78433

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(e-mailem) --- 3. 10. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54303) (54304) (54305) (54307) (54309)

A nestačilo by ti. si ty léčiva objednat a použít pak podle potřeby? Když ti zbudou použiješ je později. Co myslíš. NEŠLO BY TO?

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 03.10.2011 13:10:39
> ----------------------------------------
> Já bych třeba chtěl, aby ta komise nepracovala na jaře a nerozhodovala
> na čtvrt až půl roku dopředu na základě nejméně vypovídajících výsledků
> zimní měli. Rád bych, aby pracovala v sézóně průběžně, měla aktuální
> informace z terénu a dle toho mohla včas doporučit léčení. Rád bych,
> kdyby bylo objednání a dodání léčiva záležitostí cca týdne a
> neobjednávalo se na dlouhou dobu dopředu, kdy nevím, co bude.
>
> Milan Čáp
>
> 3. říjen 2011 10:09:50, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal:
> > Nevím co ještě bys chtěl;
> > Příkladně v naší ZO to tak přesně funguje: sejde se na jaře výbor včetně
> zdr. ref. a přiřknutého veterináře probere situaci na základě zimní měli a
> doporučení veteriny se stanoví postup léčení následně si včelaři objednají
> potřebné množství léčiv které v první půli července již mají doma.
> > Netuším jestli jsi ve svazu?
> > Jestli ano a u vás je vaše ZO ještě v socialismu tak to změňte. Jestli nejsi
> členem, tak asi zaspals dobu a žiješ tam ještě ty.
> >
> > Pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: KaJi<e-mail/=/nezadan>
> >> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> >> Datum: 03.10.2011 09:37:26
> >> ----------------------------------------
> >> Celkem dobře jsi situaci popsal
> >> Pepan
> >>
> >> No a z toho je podle mě jediná cesta ven.
> >>
> >> Včelař si za svá včelstva bude odpovídat sám, požadavky na "léčiva" bude
> >> uplatňovat a případně konzultace s místním "zdravotním
> >> refrentem/inspektorem", ale to nebude volená funkce bez zubů. ale jmenovaný
> >> včelař - odborník. Bude jmenován a proškolován SVS, a bude se taky
> >> zodpovídat. A mít i pravomoce.
> >>
> >> No a včelaři se rádi budou sdružovat, ono to v houfu půjde lépa a ne jako v
> >> současné Národní frontě, kde si skoro každý myslí, že musí být.
> >>
> >> Ale jako většina ideálních stavů ani tento nenstane, protože to jde proti
> >> mnoha lidem a jejich zájmům.
> >>
> >> Karel
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54311


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PotuĹžnĂ­k VĂĄclav (e-mailem) --- 3. 10. 2011
Re: varroa prusvih

Nechtěl by jste, aby komise také dělala jarní prohlídku,
vytáčela a prodala med za Vámi stanovenou cenu
a zakrmila na zimu?

Teď vážně.
1. Je komise vždy odborně výše než majitel?
2. Naše organizace na jaře objedná léky podle požadavku členů.
3. Má vždy nějakou rezervu na mimořádné události
4. V každém větším městě je veterinář, kde lze dohodnout další (za plnou
cenu).
5. Naše ZO ČSV je dobrovolný spolek svéprávných včelařů
Jak čtu některé příspěvky, nerozumím jim.

----- Original Message -----
> Já bych třeba chtěl, aby ta komise nepracovala na jaře a nerozhodovala na
> čtvrt až půl roku dopředu ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54310


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Ä?ĂĄp (e-mailem) --- 3. 10. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54303) (54304) (54305) (54307)

Já bych třeba chtěl, aby ta komise nepracovala na jaře a nerozhodovala
na čtvrt až půl roku dopředu na základě nejméně vypovídajících výsledků
zimní měli. Rád bych, aby pracovala v sézóně průběžně, měla aktuální
informace z terénu a dle toho mohla včas doporučit léčení. Rád bych,
kdyby bylo objednání a dodání léčiva záležitostí cca týdne a
neobjednávalo se na dlouhou dobu dopředu, kdy nevím, co bude.

Milan Čáp

3. říjen 2011 10:09:50, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal:
> Nevím co ještě bys chtěl;
> Příkladně v naší ZO to tak přesně funguje: sejde se na jaře výbor včetně zdr. ref. a přiřknutého veterináře probere situaci na základě zimní měli a doporučení veteriny se stanoví postup léčení následně si včelaři objednají potřebné množství léčiv které v první půli července již mají doma.
> Netuším jestli jsi ve svazu?
> Jestli ano a u vás je vaše ZO ještě v socialismu tak to změňte. Jestli nejsi členem, tak asi zaspals dobu a žiješ tam ještě ty.
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: KaJi<e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
>> Datum: 03.10.2011 09:37:26
>> ----------------------------------------
>> Celkem dobře jsi situaci popsal
>> Pepan
>>
>> No a z toho je podle mě jediná cesta ven.
>>
>> Včelař si za svá včelstva bude odpovídat sám, požadavky na "léčiva" bude
>> uplatňovat a případně konzultace s místním "zdravotním
>> refrentem/inspektorem", ale to nebude volená funkce bez zubů. ale jmenovaný
>> včelař - odborník. Bude jmenován a proškolován SVS, a bude se taky
>> zodpovídat. A mít i pravomoce.
>>
>> No a včelaři se rádi budou sdružovat, ono to v houfu půjde lépa a ne jako v
>> současné Národní frontě, kde si skoro každý myslí, že musí být.
>>
>> Ale jako většina ideálních stavů ani tento nenstane, protože to jde proti
>> mnoha lidem a jejich zájmům.
>>
>> Karel
>>
>>
>>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54309


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54303) (54304) (54305) (54306)

VELMI DOBRÁ PŘIPOMÍNKA

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 03.10.2011 10:06:40
> ----------------------------------------
> Na druhé straně, když připustíte, že včelaři se budou o stav svých včelstev
> starat sami, automaticky připustíte, že někteří jedinci, jak se budou
> snažit maximálně léčit, budou mít rezidua těch léčiv v medu. A jak se
> objeví dostatečné množství těch zpráv, jedno jestli pravdivých nebo
> nepravdivých, bude v podvědomí obyčejných lidí na dlouho zakotveno, že med
> od včelařů ze dvora může s velkou pravděpodobností obsahovat rezidua.
> A pozornost těch, co v první řadě chtějí čistý med, se potom obrátí na med
> z klasických obchodů a od velkovčelařů, protože tam není ekonomický problém
> ty rezidua ohlídat laboratorním rozborem , případně začnou vyžadovat med z
> všelijakých certifikovaných biochovů.
> A běžný drobný a střední včelař, který buď nemá podmínky dané okolím, aby
> mohl získat ten certifikát nebo se mu nechce provozovat tu povolovací
> bioopičárnu, zapláče nad cenou a prodejností svého medu.
>
> Takže s rozbitím centrálně nařízeného léčení bych byl raději opatrný. I
> když jeho funkčnost je diskutabilní, je to pro zákazníky určitá formální
> záruka bezchybnosti medu prodávaného ze dvora.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54308


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54303) (54304) (54305)

Nevím co ještě bys chtěl;
Příkladně v naší ZO to tak přesně funguje: sejde se na jaře výbor včetně zdr. ref. a přiřknutého veterináře probere situaci na základě zimní měli a doporučení veteriny se stanoví postup léčení následně si včelaři objednají potřebné množství léčiv které v první půli července již mají doma.
Netuším jestli jsi ve svazu?
Jestli ano a u vás je vaše ZO ještě v socialismu tak to změňte. Jestli nejsi členem, tak asi zaspals dobu a žiješ tam ještě ty.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 03.10.2011 09:37:26
> ----------------------------------------
> Celkem dobře jsi situaci popsal
> Pepan
>
> No a z toho je podle mě jediná cesta ven.
>
> Včelař si za svá včelstva bude odpovídat sám, požadavky na "léčiva" bude
> uplatňovat a případně konzultace s místním "zdravotním
> refrentem/inspektorem", ale to nebude volená funkce bez zubů. ale jmenovaný
> včelař - odborník. Bude jmenován a proškolován SVS, a bude se taky
> zodpovídat. A mít i pravomoce.
>
> No a včelaři se rádi budou sdružovat, ono to v houfu půjde lépa a ne jako v
> současné Národní frontě, kde si skoro každý myslí, že musí být.
>
> Ale jako většina ideálních stavů ani tento nenstane, protože to jde proti
> mnoha lidem a jejich zájmům.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54307


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 3. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54303) (54304) (54305)

Na druhé straně, když připustíte, že včelaři se budou o stav svých včelstev starat sami, automaticky připustíte, že někteří jedinci, jak se budou snažit maximálně léčit, budou mít rezidua těch léčiv v medu. A jak se objeví dostatečné množství těch zpráv, jedno jestli pravdivých nebo nepravdivých, bude v podvědomí obyčejných lidí na dlouho zakotveno, že med od včelařů ze dvora může s velkou pravděpodobností obsahovat rezidua.
A pozornost těch, co v první řadě chtějí čistý med, se potom obrátí na med z klasických obchodů a od velkovčelařů, protože tam není ekonomický problém ty rezidua ohlídat laboratorním rozborem , případně začnou vyžadovat med z všelijakých certifikovaných biochovů.
A běžný drobný a střední včelař, který buď nemá podmínky dané okolím, aby mohl získat ten certifikát nebo se mu nechce provozovat tu povolovací bioopičárnu, zapláče nad cenou a prodejností svého medu.

Takže s rozbitím centrálně nařízeného léčení bych byl raději opatrný. I když jeho funkčnost je diskutabilní, je to pro zákazníky určitá formální záruka bezchybnosti medu prodávaného ze dvora.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54306


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 3. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54303) (54304)

Celkem dobře jsi situaci popsal
Pepan

No a z toho je podle mě jediná cesta ven.

Včelař si za svá včelstva bude odpovídat sám, požadavky na "léčiva" bude uplatňovat a případně konzultace s místním "zdravotním refrentem/inspektorem", ale to nebude volená funkce bez zubů. ale jmenovaný včelař - odborník. Bude jmenován a proškolován SVS, a bude se taky zodpovídat. A mít i pravomoce.

No a včelaři se rádi budou sdružovat, ono to v houfu půjde lépa a ne jako v současné Národní frontě, kde si skoro každý myslí, že musí být.

Ale jako většina ideálních stavů ani tento nenstane, protože to jde proti mnoha lidem a jejich zájmům.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54305


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54303)

Celkem dobře jsi situaci popsal.
Však ve stručnosti to shrnu poslední příspěvky.
Nejsem proti sledování zdravotního stavu. Jen konstatuji, že stejně neadekvátně připravená akce "Prognóza škůdců" proběhla v osmdesátých letech pro zahrádkáře, a po pár letech to v tichosti zaniklo. Víceméně to fungovalo jako poplašná správa.
Monitoring v očích mnoha včelařů funguje naprosto stejně. Léčiva se pak nasazují okamžitě. bez ohledu na jejich správnou dobu a podmínky k aplikaci. Následně to pak vyvolává dojem neúčinnosti.
Ten zatracovaný zavedený systém však je nastaven právě do doby kdy je škůdce nejsnáze zasažitelný. Jediný problém který v tom systému vidím jsou různá stádia vývoje jednotlivých včelstev v závislosti na stáří matky, stanovišti a tak podobně.
Proto také tvrdím, že ta léčení jsou za účasti komisí jsou nesmyslné neb jen včelař se znalostí stavu svých včelstev je schopen správně posoudit a zajistit ten správný čas k aplikaci, samozřejmě s ohledem na doporučení SVS. K tomu mu pak má napomoct ten monitoring.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 03.10.2011 08:51:05
> ----------------------------------------
> Já to vztahoval na včelaře.
> A mám ještě jeden postřeh.
> Nadáváte na ty co to flákají a pak jim hynou včelstva. Ale vždyť to je to
> co po čem voláte, MÁLO ODOLNÁ VČELSTVA UMÍRAJÍ. A JE TO DOBŘE!
> Zato však, ti přepečliví taková včelstva udržují velkým počtem ošetření, na
> místo jejich brakování. Velký počet ošetření,u nich však také znamená větší
> počet přeživších jedinců kleštíka kteří to přežili , což ve svém důsledku
> je jeho šlechtění proti všem možným přípravkům.
> Proto tvrdím, že monitoring není ta nejštastnější cesta a vede jen k
> většímu počtu ošetření. To jen proto, že si dotyčný neví rady jak se svým
> zjištěním naložit. Jen ho ty výsledky vyděsí.
>
> Pepan
>
> -------------
> Že ho vyděsí monitoring je celkem jasné,když předtím neměl žádné informace.
> Já na Včelařství pár let nemám nárok, a tak nevím co se změnilo, ale pokud
> je vše při starém, tak tam o vývoji populace VD ve včelstvu, rozdílech mezi
> různými roky, spadech přirozených i po různých "léčeních" moc nebylo. Takže
> z čeho má dotyčný vycházet?
> A tak já nepovažuji spad po první podzimním foukání kolem 1000Vd za moc
> vysoký, zdravé a odolné včelstvo by mělo VD snést. /vynechám nový faktor
> virozy/.
> Ale tady pak zanívají různé komentáře "různých odborníků" - pokud si
> pamatuji z loňska na jeden zde npasaný "takový spad nesvědčí o dobré péči".
> Proboha o jaké péči, když je vše nařízeno. Pokud nebyl nařízen Gabon, to
> si ho ten včelař měl vyrobit? A proč, kdyý měl spad kolem 500VD po první
> fumigaci. To nebyl vůbec dávat, ale jsou mezi námi různí vyděšenci
>
> Takže mně monitoring velmi pomáhá. Nemyslím jen monitoring na podložce, ale
> celkovou informovanost o situaci.
> Vloni na podzim jsem byl na jední schůzi jedné ZO a tam byl jeden co byl
> první co viděl spad na podložce po prvním léčení - koupil si dna se sítem a
> zacpal to podložkou.
> Ostatní nemají informace, slepě věří tomu mají udělat, když jim řeknou
> Gabon dají ho tam, na podim pečlivě objíždějí vše s kompresorem. A přesto
> tam narostly loni populace na tisíce VD. Takže i toto je monitoring.
> Stávající zimním monitoringem je jen nejmíň vypovídající. Ten bych zrušil
> zase já.
> Takhle je "nařízeno" že na Silvestra má včelař dát měl důvěrníkovi, aby se
> vzorky za okres brzo poslaly, a výsledky byly na výročky včas.
> Přitom právě o vánocích i po Silvestru bývá nejlepší čas na hubení. To tam
> zavíčkovaý plod ještě není. A často je pěkné oteplení, že se včely
> rozutečou po úle odvíčkovávat zásoby.
>
> Takže já jsem taky proti monitoringu - zimnímu.
>
> A ten letní monitopring po mnoho pětiletek doporučuje Ing. Veselý. Že by
> se mýlil i v tomto? :-) To už ve Včelařství nejsou vlétě články o tom že
> je důležité sledovat spad a napadení?
>
> Já si myslím, že bez něj to nejde. Pokud neznáš zdravotní stav chovaných
> "zvířat" tak to snad nejseš ani chovatel.
>
> Mně dal monitoring velmi dobré informace už vloni, že bude třeba se
> připravit. I letos na jaře, takže jsme množil, množil, a na příští rok
> musím nabouchat plemenáče. Dám se na prodej oddělků.
>
> Jak říkával Bílý den - Když budete vědět že bude pršet polívka, tak si
> přeci nenakoupíte vidličky.
>
> A pokud někdo říká, že sledovat vývoj (čehokoli) je nesmysl, tak jen dobře.
> Bude větší poptávka. :-)
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54304


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 3. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294)

Já to vztahoval na včelaře.
A mám ještě jeden postřeh.
Nadáváte na ty co to flákají a pak jim hynou včelstva. Ale vždyť to je to co po čem voláte, MÁLO ODOLNÁ VČELSTVA UMÍRAJÍ. A JE TO DOBŘE!
Zato však, ti přepečliví taková včelstva udržují velkým počtem ošetření, na místo jejich brakování. Velký počet ošetření,u nich však také znamená větší počet přeživších jedinců kleštíka kteří to přežili , což ve svém důsledku je jeho šlechtění proti všem možným přípravkům.
Proto tvrdím, že monitoring není ta nejštastnější cesta a vede jen k většímu počtu ošetření. To jen proto, že si dotyčný neví rady jak se svým zjištěním naložit. Jen ho ty výsledky vyděsí.

Pepan

-------------
Že ho vyděsí monitoring je celkem jasné,když předtím neměl žádné informace. Já na Včelařství pár let nemám nárok, a tak nevím co se změnilo, ale pokud je vše při starém, tak tam o vývoji populace VD ve včelstvu, rozdílech mezi různými roky, spadech přirozených i po různých "léčeních" moc nebylo. Takže z čeho má dotyčný vycházet?
A tak já nepovažuji spad po první podzimním foukání kolem 1000Vd za moc vysoký, zdravé a odolné včelstvo by mělo VD snést. /vynechám nový faktor virozy/.
Ale tady pak zanívají různé komentáře "různých odborníků" - pokud si pamatuji z loňska na jeden zde npasaný "takový spad nesvědčí o dobré péči". Proboha o jaké péči, když je vše nařízeno. Pokud nebyl nařízen Gabon, to si ho ten včelař měl vyrobit? A proč, kdyý měl spad kolem 500VD po první fumigaci. To nebyl vůbec dávat, ale jsou mezi námi různí vyděšenci

Takže mně monitoring velmi pomáhá. Nemyslím jen monitoring na podložce, ale celkovou informovanost o situaci.
Vloni na podzim jsem byl na jední schůzi jedné ZO a tam byl jeden co byl první co viděl spad na podložce po prvním léčení - koupil si dna se sítem a zacpal to podložkou.
Ostatní nemají informace, slepě věří tomu mají udělat, když jim řeknou Gabon dají ho tam, na podim pečlivě objíždějí vše s kompresorem. A přesto tam narostly loni populace na tisíce VD. Takže i toto je monitoring.
Stávající zimním monitoringem je jen nejmíň vypovídající. Ten bych zrušil zase já.
Takhle je "nařízeno" že na Silvestra má včelař dát měl důvěrníkovi, aby se vzorky za okres brzo poslaly, a výsledky byly na výročky včas.
Přitom právě o vánocích i po Silvestru bývá nejlepší čas na hubení. To tam zavíčkovaý plod ještě není. A často je pěkné oteplení, že se včely rozutečou po úle odvíčkovávat zásoby.

Takže já jsem taky proti monitoringu - zimnímu.

A ten letní monitopring po mnoho pětiletek doporučuje Ing. Veselý. Že by se mýlil i v tomto? :-) To už ve Včelařství nejsou vlétě články o tom že je důležité sledovat spad a napadení?

Já si myslím, že bez něj to nejde. Pokud neznáš zdravotní stav chovaných "zvířat" tak to snad nejseš ani chovatel.

Mně dal monitoring velmi dobré informace už vloni, že bude třeba se připravit. I letos na jaře, takže jsme množil, množil, a na příští rok musím nabouchat plemenáče. Dám se na prodej oddělků.

Jak říkával Bílý den - Když budete vědět že bude pršet polívka, tak si přeci nenakoupíte vidličky.

A pokud někdo říká, že sledovat vývoj (čehokoli) je nesmysl, tak jen dobře. Bude větší poptávka. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54303


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 3. 10. 2011
Re: Loupee u v?elstev (54288) (54295)

Letos to už je poněkolikáté, co to tady opakuji.
Včelstva v tuto dobu, pokud se mají stoprocentně ochránit před loupeží, potřebují česno co nejblíž plodu a u silných včelstev maximální plochu toho česna tak do 10 - 15 cm čtvereční. Slabá včelstva, rozvrtaná včelstva a jiná pochybná, pokud mají přežít, potřebují až v krajním případě česno na jednu včelu, tedy plochu česna cca 1 cm čtvereční.
Takže u nástavkových úlů je v tuto dobu třeba včelotěsně zavřít nebo ucpat česno dole ve dnu a nechat otevřené jen jedno očko v příhodné výši. U těch slabých včelstev je třeba to očko ještě zúžit na tu jednu včelu, zkontrolovat, jestli jednotlivé nástavky položené na sobě, zvláště ty horní, těsní, nemusí být mezera na průlet zlodějem, na podněcování loupeže stačí úplně, když tam uniká vůně včelstva. Případně dole ještě zakrýt síto.

Včelstvo, často i to silné, pokud má mnoho centimetrů čtverečních otevřených česen a oček, se proti loupeži nedokáže ubránit. Zvláště otevřené česno dole, odkud je přes vysoké dno a neobsazené plásty přístup k včelstvu a zásobám celým průřezem nástavku, je před loupeží mimořádně obtížně hájitelné. V lepším případě si akorát včely na stanovišti vyměňují tichou loupeží zásoby, v horším případě je včelstvo, na které se soustředí zjevná loupež, vybráno od zásob a zničeno.
Do určité míry, dá se říct, je to přirozený proces zmenšování počtu včelstev na úkor těch méně bránicích své zásoby, protože při zjevné loupeži je loupící včelstvo posíleno i přeživší částí včel z vyloupeného úlu, jenže kolikrát je to zmenšování včelstev proti přání včelaře a kolikrát slabší včelstvo "udělá" včelař ze silného dobrého včelstva příliš otevřenými česny a podnícením loupeže třeba ukápnutím cukru nebo prací se včelstvem.
Fakt je, že zmenšování počtu včelstev čistě jen loupežemi není na jedno stanovišti úplně stoprocentní, po vyloupení a zničení určitého procenta včelstev zbylá zůstávají. Takže někteří včelasři na to dneska v nástavkových úlech kašlou, nechávají otevřená česna naplno a považují to za přírodní výběr.

Jinak tyhlety znalosti, zužování česen v podletí a jejich optimální umísťování měli dřív automaticky všichni včelaři. S rozšířením nástavkových úlů byly staré úly zavrženy a s nimi byly zavrženy a zapomenuty i všechny znalostzi kolem těchto úlů jako zastaralé včetně tady těchto. No a výsledek je vidět....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54302


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 3. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54299) (54300)

Aleš Molčík napsal:

"A jaký je ten současný přístup? Myslíte , že se dodržuje v naprosté většině doslovně metodika. Já myslím že ne a současný stav je ten, že si každý dá co chce a kdy chce. A to někdy i bezdůvodně a uplně v rozporu s účinností dané látky. A nevím o případu, že by někdo byl jak koliv řešen pro porušení nějaké metodiky. Bez urážky, ale tohle dělají ženský, že hledají problém kde není."
................

Podle mě není těžké pochopit jak jsem to myslel - to co se nám oficiálně nařizuje.

A tam se neshodneme.
Já tam problém vidím, a ne jeden, ne že tam žádný není.

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54301


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.4.161) --- 3. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54299)

Radek Krušina:
Jako by současný přístup měl nějakou perspektivitu.
---------------------------------------------
A jaký je ten současný přístup? Myslíte , že se dodržuje v naprosté většině doslovně metodika. Já myslím že ne a současný stav je ten, že si každý dá co chce a kdy chce. A to někdy i bezdůvodně a uplně v rozporu s účinností dané látky. A nevím o případu, že by někdo byl jak koliv řešen pro porušení nějaké metodiky. Bez urážky, ale tohle dělají ženský, že hledají problém kde není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54300


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 3. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294)

Josef Menšík napsal:
"Nadáváte na ty co to flákají a pak jim hynou včelstva. Ale vždyť to je to co po čem voláte, MÁLO ODOLNÁ VČELSTVA UMÍRAJÍ. A JE TO DOBŘE!
Zato však, ti přepečliví taková včelstva udržují velkým počtem ošetření, na místo jejich brakování. Velký počet ošetření,u nich však také znamená větší počet přeživších jedinců kleštíka kteří to přežili , což ve svém důsledku je jeho šlechtění proti všem možným přípravkům."
............

Myslím, že je to správná úvaha.

Ale problém s námi včelaři vidím jinde - ne nadávat na neléčení, že vůbec v absolutní většině nestojíme o to, aby se něco v metodice změnilo.

Joko by současný přístup měl nějakou perspektivu.
Není to nadávání na včelaře, ale spíš údiv.

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54299


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 10. 2011
Re: u?innost, ne??innost gabonu PA (54279) (54280) (54282) (54283) (54284) (54297)

no u toho gabonu se mi už tak stalo, že ačkoliv jsem ho umístil do středu plodového hnízda tak nakonec včely přesunuly plod jinam a gabon se ocitl mimo hnízdo, tam byl pak spad při fumigaci mnohem vyšší.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: u?innost, ne??innost gabonu PA
> Datum: 03.10.2011 07:41:04
> ----------------------------------------
> V roce 2008 jsme dávali gabon 26.7.2008
>
> V roce 2009 jsme gabon nedávali
>
> V roce 2010 jsem gabon nejdříve nedal protože přirozené denní spady byly
> nizké 0.15 roztoče na den a v září jsem zjistil že zamoření je vyšší tak
> jsem dal gabon až 19-24.9.2010 u jedné poloviny včelstev s plodem a druhou
> část bez plodu jsem fumigoval ve stejném termínu se spady 40 až 613
> roztočů, pruměr 300 roztočů na včelstvo.
>
> V roce 2011 gabon 12 a17.7. 2011 a přirozený spad 9.9. 2011
> byl u jedné čtvrtiny vyšší než 3, 3až 8 roztočů na den a npo formidolu a
> 65% Km byly denní spady 20 až 253 rortočů za den.
> Gabon 3 pasky na 3 nn k plodu
> U čtvrtiny včelstev celkové spady okolo 1500-2500.
> Gabon tam byl 30 dní 12-17.7 až 15.8.
> Ztoho usuzujeme že gabon nemel dobrou učinnost
> J.B.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54298


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (82.113.48.14) --- 3. 10. 2011
Re: učinnost, neúčinnost gabonu PA (54279) (54280) (54282) (54283) (54284)

V roce 2008 jsme dávali gabon 26.7.2008

V roce 2009 jsme gabon nedávali

V roce 2010 jsem gabon nejdříve nedal protože přirozené denní spady byly nizké 0.15 roztoče na den a v září jsem zjistil že zamoření je vyšší tak jsem dal gabon až 19-24.9.2010 u jedné poloviny včelstev s plodem a druhou část bez plodu jsem fumigoval ve stejném termínu se spady 40 až 613 roztočů, pruměr 300 roztočů na včelstvo.

V roce 2011 gabon 12 a17.7. 2011 a přirozený spad 9.9. 2011
byl u jedné čtvrtiny vyšší než 3, 3až 8 roztočů na den a npo formidolu a 65% Km byly denní spady 20 až 253 rortočů za den.
Gabon 3 pasky na 3 nn k plodu
U čtvrtiny včelstev celkové spady okolo 1500-2500.
Gabon tam byl 30 dní 12-17.7 až 15.8.
Ztoho usuzujeme že gabon nemel dobrou učinnost
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54297


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 10. 2011
Fwd: LBV a roztoci

je již prokázáno že roztoč si nevybírá mezi dějničím a trubčím plodem. Je však známo, že trubec má delší vývoj v kukle a proto se tam kleštík má vícero potomstva.

Pepan

# ------------ Původní zpráva ------------
# Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
# Komu: V?ela?sk? mailing list<vcely/=/v.or.cz>,
# Kopie:
# Předmět: LBV a roztoci
# Datum: 02.10.2011 22:05:16
# ----------------------------------------
# A neni to spis tak,ze se roztoc mnozi radeji na trubcim plodu?A ta strma
# krivka narustu roztocu se da utnout odstranenim a vytavenim trubcich
# ramku?S LBV jsem hodne spokojeny a krom protirojoveho efektu je to urcite
# cesta k vyraznemu potlaceni roztocu.U sebe o ucinku gabonu
# nepochybuju,behem posledniho tydne jsem zaznamenal 2 spadle roztoce,ale
# ucinnost nebo neucinost gabonu se ukaze az po fumigaci Varidolem u vcelstev
# bez plodu...A matky zatim kladou vesele i trubcinu...Rijen,nerijen,zase si
# pulka vcelstev podrzi trubce na zimu.JosPr
#
#

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54296


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 10. 2011
Re: Loupee u v?elstev (54288)

Třeba se jim nelíbilo jak se v nich vrtáš a rači vzali kramle :-))

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <michalkolarsv/=/seznam.cz>
> Předmět: Loupee u v?elstev
> Datum: 02.10.2011 21:59:30
> ----------------------------------------
> Jde o vykradení dvou včelstev ve dvou nástavcích. Zakrmená na zimu s mladou
> matkou. Během dvou dní ůly bez zásob i bez živých včel. Netuším, co se
> mohlo stát. V jiných případech kdy k loupežím došlo to byla moje vina proto
> že například jsem včelstvo na delší dobu otevíral, nebo měnil matku,
> pravda, slabšímu včelstvu přez oddělek ještě z toho včelstva abych
> neztratil čas kladení půvoní matky. Takhle rozrýpané včelstvo k tomu
> vybízí, to chápu, ale co se stalo u těch dvou nevím.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54295


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287)

Já to vztahoval na včelaře.
A mám ještě jeden postřeh.
Nadáváte na ty co to flákají a pak jim hynou včelstva. Ale vždyť to je to co po čem voláte, MÁLO ODOLNÁ VČELSTVA UMÍRAJÍ. A JE TO DOBŘE!
Zato však, ti přepečliví taková včelstva udržují velkým počtem ošetření, na místo jejich brakování. Velký počet ošetření,u nich však také znamená větší počet přeživších jedinců kleštíka kteří to přežili , což ve svém důsledku je jeho šlechtění proti všem možným přípravkům.
Proto tvrdím, že monitoring není ta nejštastnější cesta a vede jen k většímu počtu ošetření. To jen proto, že si dotyčný neví rady jak se svým zjištěním naložit. Jen ho ty výsledky vyděsí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 02.10.2011 21:39:47
> ----------------------------------------
> Josef Menšík napsal:
>
> Ani tak prostě ten počet nemohu zkousnout. Do 10/9 11 500 + X 000 = odhadem
> 15000 To by přirozený spad měl být 150 denně?
> Něco je tady špatně v ošetřování nemyslíš?
> ...........
>
> V ošetřování nebo v metodice? ....:)
> Musíme kvůli ní hubit divoké roje, aby nám metodiku nekazily. :)
>
> Osobně si také myslím, že poděkování přítele Linharta ve Včelařství za čím
> dál větší rozšíření LBV metody je možné přidat poměrně dost plusových bodů,
> neboť je to zatím jedna z mála změn ve způsobu ošetřování našich včelstev,
> ve vztahu k testování našich včelstev na roztoče.
> Docela to zřejmě dokáže u většiny včelstev zdvihnout strmost křivky nárůstu
> roztočů.
>
> RK
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54294


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal (194.228.223.4) --- 2. 10. 2011
Loupeže u včelstev

U těchto úlů nemám zasíťovaná dna, proto byla česna jako v létě zkrátka otevřená. A to jsem taky asi zaspal.Říkám si"měl jsem tam přez ty česna dát pletivo",ale to si zas myslím že by se ty včely zas pobily i samy doma jak by se snažily dostat ven. U toho úlu, jak sem měnil matku mám dno ze sítem a po prohlídce začínalo být veselo, tak jsem česno zůžil na jednu včelu a pak druhý den, kdyz už tam nebyly zlodějky tam byla tahanice jestli dovnitř nebo ven nebo kousat věší díru. Roztoč je přeléčen formidolem a gabonem podle předpisu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54293


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 2. 10. 2011
Re: Loupeže u včelstev (54288)

Michal:
Jde o vykradení dvou včelstev ve dvou nástavcích. Zakrmená na zimu s mladou matkou. Během dvou dní ůly bez zásob i bez živých včel. Netuším, co se mohlo stát.
---------

A jak jsi na tom byl s roztoči? Tedy ne ty, ale ta včelstva?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54292


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 2. 10. 2011
LBV a roztoci

A neni to spis tak,ze se roztoc mnozi radeji na trubcim plodu?A ta strma krivka narustu roztocu se da utnout odstranenim a vytavenim trubcich ramku?S LBV jsem hodne spokojeny a krom protirojoveho efektu je to urcite cesta k vyraznemu potlaceni roztocu.U sebe o ucinku gabonu nepochybuju,behem posledniho tydne jsem zaznamenal 2 spadle roztoce,ale ucinnost nebo neucinost gabonu se ukaze az po fumigaci Varidolem u vcelstev bez plodu...A matky zatim kladou vesele i trubcinu...Rijen,nerijen,zase si pulka vcelstev podrzi trubce na zimu.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54291


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lekki (e-mailem) --- 2. 10. 2011
Re: Loupee u v?elstev (54288)

Jak jsi měl otevřené česno nebo očka? Já musel nechat jenom spodní očko na jednu včelu naštěstí se mi povedlo asi včas a to taky u nejsilnějšího oddělku. Zítra jdu kontrolovat jestli nepřišel o matku. Ale provoz normální a nosí pyl, tak snad nee.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <michalkolarsv/=/seznam.cz>
> Předmět: Loupee u v?elstev
> Datum: 02.10.2011 21:59:36
> ----------------------------------------
> Jde o vykradení dvou včelstev ve dvou nástavcích. Zakrmená na zimu s mladou
> matkou. Během dvou dní ůly bez zásob i bez živých včel. Netuším, co se
> mohlo stát. V jiných případech kdy k loupežím došlo to byla moje vina proto
> že například jsem včelstvo na delší dobu otevíral, nebo měnil matku,
> pravda, slabšímu včelstvu přez oddělek ještě z toho včelstva abych
> neztratil čas kladení půvoní matky. Takhle rozrýpané včelstvo k tomu
> vybízí, to chápu, ale co se stalo u těch dvou nevím.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54290


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 2. 10. 2011
Re: (54279) (54280) (54286)

Já to vidím naopak.
Bylo by rozumné u normálních včelařů zasáhnout tehdy, když je ohrožená produkce medu, u včelařů, kteří se chtějí naučit s kleštíkem žít, bylo by dobré u části včelstev zasáhnout až tehdy, když je ohroženo přežití včelstva, a některá včelstva tak otestovat, aby bylo zjevné, která včelstva vyřadit z chovu a od kterých matky naopak rozchovávat.

RK
------------------

Mě zase učili, že mám zaútočit když je nepřítel nejslabší.
Docela se to osvědčuje. :-)

Takže dodnes si myslím, že nelepší je ho hubit když je ve včelách bez plodu.

Ani ne 2x, ani ne 3x, ale prostě dokud to tam je.

Poslední dva roky mi to stačilo dvakrát, vzhledem k testování Grifina dokoce párkrát s poloviční dávkou.

Taky jsem u svých včelstev nezjistil, že bych měl letos větší napadení jak vloni, a to jsem vloni jako i dřív tady nahoře vydržel bez Gabonu.

Letos jsem jej ale dal, právě proto, že jsem loni na podzim viděl, kam až se populace VD rozjely. A to i tam, kde byl docela spolehlivě a účinně plošně otráven.
Takže jsem si odvodil, že pokud to někdo bude dělat jen tak "jako" jako jiné roky, tak se mu to už nemusí vyplatit a bude přicházet během sezony o včely - i o roztoče. Ti se budou stěhovat k sousedům.



Já si stále myslím, že v mých klimatických podmínkách stačí skutečně zlikvidovatroztoče v zimě a pak to sledovat.

A jarní či letní ošetření jen v letech, kdy je k tomu důvod. ALe tady jsou dva extrémy - jsou okresy kde se dává Gabon jak bonbony - a pak se někdo diví, že neúčinkuje, a naopak, kde je Gabon nedostupný.

Radek Hubač tady kdysi napsal že je to VĚDA. A náš problém, že se tady ta VĚDA neaplikuje. :-)

O tom jak se kde bude konkrétně postupovat rozhodují velmi často lidi bez kvalifikace i bez informací,

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54289


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal (194.228.223.4) --- 2. 10. 2011
Loupeže u včelstev

Jde o vykradení dvou včelstev ve dvou nástavcích. Zakrmená na zimu s mladou matkou. Během dvou dní ůly bez zásob i bez živých včel. Netuším, co se mohlo stát. V jiných případech kdy k loupežím došlo to byla moje vina proto že například jsem včelstvo na delší dobu otevíral, nebo měnil matku, pravda, slabšímu včelstvu přez oddělek ještě z toho včelstva abych neztratil čas kladení půvoní matky. Takhle rozrýpané včelstvo k tomu vybízí, to chápu, ale co se stalo u těch dvou nevím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54288


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (85.71.94.235) --- 2. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272)

Josef Menšík napsal:

Ani tak prostě ten počet nemohu zkousnout. Do 10/9 11 500 + X 000 = odhadem 15000 To by přirozený spad měl být 150 denně?
Něco je tady špatně v ošetřování nemyslíš?
............

V ošetřování nebo v metodice? ....:)
Musíme kvůli ní hubit divoké roje, aby nám metodiku nekazily. :)

Osobně si také myslím, že poděkování přítele Linharta ve Včelařství za čím dál větší rozšíření LBV metody je možné přidat poměrně dost plusových bodů, neboť je to zatím jedna z mála změn ve způsobu ošetřování našich včelstev, ve vztahu k testování našich včelstev na roztoče.
Docela to zřejmě dokáže u většiny včelstev zdvihnout strmost křivky nárůstu roztočů.

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54287


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (85.71.94.235) --- 2. 10. 2011
Re: (54279) (54280)

Karel napsal:

Při vší úctě k Ing.Veselému a jeho mnohaleté statistice vzorků s nulovým počtem na okres si nemyslím, že tu myšlenku formuloval správně.

Je třeba začít s nulovým stavem VD ve včelstvu!!!
.............

Zajímavé, proč je snaha po této utopii stále vůbec rozšířená?

Těch cca 30 let s roztočem si myslím, že nás mohlo přesvědčit, že 0 v absolutní většině včelstev nedosáhneme rozumnými prostředky.

Nehledě na zásadní důsledky tohoto postupu (již jinde diskutované šlechtění kleštíka a ignorování odolnosti včel)

Já to vidím naopak.
Bylo by rozumné u normálních včelařů zasáhnout tehdy, když je ohrožená produkce medu, u včelařů, kteří se chtějí naučit s kleštíkem žít, bylo by dobré u části včelstev zasáhnout až tehdy, když je ohroženo přežití včelstva, a některá včelstva tak otestovat, aby bylo zjevné, která včelstva vyřadit z chovu a od kterých matky naopak rozchovávat.

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54286


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (85.71.94.235) --- 2. 10. 2011
Re: (54279) (54280) (54282) (54283) (54284)

Karel napsal:

Z čeho usuzuejte na nízkou účinnost?
Jak jste dávali Gabon v minulých letech?
Karel
.........

Nízká účinnost je při nulové odolnosti včel i ta udávaná u gabonu cca 80% (ale z nějaké studie vyplývá místně účinnost i jen 30%).

Při zamoření cca 10tis roztočů, což zřejmě letos místy bylo, znamená 80% účinnost cca 2tis přeživších roztočů, Pokud gabon někdo vyjme v srpnu,.....

Kdyby ta účinnost byla nižší (což také zřejmě někde je), potom těch roztočů může přežít.... ? :)

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54285


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 2. 10. 2011
Re: (54279) (54280) (54282) (54283)

Jan Cervenka:
no a pokud gabon nebude fungovat .........

Burgel: jako letos gabon PA nefungoval u nás, budeme mít celkové spady u části včel 1500 až 2500 roztočů a nebudeme si s tím vědět rady
J.B.

-------
Z čeho usuzuejte na nízkou účinnost?

Jak jste dávali Gabon v minulých letech?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54284


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (82.113.48.14) --- 2. 10. 2011
Re: (54279) (54280) (54282)


Jan Cervenka:
no a pokud gabon nebude fungovat .........

Burgel: jako letos gabon PA nefungoval u nás, budeme mít celkové spady u části včel 1500 až 2500 roztočů a nebudeme si s tím vědět rady
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54283


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 2. 10. 2011
Re: (54279) (54280)

Dne Sunday 02 of October 2011 09:31:12 VD napsal(a):

> A na té výročce naplánovat letní kampaň. A objednávku Gabonu. A taky jeho
> dodání. A malé vysvětlení dalších možných postupů. Třeba kdyby Gabon
> nedorazil, což se občas stane.


no a pokud gabon nebude fungovat .........

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54282


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.5.128) --- 2. 10. 2011
Re: VD (54279) (54280)

Já si myslím, že pravda je jak v tvrzení ing. Veselého tak má pravdu i Karel, ale pokud bych se měl rozhodovat podle jednoho nebo druhého jak mám ošetřovat příští rok, tak ani jeden údaj není správný podle kterého bych se měl rozhodnout. Protože sledovat spad v jednom období řekne jen málo, musí se posoudit celý průběh sezóny. Já to sleduji a po první fum. spadne většina roztočů u většiny včelstev, ale jsou výjímky, kdy spadne u včelstva víc roztočů po druhém aer. Proto je potřeba monitorovat celý rok a potom vyhodnocovat, i to povinné vyšetření je v podstatě monitoring, ale zbytečnost někam ho posílat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54281


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

VD (88.101.45.181) --- 2. 10. 2011
Re: (54279)

B.Tichý:
Pan ing Veselý již několik let hlásá zásadu , na jaře začínat s nulovým počtem při zimním vyšetřní.
-----------

Při vší úctě k Ing.Veselému a jeho mnohaleté statistice vzorků s nulovým počtem na okres si nemyslím, že tu myšlenku formuloval správně.

Je třeba začít s nulovým stavem VD ve včelstvu!!!

Nuly ve vyšetření zimního vzroku jsou pseudoukazatel. Nelze z něho na nic usoudit. Možná na lednové oteplení a prolet.
Nehledě na /ne/smysl zimnjího vyšetření, pokud nemají sloužit jako bod programu na výročku. Tím se tam vezme na vědomí alepoň na to půlhodinové čtení výsledků existence VD.

V loňském roce měla laboratoč jen 50% úspěšnost v hledání VD v mých vzorcích. Nejhorší vyýsledek z minulých let při našemkolektivním testování.

Spíš je zajímavější sledovat spad po prvním vykuřování.
Prootože pokud tne je vysoký, je pravděpodobné, že v následujícím roce dojde k jeho dalšímu růstu.
A na té výročce naplánovat letní kampaň. A objednávku Gabonu. A taky jeho dodání. A malé vysvětlení dalších možných postupů. Třeba kdyby Gabon nedorazil, což se občas stane.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54280


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

B.Tichý (90.181.142.51) --- 1. 10. 2011

1:100 -- při přirozeném spadu když je jeden mrtvý roztoč na podložce - na včelách a na plodu se může nacházet sto živých roztočů Nejednáli se o spad roztočů při léčení - tam by měly spadnout všichni nebo většina roztočů kteří se nachází na včelách a toto pravidlo 1:100 nemůže platit./Pokud by byli tzv. foretičtí - spadne jich drtivá většina/ Včelaři si např. na jaře neuvědomují, že při nálezu několika roztočů jich mohou mít ve včelstvu několik set a jsou rádi, že nemusí léčit protože namají více jak 3 roztoče na včelstvo.
Pan ing Veselý již několik let hlásá zásadu , na jaře začínat s nulovým počtem při zimním vyšetřní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54279


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor V. (62.168.45.106) --- 1. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272)

Pepan:
Ani tak prostě ten počet nemohu zkousnout. Do 10/9 11 500 + X 000 = odhadem 15000 To by přirozený spad měl být 150 denně?
Něco je tady špatně v ošetřování nemyslíš?
--------------------------------------------
(-:
Ano, je tady něco špatně Pepane, skoro by mě to ani nenapadlo. (-:
Už jsem to psal, ale:
1. mám podezření na nepovedené podzimní léčení.
2. toto včelstvo překotně ploduje celou dobu, bez přerušení a to zřejmě už od února, ne-li od ledna.
3. To plodování navíc podporuje nepřetržitá snůška vč melecitózy. Bohužel i teď se něco nosí (kvete tu kousek přes lesejk hořčice).

A abych Vám nasadil jó kór brouka do hlavy, tak to vypadá, že tomu včelstvu se daří celkem dobře. Je celkem při síle, roztoči z něj už defakto opadali, pocitově žádný problém. Uvidíme, co se stane. Může se stát, že na konci prosince padnou.....Já hádám, že opadne max pár tisíc včel a vše bude až do jara OK. Jak řekl slepej, uvidí se.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 10. 2011
Re: Stromy a vedeni VN (54273) (54276)

Zřejmě to ale není tak přísné, já chodím kolem vedení VVN , asi 200 kilovolt a tam les pod ním nechávali vzrůst na nějak až 10 metrů, než ho vysekávali. Vedení VN 10 nebo 20 kilovolt, normálně tady v blízkosti jde přes zahrady a pod ním rostou stromky 3 - 6 metrů vysoké. Ono to má co se týká dotykové vzdálenosti, dost velkou rezervu. Co se týká VVN, tak zvláště za vlhka a mlhy zřejmě dochází k nějakým výbojům a tím k větším ztrátám, ty vedení VVN za takových podmínek vydávají dost nepříjemné zvuky.
Přirozeně, jednoznačné a závazné podmínky růstu takových porostů pod dráty budou jedině na rozvodných závodech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54277


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (109.183.54.190) --- 1. 10. 2011
Re: Stromy a vedeni VN (54273)

Máte pravdu, pod vedením nesmí být stromy a keře. Já mám takové vedení asi 10m od úlů a vždy tam naroste spousta náletu a toho co obrazí a každý rok ten porost lesáci mulčují, protože jako majitelé pozemku jsou ze zákona povinni to takhle udržovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54276


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 1. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272)

Ani tak prostě ten počet nemohu zkousnout. Do 10/9 11 500 + X 000 = odhadem 15000 To by přirozený spad měl být 150 denně?
Něco je tady špatně v ošetřování nemyslíš?

pepan

-------------

Asi ano,ale spíše někde v okolí. :-)

Kolik asi tak má včelstvo na sobě roztočů když končí a je vyloupeno jinými?

Já si mylsím, že to pár tisíc roztočů bude.

Osobně si mylsím - na VMS se dají taková včelstva najít - tak včelstvo co je celoročně monitorováno, na jaře má dlouhodobě nulu nemohlo být špatně ošetřováno.
Jak si taková včelstva vysvětlit?


Mně je jasné, že proto není u některých funkcionářů VMS v oblibě. Ne že by zvýšilo spotřebu léčiv, ale je leckde prokazatelně vidět, že věci nejsou tak jednoduché jak se snaží býti vykládáno. Máš VD - je to tvoje vina, my slušní nemáme problémy, ale díky takovým lajdákům jako ty je tady máme. Ty je šlechtíš a ještě to někam zapisuješ, my tady dřív žádný roztoče němli, mám ne to vyšetření ze zimní měli. Tak nedělej vlny a nic nám tady neměň.

(Napsáno s mírnou ironií a silným přeháněním :-) )


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54275


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 10. 2011
Re: Stromy a vedeni VN (54273)

To se musíš ptát u rozvodných závodů!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Stromy a vedeni VN
> Datum: 01.10.2011 10:51:27
> ----------------------------------------
> Zdravim,
>
> predem se omlouvam, ze toto tema az tak nesouvisi s vcelarskou tematikou,
> ale je tu spousta odborniku, tak toho vyuziju :] s dovolenim. Nad polem
> sikmo vede 2 krat vedeni VN, nebo aspon to jedno bude VN. Ma smysl pod
> takove vedeni sadit ovocne stromy? Ted je tam trava. Zrejme se musi udrzovat
> pod vedenim koridor, jak je to leckde videt. Diky
>
> Roman
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54274


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Paprna (e-mailem) --- 1. 10. 2011
Stromy a vedeni VN

Zdravim,

predem se omlouvam, ze toto tema az tak nesouvisi s vcelarskou tematikou,
ale je tu spousta odborniku, tak toho vyuziju :] s dovolenim. Nad polem
sikmo vede 2 krat vedeni VN, nebo aspon to jedno bude VN. Ma smysl pod
takove vedeni sadit ovocne stromy? Ted je tam trava. Zrejme se musi udrzovat
pod vedenim koridor, jak je to leckde videt. Diky

Roman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54273


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271)

Ani tak prostě ten počet nemohu zkousnout. Do 10/9 11 500 + X 000 = odhadem 15000 To by přirozený spad měl být 150 denně?
Něco je tady špatně v ošetřování nemyslíš?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 01.10.2011 08:26:01
> ----------------------------------------
> Haló Pepane, co tím básník myslel? Ten poměr živý:mrtvý roztoč 1:100 se dá
> uvažovat v případě přirozeného spadu, žáno. Nikoliv v průběhu léčení, což
> byl můj případ. Těch 11500 roztočů z jednoho včelstva nespadlo přirozeně,
> nýbrž v průběhu masivního léčení kyselinou do 10.září. Pak ještě pár tisíc
> po gabonu. Ale pokud Vás jen blbě chápu, tak napište.
> Libor V.
> -----------------------------------------------------------
> Uvažuj rozumně. ve včelstvu múže být v sezónu tak 60 000 včel Když se uvádí
> v létě zamoření 1 mrtvý : 100 živým roztočům Tak to jeho včely musejí
> připomýnat hrozen.
>
> pepan
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54272


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor V. (62.168.45.106) --- 1. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226)

Haló Pepane, co tím básník myslel? Ten poměr živý:mrtvý roztoč 1:100 se dá uvažovat v případě přirozeného spadu, žáno. Nikoliv v průběhu léčení, což byl můj případ. Těch 11500 roztočů z jednoho včelstva nespadlo přirozeně, nýbrž v průběhu masivního léčení kyselinou do 10.září. Pak ještě pár tisíc po gabonu. Ale pokud Vás jen blbě chápu, tak napište.
Libor V.
-----------------------------------------------------------
Uvažuj rozumně. ve včelstvu múže být v sezónu tak 60 000 včel Když se uvádí v létě zamoření 1 mrtvý : 100 živým roztočům Tak to jeho včely musejí připomýnat hrozen.

pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54271


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 30. 9. 2011
Re: kritika metodiky (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54155) (54156) (54166) (54251) (54255) (54259)

>Ještě mě vysvětli kčemu je dobré to přesné počítáníKdyž sleduji dení spad tak mě stačí dvě čísla 5 a moc. Víc z praktického hlediska nepotřebuji vědět.<

Vždyť jsi sis Pepane odpověděl sám. Je dobré vědět, zda jich tam je skutečně jenom 5 nebo moc. To proto, abys nenapočítal jen 5 a ono jich tam nebylo "moc" poschovávaných, nebo zda ti ostatní nezdrhli. ;o))
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

B.Tichý (90.181.142.51) --- 30. 9. 2011
Re: řepka (54196) (54208) (54210) (54247) (54248) (54250) (54260) (54267)

Půjčil jsem si brožurku na roslinilékařském oddělení Zem. správy MZ či jak se to jmenuje. Byly tam popsány včechny odrůdy, vlastnosti a pod. Jeden doplněk bych ještě měl. Ke květení potřebují řepky 90 až 100/ podle odrůdy/ vegetačních dnů. Tak si vysvětluji skutečnost proč někdy řepka u nás kvete po 15. květnu a někdy již 25. dubna, dřív než ovocné stromy, ty vřdy nejspíše druhý týden v květnu. Ale mám u včelína planou třešeň a ta vykvete 25. dubna aˇje zima dlouhá jak chce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (82.113.48.14) --- 30. 9. 2011
Re: kritika metodiky (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54155) (54156) (54166) (54251) (54255) (54259)

pane Menšík je důležité jestli jsou to přirozené spady nebo jiné.
Jestliže máte 5 přirozený a dáte tam KM další den je hned 200 a další300 a další 321 dáte KM 5x a je spad 100 ted odpovězte je to 5=200 malo?

V zimní měli jsem měl 3. to je málo 3 roztoče ve 23 včelstev
a ted mám 1/4 zamořenou 700 až 2500= spady.
Včelstva do 5ti vím a nepočítám.
To že má někdo nízké zamoření věřím. Já jsem taky nevěřil těm s 50ti procentním ztrátám v roce myslím 2007. já byl na koni já neměl nic, Co ti na benešovsku a jinde dělali. Asi dělali to co já ( a nepočítali)včelařili

J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Hazdra (e-mailem) --- 30. 9. 2011
Re: řepka (54196) (54208) (54210) (54247) (54248) (54250) (54260)

Dnes jsem se byl u toho pole podívat znovu. To co kvete je pravděpodobně
hořčice, jedná se o mohutnější rostliny než je řepka a má to velké
světlezelené olistění. Takže se asi do osiva řepky ozimé dostala jako
příměs. Pravděpodobně odolává hořčice postřikům jako řepka, a tak se jí nyní
podařilo vykvést. Pole je samozřejmě ošetřováno tak, aby tam z pohledu
farmáře nic neužitečného nerostlo.
Haf
----- Original Message -----
From: "1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145;__utmz"
<e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 30, 2011 7:04 PM
Subject: Re: řepka


> Nebylo by lepší, kdyby se přítel Hazdra zeptal zemědělce co tam vůbec
> pěstuje, abyste se nemuseli dohadovat co to je. Dále bych ho prosil, aby
> foto umístil tam odkud si ho můžu vytáhnout.
>
> J.P.
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6507
> (20110930) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (82.113.48.14) --- 30. 9. 2011
Re: kritika metodiky (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54155) (54156) (54166) (54251)

Pane Potužník počítám jako blbec.

Užívám A3 BÍLY KANCELÁŘSKÝ PAPÍR A POČÍTÁM VĚTŠINOU SPAD JEN 24 HODIN
pO VÍCE DNEXCH JE TAM VÍCE MĚLI A HŮřE SE TO POČÍTA NEHLEDE k tomu že 1/3 roztočů uteče.
Podložku s papírem vyjmu z varroa dna na světlo do polohy abych na to nejlépe viděl, u mne je to do utrovně očí.
Vezmu tušku , jeden den kuličkovou modrou jindy černou
a kroužkuji roztoče a počítam u spadů do 50ti roztočů
Při vyšších číslech zakroužkovávám pět roztočřů, při ještě větším zamoření rozdělim papír na 4/4 A POČÍTAM JEN JEDNU ČTVRTINU
Přitěchto počtech děšlám vodorovné čáry asi 1-2 cm široké a počitam, vše je na papíře a na papír to také napíši datum, ošetření nebo přirozený a počel roztočů a počet mravenců.
Počítám počítám léčím a léčim a roztoči padají a padají.
Přeji uspěch
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 30. 9. 2011
Re: řepka (54196) (54208) (54210) (54247) (54248) (54250) (54262)

Dne Friday 30 of September 2011 19:07:46
1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145; __utmz napsal(a):
> Úplnou pravdu pane gp, budete mít v případě, že to nebude přešlechtěná
> potvora bez pylu a nektaru.
>
> J.P.

No a vite nekdo, jake odrudy maji jakou uzitnou vlastnost pro vcely ?

S jednim zemedelcem jsem o tom mluvil a o vlastnostech repky nic nevedel.
proste v obchode , kde kupuje osivo rek ze chce repku a dostal ji.
Pravdepodobne pokud by rekl, chci odrudu xy , dostane ji taky. Je nejaka
sance, jak to zjistit ( letos je jiz zaseto, ale priste) jaka odruda je
medonosna ? Samozrejme aby to pak nemelo nejaky drasticky ubytek na vynosech
toho zemedelce .....


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Paprna (e-mailem) --- 30. 9. 2011
Re: řepka (54196) (54208) (54210) (54247) (54248) (54250) (54260) (54263)

Ono treba u repky se da zastavit postrikem rust.

2011/9/30 Petr <e-mail/=/nezadan>

> Několikrát jsem pozoroval, že ozimá řepka vykvetla ještě téhož roku
> napodzim. Většinou když zemědělci uspěhali setí a byl teplý podzim jako
> letos. Ale není to masivní kvetení slabě kvetou jen některé rostliny.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (109.80.144.169) --- 30. 9. 2011
Re: řepka (54196) (54208) (54210) (54247) (54248) (54250) (54260)

Několikrát jsem pozoroval, že ozimá řepka vykvetla ještě téhož roku napodzim. Většinou když zemědělci uspěhali setí a byl teplý podzim jako letos. Ale není to masivní kvetení slabě kvetou jen některé rostliny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145; __utmz (193.179.175.210) --- 30. 9. 2011
Re: řepka (54196) (54208) (54210) (54247) (54248) (54250)

Úplnou pravdu pane gp, budete mít v případě, že to nebude přešlechtěná potvora bez pylu a nektaru.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54246) (54257)


Cyklus množení a invaze těch co byly pod víčkem, když tam byla ta první deska. U některých včelstev, při té druhé desce padá víc a kdyby tam byla jen jedna deska tak by to včelstvu nijak nepomohlo.

Aleš M..


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 30.9.2011 17:38:04
> ----------------------------------------
> A proč dvě? Vždy použivám jednu. Rád se nechám poučit
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> > Datum: 29.9.2011 22:06:02
> > ----------------------------------------
> >
> > Zapomínáte, že jedno ošetření Formidolem znamená použít dvě desky. A
> potom
> > je rozdíl v ceně materiálu na jedno včelstvo 28Kč ve prospěch KM, práce
> časově
> > vyjde nastejno. No a na moje stanoviště to celkem dělá přes 1100Kč úsporu. A
> za
> > to se dá koupit už solidní matka z A nebo barva na udržbu, prostě cokoliv co
> je
> > potřeba a to je pořád co potřeba.
> >
> > Aleš M.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145; __utmz (193.179.175.210) --- 30. 9. 2011
Re: řepka (54196) (54208) (54210) (54247) (54248) (54250)

Nebylo by lepší, kdyby se přítel Hazdra zeptal zemědělce co tam vůbec pěstuje, abyste se nemuseli dohadovat co to je. Dále bych ho prosil, aby foto umístil tam odkud si ho můžu vytáhnout.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 9. 2011
Re: kritika metodiky (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54155) (54156) (54166) (54251) (54255)

Ještě mě vysvětli kčemu je dobré to přesné počítáníKdyž sleduji dení spad tak mě stačí dvě čísla 5 a moc. Víc z praktického hlediska nepotřebuji vědět.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: kritika metodiky
> Datum: 30.9.2011 14:01:15
> ----------------------------------------
> Provádět počítání roztočů za týden a poté průměrovat, není příliš šťastné
> řešení. Na podložkách je příliš mnoho balastu. Leckdy je dosti obtížné
> identifikovat světlého roztoče a odlišit jej od ztracené šupinky vosku.V
> mnoha případech je roztoč skrytý v tmavé měli a pro nás tudíž
> "neviditelný". Jelikož nás ale zajímá spad za 24 hodin, stačí tento termín
> dodržet. Podložka je poměrně čistá a roztoči jsou dobře patrní. Dokonce
> nemusíme provádět tento monitoring každý den. Stačí jednou za 14 dnů nebo
> za týden. V sobotu ráno očistíme podložky a v neděli ráno, než jdeme do
> kostela, je spočítat. Ale pokud někdo chce počítat častěji, iniciativě se
> meze nekladou. V letošním roce jsem počal potírat (molitanovým válečkem)
> podložky jedlým olejem, měl jsem po ruce olej slunečnicový. Byl jsem nemile
> překvapen, kolik roztočů na podložkách přibylo. Vysvětlení je na snadě.
> Roztoči přestali utíkat a ani mravenci si na podložku netroufli. To
> znamená, že spady před použitím oleje nebyly správné. Čilejší roztoči si
> sbalili své ranečky a šli na vandr či osedlali mravence a nechali se
> transportovat mimo naše zorné pole. Tuším, že nejsem jediný, kdo tuto
> metodu používá. Pokud mne paměť neklame, nátěr podložek olejem doporučoval
> také VÚVč v Dole. Na včelnici mám mravence obecného, nebo mravence
> drnového. Jsou to poměrně drobní mravenci o velikosti do 6 mm. Nevím, zda
> je olej účinný proti větším druhům, např. mravenecům lesním. Určitě nám to
> někdo prověří a dá vědět.
> Tak příjemné počítání.
> JK
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 30. 9. 2011
Re: kritika metodiky (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54155) (54156) (54166) (54251) (54255)

> Provádět počítání roztočů za týden a poté průměrovat, není příliš šťastné
> řešení.

Děkuji za odpovědi, jen pro vysvětlení uvádím, že na stanoviště se dostanu
zpravidla jen v sobotu, spojeno s návštěvou a dovozem týdenního nákupu
babče.
Musím uznat, že jsem jednou počítal po 1dnu a bylo to mnohem snazší.
Počítat plánuji jen letošní podzim, jinak asi skončím u nic - málo -
středně - poplach.
Vašek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54246)

A proč dvě? Vždy použivám jednu. Rád se nechám poučit

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 29.9.2011 22:06:02
> ----------------------------------------
>
> Zapomínáte, že jedno ošetření Formidolem znamená použít dvě desky. A potom
> je rozdíl v ceně materiálu na jedno včelstvo 28Kč ve prospěch KM, práce časově
> vyjde nastejno. No a na moje stanoviště to celkem dělá přes 1100Kč úsporu. A za
> to se dá koupit už solidní matka z A nebo barva na udržbu, prostě cokoliv co je
> potřeba a to je pořád co potřeba.
>
> Aleš M.
> .
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> > Datum: 29.9.2011 08:49:33
> > ----------------------------------------
> > A stojí ti to šetření za to? Vždyť Ta deska formidolu představuje necelých
> 20
> > korun na včelstvo. Při ceně práce 100Kč na hodinu je to 12 minutpráce a nic
> víc
> > To z toho ještě musíšodečíst tu KM.
> >
> > pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> > > Datum: 29.9.2011 06:59:47
> > > ----------------------------------------
> > > Já jsem vyšel z toho, že v orig. balení desky Formidol je 40ml 85% KM, ale
> je
> > to
> > > v regulačním obalu. Takže jsem tuhle dávku rozdělil na polovinu tj. 20ml
> 85%KM
> > ,
> > > za dva dny to opakuji, týden pauza a opět dvakrát po 20ml s odstupem dvou
> > dnů.
> > > Na to dávkování mám klasický skleněný odměrný válec a používám rukavice a
> > > respirátor a odměřuji to s válcem postaveným na talíři, kdybych rozlil ať
> > nemám
> > > poleptané stříšky. Je potřeba myslet i na vlastní bezpečnost, kdyby něco se
> > > přihodilo, takže v autě mám ještě tekuté mýdlo na umytí a neutralizování
> kys.
> > >
> > > Aleš M.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 30. 9. 2011
Re: kritika metodiky (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54155) (54156) (54166) (54251)

Potu?ník Václav napsal:
"Jak počítáte / odhedujete počty, kdy je počet víc než asi 25. Pokud se jedná
o malé počty není to takový problém, ale při větších počtech nemůže fungovat ani nasypání do oleje."
...............

Já bych se ztotožnil s tím, co píše přítel Křapka.
Když se počítá spad do 3 dnů, potom toho na podložce není tolik, aby nebylo vidět roztoče.
Když je to za delší dobu, je to různé u jednotlivých včelstev. Někde to jde, jinde je spouta smetí.

Když se počítá pravidelně, je lepší v kratších intervalech, vývoj spadu tím lépe vypovídá.
KDyž je počítání pouze jednou za delší dobu (třeba jednou za měsíc), je asi lepší spíš než vložit na jeden den, vložit raději na 3 dny, někdy bývá denní výkyv k 0 jindy zase do velkých spadů, za tři dny to podle mě lépe vypovídá o celkové populaci roztočů, a odstraní se ty výkyvy.

Já letos počítám cca jednou za čtrnáct dní, vložím podložky na cca 3dny.
U dvou včeltev počítám kontrolně bez přestávek.

Opatření proti mravencům mám zatím pouze u dvou včelstev, u ostatních mě to ještě čeká, ale vnímám to jako riziko.
V každém případě se však ze spadu dají poznat různé tendence, i když opatření nejsou a alarmující spady neodnesou ani mravenci.

Mám takovou hypotézu, že když mají mraveci přístup, je lepší přerušovat počítání nějakým obdobím bez podložky a potom vložit podložky na krátkou dobu - než si mravenci zvyknou, že tam mají hody, zase podložku odstranit. Mám ale většinu včelstev se zasíťovanými podložkami, a tam si včely dno většinou hájí, když tam podložka se sítí není.

Počítám na kusy do počtu roztočů cca 100.
Potom už většinou odhaduji - vezmu si nějaký průměrný imaginární pás (nebo čtverec - s výhodou se dají využít čtvercové podložky PSNV), tam spočítám kusy a přenásobím počtem pásů.

Při počítání podle mě není praktická lupa, ale beru si otcovy staré brýle. Podložku držím v obou rukou a jde to poměrně rychle. U zasíťovaných podložek to je cca 5 minut na včelstvo i s vyjmutím ze včelstva, odstraněním sítí, očištění podložky vlhkým hadrem, znovuzasíťováním a vložením zpět do včelsteva. U včelstev s varroadny to bude tak cca 2 minutky na včelstvo.
Zapisuji si počty tmavých kelštíků, také počty světlých kleštíků do cca 10 (potom už jen poznámku sv. při nevýznamném procentu a světlí při významném procentu světlcýh kleštíků). Také si poznamenávám plod na podložce, pokud uvidím poškozené kleštíky, popřípadě co mě ještě zaujme.

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 30. 9. 2011
Re: kritika metodiky (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54155) (54156) (54166) (54251)

Provádět počítání roztočů za týden a poté průměrovat, není příliš šťastné řešení. Na podložkách je příliš mnoho balastu. Leckdy je dosti obtížné identifikovat světlého roztoče a odlišit jej od ztracené šupinky vosku.V mnoha případech je roztoč skrytý v tmavé měli a pro nás tudíž "neviditelný". Jelikož nás ale zajímá spad za 24 hodin, stačí tento termín dodržet. Podložka je poměrně čistá a roztoči jsou dobře patrní. Dokonce nemusíme provádět tento monitoring každý den. Stačí jednou za 14 dnů nebo za týden. V sobotu ráno očistíme podložky a v neděli ráno, než jdeme do kostela, je spočítat. Ale pokud někdo chce počítat častěji, iniciativě se meze nekladou. V letošním roce jsem počal potírat (molitanovým válečkem) podložky jedlým olejem, měl jsem po ruce olej slunečnicový. Byl jsem nemile překvapen, kolik roztočů na podložkách přibylo. Vysvětlení je na snadě. Roztoči přestali utíkat a ani mravenci si na podložku netroufli. To znamená, že spady před použitím oleje nebyly správné. Čilejší roztoči si sbalili své ranečky a šli na vandr či osedlali mravence a nechali se transportovat mimo naše zorné pole. Tuším, že nejsem jediný, kdo tuto metodu používá. Pokud mne paměť neklame, nátěr podložek olejem doporučoval také VÚVč v Dole. Na včelnici mám mravence obecného, nebo mravence drnového. Jsou to poměrně drobní mravenci o velikosti do 6 mm. Nevím, zda je olej účinný proti větším druhům, např. mravenecům lesním. Určitě nám to někdo prověří a dá vědět.
Tak příjemné počítání.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 30. 9. 2011
Re: kritika metodiky

Vcelstva mam na dratenych dnech a nepozoruju rozdil v pocatku jarniho kladeni.Par teplych dnu a vcelstva jedou,ochlazeni,neochlazeni.Diky dostatku zasob bez kolapsu.JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 9. 2011
Re: kritika metodiky (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54155) (54156) (54166) (54251) (54252)

"Zkusím. Jsou linie, které příliš nerespektují naše různorodé podmínky. Např. v proštědí Vysočiny, kdy se stává, že po pár pěkných dnech přijde velmi prudké ochlazení a včelstva jsou bez snůšky to některá včelstva rozjedou s plodováním s velkým rizikem. Když je jaro příznivé,tak jsou z nich obrvčelstva, pokud ne má včelař co dělat, aby neskolabovala a musí je dokrmit i na jaře. Je to výsledek importu matek z jiného prostředí a absence selekce v daném prostředí. Proto je vhodné pokud si včelař matky nedělá sám, nebo s kolegy spolupracovat s blízkým regionálním chovem - kde by selekce měla tvrdě probíhat a nebo se spojit s kolegy a začít něco dělat sami."

Tohleto podle mně dělá z velké části stanoviště a úly. Pokud je stanoviště v podletí a podzimu bohaté na pyl a úly jsou jednostěnné chladnější, včely i při oteplení v předjaří se moc nerozjedou, protože je brzdí chladné noci. A pokud se náhle ochladí, mají na pokračování rozvoje dostatek cukerných i pylových zásob. Pokud nějaký chovatel matek za těchto podmínek selektuje matky, tak když se takhle vyselektovaná matka dostane do prostředí, kde je naopak málo pylu a do teplého úlu či na stanoviště, kde je v předjaří hodně teplé mikroklima , prostě se v období tepla včelstvo hodně rozjede a v období špatného počasí potom včelstvo nemá dostetek bílkovinných zásob a kolabuje.
To není nic nového, v závislosti na tom, jak včelstvo ošetřuji v předjaří, můžu mu takový kolaps poměrně snadno vyvolat stejně tak jako ho potlačit. To je ona metodika, kdy se včelstvo po přezimování v předjaří zužuje a utepluje ještě podstatně víc než v zimě. A potom se postupně podle toho, jak se rozvíjí, rozšiřuje. Fakt je ale, že to je technologie zadováků, s přechodem včelaření na nástavkové úly, kde je takové postupné zužování a rozšiřování obtížné až nemožné, se na tuto technologii poapomnělo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54253


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Klíma (85.71.174.7) --- 30. 9. 2011
Re: kritika metodiky (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54155) (54156) (54166) (54251)

"Zdeněk Klíma"
> Bohužel ale také znaky, které jsou v přímém rozporu s VT.
> Např. některé linie s plodovou křivkou, která absolutně neodpovídá
> zdejším podmínkám - bud to podmínkově vyjde, nebo jsou z toho
> podprůměrná včelstva.

Mohl by jste to vysvětlit?

Zkusím. Jsou linie, které příliš nerespektují naše různorodé podmínky. Např. v proštědí Vysočiny, kdy se stává, že po pár pěkných dnech přijde velmi prudké ochlazení a včelstva jsou bez snůšky to některá včelstva rozjedou s plodováním s velkým rizikem. Když je jaro příznivé,tak jsou z nich obrvčelstva, pokud ne má včelař co dělat, aby neskolabovala a musí je dokrmit i na jaře. Je to výsledek importu matek z jiného prostředí a absence selekce v daném prostředí. Proto je vhodné pokud si včelař matky nedělá sám, nebo s kolegy spolupracovat s blízkým regionálním chovem - kde by selekce měla tvrdě probíhat a nebo se spojit s kolegy a začít něco dělat sami.
Taktéž ukončení plodování je z části genetická záležitost a může být z hlediska odolnosti vůči roztoči důležitá. Jde jen o to si toho všímat, dělat si poznámky a spolupracovat s lidmi ve svém okolí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 30. 9. 2011
Re: kritika metodiky (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54155) (54156) (54166)

"Zdeněk Klíma"
> Bohužel ale také znaky, které jsou v přímém rozporu s VT.
> Např. některé linie s plodovou křivkou, která absolutně neodpovídá
> zdejším podmínkám - bud to podmínkově vyjde, nebo jsou z toho
> podprůměrná včelstva.

Mohl by jste to vysvětlit?
Mám asi jiné kraňky, před týdnem v letošním oddělku s novou matkou asi 10
zavíčkovaných buněk plodu.
Konec snůšky cca 10.7. doplnění zásob od cca 25.7.

Monitoring:
Letos monitoruji 2 včelstva. Chci se zorientovat "vlastníma rukama" a
"vlastní hlavou". Hlavní důvod je ten, že jsou to shodou okolností dva
oddělky ze stejného zdroje, dělané jeden den a matky jsou sestry. Spad je
násobně rozdílný. Monitoruji spad týdně a nejlépe jak jsem schopen. Rodina
si ťuká na čelo. Jako příklad uvedu, že jsem zběžně prohlédl lupou vzorek a
viděl jednoho roztoče. Po použití cedníků na oddělení jemných částí a na
několikeré rozprostření na bílý papír, jsem jich nalezl 27. Lepím je na
izolepu, abych je určitě nespočítal dvakrát. Pokud bych tedy nehrál Popelku
cca 15 minut, byl by výsledek někde mezi 1 a 27. Můj odhad je tak 4-7

Dotaz na všechny:
Jak počítáte / odhedujete počty, kdy je počet víc než asi 25. Pokud se jedná
o malé počty není to takový problém, ale při větších počtech nemůže fungovat
ani nasypání do oleje.
Dík Vasek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54251


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78433 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 54251 do č. 54311)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu