Včelařská konference

Pane Stonjek jste kretén.

Karle,
když jsem před týdnem při jarní prohlídce viděl včelstva, co přečkala
zimu, docela jsem obávám rojení. úly s 5-6 NN jsou nabušené včelami,
plodují a nosí zásoby o 106. Asi budu dělat celonástavkové odělky, abych
jim pustil žilou.

Milan Čáp

Dne 30.3.2012 15:14, KaJi napsal(a):
> O něčem veselejším než brouci :-)
> -------
>
> Tak koukám na předpověď, a zdá se mi dobrá. Příroda se vracíé k normálu a
> nepoletí jak splašená.
> Včely dostaly pěknou forsáž, tři týdny tepla, celý jeden cyklus. Já už měl
> před třemi týdny v některých i 5 rámků zav. plodu (tedy v polovině rámků na
> straně u česna). Vajíčka začaly matky sázet po řádkách, takže ta by nyní
> měla začít vybíhat.
> Zásob spousta - melecitoza z loňska - a pylu taky dost.
> takže jsme zvědavý, jak se začnou úly plnit.
>
> A co u vás?
>

To víš že ano. Klesická tichá výměna.

pepan
-------------
Nie, z matečníka v trudicovom včelstve sa matka nevyliahne lebo v úli sa nenachádza oplodnené vajíčko – larva. Je to matečník na neoplodnenom vajíčku, na trúďom.

Ten kouř tam není důležitý ale důležitá je ta teplota na Ryclé odpaření léčiva Ten kouř je jen vedlejším produktem toho hoření knotu.

pepan


---------
Ten kouř tam je teď podle mě důvodem pěkné účinnosti.

Foukám to tam při otevřených čensech, vyběhne všemi kouty ven. A to co je uvnitř s etam pěkně drží, když odcházím ze stanoviště, tak to tam ještě vaklá, včely nasraně hučí a snaží se jej vyvětrat ven. Takže se domnívám, že právě ta ventilace kouře zajistí jeho přístup k většině včel. A rozvolní chomáč.


ALe jinak je to asi pravda. Znám včelařku, která zdědila po tátovi udělátko. Keramické tělísko na tyčce, okolo něho namotaná azbeztová šnůra, na to se nakape Varidol 2 kapky, strčí ze zadu do podmetu a na dráty se připojí baterka.
Včely se rozhučí, takže je zřejmé že stačí asi jen ty dvě kapky bez kouře. A roztoči padají a včely tady už 25 let jsou.


Karel

O něčem veselejším než brouci :-)
-------

Tak koukám na předpověď, a zdá se mi dobrá. Příroda se vracíé k normálu a nepoletí jak splašená.
Včely dostaly pěknou forsáž, tři týdny tepla, celý jeden cyklus. Já už měl před třemi týdny v některých i 5 rámků zav. plodu (tedy v polovině rámků na straně u česna). Vajíčka začaly matky sázet po řádkách, takže ta by nyní měla začít vybíhat.
Zásob spousta - melecitoza z loňska - a pylu taky dost.
takže jsme zvědavý, jak se začnou úly plnit.

A co u vás?

To víš že ano. Klesická tichá výměna.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Matka?
> Datum: 30.3.2012 14:57:31
> ----------------------------------------
> Pri kontrole som zistil, že nemajú žiaden plod, ale asi 50 zaviečkovanej
> trubčiny a 2 zaviečkované matečníky.
>
> Vyliahli by sa matky
>
>
>

Ten kouř tam není důležitý ale důležitá je ta teplota na Ryclé odpaření léčiva Ten kouř je jen vedlejším produktem toho hoření knotu.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fumigace
> Datum: 30.3.2012 14:53:40
> ----------------------------------------
> Další problém vidím v tom, jak velký vnitřní objem úlu fumigujeme. Jeden
> ...
>
> ------
> Metodika musela být úplně blbovzdorná a pro všechny možné tehdejší úly.
> Takže to bylo jistě násobeno nějakým bezpečnostním koeficientem - třeba 3
> :-)
>
> Podle mě není problém málo kapek - Varidolu, ale málo kouře.
>
> Když místo papírku udělám "kouř z oleje" tak mi podle všeho stačí 1-2 kapky
> na několikanástavkový úl. Ta látka je dost účinná, takže stačí když se jí
> jen snad "molekula" dostane k roztoči. Problém je rozptýlit ji tak, aby se
> dostala ke každému roztoči.
>
> S těmi připomínkami/otázkami se plně ztotožňuji a skutečně nástavkové úly
> současná metodika nevzala na vědomní. Ani při dávkování, ani při vyšetření
> měli. Kdo se podíval teď na jaře mezi nástavky na loučky rámků, tak mu to
> musí být jasné.
> A ometání plástů a louček ve spodnícjh naástavcích společně s podložkou v
> metodice opravdu není :-)
>
> Karel
>
>
>

Pri kontrole som zistil, že nemajú žiaden plod, ale asi 50 zaviečkovanej trubčiny a 2 zaviečkované matečníky.

Vyliahli by sa matky

Pri kontrole som zistil, že nemajú žiaden plod, ale asi 50 zaviečkovanej trubčiny a 2 zaviečkované matečníky.

Vyliahli by sa matky

Další problém vidím v tom, jak velký vnitřní objem úlu fumigujeme. Jeden ....

------
Metodika musela být úplně blbovzdorná a pro všechny možné tehdejší úly.
Takže to bylo jistě násobeno nějakým bezpečnostním koeficientem - třeba 3 :-)

Podle mě není problém málo kapek - Varidolu, ale málo kouře.

Když místo papírku udělám "kouř z oleje" tak mi podle všeho stačí 1-2 kapky na několikanástavkový úl. Ta látka je dost účinná, takže stačí když se jí jen snad "molekula" dostane k roztoči. Problém je rozptýlit ji tak, aby se dostala ke každému roztoči.

S těmi připomínkami/otázkami se plně ztotožňuji a skutečně nástavkové úly současná metodika nevzala na vědomní. Ani při dávkování, ani při vyšetření měli. Kdo se podíval teď na jaře mezi nástavky na loučky rámků, tak mu to musí být jasné.
A ometání plástů a louček ve spodnícjh naástavcích společně s podložkou v metodice opravdu není :-)

Karel

Je to tak, 2 kapky na nástavek adamcovy míry. Na větší rámky je to nutné přepočítat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fumigace
> Datum: 30.3.2012 14:32:30
> ----------------------------------------
> Další problém vidím v tom, jak velký vnitřní objem úlu fumigujeme. Jeden,
> dva, tři a více nástavků (např. 39x24), k tomu ještě vysoký podmet. Je
> zřejmé, že optimální účinnost léčení by měla být při určité koncentraci
> amitrázu v ovzduší úlu. Není to jednoznačně stanoveno. Při dotazu na tuto
> problematiku se dostávají neurčité odpovědi. Jako: dodržuj předepsanou
> metodiku léčení. Je to jedno, stanovená metodika je předimenzována. Je to
> jedno, včely si amitráz přitáhnou elektrostatickém náboji na tělíčku. Podle
> obsednutých nástavků včelami a to: 2 kapky Varidolu na jeden nástavek, 4
> kapky na 2 nástavky, atd. Tak jak je to tedy?. H.
>
>
>

Další problém vidím v tom, jak velký vnitřní objem úlu fumigujeme. Jeden, dva, tři a více nástavků (např. 39x24), k tomu ještě vysoký podmet. Je zřejmé, že optimální účinnost léčení by měla být při určité koncentraci amitrázu v ovzduší úlu. Není to jednoznačně stanoveno. Při dotazu na tuto problematiku se dostávají neurčité odpovědi. Jako: dodržuj předepsanou metodiku léčení. Je to jedno, stanovená metodika je předimenzována. Je to jedno, včely si amitráz přitáhnou elektrostatickém náboji na tělíčku. Podle obsednutých nástavků včelami a to: 2 kapky Varidolu na jeden nástavek, 4 kapky na 2 nástavky, atd. Tak jak je to tedy?. H.

Pane Menšík, asi jsem to popsal málo srozumitelně, pokusím se o nápravu:
> Nesměšuj gabon s fumigací ...
Nesměšuji, jen jsem psal, že publikované problémy (snížená účinnost) jsou
při aplikaci pomocí kontaktních nosičů (údajně i s účinnou látkou amitraz) a
nejsou publikovány při aplikaci fumigací.

"> 1) Amitraz - jak je to s jeho rozkladem působením vlhkosti a kyslíku (čas,
> sloučeniny)?
> 2) Jaký má vliv nosič na bod 1) = druh oleje?
> 3) Jaký má vliv vlhkost pásku a doba mezi nakapáním a zapálením?
> 4) Jaký, pokud nějaký, vliv na směs olej+amitraz má dusičnan v pásku?
> 5) Byly pokusy s fumigací jiným léčivem naž amitrazem?"

Jednoduché otázky, ale složité odpovědi. Jedná se o komplexní jevy, na které má vliv obrovské množství věcí.

Obecně fumigace podle mých znalostí funguje tak, že nakapaný olej s léčivem se 1 - 2 milimetry nad žhavou zónou pásku odpařuje a tím s sebou strhává léčivo. Ve vzduchu se potom částice oleje a léčiva jednak vzájemně zase spojují, jednak nabalují na kouř. Když se pásek nechá nakapaný dlouho, tak je tam potom méně oleje a léčivo se spíš vypařuje samo vysoku teplotou než aby bylo strháváno vypařovaným olejem. Takže záleží na bodu varu příslušného oleje a potom na smísitelnosti a povrchovém napětí oleje, léčiva a toho papírového nosiče a dusičnanu, jestli se léčivo někde na koncích papírových vláken třeba nekoncentruje a potom odpařuje nerovnoměrně.

Co se týká rozkladu amitrazu, obsahuje, jestli si dobře pamatuji v cyklu dusík a nějaké kyslíky, a tudíž je to částečně polární sloučenina, která se může rozložit působením intů vody H+ a OH- . Ale jak rychle..... Každopádně ta rychlost rozkladu bude velmi ovlivnitelná dalšími příměsemi ve vlhkosti, třeba oxidů dusíku a síry ve znečištěném ovzduší nebo z hořícího knotu...

Každopádně praxe prokázala, že fumigace bez problému funguje a že ta metoda je i dostatečně robustní. Neboli že není problém nakapat léčivo a zapálit knot třeba až po půlhodině nebo i po delší době nebo fumigovat při vlhčím počasí nebo s léčivem z dlouho otevřené lahvičky

>>>Moje doměnka je, že léčivo by mělo být rozplýleno
> v co největší ploše pásku. Toho lze dosáhnout, pokud bude pásek co nejsušší
> a je dostatek času na rozptýlení nosiče-oleje s léčivem. Podle mého názoru,
> prodloužení doby mezi nakapáním a zapálením má pozitivní vliv na účinost
> léčiva, protože se odpařuje pomaleji a déle. Takže podle mne mít pokapáno z
> minulého dne (týdne?) v uzavřené sklenici asi není na závadu.<<<<

Budeli léčivo rozptýleno po pásku dojde asi k jeho spalování a ne k rázovému odpaření, což je právě žádoucí.
Právě pomalé působení v malých dávkách vede k rezistenci.

>>> Zatím vždy, když jsem někde četl o nízké účinnosti léčiva, vždy se
jednalo o napuštěné kontaktní pásky ať do česna, na dno, nebo mezi plásty
(např. Gabon).<<<

Nesměšuj gabon s fumigací tam jde o kontak s léčivem a jeho přenos do buněk s plodem. Kdežto fumigace = plynování celého prostoru.

>>> Často čteme, že oddělky jsou odolnější VD. Není to například tím, že po
> jejich vytvoření, v bezplodovém období byly ošetřeny nějakým léčivem (Gabon,
> fumigace, KM) jejichž aktivita pokračuje ještě nějakou dobu? Jako příklad
> bych uvedl KM a její přetrvání v porézních materiálech (například košilkách
> v souších)<<<

Nejsou vůbec odolnější jen vlastně bylo přerušeno plodování todíž i rozmnožování kleštíka. Stejného efektu dosáhneme použitím KM v jakém koliv odpařovači, nebo pomocí gabonu ve včelstvu. Tady je zase žádoucí dlouhodobější působení v řádu dní až týdnů

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
> Předmět: Fumigace
> Datum: 30.3.2012 09:09:35
> ----------------------------------------
> Pepan:To již ani nemluvím o praktikách kdy se rozdávají pokapané pásky.
>
> Jsem přesvědčený o tom, že fumigace je nejúčinější využití léčiva. Když
> už do úlu jakoukoli chemii dát ...(chci, musím, zkouším, vhodné slovo si
> prosím doplňte), měl bych jí tam dát "optimální" množství. Ne málo, protože
> počet přeživších VD je velký a je nebezpečí rezistence na léčivo. Přiíliš
> mnoho je také nesprávné řešení, v tom se mnou asi bude souhlasit snad každý.
> Jsou zdánlivě banální otázky, přesto si myslím, že důležité. Na některé
> lze nalézt nějaké odpovědi, ale často odpovědi protichůdné. Protože hobby
> včelaři jsou profesonálové v různých profesích, předem děkuji za jakékoli
> odpovědi na své dotazy. A samozřejmě i za doplnění dotazů dalších.
> 1) Amitraz - jak je to s jeho rozkladem působením vlhkosti a kyslíku (čas,
> sloučeniny)?
> 2) Jaký má vliv nosič na bod 1) = druh oleje?
> 3) Jaký má vliv vlhkost pásku a doba mezi nakapáním a zapálením?
> 4) Jaký, pokud nějaký, vliv na směs olej+amitraz má dusičnan v pásku?
> 5) Byly pokusy s fumigací jiným léčivem naž amitrazem?
>
> A teď, proč to píšu. Moje doměnka je, že léčivo by mělo být rozplýleno
> v co největší ploše pásku. Toho lze dosáhnout, pokud bude pásek co nejsušší
> a je dostatek času na rozptýlení nosiče-oleje s léčivem. Podle mého názoru,
> prodloužení doby mezi nakapáním a zapálením má pozitivní vliv na účinost
> léčiva, protože se odpařuje pomaleji a déle. Takže podle mne mít pokapáno z
> minulého dne (týdne?) v uzavřené sklenici asi není na závadu.
>
> Zatím vždy, když jsem někde četl o nízké účinnosti léčiva, vždy se
> jednalo o napuštěné kontaktní pásky ať do česna, na dno, nebo mezi plásty
> (např. Gabon).
> Často čteme, že oddělky jsou odolnější VD. Není to například tím, že po
> jejich vytvoření, v bezplodovém období byly ošetřeny nějakým léčivem (Gabon,
> fumigace, KM) jejichž aktivita pokračuje ještě nějakou dobu? Jako příklad
> bych uvedl KM a její přetrvání v porézních materiálech (například košilkách
> v souších)
> Vašek
>
>
>
>
>

Pepan:To již ani nemluvím o praktikách kdy se rozdávají pokapané pásky.

Jsem přesvědčený o tom, že fumigace je nejúčinější využití léčiva. Když
už do úlu jakoukoli chemii dát ...(chci, musím, zkouším, vhodné slovo si
prosím doplňte), měl bych jí tam dát "optimální" množství. Ne málo, protože
počet přeživších VD je velký a je nebezpečí rezistence na léčivo. Přiíliš
mnoho je také nesprávné řešení, v tom se mnou asi bude souhlasit snad každý.
Jsou zdánlivě banální otázky, přesto si myslím, že důležité. Na některé
lze nalézt nějaké odpovědi, ale často odpovědi protichůdné. Protože hobby
včelaři jsou profesonálové v různých profesích, předem děkuji za jakékoli
odpovědi na své dotazy. A samozřejmě i za doplnění dotazů dalších.
1) Amitraz - jak je to s jeho rozkladem působením vlhkosti a kyslíku (čas,
sloučeniny)?
2) Jaký má vliv nosič na bod 1) = druh oleje?
3) Jaký má vliv vlhkost pásku a doba mezi nakapáním a zapálením?
4) Jaký, pokud nějaký, vliv na směs olej+amitraz má dusičnan v pásku?
5) Byly pokusy s fumigací jiným léčivem naž amitrazem?

A teď, proč to píšu. Moje doměnka je, že léčivo by mělo být rozplýleno
v co největší ploše pásku. Toho lze dosáhnout, pokud bude pásek co nejsušší
a je dostatek času na rozptýlení nosiče-oleje s léčivem. Podle mého názoru,
prodloužení doby mezi nakapáním a zapálením má pozitivní vliv na účinost
léčiva, protože se odpařuje pomaleji a déle. Takže podle mne mít pokapáno z
minulého dne (týdne?) v uzavřené sklenici asi není na závadu.

Zatím vždy, když jsem někde četl o nízké účinnosti léčiva, vždy se
jednalo o napuštěné kontaktní pásky ať do česna, na dno, nebo mezi plásty
(např. Gabon).
Často čteme, že oddělky jsou odolnější VD. Není to například tím, že po
jejich vytvoření, v bezplodovém období byly ošetřeny nějakým léčivem (Gabon,
fumigace, KM) jejichž aktivita pokračuje ještě nějakou dobu? Jako příklad
bych uvedl KM a její přetrvání v porézních materiálech (například košilkách
v souších)
Vašek

Ještě bych k tomu dodal. Každá zavíčkovaná včela je potencioální portavou pro kleštíka. Z toho pak vyplívá čím mohutnšjší včelstvo vybudujeme tak jsme mu zároveň poskytli více potravy. Taký včelař se pak stává jeho chovatelem. Proč na původní všelstvech nedochází ke kolapsu? protože tyto včely se 2 x ročně stěhují a nikdy nedosahují takových počtů jako ty naše. A tady je klíč k prevenci.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Pro pana Stonjeka
> Datum: 30.3.2012 07:29:39
> ----------------------------------------
> Podle mně je "kutilské" šlechtění včelstev přímo na odolnost proti varaóze
> nesmysl a víceméně zbytečné. Není zaručena ani pořádně početná genetická
> základna pro výběr ani nějaká solidní metoda výběru. A ve výsledku to bude
> jen ztracený čas.
>
> Pročpak asi mají ti "dědkové z vesnic, co jim neustále ulétávají ty údajně
> nakažené roje" a na které furt nadáváte, stále nějaké včely, ze kterých
> mohou ty roje vylétávat? A vám vychcípávají celé chovy? Proč třeba u nás,
> kousek ode mně, vymřel téměř celý chov právě jen učiteli včelařství? A
> ostatní mají úhyny v normě, aspoň co já vím, protože nemám úplný přehled?
>
> Protože ty včely nehoblují za každou cenu za co nejsilnější včelstva a za
> co největší výnosy medu! Protože ty včely prostě nechávají žít, nešťourají
> do nich a nevyměnují matku, když zrovna přinesou trochu míň medu nebo když
> dají při prohlídce o 5 žihadel víc než sousední včelstvo.
>
> Tak prostě chovejte včely a nezkoušejte z nich dělat mašiny na výrobu medu.
> Včely a technologie přizpůsobené místním podmínkám a chov mít příslušné
> geneticky variabilní.
> Žádný nákup jakési zázračné matky kdovíodkudkoliv, o které není známo,
> podle jakých kritérií byl ten chov po desetiletí vybírán a jak moc je
> přešlechtěn , a potom nacpání jejich dcer do všech úlů.
> A odolnost proti varaóze potom přijde sama, stejně jako je mají odolné ti
> dědkové.
>
>
>

Podívejte se na graf http://www.mojevcely.eu/clanky/varrooza/biologie-klestika/ asnd nejlépe pochopíte Prč je nejlepší okamžitě po sundání medníků zakročit Když vemete 90% účinnost tak z grafu si snadno odhadnete kolik vám po léčení v danou dobu zůstane živých samiček.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 30.3.2012 07:23:35
> ----------------------------------------
> Ahoj Karle,
> v tom co jsi napsal je hodně pravdy, měl bych jednu otázku s tím
> související.. odkud se podle Tebe berou roztoči na jaře, když jsi říkal, že
> se množí jen pomalu? Nad tím dlouho přemýšlím a nic kloudného jsem
> nevymyslel. Nechce se mně totiž věřit, že by neošetřená včelstva/roje
> přežily do jara a že by bylo až tolik včelařů, kteří léčí tak špatně, že
> jim přežije moc roztočů. Co si o tom myslíš? Znám totiž např. organizaci,
> kde opravdu léčí poctivě aerosolem komisionelně a přesto mají roztočů na
> rozdávání...
> Máte někdo informace o přežívajících zalétlých rojích do jara? Osobně jsem
> pár rojů v zimě našel,ale nic se jara nedožilo.
> Radek
>
> ---------
> Radku já to co vím, vím z okruhu lidí kolem VMS. Tohle je na Brońka Grunu,
> Pavla Holuba - ten právě na VMS v Brně ukazoval upravený graf pro
> monitoring - vypustil tam právě jaro - a další všeobecně známí, nebudu dál
> vypisovat.
> Byl tu i Dr.Kašpar z Dolu na přednášce a taky to zmínil.
>
> Já to beru jako fakt. Vysvětlení prč s ena jaře množí pomalu je i
> biologické - roztoč žije nomrálně týdny, přes zimu musí vydržet měsíce a
> důchodkyně se rozmnožují pomalu. .-)
>
>
> Kde se berou pak roztoči? Tady přispěji svoji trošku šílůenou teorií, ale
> čím šílenější, tím nás donutí se nad tím lépe zamyslet.
>
> Jeden faktor - zimní vyšetření měli - okrádá nás (právě spolu s
> funkcionáři, co chtějí mít měl co nejdřív na stole a odeslanou - o dobu
> vhodnou k ošetření. O Vánoce a pozdní zimu - tedy období kdy se dá účinně
> zasáhnout.
>
> Druhý faktor - aerosol - kolapsy začínají v době jejich největšího
> rozšíření. Divné co?
> Dřív si musel každý skutečně léčit dobře a pokud ne, tak mu ty včely mohly
> odejít už na jaře a leckdy nepřečkaly zimu.
>
> Teď mu tam dorazí komando a jendou mu to účinně ošetří.
> Může tam mít mnoho set, či tisíce VD, takže mu jich tam dost desítek ai
> stovek přežije. I kdyby odebzdal vzroek měli, tak je to v pohodě, protože
> laborka má úspěšnost tak 50%. I když jsem teď četl že někomu z 35VD uděllai
> desetkrát vyšší číslo .-)
> A jednou ošetřené včelstvo v zimě - to je normální postup který by s jarním
> a hlavně letním ošetřením mohlo fungovat.
> A bez něj nám to začne jít v sezoně do kytek, něco dožije zimy, zbytek se
> rozšíří po okolí.
>
> V tvůj obor prodělal podobou zkušenost s antibiotiky. Ohromně účinné a tak
> se na další věci začalo mnohde kašlat - na kterých to v předpenicilínové
> době stálo. A lidi na to začali taky kašlat, když jim doktor předepíše ten
> peniilín. Tak co prevence.
>
> Takže neříkám, že je to jen tímto, ale je to mnohofaktorová záležitost a
> nikdo to ani neanalyzuje.
> ALe teď jsem slyšel, že se rozpouští balík nalezený v NASA do kompresorů.
> A o měli - že je k ničemu - stačí se podívat na loňské hodnoty - nic
> nepredikovaly - a na letošní MVO SVS- stačí jim málo nul a už se plošně
> ošetřuje. Proč? To jsou mnajendou ta 3 zimní oštření málo účinná? Pokdu to
> nestačí na likvidaci loňské velké populace a někdo stále žije v představě
> že je VD třeba vybít na nulu - tak mohl nařídit dvakrát aeroslo a nemsuelo
> natírat. Na toto nepotřebuje nikdo žádnou křišťálovou kouli, stačilo se
> vloni kouknout párkrát na podložky.
>
> A kvůli měli se v zimě ošetřuje v období s plodem. A na zimním ošetření je
> to celé postavené. A tak to logicky nemůže fungovat.
>
> A jak letios v zimě plodovaly včely, Hklavně tam kde byly z léta oslavené a
> snažily se to dohonit. Leckde až do Vánoc.
>
> Karel
>
>
>

Pane doktore. Je dobře, že ten Váš článek vyjde, a sám za sebe mohu říci, že mi maďarský způsob léčení připadá rozumnější než náš.
Nemohu si ale odpustit poznámku, že mám pocit, že u nás se veškeré úhyny svádí na varroázu. Zimování na melecitóze, nosematóza, hlad, bezmatečnost, slabá včelstva, rušení myšmi apod. nikdo neeviduje. Klasika byla asi před těmi pěti lety, kdy spousta včelstev zmizela z úlů - tzv. syndrom zhroucení včelstev. Výzkumný ústav se naprosto jasně vyjádřil, že je to kvůli roztoči, moc dobře si vzpomínám na ohyzdné ilustrační fotografie ve Včelařství - a ejhle, v posledním čísle se píše, že ten syndrom je způsoben reakcí dvou látek, které samy o sobě včelám neškodí.Docela se mi vkrádá na mysl to, že Dol úmyslně tlačí na pilu, protože je výrobcem prostředků proti roztoči... A jak tu píše pan Karel, taky bych přijal vysvětlení, kde ti "dědkové" pořád berou ta špatně ošetřovaná včelstva...

Doufám, že se zase někdo nenastartuje když napíšu, že v článku, který možná vyjde následující měsíc o Maďarsku jsem o varoáze v Maďarsku napsal:
Varoáza je pod kontrolou. Dostačující je jedno ošetření v červenci a jedno v bezplodém období v zimě. Užívá se především amitraz. Organické kyseliny a další alternativní přípravky se téměř nepoužívají i když producenti rozličných přípravků inzerují v odborném tisku pravidelně.

To jen tak jako pozvánka k přečtení celého článku a k zamyšlení vzhledem k aktuální diskuzi. Podotýkám, že mají skoro dvojnásobnou hustotu zavčelení než my....
Radek

"Takže neříkám, že je to jen tímto, ale je to mnohofaktorová záležitost a nikdo to ani neanalyzuje. "

Podle mně je "kutilské" šlechtění včelstev přímo na odolnost proti varaóze nesmysl a víceméně zbytečné. Není zaručena ani pořádně početná genetická základna pro výběr ani nějaká solidní metoda výběru. A ve výsledku to bude jen ztracený čas.

Pročpak asi mají ti "dědkové z vesnic, co jim neustále ulétávají ty údajně nakažené roje" a na které furt nadáváte, stále nějaké včely, ze kterých mohou ty roje vylétávat? A vám vychcípávají celé chovy? Proč třeba u nás, kousek ode mně, vymřel téměř celý chov právě jen učiteli včelařství? A ostatní mají úhyny v normě, aspoň co já vím, protože nemám úplný přehled?

Protože ty včely nehoblují za každou cenu za co nejsilnější včelstva a za co největší výnosy medu! Protože ty včely prostě nechávají žít, nešťourají do nich a nevyměnují matku, když zrovna přinesou trochu míň medu nebo když dají při prohlídce o 5 žihadel víc než sousední včelstvo.

Tak prostě chovejte včely a nezkoušejte z nich dělat mašiny na výrobu medu. Včely a technologie přizpůsobené místním podmínkám a chov mít příslušné geneticky variabilní.
Žádný nákup jakési zázračné matky kdovíodkudkoliv, o které není známo, podle jakých kritérií byl ten chov po desetiletí vybírán a jak moc je přešlechtěn , a potom nacpání jejich dcer do všech úlů.
A odolnost proti varaóze potom přijde sama, stejně jako je mají odolné ti dědkové.

Ahoj Karle,
v tom co jsi napsal je hodně pravdy, měl bych jednu otázku s tím související.. odkud se podle Tebe berou roztoči na jaře, když jsi říkal, že se množí jen pomalu? Nad tím dlouho přemýšlím a nic kloudného jsem nevymyslel. Nechce se mně totiž věřit, že by neošetřená včelstva/roje přežily do jara a že by bylo až tolik včelařů, kteří léčí tak špatně, že jim přežije moc roztočů. Co si o tom myslíš? Znám totiž např. organizaci, kde opravdu léčí poctivě aerosolem komisionelně a přesto mají roztočů na rozdávání...
Máte někdo informace o přežívajících zalétlých rojích do jara? Osobně jsem pár rojů v zimě našel,ale nic se jara nedožilo.
Radek

---------
Radku já to co vím, vím z okruhu lidí kolem VMS. Tohle je na Brońka Grunu, Pavla Holuba - ten právě na VMS v Brně ukazoval upravený graf pro monitoring - vypustil tam právě jaro - a další všeobecně známí, nebudu dál vypisovat.
Byl tu i Dr.Kašpar z Dolu na přednášce a taky to zmínil.

Já to beru jako fakt. Vysvětlení prč s ena jaře množí pomalu je i biologické - roztoč žije nomrálně týdny, přes zimu musí vydržet měsíce a důchodkyně se rozmnožují pomalu. .-)


Kde se berou pak roztoči? Tady přispěji svoji trošku šílůenou teorií, ale čím šílenější, tím nás donutí se nad tím lépe zamyslet.

Jeden faktor - zimní vyšetření měli - okrádá nás (právě spolu s funkcionáři, co chtějí mít měl co nejdřív na stole a odeslanou - o dobu vhodnou k ošetření. O Vánoce a pozdní zimu - tedy období kdy se dá účinně zasáhnout.

Druhý faktor - aerosol - kolapsy začínají v době jejich největšího rozšíření. Divné co?
Dřív si musel každý skutečně léčit dobře a pokud ne, tak mu ty včely mohly odejít už na jaře a leckdy nepřečkaly zimu.

Teď mu tam dorazí komando a jendou mu to účinně ošetří.
Může tam mít mnoho set, či tisíce VD, takže mu jich tam dost desítek ai stovek přežije. I kdyby odebzdal vzroek měli, tak je to v pohodě, protože laborka má úspěšnost tak 50%. I když jsem teď četl že někomu z 35VD uděllai desetkrát vyšší číslo .-)
A jednou ošetřené včelstvo v zimě - to je normální postup který by s jarním a hlavně letním ošetřením mohlo fungovat.
A bez něj nám to začne jít v sezoně do kytek, něco dožije zimy, zbytek se rozšíří po okolí.

V tvůj obor prodělal podobou zkušenost s antibiotiky. Ohromně účinné a tak se na další věci začalo mnohde kašlat - na kterých to v předpenicilínové době stálo. A lidi na to začali taky kašlat, když jim doktor předepíše ten peniilín. Tak co prevence.

Takže neříkám, že je to jen tímto, ale je to mnohofaktorová záležitost a nikdo to ani neanalyzuje.
ALe teď jsem slyšel, že se rozpouští balík nalezený v NASA do kompresorů.
A o měli - že je k ničemu - stačí se podívat na loňské hodnoty - nic nepredikovaly - a na letošní MVO SVS- stačí jim málo nul a už se plošně ošetřuje. Proč? To jsou mnajendou ta 3 zimní oštření málo účinná? Pokdu to nestačí na likvidaci loňské velké populace a někdo stále žije v představě že je VD třeba vybít na nulu - tak mohl nařídit dvakrát aeroslo a nemsuelo natírat. Na toto nepotřebuje nikdo žádnou křišťálovou kouli, stačilo se vloni kouknout párkrát na podložky.

A kvůli měli se v zimě ošetřuje v období s plodem. A na zimním ošetření je to celé postavené. A tak to logicky nemůže fungovat.

A jak letios v zimě plodovaly včely, Hklavně tam kde byly z léta oslavené a snažily se to dohonit. Leckde až do Vánoc.

Karel

Bratře pklukovníku, já bych zcela bez důkazů řekl, že nejdůležitější ¨je hustota zavčelení. Včelstva osamělá jakoby se trochu bránit uměla. Viz moje opuštěná včelnice ale vzdáleně obklopená vesnicemi,teď dosti silně odvčelenými. Pozvala li si tedy PSNV smetákového odborníka, který včelaří někde mimo navíc ve státě s 10 x menším zavčelením na 1 km2, asi by jeho matky v našich převčelených vsích moc neuspěly. Také se domnívám,opět bez jakéhokoliv důkazu, že matky které budou nějakou varoatoleranci vykazovat o ní po přesunu jinam přijdou. Za pár let až odchovám několik generací matek si jich několik vyměním s Leošem Dvorským a hned budem vědět na čem jsme. Kdyby se to potvrdilo, tak je to, neumím to jinak nazvat, než neřešitelný průser. Ale to předbíháme a je to samé kdyby. Uvidíme!! Zdraví R. Stonjek

"Dost jsem toho o bilologii množení kleštíka načatl, ale to co uvádíte je v zásadním rozporu s publikovanými poznatky. Můžete upřesnit kde jste to četl, nebo kdo toto přednášel?
V opačném případě to musím považovat za nepodložené spekulace."

Dost jsem toho o bilologii množení kleštíka načatl, ale to co uvádíte je v zásadním rozporu s publikovanými poznatky. Můžete upřesnit kde jste to četl, nebo kdo toto přednášel?
V opačném případě to musím považovat za nepodložené spekulace.
B. Gruna

------------
Asi Broňku chodíš málo mezi včelaře.

To co tam slyšíš o varoáze a hlavěn o moru, to se nestčíš divit.

Dokonce to na těch schůzích přednášejí funkcionáři.
Někdy mi to přijde stejně absurdní jako kdyby kněží přednášeli o sexuální výchově.


Tohle je bludný kruh. Veterináři na SVS nemají nijak spec vzdělání ke včelám kromě prý jednoho zimního semestru včel.
Vyhlášky to perfektně hodí z nich na funkcionáře ČSV.

A běžný funkcionář? Na to že rozhodují o ošetřování někdy i mnoha tisíců včelstevL Ti nemají ani tu veterinu nebo nějaké vzdělání o nákazách včel? Natož zkoušky nějakého minima? Ale jak se bude postupovat na jejich okrese, to odhlasují z fleku.

Už je lepší pak zjišťovat, co se děje na úrovni důvěrníků.
Ty v lepším případě předávají dál ty zmatečné řeči co se dozvědí od funkcionářů.

Tak je zbytečné se divit skutečnému stavu. jen se divím, že s tímto stavem vládne všeobecná spokojenost.

Karel

Dost jsem toho o bilologii množení kleštíka načatl, ale to co uvádíte je v zásadním rozporu s publikovanými poznatky. Můžete upřesnit kde jste to četl, nebo kdo toto přednášel?
V opačném případě to musím považovat za nepodložené spekulace.
B. Gruna

R. Polášek napsal:
Bylo už dávno vyzkoumáno, že pokud je roztočů málo, samička nejdřív v buňce nechá vylíhnout samečka, a teprve potom samičku, kterou ten sameček oplodní. Takže se roztoči množí tempem nějak 1,4 za cyklus. A cyklus je jednou za měsíc.
Jak je roztočů dost, zalezou do buňky dva roztoči, jeden nechá vylíhnout samečka, druhý samičky, takže se množí tempem , pokud si to dobře pamatuji, až 4násobkem za cyklus.
Takže cyklus je nějak 1 - 1,4 - 2 - 4 - 8 - 16 - 40 - 160- 640 - 2560 - .....
Letos včely začaly plodovat po polovině února. Kde ve včelstvu přežilo okolo 8 roztočů a víc, což bylo určitě tehdy, když při aerosolu v prosinci byl ve včelách plod, včelstvo bez léčení do července , srpna určitě zkolabuje. Kde přežilo 1 - 2 roztočů, neboli počet roztočů byl předchozí fumigací snížen pod 100 ve včelstvu, potom 1 - 2 přeživší roztoči odpovídají uváděné účinnosti léčiva, včelstvo přežije bez jakéhokoliv léčení kyselinou i gabonem do další fumigace v říjnu. A cyklus se může opakovat.

Popsal jsem pouze situaci, v které jsem. Odělky , kromě těch Sedláčkových odešly všechny. Takže vím, že nic nevím, ale pro začátek to stačí. Teď musím předělat všechna dna pro snadnou diagnostiku, slavná varoadna nechci používat, žádné výhody v nich nevidím a počítat a počítat a vybírat. Zdraví R. S.

poznam par vcelarov,ktori u nas robia bond testy uz vela rokov..len nevedia ze sa to tak vola :-) a na jar nahanaju po chotari zufalo cudzie roje..tie daju na slnecnici nejaky med a pokracuje to zas bond testami :-) a tak dokola....ale teraz vazne-pred par rokmi som bol pozerat vcelnicu po zomrelom vcelarovi..bolo to na jar ,v predchadzajucom roku nebolo urcite robene ziadne osetrenie..z cca 30 rodin prezilo jedine,ale to bolo silne a vitalne,ziadny zobrak,co som bol prekvapeny..bolo to pred 17 rokmi,nenapadlo ma vtedy skusit z tohto vcelstva nieco rozchovavat,vlastne v tej dobe som o nejakych suvislostiach ohladom moznej varroaodolnosti nemal ani sajnu..

To jsem zapomněl napsat, že komisionálně jde dělat jen ten aerosol. Asi by to šlo i s gabonem protože tam již + - týden celkem nerozhoduje. Ohledně těch rojů vim o jedné zídce, kde v dutinách tvárnic jich již po léta přežívá několik ale nemohu potvrdit že jde o ty samy, neb to mohu vidět jen občas. avšak v okolí včelaři s nákazami nemají žádné potíže.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 29.3.2012 17:51:51
> ----------------------------------------
> Já nechci jmenovat, ale mnou zmíněná organizace dělá organizovaně aerosol a dělá
> ho dobře, tam se to co píšeš opravdu eliminuje. Spíš mně jde o to, jestli
> opravdu nemá někdo jiné poznatky stran přežívajících rojů.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> > Datum: 29.3.2012 17:42:48
> > ----------------------------------------
> > Radku opravdu si myslím že největší průser je právě v tom komisionelním
> léčení.
> >
> > Když se s ním má začínat nejdříve po 10/10 a poslední ošetření má být
> nejdříve
> > v půli prosince.
> > Je-li potřeba splnit podmínku složení komise nejméně, včelař ( který má
> > zaměstnání) + důvěrník, s venkovní teplotou 10°C, kdy je to potřeba
> dohodnout
> > alespoň týden dopředu. Vůbec si to neumím představit ani v nejdivočejším snu,
> že
> > by to šlo naplánovat pro celo ZO! Jsou roky kdy již koncem září začínají
> chodit
> > mrazy. Vůbec se pak nedivím , že to spolky hledí odbýt co nejdříve i když na
> to
> > není vhodný čas. Důsledkem je pak v zájmu vyhovění nařízení, odfláknuté a
> > dokonale zbabrané.léčení. Sám jsem si to zkusil po náhlém úmrtí 2 včelařů
> kdy
> > jsem léčení musel jako důvěrník dokončit u nich léčení sám. Prostě to nejde.
>
> > Jen samojediný včelař to dokáže vystihnou v ten pravý čas kdy je účinek
> > nejlepší.
> > Všechny ty doktorské teorie jsou tady k ničemu když není počasí. To již ani
> > nemluvím o praktikách kdy se rozdávají pokapané pásky. To je opravdu
> neskutečná
> > cipovina.
> >
> > Pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> > > Datum: 29.3.2012 15:29:24
> > > ----------------------------------------
> > > Ahoj Karle,
> > > v tom co jsi napsal je hodně pravdy, měl bych jednu otázku s tím
> > související..
> > > odkud se podle Tebe berou roztoči na jaře, když jsi říkal, že se množí jen
> > > pomalu? Nad tím dlouho přemýšlím a nic kloudného jsem nevymyslel. Nechce
> se
> > mně
> > > totiž věřit, že by neošetřená včelstva/roje přežily do jara a že by bylo
> až
> > > tolik včelařů, kteří léčí tak špatně, že jim přežije moc roztočů. Co si o
> tom
> > > myslíš? Znám totiž např. organizaci, kde opravdu léčí poctivě aerosolem
> > > komisionelně a přesto mají roztočů na rozdávání...
> > > Máte někdo informace o přežívajících zalétlých rojích do jara? Osobně
> jsem
> > pár
> > > rojů v zimě našel,ale nic se jara nedožilo.
> > > Radek
> > >
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > > > Předmět: Re: Pro pana Brennera
> > > > Datum: 29.3.2012 13:54:56
> > > > ----------------------------------------
> > > > Byl zde na přednášce velkovčelař a ošetřuje jen jednou v zimě varidolem
> s
> > > > vodním aerosolem (ale ne VAT) a pak to přes sezonu několikrát (asi 3x)
> > > > vezme kyselinou Mrav. v Mitegonu.
> > > >
> > > > Já osobně už asi 3 roky v zimě jen 2x grifinuji, sleduji spad po
> ošetření.
> > > > Podle mě to může stačit, ale je tam ta podmínka "BEZ PLODU". Jako u
> všech
> > > > zimních ošetření.
> > > >
> > > >
> > > > I kdybych to v zimě vybil na nulu, tak to pdel mě nic neřeší. Vypadá
> to,
> > že
> > > > do května neprobíhá velké množení VD a do té doby nelze stejně
> vyloučit,
> > že
> > > > daleko víc roztočů si včely odněkud přinesou.
> > > >
> > > > A pokud přistoupíme na fakt, že množení probíhá po exponenciále, tak je
> > > > naprosto zybtečné řešit plochou první část. Je třeba zasáhnout ve
> chvíli,
> > > > kdy se začíná příliš zvedat a ohrožuje včelstvo.
> > > > A to je problém který bude muset každý včelař zvládnout a neexistuje na
> to
> > > > nijaký recept. Protože tady se zavírají oficiální oči před faktem, že
> > > > včelstva vydrží stále menší invazi roztočů. A jakmile začínají plošně
> > > > kolabovat - už to jede.
> > > > A místo řešení jak informovat v létě o úhynech a jak jim předcházet se
> > tady
> > > > nařizue plošný nátěr.
> > > >
> > > > Karel
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Nepovažuji aerosol za zbytečný, spíše bych řekl s neprůkaznými výsledky. A pořád mi v hlavě cinká zvoneček, že my si tady šlechtíme odolné roztoče...
V tom druhém odstavci máte naprostou pravdu. V tom vidím určitou liknavost VÚ, že řadu otazníků by již měl Dol znát. Zrovna v otázce varroatolerance by již měl publikovat po tolika letech "boje s roztočem" alespoň základní pravdu, zda existují včelstva, která jsou schopna obrany či nikoli a je to jen zbožné přání. Třeba mě i kolikrát napadlo, jaký je výskyt roztoče ve včelstvech, kde souběžně hospodaří mravenci? Ve starých úlech bylo běžné, že v izolaci fungovalo mraveniště - a odtud jdou výpary kyseliny....Jsem spíše příznivec přírodních způsobů a trochu mi připadá, že té chemie je zde přece jen příliš...

To je docela hrůza... zajímalo by mě, kolik z přeživších bylo oddělků a více vzdálených od ostatních včelařů. O tom jsempsal již na pozim 2010 -u nás ve vsi 10 včelařů celkem 50 včelstev, vedle ve vsi jsme jen dva, také 50 včelstev a roztočů podstatně méně. To mě utvrzuje v tom, že naprosto zásadní roli hraje rojení, dědové ve vsi včely prostě neuhlídají a v podletí/na podzim zalétlé roje a jiné slabochy moje silná včelstva vyberou.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 29.3.2012 17:58:16
> ----------------------------------------
> Připojuji se se svými zkušenostmi. Protože s roztoči přitvrdilo a já nechci
> včelstva ošetřovat v plynové masce a atombordelu k čemuž to pomalu ale
> jistě spěje, vydal jsem se vlastní cestou šlechtění na VT. Vzal jsem si
> příklad ze zahraničí a provedl Bond testy, což v podstatě znamená, že
> včelstva v sezoně nejsou ošetřována. Aby ztráty byly v rozumném rozsahu, v
> prvním týdnu července jsem odpařil 1 desku Formidolu. Ještě zač. srpna jsem
> neviděl roztoče. Jaké jsou výsledky dnes. 65% ¨mortallita. Ta je však přímo
> ůměrná vzdálenosti od zavčelených obcí. Takže včelnice v opuštěném lese
> nikdo nikde do 2 km prakticky bez úhynu. Nejdříve odešla včelstva mající v
> rodokmenu do 2 generací zpět inseminovanou matku. Včelnice nejblíž vsi ze
> 33 včelstev dnes jen 4. Existuje ale velká naděje v tom, že ze cca 100
> včelstev existují cca 4, která jako by roztoč neexistoval, navíc i s medem
> to měla dobré. Když pomlouvám I. matky překvapivě loňský nákup od Sedláčka/
> jihočeský/ 1 IM a 2 PS přežil také slušně. Takže úkol na tento rok je
> množit a množit a dál pokračovat ve výběru ohleduplnějšími metodami. Jsem
> realista, roztoče určitě nezlikviduji, ale začas bych i v krizových letech
> mohl vystačit 2 x s KM a 1 fumigací. Žel tento postup je vhodný pouze pro
> velké včelaře a navíc silně nasr...., protože finanmční ztráty jsou
> brutální. Ale nebudou vlastně tyto ztráty z pohledu do budoucna vlastně
> výhra??? Uvidíme! Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Připojuji se se svými zkušenostmi. Protože s roztoči přitvrdilo a já nechci včelstva ošetřovat v plynové masce a atombordelu k čemuž to pomalu ale jistě spěje, vydal jsem se vlastní cestou šlechtění na VT. Vzal jsem si příklad ze zahraničí a provedl Bond testy, což v podstatě znamená, že včelstva v sezoně nejsou ošetřována. Aby ztráty byly v rozumném rozsahu, v prvním týdnu července jsem odpařil 1 desku Formidolu. Ještě zač. srpna jsem neviděl roztoče. Jaké jsou výsledky dnes. 65% ¨mortallita. Ta je však přímo ůměrná vzdálenosti od zavčelených obcí. Takže včelnice v opuštěném lese nikdo nikde do 2 km prakticky bez úhynu. Nejdříve odešla včelstva mající v rodokmenu do 2 generací zpět inseminovanou matku. Včelnice nejblíž vsi ze 33 včelstev dnes jen 4. Existuje ale velká naděje v tom, že ze cca 100 včelstev existují cca 4, která jako by roztoč neexistoval, navíc i s medem to měla dobré. Když pomlouvám I. matky překvapivě loňský nákup od Sedláčka/ jihočeský/ 1 IM a 2 PS přežil také slušně. Takže úkol na tento rok je množit a množit a dál pokračovat ve výběru ohleduplnějšími metodami. Jsem realista, roztoče určitě nezlikviduji, ale začas bych i v krizových letech mohl vystačit 2 x s KM a 1 fumigací. Žel tento postup je vhodný pouze pro velké včelaře a navíc silně nasr...., protože finanmční ztráty jsou brutální. Ale nebudou vlastně tyto ztráty z pohledu do budoucna vlastně výhra??? Uvidíme! Zdraví R. Stonjek

Já nechci jmenovat, ale mnou zmíněná organizace dělá organizovaně aerosol a dělá ho dobře, tam se to co píšeš opravdu eliminuje. Spíš mně jde o to, jestli opravdu nemá někdo jiné poznatky stran přežívajících rojů.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 29.3.2012 17:42:48
> ----------------------------------------
> Radku opravdu si myslím že největší průser je právě v tom komisionelním léčení.
>
> Když se s ním má začínat nejdříve po 10/10 a poslední ošetření má být nejdříve
> v půli prosince.
> Je-li potřeba splnit podmínku složení komise nejméně, včelař ( který má
> zaměstnání) + důvěrník, s venkovní teplotou 10°C, kdy je to potřeba dohodnout
> alespoň týden dopředu. Vůbec si to neumím představit ani v nejdivočejším snu, že
> by to šlo naplánovat pro celo ZO! Jsou roky kdy již koncem září začínají chodit
> mrazy. Vůbec se pak nedivím , že to spolky hledí odbýt co nejdříve i když na to
> není vhodný čas. Důsledkem je pak v zájmu vyhovění nařízení, odfláknuté a
> dokonale zbabrané.léčení. Sám jsem si to zkusil po náhlém úmrtí 2 včelařů kdy
> jsem léčení musel jako důvěrník dokončit u nich léčení sám. Prostě to nejde.
> Jen samojediný včelař to dokáže vystihnou v ten pravý čas kdy je účinek
> nejlepší.
> Všechny ty doktorské teorie jsou tady k ničemu když není počasí. To již ani
> nemluvím o praktikách kdy se rozdávají pokapané pásky. To je opravdu neskutečná
> cipovina.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> > Datum: 29.3.2012 15:29:24
> > ----------------------------------------
> > Ahoj Karle,
> > v tom co jsi napsal je hodně pravdy, měl bych jednu otázku s tím
> související..
> > odkud se podle Tebe berou roztoči na jaře, když jsi říkal, že se množí jen
> > pomalu? Nad tím dlouho přemýšlím a nic kloudného jsem nevymyslel. Nechce se
> mně
> > totiž věřit, že by neošetřená včelstva/roje přežily do jara a že by bylo až
> > tolik včelařů, kteří léčí tak špatně, že jim přežije moc roztočů. Co si o tom
> > myslíš? Znám totiž např. organizaci, kde opravdu léčí poctivě aerosolem
> > komisionelně a přesto mají roztočů na rozdávání...
> > Máte někdo informace o přežívajících zalétlých rojích do jara? Osobně jsem
> pár
> > rojů v zimě našel,ale nic se jara nedožilo.
> > Radek
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Pro pana Brennera
> > > Datum: 29.3.2012 13:54:56
> > > ----------------------------------------
> > > Byl zde na přednášce velkovčelař a ošetřuje jen jednou v zimě varidolem s
> > > vodním aerosolem (ale ne VAT) a pak to přes sezonu několikrát (asi 3x)
> > > vezme kyselinou Mrav. v Mitegonu.
> > >
> > > Já osobně už asi 3 roky v zimě jen 2x grifinuji, sleduji spad po ošetření.
> > > Podle mě to může stačit, ale je tam ta podmínka "BEZ PLODU". Jako u všech
> > > zimních ošetření.
> > >
> > >
> > > I kdybych to v zimě vybil na nulu, tak to pdel mě nic neřeší. Vypadá to,
> že
> > > do května neprobíhá velké množení VD a do té doby nelze stejně vyloučit,
> že
> > > daleko víc roztočů si včely odněkud přinesou.
> > >
> > > A pokud přistoupíme na fakt, že množení probíhá po exponenciále, tak je
> > > naprosto zybtečné řešit plochou první část. Je třeba zasáhnout ve chvíli,
> > > kdy se začíná příliš zvedat a ohrožuje včelstvo.
> > > A to je problém který bude muset každý včelař zvládnout a neexistuje na to
> > > nijaký recept. Protože tady se zavírají oficiální oči před faktem, že
> > > včelstva vydrží stále menší invazi roztočů. A jakmile začínají plošně
> > > kolabovat - už to jede.
> > > A místo řešení jak informovat v létě o úhynech a jak jim předcházet se
> tady
> > > nařizue plošný nátěr.
> > >
> > > Karel
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Radku opravdu si myslím že největší průser je právě v tom komisionelním léčení.
Když se s ním má začínat nejdříve po 10/10 a poslední ošetření má být nejdříve v půli prosince.
Je-li potřeba splnit podmínku složení komise nejméně, včelař ( který má zaměstnání) + důvěrník, s venkovní teplotou 10°C, kdy je to potřeba dohodnout alespoň týden dopředu. Vůbec si to neumím představit ani v nejdivočejším snu, že by to šlo naplánovat pro celo ZO! Jsou roky kdy již koncem září začínají chodit mrazy. Vůbec se pak nedivím , že to spolky hledí odbýt co nejdříve i když na to není vhodný čas. Důsledkem je pak v zájmu vyhovění nařízení, odfláknuté a dokonale zbabrané.léčení. Sám jsem si to zkusil po náhlém úmrtí 2 včelařů kdy jsem léčení musel jako důvěrník dokončit u nich léčení sám. Prostě to nejde. Jen samojediný včelař to dokáže vystihnou v ten pravý čas kdy je účinek nejlepší.
Všechny ty doktorské teorie jsou tady k ničemu když není počasí. To již ani nemluvím o praktikách kdy se rozdávají pokapané pásky. To je opravdu neskutečná cipovina.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 29.3.2012 15:29:24
> ----------------------------------------
> Ahoj Karle,
> v tom co jsi napsal je hodně pravdy, měl bych jednu otázku s tím související..
> odkud se podle Tebe berou roztoči na jaře, když jsi říkal, že se množí jen
> pomalu? Nad tím dlouho přemýšlím a nic kloudného jsem nevymyslel. Nechce se mně
> totiž věřit, že by neošetřená včelstva/roje přežily do jara a že by bylo až
> tolik včelařů, kteří léčí tak špatně, že jim přežije moc roztočů. Co si o tom
> myslíš? Znám totiž např. organizaci, kde opravdu léčí poctivě aerosolem
> komisionelně a přesto mají roztočů na rozdávání...
> Máte někdo informace o přežívajících zalétlých rojích do jara? Osobně jsem pár
> rojů v zimě našel,ale nic se jara nedožilo.
> Radek
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Pro pana Brennera
> > Datum: 29.3.2012 13:54:56
> > ----------------------------------------
> > Byl zde na přednášce velkovčelař a ošetřuje jen jednou v zimě varidolem s
> > vodním aerosolem (ale ne VAT) a pak to přes sezonu několikrát (asi 3x)
> > vezme kyselinou Mrav. v Mitegonu.
> >
> > Já osobně už asi 3 roky v zimě jen 2x grifinuji, sleduji spad po ošetření.
> > Podle mě to může stačit, ale je tam ta podmínka "BEZ PLODU". Jako u všech
> > zimních ošetření.
> >
> >
> > I kdybych to v zimě vybil na nulu, tak to pdel mě nic neřeší. Vypadá to, že
> > do května neprobíhá velké množení VD a do té doby nelze stejně vyloučit, že
> > daleko víc roztočů si včely odněkud přinesou.
> >
> > A pokud přistoupíme na fakt, že množení probíhá po exponenciále, tak je
> > naprosto zybtečné řešit plochou první část. Je třeba zasáhnout ve chvíli,
> > kdy se začíná příliš zvedat a ohrožuje včelstvo.
> > A to je problém který bude muset každý včelař zvládnout a neexistuje na to
> > nijaký recept. Protože tady se zavírají oficiální oči před faktem, že
> > včelstva vydrží stále menší invazi roztočů. A jakmile začínají plošně
> > kolabovat - už to jede.
> > A místo řešení jak informovat v létě o úhynech a jak jim předcházet se tady
> > nařizue plošný nátěr.
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

odkud se podle Tebe berou roztoči na jaře, když jsi říkal, že se množí jen pomalu? Nad tím dlouho přemýšlím a nic kloudného jsem nevymyslel.

Ahoj Karle,
v tom co jsi napsal je hodně pravdy, měl bych jednu otázku s tím související.. odkud se podle Tebe berou roztoči na jaře, když jsi říkal, že se množí jen pomalu? Nad tím dlouho přemýšlím a nic kloudného jsem nevymyslel. Nechce se mně totiž věřit, že by neošetřená včelstva/roje přežily do jara a že by bylo až tolik včelařů, kteří léčí tak špatně, že jim přežije moc roztočů. Co si o tom myslíš? Znám totiž např. organizaci, kde opravdu léčí poctivě aerosolem komisionelně a přesto mají roztočů na rozdávání...
Máte někdo informace o přežívajících zalétlých rojích do jara? Osobně jsem pár rojů v zimě našel,ale nic se jara nedožilo.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 29.3.2012 13:54:56
> ----------------------------------------
> Byl zde na přednášce velkovčelař a ošetřuje jen jednou v zimě varidolem s
> vodním aerosolem (ale ne VAT) a pak to přes sezonu několikrát (asi 3x)
> vezme kyselinou Mrav. v Mitegonu.
>
> Já osobně už asi 3 roky v zimě jen 2x grifinuji, sleduji spad po ošetření.
> Podle mě to může stačit, ale je tam ta podmínka "BEZ PLODU". Jako u všech
> zimních ošetření.
>
>
> I kdybych to v zimě vybil na nulu, tak to pdel mě nic neřeší. Vypadá to, že
> do května neprobíhá velké množení VD a do té doby nelze stejně vyloučit, že
> daleko víc roztočů si včely odněkud přinesou.
>
> A pokud přistoupíme na fakt, že množení probíhá po exponenciále, tak je
> naprosto zybtečné řešit plochou první část. Je třeba zasáhnout ve chvíli,
> kdy se začíná příliš zvedat a ohrožuje včelstvo.
> A to je problém který bude muset každý včelař zvládnout a neexistuje na to
> nijaký recept. Protože tady se zavírají oficiální oči před faktem, že
> včelstva vydrží stále menší invazi roztočů. A jakmile začínají plošně
> kolabovat - už to jede.
> A místo řešení jak informovat v létě o úhynech a jak jim předcházet se tady
> nařizue plošný nátěr.
>
> Karel
>
>
>

Byl zde na přednášce velkovčelař a ošetřuje jen jednou v zimě varidolem s vodním aerosolem (ale ne VAT) a pak to přes sezonu několikrát (asi 3x) vezme kyselinou Mrav. v Mitegonu.

Já osobně už asi 3 roky v zimě jen 2x grifinuji, sleduji spad po ošetření. Podle mě to může stačit, ale je tam ta podmínka "BEZ PLODU". Jako u všech zimních ošetření.


I kdybych to v zimě vybil na nulu, tak to pdel mě nic neřeší. Vypadá to, že do května neprobíhá velké množení VD a do té doby nelze stejně vyloučit, že daleko víc roztočů si včely odněkud přinesou.

A pokud přistoupíme na fakt, že množení probíhá po exponenciále, tak je naprosto zybtečné řešit plochou první část. Je třeba zasáhnout ve chvíli, kdy se začíná příliš zvedat a ohrožuje včelstvo.
A to je problém který bude muset každý včelař zvládnout a neexistuje na to nijaký recept. Protože tady se zavírají oficiální oči před faktem, že včelstva vydrží stále menší invazi roztočů. A jakmile začínají plošně kolabovat - už to jede.
A místo řešení jak informovat v létě o úhynech a jak jim předcházet se tady nařizue plošný nátěr.

Karel

Vážený pane Brennere,
děkuji za Váš příspěvek. Jestli jsem pochopil, považujete aerosol za nadbytečný. Když jsem se zamýšlel nad tím, jak bych rád ošetřoval já, kdybych o tom mohl rozhodovat, tak mně by se líbilo červen a červenec 80% kys. mravenčí nebo případně Gabon u nás obvykle začátkem července a potom, pokud by včelstva nedonesla moc roztočů na podzim, tak až aerosol, nebo jedna fumigace, ale v bezplodém období, tedy pouze 2 ošetření, při loupežích na podzim 3 ošetřetření.
Podle mého názoru stran selekce varoatolerantních včelstev není ve Vašich postupech s/bez aerosolu žádný rozdíl. Souhlasím s tvrdou selekcí v daných konkrétních podmínkách, to znamená udělat větší množství stejných oddělků s různými matkami za optimálních podmínek (dostatek zásob, nové dílo, snůška nebo pokrmování..) a sledovat. koncem sezóny porovnat a brakovat včelstva, která budou mít roztočů víc. Problém je, že většina včelařů nedělá ani ty oddělky, o chovu matek nemluvím a oddělky, které jsem viděl obvykle trpěly hlady......
Tedy metodika je dělaná tak, aby přežilo co nejvíce včelstev.... a ne aby se selektovaly varoatolerantní včely.
Stav včelstva na jaře, pokud ošetřujete správně i bez aerosolování Vám řekne spíše, která včelstva netrpí nosematózou a ne která jsou varoatolerantní. Pokud léčíte předepsaným způsobem, je přes zimu ve včelstvech minimum roztočů, kteří nemají negativní vliv a tudíž nemůžete poznat odolnější včelstva. Pokud by jste chtěl poznat včelstva odolná na varoázu, nesměl by jste v létě a na podzim léčit a pak třeba provést aerosolové ošetření pro kontrolu populace roztoče. Tento postup Vám, ale důrazně nedoporučuji, protože většina včelstev u nás je varoasenzitivních a většina včelstev by Vám pravděpodobně uhynula. To předpokládám pro nížinu, ve vysokých nadmořských výškách by k úhynu možná došlo až v průběhu druhé sezóny.
Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>
> Předmět: Pro pana dr. Huba?e.
> Datum: 29.3.2012 11:28:56
> ----------------------------------------
> Vážený pane doktore. Velmi oceňuji Vaši snahu jak zde na diskusi, tak ve
> Včelařství. Varroa je bezesporu problém, a je nutno nalézt co nejúčinnější
> metodiku. Ale stále se mi vkrádá na mysl, že pokud je pravda (a já tomu
> věřím), že existují včelstva, která udrží napadení roztočem na uzdě, tak
> Vaším způsobem nemáte šanci takové včelstvo objevit. Má zkušenost: mám 40
> včelstev na území ZO, která povinně aerosoluje a 30 včelstev na území ZO,
> která tak povinně nečiní. Obě stanoviště logicky obhospodařuji stejně a po
> několikaleté zkušenosti mohu prohlásit, že žádný rozdíl mezi oběma
> stanovišti neexistuje. Ani ve spadu, ani ve výnosu, prostě v ničem. Pak
> usuzuji, že aerosol je zbytečný... Ovšem každopádně sázím na matky
> včelstev, které přezimují ve vynikajícím stavu a ty - a jenom ty-
> rozchovávám. Domnívám se totiž, že stav včelstva na jaře mi řekne, jak se
> včelstvo umí vypořádat s roztočem. Pochopitelně provádím fumigaci a
> považuji ji za dostačující.
> Mám dojem, že co se týče roztoče, je příliš mnoho způsobů používaných a jen
> zlomek z nich ověřených. Prostě sázím na to, že geneticky dobré včelstvo,
> silné a na mladém díle, zná způsob, jak omezit vliv kleštíka a soustavné
> "léčení" jim v tom dělá zmatky.
>
>
>

Vážený pane doktore. Velmi oceňuji Vaši snahu jak zde na diskusi, tak ve Včelařství. Varroa je bezesporu problém, a je nutno nalézt co nejúčinnější metodiku. Ale stále se mi vkrádá na mysl, že pokud je pravda (a já tomu věřím), že existují včelstva, která udrží napadení roztočem na uzdě, tak Vaším způsobem nemáte šanci takové včelstvo objevit. Má zkušenost: mám 40 včelstev na území ZO, která povinně aerosoluje a 30 včelstev na území ZO, která tak povinně nečiní. Obě stanoviště logicky obhospodařuji stejně a po několikaleté zkušenosti mohu prohlásit, že žádný rozdíl mezi oběma stanovišti neexistuje. Ani ve spadu, ani ve výnosu, prostě v ničem. Pak usuzuji, že aerosol je zbytečný... Ovšem každopádně sázím na matky včelstev, které přezimují ve vynikajícím stavu a ty - a jenom ty- rozchovávám. Domnívám se totiž, že stav včelstva na jaře mi řekne, jak se včelstvo umí vypořádat s roztočem. Pochopitelně provádím fumigaci a považuji ji za dostačující.
Mám dojem, že co se týče roztoče, je příliš mnoho způsobů používaných a jen zlomek z nich ověřených. Prostě sázím na to, že geneticky dobré včelstvo, silné a na mladém díle, zná způsob, jak omezit vliv kleštíka a soustavné "léčení" jim v tom dělá zmatky.

Tak ať vám to Aleši vydrží. :-)

Na druhou stranu se nedivím, že se nikdo do funkce nehrne, protože to je dělání dvečky státní správě.
A málokdo má dneska chuť se pro samé povinnosti a formuláře (s jednou nohou v průseru) si kazit radost ze včel a dělat státu drába a služku v jednom.

Kdysi to bylo o spolkové činnosti, dneska je to jen o sestavování komisí nebo výplatě dotací.

Karel

Máme v ZO dva co nejsou v naší ZO členové a nechodí jim nikdo ze ZO včely ošetřovat, byl jim nabídnut aerosol, odmítli s tím, že si ošetření provedou sami. Do hlášení pro veterinu se napíšou, že u nich ZO neprovádí ošetření. A nevím o tom, že by je za to někdo nějak řešil, že si včely ošetřují sami a komunikace mezi těma dvěma a zbytkem včelařů je také naprosto v normě. Pokud není problém v lidech samotných, tak jde všechno v poklidu.

Je pravdou, ale , že když se takový člen neukáže ani na schůzi, tak to má pak jen funkci finanční podpory daného spolku. Avšak i to je záslužné.

pepan
----------------

Ale to bylo na schůzi ZO kam jsem byl jako host pozván abych si m.j. vyslechl, že se má plošně natírat.

Takže ty členy nemůžeš podezírat z pasivity, dokonce byli i na kurzu chovu matek atd.

Tady jde o ten princip, že o tom, zda se obejdná Gabon Gabon leckde nerozdhodují včelaři, ale nějaký OV. Když ten řekne ne, tak přes to valk nejede. Tohle bylo jinde než u mě doma, ale u mě doma to vloni taky rozhodl na jaře OV. Prý excelentní výsledky zimního vyšetření - Gabon se obejdnávat nebude, ai když jej měli včelaři objednaný.


Chápeš/te/? Mně to nebaví pořád opakovat, včelaři by chtěli dodržovat metodiku, ale funkcionáři jim v tom leckdy brání.

Nejen Gabon. Ale i třeba pozdní zimní ošetření - taky se spěchá a tlačí aby už to bylo.


Ne každý se postaví na odpor.


Karel

P.S.
No, já jdu pokračovat v lepení plemenáčů, bude nouze o včely :-) Vy si prostě myslíte, že když je pár funkčníchj organizací, takže je to takové všude.
Nevím co by udělal Aleš až by mu přišel od veteriny befel aby dodal seznam včelařů kde ošetřoval. napsal by tam i ty co jim do toho nekecal a nechal je být. Ne. A jsou veteriny, kde je lepší být v řadě, protože věří (či dělají že věří) tomu, že komise chodí dávat gabon i třikrát na podzim dávat knoty. A když nejsi na seznamu ZO, tak jsi prostě neléčil a jseš problém co bude řešen.

JE TO ALE ZVRÁCENÁ PŘEDSTAVA.
Do Zájmových spolků se leze Z důvodu o zájmu o jeho činnost. Třeba k hasičům se dám protože chci pomáhat, K zahrádkářům protože se mě líbí květiny atd. Je pravdou, ale , že když se takový člen neukáže ani na schůzi, tak to má pak jen funkci finanční podpory daného spolku. Avšak i to je záslužné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Surveillance varroazy
> Datum: 28.3.2012 14:13:07
> ----------------------------------------
> AM:
> Já nepotřebuji ZO na to abych měl přístup k léčivu které je na předpis, na
> to potřebuji veterináře.
>
> --------
> Jo k tomuto - já taky ne, tedy už ne.
>
> Ale zrovna v sobotu na schůzi se mě někteří členové ptali kde se dá sehnat,
> když jim jej ZO nechce opatřit.
>
> Takže nejenom PSNV ale spousta ZO a OV ČSV je BIO. :-)
>
> Je to dle mě jejich věc. alůe když vidš jak začínajícím včelařům hynou
> včely, protože dávají na zkušené funkcionáře, tak ti je jich trochu líto.
>
> I když bych si mohl říci, máte co jste chtěli, proč tam lezete.
>
> Karel
>
>
>

AM:
Já nepotřebuji ZO na to abych měl přístup k léčivu které je na předpis, na to potřebuji veterináře.

--------
Jo k tomuto - já taky ne, tedy už ne.

Ale zrovna v sobotu na schůzi se mě někteří členové ptali kde se dá sehnat, když jim jej ZO nechce opatřit.

Takže nejenom PSNV ale spousta ZO a OV ČSV je BIO. :-)

Je to dle mě jejich věc. alůe když vidš jak začínajícím včelařům hynou včely, protože dávají na zkušené funkcionáře, tak ti je jich trochu líto.

I když bych si mohl říci, máte co jste chtěli, proč tam lezete.

Karel

Já nepotřebuji ZO na to abych měl přístup k léčivu které je na předpis, na to potřebuji veterináře. A jestli si nějaká okresní organizace CSV rozhodla, že Gabon dávat nebudou a použijí jiné léčivo, tak jako nečlena svazu, to jde mimo mě. Protože pokud jsem nečlen, tak za mě nemluví. Takhla bych se zachoval Já, kdybych byl nečlen svazu a jako člen se podřídím rozhodnutí, nebo budu vyjednávat a nebo odejdu. Mě ostatně to jestli budu mít Gabon je celkem jedno, umím včelařit i bez něho.
------------------------

Jo, jenže to má háček, ZO je povinna to hlásit takže ti nic nezbyde, než to komisi otevřít a nechat je natírat a ještě za to třeba i platit.

A dokonce jsou případy, že si včelař vše udělá sám a leckdy i lépe jak ZO, třeba v řádném bezplodém období, a přesto ZO oznámí SVS že u něj neprováděla ošetření a SVs leckde implicitně předpokládá, že si včelař neošetřil včely - nesmí sám bez komise ČSV - viz vyhláška - a zahajuje řízení.


Takže to pak nejsi HAPPY.

Moje dopisování se SVS bylo víceméně o tom, aby SVS vyřadila z metodiky a vyhlášek ČSV. Nic nebrání členům čehokoli si ošetřovat včely společně, navíc mi o to tak odhaduji asi 1/2 ZO nestojí, aby jim někdo nařizoval jak mají sestavovat komise.


V současnosti jsem nasraný a uvidím.

Karel

Já nepotřebuji ZO na to abych měl přístup k léčivu které je na předpis, na to potřebuji veterináře. A jestli si nějaká okresní organizace CSV rozhodla, že Gabon dávat nebudou a použijí jiné léčivo, tak jako nečlena svazu, to jde mimo mě. Protože pokud jsem nečlen, tak za mě nemluví. Takhla bych se zachoval Já, kdybych byl nečlen svazu a jako člen se podřídím rozhodnutí, nebo budu vyjednávat a nebo odejdu. Mě ostatně to jestli budu mít Gabon je celkem jedno, umím včelařit i bez něho.

To jsi Aleši pochopil z druhé strany.

Jsou okresy /a ne jeden/, kde ti ZO prostě Gabon nedodá, protože to někde nějak někdo rozhodl.


Karel

Já jsem happy, protože nemám talent hledat problém kde není. Když někdo nemá zájem aby u něj ZO ošetřovala, tak tam nelezu. Také jsem se setkal se včelařem co nechtěl ošetřit a měl kolem toho dost hrubých řečí o komunistech, tak jsem mu místo řečí, které asi čekal, o důležitosti léčení ze strany ZO jen řek co mi i s jeho včelami může políbit a měl jsem ho vyřešeného. Zo nehlásí na veterinu včelaře co neošetřují, ale včelaře u kterých ZO ošetření neprováděla. Mezi těmito dvěma věcmi je dost velký rozdíl. ZO nemusí vědět o všech stanovištích, to je poviností chovatele hlásit se v Hradištku.
Léčivo může mít včelař i na objednávku přes veterinu, dokonce i přes soukromého veterináře.
Než se včelař dostane do uznaného režimu BIO, tak musí v tomto režimu ošetřovat, myslím si že je psáno dva roky. To znamená jen jediné zajít si na veterinu, vypsat formulář a můžete si ošetřovat KM i bez uznání BIO chovu.
Ale kdo chce brečet, jako plačka na pohřbu, jak je komu po chuti.

Tomáši máš pravdu,

je třeba do toho šťourat. Ale tady si můžeš jen ulevit. .-)
Mě vytočila zpráva mluvčího SVS p.Dubna o tom, že za úhyny které začaly již v létě může teplý podzim (jsem na 5 největších nepřátel socialismu alergický od mládí :-) ) a napsal mu svůj názor. A řekl bych, že se mi minimálně dostalo zdvořilých odpovědí. Je mi jasné, že odpovědi vycházely z porad v NASA a Dolu kde se všichni přítomní navzájem ujišťují jak je to skvělé a jak to funguje.

Takže tato konference je jistě zajímavá, ale adresátem má být SVS.

Takže schutí do toho.

Nebo jste všichni happy, je to tak jak má být?


Karel

"No já to vidím tak, že papírově sice za své včely, co se týká zdravotního stavu, odpovídá chovatel, ale defakto co se týká obstarání léčiv, co se týká nařizených plošných metod, co se týká léčení atd, tak odpovídá ČSV, konkrétně ZO ČSV." R. Polášek

A to je právě podle mého ten kardinální problém. Myslím, že chovatel nemá čekat, ale jednat. Ať už tím, že se domluví s důvěrníkem, ZO, veterinářem nebo kým. Má mít tuto možnost. Když mi chovatel zavolá, že má problém, rád to budu řešit co nejrychleji. Tady si myslím, že je právě místo občanských sdružení - navzájem si pomáhat. Ale i tak by měl mít včelař možnost obrátit se na někoho jiného, než ZO (když z nějakého důvodu nechce komunikovat s ČSV). A tato možnost moc reálná není. Jak píše KaJi "To vloni rozhodl ÓVé, že nebyl gabón, že jó?"
Zatím to moc nejde, ale čím víc se do toho bude šťourat, tím je (myslím) větší šance.
Proč se má důvěrník doprošovat včelaře, aby mohl provést ošetření, proč tam má jezdit několikrát (a přes domluvu včelaře nezastihnout), proč má být včelařem vyhozen, že jej u svých včel nechce?
Proč má ZO hlásit SVS stanoviště, která NEOŠETŘOVALA? Jak mám jako vědět, kde je stanoviště, o kterém nevím. Za ZO snad mohu nahásit jen stanoviště, která jsme ošetřovali, případně udat ty, kde jsme neošetřovali a o kterých náhodou víme. A chce se mi udávat? (Vím, bonzovat se nemá, hlásit se musí:-(
Proč třeba BIO včelaři mohou ošetřovat pouze organickými kyselinami (pokud se vejdou do určitých mantinelů napadení kleštíkem) a "běžný" včelař nesmí. Vždyť buď tato ošetření zabírají, nebo ne. Pokud zabírají, proč je nepoužít, pokud nezabírají, pak by je snad neměli požívat ani BIO včelaři.
Takže abych shrnul svoje myšlenky: Myslím, že první reakce na špatnou nákazovou situace má vzejít od včelaře. Ten se má starat a být odpovědný směrem k SVS. ZO (nebo Jiné zájmové sdružení) mu v tom může pomoci. Nemá (ZO) rozhodovat, na to je SVS a majitel, má pomáhat (ne se vnucovat). Proto volám pro zopovědnost včelaře a ne občanských sdružení.
Nechci posuzovat, jak moc jsou mé návrhy reálné. Jen je předkládám...
Děkuji, že se mnou máte trpělivost!

Nevím, jak moc je to vhodné pro venkovní použití, ale kamarád tesař-památkář rozpouští mezistěny v terpentýnu. Říkal mi (pokud se dobře pamatuji), že tolik, kolik si terpentýn sám "vezme", pak už se vosk nechce rozpuštět. Ale propolis tam nedává...

Předpokládám nátěr úlů popř. včelího klátu. Někde jsem četl, že propolis a vosk lze rozpustit v terpentýnu, ale nemůže recetpuru najít, proto se obracím na tuto konferenci.

Záleží na co to má být. Pokud to má být politura na nábytek, tak bude nejvhodnější najít na příslušných webových stránkách osvědčené receptury, kromě vosku a propolisu se tam ještě rozpouští šelak, případně jiné vosky , přidávají oleje, třeba lněný.....
Pokud to má být na úly, rozpustí se za tepla v benzínu, acetonu nebo ředidle nějaký horší včelí vosk a propolis, odřezky třeba z rámků obsahující dohromady propolis a vosk, vosk poškozený stykem s kovem atd. Natírá se za tepla, protože včelí vosk je obvykle málo rozpustný a za studena se z roztoku vylučuje, směs houstne.

ja som raz robil tak ze som vosk(co najjemnejsie kusky)rozpustil v acetone..

Jak vyrobit lak (barvu) z propolisu a vosku k natírání dřeva?

oni nejen nekontrolují spad, ale ani v podstatě neléčí. A když tak pozdě. Mám jednu takovou "majitelku včelstva" v sousedství. Vloni v polovině října se mně chlubila, že už jde krmit a jestli prý je třeba nějak léčit. Samozřejmě, že jsem jí o nutnosti léčit řekl koncem července, tak jsem jen zopakoval kontakt na důvěrníka. A přátelé divte se, to včelstvo nějak žije!! Myslel jsem, že ho moje včelky vyloupí hned v říjnu a ono ještě o víkendu žilo, není nijak silné, ale pár včel jsem viděl na česně.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Surveillance varro?zy
> Datum: 27.3.2012 10:31:24
> ----------------------------------------
> S tímto se stotožňuji takové plošné akce jsem zažili v osmdesátých letech v
> rostlino lékařství a vedlo jen ke zvýšené spotřebě přípravků. stav porostů se v
> celku změnil pramálo. Jen znalost místní podmínky může vést k úspěchu. Význam
> může mýt je pro včelaře který má stanoviště o pár 100 km dále a může se na
> přehledné mapě podívat jak to tam přibližně vypadá.
>
> pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Surveillance varro?zy
> > Datum: 26.3.2012 21:47:19
> > ----------------------------------------
> > Mohl by jste Tomáši napsat, jak by jste si představoval náhradu zdroje
> > informací o stavu napadení VD místo toho úkolování? Nechci nijak kritizovat
> > Váš názor, ale ono úkolování beru tak, že SVS v podstatě jiný zdroj nemá.
> > Ony úkoly co chovatel musí, není jen v chovu včel, ale je to prakticky v
> > každém chovu hosp. zvířat i dom. zvířat.
> > Z toho článku co si nedovedu nějak dobře představit to, jakým způsobem a
> > účinným by se informace o varování dostávaly k jednotlivým včelařům.
> > Z vlastní zkušenosti vím, že ikdyž monitorujeme v doletu 2km 3 ze 6 tak
> > stejně 2 stanoviště padla na VD, těch co nekontrolují spad. Protože ani
> > jeden ze 3monitorujících jsme žádný zvýšený spad nezaznamenali. Proto ani
> > nějakému plošnému monitorinu moc nevěřím, ale nikomu ho nechci rozmlouvat.
> > Tady jsem toho názoru, že monitoring musí být záležitostí každého
> > stanoviště.
> >
> >
> >
>
>
>

S tímto se stotožňuji takové plošné akce jsem zažili v osmdesátých letech v rostlino lékařství a vedlo jen ke zvýšené spotřebě přípravků. stav porostů se v celku změnil pramálo. Jen znalost místní podmínky může vést k úspěchu. Význam může mýt je pro včelaře který má stanoviště o pár 100 km dále a může se na přehledné mapě podívat jak to tam přibližně vypadá.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Surveillance varro?zy
> Datum: 26.3.2012 21:47:19
> ----------------------------------------
> Mohl by jste Tomáši napsat, jak by jste si představoval náhradu zdroje
> informací o stavu napadení VD místo toho úkolování? Nechci nijak kritizovat
> Váš názor, ale ono úkolování beru tak, že SVS v podstatě jiný zdroj nemá.
> Ony úkoly co chovatel musí, není jen v chovu včel, ale je to prakticky v
> každém chovu hosp. zvířat i dom. zvířat.
> Z toho článku co si nedovedu nějak dobře představit to, jakým způsobem a
> účinným by se informace o varování dostávaly k jednotlivým včelařům.
> Z vlastní zkušenosti vím, že ikdyž monitorujeme v doletu 2km 3 ze 6 tak
> stejně 2 stanoviště padla na VD, těch co nekontrolují spad. Protože ani
> jeden ze 3monitorujících jsme žádný zvýšený spad nezaznamenali. Proto ani
> nějakému plošnému monitorinu moc nevěřím, ale nikomu ho nechci rozmlouvat.
> Tady jsem toho názoru, že monitoring musí být záležitostí každého
> stanoviště.
>
>
>

I když bylo teplo tak si myslím že na zavíječe je ještě brzy. A při těchto teplotách bych na clad také nevsadil. Vůbec je to celé podivné. To by včelstvo muselo masívně zeslábnout.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?ervy
> Datum: 26.3.2012 20:27:01
> ----------------------------------------
> Chtělo by to podrobnější popis, ale tipnu si na larvy nebo kukly uhynulé
> chladem, ty černají a ti červy to může být zavíječ voskový.
>
>
>

Jen čekat, až je čas a až k němu přijde důvěrník léčit<<<
Tato věta je právě podle mne tím největším problémem v léčení varoázy. a měla by z pokynů zmizet. Přidej si k tomu počasí, kdy je léčba nejúčinnější. Mnohdy vzdálenost bydliště i 100 km od včelnice rozdílnost poloh . a skus si domluvit na ten správný čas kdy se sejdeš s tím důvěrníkem na včelnici. Je to prostě nemožné. Zvláště má-li včelař rozstrkáno několik vozů po celé republice.

pepan

-----------
Vyjímečně s tebou souhlasím. Tak až budete mít UV tak to tam navrhni. SVS se s ČSV baví, tak nechápu, proč s tím ČSV souhlasí aby byla ve vyhláškách SVS za děvečku.

V zákoně o sdružování je napsáno, že stát nesmí občanským sdružením ukládat povinnosti.

Problém je, že si spousta lidí (i funkcionářů dole) myslí, že je naprosto správné, aby ti nahoře za ně rozhodli jak mají ošetřovat včely. A oni neměli zodpovědnost.
( To vloni rozhodl ÓVé, že nebyl gabón, že jó? To nezáleží na nás. :-( )

Karel

Já jsme procházel včely před týdnem - tedy to jsme ty prohlůídky uzavřel.

Kupodivu mám víc plodu tady pod horama než o něco níže.

A na jednom dobrém stanovišti bylo u některých včelstev přes 6 rámků plodu. Takové 4-6 rámky zavíčkovaného plodu byl standard. A matky začínaly klást vajíčka do dalších plástů. Dneska bych si tipoval o takové 2-4 rámky navíc. A to mluvím často o 45*30, jinak 45*23.

Zajímavé je, že si začínám myslet, že by spíše než poloha a sluníčko bylo podstatnější naplnění úlu pylem a zásobami z podletí a taky možná i výživa v podletí.

Takže nakonec budu včely vozit zimovat v podletí pod hory na dobrou pastvu.
Původně jsem si říkal, že bych od řepky to tahal už rozdělené sem nahoru.

Karel