Včelařská konference

"A Radime, těch 20 let s VD a nátěrem plodu už by to chtělo něco udělat. Když to nefunguje na 100%, tak k čemu je to dobrý. Spad 200 po první fum. je při takové chemii krize. Přišel čas na změnu směrem k výběru na lepší odolnost. Ale na to, aby se nechávaly včelstva hynout na bond test, to jsem naprosto proti a odsuzuji to. Metody jak zjistit odolnost jsou i v té kontrole spadu a častější výměně matky od těch které jsou lepší v likvidaci"

Jenže ono to právě funguje a takhle mně to úplně stačí. Z mého hlediska jako včelaře je mně úplně jedno, jestli je spad roztočů po fumigaci 10 anebo 200, obojí má na včely stejný vliv, neboli prakticky žádný. Pokud další léčení proběhne správně tak, jak má a roztoče zdecimuje.
Jinak jasně, že něco budu dělat a vylepšovat. Momentálně to vypadá, že bouřlivé období ve vztahu s místní ZO pominulo a že takové špeky jako třeba že tehdejší předseda ZO zakázal na moje včely v prosinci použít aerosolovací přístroj a podobně se už nebudou opakovat, takže teď zřejmě nastane období klidu . A i jinak to teď bude vypadat, že všechno bude záležet jenom na mně. Takže pokud všechno půjde, jak bych chtěl, bude následovat rozvoj. Podrobněji zatím to napsat nemůžu, protože by to bylo zatím jen takové plánování či žvanění bez reálných podkladů.

Př. Matle kraňka se z jižní moravy, jak jste správně uvedl, začala mezi včelaři do čech dobrovolně šířit už víc jak před 100lety. Na to jsou písemné doklady ze zápisů tehdejších včelařských spolků. To ještě se socíkem a vrchností nemá nic společného, ale těm aspoň vděčíme za relativné čisté plemeno a ne nějakého bastarda, od kterých už před těmi 100lety byly včelaří odrazováni pro bodavost. A staří pamětníci, to že se bodavost zlepšila k dobrému to i potvrzují.
A Radime, těch 20 let s VD a nátěrem plodu už by to chtělo něco udělat. Když to nefunguje na 100%, tak k čemu je to dobrý. Spad 200 po první fum. je při takové chemii krize. Přišel čas na změnu směrem k výběru na lepší odolnost. Ale na to, aby se nechávaly včelstva hynout na bond test, to jsem naprosto proti a odsuzuji to. Metody jak zjistit odolnost jsou i v té kontrole spadu a častější výměně matky od těch které jsou lepší v likvidaci VD.

Moje iformace říkají 6e Krašká včela obývala celý karpatrký masiv a od dělena vyla právě alpami a řekou moravou Morava jako taková byla oním přechodemdvou plemen a tehdejší stát kočil až daleko za Užhorodem

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> Datum: 20.10.2011 12:29:58
> ----------------------------------------
> (e-mailem) --- 20. 10. 2011
> Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO (54464) (54470) (54472) (54486) (54487)
> (54490) (54492) (54493) (54501) (54505) (54506) (54511) (54512)
> Kraňku nám nenařídila žádná vrchnost, ale dohodli se na jejím rozchování
> samotní včelaři na začátku dvacátého století po negativních zkušenostech s
> dovozy jiných plemen Viz. Vlaška. právě kraňka byl zvolena pro její rychlý
> jarní rozvoj a výborné využití raných snůšek. Také však proto že byla
> původní na velké části státu. Převod v českých zemích pak trval cca 50 let.
> Její původní nectnost, velká bodavost pak byla potlačena šlechtěním. Což
> nám umí některé matky i dnes občas předvést.
> Máš také pravdu v tom, že to nejde řešit nákupem protože včela není domácí
> zvíře , ale přírodní tvor využívaný člověkem tak je nutný převod šlechtěním
> na celém území stejným způsobem jako se to dělalo s v předcházejícím
> případě. Takže nečekejme, že se toho někdo z nás dožije.
> pepan
> xxxxxx
> Jasně, Pepane, jistá dohoda to byla, ale jaksi shora a je fakt, že tehdy
> neměli tušení, jak se kraňka bude chovat při kontaktu s V.d. Ale ten guláš,
> který z toho vznikl v prvních desetiletích, ten musel být věru zajímavý.
> Naštěstí se toho pak ujali lidé znalejší a mělo to jistý systém a řád.
> Nicméně dovolím si polemizovat s tvrzením, že tu kraňka byla na "velké
> části státu". Asi je otázka, jak chápat to adjektivum "velké". Protože já
> zatím četl, že byla v podstatě jen na jižní Moravě. Pokud se mýlím, tak se
> rád nechám poučit. Čímž nechci tvrdit, že by tato nebyla "velká" ... :-)
> Chudák A. m. m. Stejně jako v Teutonii, tam to bylo taky ouředně a natvrdo.
> A také dneska tak trochu litují ... Což by zase potvrdili zkušenější ...
> Každopádně i ta kraňka má v tomhle punktu perspektivu, viz např. Vigorky,
> dobré výsledky hygienického chování a testů na čistící pud, což je
> podstatný krok k VSH. Jistě, bude to dlouhá cesta, založená na promyšlené
> metodice a koordinovaných postupech, ale olivy se taky nesázejí pro
> stávající generaci ... ;-)
> Jiří
>
>
>

R. Polášek (85.71.180.241) --- 20. 10. 2011
Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO (54464) (54470) (54472) (54486) (54487) (54490) (54492) (54493) (54501) (54505) (54506) (54511) (54512) (54516)
No, předpokládám, že pokud ta odolnost na varaózu bude velmi významná, pokusí se šlechtitelé základních linií tu vlastnost přišlechtit. Přirozeným způsobem nebo možná dneska už cisgenním způsobem neboli pokud identifikují gen, tak přenosem toho genu.
xxxxxxxxxxx
Radime, abychom nemlátili prázdnou slámu, tak přidám namátkou pár odkazů, které padly i v neděli v Brně.
www.beeweaver.com
www.vshbreeders.org
http://www.toleranzzucht.de/home/

Musí se tím člověk trochu prohrabat a pročíst, ale to k věci patří a taková už je doba ... :-)
Jiří

(e-mailem) --- 20. 10. 2011
Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO (54464) (54470) (54472) (54486) (54487) (54490) (54492) (54493) (54501) (54505) (54506) (54511) (54512)
Kraňku nám nenařídila žádná vrchnost, ale dohodli se na jejím rozchování samotní včelaři na začátku dvacátého století po negativních zkušenostech s dovozy jiných plemen Viz. Vlaška. právě kraňka byl zvolena pro její rychlý jarní rozvoj a výborné využití raných snůšek. Také však proto že byla původní na velké části státu. Převod v českých zemích pak trval cca 50 let. Její původní nectnost, velká bodavost pak byla potlačena šlechtěním. Což nám umí některé matky i dnes občas předvést.
Máš také pravdu v tom, že to nejde řešit nákupem protože včela není domácí zvíře , ale přírodní tvor využívaný člověkem tak je nutný převod šlechtěním na celém území stejným způsobem jako se to dělalo s v předcházejícím případě. Takže nečekejme, že se toho někdo z nás dožije.
pepan
xxxxxx
Jasně, Pepane, jistá dohoda to byla, ale jaksi shora a je fakt, že tehdy neměli tušení, jak se kraňka bude chovat při kontaktu s V.d. Ale ten guláš, který z toho vznikl v prvních desetiletích, ten musel být věru zajímavý. Naštěstí se toho pak ujali lidé znalejší a mělo to jistý systém a řád. Nicméně dovolím si polemizovat s tvrzením, že tu kraňka byla na "velké části státu". Asi je otázka, jak chápat to adjektivum "velké". Protože já zatím četl, že byla v podstatě jen na jižní Moravě. Pokud se mýlím, tak se rád nechám poučit. Čímž nechci tvrdit, že by tato nebyla "velká" ... :-) Chudák A. m. m. Stejně jako v Teutonii, tam to bylo taky ouředně a natvrdo. A také dneska tak trochu litují ... Což by zase potvrdili zkušenější ...
Každopádně i ta kraňka má v tomhle punktu perspektivu, viz např. Vigorky, dobré výsledky hygienického chování a testů na čistící pud, což je podstatný krok k VSH. Jistě, bude to dlouhá cesta, založená na promyšlené metodice a koordinovaných postupech, ale olivy se taky nesázejí pro stávající generaci ... ;-)
Jiří

(e-mailem) --- 20. 10. 2011
Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO (54464) (54470) (54472) (54486) (54487) (54490) (54492) (54493) (54501) (54505) (54506) (54511) (54512)
Kraňku nám nenařídila žádná vrchnost, ale dohodli se na jejím rozchování samotní včelaři na začátku dvacátého století po negativních zkušenostech s dovozy jiných plemen Viz. Vlaška. právě kraňka byl zvolena pro její rychlý jarní rozvoj a výborné využití raných snůšek. Také však proto že byla původní na velké části státu. Převod v českých zemích pak trval cca 50 let. Její původní nectnost, velká bodavost pak byla potlačena šlechtěním. Což nám umí některé matky i dnes občas předvést.
Máš také pravdu v tom, že to nejde řešit nákupem protože včela není domácí zvíře , ale přírodní tvor využívaný člověkem tak je nutný převod šlechtěním na celém území stejným způsobem jako se to dělalo s v předcházejícím případě. Takže nečekejme, že se toho někdo z nás dožije.
pepan
xxxxxx
Jasně, Pepane, jistá dohoda to byla, ale jaksi shora a je fakt, že tehdy neměli tušení, jak se kraňka bude chovat při kontaktu s V.d. Ale ten guláš, který z toho vznikl v prvních desetiletích, ten musel být věru zajímavý. Naštěstí se toho pak ujali lidé znalejší a mělo to jistý systém a řád. Nicméně dovolím si polemizovat s tvrzením, že tu kraňka byla na "velké části státu". Asi je otázka, jak chápat to adjektivum "velké". Protože já zatím četl, že byla v podstatě jen na jižní Moravě. Pokud se mýlím, tak se rád nechám poučit. Čímž nechci tvrdit, že by tato nebyla "velká" ... :-) Chudák A. m. m. Stejně jako v Teutonii, tam to bylo taky ouředně a natvrdo. A také dneska tak trochu litují ... Což by zase potvrdili zkušenější ...
Každopádně i ta kraňka má v tomhle punktu perspektivu, viz např. Vigorky, dobré výsledky hygienického chování a testů na čistící pud, což je podstatný krok k VSH. Jistě, bude to dlouhá cesta, založená na promyšlené metodice a koordinovaných postupech, ale olivy se taky nesázejí pro stávající generaci ... ;-)
Jiří

"Máš také pravdu v tom, že to nejde řešit nákupem protože včela není domácí zvíře , ale přírodní tvor využívaný člověkem tak je nutný převod šlechtěním na celém území stejným spůsobem jako se to dělalo s v předcházejícím případě. Takže nečekejme, že se toho někdo z nás dožije."

No, předpokládám, že pokud ta odolnost na varaózu bude velmi významná, pokusí se šlechtitelé základních linií tu vlastnost přišlechtit. Přirozeným způsobem nebo možná dneska už cisgenním způsobem neboli pokud identifikují gen, tak přenosem toho genu.

Omlouvám se všem, spletl jsem adresu, to je soukromý e-mail.. Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: setkání Brno
> Datum: 20.10.2011 11:17:12
> ----------------------------------------
> Ahoj Zdeňku,
> chtěl jsem se alespoň dodatečně omluvit, chytl jsem v Belgii od Maďarky sedící
> vedle mě nějakou virózu, tak jsem samozřejmě nemohl přijet ašířit to dál.
> Už se mi tu pomalu moje tour krátí, tak bude líp, tak se těším na další setkání.
> Pokud by jste měli nějaký soubor přednášek, nebo nějaký action list ze soboty,
> tak samozřejmě budu rád, kdybys mi ho mohl poslat.
> Pokud by jste potřebovali nějakou mojí asistenci stran těch vojenských prostorů,
> tak samozřejmě rád pomůžu, pokud budu moct.
> Jinak jsem o víkendu fumigoval a padalo tak 200 roztočů, jen jeden oddělek s
> matkou od Leoše Dvorského měl výrazně méně a jedno včelstvo s matkou F1 po
> Sklenar x Wurm výrazně více. Rozdíly samozřejmě nejsou průkazné. Kamarád z
> Diváků mě volal, jestli nebudu mít na prodej včely, že mu už padlo 6 z 11
> včelstev... Léčil kys. mravenčí v létě, fumigaci už nestihl....
> Zatím se měj
> Radek Hubač
>
>
>

Po dlouhé době velmi rozumné slovo. Mělo by se tesat.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> Datum: 20.10.2011 11:05:01
> ----------------------------------------
> Mně vůbec připadá celá tato diskuze jako mlácení prázdné slámy. Já ošetřuji
> včely dneska stejně jako před 20 roky a úplně mně to stačí.
> Říjen dvě fumigace, prosinec jeden aerosol , leden sběr vzorků, březen
> obvykle nátěr plodu a jinak nic. Žádný monitoring, žádné strkání kyseliny
> mravenčí do včelstev, doma mám ještě nějaké formidoly koupené někdy před 10
> lety..... Žádné úhyny na varaózu nemám a ani žádné úhyny tady v okolí jsem
> nezaznamenal.
> Po první fumigaci letos spad cca 200 roztočů na včelstvo, stejně jako vloni
> a předloni....., žádná změna.
> Úhyny přirozeně mám, třebas letos jsem měl doma nějaké problémy a nestihl
> jsem chovat matky, včelstvo s předloňskou matkou odešlo stejně tak jako
> včelstvo s loňskou, ale jinak slabší matkou, asi jsem ji měl už loni
> vybrakovat...
>
> Já vám nerozumím, na co si stěžujete, já mám jen pár včelstev a v ZO jsem
> řadový člen, takže mi nezbývá nic jiného než to léčení brát pasívně tak,
> jak ho ZO dává, ale spousta těch co si tady stěžuje, má mnoho desítek
> včelstev. Už z toho počtu musí automaticky v místní ZO mít pořádné slovo a
> aktivně tyhlety věci ovlivňovat. Kvalitu léčení, množství léčiv,
> předzásobení....
>
> A pokud ani v takovém případě přemnožování roztočů nezvládáte, tak v první
> řadě byste se měli zeptat sami sebe, co asi děláte špatně, že se vám tam ti
> roztoči tak přemnožují! Jestli třeba hoblujete včely za každou cenu, abyste
> měli co nejvíc medu a za něho co nejvíc peněz, kupujete přešlechtěné matky,
> které mají vysoký výnos, ale jinak jsou na varaózu náchylné, nebo něco
> podobného, tak to prostě přestaňte dělat! A pak vám bude stačit běžné
> předepsané léčení....
>
>
>

Kraňku nám nenařídila žádná vrchnost, ale dohodli se na jejím rozchování samotní včelaři na začátku dvacátého století po negativních zkušenostech s dovozy jiných plemen Viz. Vlaška. právě kraňka byl zvolena pro její rychlý jarní rozvoj a výborné využití raných snůšek. Také však proto že byla původní na velké části státu. Převod v českých zemích pak trval cca 50 let. Její původní nectnost, velká bodavost pak byla potlačena šlechtěním. Což nám umí některé matky i dnes občas předvést.
Máš také pravdu v tom, že to nejde řešit nákupem protože včela není domácí zvíře , ale přírodní tvor využívaný člověkem tak je nutný převod šlechtěním na celém území stejným spůsobem jako se to dělalo s v předcházejícím případě. Takže nečekejme, že se toho někdo z nás dožije.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> Datum: 20.10.2011 11:01:25
> ----------------------------------------
> (e-mailem) --- 20. 10. 2011
> Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO (54464) (54470) (54472) (54486) (54487)
> (54490) (54492) (54493) (54501) (54505) (54506)
> Nezapomeň jednu maličkost Různa plemena se chovají rozdílně U vlašky
> přímořské se opravdu zdá že to půjde snad by to mohlo jít i u černé. Je to
> ale ještě hodně dlouhá cesta na desítky let. To nejde JEN TAK koupit v
> TESCU.
> Pepan
> To jistě, Pepane, díky za připomínku, to je samozřejmé. S vlaškou byly u
> nás ostatně vždycky problémy. A Primorska sice vykazuje moc dobré výsledky,
> ale my tu holt zatím musíme mít kraňku z někdejšího nařízení vrchnosti.
> Nicméně i u ní ty rysy jsou a právě to bylo řečeno na zmíněné přednášce.
> Bude to trvat asi déle než u A. m. capensis, ale je jiná cesta? No a A. m.
> m. bych vůbec nezatracoval ... Problém je v tom, že si to musíme vyřešit
> sami, nikoli nákupem prošlechtěných matek odjinud. Ty cenné rysy se v našem
> guláši při přirozeném páření rychle vytratí. Takže sami, postupně cílenými
> kroky, s dobrou metodikou a na bázi domácího chovu a sítě lokálních
> pomocných chovů a přísného výběru a testování.
> Jiří
>
>
>

"Nezapomeň jednu maličkost Různa plemena se chovají rozdílně U vlašky přímořské se opravdu zdá že to půjde snad by to mohlo jít i u černé. Je to ale ještě hodně dlouhá cesta na desítky let. To nejde JEN TAK koupit v TESCU. "

Co se týká kladného vlivu takového dovozu na varaózu, případně i na něco dalšího, tak budiž, to beru.
Já bych jen chtěl upozornit, že dovozem nějakého takového nového plemena bychom si tady rozházeli spousty dnes už prakticky sjednocených parametrů včelstva. Dnešní včelstva jsou každé rozdílné a svým chováním originální, ale jsou jednotně šlechtěná tak, že je možné všechny včelstva ošetřovat stejným způsobem , mít je ve zhruba stejně utepelných úlech, zásahy třeba v předjaří provádět ve zhruba stejnou dobu, podněcování v létě kvůli plodování provádět taky najednou , krmení na zimu provádět taky ve stejnou dobu a do všech včelstev nalít stejné množství.....

To všechno přestane platit, když se tady znova objeví vlašky nebo černé včely a následně jejich kříženci.
Nebude už možné na stanovišti s 10 - 20 včelstvy ošetřovat všechny včelstva úplně stejně podle šablony. Neboli prohlídnout jedno včelstvo a potom podle něho ošetřit všechny. Bude nutné prohlídnout v podstatě každé včelstvo nebo většinu včelstev a každé včelstvo ošetřovat individuálním způsobem. Pokud bude včelař ošetřovat všechna včelstva stejně jak podle šablony, bude významné množství včelstev pětina, čtvrtina, polovina.... ošetřována nesprávně a v nesprávnou dobu a to se projeví podstatným snížením produktivity těchto včelstev.
Biti na tom budou hlavně větší včelaři, u kterých je množství času potřebné na zákrok v jednom včelstvu hlavní parametr.
Já ještě pamatuji včelstva v 70 letech minulého století, kdy takové rozkolísané parametry ve včelstvech byly, tak vím, co to znamená.

Ahoj Zdeňku,
chtěl jsem se alespoň dodatečně omluvit, chytl jsem v Belgii od Maďarky sedící vedle mě nějakou virózu, tak jsem samozřejmě nemohl přijet ašířit to dál.
Už se mi tu pomalu moje tour krátí, tak bude líp, tak se těším na další setkání. Pokud by jste měli nějaký soubor přednášek, nebo nějaký action list ze soboty, tak samozřejmě budu rád, kdybys mi ho mohl poslat.
Pokud by jste potřebovali nějakou mojí asistenci stran těch vojenských prostorů, tak samozřejmě rád pomůžu, pokud budu moct.
Jinak jsem o víkendu fumigoval a padalo tak 200 roztočů, jen jeden oddělek s matkou od Leoše Dvorského měl výrazně méně a jedno včelstvo s matkou F1 po Sklenar x Wurm výrazně více. Rozdíly samozřejmě nejsou průkazné. Kamarád z Diváků mě volal, jestli nebudu mít na prodej včely, že mu už padlo 6 z 11 včelstev... Léčil kys. mravenčí v létě, fumigaci už nestihl....
Zatím se měj
Radek Hubač

Mně vůbec připadá celá tato diskuze jako mlácení prázdné slámy. Já ošetřuji včely dneska stejně jako před 20 roky a úplně mně to stačí.
Říjen dvě fumigace, prosinec jeden aerosol , leden sběr vzorků, březen obvykle nátěr plodu a jinak nic. Žádný monitoring, žádné strkání kyseliny mravenčí do včelstev, doma mám ještě nějaké formidoly koupené někdy před 10 lety..... Žádné úhyny na varaózu nemám a ani žádné úhyny tady v okolí jsem nezaznamenal.
Po první fumigaci letos spad cca 200 roztočů na včelstvo, stejně jako vloni a předloni....., žádná změna.
Úhyny přirozeně mám, třebas letos jsem měl doma nějaké problémy a nestihl jsem chovat matky, včelstvo s předloňskou matkou odešlo stejně tak jako včelstvo s loňskou, ale jinak slabší matkou, asi jsem ji měl už loni vybrakovat...

Já vám nerozumím, na co si stěžujete, já mám jen pár včelstev a v ZO jsem řadový člen, takže mi nezbývá nic jiného než to léčení brát pasívně tak, jak ho ZO dává, ale spousta těch co si tady stěžuje, má mnoho desítek včelstev. Už z toho počtu musí automaticky v místní ZO mít pořádné slovo a aktivně tyhlety věci ovlivňovat. Kvalitu léčení, množství léčiv, předzásobení....

A pokud ani v takovém případě přemnožování roztočů nezvládáte, tak v první řadě byste se měli zeptat sami sebe, co asi děláte špatně, že se vám tam ti roztoči tak přemnožují! Jestli třeba hoblujete včely za každou cenu, abyste měli co nejvíc medu a za něho co nejvíc peněz, kupujete přešlechtěné matky, které mají vysoký výnos, ale jinak jsou na varaózu náchylné, nebo něco podobného, tak to prostě přestaňte dělat! A pak vám bude stačit běžné předepsané léčení....

(e-mailem) --- 20. 10. 2011
Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO (54464) (54470) (54472) (54486) (54487) (54490) (54492) (54493) (54501) (54505) (54506)
Nezapomeň jednu maličkost Různa plemena se chovají rozdílně U vlašky přímořské se opravdu zdá že to půjde snad by to mohlo jít i u černé. Je to ale ještě hodně dlouhá cesta na desítky let. To nejde JEN TAK koupit v TESCU.
Pepan
To jistě, Pepane, díky za připomínku, to je samozřejmé. S vlaškou byly u nás ostatně vždycky problémy. A Primorska sice vykazuje moc dobré výsledky, ale my tu holt zatím musíme mít kraňku z někdejšího nařízení vrchnosti. Nicméně i u ní ty rysy jsou a právě to bylo řečeno na zmíněné přednášce. Bude to trvat asi déle než u A. m. capensis, ale je jiná cesta? No a A. m. m. bych vůbec nezatracoval ... Problém je v tom, že si to musíme vyřešit sami, nikoli nákupem prošlechtěných matek odjinud. Ty cenné rysy se v našem guláši při přirozeném páření rychle vytratí. Takže sami, postupně cílenými kroky, s dobrou metodikou a na bázi domácího chovu a sítě lokálních pomocných chovů a přísného výběru a testování.
Jiří

Nezapomeň jednu maličkost Různa plemena se chovají rozdílně U vlašky přímořské se opravdu zdá že to půjde snad by to mohlo jít i u černé. Je to ale ještě hodně dlouhá cesta na desítky let. To nejde JEN TAK koupit v TESCU.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> Datum: 20.10.2011 10:22:00
> ----------------------------------------
> "... První takový pokus byl v USA, nechat včelstva bez léčení Byla to
> katastrofa. Dodnes se to nedaří."
> xxxxxxxxxxxx
> Kdybyste byl, kolego, minulou neděli v Brně na přednášce Ing. Čermáka,
> viděl byste na základě odborné literatury dokumentované výsledky, že se to
> i přes počáteční (a logické) úhyny postupně začalo dařit a daří se to i
> teď. A nejen tam. Např. jižní Afrika, Francie, Německo, Švédsko, Dánsko ...
> Byla tam i mapa, kde je už registrováno tuším 16 chovatelů V USA
> nabízejících VT matky. Snad něco z toho vyjde v MV.
> Jiří
>
>
>

Josef Menšík napsal:

>>>> K
> tomu, abychom mohli včelařit, jako by tu roztoč nebyl a nehynula nám ani ta
> nejméně odolná včelstva. <<<<
Tak to je to nejhorší popíráš tím vlastně přírodní výběr.
.............

Co já? :)
K tomu právě vede nařizovaný způsob ošetřování včelstev v ČR.

Já tam dávám otázku, jestli to tak opravdu chceme, a má to nějakou perspektvu? :)

RK

"No a k Radimovo poznámce- že veterinář má k dospozici zimní vzorky a podle toho rozhodne.

Proboha, co z nich zjistí? Leda že nějaký moula nevymetl ani podložku. Nebo že byly prolety a podložky jsou prázdné. Víc nic. "

Veterinář žádné vzorky neprohlíží. Veterinář dostane čísla, kolik bylo nalezeno roztočů v zimní měli a podle toho buď neudělá nic nebo předepíše Gabon.

"Jan Cervenka (e-mailem) --- 19. 10. 2011
Re: Oetření včelstev nečlenů ZO (54464) (54470) (54472)

> s fumigacemi jsem se opět vrátil k medicinálnímu oleji. Dává bohatší kouř a
... kde ho, prosim nakupujete ?
S pozdravem
Jan Cervenka
xxxxxxxxxx
Firma Ekolube. www.oleje.cz
Jiří"


V každé lékárně s trochu ochotnějším personálem....
Já z něho dohromady s včelím voskem a dalšími ingrediencemi promazávám starší pracovní boty.

"stretol som sa u znameho vcelara s problemom ze repkovy med sa mu nedari rozpustit v celom objeme.Na spodu kanvy zostava vrstva nerozpusteneho medu,ktora usada aj po premiesani.pokusne sme skusali aj zvysit teplotu cez 50C,no nepomohlo.nasledne sme kanvu premiesali a cele mnozstvo kalneho medu nacapovali do poharov a vlozili do termokomory.Med sa rozpustil krasne do cira,ale v kazdom pohari bolo na dne 5az 10mm bielej hmoty-skrystalizovaneho medu,ktory sa nechcel rozpustit ani zvysenim teploty.Stretli ste sa s niecim takym?Nemoze to byt zvysny"

Teplo prostupuje větším "kusem" ztuhlého medu poměrně pomalu. Zvláště když se v tepelné komoře používá ta správná teplota okolo těch 45 st C a mezi teplem v tepelné komoře a teplotou nerozehřátého medu je potom malý tepelný rozdíl. Flašky od okurek se ztuhlým medem se prohřejou až tak za 24 hodin. Mlékárenská konev se bude prohřívat 2 - 3 dny. Větší nádoba ještě déle. Když se použije vyšší teplota, prohřívání se zrychlí, ale med hned na kraji je potom vystaven příliš velkým teplotám , zatímco med uvnitř ještě rozehřátý není. Určitý kompromis by potom byl, kdyby se v polovině rozehřívání měkký med kolem okrajů vybral a tuhý med z prostředka nechalů dále rozehřívat, jestli by se s tím někdo chtěl piplat.
Co se týká krystalů dole, pokud se konev položila v tepelné komoře na podlahu, ne na nějaký rošt med na dně se rozehřeje nejpozději. Pokud tomu tak nebylo, část cukrů v medu prostě krystalizovala po vytočení pomalu a nerušeně, med nebyl při krystalizaci promícháván a tak v medu vznikly velké krystaly. Ty se rozpouštějí mnohem pomaleji než ostatní med a po celou dobu rozpouštění musí být vyšší teplota. Asi jako byl za socislismu rizdíl mezi rozpouštěním cukru krupice a krystalu, krupice byla stejná jako dnes, krystal byl obvykle tvořen krystaly cukru 2 - 4 milimetry velkými. Dneska mezi nimi rozdíl téměř není, protože velké krystaly cukru se vyrábějí dráž než malé krystaly cukru.

"... První takový pokus byl v USA, nechat včelstva bez léčení Byla to katastrofa. Dodnes se to nedaří."
xxxxxxxxxxxx
Kdybyste byl, kolego, minulou neděli v Brně na přednášce Ing. Čermáka, viděl byste na základě odborné literatury dokumentované výsledky, že se to i přes počáteční (a logické) úhyny postupně začalo dařit a daří se to i teď. A nejen tam. Např. jižní Afrika, Francie, Německo, Švédsko, Dánsko ... Byla tam i mapa, kde je už registrováno tuším 16 chovatelů V USA nabízejících VT matky. Snad něco z toho vyjde v MV.
Jiří

>>>>Otázkou je, jak
dlouho to ještě může vydržet.<<<
Jako u všech patogenů, jednou ta resistence přijde to je jasné
>>>> že se tu nikdo oficiálně nezabýval
> vyhledáním a chovem včelstev proti roztoči více odolných, kdežto ve světě
> méně úspěšné hubení roztočů a větší rezistence na léčiva a třeba i další
> důvody umožnily snahy o odolnější včely.<<<<
První takový pokus byl v USA, nechat včelstva bez léčení Byla to katastrofa. Dodnes se to nedaří.

>>> NA rozdíl od zahraničí, kde už na více místech včelaři nabízejí i roztočům
> odolné matky <<<
Ovšem nejde ale o kraňku, a to je problém.

>>>> K
> tomu, abychom mohli včelařit, jako by tu roztoč nebyl a nehynula nám ani ta
> nejméně odolná včelstva. <<<<
Tak to je to nejhorší popíráš tím vlastně přírodní výběr.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> Datum: 20.10.2011 09:01:59
> ----------------------------------------
> F. Mareš napsal:
> „Asi všichni čeští včelaři chápou rozdíl mezi oficiální metodikou léčení a
> mnohdy tvrdou relitou.
> Myslím si, že ani není dost dobře možné vytvořit bezchybně fungující
> model,s ohledem na nesourodou skladbu včelařících
> v ČR-od profíků až po hoby včelaře.
> Přesto si myslím,že jakási rámcová metodika by měla platit pro všechny a
> věřím,že naprostá volnost by byla ještě méně efektivní než současný model.
> Je lákavé současnou metodiku i s jejími tvůrci spláchnout,ale máme ji čím
> nahradit?
> Je mi jasné,že praktici jako Ruda a Karel si asi poradí,ale co my méně
> pružní?“
> ……………
> Možná je to ještě trochu složitější.
> Možná není pravda ani to, že většina českých včelařů chápe rozdíl mezi
> současnou metodikou a realitou.
> Možná je velmi těžké se dostat z toho matrixu.
> Když vytvoříme úvahu o tom, jak si současný systém chce poradit s roztočem,
> myslím, že je to zhruba takto – vyzkoušeným, co nejbezpečnějším postupem s
> co nejmenším rizikem reziduí dostat nařizováním postupu včelařům roztoče na
> co nejnižší úroveň zejména v bezplodém období, aby neškodil i tomu nejméně
> odolnému včelstvu ani v létě, kdy se ve včelstvu roztoči nejvíce namnoží.
> Jako doplnění potom byly zavedeny gabony po vytočení medu a formidol i v
> průběhu sezóny. Je zřejmě pravda, že tento systém docela dlouhou dobu
> dokázal ochránit včelaře před významnými ztrátami včelstev. Otázkou je, jak
> dlouho to ještě může vydržet.
> Negativní stránkou tohoto systému je, že se tu nikdo oficiálně nezabýval
> vyhledáním a chovem včelstev proti roztoči více odolných, kdežto ve světě
> méně úspěšné hubení roztočů a větší rezistence na léčiva a třeba i další
> důvody umožnily snahy o odolnější včely.
> Výsledek je ten, že náš systém jednou za pár let i těm poctivějším včelařům
> připraví nepříjemné překvapení – i přes nařizované zásahy zůstanou bez
> včel, a navíc se na ně ostatní dívají jako na lajdáky, kteří těm ostatním,
> které právě problém nepostihnul, ohrožují jejich včelstva.
> NA rozdíl od zahraničí, kde už na více místech včelaři nabízejí i roztočům
> odolné matky (jak jsme se mohli dozvědět na včelařské konferenci v Brně v
> přednášce Ing. Čermáka).
> Z toho je myslím možné si udělat zhruba tento závěr – k čemu je „dobrá“
> tato metodika, třeba i zdokonalená a fungující bez lidských selhání? K
> tomu, abychom mohli včelařit, jako by tu roztoč nebyl a nehynula nám ani ta
> nejméně odolná včelstva. A tu se vnucuje myšlenka –je to do budoucna
> perspektivní postoj?
> A další otázka – a k čemu tato metodika dobrá není? K nalezení odolnějších
> včelstev proti komplexu roztoč a viry, a jejich chovu. Pokud se snažíme
> neustále účinně roztoče vyhubit co nejvíc k nule, a pokud toto hubení bude
> účinné, potom se odolnější včelstva mezi těmi neodolnými nemůže podařit
> odhalit. K tomu potřebujeme ve včelách určité procento roztočů. A tu se
> opět vnucuje myšlenka – není už čas tady něco změnit, aby se s odolností
> našich včel mohlo začít něco dělat? Třeba změnit nařizováíní v postupu
> veteriny na doporučení, popřípadě alespoň výjimky, kdo o to bude stát?
> Chceme se tvářit, že má perspektivu včelařit s neodolnými včelstvy?
>
> Radek Krušina
>
>
>

Alesi,skusali sme pohar vo vode cca 80C,ta spodna vrstvicka sa nerozpustila..co sa mi zdalo zvlastne..konzistenciu to ma ako jemne pieskovy med,chuti to uplne normalne,ako zvysna cast medu...

Mareš (78.156.147.86) --- 19. 10. 2011
Re: Ošetření včelstev nečlenů ZO (54464) (54470) (54472) (54486) (54487) (54490) (54492)
Asi všichni čeští včelaři chápou rozdíl mezi oficiální metodikou léčení a mnohdy tvrdou relitou.
Myslím si, že ani není dost dobře možné vytvořit bezchybně fungující model,s ohledem na nesourodou skladbu včelařících
v ČR-od profíků až po hobby včelaře.
Přesto si myslím,že jakási rámcová metodika by měla platit pro všechny a věřím,že naprostá volnost by byla ještě méně efektivní než současný model.
Je lákavé současnou metodiku i s jejími tvůrci spláchnout,ale máme ji čím nahradit?
Je mi jasné,že praktici jako Ruda a Karel si asi poradí,ale co my méně pružní?
F.Mareš
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Také si nemyslím, že všichni čeští včelaři chápou rozdíl mezi oficiální metodou ošetřování a realitou. Bohužel ...
"Vytvořit bezchybně fungující model i s ohledem na nesourodou skladbu včelařících v ČR-od profíků až po hobby včelaře" vypadá sice pěkně, ale v praxi to není z mnoha důvodů možné. Tu je ten rozpor. Proto fandím možnosti dát šanci alternativám, samozřejmě za daných a pro všechny zúčastněné strany přijatelných pravidel. Bylo by to prospěšné především pro obor. Narušilo by to ovšem tu hru o miliony ... Mimochodem: nejde jen o znalost metodiky, ale také o znalost biologie roztoče. Tedy studium, sledování výsledků současného výzkumu etc. ... A přijetí odpovědnosti za svá včelstva, jak už níže kolegové napsali. Takže ne rámcová metodika, ale možnost volby s odborným a na základě výsledků moderních výzkumů vypracovaným pojištěním možných rizik a stanovením záchranných brzd a krizových scénářů. To by byla ta náhrada za stávající jednotnou metodiku, která, jak se zdá, má "jisté" problémy. Neřešme roztoče, řešme včely, jak již dříve pravili zkušenější ...
Jiří

Jan Cervenka (e-mailem) --- 19. 10. 2011
Re: Oetření včelstev nečlenů ZO (54464) (54470) (54472)

> s fumigacemi jsem se opět vrátil k medicinálnímu oleji. Dává bohatší kouř a
... kde ho, prosim nakupujete ?
S pozdravem
Jan Cervenka
xxxxxxxxxx
Firma Ekolube. www.oleje.cz
Jiří

F. Mareš napsal:
„Asi všichni čeští včelaři chápou rozdíl mezi oficiální metodikou léčení a mnohdy tvrdou relitou.
Myslím si, že ani není dost dobře možné vytvořit bezchybně fungující model,s ohledem na nesourodou skladbu včelařících
v ČR-od profíků až po hoby včelaře.
Přesto si myslím,že jakási rámcová metodika by měla platit pro všechny a věřím,že naprostá volnost by byla ještě méně efektivní než současný model.
Je lákavé současnou metodiku i s jejími tvůrci spláchnout,ale máme ji čím nahradit?
Je mi jasné,že praktici jako Ruda a Karel si asi poradí,ale co my méně pružní?“
……………
Možná je to ještě trochu složitější.
Možná není pravda ani to, že většina českých včelařů chápe rozdíl mezi současnou metodikou a realitou.
Možná je velmi těžké se dostat z toho matrixu.
Když vytvoříme úvahu o tom, jak si současný systém chce poradit s roztočem, myslím, že je to zhruba takto – vyzkoušeným, co nejbezpečnějším postupem s co nejmenším rizikem reziduí dostat nařizováním postupu včelařům roztoče na co nejnižší úroveň zejména v bezplodém období, aby neškodil i tomu nejméně odolnému včelstvu ani v létě, kdy se ve včelstvu roztoči nejvíce namnoží. Jako doplnění potom byly zavedeny gabony po vytočení medu a formidol i v průběhu sezóny. Je zřejmě pravda, že tento systém docela dlouhou dobu dokázal ochránit včelaře před významnými ztrátami včelstev. Otázkou je, jak dlouho to ještě může vydržet.
Negativní stránkou tohoto systému je, že se tu nikdo oficiálně nezabýval vyhledáním a chovem včelstev proti roztoči více odolných, kdežto ve světě méně úspěšné hubení roztočů a větší rezistence na léčiva a třeba i další důvody umožnily snahy o odolnější včely.
Výsledek je ten, že náš systém jednou za pár let i těm poctivějším včelařům připraví nepříjemné překvapení – i přes nařizované zásahy zůstanou bez včel, a navíc se na ně ostatní dívají jako na lajdáky, kteří těm ostatním, které právě problém nepostihnul, ohrožují jejich včelstva.
NA rozdíl od zahraničí, kde už na více místech včelaři nabízejí i roztočům odolné matky (jak jsme se mohli dozvědět na včelařské konferenci v Brně v přednášce Ing. Čermáka).
Z toho je myslím možné si udělat zhruba tento závěr – k čemu je „dobrá“ tato metodika, třeba i zdokonalená a fungující bez lidských selhání? K tomu, abychom mohli včelařit, jako by tu roztoč nebyl a nehynula nám ani ta nejméně odolná včelstva. A tu se vnucuje myšlenka –je to do budoucna perspektivní postoj?
A další otázka – a k čemu tato metodika dobrá není? K nalezení odolnějších včelstev proti komplexu roztoč a viry, a jejich chovu. Pokud se snažíme neustále účinně roztoče vyhubit co nejvíc k nule, a pokud toto hubení bude účinné, potom se odolnější včelstva mezi těmi neodolnými nemůže podařit odhalit. K tomu potřebujeme ve včelách určité procento roztočů. A tu se opět vnucuje myšlenka – není už čas tady něco změnit, aby se s odolností našich včel mohlo začít něco dělat? Třeba změnit nařizováíní v postupu veteriny na doporučení, popřípadě alespoň výjimky, kdo o to bude stát?
Chceme se tvářit, že má perspektivu včelařit s neodolnými včelstvy?

Radek Krušina

Mareš:
Pokud budete "hrabat" pouze na vlastním písečku,stejně se problémům nevyhnete.Pro mnoho vašich sousedů je včelaření okrajová záležitost a nemají takový přehled o nákazové situaci jako vy- pro vaše přeléčené včely jsou pak takoví sousedé rizikem.
-----------------------

ANo, právě proto si myslím, že současný halabala systém škodí všem. Lajdákům včely nezachrání, jen jim umožní, že část jim vydrží právě do léta, kdy obohatí okolí o velké množství VD při svém kolapsu - prostě to je asi tak efekt toho jednoho fouknutí aerosolem.

A kdyby se to nechalo asi tak tři roky být, tak by byl klid.

Takhle si naprostá většina včelařů myslí, že je to zbytečná buzerace, je to aby DOL, veterina a další měli peníze a že kdyby se včely nechaly, tak si s tím silné včely určitě poradí.
Já bych je nenutil a nechal to tři roky vyzkoušet a vědělo by se.

Karel

Že nejde med rozpusti úplně, se občas stává.

Nikdy jsem nad tím nekoumal, v medu je spousta druhů cukru, tak to tak beru.

Pokud potřebuji pro některé zákazníky tekutý med v zimě, tak jsme rozehříval v konvi a stáčel přes síto. Hustý zbytek dával zvlášť. Mám ponořené síto ve stáčecí nádobě.

Ale letos šel všechen hned do sklenic a dávám si práci s gramotností zákazníků a nemám problém. ALe prodávám stále stejné klientele. Gramotný zákazník ocení kvalitu.

Naštěstí nemusím prodávat na tržišti, ale i tam bych dal lidem vybrat.
Když to dává někdo do čaje, tak proč by si nekoupil tekutý a musel se s tím patlat.

Karel

Je mi jasné,že praktici jako Ruda a Karel si asi poradí,ale co my méně pružní?
F.Mareš
-------------
No ti ostatní musí vzít na vědomí, že ve skutečnosti žádný systém neexistuje, i když se to jako systém tváří a dost lidí co je to živí to za systém vydává.
Je to přesně v duchu a tradici soudruha Potěmkina.

Pokud to nepochopí včelař, bude riskovat úhyny.

Já bych si ten systém přál. ALe nemůže existovat. Ztaím. Chtělo by to v každé ZO alepoň tak 1/5 až 1/10 gramotných a vzdělaných, kteří by navíc měli vliv na rozhodování.
(to je scifi při současnýchg stanovách)

Pak by si nechali nahlásit kolik kdo měl spad po prvním léčení společně s tím jak tlumil v létě. Z toho by zjistili, s jakým stavem jdou do zimy a podle toho doporurčili přitvrdit oproti loňsku, nebo i polevit, případně pomohli se zimním hubením.
Místo odesílámí zimních vzorků by se vzorky po posledním hubení (tedy spad po posledním zásahu - ne ten měsíční "přirozený" spadů) skontrolovaly - měly by být na nule. A když ne, tak metodika, nemetodika, by se zasáhlo ještě v období od Vánoc do poloviny ledna. To je šance, že jsou včely ještě bez plodu. A metodika s tím taky počítá. Nenařizuje vybírat vzorky na Silvestra.

No a přes léto by se u nich sházely informace o spadu, jak je kdo sleduje. A podle toho by vydali varování, doporučení, nebo by situaci hodnotili jako klidnou, nebo by naopak otevřeli spolkovou almaru a vyndali Gabony.
Pokud by k tomu fungoval VMS měli by k dispoziciu srovnání s minulými roky i trendy v okolních ZO i okresech. Situace na jihu v určité formě predikuje situaci u nás na severu. Ať již s měsíčním, či ročním spožděním.

ALe toto neexistuje, tak se musí každý přispůsobit a bránit sám!!! Je to pracnější, nákladnější, protože včelař musí počítat s tím, že okolo nekontrolovaně odcházejí včely a dávkuje dřív, častěji a víc.

--------------

No a k Radimovo poznámce- že veterinář má k dospozici zimní vzorky a podle toho rozhodne.

Proboha, co z nich zjistí? Leda že nějaký moula nevymetl ani podložku. Nebo že byly prolety a podložky jsou prázdné. Víc nic.

Doporučuji všem v ZO atd, ať si v rámci zvyšování gramotnosti sejdou při odesílání vzorků. Vezmou olej a z každého vzroku udělají na místě flotaci - tím se každý přesvědčí, že je to snadné a nemusí za to platit.
Někdo ať přeseje měl a ty roztoče, co si každý přinese a najdou se při flotaci přeneste do trošku té měli, spočtěte a zapiště a udělejte stejný vzorek. Toto nic neporušuje, nikdo včelařům nezakazue si dělat samostané vyšetření.
Budete mít informaci včas (sice nevím k čemu, ale můžete udělat výročklu dřív, prohram bude:-) ), ještě v obdobví bez plodu a můžete ještě léčit, a navíc získáte představu jak přesné je vyšetření zimní měli. A můžete se sázet, jak moc se trefí laboratoř. :-) A to tam bud emít čistou měl bez křídel atd - když si připravíte čistou sítkem.

No a příští rok se domluvte a udělejte takovou schůzi asi tak teď, když by mělo být maximálně tak první ošetření včelstev. (Přesto vše okolo sebe určitě najdete pečlivé fčelaře co to neflákají a už mají hotovo.)
A podle spadu po prvním hubení uvidíte, do čeho jdete a jak moc máte v zimě hubit.
V tom jsem s metodikou zajedno, útočit, když je VD nejslapbší - a to je teď, když není plod.
I když jsou asi letos už včelstva co zoufale plodují v marné snaze vytvořit si zimní generaci. Takže bude dojem, že léčivo nefungtuje, a bude se to mastit.

Jo v organizaci by to bylo snadné, tak až tady nějaké budou, tak se rád zapojím. :-)

Karel

Zimní zásoby cukru se stekutit dají také na čirý "med". Já je tavím ve slunečním tavidle ve starém díle. Ale vyzkoušejte Gusto vzít jednu sklenici a trochu víc ji přitopit. Např. klasicky v hrnci s vodou na vařiči. Pokud se to nerozpustí, tak to bude něco jiného než zkrystalizovaný med.

S tím jak se dostat k léčivu má př. Stonjek pravdu a s vlastnímy zásobami na rok dopředu také. Já takovou zásobu Formidolu mám, ikdyž jsem ji nikdy nepotřeboval, tak zkušenosti jiných mě ji přimělo vytvořit.
S př. Marešem se dá souhlasit tak na polovinu, léčit plošně u všech členů jde, ale jen tam kde je vůle se o včely starat a pouze v rámci technického zabezpečení. Aby si včelař s několka kusy nemusel kupovat drahý přístroj na ošetřování v zimě. Ale pokud včelař se za celý rok nepodívá ani na spad, ale naprosto přesně ví co mají dělat druzí, aby mu to nepadalo, tak je lepší a výchovnější nechat každého samostatně rozhodovat a on se ten stav včelařů vyselektuje sám přirozenou cestou. Každý strůjce svého štěstí a vůl žere seno a nelíže med.
A jestli je ta hloupost jen dočasná z nedostatku zkušeností a nebo pohodlnosti, že někdo zjistí jaké je riziko úhynu a za mě rozhodne a nebo je to stav hlouposti vrozené ukazuje čas. Když nějaký sistém nefunguje plošně, ale jenom někde, tak to znamená, že nefunguje.

Takže naposledy zvl. pro ty tupější. Na jedné straně je metodika, která funguje a je dobrá, na druhé straně bordel při kterém se může stát, že v době kdy léčit potřebuji , nemám léky. Nabídl jsem tedy jednoduchý postup jak se k nim dostat nejrychlejší cestou. Kdo použije můj postup do týdne je má a může léčit podle metodiky. Kdo je nesežene je v ...... V žádném případě jsem nevybízel k žádné anarchii. Ono daleko účelnější než přiblble diskutovat je metodiku znát a být připraven, raději na všechno! R. S.

stretol som sa u znameho vcelara s problemom ze repkovy med sa mu nedari rozpustit v celom objeme.Na spodu kanvy zostava vrstva nerozpusteneho medu,ktora usada aj po premiesani.pokusne sme skusali aj zvysit teplotu cez 50C,no nepomohlo.nasledne sme kanvu premiesali a cele mnozstvo kalneho medu nacapovali do poharov a vlozili do termokomory.Med sa rozpustil krasne do cira,ale v kazdom pohari bolo na dne 5az 10mm bielej hmoty-skrystalizovaneho medu,ktory sa nechcel rozpustit ani zvysenim teploty.Stretli ste sa s niecim takym?Nemoze to byt zvysny cukor z jeseneho krmenia?Ja som s mojim medom taky prob.nemal,cukrom nekrmim,tak ma napadla taka suvislost.Vdaka.

Asi všichni čeští včelaři chápou rozdíl mezi oficiální metodikou léčení a mnohdy tvrdou relitou.
Myslím si, že ani není dost dobře možné vytvořit bezchybně fungující model,s ohledem na nesourodou skladbu včelařících
v ČR-od profíků až po hoby včelaře.
Přesto si myslím,že jakási rámcová metodika by měla platit pro všechny a věřím,že naprostá volnost by byla ještě méně efektivní než současný model.
Je lákavé současnou metodiku i s jejími tvůrci spláchnout,ale máme ji čím nahradit?
Je mi jasné,že praktici jako Ruda a Karel si asi poradí,ale co my méně pružní?
F.Mareš

Diskuze s př. Marešem je pro mě ztrátou času. Nepřeji mu, aby stál nad vymřelou včelnicí, kterou tak dobře koordinovaně léčil bez nedodaných léků. Myslím že rozkoukanému a pečlivému včelaři je jasné co jsem chtěl říct. Včely jsou vaše a jen vy máte v rukou jejich další bytí. Zdraví R. Stonjek

Zapoměl jsem dodat což opět svědčí o "odbornosti" diskutujících, že veterinář pouze předepisuje a jinak nic. Předpis se pošle do Dolu a oni pošlou léky /k vám domů/ V případě rychlého nasazení stačí zavolat, hned posílají a předpis se posílá až potom. Už jednou to tak naší ZO poslali, když byla nouze. Kdo v dnešní době nemá léky na sezonu na rok dopředu je hazardér. Skladovat kyselinu a odpařovače by neměl snad být takový problém ne? R. S.

Vašim argumentům rozumím,přesto považuji za smysluplné při léčení včelstev postupovat koordinovaně.Léčení je účinné pokud se provádí ve stejnou dobu na co největším území.Pokud budete "hrabat" pouze na vlastním písečku,stejně se problémům nevyhnete.Pro mnoho vašich sousedů je včelaření okrajová záležitost a nemají takový přehled o nákazové situaci jako vy- pro vaše přeléčené včely jsou pak takoví sousedé rizikem.

No jestli je to anarchie dobrá, ale jak bys nazval situaci, kdy stojíš nad mizejícími včelsty s vědomím, že jsi za neschopného blba, PROTOŽE JSI VE SPRÁVNÝ ČAS NEMĚL LÉKY?? Takže co jsem napsal naní anarchie ale dobrý náhradní způsob jak se do týdne dostat k lékům, který navíc funguje!. Ale ono je pohodlnější se vymlouvat obviňovat jiné a hlavně nemyslet!!!! To že je v některých ZO co se týče léčení bordel, je možné, ale to si musí její členové vyřešit sami. Zdraví R. Stonjek

"Podle čeho - jakých informací - nařídil jeden veterinář Gabon a druhý ne. Státní správa ani veterina natož ČSV žádným informačním systémem ze kterého by byla zřejmá nákazová situace nedisponují. A pokud to nařídil veterinář v lednu, únoru, kdy jsou vydávány vyhlášky, tak by nepomohl ani inf.systém, ale leda snad křišťálová koule. "

Gabon se nařizuje podle počtu roztočů v zimní měli. Přirozeně zprůměrovaných na oblast, ne bodově pro konkrétní včelaře. Aspoň u nás to tak je.
Takže mně připadá předepisování Gabonu relativně jasné a jednoznačné.

Díky za názory.Jednalo se mi o situaci, kdy "sousední" veterinář nařídí plošné ošetření gabonem, zatímco u nás gabon aplikovat nebudeme-kde ho pak vzít?
K názoru Rudy Stonjeka-situaci, kdy si každý objednává léčivo u nejbližšího veterináře a léčí na svou pěst nepovažuji za známku odbornosti ale připadá mi to spíš jako nabádání k chaosu a anarchii.

F.Mareš
---------------
ANarchie pro jedny, pro druhé rozumný přístup.

To mám čekat až mi uhynou včely, jen proto, že někdo nenaříd Gabon a já budu zjičťovat od června, července vzrůstající spady?
Jsou ty ZO tak daleko od sebe, aby bylo jasné, že je vnich naproto odlišná nákazová situace, že v jedné je nařízen Gabon a v druhé ne? V jedné je pro člena s vyšším stupněm napadení Gabon nedostupný a v druhé jej musí nasadit, i když nemá spad.

Podle čeho - jakých informací - nařídil jeden veterinář Gabon a druhý ne. Státní správa ani veterina natož ČSV žádným informačním systémem ze kterého by byla zřejmá nákazová situace nedisponují. A pokud to nařídil veterinář v lednu, únoru, kdy jsou vydávány vyhlášky, tak by nepomohl ani inf.systém, ale leda snad křišťálová koule.
Pokud to jsou dva veterináři v rámci kraje, je otázka jetě naléhavější, postup pro celý kraj nařizuje jedna vyhláška.
A pokud to je jeden veterinář pro dvě ZO, tak to už je vůbec otázka, proč je jedna část okresu jiná než druhá.

Stávající stav je anarchií, kdy rozhodují lidé s různou kvalifikací podle svých pocitů a postojů.

Karel

Díky za názory.Jednalo se mi o situaci, kdy "sousední" veterinář nařídí plošné ošetření gabonem, zatímco u nás gabon aplikovat nebudeme-kde ho pak vzít?
K názoru Rudy Stonjeka-situaci, kdy si každý objednává léčivo u nejbližšího veterináře a léčí na svou pěst nepovažuji za známku odbornosti ale připadá mi to spíš jako nabádání k chaosu a anarchii.

F.Mareš

Nevím, jestli tu náhodou nemlátíme prázdnou slámu... Proškoleni jsou, pokud
vím, prohlížeči včelstev a pak ještě obsluhy - opraváři přístrojů pro
fumigaci. To, že mají být včelstva ošetřena komisionálně, neznamená
přítomnost nějakého "proškoleného komisaře", ale to, že musí být přítomno
více osob, aby byla jistota, že léčení skutečně proběhlo...
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
"No ale o to mi v té otázce právě šlo. Je mezi námi nějaký proškolený
důvěrník oprávnění provádět to "léčení", který by nám sdělil, jak to
proškolení v praxi probíhalo a čeho se týkalo? Mě o fakt zajímá. "

Spíš někdo, kdo má oprávnění pracovat s jedy nebo se zvlášť nebezpečnými
jedy anebo s jedovatými agrochemikáliemi, pokud to není totožné oprávnění.
To nevím.
Už jsem přece napsal o hodně hodin dřív, že ČSV školí jen jako, svým jménem
se zaručuje, že všichni ti důvěrníci, co léčí, jsou proškolení, ale ve
skutečnosti je to proškolení hodně pofidérní až žádné. Hlavně u těch, co
dělají jen fumigaci a ne aerosol.

"No ale o to mi v té otázce právě šlo. Je mezi námi nějaký proškolený důvěrník oprávnění provádět to "léčení", který by nám sdělil, jak to proškolení v praxi probíhalo a čeho se týkalo? Mě o fakt zajímá. "

Spíš někdo, kdo má oprávnění pracovat s jedy nebo se zvlášť nebezpečnými jedy anebo s jedovatými agrochemikáliemi, pokud to není totožné oprávnění. To nevím.
Už jsem přece napsal o hodně hodin dřív, že ČSV školí jen jako, svým jménem se zaručuje, že všichni ti důvěrníci, co léčí, jsou proškolení, ale ve skutečnosti je to proškolení hodně pofidérní až žádné. Hlavně u těch, co dělají jen fumigaci a ne aerosol.

... oprávněný, pardon
JM

R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 10. 2011
Re: varidol (54449) (54450) (54452) (54471) (54473) (54475) (54476) (54480)

obávám se, že definice vyškolené osoby bude v našich zákonech podstatně náročnější a přečtení jednoho listu papíru stačit určitě nebude.
xxxxxxxxxx
No ale o to mi v té otázce právě šlo. Je mezi námi nějaký proškolený důvěrník oprávnění provádět to "léčení", který by nám sdělil, jak to proškolení v praxi probíhalo a čeho se týkalo? Mě o fakt zajímá.
Jiří

obávám se, že definice vyškolené osoby bude v našich zákonech podstatně náročnější a přečtení jednoho listu papíru stačit určitě nebude.

Ve své podstatě je to takto, přečteš si návod a pak už jsi vyškolená osoba. nebo ti to také ukáže důvěrník a je to. Co by jse na tom chtěli školit. Jedině 1) používání kapátka. 2) propíchnití knotu. 3) spočítání nástavků, 4) škrtnutí sirkou, 5) požární předpisy. Tady je ovšem háček, v lese je používání otevřeného ohně přísnězakázáno . A teť babo raď

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 19.10.2011 10:57:56
> ----------------------------------------
> R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 10. 2011
> Re: varidol (54449) (54450) (54452) (54471) (54473)
> .. Papírově to jsou léčiva, která může používat jen vyškolená osoba. To
> znamená veterinář nebo osoba, která prokazatelně prošla příslušným školením
> a má na manipulaci s takovým léčivem oprávnění. V případě důvěrníka ZO,
> který léčí, je toto kryto ČSV.
> xxxxxxxxxxxxxxxxxx
> Pokud jsem dobře četl příbalový leták k Varidolu, který jsem si koupil na
> předpis vystavený veterinářem, nic takového jsem tam nenašel. Důvěrníci a
> nákazoví referenti by samozřejmě být proškoleni měli, ale návod na letáku
> je přehledný a jasný.
> xxxxxxxxxxxxx
>
> Člověk bez oprávnění by se toho léčiva neměl dotknout.
> xxxxxxxxxxxxxx
> Dotknout bychom se toho opravdu neměli, je to fakt dost jed, to, čím včely
> "léčíme" ... :-) Když jsem v amitrazu onehdá koupal psa kvůli demodikóze,
> tak mi to nešťastnou náhodou stříklo pod brýle do oka, když se po ukončení
> procedury logicky oklepal (moje chyba ...) a byl to docela tanec ... Ale
> psovi to pomohlo ...
> xxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Kdysi jsem dokonce na veterině hledal takového veterináře, který by mi
> léčil včely místo ZO. Ovšem jediné, co jsem viděl, byla pořádná panika mezi
> veterináři, když jsem to po nich chtěl.
> xxxxxxxxxxxxx
> Pokud jde o veterináře, tak pokud není zrovna včelařem, tak se té panice
> mezi nimi nedivím. Většina z nich nikdy živé včely v úlu asi ani neviděla
> .. Natož aby měla praktické zkušenosti s tím, jak je "léčit". Čest a dík
> výjimkám ...
>
>
>

Dne Wednesday 19 of October 2011 08:29:44 e-mail/=/nezadan napsal(a):

> s fumigacemi jsem se opět vrátil k medicinálnímu oleji. Dává bohatší kouř a

Dobry den,

kde ho, prosim nakupujete ?

--



S pozdravem

Jan Cervenka

R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 10. 2011
Re: varidol (54449) (54450) (54452) (54471) (54473) (54475) (54476)

". Papírově to jsou léčiva, která může používat jen vyškolená osoba. To znamená veterinář nebo osoba, která prokazatelně prošla příslušným školením a má na manipulaci s takovým léčivem oprávnění. V případě důvěrníka ZO, který léčí, je toto kryto ČSV.
xxxxxxxxxxxxxxxxxx
... Pokud jsem dobře četl příbalový leták k Varidolu, který jsem si koupil na předpis vystavený veterinářem, nic takového jsem tam nenašel.
xxxxxxxxxxxxx "
No nevím nevím. Dokud není průšvih, nic se neděje. Chleba se bude lámat, až bude ten průšvih. Pravidlem ale bývá, že pokud se něco dlouhodobě všelijak plácá a šidí, tak potom ten nešťastník, který je za ten průšvih zodpovědný, to tvrdě odnese.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Dobrá, Radime, souhlasím s tím, že pokud se něco plácá a šidí ... etc. Ale pokud se to provádí v souladu s metodikou zveřejněnou na příbalovém letáku ... A dodávám, že je podstatné, aby se to tak dělalo, ono to tam není jen pro srandu ... Nebo je ještě něco víc za touto publikovanou metodikou, co se nedozvědí ti, kdo si to legálně koupí s tím letákem, a co na rozdíl od nich vědí jen ti, kdo byli jinak proškoleni systémem veteriny či svazu? Pak bych to jako včelař, jenž nese odpovědnost za včelstva svá i včelstva sousedů a kolegů docela rád věděl.
Jiří

". Papírově to jsou léčiva, která může používat jen vyškolená osoba. To znamená veterinář nebo osoba, která prokazatelně prošla příslušným školením a má na manipulaci s takovým léčivem oprávnění. V případě důvěrníka ZO, který léčí, je toto kryto ČSV.
xxxxxxxxxxxxxxxxxx
Pokud jsem dobře četl příbalový leták k Varidolu, který jsem si koupil na předpis vystavený veterinářem, nic takového jsem tam nenašel. Důvěrníci a nákazoví referenti by samozřejmě být proškoleni měli, ale návod na letáku je přehledný a jasný.
xxxxxxxxxxxxx "

No nevím nevím. Dokud není průšvih, nic se neděje. Chleba se bude lámat, až bude ten průšvih. Pravidlem ale bývá, že pokud se něco dlouhodobě všelijak plácá a šidí, tak potom ten nešťastník, který je za ten průšvih zodpovědný, to tvrdě odnese.

R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 10. 2011
Re: varidol (54449) (54450) (54452) (54471) (54473)
... Papírově to jsou léčiva, která může používat jen vyškolená osoba. To znamená veterinář nebo osoba, která prokazatelně prošla příslušným školením a má na manipulaci s takovým léčivem oprávnění. V případě důvěrníka ZO, který léčí, je toto kryto ČSV.
xxxxxxxxxxxxxxxxxx
Pokud jsem dobře četl příbalový leták k Varidolu, který jsem si koupil na předpis vystavený veterinářem, nic takového jsem tam nenašel. Důvěrníci a nákazoví referenti by samozřejmě být proškoleni měli, ale návod na letáku je přehledný a jasný.
xxxxxxxxxxxxx

Člověk bez oprávnění by se toho léčiva neměl dotknout.
xxxxxxxxxxxxxx
Dotknout bychom se toho opravdu neměli, je to fakt dost jed, to, čím včely "léčíme" ... :-) Když jsem v amitrazu onehdá koupal psa kvůli demodikóze, tak mi to nešťastnou náhodou stříklo pod brýle do oka, když se po ukončení procedury logicky oklepal (moje chyba ...) a byl to docela tanec ... Ale psovi to pomohlo ...
xxxxxxxxxxxxxxxx

Kdysi jsem dokonce na veterině hledal takového veterináře, který by mi léčil včely místo ZO. Ovšem jediné, co jsem viděl, byla pořádná panika mezi veterináři, když jsem to po nich chtěl.
xxxxxxxxxxxxx
Pokud jde o veterináře, tak pokud není zrovna včelařem, tak se té panice mezi nimi nedivím. Většina z nich nikdy živé včely v úlu asi ani neviděla ... Natož aby měla praktické zkušenosti s tím, jak je "léčit". Čest a dík výjimkám ...

"Veterinář si ho může objednat (dodají mu to stejně jako jiná léčiva), v lékárně (která dělá i veterinární léčiva) na předpis by ho musel objednat také. Domluvte se přímo s vetem. Lahvička včetně knotů vás vyjde +- na stovku. Ale prosím, když už budete léčit sám, tak dle metodiky. Ne aby Vás napadlo používat ho v létě třeba místo KM, nebo fumigovat 10x. Pak je ještě otázka zda fumigovat spíše MP10 nebo Varidolem. Já se snažím přípravky střídat, ale co je lepší... težko říct."

Papírově to jsou léčiva, která může používat jen vyškolená osoba. To znamená veterinář nebo osoba, která prokazatelně prošla příslušným školením a má na manipulaci s takovým léčivem oprávnění. V případě důvěrníka ZO, který léčí, je toto kryto ČSV. Případně možná by to papírově mohl aplikovat zemědělec, který má oprávnění pracovat s agrochemikáliemi.
Člověk bez oprávnění by se toho léčiva neměl dotknout.

Pokud si to léčivo objednává soukromník přes veterináře, papírově správně by měl ten veterinář s tím léčivem přijet a osobně nastrkat ty nakapané zapálené knoty do včelstev, tak, jak velí oficiální metodika. Nebo přijet s přístrojem a nafoukat si to do včelstva. Přirozeně si za to taky nechat zaplatit.

Fakt je, že se to nesleduje, ale pokud bude nějaký horlivý účředník, pošťouchat se v tom může.

Kdysi jsem dokonce na vaterině hledal takového veterináře, který by mi léčil včely místo ZO. Ovšem jediné, co jsem viděl, byla pořádná panika mezi veterináři, když jsem to po nich chtěl.

Honza Zátka (e-mailem) --- 19. 10. 2011
Re: varidol (54449) (54450) (54452) (54471)
... Pak je ještě otázka zda fumigovat spíše MP10 nebo Varidolem. Já se snažím přípravky střídat, ale co je lepší... težko říct.
xxxxxxxxxxxxxxx
S amitrazem nikdo vlastně moc asi neví, je to hodně zajímavá otázka! ..., ale MP 10 obsahuje tau fluvalinat, a to je pěkné svinstvo (totéž, co v Gabonu PF ...). U acrinathrinu a fluvalinatu při užití a střídání Gabonu PA a PF funguje křížová resistence, takže střídání nepomůže. Ale jak je to u střídání amitrazu a fluvalinatu, to je otázka pro odborníky a výzkumníky. Na to máme výzkumný ústav s.r.o, takže to by byla otázka pro odborníky tam shromážděné.
Jiří

Veterinář si ho může objednat (dodají mu to stejně jako jiná léčiva), v lékárně (která dělá i veterinární léčiva) na předpis by ho musel objednat také. Domluvte se přímo s vetem. Lahvička včetně knotů vás vyjde +- na stovku. Ale prosím, když už budete léčit sám, tak dle metodiky. Ne aby Vás napadlo používat ho v létě třeba místo KM, nebo fumigovat 10x. Pak je ještě otázka zda fumigovat spíše MP10 nebo Varidolem. Já se snažím přípravky střídat, ale co je lepší... težko říct.


------------ Původní zpráva ------------
Od: Jirka Presl <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: varidol
Datum: 19.10.2011 07:41:43
----------------------------------------
lze nejak varidol ziskat od veterinare ? je to na predpis predpokladam

existuje nejaka lekarna kde lze lecivo vyzvednout ?

myslím si, že je to o komunikaci. I když nejste členem místní ZO, rozumný člověk se dohodne. Jinak stačí vzít med k nejbližšímu veterináři a nechat si napsat recept. Ten zašlete do Dolu a za týden máte léky doma poštou. Nechápu vaši "odbornost" že toto nevíte. Tenhle postup je tuším bez dotace. Nejjednodušší je ale domluvit se doma. S nekomunikujícími nečleny je potíž. Jeden takový se u nás vyskytuje tak si ho nevšímáme a je to v pohodě. Jinak s fumigacemi jsem se opět vrátil k medicinálnímu oleji. Dává bohatší kouř a jeho životnost je mnohonásobně větší. U vody česnem mám pocit že se ani nestihne dostat do medníku. Jinak jsem silně nas... na kvalitu olejniček zvláště těch s plastovými středy. Mizerná životnost mnohdy jen několik včelstev. Během první fumigace jsem odrovnal 2. Přesnost dávkování je ve hvězdách. Takže nasrán jsem torza a nefunkční olejničky vložil do popelnice a vše předělal na injekční stříkačku 10 ml. Takže jedna náplň mě stačí na 6 včelstev. Prostě dělám to jak Poláci a je to kvalitou o úplně jiném. Z původního Zalu tak zbyl jenom kryt žároviště. Nikdy jsem snad hůře neinvestoval 2 500 na takový šmejd. Rostočů jsou mraky, budu netrpělivě čekat na jaro. Letos jsem poprvé úmyslně vystavil svoje včelstva vyššímu infekčnímu tlaku.V polovině července jsem dal 2 x kyselinu po 2 dní a jinak nic. Ze 100 včelstev už jich je 5 pryč a vidím to tak ještě na 5. Prostě jsem se zbavil včelstev nejmíň odolných roztoči a množit budu včelstva s nejmenšími spady. Jo kdyby už na to byla metodika o které se již mluví, bylo by to snadnější. Ať je líp. R. Stonjek

lze nejak varidol ziskat od veterinare ? je to na predpis predpokladam

existuje nejaka lekarna kde lze lecivo vyzvednout ?

Děláte velmi dobře. Žádný formulář ale na to není. Spojte se co nejdříve se sousední ZO. Jistě budou rádi, že máte o léčení u nich zájem a oni budou mít o něm přehled. My to tak přímo vyžadujeme. Léčíme všechny včelstva na našem území. Léčivo navíc určitě mají. První léčení už ale určitě udělali. Možná už obě. Může se dělat po 9 dnech, doporučeno je po 14-21 dnech. Určitě se domluvíte a ještě Vám je zpětně přeléčí. Pokud ne, můžete si včely léčit sám.
Tonda
>Dobrý den,mám několik včelstev umístěných na území sousední ZO.
Chtěl bych tato včelstva léčit v režimu této ZO.
O dotace žádám u své organizace, která mi strhává částku na léčiva pro včelstva na "domácím"stanovišti.
Jak a kdy mám žádat o léčiva pro včelstva, jež mám umístěna na území "cizí" ZO?
Existuje na to nějaký speciální formulář?
Díky F.Mareš

Dobrý den,

domnívám se, že hlavní otázkou je přístup k léčivu. Jelikož se
nakupují předpokládám přes ZO, tzn. na počet včelstev evidovaných
příslušnou ZO. Dle mého názoru by jste si měl zajistit léčivo u své
domovské ZO a dohodnout na termínech léčení, případně i postupu v
ZO, kde máte svá včelstva umístěna.

Nedomnívám se, že existuje jakýkoliv jiný formulář na žádost o
léčiva. Dotovaná léčiva jsou objednávány jen přes jednu ZO, proto
léčení musí být zajištěno léčivy z domovské ZO a léčení fakticky je
na vás.

Pokud však léčiva nedostanete či nebudete mít v množství pro vaše
včelstva, bude nutné provést zakoupení či jinou úhradu u ZO, kde
máte včelstva. A pokud si nebudete provádět léčení sám je to jen na
dohodě vás a ZO (případně funkcionářů), kteří Vám léčení budou
provádět.

Á propos myslím si, že na menší počet včelstev by v sousední ZO
neměl byýt problém zajistit léčivo (nelze přesně odhadnout množství
na včelstva). Ze zkušenosti vím, že se mírně nadhodnocuje množství,
aby vystačilo na všechny a včas.

Marek

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
Datum: 18.10.2011 - 16:42:52

> Postu léčení pak podléhá veterině v jejíž
> půsovnosti se včelstva nacázejí. a léčiva se
> ovjednávají u té zo v jejíž ovodu jste ZO tak má
> jakýs takýs přehled čím léčite. Není to však
> bezpodmínečnou podmínkou.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Mare <maresfranta/=/tiscali.cz>
> > Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> > Datum: 18.10.2011 16:34:26
> > ----------------------------------------
> > Díky, ale nejedná se mi o dotace.
> > Chtěl bych pouze"vyfasovat" léčiva u organizace,
> > na jejímž území mám
> > > registrována včelstva, abych mohl léčit v režimu
> > této organizace.
> > > Nevím však, jakým způsobem a kdy o dodání léčiva
> > žádat.
> > > Logické by bylo požádat k 1.9., kdy hlásím počet
> > zazimovaných včelstev i ve
> > > své domovské organizaci.
> > Jaký však mám použít formulář?
> > Díky F.Mareš
> >
> >
> >
>

Chtěl bych k časovému rozložení léčení citovat z nařízení Veterinární správy " Mezi jednotlivými ošetřeními musí být dodržena minimální přestávka 9 dnů,přičemž třetí ošetření nesmí být provedeno před 20.listopadem 2011"Není zde nic o přestávce 2 až 3 týdny.I když třetí ošetření je už potom lepší provést aerosolem. V naší ZO ho provádíme až v 1.dekádě prosince.
---------------------------------------------------------------------------
V nařízení KVS pro MS kraj č. 3/2011 je mimo jiném uvedeno:

1. Letní období
……
Během pozdního jara a po celé léto pokud teploty v průběhu celého dne dosahují alespoň 20 °C lze aplikovat FORMIDOL 40 ml – odparné desky s kyselinou mravenčí. Při nesprávné aplikaci se mohou projevit negativní vedlejší účinky na včelstva.

2. Podzim a zima

V období od 10.10.2011 do 31.12.2011 jsou chovatelé včel povinni provést ve všech včelstvech třikrát ošetření včelstev přípravkem VARIDOL 125 mg/ml. Ošetření se provede komisionálně formou fumigace nebo aerosolu. Při druhém a třetím ošetření nesmí být ve včelstvech přítomen zavíčkovaný plod. Pokud je v době 2. a 3. ošetření - např. při teplém počasí – zavíčkovaný plod, odstraní se vyřezáním nebo rozdrásáním tak, aby přítomni roztoči byli zpřístupněni účinným látkám
při fumigaci nebo aerosolovém ošetření. Doporučené intervaly mezi ošetřeními jsou 14 – 21 dní. Tři ošetření se provádějí bez ohledu na to, zda byl v podletí použit GABON PF 90 mg nebo GABON PA 1,5 mg. Poslední ošetření lze provést aerosolem i začátkem prosince, kdy jsou včelstva bez plodu. Při použití acetonu lze aerosol aplikovat do teploty minus 5oC. Toto ošetření je významné k zabránění tvorby resistence.

Postu léčení pak podléhá veterině v jejíž půsovnosti se včelstva nacázejí. a léčiva se ovjednávají u té zo v jejíž ovodu jste ZO tak má jakýs takýs přehled čím léčite. Není to však bezpodmínečnou podmínkou.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mare <maresfranta/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> Datum: 18.10.2011 16:34:26
> ----------------------------------------
> Díky, ale nejedná se mi o dotace.
> Chtěl bych pouze"vyfasovat" léčiva u organizace, na jejímž území mám
> registrována včelstva, abych mohl léčit v režimu této organizace.
> Nevím však, jakým způsobem a kdy o dodání léčiva žádat.
> Logické by bylo požádat k 1.9., kdy hlásím počet zazimovaných včelstev i ve
> své domovské organizaci.
> Jaký však mám použít formulář?
> Díky F.Mareš
>
>
>

Díky, ale nejedná se mi o dotace.
Chtěl bych pouze"vyfasovat" léčiva u organizace, na jejímž území mám registrována včelstva, abych mohl léčit v režimu této organizace.
Nevím však, jakým způsobem a kdy o dodání léčiva žádat.
Logické by bylo požádat k 1.9., kdy hlásím počet zazimovaných včelstev i ve své domovské organizaci.
Jaký však mám použít formulář?
Díky F.Mareš

O dotace se žádá u své ZO není rozhodující kde jsou včelstva umístěna.
Nečlenové žádaj jen u jedné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mare <maresfranta/=/tiscali.cz>
> Předmět: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> Datum: 18.10.2011 15:39:02
> ----------------------------------------
> Dobrý den,mám několik včelstev umístěných na území sousední ZO.
> Chtěl bych tato včelstva léčit v režimu této ZO.
> O dotace žádám u své organizace, která mi strhává částku na léčiva pro
> včelstva na "domácím"stanovišti.
> Jak a kdy mám žádat o léčiva pro včelstva, jež mám umístěna na území "cizí"
> ZO?
> Existuje na to nějaký speciální formulář?
> Díky F.Mareš
>
>
>