Včelařská konference

Postu léčení pak podléhá veterině v jejíž půsovnosti se včelstva nacázejí. a léčiva se ovjednávají u té zo v jejíž ovodu jste ZO tak má jakýs takýs přehled čím léčite. Není to však bezpodmínečnou podmínkou.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mare <maresfranta/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> Datum: 18.10.2011 16:34:26
> ----------------------------------------
> Díky, ale nejedná se mi o dotace.
> Chtěl bych pouze"vyfasovat" léčiva u organizace, na jejímž území mám
> registrována včelstva, abych mohl léčit v režimu této organizace.
> Nevím však, jakým způsobem a kdy o dodání léčiva žádat.
> Logické by bylo požádat k 1.9., kdy hlásím počet zazimovaných včelstev i ve
> své domovské organizaci.
> Jaký však mám použít formulář?
> Díky F.Mareš
>
>
>

Díky, ale nejedná se mi o dotace.
Chtěl bych pouze"vyfasovat" léčiva u organizace, na jejímž území mám registrována včelstva, abych mohl léčit v režimu této organizace.
Nevím však, jakým způsobem a kdy o dodání léčiva žádat.
Logické by bylo požádat k 1.9., kdy hlásím počet zazimovaných včelstev i ve své domovské organizaci.
Jaký však mám použít formulář?
Díky F.Mareš

O dotace se žádá u své ZO není rozhodující kde jsou včelstva umístěna.
Nečlenové žádaj jen u jedné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mare <maresfranta/=/tiscali.cz>
> Předmět: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> Datum: 18.10.2011 15:39:02
> ----------------------------------------
> Dobrý den,mám několik včelstev umístěných na území sousední ZO.
> Chtěl bych tato včelstva léčit v režimu této ZO.
> O dotace žádám u své organizace, která mi strhává částku na léčiva pro
> včelstva na "domácím"stanovišti.
> Jak a kdy mám žádat o léčiva pro včelstva, jež mám umístěna na území "cizí"
> ZO?
> Existuje na to nějaký speciální formulář?
> Díky F.Mareš
>
>
>

Dobrý den,mám několik včelstev umístěných na území sousední ZO.
Chtěl bych tato včelstva léčit v režimu této ZO.
O dotace žádám u své organizace, která mi strhává částku na léčiva pro včelstva na "domácím"stanovišti.
Jak a kdy mám žádat o léčiva pro včelstva, jež mám umístěna na území "cizí" ZO?
Existuje na to nějaký speciální formulář?
Díky F.Mareš

Včera jsem dělal ráno aer. Varidolem. Výsledek spadu z 31 včelstev od 0-297. Ta nula mi je podezřelá, včelstvo je lepší průmer co do síly obsednutí uliček. Těch 297 mě moc nepřekvapilo, protože tohle včelstvo mělo celé podletí nejvyšší přirozený spad. Kde jinde byl spad na kusy za týden, tak u toho včelstva byl spad kolem 20ks. Další nejhorší výsledek byl 123 roztočů. Průměr na včelstvo 52,7 roztočů, takže podle průměru je to pro mě standardní spad. A do průměru stanoviště se mi vešlo 23 včelstev. Letošní ošetření 2xFormidol v srpnu a teď aer. Varidolem.

prosim o radu ak mam v tomto obdoby denny spad kliestika 2,5 je to vela ci malo liecil som gabonom 2 pasikmi dakujem.

Od roku 2011 musí vést každá nezisková organizace pokud pobírá státní dotace,( a to včelaři pobírají od Min.zemědělství). musí vést podcojné účetnictví.
Takže už neplatí to co bylo v roce 2004, ale tato nová skutečnost ?

Je to tabulka kódu ASCII (American Standard Code for Information Interchange), kterou sem někdo asi plácnul omylem. Pokud to někoho zajímá, další viz http://cs.wikipedia.org/wiki/ASCII
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of fedfgh
Sent: Sunday, October 16, 2011 10:19 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: erty

Dec       Hex       Znak       Význam
0       00       NUL
1       01       SOH       Start of Header
2       02       STX       Start of Text
3       03       ETX       End of Text
4       04       EOT       End of Transmission
5       05       ENQ       Enquiry
6       06       ACK       Acknowledge
......

Chtěl bych k časovému rozložení léčení citovat z nařízení Veterinární správy " Mezi jednotlivými ošetřeními musí být dodržena minimální přestávka 9 dnů,přičemž třetí ošetření nesmí být provedeno před 20.listopadem 2011"Není zde nic o přestávce 2 až 3 týdny.I když třetí ošetření je už potom lepší provést aerosolem. V naší ZO ho provádíme až v 1.dekádě prosince.

. Vypadá to jak aski výpis ovládací řeči jehličkových tiskáren Epson z doby před Windowsy
-----------

Jedná se o ASCII tabulku - Kodovaní pro komunikaci na 7 bitů = 128 - bez hačků a čárek - do Windows NT užívaný v mikropočítačích a PC - dlouholetý mez. standard. Mám dojem, že až z dob dálnopisů.

Honza (89.176.144.114) --- 18. 10. 2011
Re: Spad roztočů (54437) (54445) (54447)
... Přeléčení 1x Formidol jsem provedl na stanovišti s průměrem spadu 1120 roztočů koncem července (max. denní teploty 24,18,16,19°C). Na stanovišti s průměrem spadu 590 roztočů jsem provedl začátkem srpna(max. denní teploty 26,27,27,26°C).Spady po aplikaci byly desítky roztočů. Mohla mít na to vliv ta teplota.
Nyní řeším další problém. 1. fumigaci jsem dělal 11.10. Další je doporučována za 2 až 3 týdny, což už mají být nižší teploty. Zítra bude ideální teplota pro fumigaci. Tak co teď? H.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Honzo, díky za údaje! Omlouvám se, ale abych se přiznal, tak těm číslům moc nerozumím, o jaké přesně spady se jedná (1120, 590)? I u nás mezi kolegy se vede už druhým rokem debata, zda by nebylo lepší fumigovat podruhé už po týdnu a ne po 14 dnech. Je to tak 50 na 50. Ale píšete, že Vaše včelstva jsou už bez plodu ... Tu já bych asi preferoval max. účinnost ošetření (když už se tedy provádí), a na tu je třeba dobrá teplota. Fumigovat za nízké teploty je sice dobré na odškrtnutí jednoho bodu v chemické válce, ale efektivita je asi sporná, i když jsou kolegové, kteří tvrdí, že i za nižší teploty to funguje, když se včelstvo trochu rozleze, nebo za použití třeba Grifinu ... Těžko říct, já bych fumigoval, dokud je relativně teplo a v té chvíli, kdy včely přestanou létat, ale přiznám, že se učím a od toho jsou tu povolanější. A najít tu pravou chvíli je někdy hodně subtilní. Hodně cenných informací o problému je na Včelařském foru ... Ještě návrh: když už to takhle počítáte a zkoušíte vyhodnotit, což je dobré, neuvažoval jste o tom, že byste se zaregistroval do VMS a tam se o údaje podělil o ostatními? Ale nejen to, získal byste cenné srovnávací údaje o situaci a metodách jiných kolegů ...
Jiří

Jiří Matl napsal:
Ještě pozn.: jestliže koncem srpna padá přirozeně kolem 10 denně, pak je to na razantnější zásah, než na 1x Formidol, což pravím po podobné zkušenosti z r. 2007 (ostatně kdy jste ho dal, jak a jaké byly podmínky a účinnost?)
-----------------------------------------------------------
Díky za odpověď. Přeléčení 1x Formidol jsem provedl na stanovišti s průměrem spadu 1120 roztočů koncem července (max. denní teploty 24,18,16,19°C). Na stanovišti s průměrem spadu 590 roztočů jsem provedl začátkem srpna(max. denní teploty 26,27,27,26°C).Spady po aplikaci byly desítky roztočů. Mohla mít na to vliv ta teplota.
Nyní řeším další problém. 1. fumigaci jsem dělal 11.10. Další je doporučována za 2 až 3 týdny, což už mají být nižší teploty. Zítra bude ideální teplota pro fumigaci. Tak co teď? H.

No, nevím, jestli se takhle projevuje hekr. Vypadá to jak aski výpis ovládací řeči jehličkových tiskáren Epson z doby před Windowsy.

Kdo se k nám naboural,doufejme že provider to tam dlouho nenechá.

Dec        Hex        Znak        Význam
0        00        NUL
1        01        SOH        Start of Header
2        02        STX        Start of Text
3        03        ETX        End of Text
4        04        EOT        End of Transmission
5        05        ENQ        Enquiry
6        06        ACK        Acknowledge
7        07        BEL        Bell
8        08        BS        Backspace
9        09        HT        Horizontal Tab
10        0a        LF        Line Feed
11        0b        VT        Vertical Tab
12        0c        FF        Form Feed
13        0d        CR        Carriage Return
14        0e        SO        Shift Out
15        0f        SI        Shift In
16        10        DLE        Data Link Escape
17        11        DC1        (XOn)
18        12        DC2        (XOff)
19        13        DC3
20        14        DC4
21        15        NAK        Negative Acknowledge
22        16        SYN        Synchronous Idle
23        17        ETB        End of Transmission Block
24        18        CAN        Cancel
25        19        EM        End of Medium
26        1a        SUB        Substitute
27        1b        ESC        Escape
28        1c        FS        File Separator
29        1d        GS        Group Separator
30        1e        RS        Record Separator
31        1f        US        Unit Separator
       
Dec        Hex        Znak
32        20        SPC
33        21         !
34        22        "
35        23        #
36        24        $
37        25         %
38        26        &
39        27        '
40        28        (
41        29        )
42        2a        *
43        2b        +
44        2c        ,
45        2d        -
46        2e        .
47        2f        /
48        30        0
49        31        1
50        32        2
51        33        3
52        34        4
53        35        5
54        36        6
55        37        7
56        38        8
57        39        9
58        3a         :
59        3b         ;
60        3c        <
61        3d        =
62        3e        >
63        3f         ?
       
Dec        Hex        Znak
64        40        /=/
65        41        A
66        42        B
67        43        C
68        44        D
69        45        E
70        46        F
71        47        G
72        48        H
73        49        I
74        4a        J
75        4b        K
76        4c        L
77        4d        M
78        4e        N
79        4f        O
80        50        P
81        51        Q
82        52        R
83        53        S
84        54        T
85        55        U
86        56        V
87        57        W
88        58        X
89        59        Y
90        5a        Z
91        5b        [
92        5c        \
93        5d        ]
94        5e        ^
95        5f        _
       
Dec        Hex        Znak
96        60        `
97        61        a
98        62        b
99        63        c
100        64        d
101        65        e
102        66        f
103        67        g
104        68        h
105        69        i
106        6a        j
107        6b        k
108        6c        l
109        6d        m
110        6e        n
111        6f        o
112        70        p
113        71        q
114        72        r
115        73        s
116        74        t
117        75        u
118        76        v
119        77        w
120        78        x
121        79        y
122        7a        z
123        7b        {
124        7c        |
125        7d        }
126        7e        ~
127        7f        DEL

Prestup do jine ZO zlepsi pristup k lecivu,ale nevyresi situaci v leceni v puvodni ZO.To uz je lepsi tu smernici opravdu omlatit zdravotakovi o hlavu,a to doslova a ne obrazne.JosPr

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jirka Presl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: varidol
> Datum: 16.10.2011 14:19:36
> ----------------------------------------
> Dobry den
>
> chtel jsem se zeptat kde si mohu koupit lecivo varidol ?
>
> Zdravotnik ZO mi trikrat na muj dotaz rekl ze lecit neni treba/povinne ze
> lecivo nema a mam pouzit kyselinu mravenci
>
> oddelky jsem pres podleti nekolikrat lecil KM a mam prakticky nulovy spad.
>
>
>

"htel jsem se zeptat kde si mohu koupit lecivo varidol ?
Zdravotnik ZO mi trikrat na muj dotaz rekl ze lecit neni treba/povinne ze lecivo nema a mam pouzit kyselinu mravenci "

jestli se i takhle běžně léčí včely....!!!
Ty léčiva teoreticky může vyfasovat a používat, jestli se nepletu, jen veterinář nebo k tomu určená a proškolená osoba v ZO.
Doporučuji najít si stránky příslušné krajské veteriny, stáhnout si tam platnou měrnici o ošetřování včelstev, přečíst si ji a zařídit se podle ní.
Pravděpodobně bude nutné tu směrnici vzít a zdravotníkovi ZO ji omlátit o hlavu (obrazně) A pokud ZO nebude mít ochotu se v léčení zlepšit, doporučuji z takové ZO přestoupit do sousední. Rozumný funkcionář ZO, pokud je jejich sousedem taková problémová ZO, pravděpodobně rád přestup takového včelaře přivítá, protože furt je lepší jezdit nějaký kilometr dál léčit tam včely než z té oblasti snášet kvůli neléčení masívní invazi roztočů.

Dobry den

chtel jsem se zeptat kde si mohu koupit lecivo varidol ?

Zdravotnik ZO mi trikrat na muj dotaz rekl ze lecit neni treba/povinne ze lecivo nema a mam pouzit kyselinu mravenci

oddelky jsem pres podleti nekolikrat lecil KM a mam prakticky nulovy spad.

"Letos je spousta případů skokového zvýšení spadu začátkem září (možná masivní loupeže?), takže i včelstva, která byla doposud relativně v pohodě, mají náhle vážné problémy. Teplé září, plodování, opět nárůst V.d. ... "

Ono by to asi chtělo prozkoumat, jak se chovají roztoči ve vylupovaném včelstvu. Jestli jsou nějakým způsobem schopni tuto situaci ze svého pohledu zvládnout neboli jsou schopni prakticky v plném počtu přeskočit na zlodějky nebo jestli vyloupení včelstva znamená i prakticky úplnou zkázu roztočů. Mně se loupež jeví tak, že většina včel z vylupovaného včelstva zahyne, skončí někde na dně úlu nebo před česnem a jen menšina přežije a odletí do loupícího nebo i jiného včelstva. Ale to je jen můj názor. Nebylo to někde zkoumáno a uveřejněno, třeba ve Včelařských překladech?

jinak pokud většina roztočů je schopna se z vylupovaného včelstva přemístit do loupícího, znamená to, že znatelný nárůst spadu vyvolá i vyčelstvo, které nebylo původně oslabeno roztoči, ale které bylo pouze náchylné k vyloupené kvůli nějaké chybě včelaře. třeba kvůli příliš otevřeným česnům v nástavkových úlech.

Ještě pozn.: jestliže koncem srpna padá přirozeně kolem 10 denně, pak je to na razantnější zásah, než na 1x Formidol, což pravím po podobné zkušenosti z r. 2007 (ostatně kdy jste ho dal, jak a jaké byly podmínky a účinnost?), tedy pokud nechcete jít cestou typu uvidíme, co bude, budeme sledovat ... To je situace i na dlouhodobý odpařovač či na několikanásobné nasazení houbičky. Pokud se mýlím, nechť mě zkušenější opraví. Nebo aspoň na vícenásobný Formidol a pak ještě další kúru. Teď je to už passé, vím. Ale to píšete i Vy sám a sledujete to, což je základ. Letos jsou veliké rozdíly mezi včelstvy ve spadu a situace se pořád hodně mění ...
Nebo se držet oficiální metodiky a vysoký spad hlásit ZO a dál VS, což ukládá vyhláška, kterou, jak se zdá, nikdo v tomhle punktu moc nebere na vědomí. A žádat metodické pokyny a řešení. Když to chtěli, ať to mají. Jasně, je už to teď taky passé ... Letos je spousta případů skokového zvýšení spadu začátkem září (možná masivní loupeže?), takže i včelstva, která byla doposud relativně v pohodě, mají náhle vážné problémy. Teplé září, plodování, opět nárůst V.d. ...
Jiří

Honza (89.176.131.199) --- 16. 10. 2011
Re: Spad roztočů (54437)
Co s tím uděláme ? H.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Můžeme s tím, Honzo, udělat to, že si koupíme kyselinu mravenčí, houbičky či odpařovače a už na jaře za dobrého počasí jeden cyklus, pokud bude ještě co "léčit" (samozřejmě žertuju ... .-) )). A pak monitoring a podle něho v podletí dál, metodika je popsána v řadě míst, viz Včelařské forum, stránky VMS, Moderní včelař... Napsal bych pozdrav: "bez roztočů to nejde", ale radši ho sem psát nebudu ... :-)
Klidný den.
Jiří

Tak jsem včera počítal roztoče po 1. fumigaci ze dvou stanovišť (úpatí hor SM) :
1.       max 1600, min 110, prům 590 – v lese
2.       max 2080, min 80, prům 1120 – na vesnici
Včelstva byla bez jarního ošetření (spad 2,3 roztočů na včelstvo). Po posledním vytočení 1x Formidol, bez Gabonu. Denní spad byl u prům. včelstva koncem srpna 10 roztočů, před fumigaci 20 roztočů - včelstvo bylo již bez plodu. Chybou bylo, že 1x Formidol je málo, neměl jsem žádné léčivo, které bych použil podle výsledku monitoringu. Co s tím uděláme ? H.

jsou to blpci že ho zruřili

Je to dobře podaná informace, samozřejmě k úplnosti by to chtělo jěště doplnit.Zajímala by mne např.lokalita toho stanoviště. Díky.

ALIAMIRI : a spadlo okolo 500 - 700

J.B.: zimní měl 1 roztoč na 21 včelstev
přirozený spad v červn a červenci nízky, po gabonu spad 0až 200,
srpen a září-KM, formidol + 65% houbičky 2x až 5x spady kolem 50
10-14.10 Fumigace ( odstraněm plod asi 1 dm2) spady 50 až 2500 průměr asi 500 roztočů.
Moje hodnocení : vysoké spady jsou způsobeny roztočovým rokem= průběhem počasí a pravděpodobně nižším učinkem Gabonu PA
Nehodnotím to zatím jako katastrofu ale očekávám nějaké ztráty a oslabení některých včelstev s vyššími spady nad 1000
J.B.

Mám podobnou zkušenost.Zatímco přirozený spad byl nepatrný a nebyl nijak markantní ani když jsem na rozhraní července a srpna vložil odpařovače s KM na 4 týdny tak nyní po 1.fumigaci mě padalo 40 - 200 roztočů .Gabon jsem také letos nepoužil,ale podle prvních informací z naší ZO tak to padá i těm co Gabon měli.Jarní měl jsem měl úplně čistou.

Začínají se používat nevratné PET sudy na pivo, na 20 litrů. Má se to jmenovat Petainer KEG podle výrobce, který je má dělat. Asi to bude na medovinu lepší než nerez a podstatně levnější.
Na internetu třeba tady:
http://pivni.info/news/7895-petainer-novinka-na-ceskem-trhu.html

Pár sudů jsem sehnal, ještě když byly zálohovány 500 a byly od sodovky. Vypouštěcí jehlu jsem uřízl na rozbrusce a je to. V tomhle množství je kvasná zátka zbytečná stejně se z toho počítání bublinek akorát zhloupne. Stačí lehce zmuchlat nový obvaz a otvor s ním ucpat. Na klidové období se jen lehce natočí zátka , aby přetlak šel ven a je to. Stáčím hadicí kterou mám suvně připevněnou k tyčce a reguluju si tak výšku kalů. Tu ale musím pouze odhadnout a raději trochu přidám. Teď zrovna míchám rozkvas na další várku/bez varu/ tak uvidíme zájem a odbyt by byl. Zdraví R. Stonjek

Na to je jednoduchý fígl. do stáčecí hadičky se nasadí trubučka ve tvaru písmene U

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nerezov? sud
> Datum: 13.10.2011 20:01:17
> ----------------------------------------
> A jak je to u nerez sudu se stáčením, abych nenabral sedlinu dole? U
> demižonu to je vidět.
> Nemám zkušenost se stáčením, medovinu jsem nedělal, ale asi kdybych se o to
> pokoušel, tak demižon aspoň řídce opletený. Rozbitý demižon, který nebyl
> opletený není nic vyjmečného, to stačí trochu klepnout o dno.
> Nerez soudek bych si představoval něco se dnem do konusu, okénkem u dna a
> spodní výpustí, tak aby se dala solidně vypustit sedlina. Ale to by bylo
> cenově náročnější.
>
>
>

Jaký máte spad ? Denní spad jsem měl od 3 - 5 roztočů na včelstvo. Včera jsem poprvé fumigoval - n a odlehčení a spadlo okolo 500 - 700 roztočů na včelstvo. Únor vzorek 2 roztoči na 23 včelstev. V srpnu včely 2 x přeléčeno formidolem po týdnu. Bez gabonu. Severní morava. Čím silnější včelstvo, tím více roztočů.

A jak je to u nerez sudu se stáčením, abych nenabral sedlinu dole? U demižonu to je vidět.
Nemám zkušenost se stáčením, medovinu jsem nedělal, ale asi kdybych se o to pokoušel, tak demižon aspoň řídce opletený. Rozbitý demižon, který nebyl opletený není nic vyjmečného, to stačí trochu klepnout o dno.
Nerez soudek bych si představoval něco se dnem do konusu, okénkem u dna a spodní výpustí, tak aby se dala solidně vypustit sedlina. Ale to by bylo cenově náročnější.

Krištůfek :Kdo dodržuje svoji léčbu podle veter.vyhlášky,nemusí se starat,roztoče mu spočítají

J. Burgel : pozor pozor to letos neplatí !!!!!!!
Za 5 měsíců si zkuste na toto varování vzpomenout.
J.B.

Krištůfek:
...Počítání v průběhu roku spadlých roztočů je také na zamyšlení.Kdo dodržuje svoji léčbu podle veter.vyhlášky,nemusí se starat,roztoče mu spočítají z odevzdané měli,pokud ji ovšem odevzdá správnou a ne přesátou přes sítko.
.....

Tak si tu měl někdy přesej přes sítko, pak si ty roztoče spočítej a dej do té měli. Nebo nějakým jiným způsobem dojdi k počtu VD ve vzorku. Napiš si na paírek a pak dej vědět. Kolik procent jich asi tak najdou.

Pokud se rád sázíš je rozumné se sázet někte mezi 1/2 a 3/4.

Myslím, že letos dost lidí u nás mělo nulu a teď mají stav včelstev podstatně nižší.
Ale měli v systém důvěru, to je podstatné. :-)

Karel

No zkušennost s tím nemám ale určitě by to na medovinu šlo.Dá se na bazaru sehnat i levně narážecí hlava a tak by to bylo komplet.Kvasnou zátku spíš hadičku z narážeče ponořit do kelímku s vodou a je to.
Už mě to také mockrát napadlo a na You Tube je kolem úpravy a rozebírání kegů toho spousta.Myslím že stačí zadat slovo kegle.

Při přetáčení medoviny jsem rozbil demižon (50l, naštěstí už byla medovina přetočená do druhého). Uvažuju, jestli by nebylo lepší na medovinu pořídit starší KEG sud, dá se koupit do 1000kč, než další 50l demižon (nový cca 700kč italský, a prý vydrží ještě míň než starý český, který jsem rozbil). Výhodou Kegu je hlavně ta nerozbitnost. Nevím ale jaký typ KEGu to má být (s žehličkou? - co to je?) a jak pak nasadit kvasnou zátku. Dá se koupit, nebo by to bylo nutné nějak upravit? Nemáte s tímto prosím někdo zkušenosti?

Také bylo na přednášce řečeno, že v červnu nesmí včelstva strádat, musí maximálně plodovat, aby silně zazimovaly. Proto musí mít místo na plodování, snůšku, nebo zásoby včetně pylu. Pokud je snůšková přestávka, nebo nastanou medardovské deště,je na místě nevytáčet jarní snůšku, nebo přikrmovat. H.
***********************************************************
Nu tedy až kam jsme se dostali s falešnými proroky a ještě navíc mají za ty své bláboly dobře zaplaceno.
Jak mohou včelstva v červnu strádat? Měsíc,který poskytuje jasnou a velmi vydatnou snůšku.Nektaru a pylu se do úlů hrne nejvíce v roce,proto také se vytáčí med,který je jistý,řepka,ovocné stromy , malina a veškeré rostliny právě kvetou koncem května a hlavně v červnu.Takže o tom,že by v této době včelstva strádala,nemůže být vůbec řeč.Že nemají dostatek prostoru pro plodování?Inu chyba včelaře,takováto včelstva si to vyřeší po svém,vyrojí se.Slaboši se nerojí,ty je možno přikrmovat,ale užitek stejně nedají.Jak se říká : víra tvá tě uzdravila,čili kdo nevěří,ať tam běží.Dlouho jsem nic nenapsal do konference,ale poslední příspěvky mne natolik vytočily,že jsem neodolal abych nezareagoval.Ti mladí,kteří začínají se chytají čehokoli a není se čemu divit.Je to k jejich škodě,kdyby byli trochu moudřejší,sehnali by si potřebnou literaturu,prostudovali si ji a neskákali by na ty bláboly zde na konferenci ke své škodě.K čemu je dobré,vědět kdy se líhnou zimní včely,jestli již v červnu či v srpnu?Mnozí pochybují nejenom o tomto,i o jiných věcech a jiné o svých výmyslech chtějí přesvědčovat.Tato věc je dávno vyzkoumána a není zapotřebí o ní pochybovat.Včelař pokud dobře včelaří,toho takovéto prkotiny nezajímají a taky není proč.
Hlavně se o své včely dobře postarat v průběhu celého roku a to je ta ALFA a OMEGA. Počítání v průběhu roku spadlých roztočů je také na zamyšlení.Kdo dodržuje svoji léčbu podle veter.vyhlášky,nemusí se starat,roztoče mu spočítají z odevzdané měli,pokud ji ovšem odevzdá správnou a ne přesátou přes sítko.Tak se mějte dobře,hlavně dobře prodejte letošní med,protože je ho habaděj na skladě.V supermarketech je cena medu za 1 kg přes 130.-Kč,jsou ho tam plné regály,jenže ze dvora prodej je jaksi malý,či má někdo již vyprodáno?

Zimní včely se prý líhnou i v červnu, je to prý dlohodobější proces než se dřív myslelo.
Je to prý výsledek nějakého výzkumu.

A i kdyby ne, a líhly se později, tak ke svému odchování potřebují dostatek včel i zásob a to se bez plodování v červnu obtížně podaří.

-------
Nevím kdo tam co přednášel, ale jestli chtěl říci že včely majímít hodně prostoru i zásob po celý rok, plod a chomáč se pohybuje vertikálně, atd., tak byl blízko pravdy.



Karel

Kazda prestavka v plodovani i ta v cervnu,se musi projevit na sile vcelstva.Pridam svoji letosni zkusenost.Vcelstva,kterym jsem nastavky podstavoval,sla do rojovky v pulce dubna,tam kde jsem nadstavil nastavek pan.sousi a mezisten,potom dalsi a vcely mohly jit nahoru,tam byl klid.Jeden kolega razil heslo:plod se Ti nesmi dotknout strupkove folie a vcely dole site...Je na tom kus pravdy.JosPr

Když už, tak musí plodovat v červenci. Aby na začátku srpna byl dostetek včelek na vychovávání zimních včel. Plodování v červnu je pro přezimování prakticky nepodstatné.

Také bylo na přednášce řečeno, že v červnu nesmí včelstva strádat, musí maximálně plodovat, aby silně zazimovaly. Proto musí mít místo na plodování, snůšku, nebo zásoby včetně pylu. Pokud je snůšková přestávka, nebo nastanou medardovské deště,je na místě nevytáčet jarní snůšku, nebo přikrmovat. H.

Zimní sedliště se mění jak včely spotřebovávají zásoby a posouvají se na plástu a uvolněný prostor, pokud není zanešen na jaře sladinou, slouží jako letní plodiště. Tak jsem to pochopil já a celkem by to i odpovídalo a pozná se to i podle barvy díla.
Potom jde o stavbu v plodišti(obnovu) s uložením zásob, co zase upraví zimní sezení. Když se při obnově díla v plodišti nepodaří udržet dost prostoru pro kladení matky včelstvo jde do zimy slabší.

Určitě velikost.
Mně to tak zhruba orientačně odpovídá, pokud se jedná o potřebný prostor, který má mít včelstvo od srpna k uložení zásob a k zimování a ne o včelami fyzicky obsednutý prostor třeba v zimě za mrazů nebo brzo v předjaří.

Jak to bylo myšleno? Stejná pozice, nebo velikost?

13. říjen 2011 9:32:16, Honza napsal:
> Na přednášce v Ostravě bylo mimo jiné uvedeno: zimní sedliště = letní
> plodiště. Vychází vám to také? H.
>

Na přednášce v Ostravě bylo mimo jiné uvedeno: zimní sedliště = letní plodiště. Vychází vám to také? H.

Mřížku jsem začal používat, když jsem se rozhodl pro výkluzy a chtěl jsem odebrat všechny polonástavky nad velkým plodištěm. Toho co zaplodovala matka v prvním polonástavku moc nebylo a tak jsem nasadil mřížku a vyndal stavební zábranu. A když porovnám zaplodovanou plochu v prvním polonástavku s plochou, která je zaplodovaná ve vystavěném podmetu, tak v tom podmetu je plodu mnohem víc. Proto se také nebráním změnit zaběhnutou sestavu na polonástavek, nástavek a polonástavek. Ten poslední horní bude stejně asi fungovat jako medná komora, kterou si včely sami přirozeně vytvoří. A s přidaným polonástavkem by mi to vycházelo i na to, že bych mohl zrušit i 10cm podmet, síto bych ovšem zachoval z důvodu větrání a kontroly spadu.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: diskuze - MLM (Metoda Líného Muze)
> Datum: 12.10.2011 20:25:27
> ----------------------------------------
> Běžně vystaví odhadem 1.5 - 2 nástavky Optimalu, ale jsou včelstva,
> která vystaví i 4 - opět záleží na stanovišti a matkách. Co se týká
> trubčiny, tak mají naprostou volnost, takže staví podle svojí potřeby.
> Nějak to již nesleduji.
> Zábrany nepoužívám, protože mám nízká dna - 2 cm podmetu, včely nechávám
> stavět v nástavcích, jak jsem psal nad plodištěm. Tímto způsobem se
> vlastně včely průběžně stěhují na nové dílo (většina medu v panenském
> díle) a zespodu odebírám v době klidu, nebo na jaře při první prohlídce
> nástavky s tmavým dílem. Protože zimuji ve více nástavcích (podle síly
> včelstva 4-6 NN Optimalu), bývá první spodní nástavek (někdy i 2) s
> nejtmavším dílem bez včel i pylu.
> Co se týká rojení, myslím, že je to dáno v první řadě geny (Vigor), dále
> pak prostorem a zaměstnaností včel - mají co stavět a díky dostatku
> trubčiny v dosahu i co krmit.
> Myslím, že letošní neúspěch př. Stonjeka s LBV a trubčinou mimo plodiště
> byl právě v tom, že trubčina nebyla včas v dosahu včel, a tento časový
> rozdíl způsobil že se dostaly do rojové nálady (viz. Wright).
> Včely mě již vícekrát přesvědčily, že mají velký potenciál, a umí
> nanosit dostatek medu, ale musejí být ve formě a mít v okolí dostatečnou
> snůšku. Právě ta snůška bude asi nejdůležitější faktor pro jejich
> bezproblémové fungování.
>
> Milan Čáp
>
> Dne 12.10.2011 19:31, Ale Molčík napsal(a):
> > Milane, měl bych prosím jeden dotaz. Kolik rámků nebo polonástavků na
> > volnou stavbu dáváte za sezónu na jedno včelstvo? Ptám se ,protože jsem už
> > před lety zrušil stavební zábrany v podmetu(10cm) a ta včelstva, která
> > podmet prostaví a to hlavně trubčinou, tak rojení se u nich projevuje
> > minimálně a když, tak je to tak v 2pol. kvetení řepky. Proto také uvažuji o
> > tom, že volnou stavbu bych zavedl ve větší míře a bez drátkování. Slibuji
> > si od toho míň práce pro mě a víc práce pro včely. A předpokládám, že
> > postaví víc trubčiny a to by jako větší zátěž pro dělnice, také znamenalo
> > menší rojivost.
> >
>
>
>

AM:
Nemám to vyzkoušeno, ale se sistémem dadant a mednou komorou(polonástavek) nad velkým plodištěm bych se mohl vyhnout mřížce a použít výkluz pod druhým polonástavkem nad velkým plodištěm.
-----------
Ty používáš mřížku u dadntu?
.................
MČ:
- zajistit včelám jarní rozvoj směrem vzhůru
- nezasahovat do plodiště (plodiště je neustále kompaktní) - veškeré
zásahy (rozšiřování, odebírání medu) se dějí nad, v období klidu odeberu
staré dílo pod plodištěm
- včely mají vždy dostatek medných a pylových zásob
-------------------
Podepisuji. .-)
Hlavně to první je to co mě v minulých letech překvapilo, dřív jsem měl pocit, že metodiky doporučují podsazovat. Když jsem ztratil zábrany "ochladit" plodiště, bylo po problému. (po přečtení Wrighta).
Třetí - souhlas
Druhé - jo, ale těžko se odolá. A dřív jsem pár let právě roztahoval plodiště na výšku. Než jsem si přečetl Wrighta. A pochopil. A ušetřil si práci i čas. :-)

---------
Jinak jsem byl párkrát nucen vytáčet jen jednou a nechat včely od května být, a právě proto potvrzuji 1,2,3. Jde to, alepoň u nás - pozdní snůška do podletí, pomalý nástup jara.


Karel

Se snůškou problém nemám, v lužním lese je snůška od časného jara až po lípy. Když je dobrý rok tak javory, řepka, medovice z dubu a lípa. Standartně řepka a lípa. Stavění nad plodištěm vyžaduje dobrou snůšku a silné včelstvo a v dadantu, ve kterých včelařím, medník staví nahoře, jiná možnost ani není a pokud nedávám mřížku tak včely mají v plné sezóně proplodován spodní polonástavek, velký nástavek a asi polovinu dalšího polonástavku nad velkým plodištěm.
Nemám to vyzkoušeno, ale se sistémem dadant a mednou komorou(polonástavek) nad velkým plodištěm bych se mohl vyhnout mřížce a použít výkluz pod druhým polonástavkem nad velkým plodištěm.

Běžně vystaví odhadem 1.5 - 2 nástavky Optimalu, ale jsou včelstva,
která vystaví i 4 - opět záleží na stanovišti a matkách. Co se týká
trubčiny, tak mají naprostou volnost, takže staví podle svojí potřeby.
Nějak to již nesleduji.
Zábrany nepoužívám, protože mám nízká dna - 2 cm podmetu, včely nechávám
stavět v nástavcích, jak jsem psal nad plodištěm. Tímto způsobem se
vlastně včely průběžně stěhují na nové dílo (většina medu v panenském
díle) a zespodu odebírám v době klidu, nebo na jaře při první prohlídce
nástavky s tmavým dílem. Protože zimuji ve více nástavcích (podle síly
včelstva 4-6 NN Optimalu), bývá první spodní nástavek (někdy i 2) s
nejtmavším dílem bez včel i pylu.
Co se týká rojení, myslím, že je to dáno v první řadě geny (Vigor), dále
pak prostorem a zaměstnaností včel - mají co stavět a díky dostatku
trubčiny v dosahu i co krmit.
Myslím, že letošní neúspěch př. Stonjeka s LBV a trubčinou mimo plodiště
byl právě v tom, že trubčina nebyla včas v dosahu včel, a tento časový
rozdíl způsobil že se dostaly do rojové nálady (viz. Wright).
Včely mě již vícekrát přesvědčily, že mají velký potenciál, a umí
nanosit dostatek medu, ale musejí být ve formě a mít v okolí dostatečnou
snůšku. Právě ta snůška bude asi nejdůležitější faktor pro jejich
bezproblémové fungování.

Milan Čáp

Dne 12.10.2011 19:31, Ale Molčík napsal(a):
> Milane, měl bych prosím jeden dotaz. Kolik rámků nebo polonástavků na
> volnou stavbu dáváte za sezónu na jedno včelstvo? Ptám se ,protože jsem už
> před lety zrušil stavební zábrany v podmetu(10cm) a ta včelstva, která
> podmet prostaví a to hlavně trubčinou, tak rojení se u nich projevuje
> minimálně a když, tak je to tak v 2pol. kvetení řepky. Proto také uvažuji o
> tom, že volnou stavbu bych zavedl ve větší míře a bez drátkování. Slibuji
> si od toho míň práce pro mě a víc práce pro včely. A předpokládám, že
> postaví víc trubčiny a to by jako větší zátěž pro dělnice, také znamenalo
> menší rojivost.
>

Milane, měl bych prosím jeden dotaz. Kolik rámků nebo polonástavků na volnou stavbu dáváte za sezónu na jedno včelstvo? Ptám se ,protože jsem už před lety zrušil stavební zábrany v podmetu(10cm) a ta včelstva, která podmet prostaví a to hlavně trubčinou, tak rojení se u nich projevuje minimálně a když, tak je to tak v 2pol. kvetení řepky. Proto také uvažuji o tom, že volnou stavbu bych zavedl ve větší míře a bez drátkování. Slibuji si od toho míň práce pro mě a víc práce pro včely. A předpokládám, že postaví víc trubčiny a to by jako větší zátěž pro dělnice, také znamenalo menší rojivost.

Přidám pár svých zkušeností:
Velikost úlu závisí předně na známých věcech, přičemž největší vliv má
STANOVIŠTĚ, a potom geny. Včely nepřestanou nosit pokud mají v úlu dost
medu, pokud mají nosit kam. Byly by sami proti sobě, vždyť nevědí
dopředu, jak se bude situace v přírodě vyvíjet a zda si zajistí dostatek
potravy. Opravdu v tom není problém, jen zajistit prostor.
Rovněž tak nejsou žádné plásty zničeny zavíječem, když včelstvo dutinu
ovládá, tzn. není oslabeno díky nějakému problému.
Praktikuji jednoduchou metodu s minimem zásahů, včely celoročně na medu
s dostatkem prostoru a přirozená stavba. Odebírám až druhou, dobře
zralou, většinou lipovou snůšku - jarní med je včel. V mých podmínkách
je jarní květový med (ovocné stromy, pampeliška, řepka), potom je
přestávka a následují lípy. Pokud bych odebíral jarní med, neměl bych
jistotu, zda včely nehladovějí.
Držím se jednoduchých a účelných zásad:
- zajistit včelám jarní rozvoj směrem vzhůru
- nezasahovat do plodiště (plodiště je neustále kompaktní) - veškeré
zásahy (rozšiřování, odebírání medu) se dějí nad, v období klidu odeberu
staré dílo pod plodištěm
- včely mají vždy dostatek medných a pylových zásob

V mých podmínkách je potřeba zajistit včasné rozšiřování směrem vzhůru
(duben, květen), přičemž červnové rozšiřování již většinou nemá význam.
Jak jsem psal - záleží především na stanovišti. Někde mám úly nad
hlavu, jinde stačí třeba 6 nástavků Optimalu.
Rojí se mi velmi málo včelstev, což přisuzuji i vlastnostem Vigorek.

Milan Čáp

Dne 11.10.2011 11:10, R. Poláek napsal(a):
> "Včely si s tím medem poradí, samozřejmě. V tom není problém. Myslím ale,
> že včelař, který by se rozhodl v dnešní době vytočit jen jednou za rok by
> tu řepku měl roztahanou všude, i v medu s medovicí. Pro adekvátní množství
> prostoru včelstva by také musel mít nasazeno asi tak šest vysokých nástavků
> - no, nechtěl bych ten šestý z výšky cca 2 metry zvedat. Možná to funguje,
> ale praktické to asi moc nebude."
>
> 6 vysokých nástavků jako minimum je prostý součet zaplněných nástavků v
> případě, že se včelám ty nástavky s medem po zavíčkování vyberou. Je
> otázka, jestli by tolik donesly, kdyby se všechno vybíralo až najednou v
> srpnu. Navíc to platí pro velmi dobré stanoviště, kde je stále nepřetržitá
> snůška. V hodně špatném roce, aspoň u nás, by v květnu zaplnily 1 - 2
> nástavky 39x24 a do srpna to všechno kromě pár kilo proplodovaly.Potom by
> stačily 3 nástavky 39x24,už ve čtvrtém nejspodnějším nástavku by byly
> neobsazené plásty v srpnu likvidovány zavíječem. V dobrém roce by zaplnily
> v květnu 1 - 2 nástavky, u řepky 2 -3 nástavky a potom během června a
> července další dva. Takže by teoreticky potřebovaly až 7 nástavků.
> Prakticky si nejsem jistý, jesli by si při určitém množství medu včelky
> neřekly dost a potom by sběr sladiny podstatně omezily, i kdyby stále měly
> dost plástů na uložení zásob.
> Jak tak ale znám po těch desetiletích místní stanoviště, úplně dostatečné
> by byly 4 nástavky 39 x 24 na včelstvo neboli 40 plástů 39x24. Pokud by
> bylo stanoviště příliš vydatné, prostě by se na něm zvýšil počet včelstev.
> Co se týká rojení, podstatné je , kromě rojových let, podle mých zkušeností
> , aby v úlu bylo dost prostoru v květnu. Později se už včelstva rojí o dost
> méně.
>
> Má to něco do sebe takovéhle včelaření. Na začátku května by se prostě úly
> odlifrovaly ze zahrady někde do lesa. Doma by se místo nich založily
> odělky. Včelař by se přes léto staral jen o oddělky doma. V srpnu by jenom
> vybral med ze včel z lesa, potom zredukoval počet včelstev a oddělků, jak
> potřebuje, protože v lese by bez ošetřování byly znatelné a dost kolísavé
> ztráty včelstev. Ostatní ošetřování by bylo stejné....
> Cena za neošetřování by byla akorát nižší průměrné výnosy ze včelstva....
>

Tak tohle budeš Michale pozorovat častěji a to byl také jeden z důvodů proč jsem přešel na Dadant 448x285. Odpozoroval jsem že na rámcích výšky 232 nebo 240 se včely stahují jen do jednoho horního nástavku a na jaře se jim přes mezeru mezi nástavky s plodováním moc také nechce. Takže abych je "netrápil" s mezerou, přešel jsem na výšku 285 a těch pár centimetrů je na jaře poznat na sezení chomáče je víc roztažen a má tak víc místa pro plodování. A do spodního polonástavku proploduje až když už kvete řepka.

Teď zrovna mám tu zkušenost. Zdúrazňuji že není opakovaná. Loňský oddělek, v létě byl na 5nn. Krmil jsem ho na 4nn. Dnes jsem dával na česno mřížku a podmetem jsem sledoval včely stažené na dvou horních nástavcích. Na panenském díle ze kterého jsem točil med a vrátil jim to.

Ono to neošetřování včelstev by také muselo mít nějakou hranici a to je rojení a VD. VD je celkem v pohodě a je snadno řešitelné. Kontrola spadu po týdnu na podložce je to nejednoduší a nasadit podle situace KM není také nic náročného.
S rojením je to horší. Tady si to nějaký zásah bude žádat. Ze standartních postupů: vyměnit matku za mladou a nebo matečník a odebrat zavíčkovaný plod a včely. Odrojit je dřív, ikdyž ani tahle metoda není 100%. Na ty co by se případně chtěly rojit, jsem zkoušel několik plemenáčů, s rámkem souše a ostatní rámky mezistěn, rozvěsit na stromy podobně jako budky pro ptáky. Chtěl jsem zjistit, jestli je pátračky najdou a roj do nich zalétne, no nestalo se tak. Zastřihování křídla matky, jsem také opustil, matka zůstane sice na zemi, ale roj je na větvi a vysoko. Příští sezónu vyzkouším ten ručník na větvi,ikdyž ho nahradím síťkou na propolis, známému to letos fungovalo. To že vylétne roj na řepce je sice špatné pro snůšku z řepky, ale další snůška už není ohrožena a pokud se podaří roj odchytit, tak není nic lepšího co postaví celé nové plodiště a nanosí z dalších snůšky dost zásob na zimu. Takže využít ho není problém.

"Podle mých zkušeností by včelstva v květnu zanesla plodiště, nahoře by mohla mít prostor, ale to by jim stejně nebránilo v tom, zakládat matečníky a rojit se. Tak bychom akorát docílili rekordních počtů vylítlých rojů a následně opravdu dost velkých ztrát včelstev v důsledku nekvalitních matek (empirie)."

Včely se tolik rojí, protože výrobci matek šlechtí matky v první řadě na silná včelstva a na co největší výnosy dosažené v co největších nástavkových úlech.
Chce to prostě nekupovat otrocky každý rok nové matky, ale aspoň 5 - 10 let vybírat svoje a neměnit přitom metodiku. Potom geny hodně rojivých včelstev prostě "utečou" s roji a zůstanou jen ty geny málo rojivých. Včely se pak prostě budou rojit málo.
Jinak souhlasím, z neošetřovaných včelstev se získá až několikrát méně medu na včelstvo než z těch ošetřovaných, Jde ale o to, že na hodinu práce se včelstvy a tím myslím skutečné práce se včelami, ne jen "přehazování bedniček" rychleji než se včely v nich stačí rozčilit a útočit, může být toho medu nakonec víc.
Přirozeně je to jen odhad, musel oby se to vyzkoušet. nerojivé včely bych i vcelku měl, protože matky z venku už takových 20 let nekupuji, jen vybírám mezi svými, takže v tom by neměl být problém.

Podle mých zkušeností by včelstva v květnu zanesla plodiště, nahoře by mohla mít prostor, ale to by jim stejně nebránilo v tom, zakládat matečníky a rojit se. Tak bychom akorát docílili rekordních počtů vylítlých rojů a následně opravdu dost velkých ztrát včelstev v důsledku nekvalitních matek (empirie). Naši předci dříve vytáčeli med jednou ročně, avšak zjevně se ukázalo výhodnější vytáčet jej vícekrát (a nemyslím tím jen to, že budečáky byly prostorově malé). Nehledě na to, že zde na diskusi máme i takové jedince, kteří mají pravidelně stokilové průměrné výnosy :o). Nějak mi zkrátka uniká výhodnost takového řešení. Je asi lepší umístit do toho pole včelstva blíže k okraji a zkusit se dohodnout se zemědělcem, zda by nepovolil příjezd ke včelám (i třeba za nějaké peníze, které by se vyššími výnosy určitě vrátily).

"Včely si s tím medem poradí, samozřejmě. V tom není problém. Myslím ale, že včelař, který by se rozhodl v dnešní době vytočit jen jednou za rok by tu řepku měl roztahanou všude, i v medu s medovicí. Pro adekvátní množství prostoru včelstva by také musel mít nasazeno asi tak šest vysokých nástavků - no, nechtěl bych ten šestý z výšky cca 2 metry zvedat. Možná to funguje, ale praktické to asi moc nebude."

6 vysokých nástavků jako minimum je prostý součet zaplněných nástavků v případě, že se včelám ty nástavky s medem po zavíčkování vyberou. Je otázka, jestli by tolik donesly, kdyby se všechno vybíralo až najednou v srpnu. Navíc to platí pro velmi dobré stanoviště, kde je stále nepřetržitá snůška. V hodně špatném roce, aspoň u nás, by v květnu zaplnily 1 - 2 nástavky 39x24 a do srpna to všechno kromě pár kilo proplodovaly.Potom by stačily 3 nástavky 39x24,už ve čtvrtém nejspodnějším nástavku by byly neobsazené plásty v srpnu likvidovány zavíječem. V dobrém roce by zaplnily v květnu 1 - 2 nástavky, u řepky 2 -3 nástavky a potom během června a července další dva. Takže by teoreticky potřebovaly až 7 nástavků. Prakticky si nejsem jistý, jesli by si při určitém množství medu včelky neřekly dost a potom by sběr sladiny podstatně omezily, i kdyby stále měly dost plástů na uložení zásob.
Jak tak ale znám po těch desetiletích místní stanoviště, úplně dostatečné by byly 4 nástavky 39 x 24 na včelstvo neboli 40 plástů 39x24. Pokud by bylo stanoviště příliš vydatné, prostě by se na něm zvýšil počet včelstev. Co se týká rojení, podstatné je , kromě rojových let, podle mých zkušeností , aby v úlu bylo dost prostoru v květnu. Později se už včelstva rojí o dost méně.

Má to něco do sebe takovéhle včelaření. Na začátku května by se prostě úly odlifrovaly ze zahrady někde do lesa. Doma by se místo nich založily odělky. Včelař by se přes léto staral jen o oddělky doma. V srpnu by jenom vybral med ze včel z lesa, potom zredukoval počet včelstev a oddělků, jak potřebuje, protože v lese by bez ošetřování byly znatelné a dost kolísavé ztráty včelstev. Ostatní ošetřování by bylo stejné....
Cena za neošetřování by byla akorát nižší průměrné výnosy ze včelstva....

Ovšem je to ve světě celkem běžný způsob přímo vivinutů z tipů nástavkových úlů
Způsob používaný u nás se vyvinul z potřeb malých typů úlů a ze snahy získávat jednodruhové medy.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: diskuze
> Datum: 10.10.2011 23:39:12
> ----------------------------------------
> Radim: "Co se týká zkrystalovaného řepkového medu v plástech, vidím jedinou
> možnost, plásty odvíčkovat, co se dá, to vytočit a zbylý tuhý med v
> plástech prostě vrátit včelám."
> ___________________________
>
> Včely si s tím medem poradí, samozřejmě. V tom není problém. Myslím ale, že
> včelař, který by se rozhodl v dnešní době vytočit jen jednou za rok by tu
> řepku měl roztahanou všude, i v medu s medovicí. Pro adekvátní množství
> prostoru včelstva by také musel mít nasazeno asi tak šest vysokých nástavků
> - no, nechtěl bych ten šestý z výšky cca 2 metry zvedat. Možná to funguje,
> ale praktické to asi moc nebude.
>
>
>

Je to celkem jednoduché:
Pro podmínky prodeje ze dvora a vlastní produkce, stačí běžné kuchyňské podmínky. jedná se totiž o produkt zemědělské výroby
Pro širší použití př. mimo kraj nebo stáčení i cizích medů jedná se již o potravinu, a tam již musejí podmínky odpovídat potravinářským standardům.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: St???rna medu
> Datum: 10.10.2011 18:44:22
> ----------------------------------------
> Vážení, nevíte náhodou o nějakém aktuálním textu, který by řešil požadavky
> na stáčírnu medu? Požadované rozměry, provedení, vybavení sítěmi atd. Zatím
> jsem na žádný článek nenarazil a pouze se dočítám, že vždy záleží na
> konkrétní krajské správě. Někdy mám pocit, že taky záleží, jestli je zrovna
> ve službě Franta nebo Pepa. Případné díky předem.
>
>
>