Včelařská konference

To je už známá věc. Smutné je , že to nezohledňuje metodika oficiálních testů z měli. V lednu se chomáč rozvolní a v březnu natíráš plod.

Nizke spady u vcelstev v hornich nastavcich jsou vysvetlitelne tim,ze cast roztocu uvizla v bunkach spodniho nastavku.Vcera jsem vylamoval trubcinu v podmetu u nekolika vcelstev,v bunkach bylo po vyklepani kolem 100 zapadlych roztocu po 2 fumigacich.JosPr.

západ

350x50 x50 x50 xx100x150x60 x40 xx30 x20 x200x30

250x30 x40 x30 xx250x50 x20 x150xx30 x20 x20 x10

východ



západ
20 x30 x30 x300x20 x20 x20 x10

Dne 22.10 jsem provedl fumigaci a odečetl jsem spad roztočů po 24 hod. Včelstva jsou zimována ve dvou uteplených nastavcích K39 ve včelíně. Jsou střední síly. Nástavky jsou na vysokých dnech, použito sololitové mezidno s podélným otvorem, čímž je vytvořeno úlové uspořádání na studenou stavbu. Včelstva byla léčena dvakrát KM dlouhodobými odpařovači, poprvé přelom července a srpna, podruhé začátkem září. Gabony jsem ušetřil. Včelstva začínají vytvářet zimní hnízdo převážně v horních nástavcích, některá ve spodních. Provedl jsem kontrolu včelstev se zvýšeným spadem. Tato včelstva nebyla nijak oslabena a všechna seděla ve spodních nástavcích. Jsou nízké spady u včelstev
v horních nástavcích právě tímto ovlivněny.
Haf

Jestli to včelstvo je chycené nějakou virozou, tak může ten zbytek položit i velmi silné včelstvo.

Ze spojování slabochů a přidávání slabých včelstev jsem se po 2007 vyléčen. A udělal jsem dost pokusů. Až do předloňska.

Karel

Moc se s tím asi dělat nedá. Jedině sledovat a pokud by včelstvo bylo už příliš slabé, tak asi spojit s jiným, aby zbytek zdravých včel nakonec neuhynul kvůli malému počtu a nepřišel nazmar.
Bude zřejmě nutné doplnit nějaké kilo zásob místo zásob spotřebovaných plodováním, aby v zimě za delších mrazů nezůstal zimní chumáč bez kontaktu se zásobami a neuhynul hladem.

spad byl velký,víc jak 10 za den. po fumigaci asi 1000.
-------------

Možná se snaží vytvořit zdravou zimní generaci,

VD jim v tom mohl bránit. Dosud vylíhlé včely mohly být poškozené VD nebo virozou.

Něco podobného jsem /asi/ zažil v 2007. Podle všeho včely plodovaly velmi dlouhop, protože spad po všech "léčeních" pokračoval. Tedy neklesal.

Letos bude takových případů asi víc.

Lidi jsou nepoučitelní. :-)

Karel

Vím že je to moc,v mém případě jsou to 4 rámky 39x35 zaplodované tak ze 2/3.

Těch 40 dm plodu je ale na tuto dobu strašně moc, jsou to téměř 3 plásty 39x24 zaplodované z obou stran téměř od loučky k loučce. To znamená na běžných plástech 39x24, kde jsou zásoby a prázdné buňky, tak cca 8 plástů 39x24 s plodem.
Normální, pokud už by něco teď ke konci října bylo, tak desetina, takové 4 dm plodu plus minus......

Tichou výměnu můžu s jistotou vyloučit,je tam značená matka,loupež taky,jsou to nadrůměrně silné včely květnový ai 3kg roj,který dal ještě 30kg medu.Zásob má něco přes 20kg.

Obecně včely plodují protože můžou, je to jejich instinkt. A můžou kdykoliv přes zimu, kdy je v noci teplota nad nulou a ve dne teplota nad 10 st C. V uteplených úlech zřejmě ještě i při nižší teplotě. Takže i když nemají vnější podnět, s nějakými většími přestávkami občas nepravidelně plodují.
Ale 40 dm čtverečních plodu je v tuto dobu moc. Odhaduji skutečně tu tichou výměnu, mohla být někdy na začátku října a nová oplozená matka se snaží tím pozdním plodováním , aby podstatná část včel v úlu byla geneticky od ní a ne od staré matky. Nebo došlo z nějakého důvodu ( loupež, varaóza) k větší ztrátě včel nebo ve stávajících včelách je málo zimních včel a včelstvo se je ještě snaží plodováním vychovat, dokud to ještě za těchto teplot jde.

spad byl velký,víc jak 10 za den. po fumigaci asi 1000.

Možností je víc. Jaký měly spad roztočů. Pokud se to sledovalo?

Karel

Na tom není nic až tak divného, Možná i udělali tichou výměnu .Kdo ví?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: pozdn? plodov?n?
> Datum: 28.10.2011 20:41:29
> ----------------------------------------
> Dobrý večer přátelé včelaři,dnes jsem před fumigací prohlédl jedno z
> nejsilnějších a v tuto dobu nejaktivnějších včelstev a nestačil sem se
> divit. Měly ještě 40 dm2 plodu všeho stáří a spoustu vajíček.Jedná se o
> letošní roj s loňskou matkou.Včelstvo zimuje na nastavku 39x 35 a 39x
> 17.proč matka pořád klade?
>
>
>

Dej pak vědět co odpoví.

Karel

Dobrý večer přátelé včelaři,dnes jsem před fumigací prohlédl jedno z nejsilnějších a v tuto dobu nejaktivnějších včelstev a nestačil sem se divit. Měly ještě 40 dm2 plodu všeho stáří a spoustu vajíček.Jedná se o letošní roj s loňskou matkou.Včelstvo zimuje na nastavku 39x 35 a 39x 17.proč matka pořád klade?

Tak nevím měl až do konce srpna úly ve plné sestavě 2VN, 3 NN a vyvěšévali se stejně. Asi ta souvislost vyvěšování se zmenšením úlového prostoru nebude zcela jednoznačná.

Trafili ste klinec po hlavičke, včely vysedávajú na letáči a vo vysokom podmete preto, že nemajú čo robiť a je vysoká teplota. Na ošetrovanie plodu je kŕmičiek dosť aj bez tých, čo sedia nad letáčom.

Iné je to na jar, ale V. Ptáčkove strašenie o rojení, že včelstvo nemá nad "hlavou" niekoľko debničiek so 300-400 dm2 plástov je scestné, pretože rozmnožovanie včelstiev nemôžu fungovať na tomto princípe. Včely sa rozmnožujú bez ohľadu koľko majú decimetrov plochy, ony využijú každý prajný rok na to aby sa rojili. Inak by boli vyhynuli.

Nějaký takový problém již tady byl nevím jestli se jedná o stejnou firmu nebo jen její provozovatele té firmě to bylo zakázáno ale tohle upornění přeposílám i na svaz za prověření to určitě stojí určitě. Děkuji za upozornění, Jsi zřejmě všímavější jako jiní členové.
ikdfyž by se jednalo o nesprávný výklad nebo néjkou záměnu, DĚKUJI, v dnešním právním chaosu není opatrnosti nikdy dost!

Pepan.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Ta nae povaha ?esk?
> Datum: 28.10.2011 13:32:04
> ----------------------------------------
> Nechápu proč by med s touto značkou nemohl být na pultech obchodů, nebo
> třebas i v Tescu? Vždyť značku Český med může používat každý člen ČSV.
> Vždyť v poslední době se i v supermarketech objěvují regionální produkty.
>
> PEPAN
>
> No jo, jenže tam mají medy od Medokomerc.
>
> Luční med, Květovýmed, Květový lesní med, a Český med.
>
> Konečně pěkná názorná prezentace kvality česhého medu -
> o 50% dražší než obyčejný. Škoda že jste jí tak dlouho bránili tím tvrením
> že český med je jen pro členy.
>
> Teď každýho pošlu do Alberta ať se podívá za kolik je český med. Že za 100
> je obyčejný, český je kvalitnější a dražší.
>
> Doufám, že dějiny mi dají za pravdu. Českému medu to pomůže k lepšímu
> prodeji. . :-)
> Karel
>
>
> , redakce/=/vcelastvi.cz, cermak.kv/=/seznam.cz

RP:
tak teprve potom je značka Český med v Albertu neoprávněně
------------------

Jaká značka, tam je prostě sklenice a na ní etketa, kde je velkými písmeny napsáno ČESKÝ MED.
Stejně jako je na jiných napsáno Květový med, Luční med, Lesní med a podobně.

Med

"těžko můžou diskutovat majitelé zateplených a nezateplených úlů. V zateplených se zimují o dost slabší včelstva. Takže je naprostá slabomyslnost srovnávat sílu v obou úlech."

Já bych to opravil. V zateplených se mohou zimovat o dost slabší včelstva a přesto tyto včelstva mají dostatečné výnosy.
V nezateplených tyto slabší včelstva přes zimu trpí a na jaře jsou více zdecimována, takže nejsou rentabilní.

Co se týká přecházení z plástů na plást, nevím jak z vysokého na nízký, tak kdysi v kočovném včelíně jsem měl v tom směru dvě zásadně odlišné linie. První linie z začátku května doslova "označkovala" půl až decimetrem plodu téměř všechny plásty v tom nástavku, kde plodovala. V té době jsem tyto včely míval na 2x10 až 2x 12 plástech 39x24 a plod byl na 8 - 10 plástech nahoře a na cca čtvrtině, polovině plástů dole. Vždy na každém plástu trošku plodu. Matka z druhé linie zásadně zakladla vždy celý plást, teprve potom přešla na další plást a ten taky celý zakladla a tak dále. V té době k začátku května mívalo toto včelstvo tak 3 plásty 39x24 od loučky k loučce plné plodu a na jednou, dvou dalších tak po půl plástu plodu. Jinde žádný plod nebyl.
Ty vlastnosti se držely po několik generací matek.
Takže já bych byl skeptický k nějakému tvrzení, že včely vždy drží na velkém plástu a nechce se jim s plodem na nízký. Podle mně to je dáno vyšlechtěnou linií. V jedné linii se jim třeba nechce, v druhé by třeba přecházely ochotně....
Úplně podobně to pak může být s výnosy v uteplených nebo neuteplených úlech. Případně s přizpůsobením na nějaké stanoviště .

těžko můžou diskutovat majitelé zateplených a nezateplených úlů. V
zateplených se zimují o dost slabší včelstva. Takže je naprostá
slabomyslnost srovnávat sílu v obou úlech. Daleko smysluplnější je
srovnávat výnosy medu, protože většina z nás nevčelaří pro obsednuté
nástavky, ale pro medné výnosy. Kupodivu ve většině případů vítězí
zateplené úly. /Kolomý Kamler, Sedláček a celá řada dalších/. To že zvýšený
počet včel slouží v předjaří k udržení tepla a v létě k chlazení úlu,
protože na sluníčku se povrch rozpálí i na 60 stupňů je všeobecně známo.
Takže chce li být někdo moderní, jsem ten poslední kdo by mu to rozmlouval,
ale raději počítám! Zdraví R. Stonjek

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ono i srovnávat medné výnosy je naprosto slabomyslné. Více než na včelách totiž záleží na mednatosti stanoviště a jeho relativním zavčelení. Když chce někdo něco porovnávat (úly), musí si to vyzkoušet sám a to tak, že prostě má na stanovišti vícero úlových sestav. A to ještě, aby tam těch úlů bylo aspoň 3-5ks od každého typu, aby se nechala zvažovat i síla včelstva. Včelař se musí řídit včelami, opačně to nefunguje, tedy aspoň ne k prospěchu obou...

Víte o Dadantech diskutují a nejčestěji i pomlouvají hlavně ti co je nikdy neměli a proto také ty nesmysly. v DS se včely k ničemu nenutí, neboť není čím. Mřížka neexistuje a včely nic neomezuje. Že dávají přednost vysokým plástům je jiná. Do nízkých matka zabrousí pouze ve vyjímečných případech a od 2/2 června je to jev pouze velmi vzácný. Je li Dadant tak špatný, proč se jím zabývají v Dole/velké nadšení z výnosů/, proč Sedláček z Bučovic na ně předělává celou farmu a i když má hodně Optimalů a Langstrothů, proč je vyrábí ze styroduru, proč ve Francii je to úl č. 1 a našlo by se těch otázek daleko víc. Prostě pišme o tom co známe u sebe a nevandrujme do jiných, s jinými technologiemi. Zdraví R. Stonjek

těžko můžou diskutovat majitelé zateplených a nezateplených úlů. V zateplených se zimují o dost slabší včelstva. Takže je naprostá slabomyslnost srovnávat sílu v obou úlech. Daleko smysluplnější je srovnávat výnosy medu, protože většina z nás nevčelaří pro obsednuté nástavky, ale pro medné výnosy. Kupodivu ve většině případů vítězí zateplené úly. /Kolomý Kamler, Sedláček a celá řada dalších/. To že zvýšený počet včel slouží v předjaří k udržení tepla a v létě k chlazení úlu, protože na sluníčku se povrch rozpálí i na 60 stupňů je všeobecně známo. Takže chce li být někdo moderní, jsem ten poslední kdo by mu to rozmlouval, ale raději počítám! Zdraví R. Stonjek

Právě toto je podle mě velký nedostatek dadantu, a sice snaha držet
plodiště na vysokých plástech v jedné bedně a blízkém okolí. Nízké
nástavky mi umožní přirozený pohyb včel nahoru a dolů a neřeším, kde
zrovna jsou, to si určují včely samy podle mnoha faktorů, které na ně
působí. Toto mi dadant neumožní, nebo umožní za cenu že toto putování
budu za včely, s velkou námahou a hůře dělat sám.

Jinak naprosto souhlasím s Radkem v ponechání dostatečného prostoru v
podletí. I mě se stane, že je několik desítek až stovek včel venku, ale
jsou to případy řídké, většinou pokud přijde velké oteplení. Vždyť jaký
je rozdíl mezi tím, zda mám vysoký podmet, nebo tam přidám o nástavek více?

Milan Čáp

Dne 28.10.2011 12:04, Radek Hubač napsal(a):
> Díky za vysvětlení. Doteď jsem se myslně domníval, že včely mají stejné životní potřeby ať jsou u mě v nízkých nástavcích, nebo v Dadantu. Teď jsem se vlastně od Tebe dověděl, že dadantistů, kteří v tomhle duchu diskutují nejde o to, co včely potřebují, ale o to, jak donutit včely, aby dělali, o čem dadantisti snívají, aby se jim to vešlo do jejich od zeleného stolu technologie... To myslím bez urážky. Rád bych, aby se mi nějaký zarytý dadantista z okruhu 100km od Pardubic ozval, já mu rád postavím vedle jeho dadantu moůj nízkonástavkový úl a porovnáme je. Já jsem zatím žádnou skutečnou dobrou vlastnost dadantu neobjevil, i když jsem jich taky 20 měl.. Tedy pokud nepočítám nádherný rozvoj oddělků, které v případě pozdnější snůšky mohou dát skvělý výnos hned v následující sezńě. Tím, ale výčet pozitiv končí, protože chci včelařit pokud možno v souladu s přírodou a tím, co chtějí včely. Největší problém mám právě s tím, co dělat, když už se mně včelstvo normálně vyvine. Mám vyhnat v podletí"přebývající včely", nebo zvedat tunová"plodiště"?
> Radek
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: KaJi<e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: Re: Vysoke dno
>> Datum: 28.10.2011 09:16:15
>> ----------------------------------------
>> RH:
>> Tohle je další velký omyl. Včely se přizpůsobí ponechanému prostoru. Proč
>> se stále učíte z historických knih? Ponechejte skoro všechny nástavky ve
>> včelách nebo všechny, podle toho, kolik jich dáváte jako maximum v sezóně
>> ---------------
>>
>> Já nechávám skoro všechny, i teď mají některé včely metr a víc. U N stejné
>> výšky.
>> Ale tady se bavíme o Dadantu.
>> A tam by bylo poněkud nevhodné zvedat vysoké plodiště nad hodně NN medníků.
>> Navíc do toho pak rvát zbytečně amitráz atd.
>>
>> Já mám u některých 12r dadantů(45*30) zkušebně dva NN dole, a to proto, že
>> když jsem krmil, byla kombinace od shora N,V,N. Potom VNN.
>> No a dolú jsem přerovnal i zbytky melecitozy.
>> Nic se mi tam nevyvěšuje. To by musely být včely. :-)
>>
>> Karel
>>
>>
>>

"Tedy pokud nepočítám nádherný rozvoj oddělků, které v případě pozdnější snůšky mohou dát skvělý výnos hned v následující sezńě. Tím, ale výčet pozitiv končí, protože chci včelařit pokud možno v souladu s přírodou a tím, co chtějí včely. Největší problém mám právě s tím, co dělat, když už se mně včelstvo normálně vyvine. Mám vyhnat v podletí"přebývající včely", nebo zvedat tunová"plodiště"?"

Já bych řekl, že v první řadě už není v souladu s přírodou to, že se včelám bere med, který donesly. V druhé řadě není v souladu s přírodou velikost nástavkového úlu. Tak moc "bachraté" stromy s tak velkou vyhnilou dutinou, jako jsou dnešní nástavky,v přírodě prakticky neexistují. A pokud ano, byly to značně zchátralé stromy a dutiny z velkými vstupními otvory, kde by včely nepřežily, protože by byly v zimě spolehlivě zničeny škůdci.

Já nechávám skoro všechny, i teď mají některé včely metr a víc. U N stejné výšky.
Ale tady se bavíme o Dadantu.
A tam by bylo poněkud nevhodné zvedat vysoké plodiště nad hodně NN medníků. Navíc do toho pak rvát zbytečně amitráz atd.

Pročpak, pročpak, by bylo nevhodné zvedat vysoké plodiště nad hodně NN medníků?
Sice nechovám včely v kombinovaném úlovém systému Dadant, nemám s ním z dřívějška ty nejlepší zkušenosti, ale nechápu, proč by to nešlo? Chce to jen vhodné manipulační zařízení. Po vytočení medu !ihned! medníkové nástavky podstavit, aby včely nepocítily zmenšený prostor. V přírodě také nikdo včelám nekrade obhospodařovaný prostor. Před fumigací, tj. cca polovina měsíce října, včely jsou již staženy do zimního chumáče, medníkové nástavky odeberu a ponechám pouze nástavky ve kterých míním zimovat. Pak plásty v medníkových nástavcích nejsou zasaženy amitrázem. Navíc, o plásty v podletí, kdy jsou ještě teploty vhodné pro ničivou činnost zavíječe, mi plásty ochrání včely a nemusím sířit nebo vyvařovat vosk i když se mi to ausgerechnet zrovna nehodí. Ten čas mohu věnovat jiné činnosti. Např. klávesnici ;o)). Tak to provádím již několik roků a k plné spokojenosti a větší síle vyzimovaných včelstev. Plásty mohu vyvařovat při nižších teplotách v době kdy již mám čas. Marná sláva. Radek má pravdu. A úlový systém Dadant, no to ponechám již bez komentáře. Včelám je to naštěstí jedno. Jen nechápu včelaře, že tíhnou k tak pracnému způsobu ošetřování včel. Asi nic jiného nepoznali.
JK

V první řadě je třeba vědět, jestli prodej Českého medu v Albertu splňuje všeobecné podmínky, které správce značky, ČSV předepisuje pro uživatele této značky. Pokud ne, tak je třeba vědět, jestli správce značky, ČSV, nedomluvil pro prodej medu pod touto značkou s prodejcem nebo s Albertem nějaké individuální podmínky. Pokud se nestalo ani jedno, tak teprve potom je značka Český med v Albertu neoprávněně.

Nechápu proč by med s touto značkou nemohl být na pultech obchodů, nebo třebas i v Tescu? Vždyť značku Český med může používat každý člen ČSV.
Vždyť v poslední době se i v supermarketech objěvují regionální produkty.

PEPAN

No jo, jenže tam mají medy od Medokomerc.

Luční med, Květovýmed, Květový lesní med, a Český med.

Konečně pěkná názorná prezentace kvality česhého medu -
o 50% dražší než obyčejný. Škoda že jste jí tak dlouho bránili tím tvrením že český med je jen pro členy.

Teď každýho pošlu do Alberta ať se podívá za kolik je český med. Že za 100 je obyčejný, český je kvalitnější a dražší.

Doufám, že dějiny mi dají za pravdu. Českému medu to pomůže k lepšímu prodeji. . :-)
Karel

To, že se včely přizpůsobí danému prostoru zas až takový omyl nebude, ale přispůsobí se i v neprospěch přirozeného vývoje a ke škodě včel a včelaře. Vyvěšování v podmetu v podletí je také o teplotě a počasí. Když je teplo, tak jsou včely na díle víc "roztáhnuté" aby větraly a při ochlazení se trochu stáhnou.
Dostatek prostoru je něco co se během sezóny mění. Při plném plodování bez mřížky mi matka zakladla tak polovinu polonástavku nad vysokým ostatní plodování šlo dolů do vysokého a nízkého nástavku až do prostaveného podmetu. Teď jsem zkoušel dva roky mřížku nad vysoký nástavek, abych mohl používat výkluzy a není to pravé. Ja tam omezení matky a to se projevuje na větší snaze rojit se. Takže jsem si to přehodnotil a na příští rok bez mřížky a ten první polonástavek nad velkým nechám trvale, pro matku na kladení a mednou komoru.

Nechápu proč by med s touto značkou nemohl být na pultech obchodů, nebo třebas i v Tescu? Vždyť značku Český med může používat každý člen ČSV.
Vždyť v poslední době se i v supermarketech objěvují regionální produkty.

PEPAN

----------- Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Ta nae povaha ?esk?
> Datum: 28.10.2011 09:08:18
> ----------------------------------------
> Tak jsem včera viděl konečně prodávat český med v akci v Albertu.
>
> 500g za 75 místo osmdesáti.
>
> Od stejného obchodníka, který tam prodává kilovky od 100 a odlišuje se
> cenově asi o 30%. Takže bude zajímavé sledovat to volání po kvalitním
> českém medu. Jak si lidi budou vybírat.
>
> Cenová laťka je nasazena dost vysoko, skoro dvakrát větší než leckdo
> prodává. Takže já osobně říkám konečně se prodává čeký med v krámě a je to
> dobře, zvlášť když je cenově vidět, že je dražší a asi i kvalitnější.
>
> Tak co vy, co jste pořád tvrdili, že ČESKÝ MED je chráněnné označení.
> Pepane a další, měli by jsi tam poslta právníky, jako členové jste povinni
> chránit duševní majtek ČSV. :-)
>
> Karel
>
>
>

Díky za vysvětlení. Doteď jsem se myslně domníval, že včely mají stejné životní potřeby ať jsou u mě v nízkých nástavcích, nebo v Dadantu. Teď jsem se vlastně od Tebe dověděl, že dadantistů, kteří v tomhle duchu diskutují nejde o to, co včely potřebují, ale o to, jak donutit včely, aby dělali, o čem dadantisti snívají, aby se jim to vešlo do jejich od zeleného stolu technologie... To myslím bez urážky. Rád bych, aby se mi nějaký zarytý dadantista z okruhu 100km od Pardubic ozval, já mu rád postavím vedle jeho dadantu moůj nízkonástavkový úl a porovnáme je. Já jsem zatím žádnou skutečnou dobrou vlastnost dadantu neobjevil, i když jsem jich taky 20 měl.. Tedy pokud nepočítám nádherný rozvoj oddělků, které v případě pozdnější snůšky mohou dát skvělý výnos hned v následující sezńě. Tím, ale výčet pozitiv končí, protože chci včelařit pokud možno v souladu s přírodou a tím, co chtějí včely. Největší problém mám právě s tím, co dělat, když už se mně včelstvo normálně vyvine. Mám vyhnat v podletí"přebývající včely", nebo zvedat tunová"plodiště"?
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Vysoke dno
> Datum: 28.10.2011 09:16:15
> ----------------------------------------
> RH:
> Tohle je další velký omyl. Včely se přizpůsobí ponechanému prostoru. Proč
> se stále učíte z historických knih? Ponechejte skoro všechny nástavky ve
> včelách nebo všechny, podle toho, kolik jich dáváte jako maximum v sezóně
> ---------------
>
> Já nechávám skoro všechny, i teď mají některé včely metr a víc. U N stejné
> výšky.
> Ale tady se bavíme o Dadantu.
> A tam by bylo poněkud nevhodné zvedat vysoké plodiště nad hodně NN medníků.
> Navíc do toho pak rvát zbytečně amitráz atd.
>
> Já mám u některých 12r dadantů(45*30) zkušebně dva NN dole, a to proto, že
> když jsem krmil, byla kombinace od shora N,V,N. Potom VNN.
> No a dolú jsem přerovnal i zbytky melecitozy.
> Nic se mi tam nevyvěšuje. To by musely být včely. :-)
>
> Karel
>
>
>

Tak nevím měl až do konce srpna úly ve plné sestavě 2VN, 3 NN a vyvěšévali se stejně. Asi ta souvislost vyvěšování se zmenšením úlového prostoru nebude zcela jednoznačná.

Včera jsem byl v Tescu a taky jsem koukal, že tam vedle sr..ek ze zemí ES a mimo ES prodávají med z původem z Česka 900g za 160,- Označení měl med květový lesní.
Vedle něho měli "med" na vaření a pečení za 60 kč za kilo a ten byl od 15.10. beznadějně vyprodán...;-(

RH:
Tohle je další velký omyl. Včely se přizpůsobí ponechanému prostoru. Proč se stále učíte z historických knih? Ponechejte skoro všechny nástavky ve včelách nebo všechny, podle toho, kolik jich dáváte jako maximum v sezóně
---------------

Já nechávám skoro všechny, i teď mají některé včely metr a víc. U N stejné výšky.
Ale tady se bavíme o Dadantu.
A tam by bylo poněkud nevhodné zvedat vysoké plodiště nad hodně NN medníků. Navíc do toho pak rvát zbytečně amitráz atd.

Já mám u některých 12r dadantů(45*30) zkušebně dva NN dole, a to proto, že když jsem krmil, byla kombinace od shora N,V,N. Potom VNN.
No a dolú jsem přerovnal i zbytky melecitozy.
Nic se mi tam nevyvěšuje. To by musely být včely. :-)

Karel

Tak jsem včera viděl konečně prodávat český med v akci v Albertu.

500g za 75 místo osmdesáti.

Od stejného obchodníka, který tam prodává kilovky od 100 a odlišuje se cenově asi o 30%. Takže bude zajímavé sledovat to volání po kvalitním českém medu. Jak si lidi budou vybírat.

Cenová laťka je nasazena dost vysoko, skoro dvakrát větší než leckdo prodává. Takže já osobně říkám konečně se prodává čeký med v krámě a je to dobře, zvlášť když je cenově vidět, že je dražší a asi i kvalitnější.

Tak co vy, co jste pořád tvrdili, že ČESKÝ MED je chráněnné označení. Pepane a další, měli by jsi tam poslta právníky, jako členové jste povinni chránit duševní majtek ČSV. :-)

Karel

Tohle je další velký omyl. Včely se přizpůsobí ponechanému prostoru. Proč se stále učíte z historických knih? Ponechejte skoro všechny nástavky ve včelách nebo všechny, podle toho, kolik jich dáváte jako maximum v sezóně a pak teprve uvidíte, co to je šetřit sílu včel pro výchovu silné zimní generace a hospodárně využít letních včel, které máte. Jen tak pro orientaci, mluvím o dostatečném prostoru pro včely na zimu, pokud mají 3-4 nástavky 39*24 po 11 rámcích nebo 5-6NN 39*17 po 11rámcích. Pokud necháváte méně, včely zdaleka nevychovají možné maximum kvalitních zimních včel a ochuzujete se o opylovací kapacitu a o med v další sezóně. Na to mně samozřejmě někdo z vás namítne, co bude dělat se včelami na jaře, když budou obsedat koncem dubna 4 vysoké nástavky, že se budou strašně rojit... Pak se opravdu nemáme o čem bavit, ale kvůli začínajícím tu nepište o silných zazimovaných včelstvech a šetření síly včel na výchovu zimní generace, ale o nekřesťanském plýtvání a špatném hospodaření, které Vám vyhovuje. Výhoda nízkých nástavků souvisí i s přípravou včel na zimu. V létě během krmení , kdy je nejvíc práce, můžete klidně nechat skoro všechny nástavky(odebírám panenské dílo, nedostavěné plásty..) a teprve v říjnu, když už jsou vychované zimní včely odeberete s pomocí zvedacího zařízení spodní nástavky s tmavým dílem na vytavení.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vysoke dno
> Datum: 27.10.2011 22:36:36
> ----------------------------------------
> AM:
> Jednu výhodu, aspoň pro mě, vysoké dno má. V podletí jsou včely vyvěšeny
> uvnitř úlu a když zaprší, tak to včely nespláchne. Šetřím sílu na výchovu
> zimních včel.
> ---------
> To máš/nemáš pod plodištěm NN? Pokud ano, tak se ti stejně vyvěšují do
> podmetu?
>
> Karel
>
>
>

Dřív jsem měl klasická vysoká dna různé výšky, od 4 po 10 - 12 cm, podle toho, jak v různých údobích vyšly dřeva od pily.
Příští rok zvažuji poprvé použít zasíťovaná dna s nulovou výškou. Možná to nakonec skončí na dnech s výškou 2 cm kvůli vkládání podložky.
Dlouhodobě si pohrávám s myšlenkou zimovat včely v nástavcích ve včelíně ve více řadách nad sebou. Horní řady od začátku května po konec srpna mít někde rozkočované po místních lesích a doma nechat jen tak do 5 včelstev, protože jinak tam bude převčeleno. Ale to je dnes hodně dlouhodobá věc a není definitivně vyřešená.

Standartně mám vysoký n. , nízký n. a vysoké dno a v podletí jsou včely vyvěšeny u 10cm podmetu skoro až k sítu. Ale příští rok, chci nechat ještě jeden nízký nad plodištěm, takže si myslím, že v tom podmetu už nebudou a roztáhnou se na díle.

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vysoke dno
> Datum: 27.10.2011 22:36:37
> ----------------------------------------
> AM:
> Jednu výhodu, aspoň pro mě, vysoké dno má. V podletí jsou včely vyvěšeny
> uvnitř úlu a když zaprší, tak to včely nespláchne. Šetřím sílu na výchovu
> zimních včel.
> ---------
> To máš/nemáš pod plodištěm NN? Pokud ano, tak se ti stejně vyvěšují do
> podmetu?
>
> Karel
>
>
>

země mléka a strdí

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1100627928-ta-nase-povaha-ceska/

AM:
Jednu výhodu, aspoň pro mě, vysoké dno má. V podletí jsou včely vyvěšeny uvnitř úlu a když zaprší, tak to včely nespláchne. Šetřím sílu na výchovu zimních včel.
---------
To máš/nemáš pod plodištěm NN? Pokud ano, tak se ti stejně vyvěšují do podmetu?

Karel

Jednu výhodu, aspoň pro mě, vysoké dno má. V podletí jsou včely vyvěšeny uvnitř úlu a když zaprší, tak to včely nespláchne. Šetřím sílu na výchovu zimních včel.

Dne 27.10.2011 10:33, Vladimír Ptáček napsal(a):
> Pokud nad včelstvem není 300 - 400 dm2 plástů, tak při zavěšení do podmetu
> již chová plod rojových včel.
> Vše dobré
> Vladimír Ptáček
>
Naprostý souhlas. Mám nízká dna a nikdy jsem nepochopil k čemu by mi
byla vysoká dobrá. Snad jen k tomu, abych zvedal nástavky z větší výšky.
Včely při rozvoji na jaře potřebují dostatek prostor nad 'hlavou',
kontrolovat něco v podmetu nemá smysl. A stavět plásty je také lepší
jinde, než v podmetu. Máme snad nástavkové úly, tak ty nástavky používejme.

Milan Čáp

V podstatě i nízké dno lze udělat zasíťované a pod něj udělat zářezy pro podložku nebo desku sololitu. Možná to už někoho napadlo. Po letošní zkušenosti bych pod oddělky vysoké zasíťované dno nedal ani náhodou. Hlavní česno jsem nevyužil vůbec a akorát si člověk zadělává na loupež. Zase pro divokou stavbu a klima v úlu je vysoké dno dobré.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vysoke dno
> Datum: 27.10.2011 12:59:28
> ----------------------------------------
> "Mimo jiné je výška dna, tedy i podmetu, ovlivněna
> potřebou dosáhnout pevnosti dna v krutu.
> Proto například ing Jindra používá kovový svařenec
> a funkci podmetu plní (polo)nástavek."
>
> To jen pokud je třeba kočovat, a záleží, jak se s úlem při tom kočování
> manipuluje a jaký je při tom pevnostní požadavek na dno.
>
> Jako dno klidně stačí kus sololitu obitý v půdorysu nástavku dřevěnými
> latěmi, aby se nekroutil. Jedině při odebírání vzorků měli je s takovým
> dnem trochu problém.
>
>
>

No mě se to zdá hodně nepohodlné. Česno mám asi 25 cm nad zemí a to znamená lézt po kolenou a v hlubokém předklonu s nosem u země. Navíc když jsou včelky vyvěšeny v podmetu,je již delší dobu pozdě. Prostě stará literatura je jistě hezké počtení, ale u moderního úlu se z toho dá použít pouze něco. Když zdvihnu výšku česna nad zemí, zdvihnu si pracovní výšku posledních medníků nad hlavu a to je příšerně nepohodlné a páteř skučí. Já nekočuji a tudíž žádnou výhodu ve vysokém dně nevidím.Mám asi 6 cm.Zdraví R. Stonjek

"Mimo jiné je výška dna, tedy i podmetu, ovlivněna
potřebou dosáhnout pevnosti dna v krutu.
Proto například ing Jindra používá kovový svařenec
a funkci podmetu plní (polo)nástavek."

To jen pokud je třeba kočovat, a záleží, jak se s úlem při tom kočování manipuluje a jaký je při tom pevnostní požadavek na dno.

Jako dno klidně stačí kus sololitu obitý v půdorysu nástavku dřevěnými latěmi, aby se nekroutil. Jedině při odebírání vzorků měli je s takovým dnem trochu problém.

Mimo jiné je výška dna, tedy i podmetu, ovlivněna
potřebou dosáhnout pevnosti dna v krutu.
Proto například ing Jindra používá kovový svařenec
a funkci podmetu plní (polo)nástavek.
Vašek.

"Mrknu spodem do ulu a podle toho,kde vcelstvo v podmetu sedi,je videt,jestli uz je zrale na rozsireni nebo to jeste nejaky cas pocka."

Pokud nad včelstvem není 300 - 400 dm2 plástů, tak při zavěšení do podmetu již chová plod rojových včel.
Vše dobré
Vladimír Ptáček

kaji :A v zimě pžejdou přes ty zav. zásoby a usadí se nahoře v málo zaneseném nástavku. A tam jim to je leckdy osudné. Takže já už prázbdné, nebo poloprázdné N dávám na zimu dospod, nebo pryč. Nad jen N hodně naplněné.

j.b.:MÁM TY SAMÉ ZKUŠENOSTI

"není až tak důležité jestli pásek shoří celý důležité je aby se ten lék z toho pásku odpařil "

Podle naší metodiky má pásek viset svisle dolů a doutnat odspoda nahoru. Léčivo se kape do cca horní třetiny pásku a odpařuje teplem toho doutnání v pásu cca půl milimetru až 5 milimetrů nad tím žhavým uhlíkem toho ohně. Aby se léčivo odpařilo prakticky všechno, muselo by zůstat neshořených jen posledních pár milimetrů pásku.
A pokud se neodpaří všechno léčivo, je podle mně lepší léčení opakovat, aby se zlikvidovali i ti trošku odolnější roztoči, kteří by slabší dávku mohli přežít.

"Mrknu spodem do ulu a podle toho,kde vcelstvo v podmetu sedi,je videt,jestli uz je zrale na rozsireni nebo to jeste nejaky cas pocka.Podle vyveseni v podmetu se rozhoduju,ktera vcelstva zazimuju a ktera zrusim,fumigace taky podmetem."

To já mrknu spodem do nástavkového úlu a vidím obvykle pouze prázdné loučky rámků. Někdy tam ty rámky v nejspodnějším nástavku ani nejsou všechny. Číst stav včelstva můžu maximálně z odpadků, které včelstvo nechá padat do podmetu.

"Pani vcelari chcel by som sa spytat vcelarim len kratko a v okoli nemam takeho nik liecim gabonom 2 pasi na vcelstvo a dnes som pridal avartin spad bol u vcelstiev od 10 do 500 kusov neviem co s nimi dalej a este jeden problem pri zadimovani avartinom mi pri niektorich vcelstvach nezhoril cely pasik prosim vas o radu ak mozete dakujem."

Na Gabon podle naší české metodiky už je pozdě. Ten je určen na aplikaci ke konci července a v srpnu, kdy "čeká" na roztoče, kteří vylezou z zavíčkovaných buněk nebo kteří se do včelstva dostanou zvenku a umožňuje tak včelstvu i při poměrně silném zamoření získat na zimu nepoškozenou populaci zimních včel. Gabon má navíc tu nevýhodu, že po celý měsíc, nebo i déle, kdy je ve včelstvu, zatěžuje včelstvo rezidui asi podobně, jako by po tuto dobu každý druhý den včelař včely fumigoval. Tudíž pokud se hodně používá, docela dost urychluje šlechtění roztočů na odolnost k léčivu proti léčení fumigací nebo aerosolem.
Navíc Gabon potřebuje, aby ve včelstvu byl vzájemný pohyb včel, to teď ke konci října je jenom při teplém počasí a nějaké venkovní snůšce třebas z porostu kvetoucí hořčice. Pokud toto není, včely se teď skoro nepohybují, jak se připravují k sezení na zimu, nedochází v dostatečné míře k roznášení účinné látky z Gabonu kontaktem mezi včelami, takže Gabon je teď nedostatečně účinný.

Dále je potom nesmysl obecně současně používat Gabon a současně fumigovat dalším léčivem, pokud se nejedná o likvidaci roztoče extrémně odolného k léčivu, kterého by spolehlivě zlikvidovala jedině kombinace léčiv. Předpokládám, že Avartin jako léčivo, obsahuje tuším jako účinnou látku amitraz, je dostatečně kvalitní. Gabon je taky dostatečně kvalitní, takže za normálních podmínek stačí k dostatečné likvidaci roztočů jen jeden způsob, kombinace není třeba.

Co se týká teploty, u nás je nyní přes den 10 - 12 st C a přes noc 5 - 10 st C, takže u nás by fumigace být klidně mohla. Případně včely se dají po chladnějším období trošku "oteplit" a jejich chumáč rozvolnit i třeba pokrmením čtvrt, půl kilem cukru, pokud má včelař v úlech krmítka, ze kterých berou včely roztok i nyní. Jinak je třeba při fumigaci brát ohled každopádně na teplotu , ale při troše štěstí může být vhodná teplota na fumigaci i v listopadu nebo i v prosinci.

Co se týká neshoření knotu, je třeba se řídit oficiálním návodem k léčivu. Pro naše česká léčiva by to znamenalo opakování fumigace.

není až tak důležité jestli pásek shoří celý důležité je aby se ten lék z toho pásku odpařil k tomu slouží to hoření už se mi to stalo také , avšak na podložce bylo napadáno až až. Proto se také dělá více ošetření, aby se takové případy eliminovaly.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jano <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: spad varoa destruktor
> Datum: 26.10.2011 18:45:19
> ----------------------------------------
> Pani vcelari chcel by som sa spytat vcelarim len kratko a v okoli nemam
> takeho nik liecim gabonom 2 pasi na vcelstvo a dnes som pridal avartin
> spad bol u vcelstiev od 10 do 500 kusov neviem co s nimi dalej a este jeden
> problem pri zadimovani avartinom mi pri niektorich vcelstvach nezhoril cely
> pasik prosim vas o radu ak mozete dakujem.
>
>
>

JB:
Z Brennerových zákonitostí života včel= knížka jsem pochopil že včely se vyvinuly v obydlí = dutý strom.
----------------
Ovšem Brenner zmiňuje jednu podstanou zákonitost - zákonitost česna -z mnoha důvodů se včely drží česna.

Takže když tak pozoruji včely v "komínech", tak se drží tam kde je "vlet". Nevadí jim protor ani nad ani pod.

Určité problémy kupodivu mají, když se stáhnou k "vletu" - schválně nepíši česno - může to být cokoli - očko, česno i netěsnost, prasklina atd.
A kupodivu pak moje včely v zimě nezvládnou situaci - na zimu se shromáždí u vletu, nad sebou mají třeba 20-30cm zav. zásob, ale pod stropem je to naředěné- tedy mírně zanesené, ale celkově málo zásob. A v zimě pžejdou přes ty zav. zásoby a usadí se nahoře v málo zaneseném nástavku. A tam jim to je leckdy osudné. Takže já už prázbdné, nebo poloprázdné N dávám na zimu dospod, nebo pryč. Nad jen N hodně naplněné.

Takže vysoký protor pod chomáčem je dobrý, ale lepší podle mě nízký nástavek a vlet až v něm plus druhý na dolní hraně plodiště. Tedy o 15cm výše nad dolním očkem.
A dole klasické nízké dno, tak aby se tam dala odebrát měl atd. Pelec, dva.

Karel

Nejůčinější ošetření včelstev je v období bez plodu. A to připadá na poslední měsíc v roce. Jelikož, ale mrzne, tak fumigace zapáleným páskem není moc účinná a je vhodnější použití aerosolového vyvíječe. Ale když není vyvíječ, tak než dělat ošetření za mrazu fumigací, které nebude účinné, tak využít ještě nějaké teplé odpoledne, kdy bude chomáč včel trošku roztažený a ještě jednou fumigovat. A příští rok sledovat od jara přirozený denní spad a při vyšším spadu použít Kys. mravenčí. Co je to vyšší spad, to je do diskuze. Záleží vždy na období. Pokud padá v dubnu nebo květnu jeden roztoč na den, si myslím, že je dost a je potřeba včely ošetřit. V Červenci a srpnu bych ošetřoval u třech roztočů na den. Obecně je v ČR v červenci brána hranice na ošetření od 5ti roztočů na den, ale to si myslím, že je moc, protože je nutné ochránit od roztočů zimní generaci včel. Proto je také letní ošetření nejdůležitější.

Všechny výše uváděné positivní i negativní důvody jsou dle mne malicherné.
Z Brennerových zákonitostí života včel= knížka jsem pochopil že včely se vyvinuly v obydlí = dutý strom.
Strom vhodný pro včely je vysoký,moc vysoký a dutina je také vysoká. Včely se usadí nahoře v dutině , tam je nejtepleji a vše dole co neobsedají je ... vysoký podmet.
Je li podmet 20 cm nebo 200cm je to jedno, ve stromě.

V úle bychom si museli vzít štafle ale včelám by to bylo jedno.
J.B.

Vysoke dno mi slouzi jako jednoduchy ukazatel stavu vcelstva bez rozebirani.Mrknu spodem do ulu a podle toho,kde vcelstvo v podmetu sedi,je videt,jestli uz je zrale na rozsireni nebo to jeste nejaky cas pocka.Podle vyveseni v podmetu se rozhoduju,ktera vcelstva zazimuju a ktera zrusim,fumigace taky podmetem.Pri presunu ulu se v nem vcely mohou vyvesit...atd.JosPr.

Pani vcelari chcel by som sa spytat vcelarim len kratko a v okoli nemam takeho nik liecim gabonom 2 pasi na vcelstvo a dnes som pridal avartin spad bol u vcelstiev od 10 do 500 kusov neviem co s nimi dalej a este jeden problem pri zadimovani avartinom mi pri niektorich vcelstvach nezhoril cely pasik prosim vas o radu ak mozete dakujem.

Mě se právě zdálo,že do úlu lezou vosy česnem více než u nízkého, protože včely česno nehlídají tak usilovně.

Kladný vliv má při převozu, kdy zmenšuje přehřívání včelstev. Potom v létě, když je v úlu hodně včel a ony sedí hodně nízko, tak se tam do chumáčů vyvěšují létavky , případně tam staví trubčinu.
V říjnu na fumigaci je tam možné dát levnou papírovou podložku, na kterou včely v říjnu nedosahují, takže ukazuje přesný spad. Pokud je nízké dno, včely občas v říjnu dosáhnou až k němu,papírovou podložku rozkousávají a roztoče vynášejí nebo možná nějací i lezou na včely zpátky.
Záporný vliv má při některém uspořádání včelstva v předjaří, kdy nízké nezasíťované dno je teplejší než klasický zasíťovaný podmet a včely se tak rychleji rozvíjejí.
V létě a podletí vysoký podmet zvyšuje pravděpodobnost loupeží.
Jinak to je u mně v podstatě prázdný nevyužitý prostor, ve kterém se hromadí smetí upuštěné včelami.

Koupil jsem si letos nové úly s vysokým dnem. Můžete mi prosím říci, jaké to má výhody? Z jakého důvodu je to dno tak vysoké?

----------

V tuto dobu je obzvláště zajímavé, že se do podmetu vejde pastička na myš.
Taktéž je možné v podmetu lépe zapáalit pásek na fumigaci.
A v případě, že padne včelstvo - otrava atd. tak se to dá snadněji vymést.

A je tam i lépe vidět.

To je asi tak vše. :-)

Karel

Jak vysoke je to dno? Pokud klasickych 10cm, tak to nepovazuji za nejak vyhodne, fumigace se nedela pohodlne podmetem, podle mych pozorovani vcelam nizky podmet vyhovuje, pro me je prinosem podmet kam se vejde muj ramek 39*17, kdyz potrebuji nekam povesit par ramku nez se dolihne plod, nebo polamane zasoby.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vysok? podmet
> Datum: 26.10.2011 13:11:22
> ----------------------------------------
> Z mnoha důvodů je vysoký podmet při včelaření většinou výhodnější než
> nízký.       Rozepisovat ty důvody by tady bylo na dlouho. Současní technologie
> včelaření je na vysoké dno přizpůsobena. Výška úlu zároveň nevadí, když na
> rozdíl od dřívějška, kdy byla snaha úly dávat ve více řadách na sebe do
> včelínů, se dneska dává obvykle jen jedna řada úlů venku na podstavce.
> S nízkým dnem jde včelařit taky, jen se některé věci musí dělat jinak.
>
>
>

Z mnoha důvodů je vysoký podmet při včelaření většinou výhodnější než nízký. Rozepisovat ty důvody by tady bylo na dlouho. Současní technologie včelaření je na vysoké dno přizpůsobena. Výška úlu zároveň nevadí, když na rozdíl od dřívějška, kdy byla snaha úly dávat ve více řadách na sebe do včelínů, se dneska dává obvykle jen jedna řada úlů venku na podstavce.
S nízkým dnem jde včelařit taky, jen se některé věci musí dělat jinak.