Včelařská konference

Přidám pár svých zkušeností:
Velikost úlu závisí předně na známých věcech, přičemž největší vliv má
STANOVIŠTĚ, a potom geny. Včely nepřestanou nosit pokud mají v úlu dost
medu, pokud mají nosit kam. Byly by sami proti sobě, vždyť nevědí
dopředu, jak se bude situace v přírodě vyvíjet a zda si zajistí dostatek
potravy. Opravdu v tom není problém, jen zajistit prostor.
Rovněž tak nejsou žádné plásty zničeny zavíječem, když včelstvo dutinu
ovládá, tzn. není oslabeno díky nějakému problému.
Praktikuji jednoduchou metodu s minimem zásahů, včely celoročně na medu
s dostatkem prostoru a přirozená stavba. Odebírám až druhou, dobře
zralou, většinou lipovou snůšku - jarní med je včel. V mých podmínkách
je jarní květový med (ovocné stromy, pampeliška, řepka), potom je
přestávka a následují lípy. Pokud bych odebíral jarní med, neměl bych
jistotu, zda včely nehladovějí.
Držím se jednoduchých a účelných zásad:
- zajistit včelám jarní rozvoj směrem vzhůru
- nezasahovat do plodiště (plodiště je neustále kompaktní) - veškeré
zásahy (rozšiřování, odebírání medu) se dějí nad, v období klidu odeberu
staré dílo pod plodištěm
- včely mají vždy dostatek medných a pylových zásob

V mých podmínkách je potřeba zajistit včasné rozšiřování směrem vzhůru
(duben, květen), přičemž červnové rozšiřování již většinou nemá význam.
Jak jsem psal - záleží především na stanovišti. Někde mám úly nad
hlavu, jinde stačí třeba 6 nástavků Optimalu.
Rojí se mi velmi málo včelstev, což přisuzuji i vlastnostem Vigorek.

Milan Čáp

Dne 11.10.2011 11:10, R. Poláek napsal(a):
> "Včely si s tím medem poradí, samozřejmě. V tom není problém. Myslím ale,
> že včelař, který by se rozhodl v dnešní době vytočit jen jednou za rok by
> tu řepku měl roztahanou všude, i v medu s medovicí. Pro adekvátní množství
> prostoru včelstva by také musel mít nasazeno asi tak šest vysokých nástavků
> - no, nechtěl bych ten šestý z výšky cca 2 metry zvedat. Možná to funguje,
> ale praktické to asi moc nebude."
>
> 6 vysokých nástavků jako minimum je prostý součet zaplněných nástavků v
> případě, že se včelám ty nástavky s medem po zavíčkování vyberou. Je
> otázka, jestli by tolik donesly, kdyby se všechno vybíralo až najednou v
> srpnu. Navíc to platí pro velmi dobré stanoviště, kde je stále nepřetržitá
> snůška. V hodně špatném roce, aspoň u nás, by v květnu zaplnily 1 - 2
> nástavky 39x24 a do srpna to všechno kromě pár kilo proplodovaly.Potom by
> stačily 3 nástavky 39x24,už ve čtvrtém nejspodnějším nástavku by byly
> neobsazené plásty v srpnu likvidovány zavíječem. V dobrém roce by zaplnily
> v květnu 1 - 2 nástavky, u řepky 2 -3 nástavky a potom během června a
> července další dva. Takže by teoreticky potřebovaly až 7 nástavků.
> Prakticky si nejsem jistý, jesli by si při určitém množství medu včelky
> neřekly dost a potom by sběr sladiny podstatně omezily, i kdyby stále měly
> dost plástů na uložení zásob.
> Jak tak ale znám po těch desetiletích místní stanoviště, úplně dostatečné
> by byly 4 nástavky 39 x 24 na včelstvo neboli 40 plástů 39x24. Pokud by
> bylo stanoviště příliš vydatné, prostě by se na něm zvýšil počet včelstev.
> Co se týká rojení, podstatné je , kromě rojových let, podle mých zkušeností
> , aby v úlu bylo dost prostoru v květnu. Později se už včelstva rojí o dost
> méně.
>
> Má to něco do sebe takovéhle včelaření. Na začátku května by se prostě úly
> odlifrovaly ze zahrady někde do lesa. Doma by se místo nich založily
> odělky. Včelař by se přes léto staral jen o oddělky doma. V srpnu by jenom
> vybral med ze včel z lesa, potom zredukoval počet včelstev a oddělků, jak
> potřebuje, protože v lese by bez ošetřování byly znatelné a dost kolísavé
> ztráty včelstev. Ostatní ošetřování by bylo stejné....
> Cena za neošetřování by byla akorát nižší průměrné výnosy ze včelstva....
>