

Ale jinak to v běžných letech funguje dobře.

Josef Menšík napsal:
"Celá tato diskuze je bez udávání přesných postupů a dávek naprostým a matoucím blábolem a také jedním velkým drbem.
Můžeme se o tom jen dohadovat, ale nic to neříká. Takše se to celé blábolení může tak akorát smazat."
..............

:))

Přítel Menšík pojal tuto diskusi v humorném tónu, tak zkusím v humorném i pokračovat.

Vygradujeme si extrémy.

Současná metodika jako jediná na světě přikazuje plošné zimní ošetření 3x jedem bez ohledu na přítomnost parazita, potom ještě nařizuje další plošná ošetření jedy při větších než předepsaných výskystech parazita a úkoluje včelaře, aby v každé ZO sledovali letní spady a nahlásili veterině větší než předepsané výskyty parazita, aby mohla opět nařídit lokální plošné ošetření jedy. Shrneme to tedy tak, že je nařízené plošné ošetření každého včelstva minimálně 3xročně, ale když se zadaří, tak také 6x ročně. Když spady nedosahují předepsaných denních limitů, potom je povoleno individuální ošetřování.
Cíl je zřejmý - nedovolit takové namnožení kleštíka, aby padlo jakékoliv včelstvo.
Důsledek je také zřejmý (alespoň někomu)- zvyšovat odolnost včelstev se oficiálně nedá (ke šlechtění je nutná přítomnost kleštíků ve včelách, aby se odolnost mohla projevit)
Myslím, že naše metidika je jistě světový unikát.
A jak jinde napsal přítel Menšík, zvýšení odolnosti včelstev určitě nemůžeme takto v dohledné době očekávat.

Zkusíme si představit opačný extrém - kdybychom měli metodiku, kde se zakáže veškeré ošetřování včeltev proti roztoči, s výjimkou těch, kdo sledují odolnost svých včelstev a povolit ošetření jedem až při hranici přirozeného spadu, která při aplikaci jedů musí být překročena.
Cíl je zřejmý - co nejrychleji vyšlechtit odolnější včely. Důsledek také - většina včeltev by nepřežila, ale to, co by přežilo, by mohlo dát základ ke smysluplnému rozchování.
Také by se zřejmě dost včelařů začalo zajímat o odolnost svých včelstev.
Docela srandovní představa v současné realitě, řekl bych. :)))

No a dejme tomu, že existují nějaká kompromisní řešení, kdy většina včelstev padat nebude a přitom šlechtit včely bude možné. Ale zatím každé kompromisní řešení se tu javí jako sciance fiction.

RK

Aleš Molčík napsal:
"Takže jde o šlechtění kleštíků na méně a více vitální a nebo šlechtění včely na varoatoleranci? Buď včely umí roztoče odstraňovat a je potom jedno jak jsou roztoči vitální a nebo to včely neumí a i míň vitální roztoč je za čas zlikviduje."
...............

Jde o to, že současná metodika přímo vede k tomu, že se vitalita roztočů zvětšuje a odolnost včelstev se nemůže zlepšovat - nůžky se rozevírají.

Podle mě jde také o to, aby se metodika změnila v tom smyslu, aby podporovala (a ne zakazovala) ošetřování, kdy se vitalita roztočů zvětšovat nebude a odolnost včelstev se bude zvyšovat.

RK

Př. Klímo pořád mám pocit, že jste metodiku nečetl. Protože pokud by jste ji četl, tak by jste věděl, že vede včelaře k tomu aby sledovaly spad, jak mají používat Gabon, aby nevznikla rezistence a v případě rezistence o které léčivo si mají říct veterináři. Dokonce se zmiňuje i o nahrazení Gabonu Formidolem. Nebo dezifekce monitorovacích podložek je tam také popsána. Určitě 90% metodiky je založeno na pozorování včelaře a jeho rozhodnutí.
Problém není v metodice, ale ve včelařích. Co si myslíte, že se od minulých úhynů v chování včelařů změnilo? Podle mě u naprosté většiny nic, dostaly zaplaceno za škodu a mají pocit, že se nic neděje a jedou dál.
Ale teď, pokud se stane to, že budou zase plošné úhyny, je ten správný moment otevřít vážnou diskuzi na správních úřadech. Další vhodná příležitost bude až za pár let.

Houbička na odpar se dá použít z použitého Formidolu. Já mám na nástavku plastové zelené síto dva hranolečky 8x8mm a na to pokládám Formidol, takže včely desku nevykusují. No a potom se dá odměřit požadované množství KM a na vyschlou desku pomalu nalít a pokračuje se dál.

Celá tato diskuze je bez udávání přesných postupů a dávek naprostým a matoucím blábolem a také jedním velkým drbem.
Můžeme se o tom jen dohadovat, ale nic to neříká. Takše se to celé blábolení může tak akorát smazat.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kritika metodiky
> Datum: 27.9.2011 12:29:39
> ----------------------------------------
> Ahoj, já to s tou poznámkou v minulém příspěvku myslel s nadsázkou, nemělo
> to být chápáno jako kritika metodiky. Na metodice mi vadí jedna věc a tu
> kritizuji. Nevede včelaře tak, aby se zajímal o svá včelstva - vloží
> léčivo, či provede fumigaci, aerosol a je vystaráno. Hlavně plošně, všichni
> s co největším efektem. Vše i toto má ale i druhou stránku a o té tvůrci
> metodiky nikdy ani nezačli diskuzi!!! A to mě vadí nejvíce. Tou druhou
> stránkou je právě selekce roztoče a ani náznak zájmu o včely samotné - v
> podtatě to pak už není chov včel - ale Celý rok proti varroáze. Pokrok v
> selekci roztočů je znát. Když jsem před 9 lety začínal, nebyla situace v
> lokalitách, které znám taková jako dnes. Pokud se provedla dobře fumigace,
> přezimovalo minimum kleštíků a pro dobrou kontrolu stačilo dát Gabon. Mnoho
> včelařů však dělalo až první fumigaci v říjnu a přesto mnoho let měli
> stanoviště bez úhynů. Dneska je situace taková, že i někdy některé oddělky,
> které začínají v květnu s minimem roztočů, mají v srpnu co dělat, aby
> infekční tlak ustály, včelnice s nulovým výsledkem v zimní měli jsou v
> červenci na kolaps. Na nic nejsou skutečné důkazy, biologií roztoče se u
> nás nikdo z odborníků tvořících metodiku nezabývá. Situace je taková, že
> není žádný záložní plán. Pokud dojdou léčiva, tak začnou pravidelné úhyny
> jako v Německu, Francii a dalších evropských státech, kde již problém
> nastoupil. Nějaký čas potom trvá než se včelaři naučí používat něco jiného
> a hlavně správně a indikovaně (kys.mravenčí, kys.šťavelová)a zejména proto
> úhyny.
> Když jsem dělal svoji diplomku na odpařovače kys.mravenčí - kontrolní
> skupina byla s Gabonem (Břeclavsko). Po kontrolní fumigaci ihned po
> ukončení ošetření kyselinou i gabony, byla účinnost u skupiny s Gabonem
> 30%. Tehdy mi došlo, že to nejsou jen povídačky některých včelařů...ale jak
> píše Radek - na většině území je to v pohodě. Říkáte si tak proč se s tím
> zabývat? Asi proto, že zkušenosti kolegů ze zahraničí říkají, že právě toto
> je teprve nástup problémů s účinnými prostředky - v momentě, kdy včelaři
> začnou pocitovat, že tak jak tlumili varroózu dříve už to nestačí a vezmou
> to do svých rukou metodika nemetodika - a to je pak konec velmi blízko.
> o dalších věcech se tu už mluvilo. Omlouvám se, jestli jsem se někoho
> trošku dotkl, nebo se mu co jsme napsal nelíbí - ale i když to píšu často s
> nadsázkou, je fajn, když o tom alespon začínáme diskutovat. Je to šance pro
> to, jak dál.
>
>
>

"Nevede včelaře tak, aby se zajímal o svá včelstva - vloží léčivo, či provede fumigaci, aerosol a je vystaráno. Hlavně plošně, všichni s co největším efektem. Vše i toto má ale i druhou stránku a o té tvůrci metodiky nikdy ani nezačli diskuzi!!! A to mě vadí nejvíce. Tou druhou stránkou je právě selekce roztoče a ani náznak zájmu o včely samotné - v podtatě to pak už není chov včel - ale Celý rok proti varroáze. Pokrok v selekci roztočů je znát."

No, já pořád hlavně fumiguji v říjnu. A aerosoluji, teda příslušní zástupci ZO aerosolují v prosinci. Když veterina předepíše Gabon, jak tomu bylo po dva roky před pár lety, vložím tam podle návodu Gabon. Navíc se akorát snažím každý rok na jaře natírat plod. Žádná mravenčí, šťavelová, nic. Spady loni v říjnu byly stovkové.... Zatím bez problémů. A to fumigace i aerosolování by mohlo být u těch mých včelstvech i trošku lepší, rezervy jsou....
Letos jsem , když čtu ty zprávy o kolapsech, trošku víc zvědav, jak to dopadne, ale jinak nic.

Jak si myslíte, že by mělo léčení vést včelaře, aby se víc zajímali o včelstva, když stačí to předepsané léčení i trošku víc lajdat nebo si hrát na výzkumníka a přesto jsou roztoči na další rok dostatečně zlikvidováni a včelstvo na 99.99% přežije? Kromě kalamitního roku ovšem, kdy ani plné předepsané léčení naopak nestačí.....

Ahoj, já to s tou poznámkou v minulém příspěvku myslel s nadsázkou, nemělo to být chápáno jako kritika metodiky. Na metodice mi vadí jedna věc a tu kritizuji. Nevede včelaře tak, aby se zajímal o svá včelstva - vloží léčivo, či provede fumigaci, aerosol a je vystaráno. Hlavně plošně, všichni s co největším efektem. Vše i toto má ale i druhou stránku a o té tvůrci metodiky nikdy ani nezačli diskuzi!!! A to mě vadí nejvíce. Tou druhou stránkou je právě selekce roztoče a ani náznak zájmu o včely samotné - v podtatě to pak už není chov včel - ale Celý rok proti varroáze. Pokrok v selekci roztočů je znát. Když jsem před 9 lety začínal, nebyla situace v lokalitách, které znám taková jako dnes. Pokud se provedla dobře fumigace, přezimovalo minimum kleštíků a pro dobrou kontrolu stačilo dát Gabon. Mnoho včelařů však dělalo až první fumigaci v říjnu a přesto mnoho let měli stanoviště bez úhynů. Dneska je situace taková, že i někdy některé oddělky, které začínají v květnu s minimem roztočů, mají v srpnu co dělat, aby infekční tlak ustály, včelnice s nulovým výsledkem v zimní měli jsou v červenci na kolaps. Na nic nejsou skutečné důkazy, biologií roztoče se u nás nikdo z odborníků tvořících metodiku nezabývá. Situace je taková, že není žádný záložní plán. Pokud dojdou léčiva, tak začnou pravidelné úhyny jako v Německu, Francii a dalších evropských státech, kde již problém nastoupil. Nějaký čas potom trvá než se včelaři naučí používat něco jiného a hlavně správně a indikovaně (kys.mravenčí, kys.šťavelová)a zejména proto úhyny.
Když jsem dělal svoji diplomku na odpařovače kys.mravenčí - kontrolní skupina byla s Gabonem (Břeclavsko). Po kontrolní fumigaci ihned po ukončení ošetření kyselinou i gabony, byla účinnost u skupiny s Gabonem 30%. Tehdy mi došlo, že to nejsou jen povídačky některých včelařů...ale jak píše Radek - na většině území je to v pohodě. Říkáte si tak proč se s tím zabývat? Asi proto, že zkušenosti kolegů ze zahraničí říkají, že právě toto je teprve nástup problémů s účinnými prostředky - v momentě, kdy včelaři začnou pocitovat, že tak jak tlumili varroózu dříve už to nestačí a vezmou to do svých rukou metodika nemetodika - a to je pak konec velmi blízko.
o dalších věcech se tu už mluvilo. Omlouvám se, jestli jsem se někoho trošku dotkl, nebo se mu co jsme napsal nelíbí - ale i když to píšu často s nadsázkou, je fajn, když o tom alespon začínáme diskutovat. Je to šance pro to, jak dál.

Problém oficiální metodiky léčení varaózy je jasný. Oficiální metodika je stavěna na to, aby nikomu neuhynuly žádné včely na varaózu. A to je právě špatně, protože toto je nevyvážený systém.
Vyvážený systém je ten, kdy hynou paraziti, ale kdy taky hyne i určitý počet nositelů, tedy včelstev. Měly by hynout ty včelstva, v nich se objevili paraziti agresívnější než je průměr, tím ti agresívněší paraziti zahynou, (nepočítám s přenosem do okolních včelstev, ten se prostě musí zvládnout). A potom ty včelstva, jejichž včelaři jsou nepořádnější než je průměr.
Otázka je, kolik by to mělo každoročně být. Podle mě by mělo každoročně na varaózu hynout tak okolo 5 % včelstev , jakožto kompromis mezi ztrátami včelařů a přírodním mechanismem, který brání vzniku příliš agresívních a k léčivu odolných roztočů.

Nedá se to ale dělat individuálním porušováním či úpravou metodiky. Musí to dělat v jedné oblasti všichni stejně.

A když ty pravidelné každoroční úhyny nejsou, tak se hledání rovnováhy objeví masívními úhyny jednou za pár let, jako je to letos.

Ahoj Zdeňku,
chápu, že chceš šlechtit včely, aby nebylo potřeba chemie a dokud to bez ní nejde, že porušuješ nařízení veteriny a nepoužíváš oficiální metodiku. Nelíbí se mi, jak pořád pomlouváš oficiální metodiku, přitom Ty osobně jsi mě přesvědčil, že hlavní problém je v lidech a ne v metodice, když jsem se vloni trápil s roztoči doma. To jsem uznal, že kdyby neměli včely včelaři, kteří se o ně nestarají, bylo by lépe (např. moje sousedka na novém stanovišti podědila včely a včera jsem s ní mluvil, tak "už začala krmit", Gabon nedala.. Protože má jedno včelstvo a je hezké počasí, jen jsem jí nasměřoval na důvěrníka a doufám, že vzhledem k situaci moje včely to její nyní zakrmované najdou a vyberou... a bude klid, oddělek na prodej pro ní samozřejmě nemám..)
Slíbil jsem, že kvůli tragickým zprávam na konferenci zmonitoruji svoje včely léčené pouze nařízenou oficiální metodikou a s rozumem. Já kvůli tomu, jak jsem u včel málo, dodržuji předepsanou metodiku a můžu říct že mám roztoče pod kontrolou...
Výsledek je, že na nejvíce zasaženém stanovišti spadlo cca 50roztočů za 24 hod po aplikaci formidolu. Po 5 hodinách jsem odstranil obal kompletně. Jedno včelstvo jsem rušil, bylo jediné pozitivní na nosema ceranea na tom stanovišti a měly jen jedno kolečko plodu, napadené roztočem, včely plod rušily před líhnutím, mezerovitý plod jsem zjistil i u pár dalších namátkově kontrolovaných včelstev s letošními matkami.. což se mi líbilo, třeba v nich mám někde zárodek vlastností hodných selekce... Gabony letos fungovaly perfektně!!, kdo tvrdí, že ne, chtěl bych znát detaily... Díky tomuhle výsledku by teoreticky samozřejmě stačila jedna fumigace + aerosol, nebo jen 1 fumigace dost pozdě... Zřejmě je ve Tvém okolí moc špatných včelařů a nebo vinařů, které teď zajímá vinobraní a ne včely... Za samozřejmé a potřebné považuji tvorbu oddělků, které rozdělí populaci a taky maximální možnou obměnu díla a hygienický standard.
Chtěl bych Tě požádat, abys hanil oficiální metodiku s domyšlením důsledků takových tvrzení... Podle mě dosáhneš jenom toho, že bude, snad jen v Tvém okolí, víc včelařů, kteří se na léčení vykašlou úplně, když je to k ničemu. Zatím jsem neviděl výsledky, které by přesvědčily státní veterinární zprávu, že je vymyšlena, jednoduší, levnější metodika (=lepší spolupráce včelařů), která by zabezpečila roztoče pod kontrolou a ještě k tomu třeba potenciál k selekci...
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 26.9.2011 10:52:50
> ----------------------------------------
> A.M: Tak to aby jste už začali včelstva ošetřovat proti VD a ne je jen
> nechat množit a šlechtit.
>
> No co se týče šlechtění roztočů a zajištění přežívání jen těch nejlepších,
> o to strach nemám, to plní stávají metodika Celý rok proti varroáze na
> jedničku.
> Je to hold stále stejná písnička, docela podobná problematice s kůrovcem na
> Šumavě. Ještě to prostě bude pár let trvat...ale jsem optimista. Ve všech
> zemích, kde šlechtitelský program orientovaný na včely a ne na roztoče
> začínali to bylo stejné...
>
>
>

"Ve vašem návodu cituji houbičkový odpařovač je uvedena houbička 20x18 ♦(+-2cm)z čisté celulozy.
Prosím neuvedl jste tlouštku
Vešel jsem do prodejny a nabidli mi asi 5 koubiček, hadrů na nádobí, na podlahua pod. byly většinoun z umělé hmoty, nikde není uveden material. "

Co takhle zkusit za prvé geotextilie ze stavebnin. Jedny jsou čistě polypropylénové, tudíž odolnost proti kyselině je velká, stálost nasákacích a odpařovacích parametrů taky. Druhé jsou potom mix polypropylenu a všelijakých vláken z polyesteru a dalších, ty jsou levnější a prodávají se ve větší vrstvě až 1 cm silné , o hmostnosti až 1000 gramů na metr čtvereční.

Nebo za druhé když se obyčejné noviny natrhané na kousky, v množství pár kilo na kýbl vody, nechají pár dnů ve vodě a potom se rozmixují třeba míchadlem na vrtačce, získá se celulózová hmota, která se dá potom všelijak tvarovat a lisovat do potřebného tvaru. Po vylisování a zaschnutí se získá celulózová houbička zhruba podobná měkké hobře, v rozměrech podle toho, jak se to lisovalo.

Ahoj, nechal jsem si poradit od pana Volejníka, který má 240 včelstev kopu let a řekl mi, že kdyby začínal znovu, že by šel do hřebenů. Hřebeny jsem si nakreslil, nechal udělat u pana Sapáka a každý, kdo mě vidí vevčelách nechápavě sleduje, jak mu vyndavám kterýkoliv rámek bez námahy... Sám jsem pomáhal panu Volejníkovi s vytáčením a musím přiznat,m že moje doktorské ručičky těžko nesli Hofmany při prvním točení medu, kdy byly všechny rámky protmelené, další část sezóny už to nebylo tak strašné. Mám hřebeny ve 30 včelstvech asi 3 roky a rámky se uvnitř nehýbou při běžné manipulaci s nástvky nebo převozem včelstev. Jediné co mně vadí, ale vůbec si nejsem jistý, že to vadí včelám je, že občas nějaký rámek pověsím křivě a on tak zůstane, což se u Hofmannů stává minimálně. Ale opakuji, že to vadí mně, u včel jsem nezachytil nějaký negativní vliv, když třeba 2-3 rámky ze 70, které jsou v úlu v sezóně je šikmý... takže pokud budu mít někdy náladu, zkusím nějaký spodní díl hřebenu, který by jistil rámek ve svislé poloze, abych mohl opravdu porovnat, ale opakuji, že nepředpokládám nějaké závratné rozdíly.. včely taky nestaví dílo naprosto rovně.
Závěr: hřebeny můžu doporučit.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Hoffmanovy lou?ky - utrpen?
> Datum: 27.9.2011 08:51:48
> ----------------------------------------
> Ať přemýšlím, jak přemýšlím, tak přemýšlením rámek z prostředka 2. nebo 3.
> NN nástavku budu muset dolovat. Dolovat budu muset každý rámek. Protože
> jsou všechny rámky dokonale protmeleny od kraje do kraje. Používám nůž,
> který má zbroušenou lomovou hranu, takže funguje jako špachtle. Touto
> špachtlí se snažím vytvořit mezi rámky mezeru. Jde to značně obtížně. Potom
> zkouším rozpěrákem rámek vytáhnout. Rozpěrák mám upravený tak, aby se
> opíral o sousední rámek. Rámky se vždy snažím srazit co nejvíce k sobě a
> před návratem očistit. Čistění je však docela časově náročné, neboť to
> znamená oškrábnout celkem 8 styčných ploch. Potřebuji vyměnit asi 10 matek.
> Dnes odpoledne lze u nás očekávat teplotu kolem 26-27C, tedy dle mého soudu
> vhodnou pro zásah do včelstva. Vím, že se budu rámky dolovat. Ano, pokud
> budu přemýšlet, a nebudu chtít rámky dolovat, abych vychytil staré matky,
> posadím oddělky s novými matkami nahoru a nechám včely, ať si rozhodnou
> samy, které matky si ponechají. Ale já potřebuji mít jistotu. Potřebuji
> například vyměnit matky z důvodu že jsou včely "ostřejší". Jak už jsem
> uvedl, přemýšlením rámek z nástavku dvěma prsty nevytáhnu. Jak to děláte
> vy?
>
>
>

J.B.Spočital jsem spad nejhoršího včelstva 1400 roztočů. Vyjmul jsem odpoledne podložku položil ji na vedlejší úl ve včelíně přikryl. Druhý den ráno bylo na podložce jen asi 900 roztočů, ostatní utekli. Kladu si otázku jak jsou věrohodné odečty starší spadů než jeden den ?

Např. při Gabonu, ale i po fumigaci jsou roztoči v paralýze, křeči viz. mechanismus účinku (nervový jed) - hýbou se a mohou se z podložek "odpotácet". Záleží jak je udělaná podložka. U kyseliny je velké procento mrtvých. Stejně tak u přirozenného spadu - tím je dáno možné zkreslení. Pokud chcete sledovat léčebné spady, což je fajn dělat stejně tak jako spady přirozenné, tak je i z těchto důvodů, které jste popsal sledovat denně. Orientaci v řádu stovek ale získáte při méně intenzivním odečtu také.

Jen perličku od kolegů z Holanska - oni, když jsem je seznámil s naší metodikou říkají, že ten kdo ji dodrží do důsledků, nemá přirozenný spad nikdy :-)

J.B.Doktorovi Klímovi
Ve vašem návodu cituji houbičkový odpařovač je uvedena houbička 20x18 ♦(+-2cm)z čisté celulozy.
Prosím neuvedl jste tlouštku
Vešel jsem do prodejny a nabidli mi asi 5 koubiček, hadrů na nádobí, na podlahua pod. byly většinoun z umělé hmoty, nikde není uveden material.

Ano je to problém, sám jsem nevěděl co doporučit - byla dobrá houbička od české firmy Spontex, ale přestali ji dělat. Letos na jaře jsem to vyřešil, letošní sezonu odzkoušeno i pro jinou variaci odpařovače (dlouhodobého). Jedná se o výrobek české firmy Hobra-Školník. Spíš bych tomu měl ted říkat deskový odpařovač - jsou to celulozové desky o rozměru 20x20 cm, tlouštky cca 4 mm. Používají se jako filtry v potravinářství, vinařství. Firma vyrábí celou řadu Hobrafilt podle filtrační kapacity. Velmi vhodné jsou desky Hobrafilt 100N, které jsou z čisté celulozy - tedy podobně jako Formidol. Cena jedné desky z vinařské prodejny je 8,-. Dají se použít i jiné desky z této řady s vyšší hustotou - obsahují křemelinu, což není na škodu, zkoušel jsem je a není zásadní rozdíl. Pokud jsou podloženy latkami a včely je příliš nezalepí propolisem dají se používat mnohokrát. Fungují i jako vynikající nosič pro dlouhodobý odpařovač, který zkouším s velmi dobrou učinností s jednoduchým použitím bez dalšího otevírání včelstva. Dám o tom dohromady nějaký článeček do MV.

JB:Na druhé straně je velmi obtížné selektovat včely jako takové na výnos, na nerojivost na klidné sezení, na mírnost
a ještě na AGRESIVNÍ chování vůči roztočům!!!

Je to postup komplexní, touto cestou se vydali v Německu, je mnohem více práce, ale jde to.

On Tue, 2011-09-27 at 09:27 +0200, Jan Cervenka wrote:
> Dne Tuesday 27 of September 2011 08:13:17 Petr Danecek napsal(a):
> > Dobry den,
> >
> > shanim levne zakladni vybaveni pro zacinajiciho vcelare - dymak,
> > medomet...?
> >
> > S diky,
> > Petr
>
> Zalezi , co uz mate, jak jste zrucny, v cem chcete cvelarit ....
>
> Dymak stoji cca 300 kc, medomet se da udelat :
> http://www.vcely.kvalitne.cz/plastovymedomed.htm
>
> uly take.

Zrucny? Obe ruce leve :-)
Myslel jsem spis jestli nekdo nema nekdo nevyuzivane vybaveni, pripadne
nevi o nekom, kdo se ho bude zbavovat.

Petr

Dne Tuesday 27 of September 2011 08:13:17 Petr Danecek napsal(a):
> Dobry den,
>
> shanim levne zakladni vybaveni pro zacinajiciho vcelare - dymak,
> medomet...?
>
> S diky,
> Petr

Zalezi , co uz mate, jak jste zrucny, v cem chcete cvelarit ....

Dymak stoji cca 300 kc, medomet se da udelat :
http://www.vcely.kvalitne.cz/plastovymedomed.htm

uly take.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Ať přemýšlím, jak přemýšlím, tak přemýšlením rámek z prostředka 2. nebo 3. NN nástavku budu muset dolovat. Dolovat budu muset každý rámek. Protože jsou všechny rámky dokonale protmeleny od kraje do kraje. Používám nůž, který má zbroušenou lomovou hranu, takže funguje jako špachtle. Touto špachtlí se snažím vytvořit mezi rámky mezeru. Jde to značně obtížně. Potom zkouším rozpěrákem rámek vytáhnout. Rozpěrák mám upravený tak, aby se opíral o sousední rámek. Rámky se vždy snažím srazit co nejvíce k sobě a před návratem očistit. Čistění je však docela časově náročné, neboť to znamená oškrábnout celkem 8 styčných ploch. Potřebuji vyměnit asi 10 matek. Dnes odpoledne lze u nás očekávat teplotu kolem 26-27C, tedy dle mého soudu vhodnou pro zásah do včelstva. Vím, že se budu rámky dolovat. Ano, pokud budu přemýšlet, a nebudu chtít rámky dolovat, abych vychytil staré matky, posadím oddělky s novými matkami nahoru a nechám včely, ať si rozhodnou samy, které matky si ponechají. Ale já potřebuji mít jistotu. Potřebuji například vyměnit matky z důvodu že jsou včely "ostřejší". Jak už jsem uvedl, přemýšlením rámek z nástavku dvěma prsty nevytáhnu. Jak to děláte vy?

Dobry den,

shanim levne zakladni vybaveni pro zacinajiciho vcelare - dymak,
medomet...?

S diky,
Petr

podpis.....Libor Valenta.

Jan Burgel napsal:
Vešel jsem do prodejny a nabidli mi asi 5 koubiček, hadrů na nádobí, na podlahua pod. byly většinoun z umělé hmoty, nikde není uveden material.
-----------------------------
Pane Burgele, v kauflandu nebo kdekoli jinde koupíte toto:
http://www.viledashop.cz/detail/81-Houbova-uterka-3ks-Vileda

To samé se tam prodává s nápisem Spontex, 18x20cm. Sice to asi není jen z celulózy ale funguje to taky dobře a nekrabatí se to tolik po vyschnutí.

Ale třeba takový pan Dvorský by Vás za houbičky nepochválil. Jako mě. (-:

Ať se daří, Libor.

Ty hrábě jsem používal, když jsem zkoušel místo 10r v medníku 9r. Chtěl jsem tím spíš dosáhnout toho, že matka delší dílo nazaklade a nebudu používat mřížku, ale během 1-2 dnů než to včely zanesly, matka ten horní polonástavek částečně stejně zakladla. Takže to byla jedna věc co na tom nefungovala a ta druhá bylo to, že při přepravě domů na vytočení rámky tloukly o sebe a zavíčkované dílo se poškodilo a všechno bylo od medu a ta medová louže pod nástavky škoda mluvit. Takže systém, rámky na volno, jsem opustil.
A mám několik med. nástavků s rámky, kdy boční loučky nejsou ve spodní části zůženy a horní loučka je řezána na 10mm, takže bez zůženého ouška. A na přepravu je to nejpevnější řešení.

Jako vše nové, když se s tím dělá a nepřemýšlí se u toho tak se hledá důvod všude jinde než u sebe. Mám 110 včelstev s hoffmany na Optimalu a když si vzpomenu na doby mezerníků, tj. pokaždé když drtím plásty u posledních 5 úlů 39x27,5 cm nadávám. Netvrdím že sem tam nemám nic přitmeleného tu více tu méně. Navíc Optimal má délku přisedající plochy oproti Langstrotu kratší, takže i proto se mi jeví jako lepší. Hřebeny jsem ani nezkoušel nemám dost času na přehazování rámků. Navíc pokud postavím nástavek s H. jakýmkoliv způsobem rámky se nevychylují. To u zázračných mezerníků nejde. Toť má zkušenost.
Sedli

Mám připomínku k vlastnímu monitoringu roztočů.

Protože mám roztočů dost není problém co počítat.
Spočital jsem spad nejhoršího včelstva 1400 roztočů. Vyjmul jsem odpoledne podložku položil ji na vedelejší ul ve včelíně přikryl. druhý den ráno bylo na podložce jen asi 900 roztočů, ostatní utekli. Kladu si otázku jak jsou věrohodné odečty starší spadů než jeden den ?
J.B.

Tak je to asi špatná metodika._gp_


..........
Jan Burgel --- 26. 9. 2011

Jestliže již 30 let každý rok léčíme a ve včelstvech po léčení zůstane dle metodiky (méně než 3 mrtví roztoči )a k nim asi 10-30 živých nejživotnějších a ti dále žijí. Jednoznačně šlechtíme roztoče a nemůže to dobře dopadnout.

Doktorovi Klímovi
Ve vašem návodu cituji houbičkový odpařovač je uvedena houbička 20x18 ♦(+-2cm)z čisté celulozy.
Prosím neuvedl jste tlouštku
Vešel jsem do prodejny a nabidli mi asi 5 koubiček, hadrů na nádobí, na podlahua pod. byly většinoun z umělé hmoty, nikde není uveden material.

Předpokládám že je důležitý jen rozměr, tlouštka a celuloza a objem KM 65% v ml.

K problému šlechtění roztoče bych řekl jen asi 3 věty.
Celý život této planety leží na dvou faktech velké variabilitě živých organismů a jejich selekci.
Jestliže již 30 let každý rok léčíme a ve včelstvech po léčení zůstane dle metodiky (méně než 3 mrtví roztoči )a k nim asi 10-30 živých nejživotnějších a ti dále žijí. Jednoznačně šlechtíme roztoče a nemůže to dobře dopadnout.

Na druhé straně je velmi obtížné selektovat včely jako takové na výnos, na nerojivost na klidné sezení, na mírnost
a ještě na AGRESIVNÍ chování vůči roztočům!!!
J,B,

AM:
Ale udělám si rámky šířky 23mm a možná se i to vytahování zlepší když bude rámek v hřebenu volnější.
-----
Já mám právě mední 1/2Lang šíře 23mm - úplně jednoduché - a bez hřebenů. V medníku je to jedno, oni si to přitmelí a zatím hřebeny tlouct asi nebudu, vyhovuje mi to. Hlavně je dobré, že můžu posunovat jak chci - když ubírám rámek, aby to tlačily do výšky a bylo víc vosku, tak je to výhoda. Plynule rozšiřuji rozteč.
Mám v úmyslu pokusně ohnout nějaké hřebeny do L a pokládat na rámky když osazuji medník - než si to přitmelí. Zobáčky mezi rámky, podobně jako se prodávají takové hrábě na rovnání rámků, když nejsou mezerníky.
Ale zatím to je vyzkoušeno na pár mednících, ale touto cestou jdu dál, u 1/2 medníků. Nekočuji, nezjistil jsem vadu.
Rámky mají nahoře a dole jen 23*10, boky 23*15, aby to drželo, na tupo lepené a sponkované, a zvažuji že budu dělat boky 23*23.

Takže jde o šlechtění kleštíků na méně a více vitální a nebo šlechtění včely na varoatoleranci? Buď včely umí roztoče odstraňovat a je potom jedno jak jsou roztoči vitální a nebo to včely neumí a i míň vitální roztoč je za čas zlikviduje.
Není při šlechtění včel na VT lepší používat rozevírací zasklené rámky a sledovat jak včely roztoče odstraňují?

Aleš Molčík napsal:
"No tak teď teda nevím, to jako idividuálním ošetřením včelstev v sezóně podle potřeby si toho roztoče nevyšlechtím? Mám za to, že pokud jde o ošetření tak je jedno jestli je to plošně nebo individuálně. Pořád jde o ošetření nebo snad je to jinak?"
.............

Podle mého lajckého názoru individuálním ošetřováním imitujeme lépe přírodní výběr, ovšem bez úhynu včelstev.

Pokud ošetřujeme jen včelstva, kde se přemnožil kleštík, potom je větší pravděpodobnost, že u neošetřených včelstev se množí kleštíci méně vitální (které neošetříme jedy) a tedy se jejich podíl v populaci kleštíků procentuelně může zvětšovat.

Pokud ošetřujeme stále plošně, potom se naopak podíl méně vitálních kleštíků v populaci zmenšuje (neimituje se úhyn včeltev i s nejvitálnějšími kleštíky při přemnožení, ale imitují se velmi nevýhodné podmínky pro množení kleštíka). Výhodu mají kleštíci, kteří se nejrychleji množí a kteří jsou nejlépe přizpůsobni drsným podmínkám - třeba jsou rezistentnější na jedy)

RK

To, že je možná chyba ve včelaři mne také napadlo. Jisté je, že pokud nebudu rámky vůbec vyndavat, budu s hoffmany spokojen :-). Lze však v "hobby" provozu s pár desítkami včelstev manipulovat pouze s nástavky a maximálně eliminovat práci s rámky?

Uplne souhlasim s R.Polaskem.Pouzivam 4 mezerniky na bocnich louckach a nemam s tim zadny problem.U Hoffmanu se mi pri odpaceni nastavku stavalo,ze mi zustaly trisky z uzke spodni loucky,proto jsem se vratil ke klasickemu ramku s mezerniky a dratkuju svisle.Paceni nastavku je pak v pohode.JosPr.

Hoffmany mám a jsem spokojen, rozebírám je zasunutím rozpěráku mezi horní loučky a pootočení rozpěráku. Vyzkoušel jsem letos hřebeny do medníku a moc mě to nepřesvědčilo, vytáhnout první rámky mi dělalo problém, ale na odvíčkování nožem zase v pohodě. Ale udělám si rámky šířky 23mm a možná se i to vytahování zlepší když bude rámek v hřebenu volnější.