Včelařská konference

Nevím, jak moc je to vhodné pro venkovní použití, ale kamarád tesař-památkář rozpouští mezistěny v terpentýnu. Říkal mi (pokud se dobře pamatuji), že tolik, kolik si terpentýn sám "vezme", pak už se vosk nechce rozpuštět. Ale propolis tam nedává...

Předpokládám nátěr úlů popř. včelího klátu. Někde jsem četl, že propolis a vosk lze rozpustit v terpentýnu, ale nemůže recetpuru najít, proto se obracím na tuto konferenci.

Záleží na co to má být. Pokud to má být politura na nábytek, tak bude nejvhodnější najít na příslušných webových stránkách osvědčené receptury, kromě vosku a propolisu se tam ještě rozpouští šelak, případně jiné vosky , přidávají oleje, třeba lněný.....
Pokud to má být na úly, rozpustí se za tepla v benzínu, acetonu nebo ředidle nějaký horší včelí vosk a propolis, odřezky třeba z rámků obsahující dohromady propolis a vosk, vosk poškozený stykem s kovem atd. Natírá se za tepla, protože včelí vosk je obvykle málo rozpustný a za studena se z roztoku vylučuje, směs houstne.

ja som raz robil tak ze som vosk(co najjemnejsie kusky)rozpustil v acetone..

Jak vyrobit lak (barvu) z propolisu a vosku k natírání dřeva?

oni nejen nekontrolují spad, ale ani v podstatě neléčí. A když tak pozdě. Mám jednu takovou "majitelku včelstva" v sousedství. Vloni v polovině října se mně chlubila, že už jde krmit a jestli prý je třeba nějak léčit. Samozřejmě, že jsem jí o nutnosti léčit řekl koncem července, tak jsem jen zopakoval kontakt na důvěrníka. A přátelé divte se, to včelstvo nějak žije!! Myslel jsem, že ho moje včelky vyloupí hned v říjnu a ono ještě o víkendu žilo, není nijak silné, ale pár včel jsem viděl na česně.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Surveillance varro?zy
> Datum: 27.3.2012 10:31:24
> ----------------------------------------
> S tímto se stotožňuji takové plošné akce jsem zažili v osmdesátých letech v
> rostlino lékařství a vedlo jen ke zvýšené spotřebě přípravků. stav porostů se v
> celku změnil pramálo. Jen znalost místní podmínky může vést k úspěchu. Význam
> může mýt je pro včelaře který má stanoviště o pár 100 km dále a může se na
> přehledné mapě podívat jak to tam přibližně vypadá.
>
> pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Surveillance varro?zy
> > Datum: 26.3.2012 21:47:19
> > ----------------------------------------
> > Mohl by jste Tomáši napsat, jak by jste si představoval náhradu zdroje
> > informací o stavu napadení VD místo toho úkolování? Nechci nijak kritizovat
> > Váš názor, ale ono úkolování beru tak, že SVS v podstatě jiný zdroj nemá.
> > Ony úkoly co chovatel musí, není jen v chovu včel, ale je to prakticky v
> > každém chovu hosp. zvířat i dom. zvířat.
> > Z toho článku co si nedovedu nějak dobře představit to, jakým způsobem a
> > účinným by se informace o varování dostávaly k jednotlivým včelařům.
> > Z vlastní zkušenosti vím, že ikdyž monitorujeme v doletu 2km 3 ze 6 tak
> > stejně 2 stanoviště padla na VD, těch co nekontrolují spad. Protože ani
> > jeden ze 3monitorujících jsme žádný zvýšený spad nezaznamenali. Proto ani
> > nějakému plošnému monitorinu moc nevěřím, ale nikomu ho nechci rozmlouvat.
> > Tady jsem toho názoru, že monitoring musí být záležitostí každého
> > stanoviště.
> >
> >
> >
>
>
>

S tímto se stotožňuji takové plošné akce jsem zažili v osmdesátých letech v rostlino lékařství a vedlo jen ke zvýšené spotřebě přípravků. stav porostů se v celku změnil pramálo. Jen znalost místní podmínky může vést k úspěchu. Význam může mýt je pro včelaře který má stanoviště o pár 100 km dále a může se na přehledné mapě podívat jak to tam přibližně vypadá.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Surveillance varro?zy
> Datum: 26.3.2012 21:47:19
> ----------------------------------------
> Mohl by jste Tomáši napsat, jak by jste si představoval náhradu zdroje
> informací o stavu napadení VD místo toho úkolování? Nechci nijak kritizovat
> Váš názor, ale ono úkolování beru tak, že SVS v podstatě jiný zdroj nemá.
> Ony úkoly co chovatel musí, není jen v chovu včel, ale je to prakticky v
> každém chovu hosp. zvířat i dom. zvířat.
> Z toho článku co si nedovedu nějak dobře představit to, jakým způsobem a
> účinným by se informace o varování dostávaly k jednotlivým včelařům.
> Z vlastní zkušenosti vím, že ikdyž monitorujeme v doletu 2km 3 ze 6 tak
> stejně 2 stanoviště padla na VD, těch co nekontrolují spad. Protože ani
> jeden ze 3monitorujících jsme žádný zvýšený spad nezaznamenali. Proto ani
> nějakému plošnému monitorinu moc nevěřím, ale nikomu ho nechci rozmlouvat.
> Tady jsem toho názoru, že monitoring musí být záležitostí každého
> stanoviště.
>
>
>

I když bylo teplo tak si myslím že na zavíječe je ještě brzy. A při těchto teplotách bych na clad také nevsadil. Vůbec je to celé podivné. To by včelstvo muselo masívně zeslábnout.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?ervy
> Datum: 26.3.2012 20:27:01
> ----------------------------------------
> Chtělo by to podrobnější popis, ale tipnu si na larvy nebo kukly uhynulé
> chladem, ty černají a ti červy to může být zavíječ voskový.
>
>
>

Jen čekat, až je čas a až k němu přijde důvěrník léčit<<<
Tato věta je právě podle mne tím největším problémem v léčení varoázy. a měla by z pokynů zmizet. Přidej si k tomu počasí, kdy je léčba nejúčinnější. Mnohdy vzdálenost bydliště i 100 km od včelnice rozdílnost poloh . a skus si domluvit na ten správný čas kdy se sejdeš s tím důvěrníkem na včelnici. Je to prostě nemožné. Zvláště má-li včelař rozstrkáno několik vozů po celé republice.

pepan

-----------
Vyjímečně s tebou souhlasím. Tak až budete mít UV tak to tam navrhni. SVS se s ČSV baví, tak nechápu, proč s tím ČSV souhlasí aby byla ve vyhláškách SVS za děvečku.

V zákoně o sdružování je napsáno, že stát nesmí občanským sdružením ukládat povinnosti.

Problém je, že si spousta lidí (i funkcionářů dole) myslí, že je naprosto správné, aby ti nahoře za ně rozhodli jak mají ošetřovat včely. A oni neměli zodpovědnost.
( To vloni rozhodl ÓVé, že nebyl gabón, že jó? To nezáleží na nás. :-( )

Karel

Já jsme procházel včely před týdnem - tedy to jsme ty prohlůídky uzavřel.

Kupodivu mám víc plodu tady pod horama než o něco níže.

A na jednom dobrém stanovišti bylo u některých včelstev přes 6 rámků plodu. Takové 4-6 rámky zavíčkovaného plodu byl standard. A matky začínaly klást vajíčka do dalších plástů. Dneska bych si tipoval o takové 2-4 rámky navíc. A to mluvím často o 45*30, jinak 45*23.

Zajímavé je, že si začínám myslet, že by spíše než poloha a sluníčko bylo podstatnější naplnění úlu pylem a zásobami z podletí a taky možná i výživa v podletí.

Takže nakonec budu včely vozit zimovat v podletí pod hory na dobrou pastvu.
Původně jsem si říkal, že bych od řepky to tahal už rozdělené sem nahoru.

Karel

>>>Protože včelař, kromě kyseliny mravenčí, která je pomocná, sám nemůže nic
dělat. Jen čekat, až je čas a až k němu přijde důvěrník léčit<<<
Tato věta je právě podle mne tím největším problémem v léčení varoázy. a měla by z pokynů zmizet. Přidej si k tomu počasí, kdy je léčba nejúčinnější. Mnohdy vzdálenost bydliště i 100 km od včelnice rozdílnost poloh . a skus si domluvit na ten správný čas kdy se sejdeš s tím důvěrníkem na včelnici. Je to prostě nemožné. Zvláště má-li včelař rozstrkáno několik vozů po celé republice.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Surveillance varro?zy
> Datum: 27.3.2012 08:57:48
> ----------------------------------------
> No já to vidím tak, že papírově sice za své včely, co se týká zdravotního
> stavu, odpovídá chovatel, ale defakto co se týká obstarání léčiv, co se
> týká nařizených plošných metod, co se týká léčení atd, tak odpovídá ČSV,
> konkrétně ZO ČSV.
> Protože včelař, kromě kyseliny mravenčí, která je pomocná, sám nemůže nic
> dělat. Jen čekat, až je čas a až k němu přijde       důvěrník léčit.
> Například teď na podzim a v zimě u mně měly být ty dvě fumigace co 7 - 10
> dní někdy v listopadu a aerosol někdy zhruba v prosinci nebo lednu, včelky
> mně v tuto dobu neplodovaly. A co jsem sledoval počasí, tak v teplejších
> oblastech měly být fumigace až někdy ke konci listopadu a v prosinci,
> aerosol někdy ke konci ledna, kdy zrovna začínalo to chladné počasí. V
> takových termínech by to léčení bylo nejúčinnější, eliminoval by se kvůli
> vysokým teplotám vliv plodování a vliv vylupování včelstev oslabených
> varaózou.
> Kdyby skutečně odpovídal za toto léčení včelař, tak by sledoval dlouhodobé
> předpovědi a takhle podobně to léčení posunul, podle konkrétních
> mikroklimatických podmínek na svých stanovištích.
> Jenomže v současném systému se domluví půl roku předem vedení ČSV s
> veterinou , ta vydá vyhlášku s termíny a potom se léčí podle těch půl roku
> dopředu stanovených termínů.tedy termínů stanovených úplně formálně. A když
> je mimořádné počasí, jako teď na podzim a v zimě, tak spousta těch léčení
> byla prostě úplně zbytečná, protože byla ve špatných termínech, příliš
> brzo.
> Podobně to je teď na jaře. Velmi chladné počasí ustoupilo okolo 15 února ,
> silná a středně silná včelstva se rozplodovala zhruba po 20 únoru, kdy bylo
> pár teplejších dnů. A po 10 březnu, kdy se objevily další hodně teplé dny,
> matky v těchto rozplodovaných včelstvech nakladly až desítky decimetrů
> čtverečních vajíček. Takže letos byl termín pro jarní nátěr plodu od cca 20
> února po cca 10 - 15 březen. Pouze včelař, který má jen vyložené slabochy,
> si letos může dovolit dělat nátěr plodu později. Ono se to stejně nějak
> udělá i později, otázka je jak se to udělá a o kolik moc léčiva se tím
> zbytečně nacpe do včelstev, pochybuji, že někdo bude ten nadbytečný plod
> vyřezávat.
> Jenže léčivo nezajišťují včelaři, ale místní ZO přes objednávky veteriny a
> jak tady čtu, některé ZO ještě ani to léčivo včelařům nedaly. Oni mají
> hodně času, protože oni na rozdíl od včelařů toto nesledují a jiné roky to
> takhle pomalu skutečně stačilo. Ale letos kvůli rychlému nástupu teplého
> počasí to nestačí.
>
>
>

No já to vidím tak, že papírově sice za své včely, co se týká zdravotního stavu, odpovídá chovatel, ale defakto co se týká obstarání léčiv, co se týká nařizených plošných metod, co se týká léčení atd, tak odpovídá ČSV, konkrétně ZO ČSV.
Protože včelař, kromě kyseliny mravenčí, která je pomocná, sám nemůže nic dělat. Jen čekat, až je čas a až k němu přijde důvěrník léčit.
Například teď na podzim a v zimě u mně měly být ty dvě fumigace co 7 - 10 dní někdy v listopadu a aerosol někdy zhruba v prosinci nebo lednu, včelky mně v tuto dobu neplodovaly. A co jsem sledoval počasí, tak v teplejších oblastech měly být fumigace až někdy ke konci listopadu a v prosinci, aerosol někdy ke konci ledna, kdy zrovna začínalo to chladné počasí. V takových termínech by to léčení bylo nejúčinnější, eliminoval by se kvůli vysokým teplotám vliv plodování a vliv vylupování včelstev oslabených varaózou.
Kdyby skutečně odpovídal za toto léčení včelař, tak by sledoval dlouhodobé předpovědi a takhle podobně to léčení posunul, podle konkrétních mikroklimatických podmínek na svých stanovištích.
Jenomže v současném systému se domluví půl roku předem vedení ČSV s veterinou , ta vydá vyhlášku s termíny a potom se léčí podle těch půl roku dopředu stanovených termínů.tedy termínů stanovených úplně formálně. A když je mimořádné počasí, jako teď na podzim a v zimě, tak spousta těch léčení byla prostě úplně zbytečná, protože byla ve špatných termínech, příliš brzo.
Podobně to je teď na jaře. Velmi chladné počasí ustoupilo okolo 15 února , silná a středně silná včelstva se rozplodovala zhruba po 20 únoru, kdy bylo pár teplejších dnů. A po 10 březnu, kdy se objevily další hodně teplé dny, matky v těchto rozplodovaných včelstvech nakladly až desítky decimetrů čtverečních vajíček. Takže letos byl termín pro jarní nátěr plodu od cca 20 února po cca 10 - 15 březen. Pouze včelař, který má jen vyložené slabochy, si letos může dovolit dělat nátěr plodu později. Ono se to stejně nějak udělá i později, otázka je jak se to udělá a o kolik moc léčiva se tím zbytečně nacpe do včelstev, pochybuji, že někdo bude ten nadbytečný plod vyřezávat.
Jenže léčivo nezajišťují včelaři, ale místní ZO přes objednávky veteriny a jak tady čtu, některé ZO ještě ani to léčivo včelařům nedaly. Oni mají hodně času, protože oni na rozdíl od včelařů toto nesledují a jiné roky to takhle pomalu skutečně stačilo. Ale letos kvůli rychlému nástupu teplého počasí to nestačí.

Ano, ale stále tam není schůdný návrh jak to udělat. Zatím stále tvrdíme, že těch malých včelařů je tolik, že reálně zabezpečují velkým dílem opylování, navíc jsou rozprostřeni rovnoměrně. Bohužel je mezi těmi lotry i dost učitelů včelařství.. nebudu jmenovat, ale např. 130 včelstev trápených na jednom pylově chudém stanovišti a ještě nezvládnutá varoáza -výsledek téměř 100% úhyn..
co na to říct? Dal by jste každému takovému půl miliónu pokutu? Já nejradši ano, ale je to neprůchodné, když nikde nejsou pravidla, že se to tak nesmí dělat a taková pravidla nikdy neprosadíte, jsou i mnohem větší farmy po světě..
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom? Plevan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Surveillance varro?zy
> Datum: 26.3.2012 22:26:03
> ----------------------------------------
> No, představoval bych si, že by ve vyhlášce bylo něco ve smyslu "včelař je
> povinen...", ne "zájmové sdružení je povinno..."
> Já rozumím tomu, že SVS těžko bude mít na každém stanovišti jeden svůj
> monitorovací úl, který si bude sama jezdit vyhodnocovat. A ani to není
> jejich povinnost.
> Souhlasím i s Vámi, že je vhodné monitorovat každé stanoviště (a nejlépe
> každé včelstvo - tvrdím já). Jen za to nemá zodpovídat spolek, ale včelař.
> Ano, souhlasím, CHOVATEL musí! Stejně jako v chovu jiných hosp. zvířat
> (povinnost hlášení nakažlivých chorob, úhynů apod.).
> Jak potom dostat info k jednotlivým včelařům je otázka i dnes. Existuje
> VMS, informujeme na ZO, ale (jak jste sám napsal) padnou včestva (např.)
> těch, kteří spad nekontrolovali a zřejmě by je ani moc nezajímalo varování
> ať už od SVS, ZO, nebo VMS. Co říci včelaři, který mi při léčení tvrdí, že
> celý rok brouka neviděl (ani během léčení), v zimě odevzdá měl plnou
> roztočů a na jaře se při nátěru plodu je ochoten hádat, že mu laboratoř
> zaměnila vzorek. Na takového včelaře obávám se platí jedině úhyn, nebo
> pokuty od SVS.
> Snad jsem odpověděl na to, na co jste se mě ptal...
>
>
>

Ahoj Karle,
u nás jsem to teď počítal je pozitivních pouze 14% stanovišť a ještě k tomu část z těch 30 pozitivních jsou opakující se případy. Stejně SVS nařídila. Podobně v Holicích, kde podle pana Šejny také snad nebyly nikdy tak dobré výsledky... Plošné ošetření je ovšem nařízeno, nechápu, proč SVS porušuje svoje vlastní rozhodnutí - nad 20% pozitivních stanovišť=plošné ošetření.
Snad se dalších pár lidí naštve a vyzve ke skutečnému monitoringu. Jsem stále schopný ho zorganizovat tak, aby mohl fungovat, ale ani lidi z ČSV ani z VMS zatím asi nemají zájem, i když dr. Švamberk v esvém úvodníku cosi naznačil. Na vyhodnocování veterináře také mám k realizaci stačí tužka a papír, nebo třeba excel tabulka. Až to bude fungovat, určitě se najde někdo, kdo umí s počítači, kdo si s tím pohraje, aby to bylo i hezké..... Já sám zatím nehodlám se snažit nějaký monitoring prosazovat, proti větru nelze a já ho nepotřebuji, mně stačí se občas podívat do včel a na podložku, abych věděl, kdy a proč léčit.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Surveillance varro?zy
> Datum: 26.3.2012 22:52:13
> ----------------------------------------
> Přátelé, u nás je nařízen monitoring každému včelaři, ZO je povinna to
> vyhodnocovat aorganizovat léčení na svém území.
> STejně s ena to se... a čte se ve vyhlášce jen to co se hodí.
>
> Takže se podle nějakého letošního nedostatku fiktivních nul ve vzorcích
> bude plošně natírat.
>
> Že bude málo nul ve vzorcích bylo jasné už po prvním ošetření na podzim a
> pokud by státní správa a tenhle celý bordel ve spolupráci s ČSV chtěl ještě
> jedno zimné ošetření navíc - a jarní nátěr není nic jiného než pozdě
> udělané zimní ošetření s několikanásobně vyšší kontaminací úlového
> prostředí a rezidui ve vosku a následně se vznikem rezistencí - tak se
> mohlo ještě jednou fouknout po vánocích kdy byly včely skutečně bez plodu.
> A bylo by to jednodušší a čistší a méně pracné.
>
> Takže teď se bude plošně natírat s křížkem po funuse zase celá ČR jak v
> 2008 a pak budou všichni čekat až na příští zimu.
>
> O tom zda bude objednán Gabon rozhodne zasedání OV možná v květnu. Ne
> včelař.
>
> Takže takové to "že včelař si zodpovídá za včely", to se mi pěkně čte. To
> je akorát pěkná výmluva pro neschopný systém, když to poser....
>
> A i když si je včelař jistý jak udělal zimní oěetření, měl tam na rozdíl od
> jiných v srpnu Gabony a sledoval spad po ošetřeních a zase si bude včely v
> létě hlídat, tak musí vzít štětku, kýbl s M1 natřít vosk i se včelama a
> foukat do včel Varidol, aby mohl vytáčet v létě zdravý český med. Když ne,
> tak jej nahlásí a dostane pokutu až ..... Kč.
>
>
> Má cenu používat hlavua rozum? Ne, jenom se naserete z lidské tuposti.
> Karel
>
>
>

Zdravím,
jsem samozřejmě otevřený každé konstruktivní kritice a šťastný za konstruktivní návrhy. Tak nemějte strach s návrhem přijít, takto Vašemu postoji moc nerozumím.
Pokud jde o chápání SVS, souhlasím s Vámi do té míry, že SVS má páku na chovatele. Nesouhlasím s Vaším pochopením ČSV a jiných zájmových sdružení. Podle mého názoru nejen ČSV, ale např. i PSNV sami navrhly SVS, že budou "zastupovat" své členy -chovatele pro zjednodušení celé komunikace a z toho vyplývá ta "dobrovolná páka" na sdružení.
Jinak vítám nařízené plošné ošetření -třeba vyprovokuje naše "zástupce" jednající se SVS ke smysluplnější akci, tedy letnímu varoamonitoringu a ošetření na základě kliniky ne zimního přehledu...
Mám takový pocit, že naši "zástupci" jednající se SVS snad ani nechovají včelstva. Před měsícem by ošetření nátěrem bylo ještě snad akceptovatelné, teď je ve včelách tolik plodu, že bych brečel... zvláště, když si uvědomím, že mnozí včelaři dostanou léčivo možná i za 2-3 týdny...
Radek Hubač


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom? Plevan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Surveillance varro?zy
> Datum: 26.3.2012 21:08:00
> ----------------------------------------
> Dobrý den Radku (jestli Vám tak mohu říkat).
> Se zájmem jsem si přečetl Váš článek ve Včelařství 4/2012.
> Plnně souhlasím s Vaším názorem na potřebu ve větší míře provádět letní
> monitoring varoózy, ať už formou VMS nebo alespoň na úrovni ZO.
> Stejně tak jsem uvítal Vaši myšlenku léčit během léta přednostně kyselinou
> mravenčí.
> Bohužel nemohu se ztotožnit s myšlenou, že SVS (nebo kterákoli jiná složka
> státní správy) má co úkolovat občanská sdružení (ve Vaší dikci "zájmové
> spolky"). Myslím, že občané se sdružují primárně za účelem, který si sami
> určili. Pokud je mezi těmito prioritami i nadstandardní spolupráce se
> státní správou, je to jejich svobodná volba. Nedokáži si ale představit,
> jakou pákou by chtěla SVS "dotlačit" Jiná zájmová sdružení (ve Vašem článku
> JZS)k nucené spolupráci. Dotlačit, myslím, může pouze konkrétního majitele
> včelstev.
> Zájmové spolky tu, věřím, nejsou jako (promiňte mi ten výraz) "poskoci" pro
> stát.
> Kdybych vyhnal zmíněnou myšlenku ad absurdum: Není "Jiným zájmovým spolkem"
> i například spolek chovatelů králíků nebo skautský oddíl? I ti mají
> provádět monitoring varroózy?!? Zákony a vyhlášky snad přece platí pro
> všechny...
> Tímto jsem v žádném případě nechtěl dehonesovat Váš článek, který věřím
> přispěje k lepšímu zapojení včelařů do monitoringu a letnímu ošetení
> kyselinou mravenčí. Jenom bych nerad, aby si státní správa (v našem případě
> SVS) myslela, že může úkolovat kohokoli je napadne a přehazovat tím svoji
> zodpovědnost na jiné, v tomto případě zájmové organizace.
> Neberte, prosím, moji reakci jako útok na Vaši osobu - naopak. Děkuji.
> Tomáš Plevan
>
>
>

Dne 26.3.2012 22:52, KaJi napsal(a):
> Přátelé, u nás je nařízen monitoring každému včelaři, ZO je povinna to
> vyhodnocovat aorganizovat léčení na svém území.
> STejně s ena to se... a čte se ve vyhlášce jen to co se hodí.
>
> Takže se podle nějakého letošního nedostatku fiktivních nul ve vzorcích
> bude plošně natírat.
>
> Že bude málo nul ve vzorcích bylo jasné už po prvním ošetření na podzim a
> pokud by státní správa a tenhle celý bordel ve spolupráci s ČSV chtěl ještě
> jedno zimné ošetření navíc - a jarní nátěr není nic jiného než pozdě
> udělané zimní ošetření s několikanásobně vyšší kontaminací úlového
> prostředí a rezidui ve vosku a následně se vznikem rezistencí - tak se
> mohlo ještě jednou fouknout po vánocích kdy byly včely skutečně bez plodu.
> A bylo by to jednodušší a čistší a méně pracné.
>
> Takže teď se bude plošně natírat s křížkem po funuse zase celá ČR jak v
> 2008 a pak budou všichni čekat až na příští zimu.
>
> O tom zda bude objednán Gabon rozhodne zasedání OV možná v květnu. Ne
> včelař.
>
> Takže takové to "že včelař si zodpovídá za včely", to se mi pěkně čte. To
> je akorát pěkná výmluva pro neschopný systém, když to poser....
>
> A i když si je včelař jistý jak udělal zimní oěetření, měl tam na rozdíl od
> jiných v srpnu Gabony a sledoval spad po ošetřeních a zase si bude včely v
> létě hlídat, tak musí vzít štětku, kýbl s M1 natřít vosk i se včelama a
> foukat do včel Varidol, aby mohl vytáčet v létě zdravý český med. Když ne,
> tak jej nahlásí a dostane pokutu až ..... Kč.
>
>
> Má cenu používat hlavua rozum? Ne, jenom se naserete z lidské tuposti.
> Karel
>
Dobré ráno,
já odmítám nátěr provést protože mám výskyt 0 a nechci včely nadměrně
zatěžovat.Tu 0 mám dlouhodobě.Myslím,že i v tomto případě funguje tlak
lobby za účelem prodeje chemie.Navíc jsem i nařízení rozuměl tak,že je
to na stanovištích s výskytem nad 3 brouky.J.M.

Přátelé, u nás je nařízen monitoring každému včelaři, ZO je povinna to vyhodnocovat aorganizovat léčení na svém území.
STejně s ena to se... a čte se ve vyhlášce jen to co se hodí.

Takže se podle nějakého letošního nedostatku fiktivních nul ve vzorcích bude plošně natírat.

Že bude málo nul ve vzorcích bylo jasné už po prvním ošetření na podzim a pokud by státní správa a tenhle celý bordel ve spolupráci s ČSV chtěl ještě jedno zimné ošetření navíc - a jarní nátěr není nic jiného než pozdě udělané zimní ošetření s několikanásobně vyšší kontaminací úlového prostředí a rezidui ve vosku a následně se vznikem rezistencí - tak se mohlo ještě jednou fouknout po vánocích kdy byly včely skutečně bez plodu. A bylo by to jednodušší a čistší a méně pracné.

Takže teď se bude plošně natírat s křížkem po funuse zase celá ČR jak v 2008 a pak budou všichni čekat až na příští zimu.

O tom zda bude objednán Gabon rozhodne zasedání OV možná v květnu. Ne včelař.

Takže takové to "že včelař si zodpovídá za včely", to se mi pěkně čte. To je akorát pěkná výmluva pro neschopný systém, když to poser....

A i když si je včelař jistý jak udělal zimní oěetření, měl tam na rozdíl od jiných v srpnu Gabony a sledoval spad po ošetřeních a zase si bude včely v létě hlídat, tak musí vzít štětku, kýbl s M1 natřít vosk i se včelama a foukat do včel Varidol, aby mohl vytáčet v létě zdravý český med. Když ne, tak jej nahlásí a dostane pokutu až ..... Kč.


Má cenu používat hlavua rozum? Ne, jenom se naserete z lidské tuposti.
Karel

No, představoval bych si, že by ve vyhlášce bylo něco ve smyslu "včelař je povinen...", ne "zájmové sdružení je povinno..."
Já rozumím tomu, že SVS těžko bude mít na každém stanovišti jeden svůj monitorovací úl, který si bude sama jezdit vyhodnocovat. A ani to není jejich povinnost.
Souhlasím i s Vámi, že je vhodné monitorovat každé stanoviště (a nejlépe každé včelstvo - tvrdím já). Jen za to nemá zodpovídat spolek, ale včelař. Ano, souhlasím, CHOVATEL musí! Stejně jako v chovu jiných hosp. zvířat (povinnost hlášení nakažlivých chorob, úhynů apod.).
Jak potom dostat info k jednotlivým včelařům je otázka i dnes. Existuje VMS, informujeme na ZO, ale (jak jste sám napsal) padnou včestva (např.) těch, kteří spad nekontrolovali a zřejmě by je ani moc nezajímalo varování ať už od SVS, ZO, nebo VMS. Co říci včelaři, který mi při léčení tvrdí, že celý rok brouka neviděl (ani během léčení), v zimě odevzdá měl plnou roztočů a na jaře se při nátěru plodu je ochoten hádat, že mu laboratoř zaměnila vzorek. Na takového včelaře obávám se platí jedině úhyn, nebo pokuty od SVS.
Snad jsem odpověděl na to, na co jste se mě ptal...

Mohl by jste Tomáši napsat, jak by jste si představoval náhradu zdroje informací o stavu napadení VD místo toho úkolování? Nechci nijak kritizovat Váš názor, ale ono úkolování beru tak, že SVS v podstatě jiný zdroj nemá. Ony úkoly co chovatel musí, není jen v chovu včel, ale je to prakticky v každém chovu hosp. zvířat i dom. zvířat.
Z toho článku co si nedovedu nějak dobře představit to, jakým způsobem a účinným by se informace o varování dostávaly k jednotlivým včelařům.
Z vlastní zkušenosti vím, že ikdyž monitorujeme v doletu 2km 3 ze 6 tak stejně 2 stanoviště padla na VD, těch co nekontrolují spad. Protože ani jeden ze 3monitorujících jsme žádný zvýšený spad nezaznamenali. Proto ani nějakému plošnému monitorinu moc nevěřím, ale nikomu ho nechci rozmlouvat. Tady jsem toho názoru, že monitoring musí být záležitostí každého stanoviště.

Dobrý den Radku (jestli Vám tak mohu říkat).
Se zájmem jsem si přečetl Váš článek ve Včelařství 4/2012.
Plnně souhlasím s Vaším názorem na potřebu ve větší míře provádět letní monitoring varoózy, ať už formou VMS nebo alespoň na úrovni ZO.
Stejně tak jsem uvítal Vaši myšlenku léčit během léta přednostně kyselinou mravenčí.
Bohužel nemohu se ztotožnit s myšlenou, že SVS (nebo kterákoli jiná složka státní správy) má co úkolovat občanská sdružení (ve Vaší dikci "zájmové spolky"). Myslím, že občané se sdružují primárně za účelem, který si sami určili. Pokud je mezi těmito prioritami i nadstandardní spolupráce se státní správou, je to jejich svobodná volba. Nedokáži si ale představit, jakou pákou by chtěla SVS "dotlačit" Jiná zájmová sdružení (ve Vašem článku JZS)k nucené spolupráci. Dotlačit, myslím, může pouze konkrétního majitele včelstev.
Zájmové spolky tu, věřím, nejsou jako (promiňte mi ten výraz) "poskoci" pro stát.
Kdybych vyhnal zmíněnou myšlenku ad absurdum: Není "Jiným zájmovým spolkem" i například spolek chovatelů králíků nebo skautský oddíl? I ti mají provádět monitoring varroózy?!? Zákony a vyhlášky snad přece platí pro všechny...
Tímto jsem v žádném případě nechtěl dehonesovat Váš článek, který věřím přispěje k lepšímu zapojení včelařů do monitoringu a letnímu ošetení kyselinou mravenčí. Jenom bych nerad, aby si státní správa (v našem případě SVS) myslela, že může úkolovat kohokoli je napadne a přehazovat tím svoji zodpovědnost na jiné, v tomto případě zájmové organizace.
Neberte, prosím, moji reakci jako útok na Vaši osobu - naopak. Děkuji. Tomáš Plevan

Jsou to všechno loňské oddělky a obsedají zhruba 6 rámečků 39 x 24 v uteplených Tachovácích.

Můžeš upřesnit sílu včelstev? KOlik rámků obsedají?
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: petro <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ?ervy
> Datum: 26.3.2012 20:09:13
> ----------------------------------------
> Dobrý den, v jednich ze tří včelstev mam na podložce zčernalé zbytky včel
> ca. 3Oks a na celé podložce jsou malý červy. Před 14 dny jsem podložky
> vyčistil, zbylé dvě jsou OK. Nevíte čím to může být?
>
>
>

Chtělo by to podrobnější popis, ale tipnu si na larvy nebo kukly uhynulé chladem, ty černají a ti červy to může být zavíječ voskový.

Dobrý den, v jednich ze tří včelstev mam na podložce zčernalé zbytky včel ca. 3Oks a na celé podložce jsou malý červy. Před 14 dny jsem podložky vyčistil, zbylé dvě jsou OK. Nevíte čím to může být?

Dobrý den, díky pánové moc za názory, snad už si to trochu rovnám v hlavě.
Takže předně radši bych prosím chtěl do té první skupiny :).
Shodou okolností jsme včera dělali nátěr plodu (s fumigací taky včera :)), a museli přitom včelstva opravdu podrobně rozebrat. Trochu mě detailní prohlídka překvapila, oproti letmé kontrole minulý týden nabraly opravdu raketový start. Jedny měly dokonce plodové hnízdo zasahující přes 3 NN a zavíčkovanou (i) trubčinu, a nic moc zásob, takže tam přece jen vyzkouším něco na způsob toho zebrování - přidal jsem jim nahoru nástavek napůl se zásobami a soušemi. Na výměnu matek asi taky dojde, akorát místo šlapání pak spíš zvolím oslabení tohohle našlapance a udělám oddělek se starou matkou, moc jsem toho zatím nezkoušel ale tohle jo a docela se mi výsledky líbily. Zároveň tím vyměním matku i jedněm bodalkám, co mě jako poslední včelstvo při tom nátěru málem sežraly. Tam se asi šlapat bude...
U těch slabších mě pak zas docela ovlivnil názor že by mohly mít zas o to lepší pozdější snůšku, takže jsem je zabednil do jednoho polyst. nástavku na očko a piplám.
Ještě jednou díky, ať se daří
Honza I.




"V první řadě bych řekl, že základem pro toho, kdo se ptá bude rozhodnutí kam chce patřit. Jestli mezi schopné včelař, jimž koníček produkuje i docela zajímavý zisk a nebo mezi neschopné, hloupé a Internet zamořující spoustou nesmyslů. v kterých si přímo rochní. Jestli do té první skupiny, zásadou je nic nespojovat. Zde je zásadou množit to nejlepší a likvidovat to špatné. Malý včelař, navíc začínající, by se asi měl ona slabá včelstva pokusit zachránit a srovnat během jara do figury. Začal bych nátěrem plodu a fumigací. Tím zbavím z velké části chcípáčky problémů z roztoči a tím i virózami. Dále bych ve stavebninách koupil styrodurovou desku a včelstva zakomoroval. Za přepážkou bych včechny zásobní plásty rozškrábal. Tím zbavím včelstva problémů z podchlazení a omezím silně rozvoj nosemy, navíc je silně podnítím. Za měsíc vše zkouknu a bude li plod od stěny ke stěně, začnu rozšiřovat. Až bude zaplněno cca 80% plodiště pokusím se vyměnit matky. Předpokládám, že to náš tazatel neumí a tak bych volil to nejjednodušší a přitom prakticky nejspolehlivější. U včelstva, která dalko v minulosti dost medu bych zašlápl matku a za cca 9 dní bych zužitkoval ty nejhezčí matečníky. Jestli takovou minulost včelstvo nemá, musím matku někde sehnat. Možností je dost, jen si vybrat. Rychle bych se ale na množení včelstev zařídil, protože bez něj není možné být úspěšný. Jestli mohu doporučit tak Liebigova metoda sběrných oddělků v koémbinaci se styrodurovými plemenáči je super, není složitá a je velmi spolehlivá! Hodně úspěchů!! Zdraví R. Stonjek "

Prosím přítele , který na konferenci léta zasílal články o historii , aby se mi ozval na mail.

Nejlepší rada, kterou ti mohu dát, je nedělat s tím nic. Včelstvo je pro nouzový provoz pudově dokonale vybaveno a do prvních alespoň zav. matečníků v období začínajících zralých trubců to zvládne bez problémů. Pak se uvidí. Hlavně by jsi měl udělat něco se sebou. Místo zbytečného rozebírání včelstev zaběhni do stavebnin pro styrodur a udělej si asi na 3/4 počtu včelstev plemenáče a uč se dělat odělky a matky. Zkraje to není jednoduché, ale časem se to zlomí a sám budeš kroutit hlavou nad svojí bývalou neschopností! Budeš li mít dost odělků, napravíš všechna podstandartní včelstva v září, kdyby náhodou se stal dnešní stav, šoupneš pod ně odělěk touto dobou a je vymalováno. Včely se porovnají samy a snůška bude víc než dobrá. Takže než hloupé dotazy a získávání stejně hloupých odpovědí od stejně postižených kolegů, uč se chovat a rozmnožovat! Je to asi hodně drsná rada, ale vydáš li se touto cestou problémů významě ubyde! Zdraví R. Stonjek

Víš proč? protože byl 31.12.2011 prolet a všichni, kdo mají více nástavků mají horší zimní měl... že to nic nevypovídá o nákazové situaci asi není nutné zdůrazňovat.

"Dobrý den vážení přátelé včelaři,při dnešní prohlídce jsem u jednoho vcelstva našel jednu zakladenou misku a jeden matečník těsně před zavíčkováním. Včelstvo má dvouletou matku je slabší,obsedá 7 rámků míry 39x24 má 2 rámky plodu všeho stáří a tak 200 buněk již zavíčkované trubčiny.Může se jednat o tichou výměnu? Setkal se s tím někdo z vás tak brzy?"

nebo:/kopie odpovedi na muj dotaz z 23.10.2009/
Vážený pane,
děkujeme za poptávku, sklenice máme skladem, cena je Kč 3608,10/ EXW/1000 ks, min. odběr je paleta 1512 ks,
Protože máme nový inf.systém, potřebuji Vaše data, tzn. v případě fyz. osoby r.č., jméno, adresa, tel. bank. spojení (v případě firmy totéž ale s ICO a DIC).

Očekáváme Vaši konkrétní objednávku s uvedením dat.

S pozdravem

Marie Teplá
Back Office
Sales

O-I Sales and Distribution Czech Republic, s.r.o.
Ruská 84
CZ-417 03 Dubí u Teplic 3
Czech Republic

Tel : +420 417 517 230
Mobile : +420 724 205 530
Fax : +420 417 517 212
mailto:Marie.Tepla/=/eu.o-i.com
http://www.o-i.com/

http://trebonsky-med.cz/obchod/index.php?main_page=login&zenid=civuvpv4r4190bruh3v8ktcpn6

Pokud tam ovšem není trubčina tak je katastrova v dohledu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: b?eznov? tich? v?m?na
> Datum: 24.3.2012 20:37:21
> ----------------------------------------
> Nouzový matecník to určitě není,matka tam je. Jeden je u spodní loučky a
> druhý u boční loučky přibližně uprostřed.
>
>
>

Víš proč? protože byl 31.12.2011 prolet a všichni, kdo mají více nástavků mají horší zimní měl... že to nic nevypovídá o nákazové situaci asi není nutné zdůrazňovat. A teprve, kdyby se odebírala měl po jarních proletech, to by byly výsledky. U několika včelstev bylo docela hodně roztočů..
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??en? VD
> Datum: 24.3.2012 20:31:10
> ----------------------------------------
> Vážení vstávají mně vlasy na hlavě,když tady čtu,že po mátěru plodu M-1-AR
> se provádí fumigace za deset dní!Co za tu dobu může zalézt roztočů do nově
> zavíčkovaných buněk!Fumigace se provádí ten den,po skončení letu včel.Vůbec
> se nedivím velkým strátám v některých oblastech.M.H.
> -----------------
>
> Já se zase nedivím snížené účinnosti Gabonu, když to teď vetřeme do vosku
> ve všech úlech v ČR.
>
> Na základě čeho, proboha je tady zase ta plošná demence?
>
> Karel
>
>
>

Tak to abys pak fumigoval tedy každý den.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??en? VD
> Datum: 24.3.2012 20:31:10
> ----------------------------------------
> Vážení vstávají mně vlasy na hlavě,když tady čtu,že po mátěru plodu M-1-AR
> se provádí fumigace za deset dní!Co za tu dobu může zalézt roztočů do nově
> zavíčkovaných buněk!Fumigace se provádí ten den,po skončení letu včel.Vůbec
> se nedivím velkým strátám v některých oblastech.M.H.
> -----------------
>
> Já se zase nedivím snížené účinnosti Gabonu, když to teď vetřeme do vosku
> ve všech úlech v ČR.
>
> Na základě čeho, proboha je tady zase ta plošná demence?
>
> Karel
>
>
>

Nouzový matecník to určitě není,matka tam je. Jeden je u spodní loučky a druhý u boční loučky přibližně uprostřed.

Vážení vstávají mně vlasy na hlavě,když tady čtu,že po mátěru plodu M-1-AR se provádí fumigace za deset dní!Co za tu dobu může zalézt roztočů do nově zavíčkovaných buněk!Fumigace se provádí ten den,po skončení letu včel.Vůbec se nedivím velkým strátám v některých oblastech.M.H.
-----------------

Já se zase nedivím snížené účinnosti Gabonu, když to teď vetřeme do vosku ve všech úlech v ČR.

Na základě čeho, proboha je tady zase ta plošná demence?

Karel

No tomu nasemu zaletlemu trubcovi stacil Alesi jenom 1 vuz a vyridil s nim 3 vesnice !!!! J.

Jakych 10 dni zase??? J.

Trubec to byl co se stal zdrojem nákazy, trubec Franta. Tehdy kočovník s dvěma vozy a cca 70 včelstev a jeho specifický způsob chovu spojen se špatným zrakem za léta udělaly své. Ted se prý zalétl někam na Konicko, slyšel jsem o tom v souvislosti s komentářem o osině v zadku. A nenaděláte nic, soused za všechny prachy.

Vážení vstávají mně vlasy na hlavě,když tady čtu,že po mátěru plodu M-1-AR se provádí fumigace za deset dní!Co za tu dobu může zalézt roztočů do nově zavíčkovaných buněk!Fumigace se provádí ten den,po skončení letu včel.Vůbec se nedivím velkým strátám v některých oblastech.M.H.

Vážení vstávají mně vlasy na hlavě,když tady čtu,že po mátěru plodu M-1-AR se provádí fumigace za deset dní!Co za tu dobu může zalézt roztočů do nově zavíčkovaných buněk!Fumigace se provádí ten den,po skončení letu včel.Vůbec se nedivím velkým ztrátám v některých oblastech.M.H.

S tichou jarni vymenou jsem se setkal zacatkem dubna,postavena zakladena miska v stredu plastu,na vedlejsim postavena nezakladena.Trubcina zakladena,jinak by snazeni vcelstva s vymenou matkky nemelo smysl.Jednalo se tehdy o triletou matku.Matecnik jsem s ramkem odebral,a udelal si oddelek.Situace se opakovala,po tydnu 1 matecnik a nova miska,znovu oddelek.Po tydnu matecnik,prazdna miska,ale ve vcelstvu uz hrboplod a troska delniciho plodu,starou matku jsem uz nenasel,ztratila se.Do pocatku kladeni nove matky se vcelstvo scvrklo na 5 ramku.Nebyt to matka s kvalitnim puvodem,zamackl bych ji a na vcelstvo narazil prezimovany oddelek.J

Dejte si do vyhledávače avirunion

K dotazu J.Srolla.Dnes se ke me dostalo narizeni KVS Olomouc ohledne nateru plodu a neni v nem zadny termin fumigovat po nateru za 10 dnu.Je v nem uvedeno:naslednou fumigaci provest po rozvolneni zimniho chumace.J

Dobrý večer
scháním kontakt na sklárnu vyrábějící včelařské sklenice na med s logem. Prohledával jsem konferenci a bohužel sem to nenašel.
Máte někdo kontakt, jméno, adresu, (telefon) přímo na výrobce?
Díky moc
Puppino

Pěkný termín to povětří. V podstatě je to ale podle všeho nadneseně v tomto případě podle dostupných informací možné.

1) Mor je mor, pokud k ohnisku dovezu včelstva, infekční tlak se tím zvyšuje.

2) Infekční tlak zvyšuje podle 1) a je oto vyšší pravděpodobnost ho cosáhnout pokud probíhá podněcování či krmení. Pátračky prostě začnou pracovat více a více směrují své aktivity na v tomto případě necelý kilometr vzdálený ohnisko

3)K tomu povětří. Pokud si vezmu mapku. Jednu vrstvu na ní tvoří terén. Druhou vrstvu zdroje snůšky. Třetí stanoviště s ohniskem, které je vlastně také potenciální snůškou. Po takovém pohledu se dá dokreslit situace, kdy ovlivňuje svou atrakcí zdroj stanoviště šipkou a jejím směrem.

a)

stanoviště<----------zdroj snůšky

b)

stanoviště<----------zdroj snůšky
stanoviště<----------

c)

zdroj květové snůšky---->stanoviště<----- zdroj co je ohniskem moru


4)No a situace může být i taková, že jeden zdroj může být kvůli jiným vydatnějším zdrojům nebo terénní překážce neviditelný a tudíž se stane, že se nenakazí.


stanoviště<----zdroj co je ohniskem----(t.překážka)---stanoviště-->zdroj



Takže asi bych na trubce moc nesázel, ale možné to je, pokud by trubci ze svého infikovaného volátka po emigraci v jiném úlu krmily cizí plod. Což se mi zdá absolutně absurdní.

_gp_








..........
(e-mailem) --- 24. 3. 2012
Re: vysetreni moru (56341) (56344) (56349) (56352) (56353) (56354) (56358) (56368) (56371) (56502) (56504) (56508) (56509) (56510) (56511)
Nic si neudělal špatně.
To je právě asi ten případ který potvrzuje tu novu teorii o přenosu moru zalétácajícími trubci. Pokud by se ji podařilo ovšem potvrdit, tak vlastně, podle slov známého veterináře, by všechna ta opatření 5 km ochranných pásem byla k ničemu, protože zalétávání trubců je potvrzeno na mnohem delší vzdálenosti. Zrovna tak jsi vlastně vyloučil teorii o přenosu ze starých úlů a zařízení. To všechno zase potvrzuje, že o přenosu nic nevíme a jen se o jeho spůsobu dohadujeme. Proto nám ovšem nezbývává se všech preventivních doporučení nadále držet i když nám mohou připadat středověká. Nadále nám zbývá jen doufat že se brzy podaří způsob přenosu přece jen objasnit a pak bude možné i lépe nastavit prevenci. Já jen zatím té teorii o přenosu z loupeží a ze starých úlů moc nevěřím. Ta nová teorie se mi zdá logičtější a věrohodnější. Ovšem, než se potvrdí nebo vyvrátí, bude to trvat hezkou řádku let. Zřejmě se toho ani nedožiji.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 23.3.2012 19:33:27
> ----------------------------------------
> Začal jsem včelařit, vyrobil jsem si nové úly, nakoupil nové pomůcky a
> dostal včely od místního včelaře, smetenec. Po roce jsem se stěhoval a
> převezl i včelstva a další rok jsem pálil stanoviště na víc jak 50%kliniku.
> Včelař od kterého jsem včely dostal, včely pozitivní na spory neměl,
> vyšetření v lab. neprokázalo nic a další roky v ochranném pásmu tento
> včelař prošel bez úhony. Včely slabé nebyly, i podle tvrzení veterináře při
> prohlídce, dílo v podstatě max. dvě sezony, varroáza pod kontrolou a nějaké
> příznaky jiných nemocí neprůkazné.
> Tak můžete mi Pepane říct, co jsem udělal špatně a jestli mor se dostal do
> mých včelstev z povětří? Docela přesně chápu co Gusto měl na mysli.
>
>
>

Kde je matečník umístěn
uprostřed rámku = nouzový matečník
Na okraji rámku = tichá výměna
naspod = rojení
nejspíš teť půjde o nouzi

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: b?eznov? tich? v?m?na
> Datum: 24.3.2012 14:28:02
> ----------------------------------------
> Dobrý den vážení přátelé včelaři,při dnešní prohlídce jsem u jednoho
> vcelstva našel jednu zakladenou misku a jeden matečník těsně před
> zavíčkováním. Včelstvo má dvouletou matku je slabší,obsedá 7 rámků míry
> 39x24 má 2 rámky plodu všeho stáří a tak 200 buněk již zavíčkované
> trubčiny.Může se jednat o tichou výměnu? Setkal se s tím někdo z vás tak
> brzy?
>
>
>

Dobrý den vážení přátelé včelaři,při dnešní prohlídce jsem u jednoho vcelstva našel jednu zakladenou misku a jeden matečník těsně před zavíčkováním. Včelstvo má dvouletou matku je slabší,obsedá 7 rámků míry 39x24 má 2 rámky plodu všeho stáří a tak 200 buněk již zavíčkované trubčiny.Může se jednat o tichou výměnu? Setkal se s tím někdo z vás tak brzy?

právě ta cesta přes trubce a krmičky jezřejmě nejkratší a nedochází tak ke značnému ředění a tlaku.
Čert ví jak to vlastně je.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 24.3.2012 11:37:09
> ----------------------------------------
> Nojo, ale teorie rozšiřování moru zalétáváním trubců zase odporuje teorii,
> která říká, že zdravá včelstva se dokáží s menším množstvím donesených spor
> neboli s určitým malým infekčním tlakem moru plodu vyrovnat. Kolik spor
> moru může jeden takový trubec přenést?
>
>
>
> _ > Tak můžete mi Pepane říct, co jsem udělal špatně a jestli mor se
> dostal do
> > mých včelstev z povětří? Docela přesně chápu co Gusto měl na mysli. _
>
> Já typuji někde v doletu v blízkosti v nějakém stromě nebo nějaké staré
> stavbě atd dutinu s voštím a možná i zásobami roje uhynulého na mor. Může
> to klidně být dutina jen o objemu pár litrů v běžném trochu starším
> produkčním lese, tudíž velice obtížně zjistitelná. Už jsem takové dutiny s
> voštím po rojích viděl.
> První rok to nově dovezené včelky našly a vyloupily buňky se sladinou,
> které tam byly, potom se postarali zavíječi nebo možná v zimě nějaký datel
> a zbytky už nejsou pro pátračky sladiny atraktivní. Takže se mor nešíří.
> Dokud tu dutinu nenajde zase další roj a nenakazí se zbytky po předchozím
> roji.....
>
>
>

Nojo, ale teorie rozšiřování moru zalétáváním trubců zase odporuje teorii, která říká, že zdravá včelstva se dokáží s menším množstvím donesených spor neboli s určitým malým infekčním tlakem moru plodu vyrovnat. Kolik spor moru může jeden takový trubec přenést?

> Tak můžete mi Pepane říct, co jsem udělal špatně a jestli mor se dostal do
> mých včelstev z povětří? Docela přesně chápu co Gusto měl na mysli.

Nic si neudělal špatně.
To je právě asi ten případ který potvrzuje tu novu teorii o přenosu moru zalétácajícími trubci. Pokud by se ji podařilo ovšem potvrdit, tak vlastně, podle slov známého veterináře, by všechna ta opatření 5 km ochranných pásem byla k ničemu, protože zalétávání trubců je potvrzeno na mnohem delší vzdálenosti. Zrovna tak jsi vlastně vyloučil teorii o přenosu ze starých úlů a zařízení. To všechno zase potvrzuje, že o přenosu nic nevíme a jen se o jeho spůsobu dohadujeme. Proto nám ovšem nezbývává se všech preventivních doporučení nadále držet i když nám mohou připadat středověká. Nadále nám zbývá jen doufat že se brzy podaří způsob přenosu přece jen objasnit a pak bude možné i lépe nastavit prevenci. Já jen zatím té teorii o přenosu z loupeží a ze starých úlů moc nevěřím. Ta nová teorie se mi zdá logičtější a věrohodnější. Ovšem, než se potvrdí nebo vyvrátí, bude to trvat hezkou řádku let. Zřejmě se toho ani nedožiji.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 23.3.2012 19:33:27
> ----------------------------------------
> Začal jsem včelařit, vyrobil jsem si nové úly, nakoupil nové pomůcky a
> dostal včely od místního včelaře, smetenec. Po roce jsem se stěhoval a
> převezl i včelstva a další rok jsem pálil stanoviště na víc jak 50%kliniku.
> Včelař od kterého jsem včely dostal, včely pozitivní na spory neměl,
> vyšetření v lab. neprokázalo nic a další roky v ochranném pásmu tento
> včelař prošel bez úhony. Včely slabé nebyly, i podle tvrzení veterináře při
> prohlídce, dílo v podstatě max. dvě sezony, varroáza pod kontrolou a nějaké
> příznaky jiných nemocí neprůkazné.
> Tak můžete mi Pepane říct, co jsem udělal špatně a jestli mor se dostal do
> mých včelstev z povětří? Docela přesně chápu co Gusto měl na mysli.
>
>
>

Začal jsem včelařit, vyrobil jsem si nové úly, nakoupil nové pomůcky a dostal včely od místního včelaře, smetenec. Po roce jsem se stěhoval a převezl i včelstva a další rok jsem pálil stanoviště na víc jak 50%kliniku. Včelař od kterého jsem včely dostal, včely pozitivní na spory neměl, vyšetření v lab. neprokázalo nic a další roky v ochranném pásmu tento včelař prošel bez úhony. Včely slabé nebyly, i podle tvrzení veterináře při prohlídce, dílo v podstatě max. dvě sezony, varroáza pod kontrolou a nějaké příznaky jiných nemocí neprůkazné.
Tak můžete mi Pepane říct, co jsem udělal špatně a jestli mor se dostal do mých včelstev z povětří? Docela přesně chápu co Gusto měl na mysli.

Já se neurážím. Zřejmě si asi jazykově nerozumíme, ale já to chápu tak jak píši.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 23.3.2012 15:37:41
> ----------------------------------------
> :-) pane Mensiku,ja v podstate s vasimi myslienkami suhlasim,len v tomto
> pripade mam pocit ze ja o koze a vy o voze..snad to ini vcelari
> chapu..neurazte sa prosim..
>
>
>

:-) pane Mensiku,ja v podstate s vasimi myslienkami suhlasim,len v tomto pripade mam pocit ze ja o koze a vy o voze..snad to ini vcelari chapu..neurazte sa prosim..

1) Já se kolem včel pohybuji již 50 let Za tu dobu jsem viděl velké množství padlých včelstev a padlá včelstva kterým zůstaly zásoby byla vždy zdravá a silná včelstva kterým se v zimě podařilo oddělit se od zásob. Kolabující včelstva byla vždy bez nich. Taky jsem viděl velmi slabá s velkými zásobami ale přesto je sousední včely nevylupovaly.
2) A taky jsem viděl a to chvála Bohu ne u sebe velmi silná včelstva u pečlivého včelaře pálit na mor. Ty však v žádném případě nebyly na pokraji kolapsu.
3) Je třeba si také uvědomit, že každé i sebelépe vypadající a ošetřované včelstvo v sobě nese nespočet zárodků různých chorob, pod prahem propuknutí, a nikdo z nás neví co některý z nich může prudce nastartovat. My jen můžeme se snažit je jen v tom podprahovém stavu udržet. Je to však jen snažení z našeho pohledu, avšak, jestli může být účinné je otázkou. Již mnohokrát se nakonec ukázalo, že všechno je vlastně jinak.
4) Mně se někdy zdá, že právě v našem oboru se takových omylů traduje příliš mnoho. Hodně často se tady někteří diskutéři odvolávají na pravdy i z více jak 50 let staré literatury. Je sice výborné ji znát ale s jejím aplikováním již mohou být potíže.
5) Tím vším chci říct, vždy hledejme příčinu u sebe a ne u souseda, či někde jinde. Já osobně se to snažím tak vždy dělat.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 22.3.2012 17:44:24
> ----------------------------------------
> .takze este raz pre pepana...nieje pravda,ze vcelstvo nakazene morom nema
> v uli med...a ked to vcelstvo padne na nieco ine(napr.var
> oa)skor nez na ten mor,tak tie jeho nakazene zasoby si rozvlacia vcelstva
> aj zo vzdialenejsich stanovist..Kde som pisal o tom ze z mrtveho vcelstva
> sa siri varoa ?!?!....este vysvetlenie -vcelstva s klinikou= vcelstva s
> klinickymi priznakmi moru..som netusil ze ten vyraz ti bude neznamy..Ten
> moj prispevok sa mi zda tak polopate napisany...jedine ze by ti tie jabka a
> hrusky uz zacali kvasit :-). (nic v zlom)
>
>
>

Já jsem letos, stejně jako jiné roky, dělal nátěr plus k tomu ihned večer fumigaci.
Fakt je ale, že jsem žádný tištěný návod už několik let neviděl.

Na včerejší schůzi ZO jsem se dozvěděl, že existuje jakási tištěná metodika, kde se praví, že při ošetření plodu nátěrem plodu se současná fumigace provádí až týden po tomto nátěru.
Zajímal by mne původ této informace a její autor. Dále bych rád připoměl, že domácí tvořivost v úpravě metodik se může řádně vymstít - pokud v zimě při vyšetření měli byly desítky roztočů, je předpoklad, že při nesprávném jarním ošetření může včelstvo padnout už během sezóny a poškození se pak mohou soudně hojit na původci změny metodiky.
Pepa

U nás v ZO (severní předhůří Beskyd) podle všeho bez nadměrných úhynů. Ale slyšel jsem, že asi 15 kilometrů daleko odtuď, u Odry, zaznamenal velký úhyn jeden včelař, dokonce učitel včelařství.

..takze este raz pre pepana...nieje pravda,ze vcelstvo nakazene morom nema v uli med...a ked to vcelstvo padne na nieco ine(napr.var
oa)skor nez na ten mor,tak tie jeho nakazene zasoby si rozvlacia vcelstva aj zo vzdialenejsich stanovist..Kde som pisal o tom ze z mrtveho vcelstva sa siri varoa ?!?!....este vysvetlenie -vcelstva s klinikou= vcelstva s klinickymi priznakmi moru..som netusil ze ten vyraz ti bude neznamy..Ten moj prispevok sa mi zda tak polopate napisany...jedine ze by ti tie jabka a hrusky uz zacali kvasit :-). (nic v zlom)

http://brnensky.denik.cz/z-regionu/v-regionu-uhynuly-stovky-vcelstev-nejvetsi-ztraty-pocitaji-na-boskovicku-2012032.html

To pmícháš hrušky s jabkama my se bavíme o moru Padneli včelstvo na varoázu tak se z něj nešíří mor a ani na jaře ta varoáza, kleštíci pomřeli hladem.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 12.3.2012 16:27:36
> ----------------------------------------
> dovolim si oponovat co sa tyka tych lupezi a tvrdenia ze zasoby nema kto
> nanosit...viackrat som ako hliadkar objavil stredne silne vcelstva na jesen
> s klinikou,ktore mali dostatok medu nanoseneho,a boli schopne prezit
> zimu..stacilo aby taketo vcelstvo padlo na kliestika a na jar by bol ich
> med rozvlaceny snad do vsetkych ulov v okoli..to plati aj o rojoch v
> roznych dutinach..som presvedceny ze lupeze su tym naj faktorom pri
> zavleceni moru na vcelnicu(samozrejme ak vynecham kupu a dovoz morom
> nakazenych vcelstiev..).. co sa tyka rozvlecenia na vlastnej vcelnici medzi
> vcelstvami tak mednikove plasty ak koluju medzi vcelstvami a davanie
> odvieckovancov na vylizanie..a samozrejme aj to co napisal KaJi predomnou..
>
>
>