77025

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



NitraM (94.113.11.223) --- 14. 2. 2012
Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55916) (55917) (55919) (55921) (55925) (55946) (55948) (55949) (55952)

"Problém je v tom, že pokud toto není, kdykoliv se může kdokoliv, koho se to video nebo fotka týká, naštvat či potřebovt peníze a zažalovat autora nebo toho, co to vyvěsil na internet za porušení autorských práv."
_______________________________

Nutno v souvislosti s tím dodat - jediné štěstí, že takto dosud nezačaly blbnout včelky a nechtějí dosud od nás souhlas a tantiémy, když je nafotíme nebo natočíme. :o)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55954


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 14. 2. 2012
Autorská práva. (55897) (55911) (55916) (55917) (55919) (55921) (55925) (55946) (55948) (55949) (55952)

Jestli lidi na těch autorských právech začnou rajtovat, jiný termén mě nenapadá, třeba ve stylu ACTA, tak to bude skutečně síla. A hustý, dle slovníku mladších.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55953


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 14. 2. 2012
Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55916) (55917) (55919) (55921) (55925) (55946) (55948) (55949)

"Autorská práva se staly jen velkým podvodem a zdrojem příjmů pro určitou skupinu, zkuste si autorká právo promítnout do jakékoliv jiné lidské činnosti a výroby a uvidéte jak je vlastně všechno špatně."

Tak nějak to je. Dneska je s autorským právy takový vztah, že pokud natočíte video a dáte ho na internet třeba na to You tube, musíte mít správně autorskou smlouvu a doklad o finančním vyrovnání za natáčení se všemi, kdo tam jsou na tom videu k poznání , komu tam je k poznání třeba jeho barák nbo auto s čitelnou SPZ a kdovíco ještě. Totéž je s fotkama. A to navíc ještě nesmíte ty fotky nebo to video použít v souvislosti, která by tu osobu nějakým způsobem dehonestovala.
Takhle by to správně mělo být, akorát to dnes málokdo vyžaduje. Problém je v tom, že pokud toto není, kdykoliv se může kdokoliv, koho se to video nebo fotka týká, naštvat či potřebovt peníze a zažalovat autora nebo toho, co to vyvěsil na internet za porušení autorských práv.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55952


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 2. 2012
Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55916) (55917) (55919) (55921) (55925) (55946) (55948)

Ve svém důsledku I ten přednášející porušuje tento zákon, nep za peníze používá zkušenosti a výzkumy jiných lidí
azrovna tak jej pak porušujeme my když se o tom na scůzi zčnem na to téma bavit mezi sebou. Každý vlastně krade zkušenosti jiných tím že se učíme. Jejich vědomosti bez jejich souhlasu používáme pro tvorbu svého zisku.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech
> Datum: 14.2.2012 10:09:54
> ----------------------------------------
> Natáčení, kopírování, práva na to natáčení, distribuce. V podstatě jde v
> současné době na internetu o aktuální téma. Silní Američani stopli servery,
> zabavují majetky, a jde jen o prachy. O nic jiného.
>
> Představte si natočit takovou přenášku. Zaprvé ten kdo to natáčí, má práva
> na materiál, který tvoří samotnou přednášku. Přednášející má práva na svůj
> duševní majetek - opět jde o práva. Pokud se takové odborné video dá na
> nějaký odpovídající server jako youtube nebo i na akademický server, opět
> se jedná o práva těchto serverů, která chcou mít nějakou přidanou hodnotu
> jako reklama nebo podíl na díle.(u Google tato změna proběhla cca před 14
> dny a každý kdo je jeho uživatelem to odklik, VŠ chce mít v titulku svou
> vizitku, ikdyž je to práce jedince) Zkrátka pokud přednášející si nenastaví
> video sám na nějakém stativu nebo stativech, na svých kamerách, nenastříhá
> si to sám natočí to doma a spustí si to na svém serveru a nabídne to jako
> své dílo, tak to vidím jako problematickou záležitost. Jednoduše to jde
> řešit najatou firmou a zpoplatněným DVD, což zase naráží na sdílení na
> internetu.
>
> Ale.Zajímavé při diskuzi okolo kopírování bylo zjištění či tvrzení, že se
> nejvíce prodává - je zájem - se kupuje o nejvíce žádaná videa co se sdílí.
> Osobně bych na přednášku okolo nějakého tématu IT také rád zašel, i přesto,
> že si je stahuji zdarma. U včelařských témat bych to také tak viděl, třeba
> jen kvůli volné diskuzi o nějakým detailu v tématu._gp_
> .......
> NitraM (94.113.11.223) --- 12. 2. 2012
> Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55916)
> (55917) (55919) (55921) (55925)
> J. Červenka: "Nebo to vubec nahrat na server typu youtube.cz , posluchacu
> by se asi naslo dost."
> _____________________
>
> Souhlas. Mě nikdo nemusí k účasti na přednáškách přemlouvat, ale člověk
> nemůže cestovat všude po republice. Takže spousta zajímavých a lákavých
> přednášek mi uteče, protože těch zaznamenaných třeba i jen ve formátu mp3
> někde na stránkách příslušných ZO je jako šafránu... Škoda. Když to může
> fungovat v jiných oblastech, proč ne u přednášejících včelařských
> odborníků.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55951


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.11.223) --- 14. 2. 2012
Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55916) (55917) (55919) (55921) (55925) (55946) (55948)

GuPa: "Zkrátka pokud přednášející si nenastaví video sám na nějakém stativu nebo stativech, na svých kamerách, nenastříhá si to sám natočí to doma a spustí si to na svém serveru a nabídne to jako své dílo, tak to vidím jako problematickou záležitost."
______________________________

Tak ano, souhlasím. Ale nemusí to být zase tak velký problém, když je dobrá vůle. Z vlastní zkušeností vím, že dnes je třeba zcela běžné nahrávat vysokoškolské přednášky a tyto se umisťují na oficiálních stránkách jednotlivých fakult. Aspoň z vícero fakult Karlovy univerzity v Praze mám tuto zkušenost. Přednášející s tím nemají problém (zažil jsem jen dva takové, kterým to vadilo), tedy samozřejmě nejmenší ti, kteří nepřednášejí třicet let to samé pořád dokolečka, bez inovací a nápadů.
Takže podobně si myslím, že přednášející včelařští odborníci by neměli své názory držet pod pokličkou. Díky zveřejnění jejich vystupení by mohli i oni osobně vejít v lepší známost, takže by pak ani pro včelaře nemuseli být čelní představitelé svazu zcela neznámými. Další aspekt - také se jinak argumentuje, když můžete na přednášejícího vznést dotaz s přesným odkazováním na zdroj, než když řeknete, že ten a ten pán tam a tam něco říkal (a často to nemusela být pravda, jen nepochopení). Další důležitá věc je, že mnohé myšlenky, které nejsou zaznamenány, umírají spolu s odborníkem, zatímco když jsou zaznamenány, lze se k nim vracet i s odstupem času (to samozřejmě umožňují i texty, ale mnohdy je osobní prezentace dobrým doplněním a umožňuje lépe si vytvořit představu o autorovi myšlenek).
A souhlas také s tím, že sdílené věci se i lépe prodávají - je jen málo lidí, kteří dnes kupují hudbu nebo filmy tzv. "na blind". A už vůbec se nechci vracet do doby, kdy člověk měl chuť něco zhlédnout či poslechnout a nemohl, protože to zrovna nebylo na krámě, nebo to čekalo na nové vydání (možná za rok, za dva...). To ale pánové z audiovizuálního průmyslu nikdy nepochopí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55950


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 2. 2012
Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55916) (55917) (55919) (55921) (55925) (55946) (55948)

Autorská práva se staly jen velkým podvodem a zdrojem příjmů pro určitou skupinu, zkuste si autorká právo promítnout do jakékoliv jiné lidské činnosti a výroby a uvidéte jak je vlastně všechno špatně.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech
> Datum: 14.2.2012 10:09:54
> ----------------------------------------
> Natáčení, kopírování, práva na to natáčení, distribuce. V podstatě jde v
> současné době na internetu o aktuální téma. Silní Američani stopli servery,
> zabavují majetky, a jde jen o prachy. O nic jiného.
>
> Představte si natočit takovou přenášku. Zaprvé ten kdo to natáčí, má práva
> na materiál, který tvoří samotnou přednášku. Přednášející má práva na svůj
> duševní majetek - opět jde o práva. Pokud se takové odborné video dá na
> nějaký odpovídající server jako youtube nebo i na akademický server, opět
> se jedná o práva těchto serverů, která chcou mít nějakou přidanou hodnotu
> jako reklama nebo podíl na díle.(u Google tato změna proběhla cca před 14
> dny a každý kdo je jeho uživatelem to odklik, VŠ chce mít v titulku svou
> vizitku, ikdyž je to práce jedince) Zkrátka pokud přednášející si nenastaví
> video sám na nějakém stativu nebo stativech, na svých kamerách, nenastříhá
> si to sám natočí to doma a spustí si to na svém serveru a nabídne to jako
> své dílo, tak to vidím jako problematickou záležitost. Jednoduše to jde
> řešit najatou firmou a zpoplatněným DVD, což zase naráží na sdílení na
> internetu.
>
> Ale.Zajímavé při diskuzi okolo kopírování bylo zjištění či tvrzení, že se
> nejvíce prodává - je zájem - se kupuje o nejvíce žádaná videa co se sdílí.
> Osobně bych na přednášku okolo nějakého tématu IT také rád zašel, i přesto,
> že si je stahuji zdarma. U včelařských témat bych to také tak viděl, třeba
> jen kvůli volné diskuzi o nějakým detailu v tématu._gp_
> .......
> NitraM (94.113.11.223) --- 12. 2. 2012
> Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55916)
> (55917) (55919) (55921) (55925)
> J. Červenka: "Nebo to vubec nahrat na server typu youtube.cz , posluchacu
> by se asi naslo dost."
> _____________________
>
> Souhlas. Mě nikdo nemusí k účasti na přednáškách přemlouvat, ale člověk
> nemůže cestovat všude po republice. Takže spousta zajímavých a lákavých
> přednášek mi uteče, protože těch zaznamenaných třeba i jen ve formátu mp3
> někde na stránkách příslušných ZO je jako šafránu... Škoda. Když to může
> fungovat v jiných oblastech, proč ne u přednášejících včelařských
> odborníků.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55949


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 14. 2. 2012
Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55916) (55917) (55919) (55921) (55925) (55946)

Natáčení, kopírování, práva na to natáčení, distribuce. V podstatě jde v současné době na internetu o aktuální téma. Silní Američani stopli servery, zabavují majetky, a jde jen o prachy. O nic jiného.

Představte si natočit takovou přenášku. Zaprvé ten kdo to natáčí, má práva na materiál, který tvoří samotnou přednášku. Přednášející má práva na svůj duševní majetek - opět jde o práva. Pokud se takové odborné video dá na nějaký odpovídající server jako youtube nebo i na akademický server, opět se jedná o práva těchto serverů, která chcou mít nějakou přidanou hodnotu jako reklama nebo podíl na díle.(u Google tato změna proběhla cca před 14 dny a každý kdo je jeho uživatelem to odklik, VŠ chce mít v titulku svou vizitku, ikdyž je to práce jedince) Zkrátka pokud přednášející si nenastaví video sám na nějakém stativu nebo stativech, na svých kamerách, nenastříhá si to sám natočí to doma a spustí si to na svém serveru a nabídne to jako své dílo, tak to vidím jako problematickou záležitost. Jednoduše to jde řešit najatou firmou a zpoplatněným DVD, což zase naráží na sdílení na internetu.

Ale.Zajímavé při diskuzi okolo kopírování bylo zjištění či tvrzení, že se nejvíce prodává - je zájem - se kupuje o nejvíce žádaná videa co se sdílí. Osobně bych na přednášku okolo nějakého tématu IT také rád zašel, i přesto, že si je stahuji zdarma. U včelařských témat bych to také tak viděl, třeba jen kvůli volné diskuzi o nějakým detailu v tématu._gp_
........
NitraM (94.113.11.223) --- 12. 2. 2012
Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55916) (55917) (55919) (55921) (55925)
J. Červenka: "Nebo to vubec nahrat na server typu youtube.cz , posluchacu
by se asi naslo dost."
_____________________

Souhlas. Mě nikdo nemusí k účasti na přednáškách přemlouvat, ale člověk nemůže cestovat všude po republice. Takže spousta zajímavých a lákavých přednášek mi uteče, protože těch zaznamenaných třeba i jen ve formátu mp3 někde na stránkách příslušných ZO je jako šafránu... Škoda. Když to může fungovat v jiných oblastech, proč ne u přednášejících včelařských odborníků.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55948


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.51.2) --- 12. 2. 2012
Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55916) (55917) (55919) (55921) (55925) (55946)

Na internetu jde na zahraničních stránkách i youtube najít dost zajímavého a kolikrát se dozvím víc než na přednášce.A může si člověk také udělat i vlastní názor, jak je to například s tím vlakem co ujíždí, zatím je ve stanici.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55947


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.11.223) --- 12. 2. 2012
Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55916) (55917) (55919) (55921) (55925)

J. Červenka: "Nebo to vubec nahrat na server typu youtube.cz , posluchacu
by se asi naslo dost."
_____________________

Souhlas. Mě nikdo nemusí k účasti na přednáškách přemlouvat, ale člověk nemůže cestovat všude po republice. Takže spousta zajímavých a lákavých přednášek mi uteče, protože těch zaznamenaných třeba i jen ve formátu mp3 někde na stránkách příslušných ZO je jako šafránu... Škoda. Když to může fungovat v jiných oblastech, proč ne u přednášejících včelařských odborníků.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55946


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.98.17.112) --- 11. 2. 2012
Re: Jen tak do diskuze... (55935) (55936)

S panom Jindrom maximalne suhlasim,tiez dlhorocna skusenost,a panenske plasty stare niekolko rokov su podstatne pevnejsie nez rocne,ci cerstvo vystavane medzisteny..bezne v lete skladujem aj dva mesiace v maringotke ktora je na slnku a ziadny prob.s vijackou nemam..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55945


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 11. 2. 2012
Re: Jen tak do diskuze... (55935)

Nejen, že plně souhlasím s panem Jindrou, ale ještě přidám jeden praktický poznatek. Ti Rakušáci měli požádat třeba nějakého someliéra, který má cvičené rozpoznávání chutí, o barvu přeci nejde... Chuť medu ze starých plástů plných výkalů larev včel a zbytků chemikálií z léčení je na kořeni jazyka svíravá. Jako další bych jim napadl metodiku, akát je o silné nárazové snůšce, ty smrady se do něj nestihnou tolik vyluhovat, v případě posledního letního točení by byl výsledek úplně jiný.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jakub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Jen tak do diskuze...
> Datum: 11.2.2012 12:40:57
> ----------------------------------------
>
> Plodiskové plásty v medníku
> Veľa včelárov si myslí, že z tmavých plástov (veľa krát zaplodovaných)
> tečie tmavý med a preto tieto staré plásty cielene ponechávajú v medníku.
> Rakúsky vedci okolo profesora Hermanna Pechhackera preukázali, že tomu nie
> je tak. Zostavili farebnú škálu, pomocou ktorej možno merať farbu medu.
> Vyhodnocovali včelstvá v agátovej znáške a porovnávali med z rôznych
> plástov - z prirodzených svetlých plástov až po extrémne staré čierne
> plásty. Výsledok porovnávania je jednoznačný: stav plástov nemá žiadny
> vplyv na med. Med z tmavých plástov sa vo farbe neodlišoval od medu zo
> svetlých plástov. Všetky vzorky boli zhodné a zodpovedali vo farbe,
> konzistencii a chuti agátovému medu.
> Nicole Schmall, Deutsches Bienen-Journal 08/2011
> Zdroj:http://www.pv.sk/vcely/index.asp
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55944


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 11. 2. 2012
Re: Jen tak do diskuze... (55935) (55942)

Omlouvám se, jak jsem přetahoval příspěvek Jakuba, nějak se mi to dostalo až do formuláře do jména a přehlídl ... takže má být:

gupa (93.92.52.23) --- 11. 2. 2012
Re: Jen tak do diskuze... (55935)
Pouze senzorikou se nic dohromady u tak cíleného záměru nezjistí. Chtěl bych vidět, jak se Hermann Pechhacker pod toto podepsal. Zase si někdo dělá z vědy pouhý byznys._gp_


......
Jakub (83.240.33.186) --- 11. 2. 2012
Jen tak do diskuze...
...Vyhodnocovali včelstvá v agátovej znáške a porovnávali med z rôznych plástov - z prirodzených svetlých plástov až po extrémne staré čierne plásty. Výsledok porovnávania je jednoznačný: stav plástov nemá žiadny vplyv na med. Med z tmavých plástov sa vo farbe neodlišoval od medu zo svetlých plástov. Všetky vzorky boli zhodné a zodpovedali vo farbe, konzistencii a chuti agátovému medu.
Nicole Schmall, Deutsches Bienen-Journal 08/2011
Zdroj:http://www.pv.sk/vcely/index.asp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55943


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub (93.92.52.23) --- 11. 2. 2012
Re: Jen tak do diskuze... (55935)

Pouze senzorikou se nic dohromady u tak cíleného záměru nezjistí. Chtěl bych vidět, jak se Hermann Pechhacker pod toto podepsal. Zase si někdo dělá z vědy pouhý byznys._gp_


......
Jakub (83.240.33.186) --- 11. 2. 2012
Jen tak do diskuze...
...Vyhodnocovali včelstvá v agátovej znáške a porovnávali med z rôznych plástov - z prirodzených svetlých plástov až po extrémne staré čierne plásty. Výsledok porovnávania je jednoznačný: stav plástov nemá žiadny vplyv na med. Med z tmavých plástov sa vo farbe neodlišoval od medu zo svetlých plástov. Všetky vzorky boli zhodné a zodpovedali vo farbe, konzistencii a chuti agátovému medu.
Nicole Schmall, Deutsches Bienen-Journal 08/2011
Zdroj:http://www.pv.sk/vcely/index.asp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55942


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 2. 2012
Re: Jen tak do diskuze... (55935) (55936)

Já osobně nijak neřeším jaké plásty do medníku Postupuji podsouváním celých nástavků mezistěn. proto mám vše promíchané Ovšem když dojde k nějakému zničení díla Tak u tmavého je to vinou rámku, že se rozlomí při manipulaci a o poznání častěji se vysypou světlé které se poškodí již při odvíčkovávání. Když jsem točil klikou bylo to ještě častější. s pohonem je to lepší. Podle druhu medu měním koše radiál / tangenciál, ale je to jedno poměr se nemění.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jen tak do diskuze...
> Datum: 11.2.2012 13:26:31
> ----------------------------------------
> Ano, může být. Přesto mě to nikdo nevymluví, že pracovat s panenskými
> soušemi v medníku je lepší, snáze se odvíčkovávají, bez potřeby ochrany
> díla mimo sezónu, dává velké množství panenského vosku z víček, nevyžaduje
> tak používání mateří mřížky, nekontaminuje "medníkové" prostředí v podletí
> používanými chemickými preparáty a je to na pohled krásnější práce.
> Honza
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55941


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 2. 2012
Re: Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55916) (55917) (55919) (55921) (55927) (55929) (55930) (55931) (55932) (55933) (55934)

"A jaky ma potom dobrovolne funkcionareni na urovni ZO smysl Radime?Delat servis s papirovanim,delat servis s lecenim,snaha udelat neco navic pada s nezajmem clenstva.Nejak ztracim smysl nasi organizovanosti,ktera spociva snad uz jen ve financovani svazu prostredky strzenymi z d1.JosPr"

Předně díky vztahu s předchozím vedením ZO funkcionář nejsem a zatím jím nehodlám být.

Smysl dobrovolného funkcionaření na úrovni ZO taky moc nevím. V podstatě neexistuje nic, co momentálně poskytuje ZO a co bych nebyl schopen si zajistit samostatně. Dřív byl určitý smysl v distribuci informací kolem včelaření , případně nákupu včelařských výrobků, to ale s internetem padlo. Každopádně obrovské, až zásadní množství energie dobrovolných funkcionářů podle mně odčerpává léčení proti varaóze a potom všelijaké papírování vyžadované buď Svazem , možná i státem.
Smysl bych viděl v tom dělat nějakou spolkovou společenskou činnost. Aby byla ZO v míst působení vidět, že tady včelaři prostě jsou, že mají nějakou společenskou váhu. A potom ovlivňovat prostředí v místě působení. Primárně zvyšovat množství včelařské pastvy rozšiřováním a propagací příslušných rostlin , sekundárně tlačit na zvyšování biodiverzity a vůbec kvality životního prostředí. Třeba tak trošku ovlivňovat, jak si kdo udělá svou zahradu, svůj les či jiný pozemek....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55940


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 2. 2012
Re: Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55916) (55917) (55919) (55921) (55927) (55929) (55930) (55931) (55932) (55933)

Teť nám ale budou vyčítat, že sem politika nepatří. Ale je to jen o politice kolem nás a její důsledky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech
> Datum: 11.2.2012 11:41:55
> ----------------------------------------
> No, nepsaná norma intenzity dobrovolného funkcionaření v ČSV přežívá ještě
> ze socíku.
> Jenže za komunistů každý oddělal svých 8 hodin, kde kolikrát práci jen
> odseděl či odmarkýroval, mít druhou práci a vydělávat navíc či dokonce
> podnikat oficiálně nesměl a tak měl ten čas jen pro sebe. Jedni se
> realizovali v hospodách, druzí na zahrádce nebo u všelijakého domácího
> kutění a třetí třeba u dobrovolného funkcionaření. Takže tomu mohli denně
> věnovat hodiny práce a nic se nedělo, protože ten čas tehdy defakto neměl
> žádnou hodnotu.
> Dneska má ten čas vysokou hodnotu. Leckdo dojíždí hodiny do práce, aby
> vůbec mohl pracovat, leckdo má druhou práci nebo nějaké dodatečné
> podnikání, leckdo zůstává ve své práci déle nebo se musí i po práci
> neustále učit a školit.
>
> Proto je dneska jen málokdo ochoten věnovat dobrovolnému neplacenému
> funkcionaření více času než pár hodin měsíčně.
> A navíc dneska jsou i pro dobrovolného funkconáře příslušné zákony a
> předpisy právně závazné na stejné úrovni jako třeba pro dobře placeného
> jednatele firmy.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55939


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 2. 2012
Re: Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55916) (55917) (55919) (55921) (55927) (55929) (55930) (55931) (55932)

Tak v tom máš naprostou pravdu. Práci zdarma pro druhé jsou dnes ochotni dělat jen ti co to dobrovolně dělali ještě za socíku. Dnešní politická garnitura nám jde vzorem, napřed hrabe pod sebe, než je někdo sesadí. Pak však zapomenou na sliby. Poctiví lidé kteří by snad byli ochotni něco dělat i pro druhé raději jdou od toho dál neb s tím nechtějí mít nic společného. HLAVNĚ PAK NA TO JIŽ NEMAJÍ ČAS, PROTOŽE JSOU NEÚNOSNĚ DOJENI

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech
> Datum: 11.2.2012 11:19:53
> ----------------------------------------
> No me to zas tak zabavne nepripada.Jedna nejmenovana ZO byla rozhorcena
> praci vyboru a pripravila puc.Vysledek puce:zvoleni toho sameho
> vyboru,protoze nikdo z kritiku nechtel nic delat...Smutna realita.Vybor ve
> funkcich umre vekem,protoze se nenajde nikdo novy...JosPr
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55938


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 2. 2012
Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55916) (55917) (55919) (55921) (55927)

Ta je třeba si uvědomit, že v dnešní společnosti je 30% účast standart. Je-li podstatně menší je chyba v organizátorovi a tématice. To platí pro všechny spolky. A ani klobása a pivo to nezachrání.
Příprava takového kvalitního večera pro zúčastněné, trvá obvykle tak 1/2 roku a někdy již předcházející výročkou.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145;       vcely_identify
> <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech
> Datum: 11.2.2012 09:42:33
> ----------------------------------------
> Musíš zvát lidi s dostatečně velkým předstihem a během této doby také
> připomínat. Jestliže půjdeš zvát někoho, že pozítří je to a to, tak se ti
> na to vyprdne, protože má již tři týdny naplánovanou zabíjačku a pozvané
> lidi a koupené prase. Je to tvoje chyba a navíc to musíš obohatit o nějakou
> atrakci.
>
>                              J.P.
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55937


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (78.156.32.227) --- 11. 2. 2012
Re: Jen tak do diskuze... (55935)

Ano, může být. Přesto mě to nikdo nevymluví, že pracovat s panenskými soušemi v medníku je lepší, snáze se odvíčkovávají, bez potřeby ochrany díla mimo sezónu, dává velké množství panenského vosku z víček, nevyžaduje tak používání mateří mřížky, nekontaminuje "medníkové" prostředí v podletí používanými chemickými preparáty a je to na pohled krásnější práce.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55936


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub (83.240.33.186) --- 11. 2. 2012
Jen tak do diskuze...


Plodiskové plásty v medníku
Veľa včelárov si myslí, že z tmavých plástov (veľa krát zaplodovaných) tečie tmavý med a preto tieto staré plásty cielene ponechávajú v medníku. Rakúsky vedci okolo profesora Hermanna Pechhackera preukázali, že tomu nie je tak. Zostavili farebnú škálu, pomocou ktorej možno merať farbu medu. Vyhodnocovali včelstvá v agátovej znáške a porovnávali med z rôznych plástov - z prirodzených svetlých plástov až po extrémne staré čierne plásty. Výsledok porovnávania je jednoznačný: stav plástov nemá žiadny vplyv na med. Med z tmavých plástov sa vo farbe neodlišoval od medu zo svetlých plástov. Všetky vzorky boli zhodné a zodpovedali vo farbe, konzistencii a chuti agátovému medu.
Nicole Schmall, Deutsches Bienen-Journal 08/2011
Zdroj:http://www.pv.sk/vcely/index.asp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55935


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 11. 2. 2012
Re: Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55916) (55917) (55919) (55921) (55927) (55929) (55930) (55931) (55932) (55933)

A jaky ma potom dobrovolne funkcionareni na urovni ZO smysl Radime?Delat servis s papirovanim,delat servis s lecenim,snaha udelat neco navic pada s nezajmem clenstva.Nejak ztracim smysl nasi organizovanosti,ktera spociva snad uz jen ve financovani svazu prostredky strzenymi z d1.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55934


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 2. 2012
Re: Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55916) (55917) (55919) (55921) (55927) (55929) (55930) (55931) (55932)

No, nepsaná norma intenzity dobrovolného funkcionaření v ČSV přežívá ještě ze socíku.
Jenže za komunistů každý oddělal svých 8 hodin, kde kolikrát práci jen odseděl či odmarkýroval, mít druhou práci a vydělávat navíc či dokonce podnikat oficiálně nesměl a tak měl ten čas jen pro sebe. Jedni se realizovali v hospodách, druzí na zahrádce nebo u všelijakého domácího kutění a třetí třeba u dobrovolného funkcionaření. Takže tomu mohli denně věnovat hodiny práce a nic se nedělo, protože ten čas tehdy defakto neměl žádnou hodnotu.
Dneska má ten čas vysokou hodnotu. Leckdo dojíždí hodiny do práce, aby vůbec mohl pracovat, leckdo má druhou práci nebo nějaké dodatečné podnikání, leckdo zůstává ve své práci déle nebo se musí i po práci neustále učit a školit.

Proto je dneska jen málokdo ochoten věnovat dobrovolnému neplacenému funkcionaření více času než pár hodin měsíčně.
A navíc dneska jsou i pro dobrovolného funkconáře příslušné zákony a předpisy právně závazné na stejné úrovni jako třeba pro dobře placeného jednatele firmy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55933


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 11. 2. 2012
Re: Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55916) (55917) (55919) (55921) (55927) (55929) (55930) (55931)

No me to zas tak zabavne nepripada.Jedna nejmenovana ZO byla rozhorcena praci vyboru a pripravila puc.Vysledek puce:zvoleni toho sameho vyboru,protoze nikdo z kritiku nechtel nic delat...Smutna realita.Vybor ve funkcich umre vekem,protoze se nenajde nikdo novy...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55932


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 11. 2. 2012
Re: Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55916) (55917) (55919) (55921) (55927) (55929) (55930)

Tos mě pobavil s těmi funkcionáři. Já to vidím tak, že když je někdo zdravotní referent, tak by měl zájem dělat aspoň v oblasti léčení víc než ten, kdo se do funkcí nehrne, třeba z nedostatku času, nezájmu apod. Podobně i další funkcionáři. Tam kde jsou funkcionáři Ti, kterým to dělá dobře ale ve skutečnosti jenom kecají, se toho moc neděje... tedy mimo vášnivých debat a kritik
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech
> Datum: 11.2.2012 10:52:06
> ----------------------------------------
> Já to vidím tak, že za prvé ČSV je rozkročený příliš doširoka. Snaží se
> stejným způsobem léčit včelstva zájmových včelařů, co mají někde na zahradě
> nebo v lese ve starém včelíně pár včelstev i včelstva produkčních včelařů.
> Co jedou v první řadě na rentabilitu, počítají všechny náklady včetně svého
> stráveného času a mají dopředu spočítáno, kolik peněz jim ty včely každý
> rok vynesou. Přitom pro zájmové včelaře je optimální způsob málo
> intenzívního léčení, kdy necpou do včel tolik léčiv, mají pravidelně úhyny
> a oslabená včelstva a mohou "se bavit" vybíráním včelstev odolnějších k
> varaóze.
> Pro produkční včelaře je pak optimální takový způsob, kdy je intenzita
> léčení tak vysoká, že všechny jejich včelstva přežijí a udrží se v plné
> síle.
> Ostatně co jsou jiného třeba tady ventilované stížnosti včelařů na sousedy,
> od kterých si pravidelně v podletí jejiích včelstva přinášejí roztoče než
> projev těchto rozdílů.
> Vidím tady potřebu rozdělení a       ustanovení dvoukolejného léčení. Toho méně
> intenzívního pro zájmové včelaře a toho hodně intenzívního pro produkční
> včelaře.
>
> Co se týká funkcionářů, připadá mi stále, že se ČSV snaží "za cenu šrotu
> kupovat nové nebo mírně ojeté auto". Neboli kvůli varaóze chcete po
> funkcionářích dlouhodobě po léta intenzívní práci a přitom jsou to
> neplacení funkcionáři. To jem ochotno podstoupit jen velice málo lidí.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55931


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 2. 2012
Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55916) (55917) (55919) (55921) (55927) (55929)

Já to vidím tak, že za prvé ČSV je rozkročený příliš doširoka. Snaží se stejným způsobem léčit včelstva zájmových včelařů, co mají někde na zahradě nebo v lese ve starém včelíně pár včelstev i včelstva produkčních včelařů. Co jedou v první řadě na rentabilitu, počítají všechny náklady včetně svého stráveného času a mají dopředu spočítáno, kolik peněz jim ty včely každý rok vynesou. Přitom pro zájmové včelaře je optimální způsob málo intenzívního léčení, kdy necpou do včel tolik léčiv, mají pravidelně úhyny a oslabená včelstva a mohou "se bavit" vybíráním včelstev odolnějších k varaóze.
Pro produkční včelaře je pak optimální takový způsob, kdy je intenzita léčení tak vysoká, že všechny jejich včelstva přežijí a udrží se v plné síle.
Ostatně co jsou jiného třeba tady ventilované stížnosti včelařů na sousedy, od kterých si pravidelně v podletí jejiích včelstva přinášejí roztoče než projev těchto rozdílů.
Vidím tady potřebu rozdělení a ustanovení dvoukolejného léčení. Toho méně intenzívního pro zájmové včelaře a toho hodně intenzívního pro produkční včelaře.

Co se týká funkcionářů, připadá mi stále, že se ČSV snaží "za cenu šrotu kupovat nové nebo mírně ojeté auto". Neboli kvůli varaóze chcete po funkcionářích dlouhodobě po léta intenzívní práci a přitom jsou to neplacení funkcionáři. To jem ochotno podstoupit jen velice málo lidí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55930


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 11. 2. 2012
Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55916) (55917) (55919) (55921) (55927)

Ještě jedna maličkost Karle,
pokud jde o přednášky, nemám takovou zkušenost. Pokud jsem někde přednášel bylo v sálu 30-150 lidí. Třeba je to i tématem a přednášejícím... Já už na spoustu přednášejích taky nechodím, i kdybych se měl zvednout uprostřed schůze a odejít. Pokud chceš otestovat "své členy" zorganizuj třeba někdy na říjen přednášku Včelí produkty očima lékaře, přijedu Ti tam přednášet a uvidíme, jestli lidi přijdou. Stačí, když to na další schůzi oznámíš a pak to párkrát připomeneš. Ostatní je na mně. Délka přednášky dle Vašeho uvážení 2-4 hodiny včetně ukázky přípravy propolisové masti, návodu přípravy pastovaného medu , medoviny, medového piva dle vlastních receptů a motaných svíček pro krácení dlouhé přednášky dětem. Celé rodiny vřele vítané.Samozřejmě jsi pochopil správně, že Ti to nenabízím, abych Ti dokázal, že jsi neschopný organizátor, ale protože mně vadí nestálé kritizování všech a všeho, přitom se dají věci dělat jinak.
Pokud se bude líbit, můžete si třeba další rok udělat výlet na Pardubicko ke mně a podívat se i na včely.
Pokud potřebuješ nějakou další informaci, napiš, nebo zavolej
MUDr. Radek Hubač
774028601


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145;       vcely_identify
> <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech
> Datum: 11.2.2012 09:42:32
> ----------------------------------------
> Musíš zvát lidi s dostatečně velkým předstihem a během této doby také
> připomínat. Jestliže půjdeš zvát někoho, že pozítří je to a to, tak se ti
> na to vyprdne, protože má již tři týdny naplánovanou zabíjačku a pozvané
> lidi a koupené prase. Je to tvoje chyba a navíc to musíš obohatit o nějakou
> atrakci.
>
>                              J.P.
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55929


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 11. 2. 2012
Re: Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55915) (55924)

Ahoj Karle,
máš docela bojovnou náladu. Upřímně řečeno jsi zasáhl tolik oblastí, že Tě těžko můžu odpovědět vyčerpávajícím způsobem. Kdybych neodpověděl něco konkrétního, zeptej se prosím znovu.
Pokud jde o Státní veterinární zprávu- její ředitel vydal pro rok 2011-2012 tohle: http://www.vcelarstvi.cz/files/pdf/varroa_11_07.pdf
Když se tam podíváš zjistíš, že černý Petr je na včelařích, snad pochopíš, že jsem oslovil dr. Švamberka, jestli hodlá realizovat nařízení veteriny.... Jelikož jsme organizováni, měl by se svaz chopit odpovědnosti, zorganizovat sběr údajů pro veterinu, aby konečně přestali nařizovat opatření pouze na základě pohledu do křišťálové koule. Mimo to usnesení PRV uložilo komisi pro zdraví provádět monitoring již v říjnu a tak zatím chci věřit, že nové vedení - Švamberk, Hrabák a Dlab bude pokračovat v započaté práci, proto jsem jim nabídl odbornou pomoc. Od října uteklo mnoho měsíců, nic se neděje, resp. o ničem nevím, nechci se plést do práce těch, kteří na sebe vzali odpovědnost. Pokud ale pracovat nebudou, měli by zvážit své funkcionaření. Osobně mám varoázu zmáknutou, úhyny nemám, ale okolo jsou....
Bohužel ani VMS nedává uspokojivé výsledky a měl jsem před časem diskuzi s jedním z jeho programátorů, se kterým se nebylo možné dohodnout. Pokud někdo tvrdí, že software vyřeší všechno, že není třeba odborník k vyhodnocení dat, nemám se o čem bavit. Není to určitě oficiální postoj organizátorů VMS, takže VMS je určitě dobrá možnost. Jelikož je většina včelařů organizována ve svazu včetně mě, logicky jsem nejdříve oslovil dr. Švamberka.
Nevím, kde všude se léčí komisionelně, vím o mnoha organizacích, kde si každý léčí sám. Pokud jsem se zabýval konkrétními problémy u některých organizací, šlo většinou o špatnou organizaci objednávek od ZO. Vloni byl tedy snad i jiný problém s Gabony, ale to je výjimka. U nás mám v Pardubicích léčivo vždy včas a v dostatečném množství. Víc mě mrzí, že krajský veterinář udělal naší vyhlášku dle zimní měli a ne pokynů ředitele SVS Maleny - jinak řečeno, podle něj je situace velmi dobrá a Gabon se dával pouze dobrovolně v roce 2011!!! K čemu ho pak smí předepsat jen veterina, když je jeho použití dobrovolné?
Spíš než ošetření aerosolem vidím problém v tom, že včelaři dodnes nepochopili, jak včelařit bez rojů, které jsou zdrojem reinfekce na podzim, za to opět nemůže SVS!!! A tak bych mohl pokračovat.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech
> Datum: 10.2.2012 21:03:20
> ----------------------------------------
> Karle,
> mohl bys upřesnit svůj limitovaný přístup k léčivu. Slýchávám to z mnoha
> stran, navrhoval jsem určité změny Dr. Švamberkovi. Bylo by prospěšné
> sesbírat více případů problémů s léčivem a vyřešit je. V trojce včelařství
> vyjde můj článek o léčení, zatím mně nezbývá než čekat, jak hodlá nové
> vedení problémy řešit. Věřím, že dr. Švamberk provede změny, které umožní
> problémy řešit.
> Radek
> ------------------
> Přečti si
>
> mimořádné veterinární opatření ... pro Královéhradecký kraj a pochopíš.
>
> Běžný řadový včelař je plně v rukách několika lidí, co někde rozhodují.
>
> Loni prý někde nějkaý okresní výbor nějakého ČSV prž rozhodl, že se ani
> letos Gabon dávat nebude.
>
> Co s tím zmůže řadový včelař.
>
> To "prý" tam píši, protože jak je ve včelařství v
> ČR zvkem, děje se tak někde stranou bez zápisu a bez zodpovědnosti.
>
> Když si u ZO objednáš Gabon, tak ti odpoví, že se tak rozhodlo.
>
> A to co píšeš, že RNDr ŠVamberk provede nějaké změny .
> to je ono. U vás o zdraví lidí rozhodují inženýři?
>
> Toto je snad v plné kompetenci a zodpovědnosti státní správy a tam by se
> snad mělo postupovat jinak, než se někdo někde sejde v hospodě a někde u
> piva rozhodne.
>
> A k tomuto:
> Ps:dnes jsem zval na okresni prednaskovy seminar,a svete div se,opet
> zabijacky,navstevy teticek a nahle choroby znemoznuji ucast...
>
> A jakým právem těmto včelařům udržujete při životě včelstva?
> Představují pravděpodobně dlouhodobý zdroj nákazy v sezoně - protože jedno
> foukání aerosolem jim taktak včelstva udrží. Většina vydrží do podzimu,
> zbytek zkolabuje v létě.
> Leckdo na to hází bobek, protže ve Včelařství čte reklamní články na
> vysokou účinnost ošetřenía tudíž je logické, že to nechá té komisi, protože
> to je super a lepší jak ty papírky. A co v létě - vždyť má na papíře, že VD
> není - tedy v zimě tam nebyl nalezen.
> Právě komisionélní způsob aerosolování je zdroj problémů v ČR.
>
> V 2005/6 se začaly dotovat kopresory (vyvíječe už předtím) a přesto se
> staly se úhyny pravidlem.
>
> Zajímavé, že si to nikdo nedal do souvislostí.
> V době největšího počtu kompresorů v ZO největší úhyny na VD.
>
> Mělo by teoreticky dojít k významnému zlepšení. Má někdo vysvětlení?
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55928


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145; vcely_identify (193.179.175.210) --- 11. 2. 2012
Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55916) (55917) (55919) (55921)

Musíš zvát lidi s dostatečně velkým předstihem a během této doby také připomínat. Jestliže půjdeš zvát někoho, že pozítří je to a to, tak se ti na to vyprdne, protože má již tři týdny naplánovanou zabíjačku a pozvané lidi a koupené prase. Je to tvoje chyba a navíc to musíš obohatit o nějakou atrakci.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55927


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 10. 2. 2012
Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55916) (55917) (55919) (55921)

""""Ps:dnes jsem zval na okresni prednaskovy seminar,a svete div se,opet zabijacky,navstevy teticek a nahle choroby znemoznuji ucast..."""

Je to celé divné. Na jednu stranu se někdo někde za peníze svazu někomu vnucuje, na straně druhé, když velká skupina po informacích prahnoucí osloví vedení svazu, aby vstoupilo do moderované diskuze a vysvětlovalo, tak stahne ocas.

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Prostor-pro-diskusi-s-predstaviteli-CSV?pid=23128#pid23128

Nějak ty informace tečou jen jedním směrem. Jo, to už jsem zažil, nalejvárny. Formátují se inbrední včelaříci s totožnými názory. Tak ta zabíjačka řekl bych je na místě. Možná bych i tetičku přežil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55926


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 10. 2. 2012
Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55916) (55917) (55919) (55921)

Dne Friday 10 of February 2012 15:02:47 e-mail/=/nezadan napsal(a):

> fungovat.Dokolecka,dokola....Jenom nevim,jak k tomu vcelare donutit.Ps:dnes
> jsem zval na okresni prednaskovy seminar,a svete div se,opet
> zabijacky,navstevy teticek a nahle choroby znemoznuji ucast...

No a to bude asi ten problem dnesni doby - mozna by stalo za uvahu treba ke
konferenci prizvat nekoho s notebookem s kamerou a pres skype konferenci
nechat ty nemocne, nebo ty, co jsou zvedavy, nebo neradi daleko cestuji se
take ucastnit. Nebo to vubec nahrat na server typu youtube.cz , posluchacu
by se asi naslo dost.Nemluve o tech mladych, co svazu porad chybeji. Ovsem
mozna, ze prednasejicimu jde spise nez o sireni myslenek o podpisy do
presencniho listu kvuli dotacim na prednasku ..........



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55925


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 10. 2. 2012
Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55915)

Karle,
mohl bys upřesnit svůj limitovaný přístup k léčivu. Slýchávám to z mnoha stran, navrhoval jsem určité změny Dr. Švamberkovi. Bylo by prospěšné sesbírat více případů problémů s léčivem a vyřešit je. V trojce včelařství vyjde můj článek o léčení, zatím mně nezbývá než čekat, jak hodlá nové vedení problémy řešit. Věřím, že dr. Švamberk provede změny, které umožní problémy řešit.
Radek
------------------
Přečti si

mimořádné veterinární opatření ... pro Královéhradecký kraj a pochopíš.

Běžný řadový včelař je plně v rukách několika lidí, co někde rozhodují.

Loni prý někde nějkaý okresní výbor nějakého ČSV prž rozhodl, že se ani letos Gabon dávat nebude.

Co s tím zmůže řadový včelař.

To "prý" tam píši, protože jak je ve včelařství v
ČR zvkem, děje se tak někde stranou bez zápisu a bez zodpovědnosti.

Když si u ZO objednáš Gabon, tak ti odpoví, že se tak rozhodlo.

A to co píšeš, že RNDr ŠVamberk provede nějaké změny .
to je ono. U vás o zdraví lidí rozhodují inženýři?

Toto je snad v plné kompetenci a zodpovědnosti státní správy a tam by se snad mělo postupovat jinak, než se někdo někde sejde v hospodě a někde u piva rozhodne.

A k tomuto:
Ps:dnes jsem zval na okresni prednaskovy seminar,a svete div se,opet zabijacky,navstevy teticek a nahle choroby znemoznuji ucast...

A jakým právem těmto včelařům udržujete při životě včelstva?
Představují pravděpodobně dlouhodobý zdroj nákazy v sezoně - protože jedno foukání aerosolem jim taktak včelstva udrží. Většina vydrží do podzimu, zbytek zkolabuje v létě.
Leckdo na to hází bobek, protže ve Včelařství čte reklamní články na vysokou účinnost ošetřenía tudíž je logické, že to nechá té komisi, protože to je super a lepší jak ty papírky. A co v létě - vždyť má na papíře, že VD není - tedy v zimě tam nebyl nalezen.
Právě komisionélní způsob aerosolování je zdroj problémů v ČR.

V 2005/6 se začaly dotovat kopresory (vyvíječe už předtím) a přesto se staly se úhyny pravidlem.

Zajímavé, že si to nikdo nedal do souvislostí.
V době největšího počtu kompresorů v ZO největší úhyny na VD.

Mělo by teoreticky dojít k významnému zlepšení. Má někdo vysvětlení?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55924


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lenka (80.188.79.90) --- 10. 2. 2012
Re: krmen? voda (40558) (40562) (40588) (40594) (40617) (40622) (40629) (40631) (40653) (40659)

chtěla jsem se zepttat jaký hje doplněk chuti a vůně na m a na 8 políček z toho třetí od zadu je i
předem dík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55923


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (89.190.61.38) --- 10. 2. 2012
Re: výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech (55884) (55896) (55898)

Potu?ník Václav:

"Dalo by s to konkretizovat?
Například:
- mají více úhynů než u nás
- používají jinou chemii
- jsou tam zakázané levné přípravky
- je tam méně včelstev a včelařů na km2
A HLAVNĚ KDE je to zázračné zahraničí???
Děkuji předem, Vašek"
xxxxxxxxxxxxxx

Myslím, že jako odpověď by stačilo znovu si pročíst můj poslední příspěvek.
Jde o cíl způsobu ošetřování v ČR - udržovat ve včelstvech co nejméně roztočů. Čím lépe bude tento cíl plněn, tím hůř se dají objevit včelstva odolnější proti roztoči. Aby se totiž nějaké vlastnosti obrany proti roztoči seriózně projevily, je k tomu potřeba ve včelstvech určitého počtu roztočů.

Myslím, že se shodujeme v tom, že v ČR je dán důraz na co nejúčinnější plošné hubení roztoče. Tím pádem se můžeme ve světě chlubit ve srovnání s ostatními státy s mnohem menšími úhyny. Ovšem je to za cenu nemožnosti spolehlivě objevit a odstranit ta nejméně odolná včelstva a naopak také nemožnosti objevit a rozchovávat odolnější včelstva. Ani včelaři při tomto nařizovaném způsobu ošetřování nejsou motivováni vyžadovat po šlechtitelích včely s prověřovanými vlastnostmi, které mohou vést k odolnosti (jak je tomu např. v Německu- viz článek Ing. Titěry v nedávném včelařství), ani takové vlastnosti nenalezneme povinně ve šlechtilelském řádu ČSV (viz poslední včelařství).

Tedy čím lépe se nám bude dařit plošně a preventivně tlumit roztoče, nutně tím hůř je možné zvyšovat odolnost populace včelstev.
Pokud jsme tedy nejlepší v plošném tlumení, nutně jsme na chvostu s odolností. Existuje tu logicky nepřímá úměra.

A pokud jde o zázraky, také nám tato úvaha může pomoci.
Tam kde se vůbec neléčí (např. některá místa v Africe), byl by zázrak, kdyby tam přežívaly proti roztoči neodolné včely.
A tam kde se povinně plošně bude chemií udržovat množství roztočů ve všech včelstvech na několika desítkách, byl by zázrak, kdyby se podařilo zvyšovat odolnost populace včelstev proti roztoči.

Myslm, že z toho je poměrně dobře zřejmé, v čem že jsme nejlepší, a kde nám ujíždí vlak. :)

Zahraničí není nijak zázračné.
Ale buďˇcíleně, nebo nechtěně umožňují zvyšovýní odolnosti populace včelstev větší mírou než u nás.

Stačí číst třeba moderního včelaře, nebo internet:
http://www.msvv.cz/
http://vigorbee.cz/autor/

S pozdravem

RK
















Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55922


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(217.77.165.49) --- 10. 2. 2012
Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55916) (55917) (55919)

A tim se zase vracime k odpovednosti a schopnostem kazdeho jednotliveho vcelare,protoze to je zaklad,pokud ma neco fungovat.Dokolecka,dokola....Jenom nevim,jak k tomu vcelare donutit.Ps:dnes jsem zval na okresni prednaskovy seminar,a svete div se,opet zabijacky,navstevy teticek a nahle choroby znemoznuji ucast...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55921


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 2. 2012
Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55915) (55918)

"Mne zase udivil ten argument, že jso léčiva pro někoho méně dostupná,.Já něco takového nepozoruji."

Já jsem taky nic takového nezpozoroval. Asi dvakrát přijeli s aerosolem a ve sklenici měli už jen tak půl centimetru směsi, takže s přístrojem se muselo kvedlat, aby z něho šlo nějaké léčivo. Ale to spíš byl špatný odhad spotřeby, byl jsem poslední a museli by rozdělat další dávku a tu potom po léčení dle návodu vyhodit. Dokonce když jsem asi před 15 roky asi tři roky zkoušel spojovat včely ke konci roku a tak oni počítali léčivo podle počtu přihlášených včelstev na dotaci D1, zatímco ve skutečnosti u mně léčili fumigací i aerosolem těch včelstev dvakrát víc. Až teprve počty včelstev na vzorku byly zpátky poloviční. Dokonce se tehdy ani neoběžovali ze ZO zeptat, co s těmi včelami dělám. Odhaduji, že nejpíš mám v těch letech ve statistice ZO napsaný 50 % zimní úhyn včelstev.
Zkrátka léčiv bylo vždycky dost. Možná občas došlo, to ale vždy stihli včas sehnat nové léčivo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55920


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 2. 2012
Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55916) (55917)

To že někomu gabon nezabírá je jen určitě vina včelaře. Když jsem jednou musel vzít pod ochranu včelstva po náhlém úmrtí včelaře mudrlanta, Tak jsem se nestačil divit Jak tam byl gabon umístěn. Zajímavé bylo, že mu tak léta přežívala. Co dělal jinak, že mu to vycházelo, se však již nedovíme.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech
> Datum: 10.2.2012 13:33:17
> ----------------------------------------
> No a neni li cim lecit,nebo se leci polovicni davkou,neni chyba v metodice
> leceni,ale v selhani lidskeho faktoru ! Vic se snad pro roztoce
> rezistentniho na gabon snad udelat ani neda,nez dat mu slehnout min nez
> zdravo,protoze proste a jednoduse neni cim...Pak uz je jenom kousek k
> uhynum,loupezim a roznaseni "kvalitnejsich"roztocu po okoli.J
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55919


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 2. 2012
Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55915)

Mne zase udivil ten argument, že jso léčiva pro někoho méně dostupná,.Já něco takového nepozoruji. Snad jen v Případě že ne všechna jsou dotovaná. V tom případě jeto to však jen v rukách, toho kdo dotaci poskytuje a kdo ji hodlá, nebo ne, využít. Je to svobodná volba ve svobodné zemi. Je to však omezeno sice dvěma faktory. Za socíku bylo víc veterinárních lékáren a víc prodejen prodávající zboží pro včelaře a méně problémů se včelami. V.D. byl na našem území ještě poměrně krátkou dobu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech
> Datum: 10.2.2012 12:37:09
> ----------------------------------------
> Karle,
> mohl bys upřesnit svůj limitovaný přístup k léčivu. Slýchávám to z mnoha stran,
> navrhoval jsem určité změny Dr. Švamberkovi. Bylo by prospěšné sesbírat více
> případů problémů s léčivem a vyřešit je. V trojce včelařství vyjde můj článek o
> léčení, zatím mně nezbývá než čekat, jak hodlá nové vedení problémy řešit.
> Věřím, že dr. Švamberk provede změny, které umožní problémy řešit.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech
> > Datum: 10.2.2012 10:48:02
> > ----------------------------------------
> > Jako reakci na příspěvek pana Hubače dodávám,že nepamatuji úhyn včelstva
> > dlouhou dobu.Chci upřesnit,že včelařím od roku 1955 v určité době jsme
> > spolu s rodinou obhospodařovali až 250 včelstev.Postupně jsme dospěli ke
> > způsobu obhospodařování včelstev který si myslíme,že jim vyhovuje a
> > pochopitelně i nám.
> >
> > --------------
> > Ovšem pokud jste to vy, co myslím, ta j etřeba taky dodat, že včelaříte v
> > poměrně vysoké nadm. výšce - tedy vyšší účinnost zimních zásahů, není
> > okolo tolik včelstev a máte vliv na to jak včelaří a ošetřují okolní
> > včelaři a máte dobrý přístup k léčivu, který je mnohým odepřen.
> >
> > Takové podmínky má velmi malá část včelařů v ČR.
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55918


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 10. 2. 2012
Re: výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech (55897) (55911) (55916)

No a neni li cim lecit,nebo se leci polovicni davkou,neni chyba v metodice leceni,ale v selhani lidskeho faktoru ! Vic se snad pro roztoce rezistentniho na gabon snad udelat ani neda,nez dat mu slehnout min nez zdravo,protoze proste a jednoduse neni cim...Pak uz je jenom kousek k uhynum,loupezim a roznaseni "kvalitnejsich"roztocu po okoli.J

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55917


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 10. 2. 2012
Re: výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech (55897) (55911)

KaJi:"dobry pristup k lecivu,ktery je mnohym odepren" ??? Muzete upresnit,jak muze byt mnohym odepren? Mam vyhrady vuci terminum objednavek leciv a trebas i terminum dodavky gabonu(pozdeji nez je treba),ale ze by na nekoho nekdy nezbylo nebo dostal vcelar min neceho nez chtel,s tim jsem se jeste nesetkal.V jednom dni od ZO k duvernikum a ti ke vcelarum,zabehla praxe.Vzdycky zustane ZO lahvicka nebo pytlik pro strycka Prihodu navic...J.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55916


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 10. 2. 2012
Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911)

Karle,
mohl bys upřesnit svůj limitovaný přístup k léčivu. Slýchávám to z mnoha stran, navrhoval jsem určité změny Dr. Švamberkovi. Bylo by prospěšné sesbírat více případů problémů s léčivem a vyřešit je. V trojce včelařství vyjde můj článek o léčení, zatím mně nezbývá než čekat, jak hodlá nové vedení problémy řešit. Věřím, že dr. Švamberk provede změny, které umožní problémy řešit.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech
> Datum: 10.2.2012 10:48:02
> ----------------------------------------
> Jako reakci na příspěvek pana Hubače dodávám,že nepamatuji úhyn včelstva
> dlouhou dobu.Chci upřesnit,že včelařím od roku 1955 v určité době jsme
> spolu s rodinou obhospodařovali až 250 včelstev.Postupně jsme dospěli ke
> způsobu obhospodařování včelstev který si myslíme,že jim vyhovuje a
> pochopitelně i nám.
>
> --------------
> Ovšem pokud jste to vy, co myslím, ta j etřeba taky dodat, že včelaříte v
> poměrně vysoké nadm. výšce - tedy vyšší účinnost zimních zásahů, není
> okolo tolik včelstev a máte vliv na to jak včelaří a ošetřují okolní
> včelaři a máte dobrý přístup k léčivu, který je mnohým odepřen.
>
> Takové podmínky má velmi malá část včelařů v ČR.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55915


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.143.253.106) --- 10. 2. 2012
Re: výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech (55884) (55896) (55898)

"ale přpomělo mě to známé: "Všude dobře, tak co
doma""

U nás sa hovorí: "Všade dobre, lebo doma žena"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55914


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 2. 2012
Re: Hygienick? test v?el v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55884) (55896) (55898) (55899) (55900) (55903) (55904) (55905) (55907) (55910)

Dcera matky F1 není F2 ale je jen dcerou F1. Při chovu F2 se musí F1 překřížít vlatním otcem. V našem případě to znamená, že trubci musí pocházet ze stejného včelstva jako otec. Je to již příbuzenská plenětba s ustalovacím efektem.
Graf. znázorněno
Matka + Otec = F1, F1 + F1 = M a O v poměru 1 : 1, výběr F1 + O = F2, ale F1 jedné linie + F1 jiné linie = zase F1,
To je guláš co?? :-) U včel se pak rodičem myslí celý úl.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Hygienick? test v?el v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech
> Datum: 10.2.2012 10:35:11
> ----------------------------------------
> "Hodnoty HG testu se velmi liší u sester F1 generace, u F2 matek ještě
> více, vlastnost ovlivňují trubci, kteří se náhodně s matkou spáří na
> snubním letu (= volné páření). Takže i když máte vysoce HG inseminovanou
> matku, nemusíte mít i HG F1 matky... zkazí to trubci v okolí.
> Záruku je v podstatě možno dát jen na inseminovanou matku... s volně
> pářenými je to potíž, proto je nutné dělat HG testy, protože vlastně
> kontrolujete vlastnosti, které chcete."
>
> No, zavedený chovatel by měl mít svoji produkci u včelařů v širokém okolí.
> Bývá obvyklá praxe, co jsem slyšel, že takový chovatel právě kvůli
> stejnoměrnosti volně oplozených matek část odchovaných matek včelařům do
> okolí rozdává či dává se slevou. I proto i volně oplozená matka by měla
> být bez větších rozdílů .
> Ale když se liší, tak se asi skutečně liší.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55913


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 2. 2012
Re: Hygienick? test v?el v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55884) (55896) (55898) (55899) (55900) (55903) (55904) (55905) (55906) (55909)

Prověřování matek nespočívá jen v testu čistícího pudu té které matky, ale do prodeje jde až po první zimě kde se kontroluje nástup i kladení
Běžná kontrola čistícího pudu se dělá u rodičů. Jejich potomstvo tj. vyprodukovaná matky jdou do prodeje ihned nebo jako již oplodněné a bez ostatního testování.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Hygienick? test v?el v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech
> Datum: 10.2.2012 10:30:11
> ----------------------------------------
> "To by ale ten včelař musel koupit matku tzv. prověřenou a ta nestojí 100 -
> 400 Kč ale nad 1000
> Producent matek rozchovává biolgický materiál a ten není nikdy stejný, Není
> to lis který dělá pořád naprosto stejné součástky. I ten udělá občas
> zmetek."
>
> Řekl bych, že solidní producent matek svůj biologický materiál pro rozchov
> matek na prodej prověřuje, vybírá z více kusů a ty s nedostatečným
> výsledkem HG testu nepoužije. Potom prodávaná matka včelaři je první
> generace a odchovaná dcera pro produkci medu u včelaře druhá generace po
> testu HG. U první generace je pravděpodobnost vzniku nedostatečného HG
> chování velmi malá. U dcer je větší, ale když se od těch dcer dále
> nebere plemenivo pro další chov, nedostatečné výsledky HG testu u takové
> dcery nemají moc velký význam, po 1 - 2 produkčních letech ta linie stejně
> zanikne výměnou té dcery, matky za novou matku.
>
> Něco jiného je, když včelař rozchovává svoje včely a kupované matky pouze
> jednou za čas používá k osvěžení chovu. Třeba jednou za 10 let koupí
> plemennou matku a jejími dcerami osadí třetinu, čtvrtinu včelstev. Takový
> včelař potom vytypuje k dalšímu chovu podle výnostnosti a dalších parametrů
> několik nejlepších včelstev a potom provede HG test a z výběru pak na
> základě nedostečných výsledků HG testu nějaká včelstva vyřadí. Nebo naopak
> upřednostní.
>
> Ale konec teorie, je tady někdo,kdo matky kupuje, dělá u nich HG testy a
> odchované dcery na produkci medu kvůli tomu občas vyřazuje? Nebo je tady
> někdo, kdo reklamoval kupovanou matku kvůli nedostatečnému výsledku HG
> testu?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55912


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 10. 2. 2012
Re: výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech (55897)

Jako reakci na příspěvek pana Hubače dodávám,že nepamatuji úhyn včelstva dlouhou dobu.Chci upřesnit,že včelařím od roku 1955 v určité době jsme spolu s rodinou obhospodařovali až 250 včelstev.Postupně jsme dospěli ke způsobu obhospodařování včelstev který si myslíme,že jim vyhovuje a pochopitelně i nám.

--------------
Ovšem pokud jste to vy, co myslím, ta j etřeba taky dodat, že včelaříte v poměrně vysoké nadm. výšce - tedy vyšší účinnost zimních zásahů, není okolo tolik včelstev a máte vliv na to jak včelaří a ošetřují okolní včelaři a máte dobrý přístup k léčivu, který je mnohým odepřen.

Takové podmínky má velmi malá část včelařů v ČR.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55911


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 2. 2012
Re: Hygienický test včel výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech (55884) (55896) (55898) (55899) (55900) (55903) (55904) (55905) (55907)

"Hodnoty HG testu se velmi liší u sester F1 generace, u F2 matek ještě více, vlastnost ovlivňují trubci, kteří se náhodně s matkou spáří na snubním letu (= volné páření). Takže i když máte vysoce HG inseminovanou matku, nemusíte mít i HG F1 matky... zkazí to trubci v okolí.
Záruku je v podstatě možno dát jen na inseminovanou matku... s volně pářenými je to potíž, proto je nutné dělat HG testy, protože vlastně kontrolujete vlastnosti, které chcete."

No, zavedený chovatel by měl mít svoji produkci u včelařů v širokém okolí. Bývá obvyklá praxe, co jsem slyšel, že takový chovatel právě kvůli stejnoměrnosti volně oplozených matek část odchovaných matek včelařům do okolí rozdává či dává se slevou. I proto i volně oplozená matka by měla být bez větších rozdílů .
Ale když se liší, tak se asi skutečně liší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55910


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 2. 2012
Re: Hygienick? test v?el v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55884) (55896) (55898) (55899) (55900) (55903) (55904) (55905) (55906)

"To by ale ten včelař musel koupit matku tzv. prověřenou a ta nestojí 100 - 400 Kč ale nad 1000
Producent matek rozchovává biolgický materiál a ten není nikdy stejný, Není to lis který dělá pořád naprosto stejné součástky. I ten udělá občas zmetek."

Řekl bych, že solidní producent matek svůj biologický materiál pro rozchov matek na prodej prověřuje, vybírá z více kusů a ty s nedostatečným výsledkem HG testu nepoužije. Potom prodávaná matka včelaři je první generace a odchovaná dcera pro produkci medu u včelaře druhá generace po testu HG. U první generace je pravděpodobnost vzniku nedostatečného HG chování velmi malá. U dcer je větší, ale když se od těch dcer dále nebere plemenivo pro další chov, nedostatečné výsledky HG testu u takové dcery nemají moc velký význam, po 1 - 2 produkčních letech ta linie stejně zanikne výměnou té dcery, matky za novou matku.

Něco jiného je, když včelař rozchovává svoje včely a kupované matky pouze jednou za čas používá k osvěžení chovu. Třeba jednou za 10 let koupí plemennou matku a jejími dcerami osadí třetinu, čtvrtinu včelstev. Takový včelař potom vytypuje k dalšímu chovu podle výnostnosti a dalších parametrů několik nejlepších včelstev a potom provede HG test a z výběru pak na základě nedostečných výsledků HG testu nějaká včelstva vyřadí. Nebo naopak upřednostní.

Ale konec teorie, je tady někdo,kdo matky kupuje, dělá u nich HG testy a odchované dcery na produkci medu kvůli tomu občas vyřazuje? Nebo je tady někdo, kdo reklamoval kupovanou matku kvůli nedostatečnému výsledku HG testu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55909


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(188.120.222.13) --- 10. 2. 2012
Re: Profesionálové nebo amatéři.... (55850) (55851) (55878) (55880) (55882)

Zajímavé včelařské stránky
www.lilit.de

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55908


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(158.194.69.24) --- 10. 2. 2012
Re: Hygienický test včel výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech (55884) (55896) (55898) (55899) (55900) (55903) (55904) (55905)

Polášek: Komerční chovatelé matek předpokládám, že tento test dělají.
----
Tím si nejsem úplně jistý, myslím, že realita je naprosto opačná.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Polášek: A běžný průměrný včelař podle mně dneska funguje tak, že koupí nějakou plemennou matku zvučné linie a dcery z ní používá po 2 - 3 roky jako produkční. Za 2 - 3 roky koupí další matku a zase od ní odchovává dcery.
------
Souhlasím, takto to dělá mnoho včelařů
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Polášek: HG test má potom pouze ten význam, že včelař tím kontroluje, jestli ta koupená matka má geny skrz hygienické chování kvalitní. A je jen velmi malá pravděpodobnost, že by neměla. Potom by včelař mohl chtít od prodejce matky zpět peníze.
-------
Hodnoty HG testu se velmi liší u sester F1 generace, u F2 matek ještě více, vlastnost ovlivňují trubci, kteří se náhodně s matkou spáří na snubním letu (= volné páření). Takže i když máte vysoce HG inseminovanou matku, nemusíte mít i HG F1 matky... zkazí to trubci v okolí.
Záruku je v podstatě možno dát jen na inseminovanou matku... s volně pářenými je to potíž, proto je nutné dělat HG testy, protože vlastně kontrolujete vlastnosti, které chcete.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55907


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 2. 2012
Re: Hygienick? test v?el v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55884) (55896) (55898) (55899) (55900) (55903) (55904) (55905)

To by ale ten včelař musel koupit matku tzv. prověřenou a ta nestojí 100 - 400 Kč ale nad 1000
Producent matek rozchovává biolgický materiál a ten není nikdy stejný, Není to lis který dělá pořád naprosto stejné součástky. I ten udělá občas zmetek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Hygienick? test v?el v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech
> Datum: 10.2.2012 09:54:58
> ----------------------------------------
> "Ano, máte pravdu, mluví se o tom dlouho. Když jsou HG testy součástí
> metodiky, proč ji tedy jen málokdo dodržuje?
> Proč si myslíte, že nemá pro "běžného" včelaře význam? Je to velmi
> krátkozraké - jestliže má včelař přehled o svých včelstev (ne jen o
> produkci medu), může si snadněji ohlídat jejich zdravotní stav. Pokud se
> dostane např. do pásma moru, může si vytipovat včelstva, která budou
> potenciálně náchylnější na nákazu. "
>
> Komerční chovatelé matek předpokládám, že tento test dělají. Minimálně se
> spousta z nich v reklamních textech chlubí dobrým čisticím pudem
> prodávaných matek.
> A běžný průměrný včelař podle mně dneska funguje tak, že koupí nějakou
> plemennou matku zvučné linie a dcery z ní používá po 2 - 3 roky jako
> produkční. Za 2 - 3 roky koupí další matku a zase od ní odchovává dcery. HG
> test má potom pouze ten význam, že včelař tím kontroluje, jestli ta koupená
> matka má geny skrz hygienické chování kvalitní. A je jen velmi malá
> pravděpodobnost, že by neměla. Potom by včelař mohl chtít od prodejce
> matky zpět peníze.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55906


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 2. 2012
Re: Hygienický test včel výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech (55884) (55896) (55898) (55899) (55900) (55903) (55904)

"Ano, máte pravdu, mluví se o tom dlouho. Když jsou HG testy součástí metodiky, proč ji tedy jen málokdo dodržuje?
Proč si myslíte, že nemá pro "běžného" včelaře význam? Je to velmi krátkozraké - jestliže má včelař přehled o svých včelstev (ne jen o produkci medu), může si snadněji ohlídat jejich zdravotní stav. Pokud se dostane např. do pásma moru, může si vytipovat včelstva, která budou potenciálně náchylnější na nákazu. "

Komerční chovatelé matek předpokládám, že tento test dělají. Minimálně se spousta z nich v reklamních textech chlubí dobrým čisticím pudem prodávaných matek.
A běžný průměrný včelař podle mně dneska funguje tak, že koupí nějakou plemennou matku zvučné linie a dcery z ní používá po 2 - 3 roky jako produkční. Za 2 - 3 roky koupí další matku a zase od ní odchovává dcery. HG test má potom pouze ten význam, že včelař tím kontroluje, jestli ta koupená matka má geny skrz hygienické chování kvalitní. A je jen velmi malá pravděpodobnost, že by neměla. Potom by včelař mohl chtít od prodejce matky zpět peníze.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55905


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(158.194.69.24) --- 10. 2. 2012
Re: Hygienický test včel výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech (55884) (55896) (55898) (55899) (55900) (55903)

Polášek. Zveřejněno před cca 20 lety mnohokrát ve Včelařství a v Odborných včelsřských překladech.
Stalo se v podstatě součástí metodiky oficiálních a komerčních chovatelů matek.
Pro běžné včelaře má význam jen tehdy, pokud včelař rozchovává svůj genetický materiál a to jako doplňkový test. Pro včelaře, kteří matky nakupují nemá prakticky význam.
----------------------------------------------------
Aha, z příspěvku p. Molčíka jsem nepochopil, že má na mysli HG test.
Ano, máte pravdu, mluví se o tom dlouho. Když jsou HG testy součástí metodiky, proč ji tedy jen málokdo dodržuje?
Proč si myslíte, že nemá pro "běžného" včelaře význam? Je to velmi krátkozraké - jestliže má včelař přehled o svých včelstev (ne jen o produkci medu), může si snadněji ohlídat jejich zdravotní stav. Pokud se dostane např. do pásma moru, může si vytipovat včelstva, která budou potenciálně náchylnější na nákazu.

Šíření a množení Vd závisí na tolika faktorech, že opravdu jsou včelaři, kterým postačí léčení dle stávající metodiky, ale jsou i včelaři, kterým to naprosto nepostačuje a potřebují nové postupy tlumení nákazy.
Je potřeba myslet globálně nikoli jen na úrovni svého malého dvorečku... A učit se od kolegů ze zahraničí, protože nemáme patent na rozum.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 2. 2012
Hygienický test včel výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech (55884) (55896) (55898) (55899) (55900)

metodika je třeba na :
http://user.mendelu.cz/apridal/skripta/hyg.htm

Zveřejněno před cca 20 lety mnohokrát ve Včelařství a v Odborných včelsřských překladech.
Stalo se v podstatě součástí metodiky oficiálních a komerčních chovatelů matek.
Pro běžné včelaře má význam jen tehdy, pokud včelař rozchovává svůj genetický materiál a to jako doplňkový test. Pro včelaře, kteří matky nakupují nemá prakticky význam.

Kdo by chtěl vyzkoušet, doporučuji porovnávat zásadně včelstva ve stejné síle a stupni vývoje, protože podle mých zkušeností je intenzita vyčištění buněk jednoho včelstva v závislosti na síle a stupni vývoje hodně rozdílná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55903


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Klíma (83.240.101.246) --- 10. 2. 2012
Re: výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech (55884) (55896) (55898) (55899)

Když se lidé ocitnou v situaci, kdy múže jít jim, nebo jejich blízkým (včelám) o život, dělí se jako na potápějícím se Titaniku na tři skupiny:

Ta první je jako jelen ve svitu dálkových světel blížícího se auta - říká si měl bych asi něco dělat, ale co, nevím, nevím co.

Ta druhá si řekne, dobrá, loď se potápí, půjdeme ke dnu, když něco neuděláme...

Ta třetí si řekne - co všichni panikaříte, dyť Titanik je nepotopitelná loď a jde si na bar dát další drinky

Vidím kolem sebe, jak tak brázdím republiku a bavím se se včelaři, že se začínají dělit na tyto tři skupiny. Která skupina má asi šanci, nemusím dlouze popisovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55902


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 10. 2. 2012
Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897)

Vážený pane Kašpar,
já Vás samozřejmě znám a moji kamarádi mají matky od Vás nebo rozchovávají potomky Vašich matek např. Leoš Csabe. Nezlobte se, že Vás takhle zpovídám, ale tím co jste napsal, mě provokujete k prosbě, jestli by jste byl ochoten stručně nám svoji metodu ošetřování popsat. Pokud se Vám nechce psát, pokud by jste mně na můj e-mail drh/=/seznam.cz poslal Vaše telefonní číslo, rád bych Vám zavolal a dověděl se něco víc. Za pár měsíců se vrátím ze zahraničí, chtěl bych se zase vrhnout více do chovatelské práce, tak bych byl vděčný za radu. Já včelařím teprve od roku 2000, nyní mám pouze 30 včelstev, mám to domů 500km a víc bych teď nezvládl.Předem děkuji
Radek Hubač



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Frantiek Kapar st. <kasparvcely/=/email.cz>
> Předmět: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech
> Datum: 09.2.2012 19:30:26
> ----------------------------------------
> Jako reakci na příspěvek pana Hubače dodávám,že nepamatuji úhyn včelstva
> dlouhou dobu.Chci upřesnit,že včelařím od roku 1955 v určité době jsme
> spolu s rodinou obhospodařovali až 250 včelstev.Postupně jsme dospěli ke
> způsobu obhospodařování včelstev který si myslíme,že jim vyhovuje a
> pochopitelně i nám.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(158.194.69.24) --- 10. 2. 2012
Re: výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech (55884) (55896) (55898) (55899)

Molčík: tak Dol včelaře nabádal jako jeden ze způsobů jak se s varroázou vypořádat je sledovat odstraňování usmrcených larev a roztočů ze včelstva už někdy v roce 1994 i s návodem jak na to. A co vím tak tyto pokusy provádělo víc stanic Dolu ne jenom Zubří. Jenom asi kolem toho nedělají takové tanečky jak jsou světoví.
----------------------
Můžete to nějak konkretizovat, uvést zdroje, odkazy atd?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.49.1) --- 10. 2. 2012
Re: výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech (55884) (55896) (55898)

S virovým onemocněním jsem se setkal na mojí včelnici. Šlo nejspíš o virus pytlíčkovitého plodu, který je možné zaměnit s morem. Dal jsem takto napadený plást veterináři na vyšetření jestli jde mor. A dřív než přišly výsledky z laboratoře, které mor nepotvrdily, všechny příznaky zmizely. Takže mohu o své včelnici říct, že jsem nikdy neměl úhyn na virové nemoci, přestože se viry vyskytují a nikdy jsem neměl úhyn na varroázu, přestože roztoče ve včelstvech mám. Včelařím teprve 12let Plod nenatírám, používám Formidol, Gabon a Varidol. A nemám potřebu dávat do včelstva o pásek Gabonu víc a nechávat ho tam delší čas než je psáno a ani nedávám a kapku víc Varidolu, aby to bylo jako silnější. Formidol je záležitostí mezi snůškami, prozatím vždy stačilo jednou za sezónu po řepce a samozřejmě kontrola spadu, ale ještě jsem se nedostal přes spad v řádu desetin roztočů na den a včelstvo. Když to můžu mít Já, proč to nemají takhle i druzí. A tvrzení, že někdo použival Gabon a KM a přesto je na tom špatně jasně dokazuje, že chyba je někde mezi léčivem a úlem.
Zajímavý dotaz Václave s tím vlakem, protože co já vím a viděl jsem to černé na bílém, tak Dol včelaře nabádal jako jeden ze způsobů jak se s varroázou vypořádat je sledovat odstraňování usmrcených larev a roztočů ze včelstva už někdy v roce 1994 i s návodem jak na to. A co vím tak tyto pokusy provádělo víc stanic Dolu ne jenom Zubří. Jenom asi kolem toho nedělají takové tanečky jak jsou světoví.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 9. 2. 2012
Re: výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech (55884) (55896)

> vzhledem k zahraničí nám ujíždí vlak. RK
Neberte to prosím osobně, ale přpomělo mě to známé: "Všude dobře, tak co
doma"
Dalo by s to konkretizovat?
Například:
- mají více úhynů než u nás
- používají jinou chemii
- jsou tam zakázané levné přípravky
- je tam méně včelstev a včelařů na km2
A HLAVNĚ KDE je to zázračné zahraničí???
Děkuji předem, Vašek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Kašpar st. (85.70.161.55) --- 9. 2. 2012
výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech

Jako reakci na příspěvek pana Hubače dodávám,že nepamatuji úhyn včelstva dlouhou dobu.Chci upřesnit,že včelařím od roku 1955 v určité době jsme spolu s rodinou obhospodařovali až 250 včelstev.Postupně jsme dospěli ke způsobu obhospodařování včelstev který si myslíme,že jim vyhovuje a pochopitelně i nám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55897


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (89.190.61.38) --- 9. 2. 2012
Re: výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech (55884)

František Kašpar st.

"V roce 1983 se na mém hospodářství poprvé vyskytl roztoč v
zimní měli v počtu 1 ks.
V lednu 2012 jsem dodal SVÚ Olomouc k vyšetření 3 směsné vzorky z 34 včelstev.
vzorek č.1-1roztoč
vzorek č.2-1 rozoč
vzorek č.3-2 roztoči
Včelstva byla na podzim 2011 ošetřována dle metodiky SVS.
Myslím si,že není nutné nic dodávat. "
...............

Dodat se něco dá.
Čím úspěšněji se Vám (a každému) daří tlumit roztoče, tím hůř se odhalují včelstva odolnější proti roztoči a virům.

Čím méně odolná včelstva chováme, tím častěji a účinnější chemii je třeba používat, aby nedocházelo k přemnožení roztočů a komplikacím s doprovodnými viry a spol.

U nás jsme se vydali cestou pouze účinného hubení roztočů beu ohledu na odolnost včelstev.
Myslím že je to škoda, a vzhledem k zahraničí nám ujíždí vlak.

RK


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 9. 2. 2012
Re: výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech (55884)

František Kašpar:

V roce 1983 se na mém hospodářství poprvé vyskytl roztoč v
zimní měli v počtu 1 ks.
V lednu 2012 jsem dodal SVÚ Olomouc k vyšetření 3 směsné vzorky z 34 včelstev.
vzorek č.1-1roztoč
vzorek č.2-1 rozoč
vzorek č.3-2 roztoči
Včelstva byla na podzim 2011 ošetřována dle metodiky SVS.
Myslím si,že není nutné nic dodávat.

------
No, já bych přeci jen dodal, že znám velké množství lidí, co měli vloni na jaře ve vyýsledcích 0 až 1 VD a na loni na podzim neměli co léčit.
Taky k tomu nelze nic dodávat. Dokonce jsou tací co tam měli v létě Gabon i KM a nedopadli lépe.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55895


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 9. 2. 2012
Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55884)

Vážený pane, mohl bych se jen zeptat, co jste tím chtěl vyjádřit? Že na základě letitých zkušeností se domníváte, že humbuk kolem úhynů je výsledek neplnění základních povinností včelařů? Pokud ano, souhlasím s Vámi až na otázku virů. Moc rád bych se zeptal, jestli jste se setkal s úhyny následkem virových infekcí.
Děkuji
Radek Hubač
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Frantiek Kapar st. <kasparvcely/=/email.cz>
> Předmět: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech
> Datum: 09.2.2012 09:39:33
> ----------------------------------------
> V roce 1983 se na mém hospodářství poprvé vyskytl roztoč v
> zimní měli v počtu 1 ks.
> V lednu 2012 jsem dodal SVÚ Olomouc k vyšetření 3 směsné vzorky z 34
> včelstev.
> vzorek č.1-1roztoč
> vzorek č.2-1 rozoč
> vzorek č.3-2 roztoči
> Včelstva byla na podzim 2011 ošetřována dle metodiky SVS.
> Myslím si,že není nutné nic dodávat.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55894


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 77025 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 55894 do č. 55954)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu