Včelařská konference

V první řadě se musí člověk zamyslet, jak se tam bude s těmi plásty manipulovat. Nejvíc na prostoru uspoří, když tam budou stojany a plásty se budou dávat do nich. Případně když plásty budou ve speciálních plechových bednách nebo nějakých paletách z drátu a kulatiny, které samy zabírají velmi malý prostor. Poněkud větší prostor bude třeba, pokud se tam plásty budou dávat ručně v obyčejných nástavkách coby bednách. Ještě větší prostor bude třeba, pokud se bude mechanizovat a do chladírny se budou ty plásty zavážet třeba na europaletách.
Dále musí být dopředu jasné, jestli plásty budou jen jednoho druhu, takže bude možné zaprat chladírnu až po vrata a potom zase vybrat nebo jestli budou plásty více druhů a bude je nutné vybírat na přeskáčku, potom bude třeba zvolit trochu větší prostor, aby byl přístup ke všem druhům, které je třeba vzít. Takže podle počtu druhů navýšit prostor. Prostor chladírny potom musí být co nejvíc čtvercového tvaru, aby na stejný objem bylo co nejmíň izolace. Včetně izolace podlahy, protože tou by šlo teplo. Hlavně v létě nebo pokud je pod podlahou další prostor, tak i v zimě. Pokud to bude bedna v nějaké místnosti, tak taky vnějšími rozměry té bedny by měly být optimálně využity rozměry místnosti.

Co se týká izolace, tak ta v kombinaci s venkovní teplotou zásadně určuje spotřebu chladicího agregátu a tím určuje hlavní provozní náklady chladírny. Spotřeba energie na chlazení je dána za prvé množstvím chladu, který je potřeba na ochlazení náplně chladírny, to znamená těch plástů v bednách plus případně medu v bednách. Potom dlouhodobě množstvím tepla, které přes izolaci proniká dovnitř. Neboli kvalitou izolace a teplotou místnosti. Bude až dvojnásobný rozdíl ve spotřebě, pokud chladírna bude v místnosti obřívané v létě sluncem, kde bude 35 st C nebo chladné místnosti, kde bude i v létě 20 st C. ještě větší rozdíl bude od podzimu do jara, pokud se bude jednat o vytápěnou nebo nevytápěnou místnost.
Myslím, že při dobré izolaci by se dala udělat chladírna, kde by byla při teplotě 0 až + 5 st C uvnitř chladírny spotřeba 10 - 30 wattů chladicího výkonu na metr kubický chlazeného prostoru. Zvláště pokud by se jednalo o větší chladírnu.

Výkon chladicího agregát potom určuje potřebná rychlost ochlazení v daném režimu. Na příklad pokud se zaveze celá chladírna najednou plásty plnými medu a požaduje se prochlazení těch plástů za pár hodin, bude potřeba výkon dost velký. Pokud stejnou náplň vystačí vychladit do týdne nebo pokud se bude zavážet naněkolikrát a ještě prázdnými plásty, pode potřebný chladicí výkon násobně menší. Čím menší chladicí agregát, tím jsou menší ztráty v době, kdy neběží naplno, pokud už chladicí agregát není tak malý, že je i při normálním provozu chladírny přetěžován a potom je poruchový a má nízkou životnost.

Co se týká vlastní konstrukce chladírny, uvažuji tady skříňovou umístěnou někde uvnitř nějaké místnosti, tak tam asi zálěží, jaké má kdo dovednosti, zkušenosti a dostupný materiál. Izolace musí být všude, dveře musí mít zavěšení, které je ke skříni přitlačuje celou plochu, ne obyčejné panty, takže nějaké těsnění tam po celé ploše je funkční. Izolace zvenku by měla být chráněna mechanicky a potom proti průniku vlhkosti skrz izolaci na vnitřní stěnu, protože přo teplotě 0 - 5 st C by tam docházelo ke kondenzaci vlhkosti.....

Na cca 800 - 900 plástů 39x24, pokud by se zaváželo ručně v nástavcích a byly by to jen plásty jednoho druhu by to mohlo vypadat asi takhle. Moje čtvercové nástavky jsou na 10 plástů , vnější rozměry 46 - 52 , aby mohl vzduch proudit a dobře se nástavky uchopovaly, beru rozměr 55 x 55 Nástavky se budou dávat po sedmi, to je výška 182 cm plus dole rošt rozvádějící chlad a vzduch cca15 cm a nahoře rezervní prostor pro totéž a pro manipulaci taky cca 15 cm, takže vnitřní výška chladírny bude 210 cm. Nástavky se budou ukládat v půdorysu 4x3, což vyžaduje plochu 220x165. Pro chladicí registr a odvod zkondenzované vlhkosti potom vzadu plochu 165 x 20 cm. Takže vnitřní prostor chladírny by měl mít rozměry výšku 210, hloubku 250, šířku 165 cm. Izolace nahozeno 20 cm polystyrenu ze stran plus shora plus 15 cm tvrdého polystyrenu zespoda. Plus k tomu 3 cm na materiál na opláštění polystyrenu. Panty a uzavírání vrat s rezervou dalších 40 cm . Venkovní rozměry chladírny tedy budou výška 251 cm, šířka 211, hloubka 336. Přitom se ještě někde musí najít místo pro chladicí agregát a před vraty musí být volný prostor kvůli otevírání. Rozměry jsou v centimetrech.

Jedná se o úsporné provedení, kde uvnitř chladírny je pro proudění vzduchu a rozvádění chladu poměrně málo místa. Takže pokud se chladírna zaveze najednou, i když tam bude hodně výkonný agregát, budou se rámky z tohoto důvodu vychlazovat až dny. Což by mohl být problém, pokud by tam byly larvy zavíječe. Ty by se slezly dohromady a vytvořily hnízdo izolované pavučinami. Pokud by se vyžadovalo ochlazování během hodin, muselo by se tam pro poudění nechat víc volného prostoru a udělat nějakou cirkulaci.

Výkon chladicího agregátu by v úsporném provedení by mohl být, nahozeno někde mezi 400 - 800 watty, takže by mohl stačit agregát z větší chladničky či mrazničky. Muselo by se ověřit propočtem izolace, kde by se musely započíst i tepelné mosty, které by zase závisely na konkrétní konstrukci chladírny. Pokud by to bylo někde v technických prostorech, stálo by za to zvážit, jestli by výparník agregátu nemohl být někde za stěnou, kde by svým teplem odm podzimu do jara přitápěl, zatímco místnost s chldírnou by byla nevytápěná a chladná.

To by měly být asi všechny hlavní otázky, které by při stavbě chladírny bylo nutno zodpovědět. Zbývá to jen konkrétně udělat.....