Včelařská konference

Začal jsem včelařit, vyrobil jsem si nové úly, nakoupil nové pomůcky a dostal včely od místního včelaře, smetenec. Po roce jsem se stěhoval a převezl i včelstva a další rok jsem pálil stanoviště na víc jak 50%kliniku. Včelař od kterého jsem včely dostal, včely pozitivní na spory neměl, vyšetření v lab. neprokázalo nic a další roky v ochranném pásmu tento včelař prošel bez úhony. Včely slabé nebyly, i podle tvrzení veterináře při prohlídce, dílo v podstatě max. dvě sezony, varroáza pod kontrolou a nějaké příznaky jiných nemocí neprůkazné.
Tak můžete mi Pepane říct, co jsem udělal špatně a jestli mor se dostal do mých včelstev z povětří? Docela přesně chápu co Gusto měl na mysli.

Já se neurážím. Zřejmě si asi jazykově nerozumíme, ale já to chápu tak jak píši.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 23.3.2012 15:37:41
> ----------------------------------------
> :-) pane Mensiku,ja v podstate s vasimi myslienkami suhlasim,len v tomto
> pripade mam pocit ze ja o koze a vy o voze..snad to ini vcelari
> chapu..neurazte sa prosim..
>
>
>

:-) pane Mensiku,ja v podstate s vasimi myslienkami suhlasim,len v tomto pripade mam pocit ze ja o koze a vy o voze..snad to ini vcelari chapu..neurazte sa prosim..

1) Já se kolem včel pohybuji již 50 let Za tu dobu jsem viděl velké množství padlých včelstev a padlá včelstva kterým zůstaly zásoby byla vždy zdravá a silná včelstva kterým se v zimě podařilo oddělit se od zásob. Kolabující včelstva byla vždy bez nich. Taky jsem viděl velmi slabá s velkými zásobami ale přesto je sousední včely nevylupovaly.
2) A taky jsem viděl a to chvála Bohu ne u sebe velmi silná včelstva u pečlivého včelaře pálit na mor. Ty však v žádném případě nebyly na pokraji kolapsu.
3) Je třeba si také uvědomit, že každé i sebelépe vypadající a ošetřované včelstvo v sobě nese nespočet zárodků různých chorob, pod prahem propuknutí, a nikdo z nás neví co některý z nich může prudce nastartovat. My jen můžeme se snažit je jen v tom podprahovém stavu udržet. Je to však jen snažení z našeho pohledu, avšak, jestli může být účinné je otázkou. Již mnohokrát se nakonec ukázalo, že všechno je vlastně jinak.
4) Mně se někdy zdá, že právě v našem oboru se takových omylů traduje příliš mnoho. Hodně často se tady někteří diskutéři odvolávají na pravdy i z více jak 50 let staré literatury. Je sice výborné ji znát ale s jejím aplikováním již mohou být potíže.
5) Tím vším chci říct, vždy hledejme příčinu u sebe a ne u souseda, či někde jinde. Já osobně se to snažím tak vždy dělat.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 22.3.2012 17:44:24
> ----------------------------------------
> .takze este raz pre pepana...nieje pravda,ze vcelstvo nakazene morom nema
> v uli med...a ked to vcelstvo padne na nieco ine(napr.var
> oa)skor nez na ten mor,tak tie jeho nakazene zasoby si rozvlacia vcelstva
> aj zo vzdialenejsich stanovist..Kde som pisal o tom ze z mrtveho vcelstva
> sa siri varoa ?!?!....este vysvetlenie -vcelstva s klinikou= vcelstva s
> klinickymi priznakmi moru..som netusil ze ten vyraz ti bude neznamy..Ten
> moj prispevok sa mi zda tak polopate napisany...jedine ze by ti tie jabka a
> hrusky uz zacali kvasit :-). (nic v zlom)
>
>
>

Já jsem letos, stejně jako jiné roky, dělal nátěr plus k tomu ihned večer fumigaci.
Fakt je ale, že jsem žádný tištěný návod už několik let neviděl.

Na včerejší schůzi ZO jsem se dozvěděl, že existuje jakási tištěná metodika, kde se praví, že při ošetření plodu nátěrem plodu se současná fumigace provádí až týden po tomto nátěru.
Zajímal by mne původ této informace a její autor. Dále bych rád připoměl, že domácí tvořivost v úpravě metodik se může řádně vymstít - pokud v zimě při vyšetření měli byly desítky roztočů, je předpoklad, že při nesprávném jarním ošetření může včelstvo padnout už během sezóny a poškození se pak mohou soudně hojit na původci změny metodiky.
Pepa

U nás v ZO (severní předhůří Beskyd) podle všeho bez nadměrných úhynů. Ale slyšel jsem, že asi 15 kilometrů daleko odtuď, u Odry, zaznamenal velký úhyn jeden včelař, dokonce učitel včelařství.

..takze este raz pre pepana...nieje pravda,ze vcelstvo nakazene morom nema v uli med...a ked to vcelstvo padne na nieco ine(napr.var
oa)skor nez na ten mor,tak tie jeho nakazene zasoby si rozvlacia vcelstva aj zo vzdialenejsich stanovist..Kde som pisal o tom ze z mrtveho vcelstva sa siri varoa ?!?!....este vysvetlenie -vcelstva s klinikou= vcelstva s klinickymi priznakmi moru..som netusil ze ten vyraz ti bude neznamy..Ten moj prispevok sa mi zda tak polopate napisany...jedine ze by ti tie jabka a hrusky uz zacali kvasit :-). (nic v zlom)

http://brnensky.denik.cz/z-regionu/v-regionu-uhynuly-stovky-vcelstev-nejvetsi-ztraty-pocitaji-na-boskovicku-2012032.html

To pmícháš hrušky s jabkama my se bavíme o moru Padneli včelstvo na varoázu tak se z něj nešíří mor a ani na jaře ta varoáza, kleštíci pomřeli hladem.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 12.3.2012 16:27:36
> ----------------------------------------
> dovolim si oponovat co sa tyka tych lupezi a tvrdenia ze zasoby nema kto
> nanosit...viackrat som ako hliadkar objavil stredne silne vcelstva na jesen
> s klinikou,ktore mali dostatok medu nanoseneho,a boli schopne prezit
> zimu..stacilo aby taketo vcelstvo padlo na kliestika a na jar by bol ich
> med rozvlaceny snad do vsetkych ulov v okoli..to plati aj o rojoch v
> roznych dutinach..som presvedceny ze lupeze su tym naj faktorom pri
> zavleceni moru na vcelnicu(samozrejme ak vynecham kupu a dovoz morom
> nakazenych vcelstiev..).. co sa tyka rozvlecenia na vlastnej vcelnici medzi
> vcelstvami tak mednikove plasty ak koluju medzi vcelstvami a davanie
> odvieckovancov na vylizanie..a samozrejme aj to co napisal KaJi predomnou..
>
>
>

Dnes má svátek Radek a tak je jim zapotřebí popřát hodně zdraví,štěstí a dobrý včelařský rok a aby nezanevřeli na tu naši konferenci a něco občas i prohodili...

5 plástů, dnes bych dělal 6. Síla stěny 30 mm. Počet matečníků max 10 - 12. R. S.

5 plástů, dnes bych dělal 6. Síla stěny 30 mm. Počet matečníků max 10 - 12. R. S.

5 plástů, dnes bych dělal 6. Síla stěny 30 mm. Počet matečníků max 10 - 12. R. S.

"Jestli mohu doporučit tak Liebigova metoda sběrných oddělků v kombinaci se styrodurovými plemenáči je super, není složitá a je velmi spolehlivá!"
---------------------------------------------------------
Na kolik rámků se Vám osvědčily plemenáče a jaká síla styroduru. Díky. H.

Uvolněním úlu získáš prostor pro roj nebo raný odělek který za příznivých podmínek může i dát užitek.

Pepan

-----------
Ten úl mě nenapadl, člověk má nástavky z bedýnek :-)

Až budou roje, budu moc klidně chcípáčka zlikvidovat, pokud zůstane slabým.

K Nosemám - jsou dvě, s tou novou si nikdo neví rady, teplo na ní nezabírá. prý působila velké škody v Španělsku, a tam je asi na vedro zvyklá.

Karel

A jaké choroby stále řešíte? Když pomineme mor a hnilobu, tak zbývá roztoč a virózy a nosema. Roztoče zlikvidujete teď nejlépe nátěrem a fumigací a Nosemu termoterapií, chcete li jinak komorováním. Takže kdo začíná a kromě chcípáčků nic nemá, je toto možná cesta a na konci je slušné, zdravé a vitální včelstvo. Zdraví R. S.

"Třetí odstavec je to nejhloupější co lze udělat. Takové včely se vloudí do úlů celého stanoviště a pak nedej Bože aby měly nějakou závažnou chorobu.
Spojením slabochů do jednoho úlu máme alespoň jakous-takous kontrolu nad svým snažením ."

"Nevím co získám vymetením úlu v tuto dobu, když do něj nemám náhradu."

Uvolněním úlu získáš prostor pro roj nebo raný odělek který za příznivých podmínek může i dát užitek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spojov?n?
> Datum: 19.3.2012 09:58:32
> ----------------------------------------
> Stonjek:
> ... Rychle bych se ale na množení včelstev zařídil, protože bez něj není
> možné být úspěšný. .....
>
>
> Zlatá slova, do kamene tesat.
>
> I stím styrodurem, o víkendu jsem právě dával obklady slabochům. M.j. za
> melecitozu nemůžou, za včelaře taky ne. :-)
>
> Nevím co získám vymetením úlu v tuto dobu, když do něj nemám náhradu.
>
> Karel
>
>
>

Napsal bych to obráceně spojování = likvidace slabochů
K druhému odstavci není co dodat pro spojení je opravdu nutné důkladné posouzení, proč?
Třetí odstavec je to nejhloupější co lze udělat. Takové včely se vloudí do úlů celého stanoviště a pak nedej Bože aby měly nějakou závažnou chorobu.
Spojením slabochů do jednoho úlu máme alespoň jakous-takous kontrolu nad svým snažením .

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spojov?n?
> Datum: 19.3.2012 09:49:14
> ----------------------------------------
> Fakt je, že i likvidace slabochů je svým způsobem spojování.
>
> Teda pokud slaboši nebudou důsledně utraceni třeba vysířením. Což by v
> některých případech promoření nějakou nákazou taky nebylo od věci. Otázka
> je, jestli někdo takovou likvidaci vůbec dělá, třeba i preventivně.
>
> Běžná likvidace se děje vymetením včel z úlu, jeho uzavřením nebo odnesením
> pryč a otřepáním včel z plástů. Plásty s plodem se potom přidají do jiného
> včelstva.
> Když je v tuto dobu teplo, třeba teď v předjaří okolo poledne, otřepané
> včely se potom z velké části individuálně vžebrají do okolních úlů.
>
> Takže je posíleno včelstvo, ke kterému se přidaly plásty s plodem. Pokud
> toho přidaného plodu není moc a pro včelstvo by tak byla dochovat ten plod
> příliš velká zátěž a minimálně by část plodu byla zmarněna zachladnutím a
> úhynem.
> A dále jsou posílena včelstva, do kterých se vžebraly létavky.
>
>
>

Stonjek:
.... Rychle bych se ale na množení včelstev zařídil, protože bez něj není možné být úspěšný. .....


Zlatá slova, do kamene tesat.

I stím styrodurem, o víkendu jsem právě dával obklady slabochům. M.j. za melecitozu nemůžou, za včelaře taky ne. :-)

Nevím co získám vymetením úlu v tuto dobu, když do něj nemám náhradu.

Karel

Fakt je, že i likvidace slabochů je svým způsobem spojování.

Teda pokud slaboši nebudou důsledně utraceni třeba vysířením. Což by v některých případech promoření nějakou nákazou taky nebylo od věci. Otázka je, jestli někdo takovou likvidaci vůbec dělá, třeba i preventivně.

Běžná likvidace se děje vymetením včel z úlu, jeho uzavřením nebo odnesením pryč a otřepáním včel z plástů. Plásty s plodem se potom přidají do jiného včelstva.
Když je v tuto dobu teplo, třeba teď v předjaří okolo poledne, otřepané včely se potom z velké části individuálně vžebrají do okolních úlů.

Takže je posíleno včelstvo, ke kterému se přidaly plásty s plodem. Pokud toho přidaného plodu není moc a pro včelstvo by tak byla dochovat ten plod příliš velká zátěž a minimálně by část plodu byla zmarněna zachladnutím a úhynem.
A dále jsou posílena včelstva, do kterých se vžebraly létavky.

V první řadě bych řekl, že základem pro toho, kdo se ptá bude rozhodnutí kam chce patřit. Jestli mezi schopné včelař, jimž koníček produkuje i docela zajímavý zisk a nebo mezi neschopné, hloupé a Internet zamořující spoustou nesmyslů. v kterých si přímo rochní. Jestli do té první skupiny, zásadou je nic nespojovat. Zde je zásadou množit to nejlepší a likvidovat to špatné. Malý včelař, navíc začínající, by se asi měl ona slabá včelstva pokusit zachránit a srovnat během jara do figury. Začal bych nátěrem plodu a fumigací. Tím zbavím z velké části chcípáčky problémů z roztoči a tím i virózami. Dále bych ve stavebninách koupil styrodurovou desku a včelstva zakomoroval. Za přepážkou bych včechny zásobní plásty rozškrábal. Tím zbavím včelstva problémů z podchlazení a omezím silně rozvoj nosemy, navíc je silně podnítím. Za měsíc vše zkouknu a bude li plod od stěny ke stěně, začnu rozšiřovat. Až bude zaplněno cca 80% plodiště pokusím se vyměnit matky. Předpokládám, že to náš tazatel neumí a tak bych volil to nejjednodušší a přitom prakticky nejspolehlivější. U včelstva, která dalko v minulosti dost medu bych zašlápl matku a za cca 9 dní bych zužitkoval ty nejhezčí matečníky. Jestli takovou minulost včelstvo nemá, musím matku někde sehnat. Možností je dost, jen si vybrat. Rychle bych se ale na množení včelstev zařídil, protože bez něj není možné být úspěšný. Jestli mohu doporučit tak Liebigova metoda sběrných oddělků v koémbinaci se styrodurovými plemenáči je super, není složitá a je velmi spolehlivá! Hodně úspěchů!! Zdraví R. Stonjek

Taky píšu, spojovat až před nasazováním medníku na začátku kvetení řepky, dříve ne.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spojov?n?
> Datum: 17.3.2012 07:26:52
> ----------------------------------------
> V zimě a ještě nějakou dobu na podzim a na jaře se včely při spojování
> vzájemně nenapadají. Říjen je na to moc brzo, zvláště za takového teplého
> počasí, jaké bylo na podzim. Naostro jde spojovat od prosince, možná od
> listopadu při mrazivém počasí v listopadu. A přestane to podle mně někdy v
> době většího množství zavíčkovaného plodu během března až začátku dubna.
> Teď by to ještě mohlo jít.
> Co se týká toho, aby spojování bylo účinné, spojené včelstvo musí mít
> takový dostatek včel, aby svůj prostor bylo schopno dobře a bez velkých
> nároků na včely vyhřát, aby včely mohly dobře vychovávat jarní plod a
> netrpěly příliš nosemou. Toto je vlastně hlavní efekt spojování, u úlu
> přibude včel, takže nástavek, který obsazují, bez problémů vyhřejí a mohou
> se snadno rozvíjet.
> Podle mně teď nemá cenu šachovat s nějakou mateří mřížkou, mřížka jakožto
> kovová chladná věc bude vnitřek úlu ochlazovat a stejně pokud včely už
> nebudou ochotné se spojit naostro, soubojům a usmrcování včel nezabrání.
> Navíc jedno slabé včelstvo ve velkém poloprázdném nástavku nahoře nad
> mřížkou a druhé v druhém poloprázdném nástavku dole pod mřížkou z hlediska
> tepla potřebného pro plodování je skoro totéž jako ty dvě včelstvíčka v
> samostatných úlech. Tam by se musela použít klasika, jedno včelstvo ošiřet
> a druhé s kladoucí matkou k němu přidat přes třeba papír, na to je ale nyní
> příliš zima. To tak až za měsíc.
>
> Pokud jde o slabá včelstva s málo plodu - 1 - 2 plásty a málo včelami,
> pokud bych teď chtěl spojovat, prostě bych je obě strčil do jednoho
> nástavku a plod a včely z jednotlivých včelstev oddělil 1 - 2 plásty bez
> včel se zásobami. Každé včelstvíčko tak bude vyhřívat jen půlku nástavku a
> obě matky budou nějakou dobu klást vedle sebe, než včely jednu vyberou.
> Ostatní plásty se zásobami bych naskládal pod ně. Ale počkal bych spíš na
> avizované ochlazení, teď je moc teplo a připadá mi, že by tak bylo zbytečně
> velké riziko, že by se do sebe pustily.
>
> Co se týká vlastního spojování, je podle mně třeba zvážit, kolik včelstev
> je plán být na stanovišti. Pokud 3 - 6 včelstev, není co řešit, klidně se
> můžou pospojovat na 2 - 3 silná včelstva, příslušný počet oddělků se z nich
> odchová snadno. Pokud se počítá na stanovišti s 10 - 15 a víc včelstvy, je
> to jiné. Když okolním včelařům hynou, bude velký problém od nich nějaký
> oddělek na chov získat, spíš naopak a komerčně prodávané oddělky budou sice
> kvalitní, ale když je avizováno hodně úhynů, drahé, 800 - 1200 Kč za kus.
> Tam bude spíš vhodné ty slabá včelstva vypiplat , aby v květnu bylo na
> stanovišti víc třeba slabších včelstev, třeba jen kvůli včelám a plodu
> potřebnému v květnu na výrobu oddělků.
> Takže v takovém případě by se ty včelstvíčka musely uteplit. Jednak
> uteplit strop, jednak vybrat krajní plásty, nechat jen ty s plodem a ty
> obsazené včelami a volný prostor v nástavku vyplnit uteplujícím materiálem.
> Třeba polystyrenem, aby ho nevyžíraly, zabaleném v igelitu nebo senem a
> podobnými materiály, taky v igelitu a podobně. V zadováku stačilo ubrat
> plásty, posunout okýnko a to uteplit uteplivkami, včelstvíčko oslabené po
> zimě klidně mohlo být jen na třech plástech a z nich se rozvinout. V
> nástavcích, pokud se má takové včelstvíčko v předjaří vypiplat, se musí
> složitě šachovat s vybíráním plástů a uteplováním toho volného prostoru
> vkládáním všelijakých provizorních uteplivek.
>
>
>

V puvodnim dotazu byla zminka o vyzimovani slabochu,tak jsem predpokladal,ze spojit se silnym nelze,protoze silne neni.J

Základem veškerého spojování je napřed posouzení z jakých příčin se včelstvo stalo slabochem. Pak teprv se rozhoduje spojit nebo sířit. Tomu spojování silného se slabým bych oponoval. To slabé může zničit to silné. Ze dvou slabých a zdravých s dvěma matkami bude téměř určitě jedno siné. Mohou to být i 2 přezimované matky

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spojov?n?
> Datum: 17.3.2012 11:01:44
> ----------------------------------------
>
>
> _ "Tady bych úplně nesouhlasil,koneckonců i ve Včelařství je m.j.psáno, že
> spojovat se má slabé včelstvo jen se silným,jinak budeme mít zase jen
> slabocha.Obě slabá včelstva taková mohou být kvůli slabé matce a my budeme
> dva měsíce čekat,jestli z toho něco bude a ono ne.Ale s tím slabochem v
> nástavkových úlech to nenítak divoké.Alespoň slaboch u VN bude obsazovet
> třeba jen tři uličky jednoho nástavku.Zde to řeší myslím celkem elegantně
> Heinrich Gritsch (Silná včelstva po celý rok),který prostě prázdný nástavek
> odebere, zbylý, se slabochem patřičně zúží (alespoň rámkovým krmítkem) a až
> zesílí, vymění ho za souše nebo mezistěny.V podstatě podobně funguje i
> Blínova přepážka. A hlavně i zde je práce rychlejší a přehlednější než
> třeba v klasickém zadováku " _
>
> No, kdyby se tady předtím nepsalo o zamoření včelstev nemocemi, kdy
> připojené slabé včelstvo nakazí i to silné, psal bych o připojení slabého
> včelstva k silnému. takhle považuji za lepší spojit dvě slabší.
> Na druhé straně, jestli slabota byla způsobena varaózou, matky v těch
> včelstvech budou kvalitní a tak rozvoj na jaře bude zřejmě dobrý.
> Odebrání prázdného neobsazeného nástavku, aby včely měly k vyhřátí jen ten
> zbývající , je jinak základní a nenáročné opatření pro rychlejší rozvoj
> slabších včelstev v nástavcích. Ale u těch hodně slabých nepostačí.
> Zadováky jsou pro dnešní produkční včelaření přirozeně dávno mrtvé, jejich
> použití je dnes opodstatněné už jen ve velice speciálních případech. Ale na
> druhé straně manipulace se slabými včelstvy a jejich vypiplávání je v
> zadováku mnohem lepší, komfortnější a rychlejší. Stejně tak jako práce s
> oddělky.
>
>
>

"Tady bych úplně nesouhlasil,koneckonců i ve Včelařství je m.j.psáno, že spojovat se má slabé včelstvo jen se silným,jinak budeme mít zase jen slabocha.Obě slabá včelstva taková mohou být kvůli slabé matce a my budeme dva měsíce čekat,jestli z toho něco bude a ono ne.Ale s tím slabochem v nástavkových úlech to nenítak divoké.Alespoň slaboch u VN bude obsazovet třeba jen tři uličky jednoho nástavku.Zde to řeší myslím celkem elegantně Heinrich Gritsch (Silná včelstva po celý rok),který prostě prázdný nástavek odebere, zbylý, se slabochem patřičně zúží (alespoň rámkovým krmítkem) a až zesílí, vymění ho za souše nebo mezistěny.V podstatě podobně funguje i Blínova přepážka. A hlavně i zde je práce rychlejší a přehlednější než třeba v klasickém zadováku "

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spojov?n?
> Datum: 17.3.2012 07:26:50
> ----------------------------------------
> V zimě a ještě nějakou dobu na podzim a na jaře se včely při spojování
> vzájemně nenapadají. Říjen je na to moc brzo, zvláště za takového teplého
> počasí, jaké bylo na podzim. Naostro jde spojovat od prosince, možná od
> listopadu při mrazivém počasí v listopadu. A přestane to podle mně někdy v
> době většího množství zavíčkovaného plodu během března až začátku dubna.
> Teď by to ještě mohlo jít.
> Co se týká toho, aby spojování bylo účinné, spojené včelstvo musí mít
> takový dostatek včel, aby svůj prostor bylo schopno dobře a bez velkých
> nároků na včely vyhřát, aby včely mohly dobře vychovávat jarní plod a
> netrpěly příliš nosemou. Toto je vlastně hlavní efekt spojování, u úlu
> přibude včel, takže nástavek, který obsazují, bez problémů vyhřejí a mohou
> se snadno rozvíjet.
> Podle mně teď nemá cenu šachovat s nějakou mateří mřížkou, mřížka jakožto
> kovová chladná věc bude vnitřek úlu ochlazovat a stejně pokud včely už
> nebudou ochotné se spojit naostro, soubojům a usmrcování včel nezabrání.
> Navíc jedno slabé včelstvo ve velkém poloprázdném nástavku nahoře nad
> mřížkou a druhé v druhém poloprázdném nástavku dole pod mřížkou z hlediska
> tepla potřebného pro plodování je skoro totéž jako ty dvě včelstvíčka v
> samostatných úlech. Tam by se musela použít klasika, jedno včelstvo ošiřet
> a druhé s kladoucí matkou k němu přidat přes třeba papír, na to je ale nyní
> příliš zima. To tak až za měsíc.
>
> Pokud jde o slabá včelstva s málo plodu - 1 - 2 plásty a málo včelami,
> pokud bych teď chtěl spojovat, prostě bych je obě strčil do jednoho
> nástavku a plod a včely z jednotlivých včelstev oddělil 1 - 2 plásty bez
> včel se zásobami. Každé včelstvíčko tak bude vyhřívat jen půlku nástavku a
> obě matky budou nějakou dobu klást vedle sebe, než včely jednu vyberou.
> Ostatní plásty se zásobami bych naskládal pod ně. Ale počkal bych spíš na
> avizované ochlazení, teď je moc teplo a připadá mi, že by tak bylo zbytečně
> velké riziko, že by se do sebe pustily.
>
> Co se týká vlastního spojování, je podle mně třeba zvážit, kolik včelstev
> je plán být na stanovišti. Pokud 3 - 6 včelstev, není co řešit, klidně se
> můžou pospojovat na 2 - 3 silná včelstva, příslušný počet oddělků se z nich
> odchová snadno. Pokud se počítá na stanovišti s 10 - 15 a víc včelstvy, je
> to jiné. Když okolním včelařům hynou, bude velký problém od nich nějaký
> oddělek na chov získat, spíš naopak a komerčně prodávané oddělky budou sice
> kvalitní, ale když je avizováno hodně úhynů, drahé, 800 - 1200 Kč za kus.
> Tam bude spíš vhodné ty slabá včelstva vypiplat , aby v květnu bylo na
> stanovišti víc třeba slabších včelstev, třeba jen kvůli včelám a plodu
> potřebnému v květnu na výrobu oddělků.
> Takže v takovém případě by se ty včelstvíčka musely uteplit. Jednak
> uteplit strop, jednak vybrat krajní plásty, nechat jen ty s plodem a ty
> obsazené včelami a volný prostor v nástavku vyplnit uteplujícím materiálem.
> Třeba polystyrenem, aby ho nevyžíraly, zabaleném v igelitu nebo senem a
> podobnými materiály, taky v igelitu a podobně. V zadováku stačilo ubrat
> plásty, posunout okýnko a to uteplit uteplivkami, včelstvíčko oslabené po
> zimě klidně mohlo být jen na třech plástech a z nich se rozvinout. V
> nástavcích, pokud se má takové včelstvíčko v předjaří vypiplat, se musí
> složitě šachovat s vybíráním plástů a uteplováním toho volného prostoru
> vkládáním všelijakých provizorních uteplivek.
>
> Tady bych úplně nesouhlasil,koneckonců i ve Včelařství je m.j.psáno, že spojovat se má slabé včelstvo jen se silným,jinak budeme mít zase jen slabocha.Obě slabá včelstva taková mohou být kvůli slabé matce a my budeme dva měsíce čekat,jestli z toho něco bude a ono ne.Ale s tím slabochem v nástavkových úlech to nenítak divoké.Alespoň slaboch u VN bude obsazovet třeba jen tři uličky jednoho nástavku.Zde to řeší myslím celkem elegantně Heinrich Gritsch (Silná včelstva po celý rok),který prostě prázdný nástavek odebere, zbylý, se slabochem patřičně zúží (alespoň rámkovým krmítkem) a až zesílí, vymění ho za souše nebo mezistěny.V podstatě podobně funguje i Blínova přepážka.A hlavně i zde je práce rychlejší a přehlednější než třeba v klasickém zadováku
Ivo
>

AM:
Dvojmatečné včelaření má jednu věc na kterou se nesmí zapomenout a to je zase síla včelstva. Když nad sebe dáte slabá včelstva, tak se ....
----------
To jsem se nějak nechtěl rozepisovat, jen chtěl upozornit, že na jaře není zas tak nutné likvidovat jednu matku.

Osobně jsem to velmi často dělával na NN.
Na VN jsem to spíše řešil teplem na silným včelstvem. Nechal jsem nad silným jen něco slabšího, folii, mezidno a nad to dal slabší včelstvo, oddělek. Ty jsem i takto dřív zimoval, ale je to pracné a já jsme čím dál línější.

Takže teď na jaře - u nás nekvete ani líska a dnes jdu do včel právě kuknotut na slabší a komotrovat - jde jen o to, ty ne úplně beznadějné případy zachránit na měsíc. A to jim stačí teplo ze zsola.

Dnes když uvidím hodně slabé včelstvo a bude vypadat OK, je dám vedle příčky nějakého silnějšího slabocha.
Tedy v nástavku je rozdělím svisle příčkou. Dno nechám normálně tam s emohou pohybovat. Když by člověk viděl
přes folii, že se stěhují na jednu starnu, tak příčku vytáhnu, nějaký plod se dá zachránit.

Ale jak jsem psal po 2008. Zažil jsem to opakovaně - zajímalo mě to - když spojím zdecimovaného slabocha - bez roztočů a zjevných příznaků něčeho špatného- tak to zlikvidovalo to silné včelstvo.

Takže si hlavně na jaře chráním ta silná a zdravá.

Ona tady byla hlavně správná připomínky, co je dneska slabé včelstvo a kde. Když je někde řepka a pak konec, nebo tady u nás bez řepky, kde je hlavně lesní snůška.
Tady u nás to vypadá, že by mohla být i černá včela- hlavně teď, co se obnovuje snůška medovice.

Takže pokud má někdo nové včely a začíná, tak ať se pokochá fotkama těch co je mají roky a hlavně dlouhodobě vybraná kmenová včelstva, nemusí rozšiřovat, likvidují na podzim slabší, spojují atd.
Je to jiná liga, ale nemylsím, že je třeb plakata na ds labšími včelstvy. SIlné včelstvo se taky rádo rojí. Takže všeho s mírou.

Karel

"Protože jsou ale i tak teď zjara slabá a našel jsem před česny spoustu mrtvolek, měl jsem obavu z toho, že se do sebe pustila. A to i přes řadu ujištění, jak píšete v literatuře a v ZO, že na podzim a brzkém jaře se to nestane, ani bez odstranění matek. Jen jsem si tu chtěl ověřit zkušenosti ostatních včelařů, nic víc. "

V zimě a ještě nějakou dobu na podzim a na jaře se včely při spojování vzájemně nenapadají. Říjen je na to moc brzo, zvláště za takového teplého počasí, jaké bylo na podzim. Naostro jde spojovat od prosince, možná od listopadu při mrazivém počasí v listopadu. A přestane to podle mně někdy v době většího množství zavíčkovaného plodu během března až začátku dubna. Teď by to ještě mohlo jít.
Co se týká toho, aby spojování bylo účinné, spojené včelstvo musí mít takový dostatek včel, aby svůj prostor bylo schopno dobře a bez velkých nároků na včely vyhřát, aby včely mohly dobře vychovávat jarní plod a netrpěly příliš nosemou. Toto je vlastně hlavní efekt spojování, u úlu přibude včel, takže nástavek, který obsazují, bez problémů vyhřejí a mohou se snadno rozvíjet.
Podle mně teď nemá cenu šachovat s nějakou mateří mřížkou, mřížka jakožto kovová chladná věc bude vnitřek úlu ochlazovat a stejně pokud včely už nebudou ochotné se spojit naostro, soubojům a usmrcování včel nezabrání. Navíc jedno slabé včelstvo ve velkém poloprázdném nástavku nahoře nad mřížkou a druhé v druhém poloprázdném nástavku dole pod mřížkou z hlediska tepla potřebného pro plodování je skoro totéž jako ty dvě včelstvíčka v samostatných úlech. Tam by se musela použít klasika, jedno včelstvo ošiřet a druhé s kladoucí matkou k němu přidat přes třeba papír, na to je ale nyní příliš zima. To tak až za měsíc.

Pokud jde o slabá včelstva s málo plodu - 1 - 2 plásty a málo včelami, pokud bych teď chtěl spojovat, prostě bych je obě strčil do jednoho nástavku a plod a včely z jednotlivých včelstev oddělil 1 - 2 plásty bez včel se zásobami. Každé včelstvíčko tak bude vyhřívat jen půlku nástavku a obě matky budou nějakou dobu klást vedle sebe, než včely jednu vyberou. Ostatní plásty se zásobami bych naskládal pod ně. Ale počkal bych spíš na avizované ochlazení, teď je moc teplo a připadá mi, že by tak bylo zbytečně velké riziko, že by se do sebe pustily.

Co se týká vlastního spojování, je podle mně třeba zvážit, kolik včelstev je plán být na stanovišti. Pokud 3 - 6 včelstev, není co řešit, klidně se můžou pospojovat na 2 - 3 silná včelstva, příslušný počet oddělků se z nich odchová snadno. Pokud se počítá na stanovišti s 10 - 15 a víc včelstvy, je to jiné. Když okolním včelařům hynou, bude velký problém od nich nějaký oddělek na chov získat, spíš naopak a komerčně prodávané oddělky budou sice kvalitní, ale když je avizováno hodně úhynů, drahé, 800 - 1200 Kč za kus.
Tam bude spíš vhodné ty slabá včelstva vypiplat , aby v květnu bylo na stanovišti víc třeba slabších včelstev, třeba jen kvůli včelám a plodu potřebnému v květnu na výrobu oddělků.
Takže v takovém případě by se ty včelstvíčka musely uteplit. Jednak uteplit strop, jednak vybrat krajní plásty, nechat jen ty s plodem a ty obsazené včelami a volný prostor v nástavku vyplnit uteplujícím materiálem. Třeba polystyrenem, aby ho nevyžíraly, zabaleném v igelitu nebo senem a podobnými materiály, taky v igelitu a podobně. V zadováku stačilo ubrat plásty, posunout okýnko a to uteplit uteplivkami, včelstvíčko oslabené po zimě klidně mohlo být jen na třech plástech a z nich se rozvinout. V nástavcích, pokud se má takové včelstvíčko v předjaří vypiplat, se musí složitě šachovat s vybíráním plástů a uteplováním toho volného prostoru vkládáním všelijakých provizorních uteplivek.

Dvojmatečné včelaření má jednu věc na kterou se nesmí zapomenout a to je zase síla včelstva. Když nad sebe dáte slabá včelstva, tak se může stát, že včely si vyberou tu matku která je pro ně zajímavější a druhou opustí a ta spolu s plodem podchlazením zahyne. Zpravidla si vyberou tu horní, protože je tam tepleji. Jiná situace je při nizkonástavkovém včelaření, kdy včelstvo obsedá jen jeden polonástavek. Tady se může postupovat vertikálně. U vysokých nástavků je to o pevném dnu, přepážce z mateří mřížky a seskládat včely do jednoho nástavku na studenou stavbu a přepážku i na letáku,stačí položit nějaký kousek hranolku. Medník se nasazuje společný oddělený mřížkou. Až když jsou včely v dostatečné síle a teplé počasí tomu přeje je možné seskládat včelstva nad sebe a oddělit je mřížkou.
Včelstva se rozdělují až když jsou v nástavcích nad sebou a jsou relativně silné. Oddělí se folii a v jednom nástavku se odstraní matka aby si včely vychovaly novou. Ve kterém nástavku to bude, to záleží na situaci, snůška, kudy včely chodí do úlu nejčestěji(očkem, česnem) atd. to si musí včelař rozhodnout sám podle vlastních pozorování. Dvoumatečný způsob je založen na principu dvou různě starých matek, ale to neznamená, že u stejně starých matek by to nefungovalo, jde o feromony.

Uff, to už zní mnohem víc jako něco, co jsem doufal že uslyším ;D
Síťované dno mám úplně ucpat, aby jim bylo teplíčko? (celoročně pod ním mám podložku a mezeru tak 2 cm, mám styroduráky, došel jsem k názoru že při pálení x-krát natřeného dřeva, provoskovaného a obvykle stejně zatepleného polystyrénem musí být taky docela čoud, a nafrkat do kontejneru naopak nejdou - jinak ale nic proti dřevu! Spíš jde o moje možnosti ho kvalitně zpracovat)
Čepici na strop a hlavní česno zúžit, otevřít očka, nebo je lepší jim poskytnout dobré přistávací možnosti? Jak poznám, že už je čas je spojit vyjmutím mřížky nebo naopak zas rozdělit?

Kdy provádíte toto spojování? H.

V tomhle pripade souhlasim s Pepanovym resenim,spojit je pres mrizku,jen tu treti bych vynechal.A pak rozsiroval obe vcelstva,horni i dolni.Horni bude o trochu rychlejsi,bude mit vic tepla.A pokud je dost nastavku pro stavbu kominu,muze byt i vynos.Co uz ted,kdyz to tak dopadlo.J

Já měl taky jedno včelstvo ve 3 uličkách,náhradní oddělek přezimoval na 4 rámcích.Náhradní matku sem odstranil,druhý den sem osiřelé včelstvo
-----------------
¨
Je to věc názoru ale i dvě špatné matky kladou dohromady více jak ta lepší z nich.

I kdyby tam spolu kladly jen týden, je to škoda, ale teď na jaře mohou spolu dlouho vydržet. Osobně žádnou matku na jaře nelikviduji.

Karel

Já měl taky jedno včelstvo ve 3 uličkách,náhradní oddělek přezimoval na 4 rámcích.Náhradní matku sem odstranil,druhý den sem osiřelé včelstvo na4 rámcích vložíl do slabého včelstva,vyndal prázdné zadni rámky a vložíl ty se včelama a plodem.Po týdnu včely lítají jak o závod.Toto je moje zkušenost.

Neví co dodat již ze samostatného postupu vyplývá že plásty se staly součástí dvoj matečného včelstva. Zbylých pár plástů je v normálním režimu U základní vyřazení plástů rozhoduji již na podzim a o zimy mám jen světlé plásty.
Samozřejmě pokud by šlo příkladně o nosemu tak je roztavím. Nejspíš však jde vždy a letos zvláště že v důdleku náhlého příchodu silných mrazů došlo k oddělení chomáče od zásob a ne o nějakou nemoc.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Cada Vaclav <cada/=/kma.zcu.cz>
> Předmět: Re: Spojování...
> Datum: 16.3.2012 12:20:04
> ----------------------------------------
> Dne 16.3.2012 8:26, vitaxvita/=/seznam.cz napsal(a):
> > Co to je docela slabé? O slabém včelstvu rozhoduji při nasazování medníků.
> Máli v tu dobu méně jak 5 obsednutých uliček spojuji A to tak že dám oba
> nástavky na sebe a odělím mřížkou matky na další mřížku dám medník.Takovéto
> dvojmatečné včelstvo pak velmi rychle ve svém rozvoji dožene ta silná.Pak se
> může mřížka mezi matkami odstranit nebo i znovu rozdělit Té části co se odděluje
> se říká brigáda.
> >
> > Pepan
> >
> *******************************************************************************************************************************************
> > K tomu mám připomínku,proč 3 mřížky? Na co,stejně ta spojená včelstva nejdou
> tak do síly jak bychom si přáli,jsou stále pozadu oproti druhým,mnoho medu
> nenanesou jak bychom si přáli a natož abychom je po snůšce rozdělili na dvoje?
> > To je problém po vyzimování mnoha včelařů,já jim radím aby neváhali slabá
> včelstva spojit napřímo,nehledat matky,bez novin,jak se doporučovalo,a po sezoně
> tato včelstva zlikvidovat,
> ...mohl byste prosím upřesnit Váš způsob likvidace? Jedná se o nějaké
> rozdělení (přidání) k jiným včelstvům, nebo skutečně likvidace rodiny
> jako takové? Co s plásty takových zlikvidovaných včelstev?
> Děkuji a přeji hezký den!
> Václav
>
>
> > netřeba je živit na zimu a doufat,že příští rok budou lepší.
> > Staří včelaři říkávali,nedonesly letos,donesou příští rok. Měli mnohdy
> pravdu,když se v tom včelstvu vyměnila matka aniž o tom věděli.Jenže v dnešní
> době není možné takto včelařit,jsme o trochu dál. Promiň Pepane.Hezké jaro
> všem...
> >
> >
> --------------------------------------------------------------------------------
>
>
> --
>
> ---------------------------------------------------------------------
> Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
> http://www.kma.zcu.cz/vcada
> katedra matematiky, oddělení geomatiky
> Zapadoceska univerzita E-mail:cada/=/kma.zcu.cz
> Univerzitni 22 Tel: +420-377632678
> 306 14 Plzeň Fax: +420-377632602
> ---------------------------------------------------------------------
>
>
>
>

Ano,souhlasím s přítelem Menšíkem,ono to není tak jednoduché jak se zdá.Pro začínajícího včelaře je tahle zkušenost
šokující a tak se snaží nalézt vysvětlení. Takže doporučuji Vám,spojte se s přítelem M a myslím,že Vám poradí dobře...

Neuvažuj teť o zebrování když máš slabá včelstva Ze dvou udělej jedno dvojmatečné a uvidíš.že to jde. Tři uličky to v polovině března zase není tak málo. Když se dříve zimovalo na 7 rámcích tak to byl vlastně solidní stav pro budečák to je cca 30 rámků. To jsou dnes 3 nástavky. Hlavně počkej až do začátku kvetení řepky. Práce kvapná málo platná. Jestli se těť dobř rozjedou tak budou dobrá i tak Počítej, že, aby dobře nosily je potřeba od položení vajíčka 40 dní. Takže času mají zatím dost.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HI <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spojov?n?...
> Datum: 16.3.2012 11:58:28
> ----------------------------------------
> Díky za reakce, no já se obávám, že spíš u mě zapracoval roztoč, než
> nekvalita matek. Spady byly dost velké a někteří sousedi přišli o všechno.
> Vím chyba že se nehubilo v létě, já na to ale zas úplně nedlabal, mám
> varroadna, spad jsem průběžně sledoval a nic dramatického nepozoroval.
> Včely byly v pohodě.
> Docela slabá, tím myslím asi tak na 2-3 uličky, takové mrzáky se mi moc
> piplat nechce, jak říkáte už jsme dál (i když já zas moc daleko ne :D)).
> Takže spíš potřebuju poradit jak je spojit, než jestli vůbec. Aby od sebe
> něco nechytly je pro mě teď druhořadé. Mám takových bohužel asi 5 ze 7,
> takže do jejich "likvidace" mě to taky moc netáhne.
> Nepoperou se mi, když je spojím naostro, vč. matek? Už jsem něco spojoval v
> říjnu a moc pocit úspěchu z toho tedy nemám. I když kdoví, třeba právě tomu
> vděčím za to, že mám aspoň ty třírámkové chudáky a ne úplně prázdné úly
> jako sousedi.
> Že je metoda zebrování pro silná včelstva, no doufal jsem že by šly
> spojením udělat, i kdybych měl mít jen 2 nebo 3 a pak z nich sekat nové
> oddělky. Zas k tomu zebrování psali, že se má začít na začátku jarního
> rozvoje. Až dostanou choutky na rozmnožování, tak už bude horší je
> přesvědčovat, znáte to :D.
> No ale to jsou jenom moje hypotézy, jsem začátečník. Můžu si tedy dovolit
> je spojit, aniž by se mi teď v březnu porvaly, nebudou právě přes mřížku
> válčit, když si to matky nebudou mít možnost vyřešit přímo?
> Díky a přeji pěkný víkend ;)
>
>
>

Ty mřížky jsou dvě. Jedna odděluje matky od sebe a ta druhá medník.
jde o klasické dvojmatečné včelaření.
"Slabé včelstvo", je teť v předjaří velmi široký a ošidný pojem. Slabé může být z mnoha důvodů ale jen u jednoho je to špatnou matkou. Jsou také matky které začínají plodovat brzy a pomalu. Jsou zase matky které nastupují do jarního plodování později ale zato mají velmi rychlý rozvoj. a je tu ještě jedna varianta že jsou matky, které plodují méně zato se však její dcery se dožívají delšího věku. U těchto pak i poměrně slabší včelstvo má srovnatelný výnos s těmi silnými. Také taková včelstva mají o jednu generaci potomstva méně a to znamená i menší počet VD v podletí. Obráceně to pak platí pro ty super silná. Není tedy vše tok jasně jednoduché jak se zdá.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <vitaxvita/=/seznam.cz>
> Předmět: Spojování...
> Datum: 16.3.2012 08:27:02
> ----------------------------------------
> Co to je docela slabé? O slabém včelstvu rozhoduji při nasazování medníků. Máli
> v tu dobu méně jak 5 obsednutých uliček spojuji A to tak že dám oba nástavky na
> sebe a odělím mřížkou matky na další mřížku dám medník.Takovéto dvojmatečné
> včelstvo pak velmi rychle ve svém rozvoji dožene ta silná.Pak se může mřížka
> mezi matkami odstranit nebo i znovu rozdělit Té části co se odděluje se říká
> brigáda.
>
> Pepan
> *******************************************************************************************************************************************
> K tomu mám připomínku,proč 3 mřížky? Na co,stejně ta spojená včelstva nejdou tak
> do síly jak bychom si přáli,jsou stále pozadu oproti druhým,mnoho medu nenanesou
> jak bychom si přáli a natož abychom je po snůšce rozdělili na dvoje?
> To je problém po vyzimování mnoha včelařů,já jim radím aby neváhali slabá
> včelstva spojit napřímo,nehledat matky,bez novin,jak se doporučovalo,a po sezoně
> tato včelstva zlikvidovat,netřeba je živit na zimu a doufat,že příští rok budou
> lepší.
> Staří včelaři říkávali,nedonesly letos,donesou příští rok. Měli mnohdy
> pravdu,když se v tom včelstvu vyměnila matka aniž o tom věděli.Jenže v dnešní
> době není možné takto včelařit,jsme o trochu dál. Promiň Pepane.Hezké jaro
> všem...
>
> --------------------------------------------------------------------------------
>
>
>

Díky, o tohle mi šlo. Jak píšu na podzim jsem spojoval, takže jakou lepší zásluhu byste mi poradil, když mi v říjnu včelstva zeslábla? Zdravotní situace je u nás tristní a jsem rád, že mám vůbec něco. Udělal jsem to spojení pro sichr přes propíchané noviny. Protože jsou ale i tak teď zjara slabá a našel jsem před česny spoustu mrtvolek, měl jsem obavu z toho, že se do sebe pustila. A to i přes řadu ujištění, jak píšete v literatuře a v ZO, že na podzim a brzkém jaře se to nestane, ani bez odstranění matek. Jen jsem si tu chtěl ověřit zkušenosti ostatních včelařů, nic víc. Literatury mám celkem dost a v ZO jsem taky, jenže o spoustě rad jsem už taky slyšel že "jsme dál" a řada věcí si odporuje, jak píšete názorů je jak v parlamentu.
Takže díky, spojím to a uvidím, mohl bych zkusit u dvou z nich i spojení přes mřížku, asi opravdu není nad zkušenost vlastní. Mimochodem pánové zdá se mi, že tu poslední dobou nějak houstne atmosféra, trochu škoda.
Pěkný víkend




"Vážený příteli,o co Vám jde? Litujete matky,které neuspokojily? Máte s nimi soucit,když je spojíte s druhým včelstvem a taky neživotným včelstvem? Spíše bych viděl Vaši zásluhu na tom,co jste zazimoval. Takže spojit naostro,zůstane jedna matka,ta zdatnější,protože se spolu poperou. Budete mít třeba jenom dvoje,ale med Vám přinesou,jinak by nebylo nic.
Tahle rada je stará,prastará.Doporučuji si něco o tom přečíst,zde na konferenci toho až moc nepochytíte,názorů spousta tak jako v parlementu.Obstarejte si nějakou včelařskou literaturu a vstupte do nejbližší ZO,víc Vám poradit nemohu..."

Vážený příteli,o co Vám jde? Litujete matky,které neuspokojily? Máte s nimi soucit,když je spojíte s druhým včelstvem a taky neživotným včelstvem? Spíše bych viděl Vaši zásluhu na tom,co jste zazimoval. Takže spojit naostro,zůstane jedna matka,ta zdatnější,protože se spolu poperou. Budete mít třeba jenom dvoje,ale med Vám přinesou,jinak by nebylo nic.
Tahle rada je stará,prastará.Doporučuji si něco o tom přečíst,zde na konferenci toho až moc nepochytíte,názorů spousta tak jako v parlementu.Obstarejte si nějakou včelařskou literaturu a vstupte do nejbližší ZO,víc Vám poradit nemohu...

Dne 16.3.2012 8:26, vitaxvita/=/seznam.cz napsal(a):
> Co to je docela slabé? O slabém včelstvu rozhoduji při nasazování medníků. Máli v tu dobu méně jak 5 obsednutých uliček spojuji A to tak že dám oba nástavky na sebe a odělím mřížkou matky na další mřížku dám medník.Takovéto dvojmatečné včelstvo pak velmi rychle ve svém rozvoji dožene ta silná.Pak se může mřížka mezi matkami odstranit nebo i znovu rozdělit Té části co se odděluje se říká brigáda.
>
> Pepan
> *******************************************************************************************************************************************
> K tomu mám připomínku,proč 3 mřížky? Na co,stejně ta spojená včelstva nejdou tak do síly jak bychom si přáli,jsou stále pozadu oproti druhým,mnoho medu nenanesou jak bychom si přáli a natož abychom je po snůšce rozdělili na dvoje?
> To je problém po vyzimování mnoha včelařů,já jim radím aby neváhali slabá včelstva spojit napřímo,nehledat matky,bez novin,jak se doporučovalo,a po sezoně tato včelstva zlikvidovat,
...mohl byste prosím upřesnit Váš způsob likvidace? Jedná se o nějaké
rozdělení (přidání) k jiným včelstvům, nebo skutečně likvidace rodiny
jako takové? Co s plásty takových zlikvidovaných včelstev?
Děkuji a přeji hezký den!
Václav


> netřeba je živit na zimu a doufat,že příští rok budou lepší.
> Staří včelaři říkávali,nedonesly letos,donesou příští rok. Měli mnohdy pravdu,když se v tom včelstvu vyměnila matka aniž o tom věděli.Jenže v dnešní době není možné takto včelařit,jsme o trochu dál. Promiň Pepane.Hezké jaro všem...
>
> --------------------------------------------------------------------------------


--

---------------------------------------------------------------------
Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
http://www.kma.zcu.cz/vcada
katedra matematiky, oddělení geomatiky
Zapadoceska univerzita E-mail:cada/=/kma.zcu.cz
Univerzitni 22 Tel: +420-377632678
306 14 Plzeň Fax: +420-377632602
---------------------------------------------------------------------

Díky za reakce, no já se obávám, že spíš u mě zapracoval roztoč, než nekvalita matek. Spady byly dost velké a někteří sousedi přišli o všechno. Vím chyba že se nehubilo v létě, já na to ale zas úplně nedlabal, mám varroadna, spad jsem průběžně sledoval a nic dramatického nepozoroval. Včely byly v pohodě.
Docela slabá, tím myslím asi tak na 2-3 uličky, takové mrzáky se mi moc piplat nechce, jak říkáte už jsme dál (i když já zas moc daleko ne :D)). Takže spíš potřebuju poradit jak je spojit, než jestli vůbec. Aby od sebe něco nechytly je pro mě teď druhořadé. Mám takových bohužel asi 5 ze 7, takže do jejich "likvidace" mě to taky moc netáhne.
Nepoperou se mi, když je spojím naostro, vč. matek? Už jsem něco spojoval v říjnu a moc pocit úspěchu z toho tedy nemám. I když kdoví, třeba právě tomu vděčím za to, že mám aspoň ty třírámkové chudáky a ne úplně prázdné úly jako sousedi.
Že je metoda zebrování pro silná včelstva, no doufal jsem že by šly spojením udělat, i kdybych měl mít jen 2 nebo 3 a pak z nich sekat nové oddělky. Zas k tomu zebrování psali, že se má začít na začátku jarního rozvoje. Až dostanou choutky na rozmnožování, tak už bude horší je přesvědčovat, znáte to :D.
No ale to jsou jenom moje hypotézy, jsem začátečník. Můžu si tedy dovolit je spojit, aniž by se mi teď v březnu porvaly, nebudou právě přes mřížku válčit, když si to matky nebudou mít možnost vyřešit přímo?
Díky a přeji pěkný víkend ;)

na stranke www.basf.sk. (vyrobca styroduru) je info o novom type nosica kyseliny mravcej spolu so sacharozou - mate niekto o tom blizsie info?

"Jenže v dnešní době není možné takto včelařit,jsme o trochu dál."
______________________

Tak tady bych souhlasil s Pepanem. Za prvé to jsou dvě mřížky a za druhé "likvidovat včely" je myslím veliká hloupost a už z tohoto slovního spojení mě mrazí. Jestli je to moderní přístup ke včelám, tak radši zůstanu tradicionalista. Přes sezonu je snadné vychovat kvalitní matku a v létě ji včelstvu vyměnit. Snadná práce, nevím proč včelstvo likvidovat. Není třeba čekat na tichou výměnu, včelám lze snadno pomoct a příští rok mohou být vynikající.

Co to je docela slabé? O slabém včelstvu rozhoduji při nasazování medníků. Máli v tu dobu méně jak 5 obsednutých uliček spojuji A to tak že dám oba nástavky na sebe a odělím mřížkou matky na další mřížku dám medník.Takovéto dvojmatečné včelstvo pak velmi rychle ve svém rozvoji dožene ta silná.Pak se může mřížka mezi matkami odstranit nebo i znovu rozdělit Té části co se odděluje se říká brigáda.

Pepan
*******************************************************************************************************************************************
K tomu mám připomínku,proč 3 mřížky? Na co,stejně ta spojená včelstva nejdou tak do síly jak bychom si přáli,jsou stále pozadu oproti druhým,mnoho medu nenanesou jak bychom si přáli a natož abychom je po snůšce rozdělili na dvoje?
To je problém po vyzimování mnoha včelařů,já jim radím aby neváhali slabá včelstva spojit napřímo,nehledat matky,bez novin,jak se doporučovalo,a po sezoně tato včelstva zlikvidovat,netřeba je živit na zimu a doufat,že příští rok budou lepší.
Staří včelaři říkávali,nedonesly letos,donesou příští rok. Měli mnohdy pravdu,když se v tom včelstvu vyměnila matka aniž o tom věděli.Jenže v dnešní době není možné takto včelařit,jsme o trochu dál. Promiň Pepane.Hezké jaro všem...

--------------------------------------------------------------------------------

"V případě Ing.Smělého a mě je ale rozdíl dvou jarních měsíců s vysokou spotřebou mezi začátkem snůšky. To celkem mohu porovnat z dob, kdy jsem sem do Pokrkonoší dojížděl z Prahy. Právě z okolí Dejvic, takže to jak tam létaly a jak zde je neporovnatelné. "

Ještě tam bude rozdíl v předjarní rané snůšce. Podle mého názoru lidi ve městech víc preferují výsadbu rostlin kvetoucích časně na jaře. Aby příroda na jaře jakoby nastoupila co nejdřív.... Všelijaké okrasné keře a stromy v parcích, javor mléč, okrasné třešně a jabloně do stromořadí na ulice.... Takže významné snůšky jsou ve městech v průměru dřív.

"Za příznivých podmínek má med každý, ale jak nepřeje počasí, tak tam se pozná úl co med nedělá."

To ale taky není úplně pravda. Jsou úly a metodiky přizpůsobené na slabé snůšky a jsou úly a metodiky přizpůsobené na silné snůšky.

Úly a metodiky na slabé snůšky dávají při silné snůšce méně medu, jsou zbytečně pracné nebo se u nich obtížně zvládá rojení. Úly a metodiky na silné snůšky slabou snůšku vůbec nezaznamenají , kromě trochu většího plodování a není z nich v takovém případě co vytáčet.

Je pak jedno z umění úspěšného včelaření přizpůsobit své úly a metodiku převládajícím snůškám na stanovišti.

Při řezání jakékoliv tloušťky styroduru je to nebezpečné. Chce to buď mít za pilou rozvírací klín a nebo aspoň řez rozevřít nějakým dřívkem, prsty bych tam nedával. To že včely jsou na tom líp při jarním rozvoji v jednom nástavku pozorovalo už více včelařů, ale po většinou to byly s vyšší mírou než je klasika 39x24. Máme v ZO včelaře, který dlouhá léta používá Blinovu přepážku a když jsme předloni neměl nikdo na řepce med, protože byla zima, tak on jediný vytáčel. Za příznivých podmínek má med každý, ale jak nepřeje počasí, tak tam se pozná úl co med nedělá.

AM:
Podle Ing. Smělého mají jeho včely v Praze spotřebu kolem 8Kg na zimu.
-------------
Moje včely mají taky přes zimu minimálníspotřebu. :-)
Otázka je, co se do nípočítá.
Takovývh borců co dávjí, nebo doplňují na zimu 8kilo znám i z vyšších nadmořských výšek dost.

V případě Ing.Smělého a mě je ale rozdíl dvou jarních měsíců s vysokou spotřebou mezi začátkem snůšky. To celkem mohu porovnat z dob, kdy jsem sem do Pokrkonoší dojížděl z Prahy. Právě z okolí Dejvic, takže to jak tam létaly a jak zde je neporovnatelné.

Někdo dává na zimu 9kilo jak za války a pak na jaře jen "napájí" roztokem 1:1 a nebo se v tom hrabe co týden a hlídá zásoby. Jiný to doplní na zimu na 20kilo, třeba zase jen 8kilogramy cukru, a na jaře se chodí ke včelám jen procházet.

Co se týká zpevnění, Ing. Jindra zde ukazoval své nástavky. Natírá je akryl. lakem a je to tvrdé dost. Jenže u Styroduru je rozdílná pevnost. Takže on používá styrod. s pevností 300kPa a to je docela prkno. Dává se do podlah, ne jen na zdi. a to je ten podstatný rozdíl. MUDr Šumera má úly z normálního PS ale S 150 /Stabil - taky do podlah, ne fasádní/ a to je 150kPa a ten v úlech taky nevykusují. Ten zkouším letos, obyč Styrodur vloni. - Na přepážky, ale to trochu vykusovaly. Chci se podívat po tom podlahovém, co mápevnost těch 300kPa a víc. Ale hlavně je to rozdíl, když člověk vláčí nástavek ze dřeva a z PS. U plemenáče taky.

Karel

Alesi,mozno je zbytocne ist az do 8cm styroduru..tepelny odpor tohoto materialu je vacsi nez polystyrenu ktory pouziva p.Smely..podla mna rozdiel medzi 5cm styroduru a 8 cm polystyrenu nebude prakticky badatelny..praca s 8cm je uz dost o drzku..ale na pokus v poho..dokonca si myslim ze ani medzi samotnym styrodurom 5cm a 8cm nebude prakticky rozdiel..som zvedavy,daj potom vediet..ja idem urobit pokus tento rok s nn z masivu o hrubke 4cm oproti klasike 2,5cm a sendvicovemu kde som dutinu 3cm namiesto polystyrenu vypenil pur penou..v podstate ma zaujima len rozdiel v obsahu vody..mam 10 ks plodisk zo styroduru 4 cm,zvnutra 1 cm palubka a zvonka sietka,kleber a fasadna farba..boli na nich ale tenkostenne medniky takze sa porovnavat nedalo..tuto zimu som prvy krat co robim dadant zimoval na jednom plodisku a pohoda( rm 42x35)sa mi vcelstva zdaju take zivsie nez ked som maval nad nimi komory..tepelna pohoda je vidiet..

Co to je docela slabé? O slabém včelstvu rozhoduji při nasazování medníků. Máli v tu dobu méně jak 5 obsednutých uliček spojuji A to tak že dám oba nástavky na sebe a odělím mřížkou matky na další mřížku dám medník.Takovéto dvojmatečné včelstvo pak velmi rychle ve svém rozvoji dožene ta silná.Pak se může mřížka mezi matkami odstranit nebo i znovu rozdělit Té části co se odděluje se říká brigáda.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HI <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: spojov?n? + zebrov?n?
> Datum: 15.3.2012 14:35:25
> ----------------------------------------
> Dobrý den, pánové prosím o radu ohledně spojování včelstev. Mám po zimě
> několik docela slabých včelstev, jak je nejlíp v této době spojit? Naostro
> i s matkami? Mám nějak popřehazovat rámečky - veškerý plod co nejblíž k
> sobě, nebo prostě položit nástavky (39*17, něco ještě 39*24) na sebe s
> nadějí, že nějaký čas pojedou na dvě plodová hnízda dvoumatečně? Neudělám
> tím nějakou blbost?
> Docela mě zaujala metoda zebrování, máte s tím zkušenosti? Je vhodné to
> provést už takhle brzo, třeba i současně s tím spojováním, nebo ještě
> počkat? Abych to zas se sílou spojených včelstev moc neurychlil a nešly mi
> než se naděju do rojení.
> Díky moc, ať to bzučí ;)
> Honza I.
>
>
>

Tak ten závět teda. palec nahoru, to začnu používat také

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: hustota včelstev
> Datum: 15.3.2012 08:06:20
> ----------------------------------------
> Dne Wednesday 14 of March 2012 14:20:20 Radek Hubac napsal(a):
> > V Maďarsku je více než dvojnásobek včelstev a rozlohou je jen o 10%
> > větší...
> > RAdek
>
> nojo, mozna to bude i tim, ze tam nemaj ty blaznivy ekology, co jak videj
> akat , tak se pomodli ke svatemu greenpeesovy a vykacej ho.
>
> Slysel jsem z neovereneho zdroje, ze udajne vstupuji i na soukrome pozemky
> jinych vlastniku (bez jejich vedomi) a tam toto provadeji.
>
>
> Jako kdyby i clovek zde nebyl invaznim druhem.
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Tak tedy 2 stanoviště n¨mají cekem 50 úlů. na takových stanovištích se pak nemoci číří rychleji. Když jsou rozptýlené po krajině tomu se říká vzdálenostní bariéra která právě tomu rychlému šíření brání.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 14.3.2012 20:29:09
> ----------------------------------------
> "Já zase pozoruji něco jiného V katasrtu je již cca 40 let 80 - 90
> včelstev. Rozdíl je však v tom že se tu dříve se o ten počet dělilo 20
> včelařů na 20 zahradách, dnes je jich jen 6. na 6 stanovištích. z toho dve
> máme přes 50 úlů. Pak je ten přenos chorob mnohem snadnější i přes veškerou
> péči.
>
> Pepan"
> _______________________
>
> Tak po přečtení tohoto příspěvku jsem opět v úzkých :o)
>
> 1) V katastru je již 40 let 80 až 90 včelstev - jak je možné, že dvě
> stanoviště mají přes 50 úlů? Jestli tomu dobře rozumím, to by už jen na
> těchto dvou stanovištích bylo 100 úlů - a co další čtyři stanoviště?? Nebo
> jak to bylo myšleno?
>
> 2) V jiném příspěvku byl za hlavní problém při šíření moru zmiňován velký
> počet stanovišť, kdy se mor prý šíří snadno ze zahrady na zahradu.
>
> A mimo pořadí zůstává 3) ve vzduchu viset jedna základní otázka, kterou si
> kladu - byla nákazová situace ještě v takovém roce 1990, kdy byl počet
> včelstev na území Česka cca o třetinu vyšší než dnes, skutečně horší? Pokud
> ano, v jakém ohledu?
>
>
>

Já jsem měl před cca 10 lety na stanovišti současně klasicky uteplené a neuteplené úly. V mojí nadmořské výšce okolo 200m to nehrálo vůbec žádnou roli nějaké uteplení. Ale minulý rok jsem 1x zakočoval a zjistil jsem, že mám problém se stínem. Nechat včely jen tak v nezatepleném úlu na slunci to jsem si nedovolil. Buď by se několikrát vyrojily a nebo dílo by teplem sjelo dolů, ale nejspíš oboje dohromady. Takže jsem to řešil plachtou na konstrukci přes úly, ale to je pořád taková nouzovka a ani se mi to nelíbí takový stan.
Se zásobami na zimu problém nemám, jak zde psal Ivo, že v silně zatepleném úlu měl spotřebu kolem 12Kg na zimu, tak já tuto spotřebu mám i v nezatepleném, ale kde včelaří Ivo a kde Já, v tom je rozdíl. Podle Ing. Smělého mají jeho včely v Praze spotřebu kolem 8Kg na zimu.
Navíc také uvažuji o návratu k zimování na jednom nástavku 448x285, ale zase jsem zjistil, že včely mají-li sedět a na jaře plodovat v jednom nástavku potřebují plné nízké dno. Když je dno zasítované, tak mají asi průvan na zadek a nerozvíjejí se tak dobře, jako stejně silné včelstvo s podsazeným polonástavem, ikdyž v tom polonástavku je jen prázdné dílo. Takže nejspíš opět hraje roli teplo. Navíc další známá věc je, že v utepleném úlu má med na vytáčení asi o 2% míň vody než v nezatepleném. Dalo by se to sice otočit, že v nezatepleném úlu je o 2% víc medu, ale mě spíš zajímá kvalita.
Zatím bych vyzkoušel jednoduchý úl je ze styroduru 8cm cena je kolem 270Kč/m2. Jedna deska je jeden nástavek rozšířím jej na 12r, připravím si letos včelstva, vyzimuji a příští rok začnu naostro porovnávat. Mezitím vyzkouším několik nápadů jak zpevnit povrch a zjednodušit si výrobu a uvidím jak dopadnu.

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kombinovane vcelareni
> Datum: 15.3.2012 08:31:29
> ----------------------------------------
> Ale Já koketuji s myšlenkou silně utepleného úlu, ne proto abych měl 140Kg
> výnos jako Ing. Smělý, ale mám nutkání zvýšit pohodlí včel a snad i sobě
> ulehčit práci. Ale první budu experimentovat s několika včelstvy.
> --------------
>
> Já hlavně z důvodu získání laciného, nepracujícího a lehkého materiálu.
> I kvůli transportu včel a aoddělků.
>
> Jak tak koukám na vyzimování - tak skutečně silné včelstvo na 12r 45*30 co
> obsedá 8-10 uliček zateplení nepotřebuje.
>
>
> A co nevyzimuje silné, tomu tepelně pomůže zakomorování styrodurem. Z
> hlediska tepelné bilance je lepší mít izolaci těsně u zdroje tepla, teplo
> neuníká do neobsednuté zony.. Úník čelem úlu je z hlediska bilance
> nepodstatný.
>
> Karel
>
>
>

jedna, dvě, tři, zkouška rozhlasu prosím nereagovat děkuji

Zebrování je protirojové opatření u silných včelstev, takže bych si to snad se spojovním slabších nespojoval.

A co se slabšími, já začínám mít poněkud obavy z dříve prováděného spojování, od kterého jsme odstoupil.

Nějka nám něco decimuje včely a je to docela infekční. Takže u těch co z nějakého důvodu zeslábly to nechávám být a jen je trochu podpořím.
Stačí zůžit, a někdy tím že je dám nad silnější, ale nad folii. Aby nepřišly do kontaktu.

Ale my tu máme pozdní snůšku, já si mohu dovolit čekat.

Karel