Včelařská konference

No to jsem měl na mysli,když jsem si přečetl článek pana Peroutky o pančováni medu.Protože jde především o škrobový cukr tak si myslím,že k pančováni může lechce dojít,protože někteří včelaři v dobré víře aby nakrmili dost,tak včelám dávají 24-28 kg zásob na zimu.Je dokázáno,že i silná včelstva za zimu spotřebují okolo 7-10 kg.Na jaře se přehazují nástavky a převěšují rámky (u budečáků a jim pod.úlů)tí si myslím dochází k namixování zimních zésob do medu a tím k pančování.Že by si tím chtěli někteří zvyšovat výnosy?Hlavně u jarních medů.Jaké s tím máte zkušenosti.Díky

Aleš Molčík (89.24.4.1) --- 5. 11. 2011
Re: apiinvert (54727) (54729) (54730) (54731) (54732)
Po enzymech které budou použity ke štěpení tam nezůstane nic významného, jde o řetězovou reakci a proto těch enzymů není zas tolik. Za určitých podmínek doma jde připravit invert, kde se na reakci štěpení přidá med.

J.B. přidávám asi 1 polévkovou lžíci medu do 1,75 l vody a 2,5 kg cukru do 3,5 l. sklenice při krmení. mícham cukr asi 24 hodin před podáním včelstvu a je odebírán asi dalších 24 hodin.
Vymyslel jsem si to a nemám žádné kladné ani záporné zkušenosti.
Můžete tuto technologii ohodnotit?
J.B.

Co jsem slyšel tak všichni mudrují nad inverty a neslyšel jsem žádnou zkušenost včelaře, který by je skutečně používal a byl schopen říci praktické informace. To co tu, a nejen tu zaznívá, jsou spíše jen pocity a nic praktického. I proto jsem v letošním roce zakrmil německým invertem od fy tuším Kellman. Mělo by se jednat o škrobový invert. Kolega včelař ze SRN jej tam používá již 20 let, ve shodných klimatickým podmínkách a nemá s ním žádné problémy. Jen na jednu věc mne upozornil, nerozdělovat krmení na cukerné a invertem - prostě, když na zimu krmí invertem, tak nedodává žádný cukr (když začínal, tak to v dobré víře promíchal a měl problém s krystalizací). A propo na produktivitu práce je to výhodnější - žádné ježdění do marketů a nakupování po 10 kg,žádné sklenice, míchání atd. Cena cukru 18,- Kč v akci oproti 21,50 Kč za invert. Časová úspora je obrovská.
Přec tři praktické zkušenosti můžu již podat:
1.včely odebírají invert naprosto shodně jako cukr,
2.krmení invertem je bez slídivosti včel,
3. včely jsou do zimního období v podobné síle jako v předchozích letech.

Po enzymech které budou použity ke štěpení tam nezůstane nic významného, jde o řetězovou reakci a proto těch enzymů není zas tolik. Za určitých podmínek doma jde připravit invert, kde se na reakci štěpení přidá med.

Dobrý den přátelé včelaři,máte někdo zkušenosti s grifinem? Já jsem si ho pořídil,ale nějak moc to nefunguje.Dělám vše podle návodu,ale hodně to prská a kape z trysky voda.Olej jsem zatím nepoužil.

No přece ten řepný cukr anebo ten škrob se musí nějakým činidlem , nějakým enzymem rozložit na jednoduché cukry, glukózu a fruktózu.
A teď je otázka, co po tom činidle v tom krmivu zbude a jaký to má vliv na včely.
Co se týká krmení na zimu, je třeba, aby tam byla glukóza a fruktóza zhruba v poměru 1:1, aby v buňkách optimálně zhoustl a zkrystaloval.
Škrob je složen jen z glukózových jednotek , čistá glukoza by v buňkách zkrystalovala, na zimu se tyto krmiva zřejmě nehodí taky z tohoto důvodu.

O jakých příměsích je řeč,které by to měly být?
Na zimování invert z řepy a štěpený enzimy.
Inverty ze škrobů na zimování nevhodné pro přítomnost maltózy. Tyhle invety jsou levnější a hodí se spíš na přikrmování v sezóně. A inverty štěpené kyselinou jsou pro krmení naprosto nevhodné pro velký obsah HMF.

No, vadit budou ty příměsi, které tam uvedené nejsou. Podstata těchto krmiv je v tom, že zatímco řepný cukr , který je složený cukr z jedné jednotky glukózy a jedné fruktózy, při krmení včely štěpí samy na glukózu a fruktózu, v krmivu je to už uděláno dopředu nějak za včely, aby se méně opotřebovaly. Teoreticky je možné využít i jiné cukry, než je řepný cukr, které by mohly být i levnější a které včely nedokáží zpracovat , třeba škrob, surovinu z kukuřice, v budoucnu možná celulózu.

Štěpit předem řepný cukr , aby se včelám ušetřila práce už napadlo spoustu lidí. Ve Včelařství kdysi vycházely i návody, jak to udělat doma, varem roztoku cukru se silnými kyselinami , sírovou nebo chlorovodíkovou nebo později se slabými organickými, jako citrónovou. Jeden starý návod dokonce doporučoval vařit a zahušťovat řepný cukr tak dlouho, až se vařící a horký mohl odlít do forem, kde ztuhnul a tabule cukru potom zavěsit do krycího plástu jako krmení a podněcování v druhé polovině zimy. Tabule měla vlhnout úlovou vlhkostí.
Problém je v tom, že při tom štěpení, když se neudělá šetrně, vznikají látky toxické pro včely, jako HMF a možná i další.
Za posledních 40 let bylo už několik komerčních pokusů vyrábět umělé krmivo pro včely. Vždycky to probíhalo tak, že první 2 - 3 roky se krmivo zřejmě vyrábělo šetrně, včely na něm zimovaly dobře a všechno bylo bez problémů. Potom zřejmě došly úvodní peníze vložené do projektu nebo bylo potřeba snížit prodejní a tím i výrobní cenu nebo co, krmivo se zřejmě začalo vyrábět levněji a nešetrněji , až to skončilo zimními úhyny včelstev z důvodů vysokého obsahu HMF v krmivu.

V Apiinvertu je sice toto štěpení údajně děláno nějakými uměle vyrobenými enzymy ( nedivil bych se, kdyby byly vyrobeny nějakými geneticky modifikovanými mikroorganismy), takže by tam HMF neměl vznikat, je ale otázka, jestli tam něco nezůstane po těch enzymech. Takže by to chtělo nějaký technický list Apiinvertu a na něm i složení těch příměsí.

Apiinvert je z cukrové řepy, nějaké složení na procenta neznám, ale je složen z sacharózy, fruktózy a glukózy. Takže nic co by mělo včely v zimě zatěžovat.

Jakékoliv zboží prodávané prostřednictvím tržní sítě a nebo a tržišti musí být označeno etiketou, cenou, množstvím nebo i návodem k použití. Platí pro ně všeobecné obchodní podmínky.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J.Chramosta <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Prodej propolisu
> Datum: 03.11.2011 15:46:07
> ----------------------------------------
> Dobrý den,chtěl jsem se zeptat, zda je nějakým zákonem upraven prodej
> propolisu.
> Kdybych chtěl např. prodávat surový propolis na tržišti, nebo jej dodávat
> do maloobchodní sítě...
> Je třeba používat nějaké etikety, jako při prodeji medu?
>
>
>

Dobrý večer!
Chci se zeptat,znáte někdo složení apiinvertu a zčeho se vyrábí-z cukru ale jakého.Dík.

Dobrý den,chtěl jsem se zeptat, zda je nějakým zákonem upraven prodej propolisu.
Kdybych chtěl např. prodávat surový propolis na tržišti, nebo jej dodávat do maloobchodní sítě...
Je třeba používat nějaké etikety, jako při prodeji medu?

Každý se asi nedostane k použitým, ale nezávadným kanystrům. Nové potravinářské kanystry 10 l, díval jsem se na ně asi před 2 lety, stále tehdy nějak ke 40 Kč . 5 litrové nějak ke 20 korunám.
Než na skladování medu jsem spíš myslel na prodej medu v kanystrech , jakožto deálních obalech pro zasílání medu poštou nebo kurýrními službami.
Třeba i s tím, že se počítá, že med je ztuhlý a že kupec med nebude rozehřívat, ale kanystr rozřeže a med dostane z něho mechanicky.
Ale na to by možná byly ještě lepší PET flašky.

Kanistry mají určitou výhodu. Daleko lépe se skladují, uzávěr je daleko těsnější, cena směšná. Já například kupuji 20 l za 10Kč. Velkou nevýhodou je plnění, kontrola hladiny, mytí a pod. To se dá ale bez větších problémů vyřešit. Kdybych neměl kýble na cca 13 kg. už bych dávno v nich med skladoval. Každopádně počítám s nimi a vím o nich. Zdraví R. Stonjek

bohužel fotku nemám. Jen doplním, že úly jsou dřevěné tenkostěnné neuteplené (19 mmm), umístěné ve včelíně.Dno vysoké 7 cm, část den je zasíťovaných část ne. Česno výšky 2,5nebo 3,5cm v celé délce.

Situace je vážnější. Vřele doporučuji používat členům ČSV ochrannou známku přesně v takové grafické podobě, v jaké je zaregistrována. ČSV není jediným a držitelem známky s textem Český med. Dobrozdání Svazu v tom smyslu, ať si každý člen označí svůj med textem Český med jak chce, je v této situaci bezcenné.

Jde prodat i 40Kg balení, s tím také není problém. Cenově to ovšem musí být výhodnější(85Kč/Kg) než ve sklenici a to není problém, protože odpadá práce s umíváním sklenic a stáčením. To si udělá zákazník sám do vlastních a potom si to po rodině rozdělí. Je to výhodné pro zákazníka i pro mě a hned po medobraní to je pryč. Je to hlavně o tom skalním příznivcům co dochází pravidelně tuhle možnost navrhnout a tak se med dostane i tam kde by si jinak pro med nepřijely.

Jaký máte názor na balení medu do kanystrů, 5 a 10 litrů? Přirozeně s atestem na potraviny. Viděl jsem takhle prodávat med na internetu, z hlediska zasílání medu poštou je to ideální obal.

Taky prodávám vv dalení 4 a 6 kg. v plastimexu nakoupím každý rok tak cca 15 kousků.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Fwd: RE: Re: ?esk? med v Albertu
> Datum: 01.11.2011 18:49:46
> ----------------------------------------
> Plne souhlasim s Alesem,nikdy jsem nemel tak velke prebytky,abych neprodal
> med ze dvora.Za stoceni do sklenic mi to stoji,a mozna se nekdo bude
> divit,ale vic medu prodam v baleni 5 kg,nez po baleni 1 kg.Pred par lety
> jsem to zkusmo zacal a zafungovalo to.S Pepanem souhlasim,ze prodej je
> kazdeho vec.Taky ji nikomu neberu.Ja bych cestu trznice nevolil prave pro
> zvysene naklady na poplatky a podobne.Spis by se mi libil vedle vcelnice
> medovy domecek,prodej od do,atd.JosPr
>
>
>

Plne souhlasim s Alesem,nikdy jsem nemel tak velke prebytky,abych neprodal med ze dvora.Za stoceni do sklenic mi to stoji,a mozna se nekdo bude divit,ale vic medu prodam v baleni 5 kg,nez po baleni 1 kg.Pred par lety jsem to zkusmo zacal a zafungovalo to.S Pepanem souhlasim,ze prodej je kazdeho vec.Taky ji nikomu neberu.Ja bych cestu trznice nevolil prave pro zvysene naklady na poplatky a podobne.Spis by se mi libil vedle vcelnice medovy domecek,prodej od do,atd.JosPr

Dnes jsem se díval na med v Kauflandu v Prostějově a byl tam Český med země původu ČR cena akční 116Kč/Kg. Standartní cena medu ze zemí EU a mimo EU kolem 180Kč/Kg a Biomed 360Kč/Kg.

|Hazdra :Pro mě je důležité přiblížit se reálnému odhadu spadu roztočů po první
fumigaci po léčení KM a úlové sestavě dvou K39. Z toho vyplývá, že spad z
horních nástavků je asi 5x menší, než když včely sedí dole. Realný spad
roztočů ze včelstev v horních nástavcích je tedy ve skutečnosti asi 5x vyšší
(100 až 300 roztočů), což je přijatelná intenzita napadení.
Aplikuji KM již třetí sezonu, minulé dvě sezony jsem fumigoval jen dvakrát
(žádný aerosol nebo nátěr), oficielní kontrolu spadu jsem měl v pořádku,
neměl jsem žádné úhyny ani vpodletí, ani během zimy, omezil jsem spotřebu
syntetických léčiv.
ra"
Burgel: 3NN 42x15 mám dost podrobná čísla spadů a
1/ připouštím že spady zustanou na loučkách a souších spodních plástů ale že by to bylo 5x méně nemyslím. Odhadl bych to 10-20%

2/Souhlasím s vámi s pohleden na intensitu spadů ale jen do letošního roku (aerosol se u nás provádí již vice než 10 let)
Letošní rok považuji na mém stanovišti Praha 350m/m za rok s nejvyššími průměrnými spady. ( průměrně více než 1000/1 včelstvo)
Očekávám zimní ztáty a zeslabení.
J.B.

Co se týká značky Český med a dalších, všechno záleží na tom, jak jsou zaregistrovány. Jestli je zaregistrován pouze text "Ceský med" , tak bez souhlasu správce značky, tedy ČSV nikdo by ten text v jakékoliv grafické úpravě nesměl na sklednice s medem použít. Pokud je zaregistrován text "Český med" v nějaké konkrétní grafické úpravě , v nějakém fontu atd, případně ve spojení s grafickou značkou, tak nikdo nesmí ten text použít v té zaregistrované grafické formě, případně v grafické formě podobné, která by se dala s tou zaregistrovanou snadno splést.

Jinak kde není žalobce, není soudce, takže zneužívání té značky by si měl hlídat správce značky. Nikdo to za něho dělat nebude. Taky by si měl hlídat renomé značky neboli kvalitu medu, který se pod tou značkou prodává. Pokud se pod tou značkou bude prodávat delší dobu cukrové bláto a lidi si na to bláto pod tou značkou zvyknou, tak bude renomé té značky zničeno a peníze investované do vytvoření, registrace a udržování značky vyhozeny oknem.

Mně jinak připadá, že ČSV si ty všechny značky zaregistroval, jen aby je měl, aby se papaláši nahoře na ústředí mohli nafukovat " Podívejte se, my máme i značky medu" a jinak nic. Postrádám v tom směru jakýkoliv trochu solidní a reálný plán. Něco jako byznys plán, ze kterého by bylo jasné, , jak bude Svaz ty značky využívat a udržovat. Jejich volné použití be jakékoliv kontroly pro členy ČSV za program nepovažuji, až se vstupní potenciál těchto značek daný sloganem vyčerpá, bude renomé těchto značek stoupat a klesat jen podle toho, jak budou členové včelaři ČSV mít kvalitní či nekvalitní med. Neboli med od konkrétního včelaře bude mít takovou cenu, jaké bude jméno toho včelaře mezi jeho zákazníky, bez ohledu na to, jestli bude ten včelař prodávat med pod tuto značkou nebo ne. Akorát ty značky, ty speciální sklenice atd budou navíc. A poplatky za udržování registrace značky a další režie kolem toho.

Přitom registrace těchto značek byla poněkud drzá, jak už tady někdo napsal a pokud bude Svaz tyto značky pro komerční použití jen blokovat, poněkud podváže marketing prodeje medu. Na druhé straně, pokud Svaz konečně vytvoří systém, jak ty značky, za přiměřenou úplatu přirozeně, propůjčovat a jak zajistit, aby se pod touto značkou prodávaly jen nejkvalitnější a místní medy za vysokou cenu, "vyheveruje" tím i ceny prodávaného medu od včelařů ze dvora a na poplatcích může i vydělat. Pokud se ti papaláši nahoře na ústředí rozhoupají k nějaké takové činnosti.

>>>>Nerozumím neslouladu tvrzení Pepana a Stonjeka - jeden nsi ymslí že Český
med může prodávate jen člen, druhý že i Vietnamec.<<<<

Co by tomu vietnamci mohlo zabránit být členem ČSV??

PEPAN



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fwd: RE: Re: ?esk? med v Albertu
> Datum: 01.11.2011 06:49:41
> ----------------------------------------
> Tento poslední příspěvek svědčí pouze o tom, že Ka Ji rád píše o věcech o
> kterých moc neví.
> ----------------------------------
>
> Když ee ˇˇCSV začala soudit s firmou ČESKÝ MED i nteniot název, tak jsem
> náhodou ke svému překvapení zjistil, že si ani nezaregistrovala doménu
> ceskymed.cz.
>
> Tehdy, když "se položila" Včela, tak jsme nechápal, proč se nezačne
> normálně prodávat med ze dvora, včelaři neudělají nějaké propagační akce a
> nezačne s eprodávat med - tak jak dnes považujeme za normální. Místo toho
> jen začal kampaň proti obchodníkům.
> Napsal jsme tedy člínek jak jsme si myslel, že by se mělo postupovat a co
> dělat - letáky, jednotná sklenice, prodej ze dvora atd. Článek nebyl
> otištěn ve Včelařství ale ve Včelařkých novinách na webu. Tehdy SVAZ (jehož
> jsem ebyl členem)tvrdil že jednotná sklenice na med je nesmysl, atd.
>
> A proto jsme se o toto téma tehdy zajímal.
>
> Když jsme několik různých lidí upozornil, že doména není registrovaná, tak
> jsme ji nakonec zaregistroval a zprovoznil.
> S obsahem nebyl problém, PSNV dala souhlas s publikací článků z Moderního
> včelaře a něco sjme i vypotil sám.
>
> Když jsme požádal o spolupráci - zde na konferenci, tak mi asi pět lidí
> začalo pomáhat, hlavně jedna milá paní opravovala mé dyslektické chyby. :-)
>
> Další asi 25 lidí mi vynadalo, že sjme ukradl doménu, jsme zloděj - v různě
> jemné nebo hrubé formě.
> Svaz o tu doménu před regsitrací ani po zprovoznění neprojevil zájem.
> Ale ten věčný boj s tím, že jsem ukradl nějakou značku mně dokonale
> otrávil.
> Na ty stránky jsou desítky tisíc unikátních přístupů - takže český med
> propagují staále a za těch aso 8 let něco odvedly, i když nejsopu
> aktualizovány.
>
>
> Dokonce vznikaly komické situace, z jedné ZO přišla gratulace, jak jsou
> pěolné a že na jejich web daly na ně odkaz. Když jsm epoděkoval a
> upozornil, že Svazový český med má jinoukoncovku, tak link ze svého webu
> sundali.
>
> Takže si myslím, že vím o čem píši.
>
> Nerozumím neslouladu tvrzení Pepana a Stonjeka - jeden nsi ymslí že Český
> med může prodávate jen člen, druhý že i Vietnamec.
>
>
> Ale v podstatě od mého psaní si budete moci v podstatě odpočinout.
>
> Právě na vyžádání píši poslední články do MV - a zdržuej mě to, takže
> prosím zájemce, ať se toho chopí a něco začnnou psát,
> Moje angažmá ve včelařské politice končíé na jaře sněmem PSNV.
>
> Pak si budu spokjeně včelařit, prodávat med a vařit medovinu.
>
> Karel
>
>
>

V Albertu nevím jak je to s cenou, ale kde chodím tam je med za 100 akční cena. Takže prodávám za akční cenu a nepotřebuji se ohlížet na původ medu v hyper a ani jestli je na něm napsáno Český med pro můj prodej to je nepodstatné. Bydlím ve vesnici s 500 obyv. a ještě se mi nestalo, že bych od 30 včelstev neprodal všechno přímo zákazníkům. Dávat med do výkupu za 40-45Kč to je nerozum. Kolik stojí cukr a práce kolem krmení a ostatní náklady, to je lepší nechat med na zimu včelám a vytočit jen to co je včelař schopen prodat. To už bych musel mít farmu a velké přebytky medu, abych řešil prodej do výkupu a tomu radikální metodiku ošetřovaní ostrohanou na minimum času.

Tak ale funguje obchod. Ne každý má náturu aby prodával. někteří zase nemají v místě dostatečný odbyt. Umíš si představit jak prodáš med ve vesničce z 500 obyvateli (spotřeba je 0,75 kg medu na obyvatele) med od 20 včelstev (50 kg medu od včelstva) když je v místě 5 včelařů. Teť počítej. Flek v tržnici 100 více Kč, Plat prodavači za 6 hodin prodeje, minimálně 55 Kč/ hod. Prodáš 5 kg za hodinu Od toho odpočítej cenu kterou by jsi dostal od výkupce 10 kč sklo z víčkem, Do myčky dáš 40 sklenic a trvá to 2 hod a cena může být tak 10 Kč hodiny, jejich naplnění psatovaným medem je další hodina, Cesta na tržnici a domů ještě 1 hod a cena za přesuny cca 200Kč. SUMÁRUM Je to 10 hodin práce, Režie pak dělá cirka tak 1100 kč ve výkupu by jsi za těch 40 kg dostal minimálně 1400 až 2500 . 5200 je tržba celkem 5200-1400-100-10-200 =400 =3000 +- za 10 hodin práce To ovšem za předpokladu že těch 40 sklenic za den prodáš po 130 Kč Je to sice slušný výdělek,.ale každý nemá ty možnosti nebo při zaměstnání vydělá víc. To musíš nechat na tom každém.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Fwd: RE: Re: ?esk? med v Albertu
> Datum: 31.10.2011 22:05:42
> ----------------------------------------
> Nejsmutnejsi na cele teto veci je vubec to,ze si lidi med v super hyper
> kupuji,navic ho vcelari obchodnikum s medem liji za smesny pakatel do
> chrtanu,aby se oklikou vratil do super hyper,misto aby se jej vcelari
> snazili prodat sami.A v tom nepomuze mit zaregistrovanych tisic log a
> slovnich spojeni...JosPr
>
>
>

Tento poslední příspěvek svědčí pouze o tom, že Ka Ji rád píše o věcech o kterých moc neví.
----------------------------------

Když ee ˇˇCSV začala soudit s firmou ČESKÝ MED i nteniot název, tak jsem náhodou ke svému překvapení zjistil, že si ani nezaregistrovala doménu ceskymed.cz.

Tehdy, když "se položila" Včela, tak jsme nechápal, proč se nezačne normálně prodávat med ze dvora, včelaři neudělají nějaké propagační akce a nezačne s eprodávat med - tak jak dnes považujeme za normální. Místo toho jen začal kampaň proti obchodníkům.
Napsal jsme tedy člínek jak jsme si myslel, že by se mělo postupovat a co dělat - letáky, jednotná sklenice, prodej ze dvora atd. Článek nebyl otištěn ve Včelařství ale ve Včelařkých novinách na webu. Tehdy SVAZ (jehož jsem ebyl členem)tvrdil že jednotná sklenice na med je nesmysl, atd.

A proto jsme se o toto téma tehdy zajímal.

Když jsme několik různých lidí upozornil, že doména není registrovaná, tak jsme ji nakonec zaregistroval a zprovoznil.
S obsahem nebyl problém, PSNV dala souhlas s publikací článků z Moderního včelaře a něco sjme i vypotil sám.

Když jsme požádal o spolupráci - zde na konferenci, tak mi asi pět lidí začalo pomáhat, hlavně jedna milá paní opravovala mé dyslektické chyby. :-)

Další asi 25 lidí mi vynadalo, že sjme ukradl doménu, jsme zloděj - v různě jemné nebo hrubé formě.
Svaz o tu doménu před regsitrací ani po zprovoznění neprojevil zájem.
Ale ten věčný boj s tím, že jsem ukradl nějakou značku mně dokonale otrávil.
Na ty stránky jsou desítky tisíc unikátních přístupů - takže český med propagují staále a za těch aso 8 let něco odvedly, i když nejsopu aktualizovány.


Dokonce vznikaly komické situace, z jedné ZO přišla gratulace, jak jsou pěolné a že na jejich web daly na ně odkaz. Když jsm epoděkoval a upozornil, že Svazový český med má jinoukoncovku, tak link ze svého webu sundali.

Takže si myslím, že vím o čem píši.

Nerozumím neslouladu tvrzení Pepana a Stonjeka - jeden nsi ymslí že Český med může prodávate jen člen, druhý že i Vietnamec.


Ale v podstatě od mého psaní si budete moci v podstatě odpočinout.

Právě na vyžádání píši poslední články do MV - a zdržuej mě to, takže prosím zájemce, ať se toho chopí a něco začnnou psát,
Moje angažmá ve včelařské politice končíé na jaře sněmem PSNV.

Pak si budu spokjeně včelařit, prodávat med a vařit medovinu.

Karel

Nejsmutnejsi na cele teto veci je vubec to,ze si lidi med v super hyper kupuji,navic ho vcelari obchodnikum s medem liji za smesny pakatel do chrtanu,aby se oklikou vratil do super hyper,misto aby se jej vcelari snazili prodat sami.A v tom nepomuze mit zaregistrovanych tisic log a slovnich spojeni...JosPr

Tento poslední příspěvek svědčí pouze o tom, že Ka Ji rád píše o věcech o kterých moc neví. Základem názvu Český med,je to, že ten kdo ho používá nesmí na nálepkách lhát. Je li tedy med vyroben v ČR a splňuje zpřísněnou normu, která s tím souvisí, tento med může uvádět na trh každý včelař i kdyby to byl v Česku včelařící Vietnamec. Rovněž není pravdou, že ČSV brání prodeji českého medu. Opak je pravdou! ČSV před lety za neobvykle benevolentních podmínek zpřístupnil obchodní síť všem včelařům, kteří o to mají zájem . To, že většina z nás se obchodním řetězcům vyhýbá obloukem je způsobeno tím, že nikdo z poctivých včelařů s těmi šizunky nechce nic mít. Med často podřadné kvality a nevalné chuti tam nabízený nám naopak dělá docela slušnou reklamu.Ony v podstatě stačí ty problémy co máme. Nač si tedy vymýšlet ty, co neexistují. Zdraví R. Stonjek

Mně jako nečlenovi je jedno, že nesmím (?) napsat na med ČESkÝ MED, nevidím důvod, proč. Spíš vyidím důvody proč ne - rizika. Díky volně dostupným sklenicím, víčkům i etiketám je otázka času, kdy uvidím v novinách titulky, že "český med nevyhověl při nějaké kontrole". A to už nemluvím o tom, že zatím v podstatě žádná kontrola medu nebyla - tedy že by někod udělal rozbor.

Ale jako občana mě udivuje, že na rozdíl od zemědělců, kteří pomalu chtějí uzákonit povinnost prodávat české potraviny v obchodech se tomu ČSV brání. Takže díky tomu nemůže existovat nabídka českého medu v krámech.
Nikod kvůli tomu že je někde vzadu na nálepce Směs medů nebo med z z ČR nebude platit o 50Kč víc.
Takže normální máma ve městě má problém, pokud by chtěla nakoupit dětem český med.

A jako včelaři mi vadí, že si lidi zvykají kupovat a jíst jakýkoli med. Pokud jste chutnali medy z obchodní sítě, není to tak strašné, jak rádi vykládáme. Takže díky tomuto postoji ztrácíme postupně a jjistě klientelu. Pan Veleba z Agrární komory by se divil, kdyby mu nběkod vysvětlil, že 98% včelařů nechce aby se v obchodech prodával český med.
Oni vyhazují desítky mega za nálepky český výrobek, A klasa,atd.

A jako včelařovi mi vadí, že český med ztrácí možnost cenového srovnání proti čekému medu a zákazníci jej můžou cenově srovnávat jen s tím obyčejným laciným. Takže je nyní mžné dovodit, že existencí českého medu od Medokomerc se zvedla srovnatelná cenová hladina o 50% až 100% nahoru.

Taky to znáte, ne? Vy chcete za med 1xxKč? Vždyť jsem jej viděla v ..... za 80.

A to by se odpovídalo, jo paní, ale dívala jste se tam za kolik tam mají český med? Za 150 až 180 korun!




A vynechám tu srandu, že když vidím tu stále stejnou rodinu jak chodí po výstavě a tvrdí že bez medu to nejde, že nemůže rozdávat český med. Že propaguje jen vyšší spotřebu medu a v konečném důsledku vyšší tržby obchodníků s medem - dovozovým, protože český se v obchodech nesmí prodávat. Takže merketinogová kampan na vyšší spotřebu něčeho co nejsem schopen dostat na pulty je takový úsměvný příklad kurzívou do učebnice marketingu pro základní školy.

A na závěr se stejnou logikou ochranné značky - ČSV má chráněné další zančky, Moravský med, Slezský med, Biomed, Med od včelaře.... Takže bacha až uvidíte nějako nečlena prodávat biomed. Nebo v obchodě nějaký dovozový BIOMED.
Taky je třeba jim to zatrhnout.


Vítejte ve včelařským Absurdistánu.

Karel

Karle, to ano. To v této situaci je to možné jen registrací nové kombinované ochranné známky, která bude dostatečně odlišena od ostatních dosavadních. Z toho plyne to, že tento dovětek se tam nesmí ani u členů ČSV vyskytovat jiným způsobem, než jak je to registrováno tedy včetně loga (bez loga se každý vystavuje riziku postihu). To je ten hlavní problém. Nečlen bez ochranné známky může na toto slovní spojení úplně zapomenout.
ochranná známka ČSV
http://isdv.upv.cz/portal/pls/portal/portlets.ozs.det?pozk=183095&plan=cs
ochranná známka MEDOEXPORT s. r. o.
http://isdv.upv.cz/portal/pls/portal/portlets.ozs.det?pozk=110785&plan=cs
Takhle pěkně nám to v Křemencárně zavařili.

Včelařství 11/2011, příloha str. 1

Podmínky jsou dány zákonem viz ÚPV. ČSV chrání Český med hned dvěma ochrannými kombinovanými známkami 359262 a 174845. Přes to vlak nejede.
--------------
Přesto ale další firma má platnou reg. známku s textem ČESKÝ MED.
A nejméně dvě další mají na sklenicích cedulku s textem ČESkÝ MED a jsou v obchodní síti - supermarkteech.

A ceny těchto medů jsou podstatně výš, než ten nejlacinější.

A pokud je p.Karoch redaktorem Včelařství, tak došlo zřejmě k nějakému názorovému posunu rozumným směrem:
# > Dobrý a ještě hezčí den, značka Český med je teritoriální a znamená, že
# > tento med musel být vyprodukovaný v České republice. Jiné názvy, jako Luční,
# > Lesní, Akátový apod. jsou názvy druhů medu. S pozdravem, A. Karoch,
# > redaktor.

Podmínky jsou dány zákonem viz ÚPV. ČSV chrání Český med hned dvěma ochrannými kombinovanými známkami 359262 a 174845. Přes to vlak nejede. Nikdo nemá šanci si jen tak napsat na eiketu Český med. To co protlačili je na hraně zákona, dalo by se říci za hranou slušnosti. Shodně, jako jim se to podařilo protlačit, tak to teď musí zkoušet s jiným logem každý, kdo ta dvě slova bude chtít na etiketu napsat. Bude jistě čelit obstrukcím ČSV, neboť je ÚVP v proceduře obeznámí. Ještě je jedna cesta, stát se členem ČSV. V tom je ta pointa, proč to ČSV udělalo. Oni chrání med ČSV včelařů na úkor všech českých včelařů.

Nikdo nevíme, kolik roztočů uvízne v kokonech. V nástupu plodování včelky buňky drasticky čistí a dokonce vykusují. I toto může být zdrojem výskytu roztočů na podložkách. Nic nemůže být jednoduché, jak se zdá.

Stačí zajít na web ČSV a přečíst si podmínky ochrany značky Český med, jestli tam ochrana slovního spojení český med je nebo není. S autoritami to nemá nic společného, kolikrát čím větší autorita, tím větší blbosti prosazuje.
Já se momentálně na ty podmínky nedostanu, počítač mi novější pdfka nebere.

-----------

To je jak ......

Kdo tady mluví o nějaké značce, tu ČSV nikdo nebere.

Tady mluvíme o názvu - označení ČESKÝ MED.

Stačí zalistovat Včelařstvím z Loňska - asi číslo deset a i v posledním - kde je směrnice.
Ani v jednom není o označení ČESKÝ MED ani slovo.


Karel

"Koukám, že mi autority dávají za pravdu, člen, nečlen, pokud je to pravdivé, můžu KAŽDÝ označit med "ČESKÝ MED".
Jen mi není jasné, kde se tady fáma, co drží jak uhlířská víra, vzala. Kdopak to tak šikovně tvrdil a psal. "

Stačí zajít na web ČSV a přečíst si podmínky ochrany značky Český med, jestli tam ochrana slovního spojení český med je nebo není. S autoritami to nemá nic společného, kolikrát čím větší autorita, tím větší blbosti prosazuje.
Já se momentálně na ty podmínky nedostanu, počítač mi novější pdfka nebere.

------------ Původní zpráva ------------
# Od:
# Komu: Mgr. Petr Prokeš,
# Kopie: ,
# Předmět: RE: Re: ?esk? med v Albertu
# Datum: 31.10.2011 07:52:19
# ----------------------------------------
# Ve značce český med je chráněn i samotné slovní spojení. I mírné pozměněnění
# které by mohlo být zavádějící se považuje za zneužití značky. Členové ČSV a
# zvláště předsednictvo je povinné svoji značku chránit a získané iformace řádně
# prověřit.I dnešní Mám dojem, že MEDOKOMERC musel z podnětu svazu změnit svůj
# název firmy z původní ČESKÝ MED, po zaregistrování naší značky.
#
# > ------------ Původní zpráva ------------
# > Od: Mgr. Petr Prokeš
# > Předmět: RE: Re: ?esk? med v Albertu
# > Datum: 31.10.2011 06:21:12
# > ----------------------------------------
# > Dobrý a ještě hezčí den, značka Český med je teritoriální a znamená, že
# > tento med musel být vyprodukovaný v České republice. Jiné názvy, jako Luční,
# > Lesní, Akátový apod. jsou názvy druhů medu. S pozdravem, A. Karoch,
# > redaktor.
# >-------------------


Koukám, že mi autority dávají za pravdu, člen, nečlen, pokud je to pravdivé, můžu KAŽDÝ označit med "ČESKÝ MED".

Jen mi není jasné, kde se tady fáma, co drží jak uhlířská víra, vzala. Kdopak to tak šikovně tvrdil a psal.


Podle mě hodně dlouho poškozovala české včelařství, protože není lepší reklamy, než když lidi vidí v regále že český med není nejlacinější. Zatím se včelaři muslei poměřovat s nějlacinějším medem v krámě, teď se můžou poměřit s českým. A cena je tam 170, obyč med 100.

Ironie je, že Český med nabízí Medokomerc, zatímco Včelpo (ČSV) podle mých pozorování směs medů z EU a mimo EU.

Karel

Pro mě je důležité přiblížit se reálnému odhadu spadu roztočů po první
fumigaci po léčení KM a úlové sestavě dvou K39. Z toho vyplývá, že spad z
horních nástavků je asi 5x menší, než když včely sedí dole. Realný spad
roztočů ze včelstev v horních nástavcích je tedy ve skutečnosti asi 5x vyšší
(100 až 300 roztočů), což je přijatelná intenzita napadení.
Aplikuji KM již třetí sezonu, minulé dvě sezony jsem fumigoval jen dvakrát
(žádný aerosol nebo nátěr), oficielní kontrolu spadu jsem měl v pořádku,
neměl jsem žádné úhyny ani vpodletí, ani během zimy, omezil jsem spotřebu
syntetických léčiv.
Haf
----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 31, 2011 6:49 AM
Subject: Re: Spad roztočů


> "Radime, jestli zimuješ ve více nástavcích, máš šanci si to přímo
> změřit/spočítat.
> Vyndat ten spodní nástavek, vyklepat jej a uvidí se.
> Pokud při této manipaulaci dáš pod ten chomáč čistou podložku - včely se
> přeci jen trochu rozeběhnou - tak uvidíš, jestli z chomáče nco spadlo nebo
> ne.
> Jednodušší se jendou přesvědčit a vědět. Třeba s epak přestaneš vůbec
> relavntností zimních vzorků zabývat - pokud dojdeš k závěrům jakojá, nebo
> budeš mít fakta, že skutečný spad v měli je skutečně jen přirozený spad za
> měsíc. A Žádný úklid.
> Pokud se podíváte na podložky po prvním léčení a je tam VD jako máku, tak
> pak taky stačí jen nadzvednout horní nástavek a podívat se na loučky. Na
> nesmyslné hodnoty stačí vidět pouhé 3VD a už je to mimo rozsah. "
>
> No, rozebírat včely kvůli tomu nebudu.
>
> Každopádně ale od fumigací v polovině října je do začátku sběru zimní měli
> zhruba dva měsíce. Během té doby je tak 10 - 20 teplých slunečních dnů,
> kdy
> včelky létají tak 2 hodiny kolem poledne, takže celkem tak 4 . To je 40 -
> 80 hodin. Zatímco prolet v zimě bývá tvořen jedním krátkým jednorázovým
> výletem včelek, což je hodina, dvě hodiny.
> To jako mám věřit tomu, že na podzim během těch cca 60 hodin, kdy létají,
> se včelky pečlivě vyhýbají mrtvým roztočům na plástech, aby je nějakou
> náhodou neshodily, nemluvě už o čištění úlu od nečistot, zatímco v lednu
> při proletu během té hodiny ty dávno mrtvé roztoče vytahují z prázdných
> buněk a dalších skrýší a házejí je na podložku do zimní měli? Navíc když
> v
> lednu při proletu je včelstvo o třetinu, možná až polovinu slabší než na
> podzim v říjnu a listopadu, kdy tam jsou ještě nějaké krátkověké podletní
> včely.
>
> Jasně že budou ve vzorku zimní měli nějací roztoči usmrcení při fumigaci,
> kteří do měli spadli z plástů, těch ale bude minimum , maximálně pár
> roztočů na stanoviště, takže zanedbatelné množství, o kterém není třeba
> nijak zvlášť diskutovat. Ostatně kdyby těch roztočů bylo víc, tak by
> dlouhodobě ve statistikách museli mít včelaři s nízkonástavkovými úly
> proti
> těm s vysokými úly znatelně vyšší spad. A za těch 20 let by si toho určitě
> někdo všiml a zjišťoval by proč mají nízkonástavkoví včelaři víc roztočů
> než vysokonástavkoví. Jenže tomu tak není.
>
> Kromě toho, já nevím, jak to dělají jiní, já už jsem dávno zavedl vybírání
> zimní měli na vícekrát. Moje zkušenosti jsou takové, že nemusí být ani
> prolet. Stačí trochu razantnější oteplení a vítr mi měl rozfouká a vyfouká
> pryč z podložky a já jsem pak pracně doloval dohromady aspoň minimální
> potřebný objem měli vzhledem k počtu včelstev. To raději vybírám vícekrát,
> vidím podle měli přesně stav včelstev a měl dám dohromady velice pohodlně
> obyčejným nožem. A z doby oblevy a proletů měl do vzorku prostě ani
> nedávám, ostatně tam v té době skoro žádná není. Takže se tam nemohou ani
> objevit žádní roztoči ještě z fumigace.
>
> Fakt je ale taky, že mně osobně je nyní vyšetření té měli taky na nic.
> Kdysi jsem občas, když jsem měl pocit, že to včely potřebují, dával do
> měli
> roztoče z fumigace, abych dosáhl i na jaře na nátěr plodu. Dneska už stačí
> jen u ZO požádat, takže už nemusím ani to. Pro mě je rozhodující spad, po
> fumigacích, po aerosolu, případně po ošetření na jaře.
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6588
> (20111030) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

# ------------ Původní zpráva ------------
# Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
# Komu: Mgr. Petr Prokeš<prokes/=/vcelarstvi.cz>,
# Kopie: <info/=/vcelarstvi.cz>,
# Předmět: RE: Re: ?esk? med v Albertu
# Datum: 31.10.2011 07:52:19
# ----------------------------------------
# Ve značce český med je chráněn i samotné slovní spojení. I mírné pozměněnění
# které by mohlo být zavádějící se považuje za zneužití značky. Členové ČSV a
# zvláště předsednictvo je povinné svoji značku chránit a získané iformace řádně
# prověřit.I dnešní Mám dojem, že MEDOKOMERC musel z podnětu svazu změnit svůj
# název firmy z původní ČESKÝ MED, po zaregistrování naší značky.
#
# > ------------ Původní zpráva ------------
# > Od: Mgr. Petr Prokeš <prokes/=/vcelarstvi.cz>
# > Předmět: RE: Re: ?esk? med v Albertu
# > Datum: 31.10.2011 06:21:12
# > ----------------------------------------
# > Dobrý a ještě hezčí den, značka Český med je teritoriální a znamená, že
# > tento med musel být vyprodukovaný v České republice. Jiné názvy, jako Luční,
# > Lesní, Akátový apod. jsou názvy druhů medu. S pozdravem, A. Karoch,
# > redaktor.
# >
# > -----Original Message-----
# > From: Josef.Mensik/=/seznam.cz [mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz]
# > Sent: Friday, October 28, 2011 7:32 PM
# > To: info/=/vcelarstvi.cz; cermak.kv/=/seznam.cz; drh/=/seznam.cz;
# > prokes/=/vcelarstvi.cz; redakce/=/vcelastvi.cz
# > Subject: Fwd: Re: ?esk? med v Albertu
# >
# > # ------------ Původní zpráva ------------
# > # Od: KaJi &lt;e-mail/=/nezadan>
# > # Komu: V?ela?sk? mailing list&lt;<a
# > href="mailto:vcely/=/v.or.cz">vcely/=/v.or.cz</a>>,
# > # Kopie:
# > # Předmět: Re: ?esk? med v Albertu
# > # Datum: 28.10.2011 17:03:23
# > # ----------------------------------------
# > # RP:
# > # tak teprve potom je značka Český med v Albertu neoprávněně
# > # ------------------
# > #
# > # Jaká značka, tam je prostě sklenice a na ní etketa, kde je velkými písmeny
# > # napsáno ČESKÝ MED.
# > # Stejně jako je na jiných napsáno Květový med, Luční med, Lesní med a
# > # podobně.
# > #
# > # Med
# > #
# > #
# >
# > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6588 (20111030)
# > __________
# >
# > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
# >
# > http://www.eset.cz
# >
# >
# >
# >
# > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6588 (20111030)
# > __________
# >
# > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
# >
# > http://www.eset.cz
# >
# >
# >
# >
# >
#

# ------------ Původní zpráva ------------
# Od: Mgr. Petr Prokeš <prokes/=/vcelarstvi.cz>
# Komu: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>,
# Kopie:
# Předmět: RE: Re: ?esk? med v Albertu
# Datum: 31.10.2011 06:21:12
# ----------------------------------------
# Dobrý a ještě hezčí den, značka Český med je teritoriální a znamená, že
# tento med musel být vyprodukovaný v České republice. Jiné názvy, jako Luční,
# Lesní, Akátový apod. jsou názvy druhů medu. S pozdravem, A. Karoch,
# redaktor.
#
# -----Original Message-----
# From: Josef.Mensik/=/seznam.cz [mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz]
# Sent: Friday, October 28, 2011 7:32 PM
# To: info/=/vcelarstvi.cz; cermak.kv/=/seznam.cz; drh/=/seznam.cz;
# prokes/=/vcelarstvi.cz; redakce/=/vcelastvi.cz
# Subject: Fwd: Re: ?esk? med v Albertu
#
# # ------------ Původní zpráva ------------
# # Od: KaJi &lt;e-mail/=/nezadan>
# # Komu: V?ela?sk? mailing list&lt;<a
# href="mailto:vcely/=/v.or.cz">vcely/=/v.or.cz</a>>,
# # Kopie:
# # Předmět: Re: ?esk? med v Albertu
# # Datum: 28.10.2011 17:03:23
# # ----------------------------------------
# # RP:
# # tak teprve potom je značka Český med v Albertu neoprávněně
# # ------------------
# #
# # Jaká značka, tam je prostě sklenice a na ní etketa, kde je velkými písmeny
# # napsáno ČESKÝ MED.
# # Stejně jako je na jiných napsáno Květový med, Luční med, Lesní med a
# # podobně.
# #
# # Med
# #
# #
#
# __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6588 (20111030)
# __________
#
# Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
#
# http://www.eset.cz
#
#
#
#
# __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6588 (20111030)
# __________
#
# Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
#
# http://www.eset.cz
#
#
#
#

"Radime, jestli zimuješ ve více nástavcích, máš šanci si to přímo změřit/spočítat.
Vyndat ten spodní nástavek, vyklepat jej a uvidí se.
Pokud při této manipaulaci dáš pod ten chomáč čistou podložku - včely se přeci jen trochu rozeběhnou - tak uvidíš, jestli z chomáče nco spadlo nebo ne.
Jednodušší se jendou přesvědčit a vědět. Třeba s epak přestaneš vůbec relavntností zimních vzorků zabývat - pokud dojdeš k závěrům jakojá, nebo budeš mít fakta, že skutečný spad v měli je skutečně jen přirozený spad za měsíc. A Žádný úklid.
Pokud se podíváte na podložky po prvním léčení a je tam VD jako máku, tak pak taky stačí jen nadzvednout horní nástavek a podívat se na loučky. Na nesmyslné hodnoty stačí vidět pouhé 3VD a už je to mimo rozsah. "

No, rozebírat včely kvůli tomu nebudu.

Každopádně ale od fumigací v polovině října je do začátku sběru zimní měli zhruba dva měsíce. Během té doby je tak 10 - 20 teplých slunečních dnů, kdy včelky létají tak 2 hodiny kolem poledne, takže celkem tak 4 . To je 40 - 80 hodin. Zatímco prolet v zimě bývá tvořen jedním krátkým jednorázovým výletem včelek, což je hodina, dvě hodiny.
To jako mám věřit tomu, že na podzim během těch cca 60 hodin, kdy létají, se včelky pečlivě vyhýbají mrtvým roztočům na plástech, aby je nějakou náhodou neshodily, nemluvě už o čištění úlu od nečistot, zatímco v lednu při proletu během té hodiny ty dávno mrtvé roztoče vytahují z prázdných buněk a dalších skrýší a házejí je na podložku do zimní měli? Navíc když v lednu při proletu je včelstvo o třetinu, možná až polovinu slabší než na podzim v říjnu a listopadu, kdy tam jsou ještě nějaké krátkověké podletní včely.

Jasně že budou ve vzorku zimní měli nějací roztoči usmrcení při fumigaci, kteří do měli spadli z plástů, těch ale bude minimum , maximálně pár roztočů na stanoviště, takže zanedbatelné množství, o kterém není třeba nijak zvlášť diskutovat. Ostatně kdyby těch roztočů bylo víc, tak by dlouhodobě ve statistikách museli mít včelaři s nízkonástavkovými úly proti těm s vysokými úly znatelně vyšší spad. A za těch 20 let by si toho určitě někdo všiml a zjišťoval by proč mají nízkonástavkoví včelaři víc roztočů než vysokonástavkoví. Jenže tomu tak není.

Kromě toho, já nevím, jak to dělají jiní, já už jsem dávno zavedl vybírání zimní měli na vícekrát. Moje zkušenosti jsou takové, že nemusí být ani prolet. Stačí trochu razantnější oteplení a vítr mi měl rozfouká a vyfouká pryč z podložky a já jsem pak pracně doloval dohromady aspoň minimální potřebný objem měli vzhledem k počtu včelstev. To raději vybírám vícekrát, vidím podle měli přesně stav včelstev a měl dám dohromady velice pohodlně obyčejným nožem. A z doby oblevy a proletů měl do vzorku prostě ani nedávám, ostatně tam v té době skoro žádná není. Takže se tam nemohou ani objevit žádní roztoči ještě z fumigace.

Fakt je ale taky, že mně osobně je nyní vyšetření té měli taky na nic. Kdysi jsem občas, když jsem měl pocit, že to včely potřebují, dával do měli roztoče z fumigace, abych dosáhl i na jaře na nátěr plodu. Dneska už stačí jen u ZO požádat, takže už nemusím ani to. Pro mě je rozhodující spad, po fumigacích, po aerosolu, případně po ošetření na jaře.

Já v dadantu nějaké problémy navíc nevidím. Je pravdou, že jsem nízkonástavkový systém nezkoušel, ale při použití rámků v 232 a 240 jsem v zimě pozoroval, že se včelám do mezery moc nechtělo a na časném jaře při plodování to včelkám také trvalo dostat se přes mezeru. Tyhle míry jsem měl na včelnici vedle sebe, takže jsem se ustálil na výšce 285+159 pro rychlejší jarní rozvoj, aspoň takový jsem měl a mám, z této míry pocit. Zatímco u míry 232 a 240 na jaře včely plodují až ke spodní loučce, tak u v. 285 jim k zakladení až ke spodní loučce kousek chybí. Proto u výšky 285 mohu říct, že matku neomezuje v jarním rozvoji. V létě už je to jedno, jaká je výška.
Teď uvažuji o používání medné komory, polonástavek nad vysokým. Jde mi o čas. A také mě samozřejmě napadlo, že když dám polonástavek nahoru, že tam vytvořím mezinástavkovou mezeru, přes kterou se včelám nebude chtít a přejít na polonástavky už by vyšlo nastejno.
Ale napřed si to vyzkouším, udělám si klidně i několik polonástavkových včelstev pro porovnání a čas ukáže, jestli systém s mednou komorou, bude nějak dadant a výhodu vysokého díla pro plodování ovlivňovat.
Na rámcích Lang. konstrukce mi včely mezinástavkovou mezeru neprostavují a za to jsem vděčný, protože abych nemačkal včely při sestavování rozbraného úlu by nutné čištění louček rozpěrákem stálo čas.

Jano nevěš hlavu. To se mně taky stávalo a mnohý tady stává taky, akorát jako ty ten pásek nekontrolují :-)
Když jsem měl zvlhlé knoty, tak jsem je pořádně vysušil. Když jsem měl špatné knoty (jeden rok zoufalé aušusy), tak jsem dal dva knoty společně, jeden nakapaný, druhý nenakapaný a shořely pěkně spolu. Na fumigaci není pozdě, právě dnes bylo slunečno a dost teplo.

Proto hledám Dadantistu, já mu tam pár úlů klidně odvezu...
RAdek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Vysoke dno
> Datum: 28.10.2011 16:14:41
> ----------------------------------------
> těžko můžou diskutovat majitelé zateplených a nezateplených úlů. V
> zateplených se zimují o dost slabší včelstva. Takže je naprostá
> slabomyslnost srovnávat sílu v obou úlech. Daleko smysluplnější je
> srovnávat výnosy medu, protože většina z nás nevčelaří pro obsednuté
> nástavky, ale pro medné výnosy. Kupodivu ve většině případů vítězí
> zateplené úly. /Kolomý Kamler, Sedláček a celá řada dalších/. To že zvýšený
> počet včel slouží v předjaří k udržení tepla a v létě k chlazení úlu,
> protože na sluníčku se povrch rozpálí i na 60 stupňů je všeobecně známo.
> Takže chce li být někdo moderní, jsem ten poslední kdo by mu to rozmlouval,
> ale raději počítám! Zdraví R. Stonjek
>
> ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
>
> Ono i srovnávat medné výnosy je naprosto slabomyslné. Více než na včelách totiž
> záleží na mednatosti stanoviště a jeho relativním zavčelení. Když chce někdo
> něco porovnávat (úly), musí si to vyzkoušet sám a to tak, že prostě má na
> stanovišti vícero úlových sestav. A to ještě, aby tam těch úlů bylo aspoň 3-5ks
> od každého typu, aby se nechala zvažovat i síla včelstva. Včelař se musí řídit
> včelami, opačně to nefunguje, tedy aspoň ne k prospěchu obou...
>
>
>

Já jsem právě dadanty měl a jak jsem psal před chvílí, mezi nízkými nástavky s hřebeny a dadanty není skoro rozdíl, jen mám mnohem jednoduší práci... U Dadantistů poznávám, že je velmi podstatné filozofování o technologii, ne výsledky. U nízkých nástavků nemáte problém, jestli nízký nástavek podstavit, nebo ne...Mirek Sedláček z Bučovic seděl naproti mně 2 roky v Nasavrkách, v té době měl všechny typy úlů a všechny míry, tvrdě prosazoval každé 2-3 měsíce něco jiného. Nehodlám ho urážet, je to velkovčelař a hlavně obchodník, já si umím peníze vydělat úplně jinak, včely mám pro užitek s opylování, hlavně pro blbnutí s oddělky a selekcí i trochu pro med.... napádá mě třeba, že jako velkovčelař může ocenit méně nástavků, které jsou celkově potřeba, jemu nemůže jít o včely, musí se uživit...
Cestuji asi jako málokdo, mám celkem přehled, kdo co dělá a francouzi jsou žabožrouti.... vůbec mě nezajímá, co se svojí včelou ve svých podmínkách provádějí....
Byl bych vděčný za konkrétní argumenty, ne obecné řeči. Proč Mirek zavádí Dadanty, ptal ses ho? Já vím, co měl před 3 roky, co dělá teď nevím. Je to trochu těžko uvěřitelné ekonomicky....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vysoke dno
> Datum: 28.10.2011 16:11:44
> ----------------------------------------
> Víte o Dadantech diskutují a nejčestěji i pomlouvají hlavně ti co je nikdy
> neměli a proto také ty nesmysly. v DS se včely k ničemu nenutí, neboť není
> čím. Mřížka neexistuje a včely nic neomezuje. Že dávají přednost vysokým
> plástům je jiná. Do nízkých matka zabrousí pouze ve vyjímečných případech a
> od 2/2 června je to jev pouze velmi vzácný. Je li Dadant tak špatný, proč
> se jím zabývají v Dole/velké nadšení z výnosů/, proč Sedláček z Bučovic na
> ně předělává celou farmu a i když má hodně Optimalů a Langstrothů, proč je
> vyrábí ze styroduru, proč ve Francii je to úl č. 1 a našlo by se těch
> otázek daleko víc. Prostě pišme o tom co známe u sebe a nevandrujme do
> jiných, s jinými technologiemi. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Já mám ve svém obvodu včelaře od 3 do 30 včelstev Ve vyšetření nebývají zásadní rozdíly Avšak celkem dobrou nákazovou situaci však přisuzuji poněkud méně příznivým podmínkám v uzavřené a vlhké kotlině. Podle literatury naprosto nevhodné místo pro chov včel, kde je jen výnos, ale mezi 50 - 70 kg na včelstvo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spad rozto??
> Datum: 30.10.2011 12:33:27
> ----------------------------------------
> Zohledńuje, jen o tom nevíš! Ze všemi podobnými a i horšími se počítá a
> oštření jsou podle toho nastavena.
>
> Pepan
> --------------------
>
> Aha, to je ten poloviční počet VD co najde laborka ze skutečně zaslaných Vd
> ve vzorku?
>
> Ta 1/2 až 3/4 nalezených ve vzorku, to jsou naše zkušenosti tady u nás.
>
> A tady to určitě je taky zdokumentováno asi 50%.
>
> Jak může něco zohlednit průměr z 20 včelstev, když je pak ještě 50%
> nepřesnost vyšetření?
>
> Přečti si toto:
> http://www.modernivcelar.eu/archiv/2011_05_c133.pdf
>
>
> Karel
>
>
>

Vyšetření zimního vzorku je nařízeno, nařízení pochází z dob, kdy se s varroa včelaři začali "seznamovat", od tý doby se opakuje. Naprostá většina praktických včelařů tohle vyšetření považuje za zbytečnost, protože umí se rozhodovat i bez toho vyšetření. Varroa je v seznamu nebezpečných nákaz, ale mor plodu, také a jiné nemoci a povinně se nevyšetřují. Co takhle vznést oficiální požadavek, např. přes své zástupce v RV, aby se ČSV postaral o zrušení tohoto vyšetření?

A proč místo vysokého nástavku nedáš 2 nízké? Pokud použiješ hřebeny, budou rámky přesně nad sebou, mezi vysokými a takovými nízkými není rozdíl a pořád platí 2 míry 2x toli problémů nejméně..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Vysoke dno
> Datum: 28.10.2011 13:01:12
> ----------------------------------------
> To, že se včely přizpůsobí danému prostoru zas až takový omyl nebude, ale
> přispůsobí se i v neprospěch přirozeného vývoje a ke škodě včel a včelaře.
> Vyvěšování v podmetu v podletí je také o teplotě a počasí. Když je teplo,
> tak jsou včely na díle víc "roztáhnuté" aby větraly a při ochlazení se
> trochu stáhnou.
> Dostatek prostoru je něco co se během sezóny mění. Při plném plodování bez
> mřížky mi matka zakladla tak polovinu polonástavku nad vysokým ostatní
> plodování šlo dolů do vysokého a nízkého nástavku až do prostaveného
> podmetu. Teď jsem zkoušel dva roky mřížku nad vysoký nástavek, abych mohl
> používat výkluzy a není to pravé. Ja tam omezení matky a to se projevuje na
> větší snaze rojit se. Takže jsem si to přehodnotil a na příští rok bez
> mřížky a ten první polonástavek nad velkým nechám trvale, pro matku na
> kladení a mednou komoru.
>
>
>

máš nějakou fotku? byl bych rád, kdybys mi ji poslal na drh/=/seznam.cz
díky
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Vysoke dno
> Datum: 28.10.2011 09:35:07
> ----------------------------------------
> Tak nevím měl až do konce srpna úly ve plné sestavě 2VN, 3 NN a vyvěšévali
> se stejně. Asi ta souvislost vyvěšování se zmenšením úlového prostoru
> nebude zcela jednoznačná.
>
>
>

RP:

Mně furt vycháží, že včelky v teplých dnech října a listopadu mrtvé roztoče z plástů shodí dolů

----
Radime, jestli zimuješ ve více nástavcích, máš šanci si to přímo změřit/spočítat.
Vyndat ten spodní nástavek, vyklepat jej a uvidí se.

Pokud při této manipaulaci dáš pod ten chomáč čistou podložku - včely se přeci jen trochu rozeběhnou - tak uvidíš, jestli z chomáče nco spadlo nebo ne.


Jednodušší se jendou přesvědčit a vědět. Třeba s epak přestaneš vůbec relavntností zimních vzorků zabývat - pokud dojdeš k závěrům jakojá, nebo budeš mít fakta, že skutečný spad v měli je skutečně jen přirozený spad za měsíc. A Žádný úklid.

Pokud se podíváte na podložky po prvním léčení a je tam VD jako máku, tak pak taky stačí jen nadzvednout horní nástavek a podívat se na loučky. Na nesmyslné hodnoty stačí vidět pouhé 3VD a už je to mimo rozsah.

Karel

Mně furt vycháží, že včelky v teplých dnech října a listopadu mrtvé roztoče z plástů shodí dolů. Pokud nějaký zbude a spadne potom do zimní měli, tak to je ojedinělý kus, o kterém podle mně nemá cenu se bavit.
Má cenu se o tom bavit jedině za předpokladu, že včelař zlajdačíl fumigace v říjnu a potom mu při posledním ošetření aerosolem na začátku prosince stále padají desítky roztočů.
To už ale je indikace k jarnímu nátěru plodu a je jedno, jak vychází měl, jestli v ní roztoči jsou nebo ne.
Kromě toho stačí, když je trochu teplejší prosinec, v posledních letech v průměru tak jeden rok ze tří a leckteré včelky mají o vánocích decimetr, dva decimetry plodu. Takže ani nemá smysl diskutovat tady o tom, protože roztoči budou iv tom plodu a zase to vychází na jarní nátěr plodu. A včelař o tom nemá ani tušení, protože o vánocích se obvykle do včelek neleze.

Podle "uznávané" metodiky, by směsný vzorek měl obsahovat měl z max. 15 včelstev.Takže více méně nehraje až tak důležitou roli, včelař s pár včelstvy a velkovčelař. Pokud uznáme, že vzorek je o 15 včelstvech, může se stát, že díky 1 včelstvu se bude natírat všech 15. A to může být vzorově a bezchybně přeléčeno. Stačí, aby si to příroda udělala po svém. A včelař je vždycky o krok pozadu.

Zohledńuje, jen o tom nevíš! Ze všemi podobnými a i horšími se počítá a oštření jsou podle toho nastavena.

Pepan
--------------------

Aha, to je ten poloviční počet VD co najde laborka ze skutečně zaslaných Vd ve vzorku?

Ta 1/2 až 3/4 nalezených ve vzorku, to jsou naše zkušenosti tady u nás.

A tady to určitě je taky zdokumentováno asi 50%.

Jak může něco zohlednit průměr z 20 včelstev, když je pak ještě 50% nepřesnost vyšetření?

Přečti si toto:
http://www.modernivcelar.eu/archiv/2011_05_c133.pdf


Karel

Tento "druh" spadu a následné nařízené natírání plodu postihuje včelaře s několika včelstvy. S více včelstvy se to nestane,protože se počet roztočů průměruje. Není to právě nic co by se nestávalo a nevím, že by se někdy přihlédlo k této možnosti.

Navrhuju povesit do kazdeho ulu stitek pro roztoce: AZ SI ŇUCHNEŠ VARIDOLU,PADEJ PROSIM KOLMO DOLU....Ted vazne,plasty na zimovani potazmo na ulozeni zasob se chystaji pred krmenim,ze by nebyly v zakrytu nad sebou to snad taky neprichazi do uvahy.Zimuju na 2 nastavcich 39x24 o 11 ramcich a velka cast vcelstev je pritomna v podmetu jeste dnes,tak vylamovani trubciny je hodne "prijemna "prace i 30.rijna,ne tak v srpnu,kdy je podmet plny vcel...JosPr

Poručíme větru dešti, to už tady bylo. Že by se příroda, řídila oficiální metodikou. Také to nezdůvodňuje to zohlednění spadu u 2-3 nástavků.

"Nizke spady u vcelstev v hornich nastavcich jsou vysvetlitelne tim,ze cast roztocu uvizla v bunkach spodniho nastavku.Vcera jsem vylamoval trubcinu v podmetu u nekolika vcelstev,v bunkach bylo po vyklepani kolem 100 zapadlych roztocu po 2 fumigacich.JosPr."

Plásty by měly být uspořádány na zimu před krmením a trubčina v podmetu vylámána, když ne při uspořádávání plástů ke krmení, tak nejpozději při kontrole sezení včel na zimu v září. Mám pocit, že to je dokonce i v oficiální metodice, fumigovat včelstvo už s plásty připravenými na zimu.

Co se týká zachytávání spadlých roztočů v plástech a jejich objevení v zimní měli, je třeba umísťovat plásty v nástavcích nad sebou a ty plásty musí být kvalitně vystavené, ne všelijak pokroucené. Potom je počet mrtvých roztočů zachycených na plástech při fumigaci , kteří spadnou do vzorku měli téměř nulový. Důležité je, aby co nejvíc roztočů bylo zničeno při těch dvou fumigacích v říjnu, a aby aerosol potom na začátku prosince byl už jen pojistka. Potom má včelstvo na odstranění mrtvých roztočů z plástů do podmetu část října, celý listopad a kousek prosince. V této době je v průměru tepleji a včelstvo je taky silnější než v době vzniku vzorku měli v prosinci a části ledna, takže s vysokou pravděpodobností do začátku prosince všechny mrtvé roztoče shodí na dno. A ty, které neshodí, s velkou pravděpodobností zůstanou někde v rozích na plástech i během sbírání vzorku měli, včelstvo je odstraní, až na jaře začne plodovat a zesílí.

Tak to mě pouč. Možná mám mezery a potřebuji tedy vysvětlit, jak je zohledněn spad z louček nebo buněk. Snad, pokud je spad v měli větší než 3Vd na včelstvo , tak se natírá. Dost dobře nechápu, jak ti študáci, kteří mají problém Vd správně spočítat, rozliší ty mrtvé z louček a buděk,od těch co přežili léčení a nešikovně spadli.

Zohledńuje, jen o tom nevíš! Ze všemi podobnými a i horšími se počítá a oštření jsou podle toho nastavena.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Brentner <Grifinity/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Spad rozto??
> Datum: 30.10.2011 07:43:09
> ----------------------------------------
> To je už známá věc. Smutné je , že to nezohledňuje metodika oficiálních
> testů z měli. V lednu se chomáč rozvolní a v březnu natíráš plod.
>
>
>

To je už známá věc. Smutné je , že to nezohledňuje metodika oficiálních testů z měli. V lednu se chomáč rozvolní a v březnu natíráš plod.