78400

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



petro (77.48.32.18) --- 26. 3. 2012
červy

Dobrý den, v jednich ze tří včelstev mam na podložce zčernalé zbytky včel ca. 3Oks a na celé podložce jsou malý červy. Před 14 dny jsem podložky vyčistil, zbylé dvě jsou OK. Nevíte čím to může být?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56539


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

HI (193.179.186.98) --- 26. 3. 2012
Re: Spojování (56474) (56475) (56476) (56478) (56480) (56483) (56484) (56485) (56486) (56488)

Dobrý den, díky pánové moc za názory, snad už si to trochu rovnám v hlavě.
Takže předně radši bych prosím chtěl do té první skupiny :).
Shodou okolností jsme včera dělali nátěr plodu (s fumigací taky včera :)), a museli přitom včelstva opravdu podrobně rozebrat. Trochu mě detailní prohlídka překvapila, oproti letmé kontrole minulý týden nabraly opravdu raketový start. Jedny měly dokonce plodové hnízdo zasahující přes 3 NN a zavíčkovanou (i) trubčinu, a nic moc zásob, takže tam přece jen vyzkouším něco na způsob toho zebrování - přidal jsem jim nahoru nástavek napůl se zásobami a soušemi. Na výměnu matek asi taky dojde, akorát místo šlapání pak spíš zvolím oslabení tohohle našlapance a udělám oddělek se starou matkou, moc jsem toho zatím nezkoušel ale tohle jo a docela se mi výsledky líbily. Zároveň tím vyměním matku i jedněm bodalkám, co mě jako poslední včelstvo při tom nátěru málem sežraly. Tam se asi šlapat bude...
U těch slabších mě pak zas docela ovlivnil názor že by mohly mít zas o to lepší pozdější snůšku, takže jsem je zabednil do jednoho polyst. nástavku na očko a piplám.
Ještě jednou díky, ať se daří
Honza I.




"V první řadě bych řekl, že základem pro toho, kdo se ptá bude rozhodnutí kam chce patřit. Jestli mezi schopné včelař, jimž koníček produkuje i docela zajímavý zisk a nebo mezi neschopné, hloupé a Internet zamořující spoustou nesmyslů. v kterých si přímo rochní. Jestli do té první skupiny, zásadou je nic nespojovat. Zde je zásadou množit to nejlepší a likvidovat to špatné. Malý včelař, navíc začínající, by se asi měl ona slabá včelstva pokusit zachránit a srovnat během jara do figury. Začal bych nátěrem plodu a fumigací. Tím zbavím z velké části chcípáčky problémů z roztoči a tím i virózami. Dále bych ve stavebninách koupil styrodurovou desku a včelstva zakomoroval. Za přepážkou bych včechny zásobní plásty rozškrábal. Tím zbavím včelstva problémů z podchlazení a omezím silně rozvoj nosemy, navíc je silně podnítím. Za měsíc vše zkouknu a bude li plod od stěny ke stěně, začnu rozšiřovat. Až bude zaplněno cca 80% plodiště pokusím se vyměnit matky. Předpokládám, že to náš tazatel neumí a tak bych volil to nejjednodušší a přitom prakticky nejspolehlivější. U včelstva, která dalko v minulosti dost medu bych zašlápl matku a za cca 9 dní bych zužitkoval ty nejhezčí matečníky. Jestli takovou minulost včelstvo nemá, musím matku někde sehnat. Možností je dost, jen si vybrat. Rychle bych se ale na množení včelstev zařídil, protože bez něj není možné být úspěšný. Jestli mohu doporučit tak Liebigova metoda sběrných oddělků v koémbinaci se styrodurovými plemenáči je super, není složitá a je velmi spolehlivá! Hodně úspěchů!! Zdraví R. Stonjek "

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (83.208.178.212) --- 25. 3. 2012
historie

Prosím přítele , který na konferenci léta zasílal články o historii , aby se mi ozval na mail.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56537


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 25. 3. 2012
Re: březnová tichá výměna (56515) (56534)

Nejlepší rada, kterou ti mohu dát, je nedělat s tím nic. Včelstvo je pro nouzový provoz pudově dokonale vybaveno a do prvních alespoň zav. matečníků v období začínajících zralých trubců to zvládne bez problémů. Pak se uvidí. Hlavně by jsi měl udělat něco se sebou. Místo zbytečného rozebírání včelstev zaběhni do stavebnin pro styrodur a udělej si asi na 3/4 počtu včelstev plemenáče a uč se dělat odělky a matky. Zkraje to není jednoduché, ale časem se to zlomí a sám budeš kroutit hlavou nad svojí bývalou neschopností! Budeš li mít dost odělků, napravíš všechna podstandartní včelstva v září, kdyby náhodou se stal dnešní stav, šoupneš pod ně odělěk touto dobou a je vymalováno. Včely se porovnají samy a snůška bude víc než dobrá. Takže než hloupé dotazy a získávání stejně hloupých odpovědí od stejně postižených kolegů, uč se chovat a rozmnožovat! Je to asi hodně drsná rada, ale vydáš li se touto cestou problémů významě ubyde! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56536


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 3. 2012
Re: Re: L??en? VD (56506) (56519) (56523) (56527) (56530)

Víš proč? protože byl 31.12.2011 prolet a všichni, kdo mají více nástavků mají horší zimní měl... že to nic nevypovídá o nákazové situaci asi není nutné zdůrazňovat.

Já bych spíše zpytoval kalendář a teploměr. Kdo měl na svém stanovišti tak teplo, že mu včelky klidně mohly plodovat po fumigaci v listopadu, po aerosolu v prosinci i ještě v polovině ledna do příchodu těch silným mrazů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56535


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 3. 2012
Re: březnová tichá výměna (56515)

"Dobrý den vážení přátelé včelaři,při dnešní prohlídce jsem u jednoho vcelstva našel jednu zakladenou misku a jeden matečník těsně před zavíčkováním. Včelstvo má dvouletou matku je slabší,obsedá 7 rámků míry 39x24 má 2 rámky plodu všeho stáří a tak 200 buněk již zavíčkované trubčiny.Může se jednat o tichou výměnu? Setkal se s tím někdo z vás tak brzy?"


Za prvé díky nadnormálně teplému počasí trvajícímu už takových 14 dnů se včely chovají jako by byla tak polovina dubna. Takže není to nijak zvlášť brzo.
Za druhé, už jsem se s tím taky setkal, podle mých zkušeností se takhle projevuje končící životnost staré nebo poškozené matky v době, kdy není rojové období a kdy by se matka následujícího rojového období nedočkala v pořádku, to znamená v dostatečném počtu kladoucí dělničí vajíčka.

Prostě v normálním případě by mělo včelstvo s takovou matkou stoprocentní náběh na rojení nebo tichou výměnu už v předchozím rojovém období, jenže z nějakých důvodů , zásah včelaře, náhoda daná přírodou, se to nestalo.

Jestli to je jinak geneticky kvalitní matka, já bych asi volil rozdělení včelstva, matečník dal do raného pořádně zatepleného oddělku. A zbytek včelstva nechal, ať si vychová později další matku. Ono totiž v době ošetřování matečníku už má být trubčina vylíhnutá, protože trubci potřebují k pohlavnímu dozrání ještě nějaký týden po vylíhnutí. Takže matka z takového raného matečníku by mohla mít nouzi o oplození a tak být už od začátku nekvalitní. Bude tedy lepší udělat z toho matky dvě, aby případné brakování špatné matky tolik nebolelo.
Stejně podle dlouhodobé předpovědi se v první polovině dubna očekává ochlazení, už z tohoto důvodu může být oplozování takové rané matky problematické, matka si klidně může počkat týden i dva týdny na příznivé počasí na prolet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56534


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (83.208.165.141) --- 24. 3. 2012
Re: Sklenice na med svazové (56518)

nebo:/kopie odpovedi na muj dotaz z 23.10.2009/
Vážený pane,
děkujeme za poptávku, sklenice máme skladem, cena je Kč 3608,10/ EXW/1000 ks, min. odběr je paleta 1512 ks,
Protože máme nový inf.systém, potřebuji Vaše data, tzn. v případě fyz. osoby r.č., jméno, adresa, tel. bank. spojení (v případě firmy totéž ale s ICO a DIC).

Očekáváme Vaši konkrétní objednávku s uvedením dat.

S pozdravem

Marie Teplá
Back Office
Sales

O-I Sales and Distribution Czech Republic, s.r.o.
Ruská 84
CZ-417 03 Dubí u Teplic 3
Czech Republic

Tel : +420 417 517 230
Mobile : +420 724 205 530
Fax : +420 417 517 212
mailto:Marie.Tepla/=/eu.o-i.com
http://www.o-i.com/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56533


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (83.208.165.141) --- 24. 3. 2012
Re: Sklenice na med svazové (56518)

http://trebonsky-med.cz/obchod/index.php?main_page=login&zenid=civuvpv4r4190bruh3v8ktcpn6

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56532


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 3. 2012
Re: b?eznov? tich? v?m?na (56515) (56516) (56528)

Pokud tam ovšem není trubčina tak je katastrova v dohledu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: b?eznov? tich? v?m?na
> Datum: 24.3.2012 20:37:21
> ----------------------------------------
> Nouzový matecník to určitě není,matka tam je. Jeden je u spodní loučky a
> druhý u boční loučky přibližně uprostřed.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56531


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 24. 3. 2012
Re: Re: L??en? VD (56506) (56519) (56523) (56527)

Víš proč? protože byl 31.12.2011 prolet a všichni, kdo mají více nástavků mají horší zimní měl... že to nic nevypovídá o nákazové situaci asi není nutné zdůrazňovat. A teprve, kdyby se odebírala měl po jarních proletech, to by byly výsledky. U několika včelstev bylo docela hodně roztočů..
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??en? VD
> Datum: 24.3.2012 20:31:10
> ----------------------------------------
> Vážení vstávají mně vlasy na hlavě,když tady čtu,že po mátěru plodu M-1-AR
> se provádí fumigace za deset dní!Co za tu dobu může zalézt roztočů do nově
> zavíčkovaných buněk!Fumigace se provádí ten den,po skončení letu včel.Vůbec
> se nedivím velkým strátám v některých oblastech.M.H.
> -----------------
>
> Já se zase nedivím snížené účinnosti Gabonu, když to teď vetřeme do vosku
> ve všech úlech v ČR.
>
> Na základě čeho, proboha je tady zase ta plošná demence?
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56530


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 3. 2012
Re: L??en? VD (56506) (56519) (56523) (56527)

Tak to abys pak fumigoval tedy každý den.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??en? VD
> Datum: 24.3.2012 20:31:10
> ----------------------------------------
> Vážení vstávají mně vlasy na hlavě,když tady čtu,že po mátěru plodu M-1-AR
> se provádí fumigace za deset dní!Co za tu dobu může zalézt roztočů do nově
> zavíčkovaných buněk!Fumigace se provádí ten den,po skončení letu včel.Vůbec
> se nedivím velkým strátám v některých oblastech.M.H.
> -----------------
>
> Já se zase nedivím snížené účinnosti Gabonu, když to teď vetřeme do vosku
> ve všech úlech v ČR.
>
> Na základě čeho, proboha je tady zase ta plošná demence?
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56529


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pavel (82.100.0.70) --- 24. 3. 2012
Re: b?eznov? tich? v?m?na (56515) (56516)

Nouzový matecník to určitě není,matka tam je. Jeden je u spodní loučky a druhý u boční loučky přibližně uprostřed.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56528


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 24. 3. 2012
Re: Léčení VD (56506) (56519) (56523)

Vážení vstávají mně vlasy na hlavě,když tady čtu,že po mátěru plodu M-1-AR se provádí fumigace za deset dní!Co za tu dobu může zalézt roztočů do nově zavíčkovaných buněk!Fumigace se provádí ten den,po skončení letu včel.Vůbec se nedivím velkým strátám v některých oblastech.M.H.
-----------------

Já se zase nedivím snížené účinnosti Gabonu, když to teď vetřeme do vosku ve všech úlech v ČR.

Na základě čeho, proboha je tady zase ta plošná demence?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56527


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 24. 3. 2012
Re: vysetreni moru (56341) (56344) (56349) (56352) (56353) (56354) (56358) (56368) (56371) (56502) (56504) (56508) (56509) (56510) (56511) (56512) (56517) (56524)

No tomu nasemu zaletlemu trubcovi stacil Alesi jenom 1 vuz a vyridil s nim 3 vesnice !!!! J.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56526


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 24. 3. 2012
Re: Léčení VD (56506) (56519) (56523)

Jakych 10 dni zase??? J.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56525


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.89.1) --- 24. 3. 2012
Re: vysetreni moru (56341) (56344) (56349) (56352) (56353) (56354) (56358) (56368) (56371) (56502) (56504) (56508) (56509) (56510) (56511) (56512) (56517)

Trubec to byl co se stal zdrojem nákazy, trubec Franta. Tehdy kočovník s dvěma vozy a cca 70 včelstev a jeho specifický způsob chovu spojen se špatným zrakem za léta udělaly své. Ted se prý zalétl někam na Konicko, slyšel jsem o tom v souvislosti s komentářem o osině v zadku. A nenaděláte nic, soused za všechny prachy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56524


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M�raH. (94.127.128.127) --- 24. 3. 2012
Re: Léčení VD (56506) (56519)

Vážení vstávají mně vlasy na hlavě,když tady čtu,že po mátěru plodu M-1-AR se provádí fumigace za deset dní!Co za tu dobu může zalézt roztočů do nově zavíčkovaných buněk!Fumigace se provádí ten den,po skončení letu včel.Vůbec se nedivím velkým strátám v některých oblastech.M.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56523


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M�raH. (94.127.128.127) --- 24. 3. 2012
Re: Léčení VD (56506) (56519)

Vážení vstávají mně vlasy na hlavě,když tady čtu,že po mátěru plodu M-1-AR se provádí fumigace za deset dní!Co za tu dobu může zalézt roztočů do nově zavíčkovaných buněk!Fumigace se provádí ten den,po skončení letu včel.Vůbec se nedivím velkým ztrátám v některých oblastech.M.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56522


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 24. 3. 2012
Re: b?eznov? tich? v?m?na (56515) (56516)

S tichou jarni vymenou jsem se setkal zacatkem dubna,postavena zakladena miska v stredu plastu,na vedlejsim postavena nezakladena.Trubcina zakladena,jinak by snazeni vcelstva s vymenou matkky nemelo smysl.Jednalo se tehdy o triletou matku.Matecnik jsem s ramkem odebral,a udelal si oddelek.Situace se opakovala,po tydnu 1 matecnik a nova miska,znovu oddelek.Po tydnu matecnik,prazdna miska,ale ve vcelstvu uz hrboplod a troska delniciho plodu,starou matku jsem uz nenasel,ztratila se.Do pocatku kladeni nove matky se vcelstvo scvrklo na 5 ramku.Nebyt to matka s kvalitnim puvodem,zamackl bych ji a na vcelstvo narazil prezimovany oddelek.J

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56521


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Svačina (88.102.199.227) --- 24. 3. 2012
Re: Sklenice na med svazové (56518)

Dejte si do vyhledávače avirunion

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56520


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 24. 3. 2012
Re: Léčení VD (56506)

K dotazu J.Srolla.Dnes se ke me dostalo narizeni KVS Olomouc ohledne nateru plodu a neni v nem zadny termin fumigovat po nateru za 10 dnu.Je v nem uvedeno:naslednou fumigaci provest po rozvolneni zimniho chumace.J

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56519


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef (88.102.89.45) --- 24. 3. 2012
Sklenice na med svazové

Dobrý večer
scháním kontakt na sklárnu vyrábějící včelařské sklenice na med s logem. Prohledával jsem konferenci a bohužel sem to nenašel.
Máte někdo kontakt, jméno, adresu, (telefon) přímo na výrobce?
Díky moc
Puppino

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56518


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 24. 3. 2012
Re: vysetreni moru (56341) (56344) (56349) (56352) (56353) (56354) (56358) (56368) (56371) (56502) (56504) (56508) (56509) (56510) (56511) (56512)

Pěkný termín to povětří. V podstatě je to ale podle všeho nadneseně v tomto případě podle dostupných informací možné.

1) Mor je mor, pokud k ohnisku dovezu včelstva, infekční tlak se tím zvyšuje.

2) Infekční tlak zvyšuje podle 1) a je oto vyšší pravděpodobnost ho cosáhnout pokud probíhá podněcování či krmení. Pátračky prostě začnou pracovat více a více směrují své aktivity na v tomto případě necelý kilometr vzdálený ohnisko

3)K tomu povětří. Pokud si vezmu mapku. Jednu vrstvu na ní tvoří terén. Druhou vrstvu zdroje snůšky. Třetí stanoviště s ohniskem, které je vlastně také potenciální snůškou. Po takovém pohledu se dá dokreslit situace, kdy ovlivňuje svou atrakcí zdroj stanoviště šipkou a jejím směrem.

a)

stanoviště<----------zdroj snůšky

b)

stanoviště<----------zdroj snůšky
stanoviště<----------

c)

zdroj květové snůšky---->stanoviště<----- zdroj co je ohniskem moru


4)No a situace může být i taková, že jeden zdroj může být kvůli jiným vydatnějším zdrojům nebo terénní překážce neviditelný a tudíž se stane, že se nenakazí.


stanoviště<----zdroj co je ohniskem----(t.překážka)---stanoviště-->zdroj



Takže asi bych na trubce moc nesázel, ale možné to je, pokud by trubci ze svého infikovaného volátka po emigraci v jiném úlu krmily cizí plod. Což se mi zdá absolutně absurdní.

_gp_








..........
(e-mailem) --- 24. 3. 2012
Re: vysetreni moru (56341) (56344) (56349) (56352) (56353) (56354) (56358) (56368) (56371) (56502) (56504) (56508) (56509) (56510) (56511)
Nic si neudělal špatně.
To je právě asi ten případ který potvrzuje tu novu teorii o přenosu moru zalétácajícími trubci. Pokud by se ji podařilo ovšem potvrdit, tak vlastně, podle slov známého veterináře, by všechna ta opatření 5 km ochranných pásem byla k ničemu, protože zalétávání trubců je potvrzeno na mnohem delší vzdálenosti. Zrovna tak jsi vlastně vyloučil teorii o přenosu ze starých úlů a zařízení. To všechno zase potvrzuje, že o přenosu nic nevíme a jen se o jeho spůsobu dohadujeme. Proto nám ovšem nezbývává se všech preventivních doporučení nadále držet i když nám mohou připadat středověká. Nadále nám zbývá jen doufat že se brzy podaří způsob přenosu přece jen objasnit a pak bude možné i lépe nastavit prevenci. Já jen zatím té teorii o přenosu z loupeží a ze starých úlů moc nevěřím. Ta nová teorie se mi zdá logičtější a věrohodnější. Ovšem, než se potvrdí nebo vyvrátí, bude to trvat hezkou řádku let. Zřejmě se toho ani nedožiji.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 23.3.2012 19:33:27
> ----------------------------------------
> Začal jsem včelařit, vyrobil jsem si nové úly, nakoupil nové pomůcky a
> dostal včely od místního včelaře, smetenec. Po roce jsem se stěhoval a
> převezl i včelstva a další rok jsem pálil stanoviště na víc jak 50%kliniku.
> Včelař od kterého jsem včely dostal, včely pozitivní na spory neměl,
> vyšetření v lab. neprokázalo nic a další roky v ochranném pásmu tento
> včelař prošel bez úhony. Včely slabé nebyly, i podle tvrzení veterináře při
> prohlídce, dílo v podstatě max. dvě sezony, varroáza pod kontrolou a nějaké
> příznaky jiných nemocí neprůkazné.
> Tak můžete mi Pepane říct, co jsem udělal špatně a jestli mor se dostal do
> mých včelstev z povětří? Docela přesně chápu co Gusto měl na mysli.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56517


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 3. 2012
Re: b?eznov? tich? v?m?na (56515)

Kde je matečník umístěn
uprostřed rámku = nouzový matečník
Na okraji rámku = tichá výměna
naspod = rojení
nejspíš teť půjde o nouzi

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: b?eznov? tich? v?m?na
> Datum: 24.3.2012 14:28:02
> ----------------------------------------
> Dobrý den vážení přátelé včelaři,při dnešní prohlídce jsem u jednoho
> vcelstva našel jednu zakladenou misku a jeden matečník těsně před
> zavíčkováním. Včelstvo má dvouletou matku je slabší,obsedá 7 rámků míry
> 39x24 má 2 rámky plodu všeho stáří a tak 200 buněk již zavíčkované
> trubčiny.Může se jednat o tichou výměnu? Setkal se s tím někdo z vás tak
> brzy?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56516


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pavel (82.100.0.70) --- 24. 3. 2012
březnová tichá výměna

Dobrý den vážení přátelé včelaři,při dnešní prohlídce jsem u jednoho vcelstva našel jednu zakladenou misku a jeden matečník těsně před zavíčkováním. Včelstvo má dvouletou matku je slabší,obsedá 7 rámků míry 39x24 má 2 rámky plodu všeho stáří a tak 200 buněk již zavíčkované trubčiny.Může se jednat o tichou výměnu? Setkal se s tím někdo z vás tak brzy?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56515


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 3. 2012
Re: vysetreni moru (56341) (56344) (56349) (56352) (56353) (56354) (56358) (56368) (56371) (56502) (56504) (56508) (56509) (56510) (56511) (56512) (56513)

právě ta cesta přes trubce a krmičky jezřejmě nejkratší a nedochází tak ke značnému ředění a tlaku.
Čert ví jak to vlastně je.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 24.3.2012 11:37:09
> ----------------------------------------
> Nojo, ale teorie rozšiřování moru zalétáváním trubců zase odporuje teorii,
> která říká, že zdravá včelstva se dokáží s menším množstvím donesených spor
> neboli s určitým malým infekčním tlakem moru plodu vyrovnat. Kolik spor
> moru může jeden takový trubec přenést?
>
>
>
> _ > Tak můžete mi Pepane říct, co jsem udělal špatně a jestli mor se
> dostal do
> > mých včelstev z povětří? Docela přesně chápu co Gusto měl na mysli. _
>
> Já typuji někde v doletu v blízkosti v nějakém stromě nebo nějaké staré
> stavbě atd dutinu s voštím a možná i zásobami roje uhynulého na mor. Může
> to klidně být dutina jen o objemu pár litrů v běžném trochu starším
> produkčním lese, tudíž velice obtížně zjistitelná. Už jsem takové dutiny s
> voštím po rojích viděl.
> První rok to nově dovezené včelky našly a vyloupily buňky se sladinou,
> které tam byly, potom se postarali zavíječi nebo možná v zimě nějaký datel
> a zbytky už nejsou pro pátračky sladiny atraktivní. Takže se mor nešíří.
> Dokud tu dutinu nenajde zase další roj a nenakazí se zbytky po předchozím
> roji.....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56514


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 3. 2012
Re: vysetreni moru (56341) (56344) (56349) (56352) (56353) (56354) (56358) (56368) (56371) (56502) (56504) (56508) (56509) (56510) (56511) (56512)

Nojo, ale teorie rozšiřování moru zalétáváním trubců zase odporuje teorii, která říká, že zdravá včelstva se dokáží s menším množstvím donesených spor neboli s určitým malým infekčním tlakem moru plodu vyrovnat. Kolik spor moru může jeden takový trubec přenést?

> Tak můžete mi Pepane říct, co jsem udělal špatně a jestli mor se dostal do
> mých včelstev z povětří? Docela přesně chápu co Gusto měl na mysli.



Já typuji někde v doletu v blízkosti v nějakém stromě nebo nějaké staré stavbě atd dutinu s voštím a možná i zásobami roje uhynulého na mor. Může to klidně být dutina jen o objemu pár litrů v běžném trochu starším produkčním lese, tudíž velice obtížně zjistitelná. Už jsem takové dutiny s voštím po rojích viděl.
První rok to nově dovezené včelky našly a vyloupily buňky se sladinou, které tam byly, potom se postarali zavíječi nebo možná v zimě nějaký datel a zbytky už nejsou pro pátračky sladiny atraktivní. Takže se mor nešíří.
Dokud tu dutinu nenajde zase další roj a nenakazí se zbytky po předchozím roji.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56513


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 3. 2012
Re: vysetreni moru (56341) (56344) (56349) (56352) (56353) (56354) (56358) (56368) (56371) (56502) (56504) (56508) (56509) (56510) (56511)

Nic si neudělal špatně.
To je právě asi ten případ který potvrzuje tu novu teorii o přenosu moru zalétácajícími trubci. Pokud by se ji podařilo ovšem potvrdit, tak vlastně, podle slov známého veterináře, by všechna ta opatření 5 km ochranných pásem byla k ničemu, protože zalétávání trubců je potvrzeno na mnohem delší vzdálenosti. Zrovna tak jsi vlastně vyloučil teorii o přenosu ze starých úlů a zařízení. To všechno zase potvrzuje, že o přenosu nic nevíme a jen se o jeho spůsobu dohadujeme. Proto nám ovšem nezbývává se všech preventivních doporučení nadále držet i když nám mohou připadat středověká. Nadále nám zbývá jen doufat že se brzy podaří způsob přenosu přece jen objasnit a pak bude možné i lépe nastavit prevenci. Já jen zatím té teorii o přenosu z loupeží a ze starých úlů moc nevěřím. Ta nová teorie se mi zdá logičtější a věrohodnější. Ovšem, než se potvrdí nebo vyvrátí, bude to trvat hezkou řádku let. Zřejmě se toho ani nedožiji.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 23.3.2012 19:33:27
> ----------------------------------------
> Začal jsem včelařit, vyrobil jsem si nové úly, nakoupil nové pomůcky a
> dostal včely od místního včelaře, smetenec. Po roce jsem se stěhoval a
> převezl i včelstva a další rok jsem pálil stanoviště na víc jak 50%kliniku.
> Včelař od kterého jsem včely dostal, včely pozitivní na spory neměl,
> vyšetření v lab. neprokázalo nic a další roky v ochranném pásmu tento
> včelař prošel bez úhony. Včely slabé nebyly, i podle tvrzení veterináře při
> prohlídce, dílo v podstatě max. dvě sezony, varroáza pod kontrolou a nějaké
> příznaky jiných nemocí neprůkazné.
> Tak můžete mi Pepane říct, co jsem udělal špatně a jestli mor se dostal do
> mých včelstev z povětří? Docela přesně chápu co Gusto měl na mysli.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56512


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.89.1) --- 23. 3. 2012
Re: vysetreni moru (56341) (56344) (56349) (56352) (56353) (56354) (56358) (56368) (56371) (56502) (56504) (56508) (56509) (56510)

Začal jsem včelařit, vyrobil jsem si nové úly, nakoupil nové pomůcky a dostal včely od místního včelaře, smetenec. Po roce jsem se stěhoval a převezl i včelstva a další rok jsem pálil stanoviště na víc jak 50%kliniku. Včelař od kterého jsem včely dostal, včely pozitivní na spory neměl, vyšetření v lab. neprokázalo nic a další roky v ochranném pásmu tento včelař prošel bez úhony. Včely slabé nebyly, i podle tvrzení veterináře při prohlídce, dílo v podstatě max. dvě sezony, varroáza pod kontrolou a nějaké příznaky jiných nemocí neprůkazné.
Tak můžete mi Pepane říct, co jsem udělal špatně a jestli mor se dostal do mých včelstev z povětří? Docela přesně chápu co Gusto měl na mysli.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56511


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 3. 2012
Re: vysetreni moru (56341) (56344) (56349) (56352) (56353) (56354) (56358) (56368) (56371) (56502) (56504) (56508) (56509)

Já se neurážím. Zřejmě si asi jazykově nerozumíme, ale já to chápu tak jak píši.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 23.3.2012 15:37:41
> ----------------------------------------
> :-) pane Mensiku,ja v podstate s vasimi myslienkami suhlasim,len v tomto
> pripade mam pocit ze ja o koze a vy o voze..snad to ini vcelari
> chapu..neurazte sa prosim..
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56510


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.238.157) --- 23. 3. 2012
Re: vysetreni moru (56341) (56344) (56349) (56352) (56353) (56354) (56358) (56368) (56371) (56502) (56504) (56508)

:-) pane Mensiku,ja v podstate s vasimi myslienkami suhlasim,len v tomto pripade mam pocit ze ja o koze a vy o voze..snad to ini vcelari chapu..neurazte sa prosim..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56509


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 3. 2012
Re: vysetreni moru (56341) (56344) (56349) (56352) (56353) (56354) (56358) (56368) (56371) (56502) (56504)

1) Já se kolem včel pohybuji již 50 let Za tu dobu jsem viděl velké množství padlých včelstev a padlá včelstva kterým zůstaly zásoby byla vždy zdravá a silná včelstva kterým se v zimě podařilo oddělit se od zásob. Kolabující včelstva byla vždy bez nich. Taky jsem viděl velmi slabá s velkými zásobami ale přesto je sousední včely nevylupovaly.
2) A taky jsem viděl a to chvála Bohu ne u sebe velmi silná včelstva u pečlivého včelaře pálit na mor. Ty však v žádném případě nebyly na pokraji kolapsu.
3) Je třeba si také uvědomit, že každé i sebelépe vypadající a ošetřované včelstvo v sobě nese nespočet zárodků různých chorob, pod prahem propuknutí, a nikdo z nás neví co některý z nich může prudce nastartovat. My jen můžeme se snažit je jen v tom podprahovém stavu udržet. Je to však jen snažení z našeho pohledu, avšak, jestli může být účinné je otázkou. Již mnohokrát se nakonec ukázalo, že všechno je vlastně jinak.
4) Mně se někdy zdá, že právě v našem oboru se takových omylů traduje příliš mnoho. Hodně často se tady někteří diskutéři odvolávají na pravdy i z více jak 50 let staré literatury. Je sice výborné ji znát ale s jejím aplikováním již mohou být potíže.
5) Tím vším chci říct, vždy hledejme příčinu u sebe a ne u souseda, či někde jinde. Já osobně se to snažím tak vždy dělat.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 22.3.2012 17:44:24
> ----------------------------------------
> .takze este raz pre pepana...nieje pravda,ze vcelstvo nakazene morom nema
> v uli med...a ked to vcelstvo padne na nieco ine(napr.var
> oa)skor nez na ten mor,tak tie jeho nakazene zasoby si rozvlacia vcelstva
> aj zo vzdialenejsich stanovist..Kde som pisal o tom ze z mrtveho vcelstva
> sa siri varoa ?!?!....este vysvetlenie -vcelstva s klinikou= vcelstva s
> klinickymi priznakmi moru..som netusil ze ten vyraz ti bude neznamy..Ten
> moj prispevok sa mi zda tak polopate napisany...jedine ze by ti tie jabka a
> hrusky uz zacali kvasit :-). (nic v zlom)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56508


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 23. 3. 2012
Re: Léčení VD (56506)

Já jsem letos, stejně jako jiné roky, dělal nátěr plus k tomu ihned večer fumigaci.
Fakt je ale, že jsem žádný tištěný návod už několik let neviděl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56507


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 23. 3. 2012
Léčení VD

Na včerejší schůzi ZO jsem se dozvěděl, že existuje jakási tištěná metodika, kde se praví, že při ošetření plodu nátěrem plodu se současná fumigace provádí až týden po tomto nátěru.
Zajímal by mne původ této informace a její autor. Dále bych rád připoměl, že domácí tvořivost v úpravě metodik se může řádně vymstít - pokud v zimě při vyšetření měli byly desítky roztočů, je předpoklad, že při nesprávném jarním ošetření může včelstvo padnout už během sezóny a poškození se pak mohou soudně hojit na původci změny metodiky.
Pepa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56506


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 23. 3. 2012
Re: článek (56503)

U nás v ZO (severní předhůří Beskyd) podle všeho bez nadměrných úhynů. Ale slyšel jsem, že asi 15 kilometrů daleko odtuď, u Odry, zaznamenal velký úhyn jeden včelař, dokonce učitel včelařství.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56505


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.232.86) --- 22. 3. 2012
Re: vysetreni moru (56341) (56344) (56349) (56352) (56353) (56354) (56358) (56368) (56371) (56502)

..takze este raz pre pepana...nieje pravda,ze vcelstvo nakazene morom nema v uli med...a ked to vcelstvo padne na nieco ine(napr.var
oa)skor nez na ten mor,tak tie jeho nakazene zasoby si rozvlacia vcelstva aj zo vzdialenejsich stanovist..Kde som pisal o tom ze z mrtveho vcelstva sa siri varoa ?!?!....este vysvetlenie -vcelstva s klinikou= vcelstva s klinickymi priznakmi moru..som netusil ze ten vyraz ti bude neznamy..Ten moj prispevok sa mi zda tak polopate napisany...jedine ze by ti tie jabka a hrusky uz zacali kvasit :-). (nic v zlom)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56504


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (80.83.67.74) --- 22. 3. 2012
článek

http://brnensky.denik.cz/z-regionu/v-regionu-uhynuly-stovky-vcelstev-nejvetsi-ztraty-pocitaji-na-boskovicku-2012032.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56503


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 3. 2012
Re: vysetreni moru (56341) (56344) (56349) (56352) (56353) (56354) (56358) (56368) (56371)

To pmícháš hrušky s jabkama my se bavíme o moru Padneli včelstvo na varoázu tak se z něj nešíří mor a ani na jaře ta varoáza, kleštíci pomřeli hladem.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 12.3.2012 16:27:36
> ----------------------------------------
> dovolim si oponovat co sa tyka tych lupezi a tvrdenia ze zasoby nema kto
> nanosit...viackrat som ako hliadkar objavil stredne silne vcelstva na jesen
> s klinikou,ktore mali dostatok medu nanoseneho,a boli schopne prezit
> zimu..stacilo aby taketo vcelstvo padlo na kliestika a na jar by bol ich
> med rozvlaceny snad do vsetkych ulov v okoli..to plati aj o rojoch v
> roznych dutinach..som presvedceny ze lupeze su tym naj faktorom pri
> zavleceni moru na vcelnicu(samozrejme ak vynecham kupu a dovoz morom
> nakazenych vcelstiev..).. co sa tyka rozvlecenia na vlastnej vcelnici medzi
> vcelstvami tak mednikove plasty ak koluju medzi vcelstvami a davanie
> odvieckovancov na vylizanie..a samozrejme aj to co napisal KaJi predomnou..
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56502


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mecias (83.208.80.247) --- 21. 3. 2012
blahopřání

Dnes má svátek Radek a tak je jim zapotřebí popřát hodně zdraví,štěstí a dobrý včelařský rok a aby nezanevřeli na tu naši konferenci a něco občas i prohodili...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 20. 3. 2012
Re: Spojov?n? (56474) (56475) (56476) (56478) (56480) (56483) (56484) (56485) (56486) (56488) (56497)

5 plástů, dnes bych dělal 6. Síla stěny 30 mm. Počet matečníků max 10 - 12. R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56500


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 20. 3. 2012
Re: Spojov?n? (56474) (56475) (56476) (56478) (56480) (56483) (56484) (56485) (56486) (56488) (56497)

5 plástů, dnes bych dělal 6. Síla stěny 30 mm. Počet matečníků max 10 - 12. R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56499


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 20. 3. 2012
Re: Spojov?n? (56474) (56475) (56476) (56478) (56480) (56483) (56484) (56485) (56486) (56488) (56497)

5 plástů, dnes bych dělal 6. Síla stěny 30 mm. Počet matečníků max 10 - 12. R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56498


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (89.176.133.133) --- 20. 3. 2012
Re: Spojov?n? (56474) (56475) (56476) (56478) (56480) (56483) (56484) (56485) (56486) (56488)

"Jestli mohu doporučit tak Liebigova metoda sběrných oddělků v kombinaci se styrodurovými plemenáči je super, není složitá a je velmi spolehlivá!"
---------------------------------------------------------
Na kolik rámků se Vám osvědčily plemenáče a jaká síla styroduru. Díky. H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 19. 3. 2012
Re: Spojov?n? (56474) (56475) (56476) (56478) (56480) (56483) (56484) (56485) (56486) (56488) (56490) (56492)

Uvolněním úlu získáš prostor pro roj nebo raný odělek který za příznivých podmínek může i dát užitek.

Pepan

-----------
Ten úl mě nenapadl, člověk má nástavky z bedýnek :-)

Až budou roje, budu moc klidně chcípáčka zlikvidovat, pokud zůstane slabým.

K Nosemám - jsou dvě, s tou novou si nikdo neví rady, teplo na ní nezabírá. prý působila velké škody v Španělsku, a tam je asi na vedro zvyklá.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56496


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(90.179.161.201) --- 19. 3. 2012
Re: Spojov?n? (56474) (56475) (56476) (56478) (56480) (56483) (56484) (56485) (56486) (56488) (56489) (56491) (56494)

A jaké choroby stále řešíte? Když pomineme mor a hnilobu, tak zbývá roztoč a virózy a nosema. Roztoče zlikvidujete teď nejlépe nátěrem a fumigací a Nosemu termoterapií, chcete li jinak komorováním. Takže kdo začíná a kromě chcípáčků nic nemá, je toto možná cesta a na konci je slušné, zdravé a vitální včelstvo. Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 3. 2012
Re: Spojov?n? (56474) (56475) (56476) (56478) (56480) (56483) (56484) (56485) (56486) (56488) (56489) (56491)

"Třetí odstavec je to nejhloupější co lze udělat. Takové včely se vloudí do úlů celého stanoviště a pak nedej Bože aby měly nějakou závažnou chorobu.
Spojením slabochů do jednoho úlu máme alespoň jakous-takous kontrolu nad svým snažením ."


Je li na stanovišti "závažná choroba" , moc velký rozdíl mezi zrušením slabochů, vytřepáním včel a jejich vžebráním do ulů a mezi spojením slabochů do jednoho promořeného včelstva není. Závažná choroba bývá závažná i proto, že bývá dost nakažlivá, takže v obojím případě je v problému celé stanoviště.
Budu li třeba v ochranném pásmu moru plodu, tak bych na 99 % slabochy sířil. A potom vytvářel nové oddělky do vyčištěných a desifikovaných úlů. Ale pokud jsem někde, kde o nějaké závažné chorobě nevím, tak klidně bych slabochy rušil vytřepáním včel a rozdáním jejich plodu do zbývajících včelstev.
Co se týká virů, které přináší roztoči Varou, soudím, že teď je nebezpečí malé. Roztoči , pokud se správně léčilo, byli na podzim prakticky všichni zničeni, těch pár roztočů by nemělo mít na virová onemocnění nějaký větší vliv a včelky, nakažené na začátku zimy viry za mrazů uhynuly. Mrazy by taky měly určitým způsobem desinfikovat od virů úly a plásty.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56494


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 3. 2012
Re: Spojov?n? (56474) (56475) (56476) (56478) (56480) (56483) (56484) (56485) (56486) (56488) (56490)

"Nevím co získám vymetením úlu v tuto dobu, když do něj nemám náhradu."



Ušetřenou práci.
O silná včelstva není třeba se nijak zvlášť starat, slabá včelstva potřebují spousty opatření a i přes to nikdy nebudou lepší než ty silná. Nebo mohou i uhynout.
To se musí každý včelař rozhodnout, pokud se u něho slabá včelstva objeví. Já to vidím tak, že záleží na dostatku či nedostatku včelstev, kolik jich chci mít na stanovišti. Když mám plný počet, případně z loňska s oddělky i nadbytky, tak likviduji , spojuji víc. Když mám třeba polovinu uvažovaného počtu, víc slabších nechávám.
Když jsem masař, neboli zajímá mě ze včel výhradně jen produkce medu za co nejmenší množství práce, potom mně přirozeně vyjde všechny slabochy automaticky zlikvidovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 3. 2012
Re: Spojov?n? (56474) (56475) (56476) (56478) (56480) (56483) (56484) (56485) (56486) (56488) (56490)

Uvolněním úlu získáš prostor pro roj nebo raný odělek který za příznivých podmínek může i dát užitek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spojov?n?
> Datum: 19.3.2012 09:58:32
> ----------------------------------------
> Stonjek:
> ... Rychle bych se ale na množení včelstev zařídil, protože bez něj není
> možné být úspěšný. .....
>
>
> Zlatá slova, do kamene tesat.
>
> I stím styrodurem, o víkendu jsem právě dával obklady slabochům. M.j. za
> melecitozu nemůžou, za včelaře taky ne. :-)
>
> Nevím co získám vymetením úlu v tuto dobu, když do něj nemám náhradu.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 3. 2012
Re: Spojov?n? (56474) (56475) (56476) (56478) (56480) (56483) (56484) (56485) (56486) (56488) (56489)

Napsal bych to obráceně spojování = likvidace slabochů
K druhému odstavci není co dodat pro spojení je opravdu nutné důkladné posouzení, proč?
Třetí odstavec je to nejhloupější co lze udělat. Takové včely se vloudí do úlů celého stanoviště a pak nedej Bože aby měly nějakou závažnou chorobu.
Spojením slabochů do jednoho úlu máme alespoň jakous-takous kontrolu nad svým snažením .

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spojov?n?
> Datum: 19.3.2012 09:49:14
> ----------------------------------------
> Fakt je, že i likvidace slabochů je svým způsobem spojování.
>
> Teda pokud slaboši nebudou důsledně utraceni třeba vysířením. Což by v
> některých případech promoření nějakou nákazou taky nebylo od věci. Otázka
> je, jestli někdo takovou likvidaci vůbec dělá, třeba i preventivně.
>
> Běžná likvidace se děje vymetením včel z úlu, jeho uzavřením nebo odnesením
> pryč a otřepáním včel z plástů. Plásty s plodem se potom přidají do jiného
> včelstva.
> Když je v tuto dobu teplo, třeba teď v předjaří okolo poledne, otřepané
> včely se potom z velké části individuálně vžebrají do okolních úlů.
>
> Takže je posíleno včelstvo, ke kterému se přidaly plásty s plodem. Pokud
> toho přidaného plodu není moc a pro včelstvo by tak byla dochovat ten plod
> příliš velká zátěž a minimálně by část plodu byla zmarněna zachladnutím a
> úhynem.
> A dále jsou posílena včelstva, do kterých se vžebraly létavky.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 19. 3. 2012
Re: Spojov?n? (56474) (56475) (56476) (56478) (56480) (56483) (56484) (56485) (56486) (56488)

Stonjek:
.... Rychle bych se ale na množení včelstev zařídil, protože bez něj není možné být úspěšný. .....


Zlatá slova, do kamene tesat.

I stím styrodurem, o víkendu jsem právě dával obklady slabochům. M.j. za melecitozu nemůžou, za včelaře taky ne. :-)

Nevím co získám vymetením úlu v tuto dobu, když do něj nemám náhradu.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 3. 2012
Re: Spojov?n? (56474) (56475) (56476) (56478) (56480) (56483) (56484) (56485) (56486) (56488)

Fakt je, že i likvidace slabochů je svým způsobem spojování.

Teda pokud slaboši nebudou důsledně utraceni třeba vysířením. Což by v některých případech promoření nějakou nákazou taky nebylo od věci. Otázka je, jestli někdo takovou likvidaci vůbec dělá, třeba i preventivně.

Běžná likvidace se děje vymetením včel z úlu, jeho uzavřením nebo odnesením pryč a otřepáním včel z plástů. Plásty s plodem se potom přidají do jiného včelstva.
Když je v tuto dobu teplo, třeba teď v předjaří okolo poledne, otřepané včely se potom z velké části individuálně vžebrají do okolních úlů.

Takže je posíleno včelstvo, ke kterému se přidaly plásty s plodem. Pokud toho přidaného plodu není moc a pro včelstvo by tak byla dochovat ten plod příliš velká zátěž a minimálně by část plodu byla zmarněna zachladnutím a úhynem.
A dále jsou posílena včelstva, do kterých se vžebraly létavky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(90.179.161.201) --- 19. 3. 2012
Re: Spojov?n? (56474) (56475) (56476) (56478) (56480) (56483) (56484) (56485) (56486)

V první řadě bych řekl, že základem pro toho, kdo se ptá bude rozhodnutí kam chce patřit. Jestli mezi schopné včelař, jimž koníček produkuje i docela zajímavý zisk a nebo mezi neschopné, hloupé a Internet zamořující spoustou nesmyslů. v kterých si přímo rochní. Jestli do té první skupiny, zásadou je nic nespojovat. Zde je zásadou množit to nejlepší a likvidovat to špatné. Malý včelař, navíc začínající, by se asi měl ona slabá včelstva pokusit zachránit a srovnat během jara do figury. Začal bych nátěrem plodu a fumigací. Tím zbavím z velké části chcípáčky problémů z roztoči a tím i virózami. Dále bych ve stavebninách koupil styrodurovou desku a včelstva zakomoroval. Za přepážkou bych včechny zásobní plásty rozškrábal. Tím zbavím včelstva problémů z podchlazení a omezím silně rozvoj nosemy, navíc je silně podnítím. Za měsíc vše zkouknu a bude li plod od stěny ke stěně, začnu rozšiřovat. Až bude zaplněno cca 80% plodiště pokusím se vyměnit matky. Předpokládám, že to náš tazatel neumí a tak bych volil to nejjednodušší a přitom prakticky nejspolehlivější. U včelstva, která dalko v minulosti dost medu bych zašlápl matku a za cca 9 dní bych zužitkoval ty nejhezčí matečníky. Jestli takovou minulost včelstvo nemá, musím matku někde sehnat. Možností je dost, jen si vybrat. Rychle bych se ale na množení včelstev zařídil, protože bez něj není možné být úspěšný. Jestli mohu doporučit tak Liebigova metoda sběrných oddělků v koémbinaci se styrodurovými plemenáči je super, není složitá a je velmi spolehlivá! Hodně úspěchů!! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 3. 2012
Re: Spojov?n? (56474) (56475) (56476) (56478) (56480)

Taky píšu, spojovat až před nasazováním medníku na začátku kvetení řepky, dříve ne.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spojov?n?
> Datum: 17.3.2012 07:26:52
> ----------------------------------------
> V zimě a ještě nějakou dobu na podzim a na jaře se včely při spojování
> vzájemně nenapadají. Říjen je na to moc brzo, zvláště za takového teplého
> počasí, jaké bylo na podzim. Naostro jde spojovat od prosince, možná od
> listopadu při mrazivém počasí v listopadu. A přestane to podle mně někdy v
> době většího množství zavíčkovaného plodu během března až začátku dubna.
> Teď by to ještě mohlo jít.
> Co se týká toho, aby spojování bylo účinné, spojené včelstvo musí mít
> takový dostatek včel, aby svůj prostor bylo schopno dobře a bez velkých
> nároků na včely vyhřát, aby včely mohly dobře vychovávat jarní plod a
> netrpěly příliš nosemou. Toto je vlastně hlavní efekt spojování, u úlu
> přibude včel, takže nástavek, který obsazují, bez problémů vyhřejí a mohou
> se snadno rozvíjet.
> Podle mně teď nemá cenu šachovat s nějakou mateří mřížkou, mřížka jakožto
> kovová chladná věc bude vnitřek úlu ochlazovat a stejně pokud včely už
> nebudou ochotné se spojit naostro, soubojům a usmrcování včel nezabrání.
> Navíc jedno slabé včelstvo ve velkém poloprázdném nástavku nahoře nad
> mřížkou a druhé v druhém poloprázdném nástavku dole pod mřížkou z hlediska
> tepla potřebného pro plodování je skoro totéž jako ty dvě včelstvíčka v
> samostatných úlech. Tam by se musela použít klasika, jedno včelstvo ošiřet
> a druhé s kladoucí matkou k němu přidat přes třeba papír, na to je ale nyní
> příliš zima. To tak až za měsíc.
>
> Pokud jde o slabá včelstva s málo plodu - 1 - 2 plásty a málo včelami,
> pokud bych teď chtěl spojovat, prostě bych je obě strčil do jednoho
> nástavku a plod a včely z jednotlivých včelstev oddělil 1 - 2 plásty bez
> včel se zásobami. Každé včelstvíčko tak bude vyhřívat jen půlku nástavku a
> obě matky budou nějakou dobu klást vedle sebe, než včely jednu vyberou.
> Ostatní plásty se zásobami bych naskládal pod ně. Ale počkal bych spíš na
> avizované ochlazení, teď je moc teplo a připadá mi, že by tak bylo zbytečně
> velké riziko, že by se do sebe pustily.
>
> Co se týká vlastního spojování, je podle mně třeba zvážit, kolik včelstev
> je plán být na stanovišti. Pokud 3 - 6 včelstev, není co řešit, klidně se
> můžou pospojovat na 2 - 3 silná včelstva, příslušný počet oddělků se z nich
> odchová snadno. Pokud se počítá na stanovišti s 10 - 15 a víc včelstvy, je
> to jiné. Když okolním včelařům hynou, bude velký problém od nich nějaký
> oddělek na chov získat, spíš naopak a komerčně prodávané oddělky budou sice
> kvalitní, ale když je avizováno hodně úhynů, drahé, 800 - 1200 Kč za kus.
> Tam bude spíš vhodné ty slabá včelstva vypiplat , aby v květnu bylo na
> stanovišti víc třeba slabších včelstev, třeba jen kvůli včelám a plodu
> potřebnému v květnu na výrobu oddělků.
> Takže v takovém případě by se ty včelstvíčka musely uteplit. Jednak
> uteplit strop, jednak vybrat krajní plásty, nechat jen ty s plodem a ty
> obsazené včelami a volný prostor v nástavku vyplnit uteplujícím materiálem.
> Třeba polystyrenem, aby ho nevyžíraly, zabaleném v igelitu nebo senem a
> podobnými materiály, taky v igelitu a podobně. V zadováku stačilo ubrat
> plásty, posunout okýnko a to uteplit uteplivkami, včelstvíčko oslabené po
> zimě klidně mohlo být jen na třech plástech a z nich se rozvinout. V
> nástavcích, pokud se má takové včelstvíčko v předjaří vypiplat, se musí
> složitě šachovat s vybíráním plástů a uteplováním toho volného prostoru
> vkládáním všelijakých provizorních uteplivek.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 17. 3. 2012
Re: Spojov?n? (56474) (56475) (56476) (56478) (56480) (56483) (56484) (56485)

V puvodnim dotazu byla zminka o vyzimovani slabochu,tak jsem predpokladal,ze spojit se silnym nelze,protoze silne neni.J

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 3. 2012
Re: Spojov?n? (56474) (56475) (56476) (56478) (56480) (56483) (56484)

Základem veškerého spojování je napřed posouzení z jakých příčin se včelstvo stalo slabochem. Pak teprv se rozhoduje spojit nebo sířit. Tomu spojování silného se slabým bych oponoval. To slabé může zničit to silné. Ze dvou slabých a zdravých s dvěma matkami bude téměř určitě jedno siné. Mohou to být i 2 přezimované matky

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spojov?n?
> Datum: 17.3.2012 11:01:44
> ----------------------------------------
>
>
> _ "Tady bych úplně nesouhlasil,koneckonců i ve Včelařství je m.j.psáno, že
> spojovat se má slabé včelstvo jen se silným,jinak budeme mít zase jen
> slabocha.Obě slabá včelstva taková mohou být kvůli slabé matce a my budeme
> dva měsíce čekat,jestli z toho něco bude a ono ne.Ale s tím slabochem v
> nástavkových úlech to nenítak divoké.Alespoň slaboch u VN bude obsazovet
> třeba jen tři uličky jednoho nástavku.Zde to řeší myslím celkem elegantně
> Heinrich Gritsch (Silná včelstva po celý rok),který prostě prázdný nástavek
> odebere, zbylý, se slabochem patřičně zúží (alespoň rámkovým krmítkem) a až
> zesílí, vymění ho za souše nebo mezistěny.V podstatě podobně funguje i
> Blínova přepážka. A hlavně i zde je práce rychlejší a přehlednější než
> třeba v klasickém zadováku " _
>
> No, kdyby se tady předtím nepsalo o zamoření včelstev nemocemi, kdy
> připojené slabé včelstvo nakazí i to silné, psal bych o připojení slabého
> včelstva k silnému. takhle považuji za lepší spojit dvě slabší.
> Na druhé straně, jestli slabota byla způsobena varaózou, matky v těch
> včelstvech budou kvalitní a tak rozvoj na jaře bude zřejmě dobrý.
> Odebrání prázdného neobsazeného nástavku, aby včely měly k vyhřátí jen ten
> zbývající , je jinak základní a nenáročné opatření pro rychlejší rozvoj
> slabších včelstev v nástavcích. Ale u těch hodně slabých nepostačí.
> Zadováky jsou pro dnešní produkční včelaření přirozeně dávno mrtvé, jejich
> použití je dnes opodstatněné už jen ve velice speciálních případech. Ale na
> druhé straně manipulace se slabými včelstvy a jejich vypiplávání je v
> zadováku mnohem lepší, komfortnější a rychlejší. Stejně tak jako práce s
> oddělky.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 3. 2012
Re: Spojov?n? (56474) (56475) (56476) (56478) (56480) (56483)

"Tady bych úplně nesouhlasil,koneckonců i ve Včelařství je m.j.psáno, že spojovat se má slabé včelstvo jen se silným,jinak budeme mít zase jen slabocha.Obě slabá včelstva taková mohou být kvůli slabé matce a my budeme dva měsíce čekat,jestli z toho něco bude a ono ne.Ale s tím slabochem v nástavkových úlech to nenítak divoké.Alespoň slaboch u VN bude obsazovet třeba jen tři uličky jednoho nástavku.Zde to řeší myslím celkem elegantně Heinrich Gritsch (Silná včelstva po celý rok),který prostě prázdný nástavek odebere, zbylý, se slabochem patřičně zúží (alespoň rámkovým krmítkem) a až zesílí, vymění ho za souše nebo mezistěny.V podstatě podobně funguje i Blínova přepážka. A hlavně i zde je práce rychlejší a přehlednější než třeba v klasickém zadováku "



No, kdyby se tady předtím nepsalo o zamoření včelstev nemocemi, kdy připojené slabé včelstvo nakazí i to silné, psal bych o připojení slabého včelstva k silnému. takhle považuji za lepší spojit dvě slabší.
Na druhé straně, jestli slabota byla způsobena varaózou, matky v těch včelstvech budou kvalitní a tak rozvoj na jaře bude zřejmě dobrý.
Odebrání prázdného neobsazeného nástavku, aby včely měly k vyhřátí jen ten zbývající , je jinak základní a nenáročné opatření pro rychlejší rozvoj slabších včelstev v nástavcích. Ale u těch hodně slabých nepostačí.
Zadováky jsou pro dnešní produkční včelaření přirozeně dávno mrtvé, jejich použití je dnes opodstatněné už jen ve velice speciálních případech. Ale na druhé straně manipulace se slabými včelstvy a jejich vypiplávání je v zadováku mnohem lepší, komfortnější a rychlejší. Stejně tak jako práce s oddělky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivo Dragoun MUDr (e-mailem) --- 17. 3. 2012
Re: Spojov?n? (56474) (56475) (56476) (56478) (56480)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spojov?n?
> Datum: 17.3.2012 07:26:50
> ----------------------------------------
> V zimě a ještě nějakou dobu na podzim a na jaře se včely při spojování
> vzájemně nenapadají. Říjen je na to moc brzo, zvláště za takového teplého
> počasí, jaké bylo na podzim. Naostro jde spojovat od prosince, možná od
> listopadu při mrazivém počasí v listopadu. A přestane to podle mně někdy v
> době většího množství zavíčkovaného plodu během března až začátku dubna.
> Teď by to ještě mohlo jít.
> Co se týká toho, aby spojování bylo účinné, spojené včelstvo musí mít
> takový dostatek včel, aby svůj prostor bylo schopno dobře a bez velkých
> nároků na včely vyhřát, aby včely mohly dobře vychovávat jarní plod a
> netrpěly příliš nosemou. Toto je vlastně hlavní efekt spojování, u úlu
> přibude včel, takže nástavek, který obsazují, bez problémů vyhřejí a mohou
> se snadno rozvíjet.
> Podle mně teď nemá cenu šachovat s nějakou mateří mřížkou, mřížka jakožto
> kovová chladná věc bude vnitřek úlu ochlazovat a stejně pokud včely už
> nebudou ochotné se spojit naostro, soubojům a usmrcování včel nezabrání.
> Navíc jedno slabé včelstvo ve velkém poloprázdném nástavku nahoře nad
> mřížkou a druhé v druhém poloprázdném nástavku dole pod mřížkou z hlediska
> tepla potřebného pro plodování je skoro totéž jako ty dvě včelstvíčka v
> samostatných úlech. Tam by se musela použít klasika, jedno včelstvo ošiřet
> a druhé s kladoucí matkou k němu přidat přes třeba papír, na to je ale nyní
> příliš zima. To tak až za měsíc.
>
> Pokud jde o slabá včelstva s málo plodu - 1 - 2 plásty a málo včelami,
> pokud bych teď chtěl spojovat, prostě bych je obě strčil do jednoho
> nástavku a plod a včely z jednotlivých včelstev oddělil 1 - 2 plásty bez
> včel se zásobami. Každé včelstvíčko tak bude vyhřívat jen půlku nástavku a
> obě matky budou nějakou dobu klást vedle sebe, než včely jednu vyberou.
> Ostatní plásty se zásobami bych naskládal pod ně. Ale počkal bych spíš na
> avizované ochlazení, teď je moc teplo a připadá mi, že by tak bylo zbytečně
> velké riziko, že by se do sebe pustily.
>
> Co se týká vlastního spojování, je podle mně třeba zvážit, kolik včelstev
> je plán být na stanovišti. Pokud 3 - 6 včelstev, není co řešit, klidně se
> můžou pospojovat na 2 - 3 silná včelstva, příslušný počet oddělků se z nich
> odchová snadno. Pokud se počítá na stanovišti s 10 - 15 a víc včelstvy, je
> to jiné. Když okolním včelařům hynou, bude velký problém od nich nějaký
> oddělek na chov získat, spíš naopak a komerčně prodávané oddělky budou sice
> kvalitní, ale když je avizováno hodně úhynů, drahé, 800 - 1200 Kč za kus.
> Tam bude spíš vhodné ty slabá včelstva vypiplat , aby v květnu bylo na
> stanovišti víc třeba slabších včelstev, třeba jen kvůli včelám a plodu
> potřebnému v květnu na výrobu oddělků.
> Takže v takovém případě by se ty včelstvíčka musely uteplit. Jednak
> uteplit strop, jednak vybrat krajní plásty, nechat jen ty s plodem a ty
> obsazené včelami a volný prostor v nástavku vyplnit uteplujícím materiálem.
> Třeba polystyrenem, aby ho nevyžíraly, zabaleném v igelitu nebo senem a
> podobnými materiály, taky v igelitu a podobně. V zadováku stačilo ubrat
> plásty, posunout okýnko a to uteplit uteplivkami, včelstvíčko oslabené po
> zimě klidně mohlo být jen na třech plástech a z nich se rozvinout. V
> nástavcích, pokud se má takové včelstvíčko v předjaří vypiplat, se musí
> složitě šachovat s vybíráním plástů a uteplováním toho volného prostoru
> vkládáním všelijakých provizorních uteplivek.
>
> Tady bych úplně nesouhlasil,koneckonců i ve Včelařství je m.j.psáno, že spojovat se má slabé včelstvo jen se silným,jinak budeme mít zase jen slabocha.Obě slabá včelstva taková mohou být kvůli slabé matce a my budeme dva měsíce čekat,jestli z toho něco bude a ono ne.Ale s tím slabochem v nástavkových úlech to nenítak divoké.Alespoň slaboch u VN bude obsazovet třeba jen tři uličky jednoho nástavku.Zde to řeší myslím celkem elegantně Heinrich Gritsch (Silná včelstva po celý rok),který prostě prázdný nástavek odebere, zbylý, se slabochem patřičně zúží (alespoň rámkovým krmítkem) a až zesílí, vymění ho za souše nebo mezistěny.V podstatě podobně funguje i Blínova přepážka.A hlavně i zde je práce rychlejší a přehlednější než třeba v klasickém zadováku
Ivo
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 17. 3. 2012
Re: Spojování (56474) (56475) (56476) (56478) (56479)

AM:
Dvojmatečné včelaření má jednu věc na kterou se nesmí zapomenout a to je zase síla včelstva. Když nad sebe dáte slabá včelstva, tak se ....
----------
To jsem se nějak nechtěl rozepisovat, jen chtěl upozornit, že na jaře není zas tak nutné likvidovat jednu matku.

Osobně jsem to velmi často dělával na NN.
Na VN jsem to spíše řešil teplem na silným včelstvem. Nechal jsem nad silným jen něco slabšího, folii, mezidno a nad to dal slabší včelstvo, oddělek. Ty jsem i takto dřív zimoval, ale je to pracné a já jsme čím dál línější.

Takže teď na jaře - u nás nekvete ani líska a dnes jdu do včel právě kuknotut na slabší a komotrovat - jde jen o to, ty ne úplně beznadějné případy zachránit na měsíc. A to jim stačí teplo ze zsola.

Dnes když uvidím hodně slabé včelstvo a bude vypadat OK, je dám vedle příčky nějakého silnějšího slabocha.
Tedy v nástavku je rozdělím svisle příčkou. Dno nechám normálně tam s emohou pohybovat. Když by člověk viděl
přes folii, že se stěhují na jednu starnu, tak příčku vytáhnu, nějaký plod se dá zachránit.

Ale jak jsem psal po 2008. Zažil jsem to opakovaně - zajímalo mě to - když spojím zdecimovaného slabocha - bez roztočů a zjevných příznaků něčeho špatného- tak to zlikvidovalo to silné včelstvo.

Takže si hlavně na jaře chráním ta silná a zdravá.

Ona tady byla hlavně správná připomínky, co je dneska slabé včelstvo a kde. Když je někde řepka a pak konec, nebo tady u nás bez řepky, kde je hlavně lesní snůška.
Tady u nás to vypadá, že by mohla být i černá včela- hlavně teď, co se obnovuje snůška medovice.

Takže pokud má někdo nové včely a začíná, tak ať se pokochá fotkama těch co je mají roky a hlavně dlouhodobě vybraná kmenová včelstva, nemusí rozšiřovat, likvidují na podzim slabší, spojují atd.
Je to jiná liga, ale nemylsím, že je třeb plakata na ds labšími včelstvy. SIlné včelstvo se taky rádo rojí. Takže všeho s mírou.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 3. 2012
Re: HI spojování (56468) (56469)


"Protože jsou ale i tak teď zjara slabá a našel jsem před česny spoustu mrtvolek, měl jsem obavu z toho, že se do sebe pustila. A to i přes řadu ujištění, jak píšete v literatuře a v ZO, že na podzim a brzkém jaře se to nestane, ani bez odstranění matek. Jen jsem si tu chtěl ověřit zkušenosti ostatních včelařů, nic víc. "



Spousty mrtvolek, to vynášely zřejmě uhynulé včely z podložek. Anebo umírající včely vyletěly umřít ven.
Pokud jsou v jiných úlech, nepustí se do sebe.
Pokud jsou v předjaří oslabená, existují v úlech neobsazené plásty se zásobami, dostupné cizím létavkám přes česno. Podle mých pozorování v předjaří, kdy venku ještě prakticky není snůška, si včelstva často ty plásty vzájemně vylupují, ale v žádném případě v té době kvůli tomu včelky mezi sebou nezápasí a nezabíjejí se. Možná kdyby se pokusily loupit zásoby hned vedle plodu....

Co se týká spojování včelstev kolem zimy bez odstranění matek a bez zápasení včelstev, je to přírodní jev, který záleží na konkrétních podmínkách. Pokud spojovaná včelstva kolem zimy chápou svou situaci jako mezní, kde hlavní podmínkou je přežití, cizí včely i matku přijmou mezi sebe. Potom prostě stačí i jen posadit nástavky se včelstvy na sebe a včelstva se spojí v jedno. Třeba v zimě za mrazů to takhle probíhá vždy.... Pokud svoji situaci nechápou jako mezní, pak je hlavní podmínkou identita včelstva. Cizí včely a matka jsou pak vetřelci, včelstvo skrz poplašné feromony mobilizuje a snaží se vetřelce za každou cenu zničit.
Proto někdy jde včely spojit naostro třeba i v tom říjnu nebo dubnu a někdy možná by se včely vzájemně pobily i při spojování v lednu, třeba možná při pořádné oblevě....... není to prostě dané jen datumem....

Proto třeba včely, pokud se jim v létě odebere matka a po cca týdnu a něco se jim zničí naražené matečníky, takže už nemají mladý plod, ze kterého by si mohly novou matku odchovat, chápou i v létě svoji situaci jako mezní a přidají se - vžebrají se v podstatě do každého včelstva s matkou nebo s vůné matečného feromonu. Téměř vždy.
Případně proto se při klasickém spojování třeba přes ten papír horší matka zamáčkne a včely potom v tom včelstvu díky osiřelosti chápou následující cca hodinu svoji situaci jako mezní a proto přes prokousaný papír se postupně vžebrají do přidaného včelstva nebo oddělku s kvalitní matkou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 3. 2012
Re: Spojování (56474) (56475) (56476) (56478)

V zimě a ještě nějakou dobu na podzim a na jaře se včely při spojování vzájemně nenapadají. Říjen je na to moc brzo, zvláště za takového teplého počasí, jaké bylo na podzim. Naostro jde spojovat od prosince, možná od listopadu při mrazivém počasí v listopadu. A přestane to podle mně někdy v době většího množství zavíčkovaného plodu během března až začátku dubna. Teď by to ještě mohlo jít.
Co se týká toho, aby spojování bylo účinné, spojené včelstvo musí mít takový dostatek včel, aby svůj prostor bylo schopno dobře a bez velkých nároků na včely vyhřát, aby včely mohly dobře vychovávat jarní plod a netrpěly příliš nosemou. Toto je vlastně hlavní efekt spojování, u úlu přibude včel, takže nástavek, který obsazují, bez problémů vyhřejí a mohou se snadno rozvíjet.
Podle mně teď nemá cenu šachovat s nějakou mateří mřížkou, mřížka jakožto kovová chladná věc bude vnitřek úlu ochlazovat a stejně pokud včely už nebudou ochotné se spojit naostro, soubojům a usmrcování včel nezabrání. Navíc jedno slabé včelstvo ve velkém poloprázdném nástavku nahoře nad mřížkou a druhé v druhém poloprázdném nástavku dole pod mřížkou z hlediska tepla potřebného pro plodování je skoro totéž jako ty dvě včelstvíčka v samostatných úlech. Tam by se musela použít klasika, jedno včelstvo ošiřet a druhé s kladoucí matkou k němu přidat přes třeba papír, na to je ale nyní příliš zima. To tak až za měsíc.

Pokud jde o slabá včelstva s málo plodu - 1 - 2 plásty a málo včelami, pokud bych teď chtěl spojovat, prostě bych je obě strčil do jednoho nástavku a plod a včely z jednotlivých včelstev oddělil 1 - 2 plásty bez včel se zásobami. Každé včelstvíčko tak bude vyhřívat jen půlku nástavku a obě matky budou nějakou dobu klást vedle sebe, než včely jednu vyberou. Ostatní plásty se zásobami bych naskládal pod ně. Ale počkal bych spíš na avizované ochlazení, teď je moc teplo a připadá mi, že by tak bylo zbytečně velké riziko, že by se do sebe pustily.

Co se týká vlastního spojování, je podle mně třeba zvážit, kolik včelstev je plán být na stanovišti. Pokud 3 - 6 včelstev, není co řešit, klidně se můžou pospojovat na 2 - 3 silná včelstva, příslušný počet oddělků se z nich odchová snadno. Pokud se počítá na stanovišti s 10 - 15 a víc včelstvy, je to jiné. Když okolním včelařům hynou, bude velký problém od nich nějaký oddělek na chov získat, spíš naopak a komerčně prodávané oddělky budou sice kvalitní, ale když je avizováno hodně úhynů, drahé, 800 - 1200 Kč za kus.
Tam bude spíš vhodné ty slabá včelstva vypiplat , aby v květnu bylo na stanovišti víc třeba slabších včelstev, třeba jen kvůli včelám a plodu potřebnému v květnu na výrobu oddělků.
Takže v takovém případě by se ty včelstvíčka musely uteplit. Jednak uteplit strop, jednak vybrat krajní plásty, nechat jen ty s plodem a ty obsazené včelami a volný prostor v nástavku vyplnit uteplujícím materiálem. Třeba polystyrenem, aby ho nevyžíraly, zabaleném v igelitu nebo senem a podobnými materiály, taky v igelitu a podobně. V zadováku stačilo ubrat plásty, posunout okýnko a to uteplit uteplivkami, včelstvíčko oslabené po zimě klidně mohlo být jen na třech plástech a z nich se rozvinout. V nástavcích, pokud se má takové včelstvíčko v předjaří vypiplat, se musí složitě šachovat s vybíráním plástů a uteplováním toho volného prostoru vkládáním všelijakých provizorních uteplivek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56480


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.50.2) --- 17. 3. 2012
Re: Spojování (56474) (56475) (56476) (56478)

Dvojmatečné včelaření má jednu věc na kterou se nesmí zapomenout a to je zase síla včelstva. Když nad sebe dáte slabá včelstva, tak se může stát, že včely si vyberou tu matku která je pro ně zajímavější a druhou opustí a ta spolu s plodem podchlazením zahyne. Zpravidla si vyberou tu horní, protože je tam tepleji. Jiná situace je při nizkonástavkovém včelaření, kdy včelstvo obsedá jen jeden polonástavek. Tady se může postupovat vertikálně. U vysokých nástavků je to o pevném dnu, přepážce z mateří mřížky a seskládat včely do jednoho nástavku na studenou stavbu a přepážku i na letáku,stačí položit nějaký kousek hranolku. Medník se nasazuje společný oddělený mřížkou. Až když jsou včely v dostatečné síle a teplé počasí tomu přeje je možné seskládat včelstva nad sebe a oddělit je mřížkou.
Včelstva se rozdělují až když jsou v nástavcích nad sebou a jsou relativně silné. Oddělí se folii a v jednom nástavku se odstraní matka aby si včely vychovaly novou. Ve kterém nástavku to bude, to záleží na situaci, snůška, kudy včely chodí do úlu nejčestěji(očkem, česnem) atd. to si musí včelař rozhodnout sám podle vlastních pozorování. Dvoumatečný způsob je založen na principu dvou různě starých matek, ale to neznamená, že u stejně starých matek by to nefungovalo, jde o feromony.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78400 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 56479 do č. 56539)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu