Včelařská konference

Jan Burgel napsal:
Napsal jsem to špatně slovy šestou fumigaci myslím zafumigoval jsem 6 včelstev (vybral a odvíčkoval jsem u nich plod nebo tam nebyl)
Né že šestkrát za sebou.
--------------------------------------------
Aha, to já to špatně pochopil, omlouvám se já. Měl jsem se zeptat.
Ať se daří, Libor V.

"U nás v polabí sejí brzy, jak se uvolní plochy vhodné k zasetí, a to už je
ten konec července. Seje se dále i v srpnu, aspoň je to rozložené. Toto je
plocha určená k přezimování. Hořčici dříve zkoušeli, ale už delší dobu od
toho ustoupili."

No, jestli to kvete hodně, tak to znamená docela propad ve výnosu semene. Kvetoucí řepka přes zimu nejspíš pomrzne. A jestli ne, tak bude mít vyčerpané zásoby živin a na jaře stejně pokvete hůř.

U nás v polabí sejí brzy, jak se uvolní plochy vhodné k zasetí, a to už je
ten konec července. Seje se dále i v srpnu, aspoň je to rozložené. Toto je
plocha určená k přezimování. Hořčici dříve zkoušeli, ale už delší dobu od
toho ustoupili.
Haf
----- Original Message -----
From: "Potužník Václav" <vpkt/=/centrum.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 29, 2011 2:01 PM
Subject: Re: řepka


> Může to být i na zelené hnojení, ale tam se používá spíš hořčice, u nás
> teď kvete. Je to malý pozemek, přínos sladiny je spotřebován na let včel,
> trochu pylu je pozitivní. Kéž by bylo každoročně.
> Vašek
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6502
> (20110929) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Může to být i na zelené hnojení, ale tam se používá spíš hořčice, u nás teď
kvete. Je to malý pozemek, přínos sladiny je spotřebován na let včel, trochu
pylu je pozitivní. Kéž by bylo každoročně.
Vašek

"Je to zaručeně koncem července zasetá řepka. Kvetení se vyskytuje jen na
některých plochách a kvetou jenom některé rostliny. Jinak je zde zavedená v
posleních letech praxe, že vzrostlé porosty na řepkových strništích se
likvidují postřiky, aniž by měly šanci vykvést."

Aha, řepka má totiž agrotechnickou lhůtu 25 srpen, i když nevím, jestli mezní nebo má být zaseta +- kolem 25 srpna. Naši zemědělci to tak zaseli, okolo toho 25. srpna. ( Já na zahradě jeden záhon k podněcování dnes)
Jestli byla zaseta ke konci července a hned vzešla, tak to je asi možné, že v současném teplém počasí vykvetla. Tamější zemědělci si asi rvou vlasy, že ji zaseli tak brzy.

Josef Menšík napsal:

Já jsem tu cenu napsal bez základní bez dotace a ušetření těch pár korun nic nepřinese je to cena tak deci medu To již nemluvím o ceně varidolukde to není aní padesátník na včelstvo včetně pásků Po formidolu druhou největší položkou je pak Gabon....."
....................

Je to pravda, že náklady na ošetření včelstva nedosahují ani půl kila medu při nedotovaných jedech.
A to už raději ani nepočítat při dotovaných.

Podle mě je to mnohem větší motivace k nadpoužívání léčiv než varromonitoring. Ten kdo totiž monitoruje, tam pro jistotu jedy nedá (pokud mu tedy záleží na zdraví včel i konzumentů medu). Ten kdo nemonitoruje, tam raději dá víc léčiva, které je téměř zadarmo.

Jinak ale i použití nedotované KM je velmi levné - plná dávka 150ml 65% KM do nassenheideru cca 6 Kč, 4x houbička 50ml KM 65% i s houbičkou 12 Kč.
Když se bude nadužívat KM, možná si včelař poškodí včely, ale neohrozí nikomu zdraví. KM je jediný přípravek, který se může používat i v sezoně - viz návod na formidol.

RK

Je to zaručeně koncem července zasetá řepka. Kvetení se vyskytuje jen na
některých plochách a kvetou jenom některé rostliny. Jinak je zde zavedená v
posleních letech praxe, že vzrostlé porosty na řepkových strništích se
likvidují postřiky, aniž by měly šanci vykvést.
Haf
----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 29, 2011 8:16 AM
Subject: Re: řepka


> Vsadil bych se, že pokud to je zaseto, řepka to není. Nejspíš to je nějaká
> hořčice na zelené hnojení.
> Řepka by v tuto dobu kvetla akorát vydrolená na řepkovém strništi nebo ta,
> která z posekané řepky znova obrazila ze stvolů.
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6501
> (20110928) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Díky ;)

Já už se vzbouřil. :-) A vystoupil.
To ti asi moc pomohlo; když stejně musíš dodržovat jejich postup léčení a ztratil jsi možnost to nějak ovlivnit.
Tam je opravdu však problémem to pozdní vytáčení a ideální náhradou je pak ta kyselina v jakékoliv formě aplikace.

pepan

-----------

Jejich postup je žádný postup - tedy v létě. Takže to dodržuji jen v lepších letech, v horších si budu postupovat podle sebe. :-)

A to pozdní vytáčení - respektive snůška - málokdy v srpnu vytáčím (jiní ale ano) - ale ten med tam zůstane - a pak je relevantní argument, nemůžeme dávat gabony, ve včelách je med. A to proto, že je jednodušší nestanovit ochrannou lhůtu a říci, že Gabon se dává do včel bez medu. Místo aby stanovil ochrannou lhůtu na 9 měsíců a bylo by. To se tady řešilo asi rok zpět.

Takže kruhová obrana a doufat, že noví včelaři budou používat hlavu. A za pár pětiletek se to zlepší.

Karel

"Na to dávkování mám klasický skleněný odměrný válec a používám rukavice a respirátor a odměřuji to s válcem postaveným na talíři, kdybych rozlil ať nemám poleptané stříšky. Je potřeba myslet i na vlastní bezpečnost, kdyby něco se přihodilo, takže v autě mám ještě tekuté mýdlo na umytí a neutralizování kys."

Mýdlo je na kyselinu mravenčí na nic. Zvláště pokud to je klasické mýdlo založené na tucích, ne saponáty.
Kritické je u kyseliny mravenčí stříknutí do oka, tam jde doslova o vteřiny. Kdo se chce chránit, tak potřebuje v dosahu vodu na vypláchnutí oka. Takže mít v dosahu třeba velkou PET flašku plnou čisté vody. A v lese s sebou ještě mobil, protože pokud skutečně dojde k poškození oka, bude vhodnější si zavolat o pomoc a čekat než s tím okem někde jet. Všechno ostatní kromě napití je u kyseliny mravenčí záležitost minut. A úplně stačí zředit vodou na koncentraci pod 20 - 10 % . Pod 10 % koncentrace je kyselina mravenčí úplně stejně toxická jako obyčejný ocet, neboli vůbec, ostatně je to kyselina ze stejné řady jako kyselina octová a hned vedle. Přirozeně šaty budou při polití koncentrovanou kyelinou zřejmě děravé, ale jinak bude všechno v pořádku.
Koncentrovaná kyselina mravenčí je pak nebezpečná, pokud se rozbije třeba litrová flaška v uzavřené místnosti. Jednak kvůli dýchání, člověk si může koncentrovanými párami poleptat plíce a potom páry kyseliny mravenčí jsou hořlavé, takže v uzavřeném prostoru může dojít k vzplanutí nebo výbuchu.

Mýdlo je u kyselin na nic, protože kyseliny běžné mýdlo rozkládají na obvykle hnusnou mazlavou mastnou složku velice obtížně odstranitelnou.

Mýdlo je dobré na tvrdou chemii , amitráz a pyrethroidy, takže pokud se pracuje s Gabony, fumiguje se nebo aerosoluje.... stopy těhletěch látek ulpívají na pokožce a postupně přes ni pronikají dovnitř. A na rozdíl od kyseliny mravenčí jsou tyhlety látky výrazně chemicky odlišné od tělesných metabolitů, takže zvyšují v těle množství nepřirozených škodících chemikálií. Mýdlo je z pokožky smyje, takže po každé manipulaci je vhodné si pořádně mýdlem umýt ruce. Ostatně je to taky uvedeno v návodech.

záleží kde to kupuješ ale to je stejně jedno na tom závěru se nic nemění Hledat úsporu zde, je holý nesmysl /spory a to významné lze najít jen časové náročnosti práce kterou včelá věnujeme a vyhnutí se naprosto nesmyslným výdajům a pracím. Lze to však pozorovat až tak od 20 včelstev.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Brentner <Grifinity/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 29.9.2011 11:32:39
> ----------------------------------------
> formidol 2 desky 42Kč
> na ŽL               36Kč
> Gabon PF 90 50pás. 500Kč
> Gabon Pa 50pás. 450Kč
> Varidol 5ml 50vč. 32Kč
> fum.pásky 50ks 44Kč
> Ceník VÚ Dol.
> I když, jestli to bude o deset Kč víc, tak to stejně včely vydělají. A s
> tvým závěrem, nelze než souhlasit.
>
>
>

Já už se vzbouřil. :-) A vystoupil.
To ti asi moc pomohlo; když stejně musíš dodržovat jejich postup léčení a ztratil jsi možnost to nějak ovlivnit.
Tam je opravdu však problémem to pozdní vytáčení a ideální náhradou je pak ta kyselina v jakékoliv formě aplikace.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kritika metodiky
> Datum: 29.9.2011 11:28:44
> ----------------------------------------
> Tak na tu zbytečnost gabonu by měla stačit vzpoura na schůzi ZO. Jeho
> nahrazení KM Nebo varidolem je možné Ale ne na základě monitorování to tam
> rvát znova a znova? Vem v úvahu jednu věc. Jelikož kys. působí i v buňce
> tak mrtví roztoči začnou padat až při líhnutí včel. To tam budeš rvát ten
> sajrajt znova?
>
> pepan
> ----------
>
> Já už se vzbouřil. :-)       A vystoupil.
>
> A protože se v těchto končinách vytáčí až třeba i v polovině srpna, tak se
> na VD moc nekouká. a obyvkle to vychází a nic se neděje. A v takovém roce
> co je letos, kdy se nám VD pomnoží docela dost, že to některé včely ani
> nevydrží, tak ti pomůže jen něco dlouhodobě působícího.
> Třeba když ti strejda dlouhodobě působí v jiném kraji a ten Gabon ti pošle.
> :-)
>
> No a abych si takový rok dokázal určit, kdy mám psát strejdovi na Moravu
> pro Gabon, tak potřebuji monitoring.
> I kdyby mi jej veterina nenařizovala, tak po 2007 vám, že bez něj bych byl
> bez včel.
>
> Karel
>
>
>

formidol 2 desky 42Kč
na ŽL 36Kč
Gabon PF 90 50pás. 500Kč
Gabon Pa 50pás. 450Kč
Varidol 5ml 50vč. 32Kč
fum.pásky 50ks 44Kč
Ceník VÚ Dol.
I když, jestli to bude o deset Kč víc, tak to stejně včely vydělají. A s tvým závěrem, nelze než souhlasit.

Tak na tu zbytečnost gabonu by měla stačit vzpoura na schůzi ZO. Jeho nahrazení KM Nebo varidolem je možné Ale ne na základě monitorování to tam rvát znova a znova? Vem v úvahu jednu věc. Jelikož kys. působí i v buňce tak mrtví roztoči začnou padat až při líhnutí včel. To tam budeš rvát ten sajrajt znova?

pepan
----------

Já už se vzbouřil. :-) A vystoupil.

A protože se v těchto končinách vytáčí až třeba i v polovině srpna, tak se na VD moc nekouká. a obyvkle to vychází a nic se neděje. A v takovém roce co je letos, kdy se nám VD pomnoží docela dost, že to některé včely ani nevydrží, tak ti pomůže jen něco dlouhodobě působícího.
Třeba když ti strejda dlouhodobě působí v jiném kraji a ten Gabon ti pošle. :-)

No a abych si takový rok dokázal určit, kdy mám psát strejdovi na Moravu pro Gabon, tak potřebuji monitoring.
I kdyby mi jej veterina nenařizovala, tak po 2007 vám, že bez něj bych byl bez včel.

Karel

Uvažuj rozumně. ve včelstvu múže být v sezónu tak 60 000 včel Když se uvádí v létě zamoření 1 mrtvý : 100 živým roztočům Tak to jeho včely musejí připomýnat hrozen.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 29.9.2011 10:49:34
> ----------------------------------------
> co ti na tom vadí
> Formidol 2 desky 37 Kč
> gabon jeden pásek. 8,5 Kč
> Knoty 0,2 kč/ks
> Varidol 21 Kč/50mml
> aerosol 9 Kč za včelstvo/účtuje ZO
> = cca 47/včelstvo
>
> Pepan
> ------------
>
> Nojo, jenže kolik Formidolů by tam musel letos nandat třeba LIborV, než by
> mu po Formidolech napadalo 11 000 roztočů, jako u monitorovaného včelstva
> kam lil KM na houbičky.
>
> Protože kdyby nemonitoroval, tak by byl happy, dal tam jednou Formidol a
> pak by si spočítal vosy.
>
>
> Karel
>
>
>

Tak na tu zbytečnost gabonu by měla stačit vzpoura na schůzi ZO. Jeho nahrazení KM Nebo varidolem je možné Ale ne na základě monitorování to tam rvát znova a znova? Vem v úvahu jednu věc. Jelikož kys. působí i v buňce tak mrtví roztoči začnou padat až při líhnutí včel. To tam budeš rvát ten sajrajt znova?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kritika metodiky
> Datum: 29.9.2011 10:43:45
> ----------------------------------------
> Jedna věc je nařízení a druhá jak to chápe včelař, je to vše jen otázkou
> pohledu.
> Já provádím; Jarní ošetření Formidolem před snůškou. Letní Gabonem po
> sundání medníků, Podzimní varidolem v říjnu 2 x. a aerosolem na začátku
> zimy kolem vánoc. Na podložkách pak sleduji jen úspěšnost svého počínání =
> ten monitoring. Já v tom nevidím žádný rozpor od nařízení veteriny a
> kalendářem to také sedí
> ...
> Pepan
>
> Tak to u nás by jsi musel sledovat spad i v létě, nejenom po léčení. Tady
> nejde o to, jak to chápeš ty, ale jak veterina - ta poroučí - a nařizuje
> všem včelařům v létě spedovat spad a napadení trubčího plodu!
> Že to nechápou včelaři a souhlaís s tebou, že stačí sledovat spad jen v
> podletí je druhá věc.
>
>
> Horší je, že to nechápu ani funkcionáři a když si objednáš Gabon, tak ti
> jej nedodají, že je zbytečný.
>
>
> Takže pak ti zbývá jen ten monitoring a kyselina mravenčí.
>
> Karel
>
>
>

co ti na tom vadí
Formidol 2 desky 37 Kč
gabon jeden pásek. 8,5 Kč
Knoty 0,2 kč/ks
Varidol 21 Kč/50mml
aerosol 9 Kč za včelstvo/účtuje ZO
= cca 47/včelstvo

Pepan
------------

Nojo, jenže kolik Formidolů by tam musel letos nandat třeba LIborV, než by mu po Formidolech napadalo 11 000 roztočů, jako u monitorovaného včelstva kam lil KM na houbičky.

Protože kdyby nemonitoroval, tak by byl happy, dal tam jednou Formidol a pak by si spočítal vosy.


Karel

Ještě dodávám k těm hlášením; to platí pro ty co užívají Gabon 92, protože se provádí jeho registrace jako léčiva pro celou EU.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: kritika metodiky
> Datum: 29.9.2011 10:30:56
> ----------------------------------------
> Jedna věc je nařízení a druhá jak to chápe včelař, je to vše jen otázkou
> pohledu.
> Já provádím; Jarní ošetření Formidolem před snůškou. Letní Gabonem po sundání
> medníků, Podzimní varidolem v říjnu 2 x. a aerosolem na začátku zimy kolem
> vánoc. Na podložkách pak sleduji jen úspěšnost svého počínání = ten monitoring.
> Já v tom nevidím žádný rozpor od nařízení veteriny a kalendářem to také sedí. A
> však ten monitorigg pro ne není signálem k dalšímu ošetření jedině pokud tam nic
> není tak přece jen trochu zapochybuji. Po ošetření to padá, je to dobré - Po
> ošetření nic nepadá, je to podezřelé a začínám se bát.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: kritika metodiky
> > Datum: 29.9.2011 10:02:02
> > ----------------------------------------
> > Je to jednoduché, oficiální metodika je založená na biorytmu včelstva a
> > kleštíka. Velmi dobře využívá potenciálu včel a slabé stránky kleštíka.
> > Monitoring by měl být jen pomocnou berličkou k optimálnímu využití dané
> > metody. ukazuje jak dobře jsme ošetření udělali v minulém roce. Není však
> > signálem k dalšínu oštření. Měl by nás dovést k zamyšlení nad otázkou, co
> > jsme dělali blbě. Hlavně to nesvádějme na sousedy. je to jen naše vina a ne
> > sousedova.
> >
> > pepan
> > ----------------
> >
> > Tak se to musíš napsat na veterinu Hradec Králové. Tam to neví a nařizují
> > každému včelaři monitorovat denní spad a napadení trubčího plodu, ZO
> > organizovat v létě na svém území léčení, a evidovat a vyhodnocovat hlášení
> > včelařů.
> >
> > TOTO je podle mě nařízení MONITORINGU VYHLÁŠKOU.
> >
> > Jen se na to se....
> >
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

Jedna věc je nařízení a druhá jak to chápe včelař, je to vše jen otázkou pohledu.
Já provádím; Jarní ošetření Formidolem před snůškou. Letní Gabonem po sundání medníků, Podzimní varidolem v říjnu 2 x. a aerosolem na začátku zimy kolem vánoc. Na podložkách pak sleduji jen úspěšnost svého počínání = ten monitoring. Já v tom nevidím žádný rozpor od nařízení veteriny a kalendářem to také sedí
....
Pepan

Tak to u nás by jsi musel sledovat spad i v létě, nejenom po léčení. Tady nejde o to, jak to chápeš ty, ale jak veterina - ta poroučí - a nařizuje všem včelařům v létě spedovat spad a napadení trubčího plodu!
Že to nechápou včelaři a souhlaís s tebou, že stačí sledovat spad jen v podletí je druhá věc.


Horší je, že to nechápu ani funkcionáři a když si objednáš Gabon, tak ti jej nedodají, že je zbytečný.


Takže pak ti zbývá jen ten monitoring a kyselina mravenčí.

Karel

co ti na tom vadí
Formidol 2 desky 37 Kč
gabon jeden pásek. 8,5 Kč
Knoty 0,2 kč/ks
Varidol 21 Kč/50mml
aerosol 9 Kč za včelstvo/účtuje ZO
= cca 47/včelstvo


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Brentner <Grifinity/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 29.9.2011 10:28:30
> ----------------------------------------
> Se závěrem nelze než souhlasit, ale ty počty.....
>
>
>

Jedna věc je nařízení a druhá jak to chápe včelař, je to vše jen otázkou pohledu.
Já provádím; Jarní ošetření Formidolem před snůškou. Letní Gabonem po sundání medníků, Podzimní varidolem v říjnu 2 x. a aerosolem na začátku zimy kolem vánoc. Na podložkách pak sleduji jen úspěšnost svého počínání = ten monitoring. Já v tom nevidím žádný rozpor od nařízení veteriny a kalendářem to také sedí. A však ten monitorigg pro ne není signálem k dalšímu ošetření jedině pokud tam nic není tak přece jen trochu zapochybuji. Po ošetření to padá, je to dobré - Po ošetření nic nepadá, je to podezřelé a začínám se bát.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kritika metodiky
> Datum: 29.9.2011 10:02:02
> ----------------------------------------
> Je to jednoduché, oficiální metodika je založená na biorytmu včelstva a
> kleštíka. Velmi dobře využívá potenciálu včel a slabé stránky kleštíka.
> Monitoring by měl být jen pomocnou berličkou k optimálnímu využití dané
> metody. ukazuje jak dobře jsme ošetření udělali v minulém roce. Není však
> signálem k dalšínu oštření. Měl by nás dovést k zamyšlení nad otázkou, co
> jsme dělali blbě. Hlavně to nesvádějme na sousedy. je to jen naše vina a ne
> sousedova.
>
> pepan
> ----------------
>
> Tak se to musíš napsat na veterinu Hradec Králové. Tam to neví a nařizují
> každému včelaři monitorovat denní spad a napadení trubčího plodu, ZO
> organizovat v létě na svém území léčení, a evidovat a vyhodnocovat hlášení
> včelařů.
>
> TOTO je podle mě nařízení MONITORINGU VYHLÁŠKOU.
>
> Jen se na to se....
>
>
> Karel
>
>
>

Se závěrem nelze než souhlasit, ale ty počty.....

Já jsem tu cenu napsal bez základní bez dotace a ušetření těch pár korun nic nepřinese je to cena tak deci medu To již nemluvím o ceně varidolukde to není aní padesátník na včelstvo včetně pásků Po formidolu druhou největší položkou je pak Gabon.
Počítej se mnou Formidol 1deska 18 Kč + 2 gabony 19Kč + varidol 1ošetření 0,5 Kč x 2 ošetření = 1 Kč + aerosol 9 Kč za včelstvo
To se celé rovná 47 Kč nákladů za jedno včelstvo a rok. Taková částka je přece zanedbatelná, pro tak zdatné včelaře! :-))

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 29.9.2011 09:30:53
> ----------------------------------------
> A stojí ti to šetření za to? Vždyť Ta deska formidolu představuje necelých
> 20 korun na včelstvo. Při ceně práce 100Kč na hodinu je to 12 minutpráce a
> nic víc To z toho ještě musíšodečíst tu KM.
>
> pepan
>
> --------
> Jednak za dva roky zmizí dotace, takže není od věci se naučit používat
> lacinější techniku.
>
> A kdyby měl třeba Libor V. udržez letošní invazi pod kontrolou, tak by jich
> tam musel narvat asi 10, protože jejich doba účinku je podobná té houbičce.
> Takže by se to dost prodražilo.
>
> Dneska už jsou borci co na to mají velkou stříkačku a jen chodí kolem úlů,
> to je pak významná úspora - i času.
>
> Osobně doporučuji si jej cenit nejmíň na 200, člověk se víc vybičuje k
> pracovnímu úilí. :-)
>
> Karel
>
>
>

Je to jednoduché, oficiální metodika je založená na biorytmu včelstva a kleštíka. Velmi dobře využívá potenciálu včel a slabé stránky kleštíka. Monitoring by měl být jen pomocnou berličkou k optimálnímu využití dané metody. ukazuje jak dobře jsme ošetření udělali v minulém roce. Není však signálem k dalšínu oštření. Měl by nás dovést k zamyšlení nad otázkou, co jsme dělali blbě. Hlavně to nesvádějme na sousedy. je to jen naše vina a ne sousedova.

pepan
----------------

Tak se to musíš napsat na veterinu Hradec Králové. Tam to neví a nařizují každému včelaři monitorovat denní spad a napadení trubčího plodu, ZO organizovat v létě na svém území léčení, a evidovat a vyhodnocovat hlášení včelařů.

TOTO je podle mě nařízení MONITORINGU VYHLÁŠKOU.

Jen se na to se....


Karel

Je to jednoduché, oficiální metodika je založená na biorytmu včelstva a kleštíka. Velmi dobře využívá potenciálu včel a slabé stránky kleštíka. Monitoring by měl být jen pomocnou berličkou k optimálnímu využití dané metody. ukazuje jak dobře jsme ošetření udělali v minulém roce. Není však signálem k dalšínu oštření. Měl by nás dovést k zamyšlení nad otázkou, co jsme dělali blbě. Hlavně to nesvádějme na sousedy. je to jen naše vina a ne sousedova.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kritika metodiky
> Datum: 29.9.2011 09:20:08
> ----------------------------------------
> Stalo se přesně to co jsem tady psal v začátcích moritoringu.
>
> 1) působí jako poplašná zpráva
> 2) způsobuje nekontrolované používání přípravků v nesmyslnou dobu
> 3) zvyšuje spotřebu léčiv a snižuje účinnost hlavně proto, že aplikace je
> ve špatnou dobu
> 4) vede to pak podezření z jejich neúčinnosti, z dovodů špatně načasované
> aplikaci.
>
> Tohle všechno se dělo i na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let kdy byla
> v zveřejňována prognóza škůdců pro zahrádkáře. To také běhali zahrádkáři
> jako potrefení s postřikovači po zahradách a stříkali a stříkali jako
> zběsilí. Nakonec to pak stejně otřepali do kvasu.
>
> Pepan
>
> -----------------
>
> A podle čeho by se tedy měli včelaři řídit?
>
> Karel
>
> P.S.
>
> 2007/8 žádný monitoring nebyl, a stejně se natíralo a stříkalo o stošest.
> Nevidím v tom žádnou logiku.
>
> Já si letos vyhodnotil informace - tedy monitoroval situaci - sehnal Gabon
> a nasadil jej. A mám téměř všechny včely. Kdybych čekal na komisi a
> nařízení tak bych mohl taky shánět nové včely a nadávat na přemnožení vos,
> atd.
>
>
>

A stojí ti to šetření za to? Vždyť Ta deska formidolu představuje necelých 20 korun na včelstvo. Při ceně práce 100Kč na hodinu je to 12 minutpráce a nic víc To z toho ještě musíšodečíst tu KM.

pepan

--------
Jednak za dva roky zmizí dotace, takže není od věci se naučit používat lacinější techniku.

A kdyby měl třeba Libor V. udržez letošní invazi pod kontrolou, tak by jich tam musel narvat asi 10, protože jejich doba účinku je podobná té houbičce. Takže by se to dost prodražilo.

Dneska už jsou borci co na to mají velkou stříkačku a jen chodí kolem úlů, to je pak významná úspora - i času.

Osobně doporučuji si jej cenit nejmíň na 200, člověk se víc vybičuje k pracovnímu úilí. :-)

Karel

Josef Menšík napsal:

"Stalo se přesně to co jsem tady psal v začátcích moritoringu.

1) působí jako poplašná zpráva
2) způsobuje nekontrolované používání přípravků v nesmyslnou dobu
3) zvyšuje spotřebu léčiv a snižuje účinnost hlavně proto, že aplikace je ve špatnou dobu
4) vede to pak podezření z jejich neúčinnosti, z dovodů špatně načasované aplikaci.

Tohle všechno se dělo i na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let kdy byla v zveřejňována prognóza škůdců pro zahrádkáře. To také běhali zahrádkáři jako potrefení s postřikovači po zahradách a stříkali a stříkali jako zběsilí. Nakonec to pak stejně otřepali do kvasu."
....................

Ba ne.
To co popisuje přítel Burgel není poplašná zpráva.
je to stav, kdy ve včelách jsou kleštíci, a včelaři nevědí co s nimi.

A teď se zřejmě dozví od těch, kdo tam roztoče nemají a včelstva jim hynout nebudou, že jsou to lajdáci, kteří nedoržují metodiku.
:))

Kdyby to nebylo smutné, tak by to bylo úsměvné - dokud mě to nepostihne, tak druhým nevěřím.

RK

Stalo se přesně to co jsem tady psal v začátcích moritoringu.

1) působí jako poplašná zpráva
2) způsobuje nekontrolované používání přípravků v nesmyslnou dobu
3) zvyšuje spotřebu léčiv a snižuje účinnost hlavně proto, že aplikace je ve špatnou dobu
4) vede to pak podezření z jejich neúčinnosti, z dovodů špatně načasované aplikaci.

Tohle všechno se dělo i na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let kdy byla v zveřejňována prognóza škůdců pro zahrádkáře. To také běhali zahrádkáři jako potrefení s postřikovači po zahradách a stříkali a stříkali jako zběsilí. Nakonec to pak stejně otřepali do kvasu.

Pepan

-----------------

A podle čeho by se tedy měli včelaři řídit?

Karel

P.S.

2007/8 žádný monitoring nebyl, a stejně se natíralo a stříkalo o stošest. Nevidím v tom žádnou logiku.

Já si letos vyhodnotil informace - tedy monitoroval situaci - sehnal Gabon a nasadil jej. A mám téměř všechny včely. Kdybych čekal na komisi a nařízení tak bych mohl taky shánět nové včely a nadávat na přemnožení vos, atd.

A stojí ti to šetření za to? Vždyť Ta deska formidolu představuje necelých 20 korun na včelstvo. Při ceně práce 100Kč na hodinu je to 12 minutpráce a nic víc To z toho ještě musíšodečíst tu KM.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 29.9.2011 06:59:47
> ----------------------------------------
> Já jsem vyšel z toho, že v orig. balení desky Formidol je 40ml 85% KM, ale je to
> v regulačním obalu. Takže jsem tuhle dávku rozdělil na polovinu tj. 20ml 85%KM ,
> za dva dny to opakuji, týden pauza a opět dvakrát po 20ml s odstupem dvou dnů.
> Na to dávkování mám klasický skleněný odměrný válec a používám rukavice a
> respirátor a odměřuji to s válcem postaveným na talíři, kdybych rozlil ať nemám
> poleptané stříšky. Je potřeba myslet i na vlastní bezpečnost, kdyby něco se
> přihodilo, takže v autě mám ještě tekuté mýdlo na umytí a neutralizování kys.
>
> Aleš M.
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> > Datum: 28.9.2011 21:04:28
> > ----------------------------------------
> > Molčík :houbička na odpar se dá použít z použitého Formidolu. Já mám na
> > nástavku plastové zelené síto dva hranolečky 8x8mm a na to pokládám
> > Formidol, takže včely desku nevykusují. No a potom se dá odměřit požadované
> > množství KM a na vyschlou desku pomalu nalít a pokračuje se dál.
> > J.B. Kolik ml ?65%,85% tam lejete
> >
> >
> >
>
>
>

Stalo se přesně to co jsem tady psal v začátcích moritoringu.

1) působí jako poplašná zpráva
2) způsobuje nekontrolované používání přípravků v nesmyslnou dobu
3) zvyšuje spotřebu léčiv a snižuje účinnost hlavně proto, že aplikace je ve špatnou dobu
4) vede to pak podezření z jejich neúčinnosti, z dovodů špatně načasované aplikaci.

Tohle všechno se dělo i na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let kdy byla v zveřejňována prognóza škůdců pro zahrádkáře. To také běhali zahrádkáři jako potrefení s postřikovači po zahradách a stříkali a stříkali jako zběsilí. Nakonec to pak stejně otřepali do kvasu.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: kritika metodiky
> Datum: 28.9.2011 22:18:05
> ----------------------------------------
> Nó, jak to tak vidím, tady je všechno marný. Takováhle práce je víte k
> čemu? Moc se držím, abych sem nezačal psát sprostě.
> Děláte šestou fumigaci. To znamená že o problému už asi nějakou chvíli
> víte, že ano. Konferenci pokud vím čtete poměrně dlouho a o alternativních
> způsobech léčby víte určitě taktéž nikoliv ze včerejška. A teď se začínáte
> shánět po houbičkách? Nepíšu to sem jen já a rozhodně se to nepíše poprvý;
> pokud budu do včel valit amitráz několikrát ročně PRŮBĚŽNĚ, pak bude jen
> otázkou času, kdy ten amitráz PŘESTANE FUNGOVAT. Pro ty, co asi špatně
> chápou, nebo chápat nechtějí - jednoho dne budemem mít kulový a ne amitráz,
> a to především díky Vám. Taky tady v Trutnově znám experta, kterej v
> červenci "kontrolně" fumiguje. To je prostě bez komentáře.
> Ale abych jen nesekýroval, pane Burgele jste kabrňák, že jste to sem
> přiznal + přidal pár dalších podobných odstrašujících případů. A to
> odstranění plodu před fumigací je samozřejmě pěkný, ale ve jménu toho co
> jsem napsal výše naprd. Je teplo, včely jsou ještě pořád aktivní, létají,
> zalétávají se, loupí, prostě Váš 6x přefumigovaný roztoč se vesele šíří
> okolo......Prostě hrách na stěnu.
> Ale Váš pokrok směrem ke kyselině, tedy něčemu jinému než amitráz je
> každopádně pozitivní.
> Aby bylo jasno, výše napsané není óda na kyselinu, to je óda na používání
> rozumu.
> Možná jsem si právě teď nadělal pár nepřátel...ale na to já zvysoka víte
> co....
> Ať se daří, Libor Valenta.
> ---------------------------------------
> Jan Burgel napsal:
> J.B. na schuzi člen nováček kterému padá včelstvo představuje příklad svého
> přítele či známého, předsedu organizace v Bene...ove který ošetřuje již
> sedmou fumigaci.
> Důvěrník naši ZO ma již 2 fumigace armitrazem a shání se po druhém
> důvěrníkovi aby mu udělal aerosol M1 vše samozřejmě s ploden všech stadií a
> spadech okolo 500 a více.
> Já sice již také udělal asi 6 fumigací ale sebral jsem plod nebo jej
> odvíčkoval před fumigací a budu pokračovat v odvíčkování . Je mi milejši
> slabši ale živé
> včelstvo
> J.B.
>
>
>

Vsadil bych se, že pokud to je zaseto, řepka to není. Nejspíš to je nějaká hořčice na zelené hnojení.
Řepka by v tuto dobu kvetla akorát vydrolená na řepkovém strništi nebo ta, která z posekané řepky znova obrazila ze stvolů.

"Klíma : zkušenosti kolegů ze zahraničí říkají, že právě toto je teprve nástup problémů s účinnými prostředky - v momentě, kdy včelaři začnou pocitovat, že tak jak tlumili varroózu dříve už to nestačí a vezmou to do svých rukou metodika nemetodika - a to je pak konec velmi blízko.

J.B. na schuzi člen nováček kterému padá včelstvo představuje příklad svého přítele či známého, předsedu organizace v Bene...ove který ošetřuje již sedmou fumigaci.

Důvěrník naši ZO ma již 2 fumigace armitrazem a shání se po druhém důvěrníkovi aby mu udělal aerosol M1 vše samozřejmě s ploden všech stadií a spadech okolo 500 a více.

Já sice již také udělal asi 6 fumigací ale sebral jsem plod nebo jej odvíčkoval před fumigací a budu pokračovat v odvíčkování . Je mi milejši slabši ale živé
včelstvo "


To není nic nového. Podobné věci, kumulace ošetření, bez ohledu na účinnost a rezidua, se děly v zemích, kde léčené na varaózu nebylo regulováno, už před takovými 20 a více roky. Tehdy tuším ještě s účinnou látkou brompropylátem (Folbex) Z té doby pocházejí taky ty zprávy o nových mezistěnách z zamořeného vosku , které vloženy do včelstva způsobí okamžitě spad roztočů. Na západě to potom tuším zvládli propagandou, včelař konkrétní účinnou látku a její chemické projevy ve včelstvu včetně věcí kolem reziduí nezná a možná ani netuší, ale díky propagandě ví, že chemie je špatná a tak to léčivo navíc do včelstev necpe. Sice se s tou propagandou svezly GM rostliny , možná i atom a kdovíco dalšího užitečného ještě .....
U nás to dříve zvládali nařízeným jednotným povinným způsobem, takže k těm opakovaným ošetřením nedocházelo. Až teď je u nás možná údobí, kdy pod tlakem úhynů povinná jednotnost se začíná rozpadat a někteří tak budou léčit, "co to dá" Po 20 letech se možná historie bude opakovat.....

Obrázek takovéhoto jména tam nemají!!

J.P.

Napsal jsem to špatně slovy šestou fumigaci myslím zafumigoval jsem 6 včelstev (vybral a odvíčkoval jsem u nich plod nebo tam nebyl)
Né že šestkrát za sebou.
Omlouvám se
Zjistil jsem tu nesrozumitelnost až když jsem to odeslal a to nejde opravit jen novým příspěvkem
Děkuji za další příspěvky ke KM.
J.B.

JAn Budrgel napsal:
"mužete mi vysvětlit co ma dr \Dvorský proti houbičkám díky J,B."
...............

Dotaz je sice také na Libora ale dovolím si také odpovědět.
To co má Ing. Dvorský proti houbičkám se netýká účinnosti, ale ekonomiky a komplexnosti ošetřování.
Upozorňuje, že je potřeba kyselinu dávkovat tak, aby se co nejlépe pokrylo období 12 dnů zavíčkovaného plodu, a to se při houbičkách dá pouze několikrát opakovaným ošetřením.

Protože při ošetřování Nassenheidery v minulých letech jsem se potýkal s problémy okolo rychlosti odpařování, a tím účinnosti ošetření, letos při masivním zamoření jsou použil 4x houbičku po 4 dnech.
Účinnost mě velmi přijemně překvapila (odhadem podle spadů nad 90%)
Ovšem toto ošetření proběhlo v srpnu.

Je potřeba vnímat, že nyní již včely mnohde přestávají plodovat. Pokud by se měla použít kyselina, je potřeba vyžít teploty nad 20°C, kdy se zřejmě ještě dá použít 65% KM, při nižších teplotách spíš 85% KM.
Ale jak už někde psal gp, kyselina může částečně poškodit včely (v moderním včelaři o tom byl článek od doktora Přidala), takže masivní použití KM v této době má svá rizika.

Použití houbičky s 65% KM má zřejmě na roztoče podobný vliv jako jedna fumigace, ovšem s tím, že může mít zřejmě i částečný vliv na nosemu a viry.

RK

Ještě k tomu dávkování. Já mám síta u dna otevřená, takže je potřeba to vyzkoušet na konkrétní typ úlu. A KM na tu desku nalévám mimo úl a potom jen tu desku nadzvednutím víka vyměním.

Já jsem vyšel z toho, že v orig. balení desky Formidol je 40ml 85% KM, ale je to v regulačním obalu. Takže jsem tuhle dávku rozdělil na polovinu tj. 20ml 85%KM , za dva dny to opakuji, týden pauza a opět dvakrát po 20ml s odstupem dvou dnů. Na to dávkování mám klasický skleněný odměrný válec a používám rukavice a respirátor a odměřuji to s válcem postaveným na talíři, kdybych rozlil ať nemám poleptané stříšky. Je potřeba myslet i na vlastní bezpečnost, kdyby něco se přihodilo, takže v autě mám ještě tekuté mýdlo na umytí a neutralizování kys.

Aleš M.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 28.9.2011 21:04:28
> ----------------------------------------
> Molčík :houbička na odpar se dá použít z použitého Formidolu. Já mám na
> nástavku plastové zelené síto dva hranolečky 8x8mm a na to pokládám
> Formidol, takže včely desku nevykusují. No a potom se dá odměřit požadované
> množství KM a na vyschlou desku pomalu nalít a pokračuje se dál.
> J.B. Kolik ml ?65%,85% tam lejete
>
>
>

Jan Burgel napsal:
Kolik ml ?65%,85% tam lejete? (na houbičky)
............

Docela podrobně je to posáno tady v kapitole kleštík včelí ekologicky pod kontrolou.
http://www.pv.sk/vcely/index.asp
Zjednodušeně řečeno - při síle včelstva dva nástavky 39x24 a více tolik, aby to neproteklo houbičkou - cca 50 až 60ml KM.

RK

Libor V. napsal:
"A to odstranění plodu před fumigací je samozřejmě pěkný, ale ve jménu toho co jsem napsal výše naprd."
.............

Myslím, že to odstraněníé plodu před fumigací výrazně zvýší účinnost fumigace a je jediné rozumné řešení při fumigaci při velkém zamoření.

RK

Nó, jak to tak vidím, tady je všechno marný. Takováhle práce je víte k čemu? Moc se držím, abych sem nezačal psát sprostě.
Děláte šestou fumigaci. To znamená že o problému už asi nějakou chvíli víte, že ano. Konferenci pokud vím čtete poměrně dlouho a o alternativních způsobech léčby víte určitě taktéž nikoliv ze včerejška. A teď se začínáte shánět po houbičkách? Nepíšu to sem jen já a rozhodně se to nepíše poprvý; pokud budu do včel valit amitráz několikrát ročně PRŮBĚŽNĚ, pak bude jen otázkou času, kdy ten amitráz PŘESTANE FUNGOVAT. Pro ty, co asi špatně chápou, nebo chápat nechtějí - jednoho dne budemem mít kulový a ne amitráz, a to především díky Vám. Taky tady v Trutnově znám experta, kterej v červenci "kontrolně" fumiguje. To je prostě bez komentáře.
Ale abych jen nesekýroval, pane Burgele jste kabrňák, že jste to sem přiznal + přidal pár dalších podobných odstrašujících případů. A to odstranění plodu před fumigací je samozřejmě pěkný, ale ve jménu toho co jsem napsal výše naprd. Je teplo, včely jsou ještě pořád aktivní, létají, zalétávají se, loupí, prostě Váš 6x přefumigovaný roztoč se vesele šíří okolo......Prostě hrách na stěnu.
Ale Váš pokrok směrem ke kyselině, tedy něčemu jinému než amitráz je každopádně pozitivní.
Aby bylo jasno, výše napsané není óda na kyselinu, to je óda na používání rozumu.
Možná jsem si právě teď nadělal pár nepřátel...ale na to já zvysoka víte co....
Ať se daří, Libor Valenta.
---------------------------------------
Jan Burgel napsal:
J.B. na schuzi člen nováček kterému padá včelstvo představuje příklad svého přítele či známého, předsedu organizace v Bene...ove který ošetřuje již sedmou fumigaci.
Důvěrník naši ZO ma již 2 fumigace armitrazem a shání se po druhém důvěrníkovi aby mu udělal aerosol M1 vše samozřejmě s ploden všech stadií a spadech okolo 500 a více.
Já sice již také udělal asi 6 fumigací ale sebral jsem plod nebo jej odvíčkoval před fumigací a budu pokračovat v odvíčkování . Je mi milejši slabši ale živé
včelstvo
J.B.

Protože časté dolívání (pokud tedy zrovna pouze nediagnostikujeme) houbičkové utěrky je mnohem pracnější a časově náročnější než třeba dlouhodobý nassenheider + včely jsou stresované častým otevíráním. Já si to letos vykoušel, v půlce úlů nassenheidry, v půlce houbičkové utěrky. Na jednorázovou diagnostiku je houbička OK. Jakmile ale začnu tušit problém (viz letošek) nasadím už pouze dlouhodobý odpařovač. Takže víceméně musím dát panu Dvorskému za pravdu. Snad jsem jeho myšlenky nějak nepokřivil.

LIBOR V. :Ale třeba takový pan Dvorský by Vás za houbičky nepochválil. Jako mě. (-:
J.B.
mužete mi vysvětlit co ma dr \Dvorský proti houbičkám díky J,B.

Molčík :houbička na odpar se dá použít z použitého Formidolu. Já mám na nástavku plastové zelené síto dva hranolečky 8x8mm a na to pokládám Formidol, takže včely desku nevykusují. No a potom se dá odměřit požadované množství KM a na vyschlou desku pomalu nalít a pokračuje se dál.
J.B. Kolik ml ?65%,85% tam lejete

Klíma : zkušenosti kolegů ze zahraničí říkají, že právě toto je teprve nástup problémů s účinnými prostředky - v momentě, kdy včelaři začnou pocitovat, že tak jak tlumili varroózu dříve už to nestačí a vezmou to do svých rukou metodika nemetodika - a to je pak konec velmi blízko.

J.B. na schuzi člen nováček kterému padá včelstvo představuje příklad svého přítele či známého, předsedu organizace v Bene...ove který ošetřuje již sedmou fumigaci.

Důvěrník naši ZO ma již 2 fumigace armitrazem a shání se po druhém důvěrníkovi aby mu udělal aerosol M1 vše samozřejmě s ploden všech stadií a spadech okolo 500 a více.

Já sice již také udělal asi 6 fumigací ale sebral jsem plod nebo jej odvíčkoval před fumigací a budu pokračovat v odvíčkování . Je mi milejši slabši ale živé
včelstvo
J.B.

http://www.imghosting.cz/view-18_epka1.jpg
Začíná nám v polabí rozkvétat řepka z letního výsevu, včely na ní pilně pracují, nosí krásný žlutý pyl, třeba se bude ještě v říjnu "vytáčet". Jinak byly v letošním roce v okolí mého stanovišttě osety neobvykle velké plochy řepky, mám ji kolem stanoviště doslova ze všech světových stran. Asi je to pro farmáře dobrý byznys.
Haf

letáků na gabon, stejně i na jiné léky je přibaleno tak velké množství, že zůstávají nevyužité. Je to tedy chyba někde u vás doma

Ahoj,
mám dobré zkušenosti se spojováním až ve druhé půlce října. Vzhledem ke stavu zásob je lepší mladé včelstvo bez zásob podstavit, aby měli zásoby nahoře na jarní plodování. V říjnu nejsou noviny nutné, vloni jsem je použil a vykousaly pouze kolečko uprostřed, což ve Tvém případě by mohlo znamenat problém, že by mohly padnout hlady.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HI <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: p?ipojen? odd?lku
> Datum: 28.9.2011 16:32:10
> ----------------------------------------
> Zdravím pánové, prosím o radu jak nejlíp připojit ke kmenovému včelstvu
> oddělek nebo usazený roj. Po provedení většiny dávek krmení jsem chtěl
> zjistit, jak na tom včelky jsou a provedl podrobnější prohlídku. Nová
> včelstva, která jsem původně chtěl nechat samostatně přezimovat, většinu
> dodaného krmení proplodovala, kmenová včelstva mají zásob dost a plodu
> naopak minimum nebo žádný. Už se mi teď ta nová nechce moc krmit a krmit,
> aby měly na zimu dost, spíš to spojím, aspoň budu mít na zimu a do jara
> hodně silná včelstva, i když míň. Prosím o radu, jak a kdy to nejlíp
> provést. Podsadit mladá pod kmenová, nebo naopak? Přes noviny nebo bez?
> Vychytávat matky, nebo nechat jim samým na výběr? Je teď vhodný čas, nebo
> mám ještě počkat třeba na půlku října? Celkem by se mi líbilo mít hodně
> silná včelstva, ale nechci, aby se mi porvaly nebo tak něco...
>
>
>

Zdravím pánové, prosím o radu jak nejlíp připojit ke kmenovému včelstvu oddělek nebo usazený roj. Po provedení většiny dávek krmení jsem chtěl zjistit, jak na tom včelky jsou a provedl podrobnější prohlídku. Nová včelstva, která jsem původně chtěl nechat samostatně přezimovat, většinu dodaného krmení proplodovala, kmenová včelstva mají zásob dost a plodu naopak minimum nebo žádný. Už se mi teď ta nová nechce moc krmit a krmit, aby měly na zimu dost, spíš to spojím, aspoň budu mít na zimu a do jara hodně silná včelstva, i když míň. Prosím o radu, jak a kdy to nejlíp provést. Podsadit mladá pod kmenová, nebo naopak? Přes noviny nebo bez? Vychytávat matky, nebo nechat jim samým na výběr? Je teď vhodný čas, nebo mám ještě počkat třeba na půlku října? Celkem by se mi líbilo mít hodně silná včelstva, ale nechci, aby se mi porvaly nebo tak něco...

"Jak jsem napsal, jde o letové spojnice, takové špekulování je nanic a na nic jiného než reinvazi přes ty spojnice se nedojde. A může mít včely dokonce životaschopnější než ten, co do včel pere kudy to jde a dojde o ně._gp_ "

No tak když jse o letové spojnice, tak to zdokladuj , sepiš, hoď do literatury nebo rovnou někde na internet, ať to je přístupné všem.
Kde stanoviště včelstev má být a kde být nemá, aby nedošlo k zamoření.....
Ale sezení u kompu a diskutování je asi pohodlnější....

Co se týká mně, momentálně mám čas občas kouknout a diskuzi, ale nemám čas se tomu věnovat a ani nemám u okolních včelařů potřebné kontakty, asi by se hodně divili, kdybych je začal obcházet.

Osobně si myslím, že vliv letových spojnic na zamořování roztoči je vcelku okrajový, tak 20 - 30 %, kromě extrémních případů typu umístění včelstev na nějakém holém kopci , přes který létají létavky z desítek až stovek včelstev za snůškou.
Podstatně větší vliv má způsob ošetřování včelstev, nejenom způsob léčení, ale celý kompletní způsob ošetřování.

Jak tak sleduji tuhle debatu, tak si myslím, že má úplně špatný název téma a špatný směr. Ono zrušit metodiku nebo ji předělat bude stejně k ničemu, protože bez ochoty samotných včelařů žádná metoda fungovat nebude. Ale co bych já uvítal, by bylo něco mezi biochovem a chovem který je podle současné metodiky. Ale to není o změně metodik, ale o založení zcela nového směru chovu včel. Snad by se dal použít i výraz alternativní chov. A ti kdo by se chtěly takovému chovu věnovat by měly mít možnost se jednoduše registrovat na KVS a tím by se pro ně stala závazná tahle třetí metodika. Sestavit takovou metodiku ovšem bude trošku komplikovaný porod, SVS ji určitě bude připomínkovat, protože bude chtít mít přehled o nákazové situaci v těchto chovech. Ale snad by to mohla být ta nejsnažší cesta k nějakým jiným lepším výsledkům.
SVS žádné problémy s roztočem netají a zmiňují se i problémech s nárustem populace roztočů ve světě, ale dávájí to do souvislosti i se změnou klimatu.

Jak jsem napsal, jde o letové spojnice, takové špekulování je nanic a na nic jiného než reinvazi přes ty spojnice se nedojde. A může mít včely dokonce životaschopnější než ten, co do včel pere kudy to jde a dojde o ně._gp_
.........
RP:Když je tady tak nadiskutováno, tak co takhle vzít úmysl, kde padala včelatva, najít ty sousedy, kterým nepadala u přímo u toho včelaře zjistit proč? Co on dělá a co soused nedělá?

"Jsou borci co si fumigujkí na jaře i v létě (s plodem), jiní zapalují Gabon. :-) A vedle nich pečliváci co si prohlížejí na podzim včely jetsli už nemají plod a mohou vykuřovat. A vedle zase komise, co to chce mít co nejdřív za sebou a nutí včelaře potřetí "léčit" už na konci října, abny měly splněno.
Místa kde je vzorně vyhubeno se střídají s místy, kterým je radmo se zdaleko vyhnout (ale včely to nevědí).

Takže takový typický čeký binec pod vyhláškovým pořádkem.
A nad tím básník na hradě veršuje o světlých zítřcích bez roztoče. To je ta dokonalá třešnička na dortu. "

Souhlas, podle mně to tak asi skutečně je. Náznaky k některým popsaným trendům jsem za tu dobu desítek let léčení roztoče taky zaznamenal.

je otázka, co s tím. Vypadá to, že letos se láme chleba, leckomu, kdo to nezvládl, letos včelstva padnou, zatímco třebas sousedovi ne.

Když je tady tak nadiskutováno, tak co takhle vzít úmysl, kde padala včelatva, najít ty sousedy, kterým nepadala u přímo u toho včelaře zjistit proč? Co on dělá a co soused nedělá?

Ale pláčeš dobře jen co je pravda. Máš však několikaleté zpoždění. Nikdo ti ovšem v tom nebrání aby jsi používal biotechnologii při boji s VD. a nikdo ti ani nevnucuje biocertifikát, Je to jen na tobě, metodika pro oba způsoby je již u nás několik let na světě. Je právě založená na VM.

Pepan
--------------
Abys nežil v omylu, bez biregistrace ti veterina nepovolí vyjímku z metodiky. A ZO je povinná tě jako rebelata udat na SVS.


No, ale když je tady takový milý chaos, tak je to jedno, každý si léčí jak chce, jen když nbepobuřuje.

Jsou borci co si fumigujkí na jaře i v létě (s plodem), jiní zapalují Gabon. :-) A vedle nich pečliváci co si prohlížejí na podzim včely jetsli už nemají plod a mohou vykuřovat. A vedle zase komise, co to chce mít co nejdřív za sebou a nutí včelaře potřetí "léčit" už na konci října, abny měly splněno.
Místa kde je vzorně vyhubeno se střídají s místy, kterým je radmo se zdaleko vyhnout (ale včely to nevědí).

Takže takový typický čeký binec pod vyhláškovým pořádkem.
A nad tím básník na hradě veršuje o světlých zítřcích bez roztoče. To je ta dokonalá třešnička na dortu.

:-)

Takže teď je třeba jen vědět, kdo bude viník, až nám padne pár včelstev. Minule to byl lajdák včelař. Systém fungoval skvěle. Hlavně v zimě na jaře.


A mezitím zaujmout koem včel kruhovou obranu. Njelepší je ve větším kolektivu, ale leckde je to scifi. Takže je to na každém.
Karel

Celé ty spodní hřebeny nebo mezerníky na spodní části rámků jsou při moderním včelaření naprostá zbytečnost.
Ověřil jsem si to letos sám když jsem začal s převozem celých medníků k medometu po použití výkluzů.
Nice se v nástavcích nenaklánělo u medometu jsem však řešil právě uvolnění rámků z nástavkůTo má mezerníky jen na horní loučce.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <maverick75/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Re: Hoffmanovy lou?ky - utrpen?
> Datum: 27.9.2011 23:08:48
> ----------------------------------------
> Menší inspirace pro technické "hračičky" na dlouhé zimní večery, jak
> nahradit mezerníky/hofmany na vysokém rámku. Za prvé si objednat nerez
> hřebeny u pana Sapáka. Tímto nechci nikomu dělat reklamu, ale jeho přístup
> se dnes obvykle moc nevidí, opravdu doporučuji, přesně podle typů úlu,
> rámku atd. Zároveň si objednejte i rozpěrák s háčkem na svislé vytahování
> rámků. Tím máme vyřešen vršek (přitlouct samosebou nerez hřebíky). A na
> spodek toto. Nakupte si v nějaké cykloprodejně nerez dráty do kola. Na
> malou flexu si vyrobíme z kusu plíšku pravítko (lze uchytit pod jeden ze
> šroubů příruby), flexu dáme do svěráku a úzkým kotoučkem na nerez nafikáme
> cca 3 cm kousky drátu. Ty pak na brusce na jedné straně zbrousíme do
> špičky. Tím máme hřeby na spodek nástavku. Ze školního průsvitného pravítka
> si pak můžeme zhotovit šablonu, kdy si vrtáčkem vyvrtáme otvory v přesných
> rozestupech, takže průměr dvou hřebů plus mezera mezi dá centimetr mezeru
> mezi rámky. Pak stačí jen přiložit, fixkou uděkat značky a vrtáčkem
> předvrtat. Hřeby natlučeme (dva na rámek na jedné straně nástavku)lehce
> šikmo proti sobě, aby šly rámky snadno vytahovat. Zárověň je dáme tak od
> spodní hrany nástavku, aby se pak na ně dal rámek opřít, třeba při
> přidávání matky, kdy dva rámky od sebe musíme roztáhnout pro zasílací
> klícku, a zároveň nám nahoře rámek nekoukal z úlu. Možná to vypadá složitě,
> ale funguje to . Rámky sedí jeden jako druhý. Při rozebírání stejně dávám
> jeden až dva krajní ven a když zandáváte rámek, je i krásně vidět dole na
> ten lesklý hřeb. Takže se zandá snadno. Jde samozřejmě lehce vytáhnout
> rámek třeba prostřední, i když když se pak vrací, tak se s ním musí lehce
> pohrát, aby dole zapadnul mezi dva hřeby. Pořád se to ale nedá srovnávat s
> mezerníky, kdy se většinou ty dole sesmeknou z protější loučky. Samozřejmě
> je dobré mít nezkroucené rámky, ty sponkuji na staré rovné kuchyňské desce.
> Pro někoho možná pakárna a těžko si to bude dělat včelař se sto úly, ale
> přes zimu jsem si vyrobil hřeby na deset úlů vcelku za chvíli a přesná
> práce mi k těm včelám tak nějak sedí. Pouze jedno včelstvo víc tmelí, ale
> ani tam to není kdovíjaký problém, rozpěrák jsem si upravil na vyšrábnutí
> drážky pro horní loučky. Když mají včely včelí mezeru, tak jde přeci o
> milimetry:-) Foto můžu poslat mailem. Pavel
>
>
>

Problém je však mnohem širší Př. návod na použití gabonu je na obalu když se podělí z balíčku 5 včelařů tak návod dostane vlastně jen jeden. Nařízení veteriny přijde na OÚ nebo MěÚ kde skončí na vývěsce. Přiznejte se však, kolik z vás ví co tam vlastně visí nebo kde ta vývěska visí.
Já osobně mám již meilové kontaky na všechny včelaře ve svém okolí (Třebas i přes jejich vnuky) a přeposílám jim různé aktuality, nařízen a pod. Funguje to i takto dobře.
Zkuste hledat cestu tudy a ne jen dštít síru a oheň na to jak vám všichni hází klacky pod nohy.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: _ <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kritika metodiky
> Datum: 27.9.2011 21:17:13
> ----------------------------------------
> Myslím, že celou věc je potřeba vidět v širokých souvislostech a nikoliv
> jako izolovaný problém...
>
> První věcí je, že varroáza je zákonem zařazena mezi nebezpečné nákazy. To
> jednoznačně definuje pravidla, podle kterých se "hraje". Můžeme diskutovat
> o tom, zda v tom seznamu má být či ne - ale dokud tam je, pravidla jsou
> daná.
>
> Stát se kdysi rozhodl, že včelařství je natolik důležité, aby bylo před
> tímto nepůvodním parazitickým roztočem chráněno. Vyhlásil se mu boj s cílem
> kleštíka pokud možno vymýtit. Vzhledem k tehdejšímu stavu společnosti,
> úrovni poznání a specifikům problému se přistoupilo na centrálně určený
> způsob léčení. Byť se nepodařilo kleštíka vymýtit, několik desítek let se
> velmi úspěšně drží na uzdě. A to bez ohledu na režim. Teprve v posledních
> letech nastávají problémy, kdy se tomu tak nedaří. Někde může jít o
> nedodržení metodiky, jinde o problém s odolnými kleštíky.
>
> První problém - nedodržení metodiky - není zcela jistě její chyba. Je
> opravdu tristní, jak málo včelařů si dalo práci s pročtením místně
> příslušných mimořádných veternárních opatřeních (MVO, "vyhláška", ...).
> Když ale i předseda OV ČSV, člen RV ČSV, chovatel matek, učitel včelařství
> a profesní včelař (v jednom) říká, že na nařízené sledování spadu nemá čas
> a nezajímá ho, je chyba lidského faktoru hodně velká... Proto můžeme jen
> spekulovat, zda by k druhému problému - zvýšené odolnosti kleštíků alias
> snížení učinnosti léčiv - došlo či ne.
>
> Pokud ale k tomuto druhému problému došlo, není vzhledem k zákonnému
> zařazení varroázy mezi nebezpečné nákazy možné, aby si každý pokusničil jak
> ho napadne. Alespoň tedy oficiálně... Pokusy podléhají schválení KVS - viz
> veterinární zákon a navazující předpisy. Vlastně je tedy může provádět
> kdokoliv - jen si musí dát práci s tím, aby je měl podle zákona povolené.
> Nikdo tedy nemusí žehrat na "tvůrce metodiky" - může si udělat vlastní.
> Stejně jako "zvyšovat odolnost včelstev". Jen je to trochu víc náročné, než
> se na první pohled zdá a chce to trochu papírování. Ale je to dáno tím, že
> nežijeme na Divokém západě...
>
> [Obdobně je to se schvalováním/registrací veterinárních (léčivých)
> přípravků - pokud někdo žehrá, že se v ČR mohou používat je výrobky z Dolu
> (mimochodem to už není tak úplně pravda), nikdo mu nebrání, aby si nechal
> schválit či registrovat přípravek vlastní. Návod, jak na to, je veřejně
> dostupný na internetu...]
>
> Srovnávat situaci se stavem "jak by se s tím vyrovnala příroda" podle mě
> není na místě. Žijeme v kulturní společnosti i krajině na hony vzdálené
> divoké přírodě. Stejně, jako se dnes převážně chovají holštýnky a málokdo
> má červinku; stejně jako máme velkokravíny a velké lány namísto malých
> hospodářství; ... Stejně tak chce majorita chovatelů od včelstev patřičné
> vlastnosti a výnosy - specializace, efektivizace, intezifikace jsou prostě
> jen důsledky toho, že se společnost vyvíjí - už od pravěku... A alternativa
> ve formě biovčelaření, pro ty, co nemají ambice na výzkum a jen chtějí
> hospodařit blíže k "přirozenému způsobu", přeci existuje.
>
> Mnohdy mi ale celá situace přijde mnohem více jako boj o paradigma než o
> včelstva... Jediné, co je na tom snad pozitivní, je zkušenost z nedávné
> minulosti, kdy se antagonismus uvnitř vedení PSNV CZ přetavil v
> konstruktivní přístup, jehož důsledkem jsou zajímavé projekty namísto
> předchozího štěkání po ČSV. Stejně tak osobně doufám, že se současný
> negativismus vůči "metodice" brzy změní na něco konstruktivnějšího a hlavně
> důstojnějšího? Informace z poslední doby tomu nasvědčují a myslím, že všem
> zúčastněným jen prospěje, když se toto dětské období již konečně změní na
> dospělost.
>
> JD
>
>
>

Ale pláčeš dobře jen co je pravda. Máš však několikaleté zpoždění. Nikdo ti ovšem v tom nebrání aby jsi používal biotechnologii při boji s VD. a nikdo ti ani nevnucuje biocertifikát, Je to jen na tobě, metodika pro oba způsoby je již u nás několik let na světě. Je právě založená na VM.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kritika metodiky
> Datum: 28.9.2011 08:13:52
> ----------------------------------------
> A.M.Jak chcete př. Klímo něco měnit, když se na Vaše změny většina stejně
> vybodne
>
> Rozumím Vám, ale tady nejde o to, měnit celý systém, ten vyhnije sám. Jde o
> to, aby část včelařů mohla dělat věci legálně jinak i v případě, že nebudou
> mít bio certifikát - omezení životním prostředím, lokalitou, kde má včelař
> včelky je v tom přístupu trošku diskriminace. Pokud mají to štěstí, že jsou
> v lokalitě, která umožňuje bio, tak není co řešit.
> Jak praví čínské přísloví: "Když tvrdíte, že něco nejde, alespoň nebraňte
> jiným, kteří to dělají"
>
>
>

A.M.Jak chcete př. Klímo něco měnit, když se na Vaše změny většina stejně vybodne

Rozumím Vám, ale tady nejde o to, měnit celý systém, ten vyhnije sám. Jde o to, aby část včelařů mohla dělat věci legálně jinak i v případě, že nebudou mít bio certifikát - omezení životním prostředím, lokalitou, kde má včelař včelky je v tom přístupu trošku diskriminace. Pokud mají to štěstí, že jsou v lokalitě, která umožňuje bio, tak není co řešit.
Jak praví čínské přísloví: "Když tvrdíte, že něco nejde, alespoň nebraňte jiným, kteří to dělají"

AM:
Já pořád nevím kde je něco napsáno o komisi, bylo napsáno komisinální a to má společné něco se zkouškama které musí ten kdo ošetřuje mít udělané.

-----

Už jsem na to dával odkaz vícekrát. Je to asi specialita našeho kraje.
Kromě formidolu vše ostatní jen s komisí ČSV, na oplátku je zase ZO povinna sledovat stav zamoření na svém území, organizovat léčení - hlavně letní. A všichni včelařijsou povinni sledovat spad a zamoření plodu.

Teoreticky dobrá vyhláška, ale naráží na to, že na to snad všichni v ČSV - hlavně funkcionbáři v létě - ser....


Takže Gabon lze sehnat jen v Tuzexu, nebo před Tuzexem.


Karel

Já pořád nevím kde je něco napsáno o komisi, bylo napsáno komisinální a to má společné něco se zkouškama které musí ten kdo ošetřuje mít udělané. Takže je v tom spíš něco o odbornosti. Tak na jakou komisi kdo čeká pořád nevím a kde je napsáno z koho má být komise složena také ne.
No , ale k současné metodice, která se od let minulých trochu liší. Tak např. letos má mít ČSV ve svých organizacích několik ZODPOVĚDNÝCH včelařů, kteří mají v červnu ve 14 denním intervalu a červenci a srpnu v 7denním intervalu kontrolovat spad a napadení trubčího plodu a je výslovně psáno, že tyto informace KVS vyžaduje.
Jak chcete př. Klímo něco měnit, když se na Vaše změny většina stejně vybodne, když teď nesplní základní věc a to předat důležité informace KVS, aby ta mohla operativně a lokálně pozměnit metotický postup. Tady zase musí přijít bič státní správy, který včelaře vyselektuje a zůstanou ti co jsou ochotni spolupracovat a přemýšlet a potom se může něco měnit. Mě dost vadí ti frajeři co jen tak bez důvodu natírají na jaře plod a jak se přesvědčuji z názorů od včelařů z různých koutů ČR je jich dost, co na to rezistence nikoho ani nenapadne.

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdeněk Klíma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kritika metodiky
> Datum: 27.9.2011 21:48:32
> ----------------------------------------
> Ka.Ji. Metodika je závazná pro chovatele, ale KVS zakazuje chovateli ji
> samostaně aplikovat a musí čekat na komisi.
>Z. Klíma
> Pokud si podobné pitomosti nechají včelaři líbit jejich věc. Všechna
> legislativní ustanovení vytvořili lidi - a ten stejný druh savců je může
> kdykoliv změnit, když převládne názor, že je to potřeba - jen musí fungovat
> občanská společnost, která nebude čekat, bát se a bude jednat. Občanská
> sdružení nemohou prostřednictvím svých členů suplovat výkon státní správy a
> to ani v případě SVS.
>
>
>

Trošku je to mlácení prázdné slámy - co se týče šlechtění na VT, tak bez spolupráce masy včelařů to nemá smyl. Proto ta malá agitace. Stávající model chovu matek a jejich prodeje je v tomto případě k ničemu. Bez spolupráce je to k ničemu na druhou...i pro tu spolupráci to pro naše včelařství je pro mě budoucnost.

ZK:
"... proto čím dřív o tom začnem diskutovat a následně něco dělat i oficiálně, tím lépe..."
+
"... nemůžeme se posunout v tomto do dopělosti, nejdříve si musíme prodělat dětství i s dětskými chorobami, zatím jsme ve stadiu zrodu :-)"

------------

Ale však - kdo chce, nechť začne.
Oficiálně - jiná cesta je ve svém důsledku neprůchozí, resp. se stejně bude muset ve svém závěru zlegalizovat.

Ale také ať ten, kdo chce, začne sám - a nemluví o jiných, že nechtějí, nic pro to nedělají apod. To je právě ta dětinská nedůstojnost, kterou by to chtělo už konečně přeskočit... Proč to déjà vu...??

JD