Včelařská konference

Milane, měl bych prosím jeden dotaz. Kolik rámků nebo polonástavků na volnou stavbu dáváte za sezónu na jedno včelstvo? Ptám se ,protože jsem už před lety zrušil stavební zábrany v podmetu(10cm) a ta včelstva, která podmet prostaví a to hlavně trubčinou, tak rojení se u nich projevuje minimálně a když, tak je to tak v 2pol. kvetení řepky. Proto také uvažuji o tom, že volnou stavbu bych zavedl ve větší míře a bez drátkování. Slibuji si od toho míň práce pro mě a víc práce pro včely. A předpokládám, že postaví víc trubčiny a to by jako větší zátěž pro dělnice, také znamenalo menší rojivost.

Přidám pár svých zkušeností:
Velikost úlu závisí předně na známých věcech, přičemž největší vliv má
STANOVIŠTĚ, a potom geny. Včely nepřestanou nosit pokud mají v úlu dost
medu, pokud mají nosit kam. Byly by sami proti sobě, vždyť nevědí
dopředu, jak se bude situace v přírodě vyvíjet a zda si zajistí dostatek
potravy. Opravdu v tom není problém, jen zajistit prostor.
Rovněž tak nejsou žádné plásty zničeny zavíječem, když včelstvo dutinu
ovládá, tzn. není oslabeno díky nějakému problému.
Praktikuji jednoduchou metodu s minimem zásahů, včely celoročně na medu
s dostatkem prostoru a přirozená stavba. Odebírám až druhou, dobře
zralou, většinou lipovou snůšku - jarní med je včel. V mých podmínkách
je jarní květový med (ovocné stromy, pampeliška, řepka), potom je
přestávka a následují lípy. Pokud bych odebíral jarní med, neměl bych
jistotu, zda včely nehladovějí.
Držím se jednoduchých a účelných zásad:
- zajistit včelám jarní rozvoj směrem vzhůru
- nezasahovat do plodiště (plodiště je neustále kompaktní) - veškeré
zásahy (rozšiřování, odebírání medu) se dějí nad, v období klidu odeberu
staré dílo pod plodištěm
- včely mají vždy dostatek medných a pylových zásob

V mých podmínkách je potřeba zajistit včasné rozšiřování směrem vzhůru
(duben, květen), přičemž červnové rozšiřování již většinou nemá význam.
Jak jsem psal - záleží především na stanovišti. Někde mám úly nad
hlavu, jinde stačí třeba 6 nástavků Optimalu.
Rojí se mi velmi málo včelstev, což přisuzuji i vlastnostem Vigorek.

Milan Čáp

Dne 11.10.2011 11:10, R. Poláek napsal(a):
> "Včely si s tím medem poradí, samozřejmě. V tom není problém. Myslím ale,
> že včelař, který by se rozhodl v dnešní době vytočit jen jednou za rok by
> tu řepku měl roztahanou všude, i v medu s medovicí. Pro adekvátní množství
> prostoru včelstva by také musel mít nasazeno asi tak šest vysokých nástavků
> - no, nechtěl bych ten šestý z výšky cca 2 metry zvedat. Možná to funguje,
> ale praktické to asi moc nebude."
>
> 6 vysokých nástavků jako minimum je prostý součet zaplněných nástavků v
> případě, že se včelám ty nástavky s medem po zavíčkování vyberou. Je
> otázka, jestli by tolik donesly, kdyby se všechno vybíralo až najednou v
> srpnu. Navíc to platí pro velmi dobré stanoviště, kde je stále nepřetržitá
> snůška. V hodně špatném roce, aspoň u nás, by v květnu zaplnily 1 - 2
> nástavky 39x24 a do srpna to všechno kromě pár kilo proplodovaly.Potom by
> stačily 3 nástavky 39x24,už ve čtvrtém nejspodnějším nástavku by byly
> neobsazené plásty v srpnu likvidovány zavíječem. V dobrém roce by zaplnily
> v květnu 1 - 2 nástavky, u řepky 2 -3 nástavky a potom během června a
> července další dva. Takže by teoreticky potřebovaly až 7 nástavků.
> Prakticky si nejsem jistý, jesli by si při určitém množství medu včelky
> neřekly dost a potom by sběr sladiny podstatně omezily, i kdyby stále měly
> dost plástů na uložení zásob.
> Jak tak ale znám po těch desetiletích místní stanoviště, úplně dostatečné
> by byly 4 nástavky 39 x 24 na včelstvo neboli 40 plástů 39x24. Pokud by
> bylo stanoviště příliš vydatné, prostě by se na něm zvýšil počet včelstev.
> Co se týká rojení, podstatné je , kromě rojových let, podle mých zkušeností
> , aby v úlu bylo dost prostoru v květnu. Později se už včelstva rojí o dost
> méně.
>
> Má to něco do sebe takovéhle včelaření. Na začátku května by se prostě úly
> odlifrovaly ze zahrady někde do lesa. Doma by se místo nich založily
> odělky. Včelař by se přes léto staral jen o oddělky doma. V srpnu by jenom
> vybral med ze včel z lesa, potom zredukoval počet včelstev a oddělků, jak
> potřebuje, protože v lese by bez ošetřování byly znatelné a dost kolísavé
> ztráty včelstev. Ostatní ošetřování by bylo stejné....
> Cena za neošetřování by byla akorát nižší průměrné výnosy ze včelstva....
>

Tak tohle budeš Michale pozorovat častěji a to byl také jeden z důvodů proč jsem přešel na Dadant 448x285. Odpozoroval jsem že na rámcích výšky 232 nebo 240 se včely stahují jen do jednoho horního nástavku a na jaře se jim přes mezeru mezi nástavky s plodováním moc také nechce. Takže abych je "netrápil" s mezerou, přešel jsem na výšku 285 a těch pár centimetrů je na jaře poznat na sezení chomáče je víc roztažen a má tak víc místa pro plodování. A do spodního polonástavku proploduje až když už kvete řepka.

Teď zrovna mám tu zkušenost. Zdúrazňuji že není opakovaná. Loňský oddělek, v létě byl na 5nn. Krmil jsem ho na 4nn. Dnes jsem dával na česno mřížku a podmetem jsem sledoval včely stažené na dvou horních nástavcích. Na panenském díle ze kterého jsem točil med a vrátil jim to.

Ono to neošetřování včelstev by také muselo mít nějakou hranici a to je rojení a VD. VD je celkem v pohodě a je snadno řešitelné. Kontrola spadu po týdnu na podložce je to nejednoduší a nasadit podle situace KM není také nic náročného.
S rojením je to horší. Tady si to nějaký zásah bude žádat. Ze standartních postupů: vyměnit matku za mladou a nebo matečník a odebrat zavíčkovaný plod a včely. Odrojit je dřív, ikdyž ani tahle metoda není 100%. Na ty co by se případně chtěly rojit, jsem zkoušel několik plemenáčů, s rámkem souše a ostatní rámky mezistěn, rozvěsit na stromy podobně jako budky pro ptáky. Chtěl jsem zjistit, jestli je pátračky najdou a roj do nich zalétne, no nestalo se tak. Zastřihování křídla matky, jsem také opustil, matka zůstane sice na zemi, ale roj je na větvi a vysoko. Příští sezónu vyzkouším ten ručník na větvi,ikdyž ho nahradím síťkou na propolis, známému to letos fungovalo. To že vylétne roj na řepce je sice špatné pro snůšku z řepky, ale další snůška už není ohrožena a pokud se podaří roj odchytit, tak není nic lepšího co postaví celé nové plodiště a nanosí z dalších snůšky dost zásob na zimu. Takže využít ho není problém.

"Podle mých zkušeností by včelstva v květnu zanesla plodiště, nahoře by mohla mít prostor, ale to by jim stejně nebránilo v tom, zakládat matečníky a rojit se. Tak bychom akorát docílili rekordních počtů vylítlých rojů a následně opravdu dost velkých ztrát včelstev v důsledku nekvalitních matek (empirie)."

Včely se tolik rojí, protože výrobci matek šlechtí matky v první řadě na silná včelstva a na co největší výnosy dosažené v co největších nástavkových úlech.
Chce to prostě nekupovat otrocky každý rok nové matky, ale aspoň 5 - 10 let vybírat svoje a neměnit přitom metodiku. Potom geny hodně rojivých včelstev prostě "utečou" s roji a zůstanou jen ty geny málo rojivých. Včely se pak prostě budou rojit málo.
Jinak souhlasím, z neošetřovaných včelstev se získá až několikrát méně medu na včelstvo než z těch ošetřovaných, Jde ale o to, že na hodinu práce se včelstvy a tím myslím skutečné práce se včelami, ne jen "přehazování bedniček" rychleji než se včely v nich stačí rozčilit a útočit, může být toho medu nakonec víc.
Přirozeně je to jen odhad, musel oby se to vyzkoušet. nerojivé včely bych i vcelku měl, protože matky z venku už takových 20 let nekupuji, jen vybírám mezi svými, takže v tom by neměl být problém.

Podle mých zkušeností by včelstva v květnu zanesla plodiště, nahoře by mohla mít prostor, ale to by jim stejně nebránilo v tom, zakládat matečníky a rojit se. Tak bychom akorát docílili rekordních počtů vylítlých rojů a následně opravdu dost velkých ztrát včelstev v důsledku nekvalitních matek (empirie). Naši předci dříve vytáčeli med jednou ročně, avšak zjevně se ukázalo výhodnější vytáčet jej vícekrát (a nemyslím tím jen to, že budečáky byly prostorově malé). Nehledě na to, že zde na diskusi máme i takové jedince, kteří mají pravidelně stokilové průměrné výnosy :o). Nějak mi zkrátka uniká výhodnost takového řešení. Je asi lepší umístit do toho pole včelstva blíže k okraji a zkusit se dohodnout se zemědělcem, zda by nepovolil příjezd ke včelám (i třeba za nějaké peníze, které by se vyššími výnosy určitě vrátily).

"Včely si s tím medem poradí, samozřejmě. V tom není problém. Myslím ale, že včelař, který by se rozhodl v dnešní době vytočit jen jednou za rok by tu řepku měl roztahanou všude, i v medu s medovicí. Pro adekvátní množství prostoru včelstva by také musel mít nasazeno asi tak šest vysokých nástavků - no, nechtěl bych ten šestý z výšky cca 2 metry zvedat. Možná to funguje, ale praktické to asi moc nebude."

6 vysokých nástavků jako minimum je prostý součet zaplněných nástavků v případě, že se včelám ty nástavky s medem po zavíčkování vyberou. Je otázka, jestli by tolik donesly, kdyby se všechno vybíralo až najednou v srpnu. Navíc to platí pro velmi dobré stanoviště, kde je stále nepřetržitá snůška. V hodně špatném roce, aspoň u nás, by v květnu zaplnily 1 - 2 nástavky 39x24 a do srpna to všechno kromě pár kilo proplodovaly.Potom by stačily 3 nástavky 39x24,už ve čtvrtém nejspodnějším nástavku by byly neobsazené plásty v srpnu likvidovány zavíječem. V dobrém roce by zaplnily v květnu 1 - 2 nástavky, u řepky 2 -3 nástavky a potom během června a července další dva. Takže by teoreticky potřebovaly až 7 nástavků. Prakticky si nejsem jistý, jesli by si při určitém množství medu včelky neřekly dost a potom by sběr sladiny podstatně omezily, i kdyby stále měly dost plástů na uložení zásob.
Jak tak ale znám po těch desetiletích místní stanoviště, úplně dostatečné by byly 4 nástavky 39 x 24 na včelstvo neboli 40 plástů 39x24. Pokud by bylo stanoviště příliš vydatné, prostě by se na něm zvýšil počet včelstev. Co se týká rojení, podstatné je , kromě rojových let, podle mých zkušeností , aby v úlu bylo dost prostoru v květnu. Později se už včelstva rojí o dost méně.

Má to něco do sebe takovéhle včelaření. Na začátku května by se prostě úly odlifrovaly ze zahrady někde do lesa. Doma by se místo nich založily odělky. Včelař by se přes léto staral jen o oddělky doma. V srpnu by jenom vybral med ze včel z lesa, potom zredukoval počet včelstev a oddělků, jak potřebuje, protože v lese by bez ošetřování byly znatelné a dost kolísavé ztráty včelstev. Ostatní ošetřování by bylo stejné....
Cena za neošetřování by byla akorát nižší průměrné výnosy ze včelstva....

Ovšem je to ve světě celkem běžný způsob přímo vivinutů z tipů nástavkových úlů
Způsob používaný u nás se vyvinul z potřeb malých typů úlů a ze snahy získávat jednodruhové medy.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: diskuze
> Datum: 10.10.2011 23:39:12
> ----------------------------------------
> Radim: "Co se týká zkrystalovaného řepkového medu v plástech, vidím jedinou
> možnost, plásty odvíčkovat, co se dá, to vytočit a zbylý tuhý med v
> plástech prostě vrátit včelám."
> ___________________________
>
> Včely si s tím medem poradí, samozřejmě. V tom není problém. Myslím ale, že
> včelař, který by se rozhodl v dnešní době vytočit jen jednou za rok by tu
> řepku měl roztahanou všude, i v medu s medovicí. Pro adekvátní množství
> prostoru včelstva by také musel mít nasazeno asi tak šest vysokých nástavků
> - no, nechtěl bych ten šestý z výšky cca 2 metry zvedat. Možná to funguje,
> ale praktické to asi moc nebude.
>
>
>

Je to celkem jednoduché:
Pro podmínky prodeje ze dvora a vlastní produkce, stačí běžné kuchyňské podmínky. jedná se totiž o produkt zemědělské výroby
Pro širší použití př. mimo kraj nebo stáčení i cizích medů jedná se již o potravinu, a tam již musejí podmínky odpovídat potravinářským standardům.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: St???rna medu
> Datum: 10.10.2011 18:44:22
> ----------------------------------------
> Vážení, nevíte náhodou o nějakém aktuálním textu, který by řešil požadavky
> na stáčírnu medu? Požadované rozměry, provedení, vybavení sítěmi atd. Zatím
> jsem na žádný článek nenarazil a pouze se dočítám, že vždy záleží na
> konkrétní krajské správě. Někdy mám pocit, že taky záleží, jestli je zrovna
> ve službě Franta nebo Pepa. Případné díky předem.
>
>
>

AM:
Já plodiště netočím nikdy, a další snůška po řepce projde rovnou do medníku.
-----------------------


Já taky ne - Dadantu, jinde jsem te´d rotoval a dalo to práci - ve včelách je běžně kolem 20 kilo cementu, i když něco spotřebovali, nebo přenosily a oddělily cement od zbytku.

Ale na dadanty, tedy plodiště v celku jsme zvědav jak jim to vyjde. Právě kvůli tomu jsem krmil v září. Obávám se, že jinak by jim tam toho stravitelnéhjo v plodišti moc nezbylo.
A že by v zimě chtěly přejít na panenský NN se zásobami nad plodištěm, tak to neriskuji. (tohle bych chtěl slyšet, jak to kdo vyzkoušel u rašovské metody:-) ).Ty jsem teď dával dospod.

Takže že by to byl bezpracný systém, se mi to zas tak nejeví, ale záda letos bolí od všech. :-)

Karel

Ten včelař o kterém jsem se zmínil, žádnou řepku netočil, protože ta už byla zkrystalizovaná. To co vytočil v srpnu byla lípa. Krystalizovaný med není přece pro včely problém, jinak by nepřežily ty miliony let. A když budu vycházet z přírodního stavu nějaké dutiny, tak na jaře je květová snůška a v létě je medovice. Včely zanáší dílo od shora takže míň vhodný med(medovice) je dole a spotřebují ji jako první v době kdy se můžou ještě vyprázdnit a na květovém medu přečkají zimu. To až včelař vymyslel sistém vybrat všechno i z plodiště takže v prostoru plodiště je najednou med co tam nemá být. Já plodiště netočím nikdy, a další snůška po řepce projde rovnou do medníku.

Radim: "Co se týká zkrystalovaného řepkového medu v plástech, vidím jedinou možnost, plásty odvíčkovat, co se dá, to vytočit a zbylý tuhý med v plástech prostě vrátit včelám."
___________________________

Včely si s tím medem poradí, samozřejmě. V tom není problém. Myslím ale, že včelař, který by se rozhodl v dnešní době vytočit jen jednou za rok by tu řepku měl roztahanou všude, i v medu s medovicí. Pro adekvátní množství prostoru včelstva by také musel mít nasazeno asi tak šest vysokých nástavků - no, nechtěl bych ten šestý z výšky cca 2 metry zvedat. Možná to funguje, ale praktické to asi moc nebude.

Někdy před 20 lety byl ve Včelařství zajímavý článek. Popisoval včelaření včelaře, který měl stanoviště v lese uprostřed pole, takže se ke včelám mohl dostat jen tehdy, když bylo možné po poli jezdit. Včelařil tak, že v dubnu, když bylo sucho a na poli nízký porost obilí po zimě, po kterém se ještě dalo jezdit, dovezl včelám všechny nástavky na ten rok s plásty a mezistěnami, a včely vystrojil. Po žních, když na poli bylo strniště, tam dojel, plásty s medem vybral a do včel nalil najednou cukr na krmení na zimu. A to bylo asi tak všechno. A byl s takovým včelařením spokojený. Na léčení a v zimě na kontrolu asi chodil pěšky přes oraniště...., ostatně tehdy teprve léčení varaózy začínalo a nikdo nečekal, že aerosol bude nafurt 20 dalších let.
Článek mě zaujal, protože v té době jsem taky plánoval rozšiřování včelstev a měl jsem v okolí vytypovány stanoviště taky v lesíkách uprostřed polí, kde po rozorání přístupových cest při zcelování lánů byl ten přístup jinak než přes pole taky velice mizerný nebo obrovskou oklikou. Tehdy jsem plánoval k těm včelám v případě potřeby jezdit se stavebním kolečkem, protože to jediné mohlo jednoduše projet po mezích nebo na rozhraní pole a lesa či lesem po srnčích a houbařských stezkách.

Co se týká zkrystalovaného řepkového medu v plástech, vidím jedinou možnost, plásty odvíčkovat, co se dá, to vytočit a zbylý tuhý med v plástech prostě vrátit včelám. Nemám to vyzkoušené, ale předpokládám, že v srpnu by mohly velice rychle med z těch odvíčkovaných buněk přesunout tam, kde je potřeba.

To zimování na řepkovém medu není nic nelogického a nemožného. Pro včely je to určitě vhodnější než cukr a včelař má ušetřenou práci s krmením. Při řepce mám standartně na včelstvu tři nebo čtyři polonástavky na medník a do každého se vejde cca 23kg medu. Takže jeden plný polonástavek, který nechám včelstvu bude fungovat jako medná komora. Ti co provozují mednou komoru si ji docela pochvalují a prý i včelstva jsou na jaře vitálnější. Letos jsem nechal několik včelstev zimovat na medu a na jaře si to porovnám a jestli na tom bude aspoň kousek pravdy, tak další zimování budu řešit na medu.

Zadna metodika chovu vcel by nemela byt dogma,tak jak jsou nasi vcelari zvykli.Je potreba vzit si to prospesne a pokud neco nefunguje,tak prijit na to,proc to nefunguje...Ne rict o nejake metode bez detailniho rozebrani,ze je k nicemu...Na prednasce jsem nebyl,no vcelareni ve velkem prostoru ulu je smer chovu vcel,ktery me hodne zajima a laka.55 ramku 39x24 mam odzkouseno ku sve spokojenosti(a snad i vcelek),no 66 taky urcite pujde bez spojovani.Jako kluk si pamatuju divoke vcelstvo v dute lipe,plasty pres metr sirky,a na vysku si to ani netroufnu odhadnout,v tom kmenu se dalo tancovat..JosPr

Vážení, nevíte náhodou o nějakém aktuálním textu, který by řešil požadavky na stáčírnu medu? Požadované rozměry, provedení, vybavení sítěmi atd. Zatím jsem na žádný článek nenarazil a pouze se dočítám, že vždy záleží na konkrétní krajské správě. Někdy mám pocit, že taky záleží, jestli je zrovna ve službě Franta nebo Pepa. Případné díky předem.

Anebo tedy nechává řepku na zimování, pak je ale potřeba množství rezervních souší...

"...nevytáčí jarní (řepkový med), ale až letní".
_____________________

Přednáška, stejně jako papír, snese všechno. Neslyšel jsem ji v kontextu celku, tak nehodnotím. V praxi si to ale nedovedu představit, když i propásnutí termínu k vytáčení o čtrnáct dní často způsobuje nemožnost řepkový med vytočit... Takže jedině med před vytočením nahřívat v plástech, což už zase není metoda pro každého a přináší s sebou vícenáklady (a zahřívání medu, ovšem).

Předminulý víkend byla v Ostravě včelařská výstava s přednáškami o metodách včelaření.Jedna z nich pojednávala o chovu silných včel. Přednášející – velkovčelař (přišel jsem později, takže jméno neznám) hovořil o tom, že nevytáčí jarní (řepkový med), ale až letní. Má včelstva v šesti nástavcích a zimuje na čtyřech až pěti nástavcích. Vytáčí 65 kg medu a 25 kg včelám nechává na zimu. H.

Ten včelař tu svoji letošní metodu nazval klasicky "brtnictví" a v mezičase, kdy byl mezi operacemi doma v léčení, kontroloval jen spad VD. A vyrojilo se mu každé včelstvo, ale všechny roje mu manželka chytla a dala do prázdných nástavků s rámky a mezistěnami. A měl na chytání rojů na stromě před úly zavěšenou látku, kterou má přes zimu na posledním nástavku (místo folie). A když ten roj sedl na ten hadr, tak stačilo jej odvázat z větve a položit na náběh a roj se usadil sám. A v srpnu pospojoval podle potřeby. Neříkám, že to je nějaká metodika, ale je to jen ukázka toho jak včely "nutně" potřebují včelaře.

Jinak ten princip, na začátku jara jim dát třeba tím podsazením, dostatek prostoru a ke konci léta přijít vybrat plný úl medu taky funguje. Ale jen na některých stanovištích nebo při vhodném počasí a jsou při něm přece jen poměrně velké ztráty rojením a následným oslabením a vyhladověním či nepovedenou výměnou starších matek nebo ztrátou nové matky při oplození.

No, já jsem právě za ty roky zažil už spousty diskuzí.
Obvykle to vypadá tak, že jak někdo nějakou metodu oficiálně zveřejní, tam obvykle v tom médiu si dávají pozor, aby ta metoda byla autorem zavedená, to znamená, že ji ten autor hodně dlouho zkoušel a vyvíjel, právě za těch stálých nějakých svých podmínek.
Vlastní diskuze pak nastává až po zveřejnění , něco ve stylu " já jsem to loni na 2- 4 - 8 včelstvech vyzkoušel a vůbec se mně to nepovedlo, tak ta metoda je nesmysl a druhý zase stoprocentně se to povedlo a byl obrovský výnos a včelstva jsou perfektní, perfektně to funguje"
A tak se jednotliví diskutéři obojího směru přetahují, podle jedněch to funguje perfektně, podle druhých to nefunguje vůbec..... a vyhraje potom ten, který lépe a déle píše.....
A tak se takhle roky diskutuje furt dokola, občas to utichne, občas to někdo zase rozvíří.
Zatímco bezesporu někteří včelaři, co jsou potichu, si tu metodiku pečlivě přečetli, vybrali si z ní to dobré a odvrhli to špatné a roky to používají, akorát to nikdo neví.....
Pak po dalších cca 5 letech přijde ke včelaření někdo nový... naučí se včelařit od toho včelaře, co to dobré z té metodiky používá , trošku to upraví, pár dalších let to používá, trošku o tom přemýšlí, udělá k tomu nějakou teorii, pojmenuje to a šup s tím zase do nějakého včelařského média.... A máme tady zase nějakou zbrusu "novou" metodiku s nějakým zvučným názvem, obrovský objev, a všechno se zase opakuje znova.....

Teď jsem dojel od zákazníka a venku je docela zima, tak asi i ta diskuze zamrzla. Ale témata by snad byly kdyby se chtělo. Mě by zajímalo co kdo má vyzkoušeno v praxi. LBV, Rašovská metoda,nebo nějaký jiný postup proti rojovce, přírodní chov, datum první fum. se také blíží, atd. Já se doposud věnuji klasickému chovu, ale s časem kterého mám pořád míň, musím něco změnit v postupech. Jeden kolega včelař co letos strávil dost času po nemocnicích na ten postup přišel. Než odjel do nemocnice, začátkem května, podsadil včelkám ke dvou nástavků co měly, další čtyři a když mu to zdraví v červenci dovolilo tak vytočil. A na nic si nestěžuje, medu dostatek, včely silný, čas u včel strávil jen pozorováním česna a prý o nic nepřišel. Já mu to věřím.

zamrzla???

Doporučuji např. typové chladicí technologie pro přípravny potravin CH4 E013 a větší, JDK Nymburk, pan Ing. Pospíšil. Ceník viz http://www.jdk.cz/cs/podpora/cenik

Kolego, plně s tebou souhlasím. Čím déle se zkouší tím líp. Ale měl by sis udělat pořádek hlavně u sebe. Kdyby ses touto zásadou řídil, byl bys ve všech diskuzních forech poměrně neznámým autorem. A to se o Radimovi Poláškovi rozhodně nedá říct! Myslím že 4 roky s mým počtem včelstev a nesčetným množstvím víc než spokojených včelařů jsou pro základní orientaci v problému dost postačující. Naproti tomu ti vůbec nevadí několik silně zapšklých jedinců, kteří bez jediného vyzkoušení ji zavrhují a pomlouvají jenom aby neutrpělo jejich ego. Zřejmě máš k nim dost blízko. Rád bych se mýlil. Zdraví R. Stonjek

Michale, také si myslím, že se není proč omlouvat. A máš podobné zjištění jako já, že pokud jsou někde košilky tak se do toho zavíječ pustí. Několik let jsem provozoval vysiřování, ale na jaře mi to dílo moc nevonělo, pořád jsem tam cítil síru, ikdyž jsem celou zimu měl z nástavku sundané víko a větral. Chlazený sklad je ekonomicky náročnější a pro hobby včelaře neekonomický. No a tak jsem s léty zjistil, že do díla které nebylo zakladené se zavíječ nezavrtal. S dadantem mám dílo pro plodiště a medník oddělené i velikostí rámku. Plodiště obnova každý rok 50%, proto ho nepotřebuji skladovat a medník tam když obnovím třetinu a to jen z principu abych obnovil, stačí v pohodě. Neskladovat vůbec nic do toho bych nešel, na jaře je lepší přidat mednik souší a mezistěny až potom co se snůška trochu líp rozjede.

Kvasinky to nejsou, jsou to bakterie které se podílí na rozložení cukru laktózy a vzniku kys. mléčné. Ale tento proces se jmenuje mléčné kvašení( lidově kysáni) to je ofic. název a proto jestli bakterie nebo kvasinky se může někdy splést.

Jo,jo, lepší už prozatím asi nebudu, až za dvě hodiny odjíždím na letiště, tak jsem ještě mrknul na e-maily. Dalších 6 dní budu postupně pracovně ve 4 zemích a pokud neodpadnu, tak 15.10. bych se chtěl stavět v Brně na slezinu se Zdeňkem Klímou a spol.
Vše dobré
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Metoda LBV
> Datum: 08.10.2011 09:36:50
> ----------------------------------------
> Radku, já tě nechtěl nijak nadzvihnout, ale když si to po sobě nazpět
> přečteš, tak pleteš chov trubců jako protirojové opatření, pak do toho
> zcela nepochopitelně zapleteš brtníky a to se pak nemůžeš divit že když
> tenhle galymatyáš nazveš Rašovskou metodou, že se v tom dá těžce
> orientovat. Co se týče Rašovské metody od začátku mě bylo podezřelé, jak
> ochotně autorům včelstva staví pod plodištěm mezistěny, ze svých Dadantů
> mám zkušenosti spíš opačné. Tak jsem to zkusil u 5 nejsilnějších včelstev,
> dal jim mezistěny ze svého a ještě panenského vosku a nic. V podletí jsem
> je všechny vyndal téměř nedotčené. Zřejmě proto, že včely staví i v
> ostatních nástavcích. Dále je RM o šílené pracnosti zcela zbytečně
> prováděné, když mor je daleko. Takže metodu LBV mám odzkoušenou již 4 rokem
> u skoro 100 včelstev a mohu majitelům složených plodišť jen doporučit.
> Funguje bezvadně. Rašovskou metodu považuji za pitomost zkoušet, když mor
> je daleko, navíc si o ní myslím čistě teoreticky, že má několik slabých
> míst, kde to tak úplně není.Ale to by se dalo v případě ohrožení vychytat.
> Tak hlavně ať to ohrožení je co nejdál!!! Zdraví R. Stonjek
>
>
>

"Př. L casei imunitás v actimelu = Lacrumbacilus casiei, což je jedna z mléčných kvasinek. právě z reklamního hlediska se tam ta část jména "bacilus" nesmí objevit a vymyslí se k tomu to imunitás."

Dovolím si trošku oponovat, nejsem si jist, jestli ty potvory v živých jogurtech, co nám potom dělají v tlustém střevě hladší vyměšování , jsou kvasinky. Kvasinky jsou zařazením houby, zatímco tohleto by měly být bakterie.

Hm, když chcete skutečně objektivně diskutovat o nějaké metodě, potřebujete k tomu aspoň 5 let jejího používání a přesné zápisy z toho období. A to těch 5 let musí být v režimu ustáleného stavu , počet plástů, počet vyměňovaných matek , počet úlů a nástavků stejného typu atd, to všechno musí být po tuto dobu zhruba konstantní. Jedině tak eliminujete vliv nějakého výkyvu počasí v některém roce a získáte skutečně správné průměrné výsledky.
Pokud tyhlety údaje nemáte, nezlobte se na mně, je diskutování o metodě, jedno jaké, jen prázdné žvanění bez relevantních fakt.

Radku, já tě nechtěl nijak nadzvihnout, ale když si to po sobě nazpět přečteš, tak pleteš chov trubců jako protirojové opatření, pak do toho zcela nepochopitelně zapleteš brtníky a to se pak nemůžeš divit že když tenhle galymatyáš nazveš Rašovskou metodou, že se v tom dá těžce orientovat. Co se týče Rašovské metody od začátku mě bylo podezřelé, jak ochotně autorům včelstva staví pod plodištěm mezistěny, ze svých Dadantů mám zkušenosti spíš opačné. Tak jsem to zkusil u 5 nejsilnějších včelstev, dal jim mezistěny ze svého a ještě panenského vosku a nic. V podletí jsem je všechny vyndal téměř nedotčené. Zřejmě proto, že včely staví i v ostatních nástavcích. Dále je RM o šílené pracnosti zcela zbytečně prováděné, když mor je daleko. Takže metodu LBV mám odzkoušenou již 4 rokem u skoro 100 včelstev a mohu majitelům složených plodišť jen doporučit. Funguje bezvadně. Rašovskou metodu považuji za pitomost zkoušet, když mor je daleko, navíc si o ní myslím čistě teoreticky, že má několik slabých míst, kde to tak úplně není.Ale to by se dalo v případě ohrožení vychytat. Tak hlavně ať to ohrožení je co nejdál!!! Zdraví R. Stonjek

Také zkouším třetím rokem metodu LBV. První rok pouze u 2 včelstev (nevyrojily se). Druhým rokem již u všech včelstev (také se nevyrojily). Byl to ale rok prakticky bez medu a nebyly vystavěné a zakladené zcela čtyři stavební rámky. V letošním roce se mi vyrojilo jedno včelstvo a to u toho kde jsem choval matky. Pokud mohu trochu posoudit, pak je to dobrá metoda proti rojení. Má ale také své nevýhody. Především jsou potíže při chovu matek. Mám podezření, že se více daří rozvoji roztočům VD. Bude asi rozdíl, jsou ji včelstva silná, střední nebo slabá. Chtělo by to více prodiskutovat, jak na tuto metodu při různých podmínkách. Já mám mezi řepkou a lípou snůškovou přestávku a těch trubců je tuto dobu nejvíce. Kdy proto vytáhnout rámky s trubčinou? Dát místo nich na lípu mezistěny? H.

Sám si dělám nízkonástavkové ůly 39x17 s jednoduchou stěnou 35mm na 10 rámkú.

V jakých úlech včelaříš?
RAdek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <michalkolarsv/=/seznam.cz>
> Předmět: Metoda LBV
> Datum: 07.10.2011 21:29:57
> ----------------------------------------
> Mám se co učit. Zkušeností mám moc málo. Jen jsem zkusil že letos, a to byl
> pravda vyjímečný rok, jsem nechal vyměnit většinu díla ve včelstvu které mi
> dal kamarád s tím že mu jeho ůl a rámky vrátím. Snažil jsem se co nejdřív,
> včelky taky a daly i 24kg květového a 10kg medovicového medu a to z jednoho
> včelstva. Včelařím ve 400mnm a nejsem přímo u řepky. Vypadá to, že rostou
> na pampeliškách, těch je tady plná 4ha louka. Řepka byla letos kolem 2 km
> daleko. Taky mám tu zkušenost, že moli a zavíječi žerou všecko co má jen
> trochu smysl. Když jsem vyvařoval voští zcedil jsem vosk do kyblu. Na vodě
> zústal koláč vosku a na stěnách kyblu se vyráželo trochu vosku s malými
> kousky košilek. Ty mršky ten kybl obešly a ty košilky vyžraly. Že mám před
> jejich žravostí respekt. Taky ty počty nákladú jsou dost vážný, ale
> rozptylují se částečně do několika let. Potom je tu zásadní možnost
> vlastního přičinění a svépomocná příprava třeba nástavkú nebo rámkú.
>
>
>

Mám se co učit. Zkušeností mám moc málo. Jen jsem zkusil že letos, a to byl pravda vyjímečný rok, jsem nechal vyměnit většinu díla ve včelstvu které mi dal kamarád s tím že mu jeho ůl a rámky vrátím. Snažil jsem se co nejdřív, včelky taky a daly i 24kg květového a 10kg medovicového medu a to z jednoho včelstva. Včelařím ve 400mnm a nejsem přímo u řepky. Vypadá to, že rostou na pampeliškách, těch je tady plná 4ha louka. Řepka byla letos kolem 2 km daleko. Taky mám tu zkušenost, že moli a zavíječi žerou všecko co má jen trochu smysl. Když jsem vyvařoval voští zcedil jsem vosk do kyblu. Na vodě zústal koláč vosku a na stěnách kyblu se vyráželo trochu vosku s malými kousky košilek. Ty mršky ten kybl obešly a ty košilky vyžraly. Že mám před jejich žravostí respekt. Taky ty počty nákladú jsou dost vážný, ale rozptylují se částečně do několika let. Potom je tu zásadní možnost vlastního přičinění a svépomocná příprava třeba nástavkú nebo rámkú.

Ty ceny nesmíš brát doslovně jsou vhozeny do placu tak jak si na ně pamatuji z dřívějších let a slouží jako ilustrace stavu.

Průměrný zisk medu ze včelstva je 45 kg = 4500 Kč
od toho odečtem náklady
20 nových rámků místo těch spálených á 15 kč = .´2000Kč. To je cena vydrátkovaného rámku v obchodě
2 kg mezistěn s nalepením = 300Kč (12 ks do kila)
6 hod práce ve včelstvu za rok 600 Kč To je můj průměr na včelstvo a při výpočtu cen používám 100Kč/hodina
45 sklenic z víčkem = 450 Kč je to cena nové i vymytím
Flek v tržnici = 150 Kč při prodeji medu za den
6 hodin prodávání = 600Kč to je 100 za hodinu
odvoz zboží do tržnice = cca 200Kč PHM a jiné režie
4500 za med - 2000 - 300 - 600 - 450 -150 - 600 - 200 = 500Kč zisku na další investice z jednoho včelstva
Tím že ty rámky spálil se připravil o 2000 Kč, znehodnotil lidskou práci, které které by jsme si měli více vážit, Vyprodukoval další zbytečné emise do ovzduší a padl kvůli tomu další strom!
Myslím, že je to víc než dost napáchaných škod.
Nakonec to stejně zabránění přenosu nějakých nákaz ani nepomůže, protože mu spálí stejně celou včelnici.
Také přehánění hygieny stejně vede k rychlejším nákazám. a to platí všeobecně pro vše živé.
Nakonec i některé léky podávané hlavně dětem nejsou nic jiného než sbírka bacilů, kterých máme plný dvorek a před nimiž tak svoje děti pečlivě chráníme. Jsou to všechno absurdity vyvolané masívní reklamou a td. Chce to jen rozumně se nad tím zamyslet.
Př. L casei imunitás v actimelu = Lacrumbacilus casiei, což je jedna z mléčných kvasinek. právě z reklamního hlediska se tam ta část jména "bacilus" nesmí objevit a vymyslí se k tomu to imunitás. Ale to již jsme úplně mimo parketu. a podobných příkladů je bezpočet. zrovna tak to je i z Rašovskou metodou, chovem trubců a podobně.
To jsem si pěkně vylil srdce. HA

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: chlad?c? za??zen?
> Datum: 07.10.2011 16:54:51
> ----------------------------------------
> Ano na příspěvek od Martina jsem navázal, ale nerozumím těm Vašim počtům co
> mají s mojím příspěvkem a tím co jsem v něm napsal společného? Zkuste ještě
> jednou si to přečíst a vysvětlete mi jak jste to pochopil a co jste těmi
> počty vlastně chtěl říct. Já bych řek, že jste se trošku sekl vedle.
>
>
>

Michale, vůbec se neomlouvej od toho je konference, poptat se na názory jiných nebo vyprovokovat k reaci nějakým názorem.
Mně daleko víc vadí příspěvek Stonjeka,o kterém jsem měl lepší mínění,ale samozřejmě po některých příspěvcích jiných autorů se nehodlám urazit. Za prvé nechápu jak může vědět, co zkouším a nezkouším. Za druhé O Rašovské metodě jsem napsal, že má podle mě v ní vidím spoustu nedořešených technologických problémů , pak jsem pokračoval o nadměrném chovu trubců, jejíž jednou metodikou je LBV pokud se nemýlím. Z jakého důvodu jsem takhle myšlenkově přešel si už nepamatuji, ale to asi by neměl být důvod k takovému výlevu pane Stonjek... Každopádně ten můj příspěvek mohl být nesrozumitelný, za to se omlouvám, nemám moc času na psaní, tak se chybička občas vloudí.
Pokud jde o Rašovskou metodu tedy chov vesměs na panenském díle, to je možná přání autorů, ale ať mě na jaře pozve někdo ze zastánců a ukáže jak včely se staršími matkami třeba koncem března plodují na panenském díle....alespoň u 20 včelstev vedle sebe, prosím.... Jinak aby to nevypadalo, že panenské dílo nemám rád, tak samozřejmě maximální výměna díla u mě probíhá, jenom to u vícenástavkového včelaření bez mřížky musím dělat podle zkušeností a reakcí včelstev... ne podle některé z teorií, protože některá včelstva staví a matky kladou nahoře, některá dole, další jen pokud se roztrhne plodové těleso, nebo jen za řepky, pak už ne...
Vše dobré a hodně úspěchů Michale
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Metoda LBV
> Datum: 07.10.2011 18:40:19
> ----------------------------------------
> Jak to tak bývá nejvíce tuto metodu kritizují ti, kteří se ani nenamáhali
> jí vyzkoušet. To je přesně případ Radkův, který si jí navíc plete s
> Rašovskou metodou, což je o něčem jiném. Metoda LBV znamenitě a spolehlivě
> funguje tam, kde se jedná spíše o nadměrně velká plodiště. Pro držitele
> menších plodišť si nejsem úplně jist a to je také důvod, proč jí stále u
> svých Dadantů nemám dotaženou do konce. Kdyby jí Radek vyzkoušel,jistě by
> zjistil, že ve snůšce v mednících je jen trocha včel, jinak samí trubci.Že
> se to příznivě projeví na výnosech¨je pak docela logické. O tom že rojení
> se dá zabránit velikostí prostoru jako hlavním opatřením, tak to funguje
> pouze do stáří matky 2 let, takže chov matek a včasné měnění je
> přinejmenším stejně důležité! Další otázka je zdali metoda LBV skutečně
> funguje na základě teorií př. Linharta a kol. Letošní rok spolehlivě
> ukázal, že tomu tak nejspíš nebude. Chov trubců jsem přesunul jinam momo
> plodiště a při zisku zhruba stejného počtu trubců se včelstva rojila asi
> tak stejně, jako když jsem metodu LBV nepoužíval. Takže chov musí být vázán
> na plodiště jinak je se spolehlivostí ámen. O nějaké jednoduché vysvětlení
> jsem se pokusil, možná existuje ještě lepší. Ale teorie sobeckého genu,
> složité genetické závislosti a váha trubců apod to je podle mého názoru
> sice hodně složité, ale nelogické vysvětlení. Ale i přes to je na prvním
> místě to, že metoda LBV funguje za určitých podmínek víc než spolehlivě.
> Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Omlouvám se sklouznutí téma diskuse. Jen jsem zapochyboval o nutnosti honit chlaďák a platit za elektriku, když to jde jinak. Ještě jednou omluva. Michal

Jak to tak bývá nejvíce tuto metodu kritizují ti, kteří se ani nenamáhali jí vyzkoušet. To je přesně případ Radkův, který si jí navíc plete s Rašovskou metodou, což je o něčem jiném. Metoda LBV znamenitě a spolehlivě funguje tam, kde se jedná spíše o nadměrně velká plodiště. Pro držitele menších plodišť si nejsem úplně jist a to je také důvod, proč jí stále u svých Dadantů nemám dotaženou do konce. Kdyby jí Radek vyzkoušel,jistě by zjistil, že ve snůšce v mednících je jen trocha včel, jinak samí trubci.Že se to příznivě projeví na výnosech¨je pak docela logické. O tom že rojení se dá zabránit velikostí prostoru jako hlavním opatřením, tak to funguje pouze do stáří matky 2 let, takže chov matek a včasné měnění je přinejmenším stejně důležité! Další otázka je zdali metoda LBV skutečně funguje na základě teorií př. Linharta a kol. Letošní rok spolehlivě ukázal, že tomu tak nejspíš nebude. Chov trubců jsem přesunul jinam momo plodiště a při zisku zhruba stejného počtu trubců se včelstva rojila asi tak stejně, jako když jsem metodu LBV nepoužíval. Takže chov musí být vázán na plodiště jinak je se spolehlivostí ámen. O nějaké jednoduché vysvětlení jsem se pokusil, možná existuje ještě lepší. Ale teorie sobeckého genu, složité genetické závislosti a váha trubců apod to je podle mého názoru sice hodně složité, ale nelogické vysvětlení. Ale i přes to je na prvním místě to, že metoda LBV funguje za určitých podmínek víc než spolehlivě. Zdraví R. Stonjek

Pardon příspěvek Michala.

Ano na příspěvek od Martina jsem navázal, ale nerozumím těm Vašim počtům co mají s mojím příspěvkem a tím co jsem v něm napsal společného? Zkuste ještě jednou si to přečíst a vysvětlete mi jak jste to pochopil a co jste těmi počty vlastně chtěl říct. Já bych řek, že jste se trošku sekl vedle.

michal napsal
>>>Dokonce, jak se bavím se včelaři praktikujícími dlouhá léta, je mezi nimi taky pár takových, co na zimu neschovávají nic než mezistěny. V jednom případě to bylo tak, že se dílo vyřeže a vyvaří a rámky spálí. Tak jsou včely každý rok na novým a já osobně si myslím, možná mne budete mit za magora,že by se i úly měly asi po 10 nebo 15 letech spálit a obnovit.<<<
a na to nprávě navazuje i nějaký Aleš M

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: chlad?c? za??zen?
> Datum: 07.10.2011 12:20:56
> ----------------------------------------
> Co tím chce básník říct? Na co to navazuje?
>
> Ales M.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: chlad?c? za??zen?
> > Datum: 07.10.2011 08:23:03
> > ----------------------------------------
> > dvacet nových rámků á 15 kč = .´2000Kč.
> > 2 kg mezisten s nalepením = 300Kč
> > 6 hod práce ve včelstvu za rok 600 Kč
> > Prrůměrný zisk medu ze včelstva 45 kg = 4500 Kč
> > 45 sklenic z víčkem = 450 Kč
> > Flek v tržnici = 150 Kč
> > 6 hodin prodávání 600Kč
> > odvoz do tržnice cca 200Kč
> > 4500 - 2000 - 300 - 600 - 450 .150 - 600 - 200 = 500Kč
> > musel by mít 20 včelstev aby si mohl koupit ten nejmenší medomet v jednom roce
>
> > v tom není ještě cena úlů, oblečení, potřebných pomůcek a léčiv
> > Jak dloho to tak bude asi dělat co myslíš?
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: chlad?c? za??zen?
> > > Datum: 06.10.2011 21:58:53
> > > ----------------------------------------
> > > Moru se Michale novým úlem ani dílem nevyhnete. Mám s tím osobní zkušenost,
> > > je to i o tom, co kde včely vyloupí, ale to neznamená, že se dílo nemá
> > > obměnit a úly čistit.
> > > A k tématu, jelikož mám dadant, tak plodištní dílo neskladuji. Medník je
> > > panenský a po posledním medobraní nechám rámky od medu v nástavcích do
> > > komínu, dole i nahoře uzavřené, uložené pod přístřeškem a bez vysiřování. A
> > > ještě se mi nestalo, že by mi do toho vlezl zavíječ. Zavíječi panenské dílo
> > > moc nechutná, ale problém by byl, kdyby dílo bylo zakladené.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Co tím chce básník říct? Na co to navazuje?

Ales M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: chlad?c? za??zen?
> Datum: 07.10.2011 08:23:03
> ----------------------------------------
> dvacet nových rámků á 15 kč = .´2000Kč.
> 2 kg mezisten s nalepením = 300Kč
> 6 hod práce ve včelstvu za rok 600 Kč
> Prrůměrný zisk medu ze včelstva 45 kg = 4500 Kč
> 45 sklenic z víčkem = 450 Kč
> Flek v tržnici = 150 Kč
> 6 hodin prodávání 600Kč
> odvoz do tržnice cca 200Kč
> 4500 - 2000 - 300 - 600 - 450 .150 - 600 - 200 = 500Kč
> musel by mít 20 včelstev aby si mohl koupit ten nejmenší medomet v jednom roce
> v tom není ještě cena úlů, oblečení, potřebných pomůcek a léčiv
> Jak dloho to tak bude asi dělat co myslíš?
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: chlad?c? za??zen?
> > Datum: 06.10.2011 21:58:53
> > ----------------------------------------
> > Moru se Michale novým úlem ani dílem nevyhnete. Mám s tím osobní zkušenost,
> > je to i o tom, co kde včely vyloupí, ale to neznamená, že se dílo nemá
> > obměnit a úly čistit.
> > A k tématu, jelikož mám dadant, tak plodištní dílo neskladuji. Medník je
> > panenský a po posledním medobraní nechám rámky od medu v nástavcích do
> > komínu, dole i nahoře uzavřené, uložené pod přístřeškem a bez vysiřování. A
> > ještě se mi nestalo, že by mi do toho vlezl zavíječ. Zavíječi panenské dílo
> > moc nechutná, ale problém by byl, kdyby dílo bylo zakladené.
> >
> >
> >
>
>
>

dvacet nových rámků á 15 kč = .´2000Kč.
2 kg mezisten s nalepením = 300Kč
6 hod práce ve včelstvu za rok 600 Kč
Prrůměrný zisk medu ze včelstva 45 kg = 4500 Kč
45 sklenic z víčkem = 450 Kč
Flek v tržnici = 150 Kč
6 hodin prodávání 600Kč
odvoz do tržnice cca 200Kč
4500 - 2000 - 300 - 600 - 450 .150 - 600 - 200 = 500Kč
musel by mít 20 včelstev aby si mohl koupit ten nejmenší medomet v jednom roce v tom není ještě cena úlů, oblečení, potřebných pomůcek a léčiv
Jak dloho to tak bude asi dělat co myslíš?


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: chlad?c? za??zen?
> Datum: 06.10.2011 21:58:53
> ----------------------------------------
> Moru se Michale novým úlem ani dílem nevyhnete. Mám s tím osobní zkušenost,
> je to i o tom, co kde včely vyloupí, ale to neznamená, že se dílo nemá
> obměnit a úly čistit.
> A k tématu, jelikož mám dadant, tak plodištní dílo neskladuji. Medník je
> panenský a po posledním medobraní nechám rámky od medu v nástavcích do
> komínu, dole i nahoře uzavřené, uložené pod přístřeškem a bez vysiřování. A
> ještě se mi nestalo, že by mi do toho vlezl zavíječ. Zavíječi panenské dílo
> moc nechutná, ale problém by byl, kdyby dílo bylo zakladené.
>
>
>

Možná jsem ještě mohl zdůraznit, že při zimování v 5NN neptřebuji v dubnu rozšiřovat podstavováním pod plod, zásobní souše se užijí k podstavení pod plné N medu v době kolem začátku rozkvětu řepky, pak už včelky další 2NN mezistěn zvládnou během řepky. Z nich jeden určitě jde doprostřed plodového tělesa, aby je matky zakladly, protože to je snad jediné úskalí NN technologie, že pokud včelař zaspí jen problematicky nutí matky zaklást panenské dílo...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: chlad?c? za??zen?
> Datum: 07.10.2011 08:06:36
> ----------------------------------------
> Ahoj Michale,
> nebudu s Tebou polemizovat až zkušenosti Ti ukáží, jestli při svém způsobu
> včelaření v Tvojí lokalitě je nutné nebo třeba jen výhodné skladovat souše přes
> zimu. Jen k zamyšlení moje zkušenost po 11 letech včelaření... Jsem v nížiněm,
> kde významná snůška končí obvykle koncem května. Pak už včely jen paběrkují pro
> sebe. Zimuji ve 4-5NN a skladuji cca +- 1NN souší na včelstvo. Většina
> skladovaného díla je panenské, letos ze cca 30NN skladovaných souší mám 6 NN
> žemlových. Na jaře jde o to, že včely mají buď na to, aby nosily i med do zásoby
> a mají ho kam uložit, nebo ne. Přestože letošní vlhké počasí prodloužilo snůšku,
> to co se Ti snažím vysvětlit bude možná ještě lépe pochopitelné z údajů o
> medobraní. Do 9.6. (nemám ani akát) jsem vytáčel 2x s průměrem 38kg vytočeného
> medu na včelstvo, další vytáčení jsem provedl 26.7. s průměrem 5kg. včely
> neobírám rozhodně o všechen med.... Pokud by včely neměli kam dát med,
> nepřinesly by ho a já bych ho nevytočil..
> Ohledně Rašovské metody - Vidím v ní spoustu nedořešených technologických
> problémů a nadměrný chov trubců jako protirojové opatření je dobrá metoda leda
> pro brtníky( současní rádoby včelaři, nikoliv včelaři obhospodařující brtě,
> kteří rojení měli za základ technologie). Pokud dáš včelám práci a prostor,
> uvidíš, že se nebudou rojit a samozřejmě si pak budeš vážit každé jednotlivé
> dělnice, kterou budeš mít v úlu, trubci med nepotí a v době snůšky je v úlu
> tolik plodu, a venku většinu času tak teplo, že bych se do divokých úvah o
> zahřívání plodu trubci nepouštěl. Trubci mají význam v dubnu na zahřívání plodu,
> kdy je obvykle brtníci ještě nemají, ne v květnu! Moje kmenová včelstva mají v
> sezóně 77-88 rámků 39*17, nerojí se, zvládají už brzy na jaře opylování v okolí
> v hojném počtu, stavební rámky pro odchov trubců nechávám pouze nejlepším
> včelstvům pro ranný chov, včelstva si staví trubčinu mezi nástavky, čímž se dílo
> stane uceleným a v podmetech. Evidentně nestrádají.....
> Pokud máš problém s rojením, vyměň matky za nerojivé a dej včelám prostor! Pokud
> si na jaře nejsi jistý, jestli už rozšířit, použij uskladněné panenské a světlé
> souše, které dej pod plod ve 3. dekádě dubna, čímž jim neublížíš a máš jistotu,
> že Tě počasí nezradí. To je nejčastější chyba brtníků, když nerozšíří včas,
> protože je zima a pak za 2-3 týdny chytají roje....
> Radek Hubač
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Michal <michalkolarsv/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: chlad?c? za??zen?
> > Datum: 06.10.2011 21:18:29
> > ----------------------------------------
> > Nevčelařím dlouho. Čtu co kde se naskytne a zaťím jsem názoru, že skladovat
> > dílo je luxus, který je dobrý na uchovávání nemocí a potom risk se zničením
> > vosku. Velice zajímavá mi přišla "rašovská metoda" popsaná v příloze
> > Včelařství. tam se do ůlu starší plásty vůbec nevrací a přes zimu se včely
> > nechají přejít na panenské dílo a začít na čistym, co postavily na med nad
> > plodištěm. letos jsem tak dopadl a šlo to i dobře vytočit ty panenské
> > plásty se mi nelámaly. Na výnosu to zřejmě taky není až tak zásadní.
> > Dokonce, jak se bavím se včelaři praktikujícími dlouhá léta, je mezi nimi
> > taky pár takových, co na zimu neschovávají nic než mezistěny. V jednom
> > případě to bylo tak, že se dílo vyřeže a vyvaří a rámky spálí. Tak jsou
> > včely každý rok na novým a já osobně si myslím, možná mne budete mit za
> > magora,že by se i úly měly asi po 10 nebo 15 letech spálit a obnovit. Jako
> > prevenci proti nemocem, zvlášť moru. Kámoš se moru u nás vyhnul jistě
> > proto, že zadováky po tátovi vyřezal motorovkou a vybavil se fungl novýma
> > nástavkama.
> >
> >
> >
>
>
>

Ahoj Michale,
nebudu s Tebou polemizovat až zkušenosti Ti ukáží, jestli při svém způsobu včelaření v Tvojí lokalitě je nutné nebo třeba jen výhodné skladovat souše přes zimu. Jen k zamyšlení moje zkušenost po 11 letech včelaření... Jsem v nížiněm, kde významná snůška končí obvykle koncem května. Pak už včely jen paběrkují pro sebe. Zimuji ve 4-5NN a skladuji cca +- 1NN souší na včelstvo. Většina skladovaného díla je panenské, letos ze cca 30NN skladovaných souší mám 6 NN žemlových. Na jaře jde o to, že včely mají buď na to, aby nosily i med do zásoby a mají ho kam uložit, nebo ne. Přestože letošní vlhké počasí prodloužilo snůšku, to co se Ti snažím vysvětlit bude možná ještě lépe pochopitelné z údajů o medobraní. Do 9.6. (nemám ani akát) jsem vytáčel 2x s průměrem 38kg vytočeného medu na včelstvo, další vytáčení jsem provedl 26.7. s průměrem 5kg. včely neobírám rozhodně o všechen med.... Pokud by včely neměli kam dát med, nepřinesly by ho a já bych ho nevytočil..
Ohledně Rašovské metody - Vidím v ní spoustu nedořešených technologických problémů a nadměrný chov trubců jako protirojové opatření je dobrá metoda leda pro brtníky( současní rádoby včelaři, nikoliv včelaři obhospodařující brtě, kteří rojení měli za základ technologie). Pokud dáš včelám práci a prostor, uvidíš, že se nebudou rojit a samozřejmě si pak budeš vážit každé jednotlivé dělnice, kterou budeš mít v úlu, trubci med nepotí a v době snůšky je v úlu tolik plodu, a venku většinu času tak teplo, že bych se do divokých úvah o zahřívání plodu trubci nepouštěl. Trubci mají význam v dubnu na zahřívání plodu, kdy je obvykle brtníci ještě nemají, ne v květnu! Moje kmenová včelstva mají v sezóně 77-88 rámků 39*17, nerojí se, zvládají už brzy na jaře opylování v okolí v hojném počtu, stavební rámky pro odchov trubců nechávám pouze nejlepším včelstvům pro ranný chov, včelstva si staví trubčinu mezi nástavky, čímž se dílo stane uceleným a v podmetech. Evidentně nestrádají.....
Pokud máš problém s rojením, vyměň matky za nerojivé a dej včelám prostor! Pokud si na jaře nejsi jistý, jestli už rozšířit, použij uskladněné panenské a světlé souše, které dej pod plod ve 3. dekádě dubna, čímž jim neublížíš a máš jistotu, že Tě počasí nezradí. To je nejčastější chyba brtníků, když nerozšíří včas, protože je zima a pak za 2-3 týdny chytají roje....
Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <michalkolarsv/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: chlad?c? za??zen?
> Datum: 06.10.2011 21:18:29
> ----------------------------------------
> Nevčelařím dlouho. Čtu co kde se naskytne a zaťím jsem názoru, že skladovat
> dílo je luxus, který je dobrý na uchovávání nemocí a potom risk se zničením
> vosku. Velice zajímavá mi přišla "rašovská metoda" popsaná v příloze
> Včelařství. tam se do ůlu starší plásty vůbec nevrací a přes zimu se včely
> nechají přejít na panenské dílo a začít na čistym, co postavily na med nad
> plodištěm. letos jsem tak dopadl a šlo to i dobře vytočit ty panenské
> plásty se mi nelámaly. Na výnosu to zřejmě taky není až tak zásadní.
> Dokonce, jak se bavím se včelaři praktikujícími dlouhá léta, je mezi nimi
> taky pár takových, co na zimu neschovávají nic než mezistěny. V jednom
> případě to bylo tak, že se dílo vyřeže a vyvaří a rámky spálí. Tak jsou
> včely každý rok na novým a já osobně si myslím, možná mne budete mit za
> magora,že by se i úly měly asi po 10 nebo 15 letech spálit a obnovit. Jako
> prevenci proti nemocem, zvlášť moru. Kámoš se moru u nás vyhnul jistě
> proto, že zadováky po tátovi vyřezal motorovkou a vybavil se fungl novýma
> nástavkama.
>
>
>

Taky jsem si kdysi myslel,ze neni potreba skladovat plasty.No ono to potreba je.Skladuju panenske souse,1-2 x zakladene souse od medu.Pro jarni rozvoj,nez vcelky chytne stavebni pud a muzu pridat nastavek mezisten,pridavam nastavek sousi.No a v pripade narazove snusky ze tresni nebo jabloni taky bodne podhodit pod zaneseny mednik nastavek s vystavenym dilem.U repky pak uz vcely vytahnou nastavek mezisten za par dni.Z osobni zkusenosti ani rozsirovani mezistenami ani novy ul pred morem neochrani...Shorelo to stejne...

Moru se Michale novým úlem ani dílem nevyhnete. Mám s tím osobní zkušenost, je to i o tom, co kde včely vyloupí, ale to neznamená, že se dílo nemá obměnit a úly čistit.
A k tématu, jelikož mám dadant, tak plodištní dílo neskladuji. Medník je panenský a po posledním medobraní nechám rámky od medu v nástavcích do komínu, dole i nahoře uzavřené, uložené pod přístřeškem a bez vysiřování. A ještě se mi nestalo, že by mi do toho vlezl zavíječ. Zavíječi panenské dílo moc nechutná, ale problém by byl, kdyby dílo bylo zakladené.

Nevčelařím dlouho. Čtu co kde se naskytne a zaťím jsem názoru, že skladovat dílo je luxus, který je dobrý na uchovávání nemocí a potom risk se zničením vosku. Velice zajímavá mi přišla "rašovská metoda" popsaná v příloze Včelařství. tam se do ůlu starší plásty vůbec nevrací a přes zimu se včely nechají přejít na panenské dílo a začít na čistym, co postavily na med nad plodištěm. letos jsem tak dopadl a šlo to i dobře vytočit ty panenské plásty se mi nelámaly. Na výnosu to zřejmě taky není až tak zásadní. Dokonce, jak se bavím se včelaři praktikujícími dlouhá léta, je mezi nimi taky pár takových, co na zimu neschovávají nic než mezistěny. V jednom případě to bylo tak, že se dílo vyřeže a vyvaří a rámky spálí. Tak jsou včely každý rok na novým a já osobně si myslím, možná mne budete mit za magora,že by se i úly měly asi po 10 nebo 15 letech spálit a obnovit. Jako prevenci proti nemocem, zvlášť moru. Kámoš se moru u nás vyhnul jistě proto, že zadováky po tátovi vyřezal motorovkou a vybavil se fungl novýma nástavkama.

Možná jednodušší by bylo kontaktovat nějaký podnik z okolí, který požívá auta s chladící nástavbou a odkoupit od nich něco vysloužilého. Klidně i nabouraná bedna se dá pro tento účel v pohodě opravit svépomocí. Současně je ale dobré shánět kontakt na slušného chlaďaře.

Pepan:V JZD byly plásty uloženy v prázdné stodole v až 2m komínech a nic se jim do jara nestalo. Úplně stačila mřížka ve spod a nahoře každého komínu."

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Popravdě,také takto plásty skladuji v nevyužívané zahradní chatce,jen je tam ukládám až v tuto dobu,doteď byly"uloženy"ve vrchních nástavcích na úlech se včelami(jen uspořádány,aby se tam vešly lahve s krmivem).Už párkrát jsem viděl,co s nimi umí zavíječ za chvilku udělat,a ne vždy se člověk dostane hned k tomu,aby je ošetřil sirnými knoty nebo jinak...
Po vytočení poslední várky medu už včely zpravidla neukládají krmivo nahoru,ale uloží si ho pěkně k plodu do spodních partií,ale zase si ty horní patra proti zavíječi ohlídají,je to levnější než chladit.

Zdraví Pavel

Kdo by chtěl hotové řešení, je tady standartizovaný kontejner ISO pro zámořskou přepravu . Šířka a výška je nějak okolo 2,5 metru , délka různá, 6 , 12 , 13 atd metrů.
Jsou dělány i v termickém provedení a jedna verze je vybavena chladicím kompresorem.
Takže stačí je dovézt, uložit někde na nějaký podstavec na zahradu a připojit k elektřině ....
Cenu ale nevím.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kontejner

V našich podmínkách chlazení skladu souší není ani nutné. Stačí aby byly zavěšeny cca 1,5 - 2 cm od sebe. To již zavíječ nenapadne. Problémem jsou spíše myši a těm ani ten chlad vadit nebude. Vyhledávají tmavší plásty nebo pásty se zbytky pylu. To chlazení v našich podmínkách má smysl asi tak VII -VIII měsíc Po svaté Anně ji přicházejí chladné noci a to již zavíječi ve skladech které jsou vzdušné vadí. V květnu pak zase stejně zmizí v úlech. Pokud pro to chlazení není jiné využití tak to asi je dost pochybná ivestice. V JZD byly plásty uloženy v prázdné stodole v až 2m komínech a nic se jim do jara nestalo. Úplně stačila mřížka ve spod a nahoře každého komínu. Já osobně pro 600 plástů mám prostor 1,50 x 4 m celoročně otevřený a bohatě to stačí i k manipulaci

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: chlad?c? za??zen?
> Datum: 06.10.2011 12:00:37
> ----------------------------------------
> Prosím o radu kde je možno koupit chladící zařízení -box na
> uskladnění asi 1000ks souší popřípadě Vaše zkušenosti
> s tímto zařízením
> děkuji velmi Döme
>
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Pokud to nemáte příliš daleko,doporučuji návštěvu areálu VÚVč Dol,kde je
> chladírna řešena ze stavební buňky a izolována fasádním styroporem(sílu
> přesně nevím,ale cca 60-80 mm to bude),chlazení zajišťuje zařízení
> instalované odbornou firmou,které zároveň vysušuje vnitřní prostor.Kapacita
> je větší než 1000 souší,ale vnitřní prostor je oddělen,takže pro sezóní
> uskladnění menšího množství stačí vevnitř jednoduše zavřít dveře a nechat
> chlazenou jen polovinu,což by v případě letních veder mělo stačit,a při
> zaplnění na celou kapacitu zpravidla v srpnu už stačí chladnější noci či
> rána a ani 30stupňová vedra přes den už tolik neohrozí chladící
> režim,agregát je vybaven hlídačem teploty a aktivně chladí jen při
> vystoupání teploty někam k 10 stupňům.
> Přes zimu chlazení zpravidla téměř nepracuje,naopak trvá nějakou dobu,než
> se teplota vnitřního prostoru přiblíží k nule,při déle trvajících tuhých
> mrazech se dostane i pod nulu(např.zima 2005-2006).
> Souše vevnitř jsou umístěny v obdélníkových rámech a ty jsou naskládány ve
> stojanech nad sebou(zásuvkový systém).
> Neberte to jako pravidlo,ale jen jako inspiraci,pro menší chov by stačila
> třeba jen izotermická nástavba z auta nebo něco podobného,dříve včelaři
> skladovali dílo třeba pověšené pod střechou včelína v průvanu,ale tam
> obyčejně mohou včely,myši apod.,také se tam práší,takže hygiena nic moc...
>
> Zdraví Pavel
>
>
>

Prosím o radu kde je možno koupit chladící zařízení -box na
uskladnění asi 1000ks souší popřípadě Vaše zkušenosti
s tímto zařízením
děkuji velmi Döme

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Pokud to nemáte příliš daleko,doporučuji návštěvu areálu VÚVč Dol,kde je chladírna řešena ze stavební buňky a izolována fasádním styroporem(sílu přesně nevím,ale cca 60-80 mm to bude),chlazení zajišťuje zařízení instalované odbornou firmou,které zároveň vysušuje vnitřní prostor.Kapacita je větší než 1000 souší,ale vnitřní prostor je oddělen,takže pro sezóní uskladnění menšího množství stačí vevnitř jednoduše zavřít dveře a nechat chlazenou jen polovinu,což by v případě letních veder mělo stačit,a při zaplnění na celou kapacitu zpravidla v srpnu už stačí chladnější noci či rána a ani 30stupňová vedra přes den už tolik neohrozí chladící režim,agregát je vybaven hlídačem teploty a aktivně chladí jen při vystoupání teploty někam k 10 stupňům.
Přes zimu chlazení zpravidla téměř nepracuje,naopak trvá nějakou dobu,než se teplota vnitřního prostoru přiblíží k nule,při déle trvajících tuhých mrazech se dostane i pod nulu(např.zima 2005-2006).
Souše vevnitř jsou umístěny v obdélníkových rámech a ty jsou naskládány ve stojanech nad sebou(zásuvkový systém).
Neberte to jako pravidlo,ale jen jako inspiraci,pro menší chov by stačila třeba jen izotermická nástavba z auta nebo něco podobného,dříve včelaři skladovali dílo třeba pověšené pod střechou včelína v průvanu,ale tam obyčejně mohou včely,myši apod.,také se tam práší,takže hygiena nic moc...

Zdraví Pavel

A jinak, pokud se jedná o větší chladírnu, jsou dnes docela velké možnosti zkombinovat chlazení chladírny s vytápěním tepelným čerpadlem , nejlépe asi vzduch - voda nebo zřejmě docela dobře i voda - voda. Hlavně pokud to čerpadlo má využití i v létě, třebas na předehřev užitkové teplé vody nebo na ohřev vody v bazénu....

No, co se týká toho, jestli někdo chladírnu potřebuje nebo ne, to je věc podrobného rozboru jeho způsobu včelaření. Jestli chce třeba chladit podstatnou část úrody medu, aby ji zpracoval v klidu někdy přes zimu nebo jestli chce jen od podletí po jaro uchovávat rezervní prázdné plásty....
Ono pro nárazové snůšky a rychlý rozvoj je uchovávání prázdných plástů za normální teploty poněkud nouzové řešení, plásty uchovávané v chladu by měly být zřetelně kvalitnější.
Stejně tak i s prostorem, jaký má k dispozici.

Jinak to řešení, co jsem popsal, není v žádném případě na stavební povolení. není to nic jiného než zařízení umístěné někde v místnosti , které není nijak napevno spojené se stavbou. To spíš na stavební povolení - změnu určení místnosti, by byla přeměna celé místnosti na chladírnu.
Práce pro projektanta,hm, jako projektant jsem svého času u stavby nějakých boxů byl, takže přesně vím, co to obnáší a jak bych to dělal, akorát na to chlazení bych si asi někoho sjednal.

Ono jinak není problém si tu chladírnu dát udělat, akorát pokud si to člověk objedná na klíč a je to pro nějaké větší množství plástů, bavíme se tady o investici řádu až stovek tisíc.....
Pokud si to člověk dělá sám, udělá si to levněji, jenže zase pokud se netrefí, buď bude platit docela dost za elektřinu - 5 - 10 včelstev by muselo nosit med jen na to, nebo to bude mít životnost pár let a potom to bude muset rozhodit, vyměnit dost věcí a znova postavit.

Pěkně jsi to rozebral
Ale:
1) dotyčný nám nás neiformoval pro kolik včelstev to bude. Takže nevíme jestli to vůbec potřebuje.
2) jaký prostor má k dispozici
3) to co rozvádíš je již na stavební povolení a práce pro prjektanta a chladírenskou firmu. To by se asi ptal úplně jinde než tady na fóru.
4) Podle mne je to nadšenec který ani snad netuší , že pro pár desítek včelstev mu stačí jen přístřešek.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: chlad?c? za??zen?
> Datum: 06.10.2011 08:51:52
> ----------------------------------------
> V první řadě se musí člověk zamyslet, jak se tam bude s těmi plásty
> manipulovat. Nejvíc na prostoru uspoří, když tam budou stojany a plásty se
> budou dávat do nich. Případně když plásty budou ve speciálních plechových
> bednách nebo nějakých paletách z drátu a kulatiny, které samy zabírají
> velmi malý prostor. Poněkud větší prostor bude třeba, pokud se tam plásty
> budou dávat ručně v obyčejných nástavkách coby bednách. Ještě větší prostor
> bude třeba, pokud se bude mechanizovat a do chladírny se budou ty plásty
> zavážet třeba na europaletách.
> Dále musí být dopředu jasné, jestli plásty budou jen jednoho druhu, takže
> bude možné zaprat chladírnu až po vrata a potom zase vybrat nebo jestli
> budou plásty více druhů a bude je nutné vybírat na přeskáčku, potom bude
> třeba zvolit trochu větší prostor, aby byl přístup ke všem druhům, které je
> třeba vzít. Takže podle počtu druhů navýšit prostor. Prostor chladírny
> potom musí být co nejvíc čtvercového tvaru, aby na stejný objem bylo co
> nejmíň izolace. Včetně izolace podlahy, protože tou by šlo teplo. Hlavně v
> létě nebo pokud je pod podlahou další prostor, tak i v zimě. Pokud to bude
> bedna v nějaké místnosti, tak taky vnějšími rozměry té bedny by měly být
> optimálně využity rozměry místnosti.
>
> Co se týká izolace, tak ta v kombinaci s venkovní teplotou zásadně určuje
> spotřebu chladicího agregátu a tím určuje hlavní provozní náklady
> chladírny. Spotřeba energie na chlazení je dána za prvé množstvím chladu,
> který je potřeba na ochlazení náplně chladírny, to znamená těch plástů v
> bednách plus případně medu v bednách. Potom dlouhodobě množstvím tepla,
> které přes izolaci proniká dovnitř. Neboli kvalitou izolace a teplotou
> místnosti. Bude až dvojnásobný rozdíl ve spotřebě, pokud chladírna bude v
> místnosti obřívané v létě sluncem, kde bude 35 st C nebo chladné místnosti,
> kde bude i v létě 20 st C. ještě větší rozdíl bude od podzimu do jara,
> pokud se bude jednat o vytápěnou nebo nevytápěnou místnost.
> Myslím, že při dobré izolaci by se dala udělat chladírna, kde by byla při
> teplotě 0 až + 5 st C uvnitř chladírny spotřeba 10 - 30 wattů chladicího
> výkonu na metr kubický chlazeného prostoru. Zvláště pokud by se jednalo o
> větší chladírnu.
>
> Výkon chladicího agregát potom určuje potřebná rychlost ochlazení v daném
> režimu. Na příklad pokud se zaveze celá chladírna najednou plásty plnými
> medu a požaduje se prochlazení těch plástů za pár hodin, bude potřeba výkon
> dost velký. Pokud stejnou náplň vystačí vychladit do týdne nebo pokud se
> bude zavážet naněkolikrát a ještě prázdnými plásty, pode potřebný chladicí
> výkon násobně menší. Čím menší chladicí agregát, tím jsou menší ztráty v
> době, kdy neběží naplno, pokud už chladicí agregát není tak malý, že je i
> při normálním provozu chladírny přetěžován a potom je poruchový a má nízkou
> životnost.
>
> Co se týká vlastní konstrukce chladírny, uvažuji tady skříňovou umístěnou
> někde uvnitř nějaké místnosti, tak tam asi zálěží, jaké má kdo dovednosti,
> zkušenosti a dostupný materiál. Izolace musí být všude, dveře musí mít
> zavěšení, které je ke skříni přitlačuje celou plochu, ne obyčejné panty,
> takže nějaké těsnění tam po celé ploše je funkční. Izolace zvenku by měla
> být chráněna mechanicky a potom proti průniku vlhkosti skrz izolaci na
> vnitřní stěnu, protože přo teplotě 0 - 5 st C by tam docházelo ke
> kondenzaci vlhkosti.....
>
> Na cca 800 - 900 plástů 39x24, pokud by se zaváželo ručně v nástavcích a
> byly by to jen plásty jednoho druhu by to mohlo vypadat asi takhle. Moje
> čtvercové nástavky jsou na 10 plástů , vnější rozměry 46 - 52 , aby mohl
> vzduch proudit a dobře se nástavky uchopovaly, beru rozměr 55 x 55 Nástavky
> se budou dávat po sedmi, to je výška 182 cm plus dole rošt rozvádějící
> chlad a vzduch cca15 cm a nahoře rezervní prostor pro totéž a pro
> manipulaci taky cca 15 cm, takže vnitřní výška chladírny bude 210 cm.
> Nástavky se budou ukládat v půdorysu 4x3, což vyžaduje plochu 220x165. Pro
> chladicí registr a odvod zkondenzované vlhkosti potom vzadu plochu 165 x 20
> cm. Takže vnitřní prostor chladírny by měl mít rozměry výšku 210, hloubku
> 250, šířku 165 cm. Izolace nahozeno 20 cm polystyrenu ze stran plus shora
> plus 15 cm tvrdého polystyrenu zespoda. Plus k tomu 3 cm na materiál na
> opláštění polystyrenu. Panty a uzavírání vrat s rezervou dalších 40 cm .
> Venkovní rozměry chladírny tedy budou výška 251 cm, šířka 211, hloubka 336.
> Přitom se ještě někde musí najít místo pro chladicí agregát a před vraty
> musí být volný prostor kvůli otevírání. Rozměry jsou v centimetrech.
>
> Jedná se o úsporné provedení, kde uvnitř chladírny je pro proudění vzduchu
> a rozvádění chladu poměrně málo místa. Takže pokud se chladírna zaveze
> najednou, i když tam bude hodně výkonný agregát, budou se rámky z tohoto
> důvodu vychlazovat až dny. Což by mohl být problém, pokud by tam byly larvy
> zavíječe. Ty by se slezly dohromady a vytvořily hnízdo izolované
> pavučinami. Pokud by se vyžadovalo ochlazování během hodin, muselo by se
> tam pro poudění nechat víc volného prostoru a udělat nějakou cirkulaci.
>
> Výkon chladicího agregátu by v úsporném provedení by mohl být, nahozeno
> někde mezi 400 - 800 watty, takže by mohl stačit agregát z větší chladničky
> či mrazničky. Muselo by se ověřit propočtem izolace, kde by se musely
> započíst i tepelné mosty, které by zase závisely na konkrétní konstrukci
> chladírny. Pokud by to bylo někde v technických prostorech, stálo by za to
> zvážit, jestli by výparník agregátu nemohl být někde za stěnou, kde by svým
> teplem odm podzimu do jara přitápěl, zatímco místnost s chldírnou by byla
> nevytápěná a chladná.
>
> To by měly být asi všechny hlavní otázky, které by při stavbě chladírny
> bylo nutno zodpovědět. Zbývá to jen konkrétně udělat.....
>
>
>

V první řadě se musí člověk zamyslet, jak se tam bude s těmi plásty manipulovat. Nejvíc na prostoru uspoří, když tam budou stojany a plásty se budou dávat do nich. Případně když plásty budou ve speciálních plechových bednách nebo nějakých paletách z drátu a kulatiny, které samy zabírají velmi malý prostor. Poněkud větší prostor bude třeba, pokud se tam plásty budou dávat ručně v obyčejných nástavkách coby bednách. Ještě větší prostor bude třeba, pokud se bude mechanizovat a do chladírny se budou ty plásty zavážet třeba na europaletách.
Dále musí být dopředu jasné, jestli plásty budou jen jednoho druhu, takže bude možné zaprat chladírnu až po vrata a potom zase vybrat nebo jestli budou plásty více druhů a bude je nutné vybírat na přeskáčku, potom bude třeba zvolit trochu větší prostor, aby byl přístup ke všem druhům, které je třeba vzít. Takže podle počtu druhů navýšit prostor. Prostor chladírny potom musí být co nejvíc čtvercového tvaru, aby na stejný objem bylo co nejmíň izolace. Včetně izolace podlahy, protože tou by šlo teplo. Hlavně v létě nebo pokud je pod podlahou další prostor, tak i v zimě. Pokud to bude bedna v nějaké místnosti, tak taky vnějšími rozměry té bedny by měly být optimálně využity rozměry místnosti.

Co se týká izolace, tak ta v kombinaci s venkovní teplotou zásadně určuje spotřebu chladicího agregátu a tím určuje hlavní provozní náklady chladírny. Spotřeba energie na chlazení je dána za prvé množstvím chladu, který je potřeba na ochlazení náplně chladírny, to znamená těch plástů v bednách plus případně medu v bednách. Potom dlouhodobě množstvím tepla, které přes izolaci proniká dovnitř. Neboli kvalitou izolace a teplotou místnosti. Bude až dvojnásobný rozdíl ve spotřebě, pokud chladírna bude v místnosti obřívané v létě sluncem, kde bude 35 st C nebo chladné místnosti, kde bude i v létě 20 st C. ještě větší rozdíl bude od podzimu do jara, pokud se bude jednat o vytápěnou nebo nevytápěnou místnost.
Myslím, že při dobré izolaci by se dala udělat chladírna, kde by byla při teplotě 0 až + 5 st C uvnitř chladírny spotřeba 10 - 30 wattů chladicího výkonu na metr kubický chlazeného prostoru. Zvláště pokud by se jednalo o větší chladírnu.

Výkon chladicího agregát potom určuje potřebná rychlost ochlazení v daném režimu. Na příklad pokud se zaveze celá chladírna najednou plásty plnými medu a požaduje se prochlazení těch plástů za pár hodin, bude potřeba výkon dost velký. Pokud stejnou náplň vystačí vychladit do týdne nebo pokud se bude zavážet naněkolikrát a ještě prázdnými plásty, pode potřebný chladicí výkon násobně menší. Čím menší chladicí agregát, tím jsou menší ztráty v době, kdy neběží naplno, pokud už chladicí agregát není tak malý, že je i při normálním provozu chladírny přetěžován a potom je poruchový a má nízkou životnost.

Co se týká vlastní konstrukce chladírny, uvažuji tady skříňovou umístěnou někde uvnitř nějaké místnosti, tak tam asi zálěží, jaké má kdo dovednosti, zkušenosti a dostupný materiál. Izolace musí být všude, dveře musí mít zavěšení, které je ke skříni přitlačuje celou plochu, ne obyčejné panty, takže nějaké těsnění tam po celé ploše je funkční. Izolace zvenku by měla být chráněna mechanicky a potom proti průniku vlhkosti skrz izolaci na vnitřní stěnu, protože přo teplotě 0 - 5 st C by tam docházelo ke kondenzaci vlhkosti.....

Na cca 800 - 900 plástů 39x24, pokud by se zaváželo ručně v nástavcích a byly by to jen plásty jednoho druhu by to mohlo vypadat asi takhle. Moje čtvercové nástavky jsou na 10 plástů , vnější rozměry 46 - 52 , aby mohl vzduch proudit a dobře se nástavky uchopovaly, beru rozměr 55 x 55 Nástavky se budou dávat po sedmi, to je výška 182 cm plus dole rošt rozvádějící chlad a vzduch cca15 cm a nahoře rezervní prostor pro totéž a pro manipulaci taky cca 15 cm, takže vnitřní výška chladírny bude 210 cm. Nástavky se budou ukládat v půdorysu 4x3, což vyžaduje plochu 220x165. Pro chladicí registr a odvod zkondenzované vlhkosti potom vzadu plochu 165 x 20 cm. Takže vnitřní prostor chladírny by měl mít rozměry výšku 210, hloubku 250, šířku 165 cm. Izolace nahozeno 20 cm polystyrenu ze stran plus shora plus 15 cm tvrdého polystyrenu zespoda. Plus k tomu 3 cm na materiál na opláštění polystyrenu. Panty a uzavírání vrat s rezervou dalších 40 cm . Venkovní rozměry chladírny tedy budou výška 251 cm, šířka 211, hloubka 336. Přitom se ještě někde musí najít místo pro chladicí agregát a před vraty musí být volný prostor kvůli otevírání. Rozměry jsou v centimetrech.

Jedná se o úsporné provedení, kde uvnitř chladírny je pro proudění vzduchu a rozvádění chladu poměrně málo místa. Takže pokud se chladírna zaveze najednou, i když tam bude hodně výkonný agregát, budou se rámky z tohoto důvodu vychlazovat až dny. Což by mohl být problém, pokud by tam byly larvy zavíječe. Ty by se slezly dohromady a vytvořily hnízdo izolované pavučinami. Pokud by se vyžadovalo ochlazování během hodin, muselo by se tam pro poudění nechat víc volného prostoru a udělat nějakou cirkulaci.

Výkon chladicího agregátu by v úsporném provedení by mohl být, nahozeno někde mezi 400 - 800 watty, takže by mohl stačit agregát z větší chladničky či mrazničky. Muselo by se ověřit propočtem izolace, kde by se musely započíst i tepelné mosty, které by zase závisely na konkrétní konstrukci chladírny. Pokud by to bylo někde v technických prostorech, stálo by za to zvážit, jestli by výparník agregátu nemohl být někde za stěnou, kde by svým teplem odm podzimu do jara přitápěl, zatímco místnost s chldírnou by byla nevytápěná a chladná.

To by měly být asi všechny hlavní otázky, které by při stavbě chladírny bylo nutno zodpovědět. Zbývá to jen konkrétně udělat.....

Také si k tomu pořiďte nějaký zápisník. Všechno je třeba znamenat a tyhle záznamy jsou nejdůležitější. Datum, kolik spadlo roztočů, stačí po spad po týdnu, počítají se všichni roztoči, jaké léčivo jste použil, spad po léčivu. A samozřejmě také poznámky o vývoji včelstva. A když máte víc údajů, potom můžete porovnávat. Účinost léčiva, ve kterém období vývoje včelstva padá nejvíc roztočů, výhoda je možnost mikroskopu a pozorovat poškození roztočů včelami. Je to zábava na večery a hledání souvislostí.