Včelařská konference

Za ctyricet dnu se bude vytacet tresen ptaci a ne ze zacne jarni snuska.O jaru premyslim od zacatku srpna,ne az zacne,na to je krapet pozde.No a Spacci at klidne zustanou v teplych krajinach...J

A čet sis to?

Pokusím se reagovat na přísp.Ivo Dragouna.Napsal,o smetení včel v létě na mezistěny.Neumím si představit smést 25 včelstev.Co bych dělal s plásty plné zásob,pylu a plodu!Nechci rozšiřovat a ani netvořím víc oddělků.Tak 2-3.Ničit spoustu plodu mně připadá jako hodně špatná záležitost!Tudy cesta asi nepovede.Sympatičtěji se mi jeví klíckování m. M.H.

Ano,také to tak vidím,jo,kam jsme se to dostali a možná ještě dostaneme. Jenže nic netrvá věčně,ani láska k jedné slečně. Vše časem skončí,i ty výlevy skončí a na Nobelovu cenu to zatím jaksi nevypadá.
Takže bych se chtěl přimluvit k tomu,aby se tady řešilo jaro,které se otevřelo pro naše včely,které po dlouhý čas na něj čekaly a dočkaly se.Řešit na př. v tuto dobu tichou výměnu matky v trubčině je naprostá kokotina a bohužel nikdo nedostal odvahu to tomu postiženému naplno sdělit.
Ale on se zajisté časem taky zorientuje pokud u včelařiny zůstane. Zanedlouho bude kvést třešeň ptačí a to znamená,že do 40 dnů začne jarní snůška.A tak je si přát aby byla hojná,počasí přálo a aby Špačci vysadili alespoň trochu vyšší cenu nežli loni. Přeji všem veselé Velikonoce.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: sova <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Prispievatelia.
> Datum: 06.4.2012 15:54:29
> ----------------------------------------
> Vážení       páni, z vás ktorí ste tu prispeli za posledné dni sa stanu
> nobelisti. Prýšti z vás sama múdrosť.
>
> řekla sova
>

Vážení páni, z vás ktorí ste tu prispeli za posledné dni sa stanu nobelisti. Prýšti z vás sama múdrosť.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: N?m?t....
> Datum: 06.4.2012 07:20:36
> ----------------------------------------
> Tak mě vysvětli jaký rozdíl je v matce z nouzového chovu a umělého V obou
> případech jde přece o nouzový stav Rozdíl je jen v tom, že v jednom případě si
> včely vyberou z čeho matku vychovají a v druhém je to včelař který se povyšuje
> snad na Boha který ten výběr umí lépe jak včela. Nemám tím na mysli
> šlechtitelské chovy, ale jedno dané včelstvo nebo běžný včelín. U chovatelů
> matek "je to tvrzení" pak stejně jen obchodní trik.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: N?m?t....
> > Datum: 05.4.2012 21:08:28
> > ----------------------------------------
> > Má to několik praktických minusů. Hledat matku v 7NN, osiřelé včelstvo je ve
> > stresu, Nouzové matky za nic nestojí. Léčit se nedá, je v úlu med, dozraje
> když
> > už nová matka by měla klást.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>
> > > Předmět: N?m?t....
> > > Datum: 05.4.2012 18:02:10
> > > ----------------------------------------
> > > Asi před sto nebo stopadesáti lety bylo docela běžnou praxí, že včelaři,
> > > zejména v oblastech s jednou silnou snůškou, před snůškou včelstvo
> osiřili.
> > > Bylo to pochopitelně kvůli využití snůšky, protože se uvolnila řada
> létavek
> > > navíc a včelstvo nebylo příliš oslabeno, protože červíci z doby snůšky
> > > nejsou využity jako létavky. Dnes dostává tahle metoda ještě druhý rozměr
> -
> > > nastane určité období, kdy ve včelstvu není žádný plod. To by se mohlo
> > > využít jak pro využití tohoto faktu bez zásahu anebo třeba pro léčení. Po
> > > tomto období se buď přidá původní oddělek, nová matka anebo se vybere
> > > nejlepší nouzový matečník, který se včelstvu nechá. Včelstvo o nic
> > > nepřijde, protože nevylíhlé včelky bývají stejně jen do počtu a snadno ten
> > > počet do srpna doplní. Nevím, zda to vysvětluji srozumitelně, ale myslím,
> > > že by se na to dala vypracovat solidní metodika a mohlo by to pomoci. Co
> vy
> > > na to?
> > > Omlouvám se, že se montuji mezi chovatelke matek,sám jsem vyprodukoval jen několik a to ještě zčásti nouzových,takže zde bych chtěl jen podotknout to, co znám z literatury, totiž,že základ umělé misky je širší než přirozené(??)že nouzové matečníky odstupují do boku a teprve potom svisle,což redukuje prostor pro objem i délku matky,takže jsou údajně matky celkově menší.Ale vřele souhlasím s tím, že včely v tom množství mladšího si staršího plodu či vajíček mají samy možnost si vybrat to nejlepší či nejvhodnější.A jistěže sebezkušenější včelař jim v tom nemůže konkurovat.
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Spíš pracné, než drahé. Nepotřebujete profesionální drahý mikroskop. Tohle
zvládne i dětská hračka do 1000 Kč.
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Friday, April 06, 2012 8:10 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: tich? v?m?na

No to je hezké , ale ne moc praktické. Proč? Je to drahé. Již jen chov včel
jako koníček je velmi drahý. Chce to něco mnohem jednoduššího

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: tich? v?m?na
> Datum: 06.4.2012 07:57:40
> ----------------------------------------
> Narazili jste na nosematozu a jak na ni přijít. Až později jsem si vzpoměl
> že o tom píše Libor Hanousek, že je poznat na barvě žaludku včely jestli
> je
> včelstvo nemocné. Zdravá včela má žaludek světle hnědý, nemocná bílý. Dál
> taky radí jak vyšetřit s mikroskopem žaludek a zjistit napadení. Ta knížka
> je z roku 91 "Začínáme včelařit".
>
>
>

Proto píšu o jiných možnostech. Táta koupil laboratorní na burze před lety snad, co si vybavuji, za pár stovek, přes 1000 to nešlo jistě. Jen se optat. A pak se dá na leccos natrefit na burzách na internetu.

Ten mikroskop je pro vybavení včelaře drahý, našel jsem cenu od dětdského za 2,5 tis. do 34 tisíc

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: tich? v?m?na
> Datum: 06.4.2012 09:46:34
> ----------------------------------------
> Tam, jak je to psaný, neni důvod aby to bylo drahý. V případě vyšetření
> podle barvy žaludku se jenom z usmrcené včely vytrhne s posledním článkem
> zadečku i výkalový váček i s žaludkem a když pak se ten žaludek rozmáčkne
> krycím sklíčkem a prohlédne mikroskopem, pokud je v něm nákaza jsou tam
> vidět oválné tělesa - tedy bakterie nosemy. Snad by se mohlo jednat o
> dohodu s někým v některé laboratoři kde je mikroskop, nebo se zeptat
> souseda leckde je leccos. On píše o zvětšení 400-600násobném.
>
>
>

Tam, jak je to psaný, neni důvod aby to bylo drahý. V případě vyšetření podle barvy žaludku se jenom z usmrcené včely vytrhne s posledním článkem zadečku i výkalový váček i s žaludkem a když pak se ten žaludek rozmáčkne krycím sklíčkem a prohlédne mikroskopem, pokud je v něm nákaza jsou tam vidět oválné tělesa - tedy bakterie nosemy. Snad by se mohlo jednat o dohodu s někým v některé laboratoři kde je mikroskop, nebo se zeptat souseda leckde je leccos. On píše o zvětšení 400-600násobném.

Včely vždy upřednostňují zdroje snůšky s vysokou vydatností. Pokud souběžně kvete něco jiného se znatelně menší vydatností, prostě si toho nevšímají. A javor klen je velmi vydatný, 1000 - 1200 kg sladiny na hektar, zatímco pampeliška má poměrně malou vydatnost, co si pamatuji, jen takových 200 - 300 kg z hektaru. Stejně jako většina dalšího lučního kvítí.
Javor jasanolistý myslím kvete moc brzo, to je spíš tak podněcování před hlavním obdobím pampelišky anebo na začátku řepky.
Co se týká kočování či vydatnosti snůšky z pampelišek anebo o týden- 14 dní později ostatní luční kvítí, je to o prostředí. Kde většina plochy v okruhu stovek metrů až kilometrů jsou extenzívní nehnojené ale tak cca dvakrát ročně sekané travnaté plochy s kvetoucími rostlinami. V doletu včel jsou potom stovky hektarů takových ploch a potom i když tam ty kytky v té trávě nerostou hustě a medují poměrně málo, pořádná snůška z toho vyjde i tak.
Takže javory jsou spíš bodové zdroje snůšky s malou plochou a velkou vydatností, květoucí tráva spíš plošné zdroje.

Zdravím, já si dovolím jen trochu přispět do té medonosné flory.Podobně na tom jsem co se lesa týče.Na rozdíl od Vás mám více javorů,ale řepku žádnou.Takže mám většinou smíchanou snůšku ovcnanů s javorem.Co se pampelišky týče - loni jsem měl vedle kvetoucí aleje javorů
(klen i j.jasanolistý) také lán nádherné pampelišky.Včelky však zcela jednoznačně upřednostňovaly javor.Kdesi jsem četl, že někde dokonce kočují za pampeliškou, nevím, já bych si to asi po těchto zkušenostech netroufal.
Ivo D.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 05.4.2012 21:53:42
> ----------------------------------------
> Já včelařím v 200m.n.m.lužní les, to že včely jdou do zimy o něco slabší to je
> fakt, ale s jarním rozvojem tam bych rozdíl neviděl. Já mám hlavní snůšku z
> řepky a potom lípa.
> Někdy před řepkou je i med z javorů, ale to jen vyjmečně a hektary Medvědího
> česneku jako pylová podpora. Takže u mě je jaro asi o něčem jiném než někde v
> kopcích se smrkovým lesem. Ale louky a pampelišky ta by mě zajímalo také,
> bohužel to zde nemám. Já nemám problém s tím, že včely jdou do zimy slabší spíš
> to beru jako výhodu. Včely dřív ukončí plodování, takže při ošetření proti VD
> mám skutečně včelstva bez plodu.
>
>
> Aleš M.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: Pro pana Brennera
> > Datum: 04.4.2012 07:38:34
> > ----------------------------------------
> > Jak jsem psal, mám stále ještě do července včely 500km od bydliště... taky
> nemám
> > noho času.Chtěl bych fungovat bez mezistěn, zatím alespoň necháváme 3
> přátelé
> > dělat mezistěny extra z našeho vosku pro nás. Bez mezistěn to jde u oddělků
> > celkem dobře, u kmenových včelstev mně šlo taky o med. Teď mám již přebytek
> > souší, možná, že už by šlo výrazně omezit mezistěny i v nich. Na medu zimuji
> > částečně, jen pár včelstev pouze na medu, mám pořád ještě určité pochybnosti
> > kvůli síle včelstev na jaře. Mám pouze časnou snůšku a včelstva zimující na
> medu
> > bývají slabší. Jaké máš s tím zkušenosti Ty? Když dám včelám 2 velké dávky
> cukru
> > v červenci, tak to matky nakopne a včelstva jsou do zimy silnější. Vloni jsem
> > většině včelstev dal jen jednu, nechal jsem jim hodně medu, uvidím, jak budou
> > vypadat za měsíc.
> > Radek
>
>
>

"Ve včelíně chovám silná včelstva ve skleněných úlech. Nevýhoda pro cizí včelu je, že ve skleněném úle má problém dostat se ven a unaví se. Dne 4.4. to vypadalo jako kdyby se všechna včelstva rojila. Včely se bránily na česnech, před včelínem i na zdi.. Zrovna jsem neměl čas abych to natočil na video, a mohl sledovat až do konce, protože jsem musel odcestovat. Jak probíhal boj na stěně jsem udělal jednu fotku a dostál pár žihadel. Bránily se všude. Byly to shluky včel. S obavami jsem odjížděl, protože jsem tak, ale ještě ve dřevěných úlech, o nejlepší včelstvo přišel. Moje včelstva přežila, ale všude plno mrtvých včel.
Omlouvám se za přerušení plodné diskuse, ale slabá včelstva v těchto případch nemají šanci přežít. "

"Asi před sto nebo stopadesáti lety bylo docela běžnou praxí, že včelaři, zejména v oblastech s jednou silnou snůškou, před snůškou včelstvo osiřili."

No to je hezké , ale ne moc praktické. Proč? Je to drahé. Již jen chov včel jako koníček je velmi drahý. Chce to něco mnohem jednoduššího

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: tich? v?m?na
> Datum: 06.4.2012 07:57:40
> ----------------------------------------
> Narazili jste na nosematozu a jak na ni přijít. Až později jsem si vzpoměl
> že o tom píše Libor Hanousek, že je poznat na barvě žaludku včely jestli je
> včelstvo nemocné. Zdravá včela má žaludek světle hnědý, nemocná bílý. Dál
> taky radí jak vyšetřit s mikroskopem žaludek a zjistit napadení. Ta knížka
> je z roku 91 "Začínáme včelařit".
>
>
>

Pozor na útok hladových včel.

Ve včelíně chovám silná včelstva ve skleněných úlech. Nevýhoda pro cizí včelu je, že ve skleněném úle má problém dostat se ven a unaví se. Dne 4.4. to vypadalo jako kdyby se všechna včelstva rojila. Včely se bránily na česnech, před včelínem i na zdi.. Zrovna jsem neměl čas abych to natočil na video, a mohl sledovat až do konce, protože jsem musel odcestovat. Jak probíhal boj na stěně jsem udělal jednu fotku a dostál pár žihadel. Bránily se všude. Byly to shluky včel. S obavami jsem odjížděl, protože jsem tak, ale ještě ve dřevěných úlech, o nejlepší včelstvo přišel. Moje včelstva přežila, ale všude plno mrtvých včel.
Omlouvám se za přerušení plodné diskuse, ale slabá včelstva v těchto případch nemají šanci přežít.

http://leteckaposta.cz/749887280

B.V.

Narazili jste na nosematozu a jak na ni přijít. Až později jsem si vzpoměl že o tom píše Libor Hanousek, že je poznat na barvě žaludku včely jestli je včelstvo nemocné. Zdravá včela má žaludek světle hnědý, nemocná bílý. Dál taky radí jak vyšetřit s mikroskopem žaludek a zjistit napadení. Ta knížka je z roku 91 "Začínáme včelařit".

Tak mě vysvětli jaký rozdíl je v matce z nouzového chovu a umělého V obou případech jde přece o nouzový stav Rozdíl je jen v tom, že v jednom případě si včely vyberou z čeho matku vychovají a v druhém je to včelař který se povyšuje snad na Boha který ten výběr umí lépe jak včela. Nemám tím na mysli šlechtitelské chovy, ale jedno dané včelstvo nebo běžný včelín. U chovatelů matek "je to tvrzení" pak stejně jen obchodní trik.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: N?m?t....
> Datum: 05.4.2012 21:08:28
> ----------------------------------------
> Má to několik praktických minusů. Hledat matku v 7NN, osiřelé včelstvo je ve
> stresu, Nouzové matky za nic nestojí. Léčit se nedá, je v úlu med, dozraje když
> už nová matka by měla klást.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>
> > Předmět: N?m?t....
> > Datum: 05.4.2012 18:02:10
> > ----------------------------------------
> > Asi před sto nebo stopadesáti lety bylo docela běžnou praxí, že včelaři,
> > zejména v oblastech s jednou silnou snůškou, před snůškou včelstvo osiřili.
> > Bylo to pochopitelně kvůli využití snůšky, protože se uvolnila řada létavek
> > navíc a včelstvo nebylo příliš oslabeno, protože červíci z doby snůšky
> > nejsou využity jako létavky. Dnes dostává tahle metoda ještě druhý rozměr -
> > nastane určité období, kdy ve včelstvu není žádný plod. To by se mohlo
> > využít jak pro využití tohoto faktu bez zásahu anebo třeba pro léčení. Po
> > tomto období se buď přidá původní oddělek, nová matka anebo se vybere
> > nejlepší nouzový matečník, který se včelstvu nechá. Včelstvo o nic
> > nepřijde, protože nevylíhlé včelky bývají stejně jen do počtu a snadno ten
> > počet do srpna doplní. Nevím, zda to vysvětluji srozumitelně, ale myslím,
> > že by se na to dala vypracovat solidní metodika a mohlo by to pomoci. Co vy
> > na to?
> >
> >
> >
>
>
>

Ve snůšce bych asi využil spíš přeleták.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: N?m?t....
> Datum: 05.4.2012 22:03:40
> ----------------------------------------
> V metodice Eurodadantu a nebo v Celý rok proti varroáze je popsána klasika,
> klíckování někdy v pol. září. Hledat matky to bude spíš pro včelaře s menším
> počtem včelstev, ale jinak to určitě funguje.
>
> Aleš M.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: N?m?t....
> > Datum: 05.4.2012 21:08:27
> > ----------------------------------------
> > Má to několik praktických minusů. Hledat matku v 7NN, osiřelé včelstvo je ve
> > stresu, Nouzové matky za nic nestojí. Léčit se nedá, je v úlu med, dozraje
> když
> > už nová matka by měla klást.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>
> > > Předmět: N?m?t....
> > > Datum: 05.4.2012 18:02:10
> > > ----------------------------------------
> > > Asi před sto nebo stopadesáti lety bylo docela běžnou praxí, že včelaři,
> > > zejména v oblastech s jednou silnou snůškou, před snůškou včelstvo
> osiřili.
> > > Bylo to pochopitelně kvůli využití snůšky, protože se uvolnila řada
> létavek
> > > navíc a včelstvo nebylo příliš oslabeno, protože červíci z doby snůšky
> > > nejsou využity jako létavky. Dnes dostává tahle metoda ještě druhý rozměr
> -
> > > nastane určité období, kdy ve včelstvu není žádný plod. To by se mohlo
> > > využít jak pro využití tohoto faktu bez zásahu anebo třeba pro léčení. Po
> > > tomto období se buď přidá původní oddělek, nová matka anebo se vybere
> > > nejlepší nouzový matečník, který se včelstvu nechá. Včelstvo o nic
> > > nepřijde, protože nevylíhlé včelky bývají stejně jen do počtu a snadno ten
> > > počet do srpna doplní. Nevím, zda to vysvětluji srozumitelně, ale myslím,
> > > že by se na to dala vypracovat solidní metodika a mohlo by to pomoci. Co
> vy
> > > na to?
> > >
> > > Přátelé,navazuji v této souvislosti na klíckování jako prostředek ke zvýšení snůšky.Ale již delší dobu zde postrádám zmínku o smetenci na mezistěny, kde můžeme zabít několik much jednou ranou-v období snůšky tím uvolníme všechny včely,které by se jinak staraly o plod,ale hlavně vždyť tím se dá elegantně minimalizovat varoa,nosema i zvápenatění.Alespoň u v.d.,kde jsem si u smetence odečítal opakovaně spad a byl nulový
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

V metodice Eurodadantu a nebo v Celý rok proti varroáze je popsána klasika, klíckování někdy v pol. září. Hledat matky to bude spíš pro včelaře s menším počtem včelstev, ale jinak to určitě funguje.

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: N?m?t....
> Datum: 05.4.2012 21:08:27
> ----------------------------------------
> Má to několik praktických minusů. Hledat matku v 7NN, osiřelé včelstvo je ve
> stresu, Nouzové matky za nic nestojí. Léčit se nedá, je v úlu med, dozraje když
> už nová matka by měla klást.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>
> > Předmět: N?m?t....
> > Datum: 05.4.2012 18:02:10
> > ----------------------------------------
> > Asi před sto nebo stopadesáti lety bylo docela běžnou praxí, že včelaři,
> > zejména v oblastech s jednou silnou snůškou, před snůškou včelstvo osiřili.
> > Bylo to pochopitelně kvůli využití snůšky, protože se uvolnila řada létavek
> > navíc a včelstvo nebylo příliš oslabeno, protože červíci z doby snůšky
> > nejsou využity jako létavky. Dnes dostává tahle metoda ještě druhý rozměr -
> > nastane určité období, kdy ve včelstvu není žádný plod. To by se mohlo
> > využít jak pro využití tohoto faktu bez zásahu anebo třeba pro léčení. Po
> > tomto období se buď přidá původní oddělek, nová matka anebo se vybere
> > nejlepší nouzový matečník, který se včelstvu nechá. Včelstvo o nic
> > nepřijde, protože nevylíhlé včelky bývají stejně jen do počtu a snadno ten
> > počet do srpna doplní. Nevím, zda to vysvětluji srozumitelně, ale myslím,
> > že by se na to dala vypracovat solidní metodika a mohlo by to pomoci. Co vy
> > na to?
> >
> >
> >
>
>
>

Já včelařím v 200m.n.m.lužní les, to že včely jdou do zimy o něco slabší to je fakt, ale s jarním rozvojem tam bych rozdíl neviděl. Já mám hlavní snůšku z řepky a potom lípa.
Někdy před řepkou je i med z javorů, ale to jen vyjmečně a hektary Medvědího česneku jako pylová podpora. Takže u mě je jaro asi o něčem jiném než někde v kopcích se smrkovým lesem. Ale louky a pampelišky ta by mě zajímalo také, bohužel to zde nemám. Já nemám problém s tím, že včely jdou do zimy slabší spíš to beru jako výhodu. Včely dřív ukončí plodování, takže při ošetření proti VD mám skutečně včelstva bez plodu.


Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 04.4.2012 07:38:34
> ----------------------------------------
> Jak jsem psal, mám stále ještě do července včely 500km od bydliště... taky nemám
> noho času.Chtěl bych fungovat bez mezistěn, zatím alespoň necháváme 3 přátelé
> dělat mezistěny extra z našeho vosku pro nás. Bez mezistěn to jde u oddělků
> celkem dobře, u kmenových včelstev mně šlo taky o med. Teď mám již přebytek
> souší, možná, že už by šlo výrazně omezit mezistěny i v nich. Na medu zimuji
> částečně, jen pár včelstev pouze na medu, mám pořád ještě určité pochybnosti
> kvůli síle včelstev na jaře. Mám pouze časnou snůšku a včelstva zimující na medu
> bývají slabší. Jaké máš s tím zkušenosti Ty? Když dám včelám 2 velké dávky cukru
> v červenci, tak to matky nakopne a včelstva jsou do zimy silnější. Vloni jsem
> většině včelstev dal jen jednu, nechal jsem jim hodně medu, uvidím, jak budou
> vypadat za měsíc.
> Radek

sledoval, abych příště umněl zaragovat včas. Teď jsem 2 ze 3 už zrušil, poslední zatím testuji. V zimě nelétají, nerozšíří nákazu.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Kultivace nosemy
> Datum: 05.4.2012 20:34:57
> ----------------------------------------
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Kultivace nosemy
> > Datum: 05.4.2012 14:12:17
> > ----------------------------------------
> > Spóry N. apis zachovávají životaschopnost v mraze velmi dobře, N. ceranae ne.
> > Týden v -20 je ničí skoro kompletně. Už 4st omezují schopnost tvořit spóry
> pod
> > 10%.
> > úhyn na ceranu: na podzim silná včelstva 5NN, jedno dělalo v srpnu tichou
> > výměnu. Nic jsem nepozoroval zvláštního, v říjnu jsem všechny vyšetřoval,
> > zjistil jsem, že jsou pozitivní. Nyní na jaře 1NN včel, skoro všechny zásoby a
> 2
> > ze tří bezmatečné, což není úplně typické, ale u mě se stalo. Průjem(hnačka)
> u
> > cerany nebývá, ale trochu pokálené plásty byly.
> > Radek
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Kultivace nosemy
> > > Datum: 05.4.2012 14:00:46
> > > ----------------------------------------
> > > .neviete ako je to s nozemou pocas mrazov-myslim ked su zasobne plasty cez
> > > zimu pri vonkajsich teplotach?su schopne infikovat vcelstvo po ich vlozeni
> > > do ula na jar?        Otazka este na p.Hubaca-spomenuli ste nejake uhyny na
> > > ceranu-ako sa prejavili,v akom obdobi a pod.? vdaka..
> > >
> > >
> Radku,možná se ptám na triviálnost, která je jiným jasná,leč já nevím - dělal
> jsi něco,když jsi na podzim zjistil N,ceranae?
> Díky,Ivo
> >
> >
> >
>
>
>

Má to několik praktických minusů. Hledat matku v 7NN, osiřelé včelstvo je ve stresu, Nouzové matky za nic nestojí. Léčit se nedá, je v úlu med, dozraje když už nová matka by měla klást.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>
> Předmět: N?m?t....
> Datum: 05.4.2012 18:02:10
> ----------------------------------------
> Asi před sto nebo stopadesáti lety bylo docela běžnou praxí, že včelaři,
> zejména v oblastech s jednou silnou snůškou, před snůškou včelstvo osiřili.
> Bylo to pochopitelně kvůli využití snůšky, protože se uvolnila řada létavek
> navíc a včelstvo nebylo příliš oslabeno, protože červíci z doby snůšky
> nejsou využity jako létavky. Dnes dostává tahle metoda ještě druhý rozměr -
> nastane určité období, kdy ve včelstvu není žádný plod. To by se mohlo
> využít jak pro využití tohoto faktu bez zásahu anebo třeba pro léčení. Po
> tomto období se buď přidá původní oddělek, nová matka anebo se vybere
> nejlepší nouzový matečník, který se včelstvu nechá. Včelstvo o nic
> nepřijde, protože nevylíhlé včelky bývají stejně jen do počtu a snadno ten
> počet do srpna doplní. Nevím, zda to vysvětluji srozumitelně, ale myslím,
> že by se na to dala vypracovat solidní metodika a mohlo by to pomoci. Co vy
> na to?
>
>
>

http://csv-rosice.webnode.com/fotogalerie/#vcela-jpg1

sekce vtipy

http://csv-rosice.webnode.com/fotogalerie/#vcela-jpg1

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Kultivace nosemy
> Datum: 05.4.2012 14:12:17
> ----------------------------------------
> Spóry N. apis zachovávají životaschopnost v mraze velmi dobře, N. ceranae ne.
> Týden v -20 je ničí skoro kompletně. Už 4st omezují schopnost tvořit spóry pod
> 10%.
> úhyn na ceranu: na podzim silná včelstva 5NN, jedno dělalo v srpnu tichou
> výměnu. Nic jsem nepozoroval zvláštního, v říjnu jsem všechny vyšetřoval,
> zjistil jsem, že jsou pozitivní. Nyní na jaře 1NN včel, skoro všechny zásoby a 2
> ze tří bezmatečné, což není úplně typické, ale u mě se stalo. Průjem(hnačka) u
> cerany nebývá, ale trochu pokálené plásty byly.
> Radek
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Kultivace nosemy
> > Datum: 05.4.2012 14:00:46
> > ----------------------------------------
> > .neviete ako je to s nozemou pocas mrazov-myslim ked su zasobne plasty cez
> > zimu pri vonkajsich teplotach?su schopne infikovat vcelstvo po ich vlozeni
> > do ula na jar?        Otazka este na p.Hubaca-spomenuli ste nejake uhyny na
> > ceranu-ako sa prejavili,v akom obdobi a pod.? vdaka..
> >
> >
Radku,možná se ptám na triviálnost, která je jiným jasná,leč já nevím - dělal jsi něco,když jsi na podzim zjistil N,ceranae?
Díky,Ivo
>
>
>

Chlapi, moc vám děkuji za rady a povzbuzení. Určitě dám vědět, jak to dopadlo.

Asi před sto nebo stopadesáti lety bylo docela běžnou praxí, že včelaři, zejména v oblastech s jednou silnou snůškou, před snůškou včelstvo osiřili. Bylo to pochopitelně kvůli využití snůšky, protože se uvolnila řada létavek navíc a včelstvo nebylo příliš oslabeno, protože červíci z doby snůšky nejsou využity jako létavky. Dnes dostává tahle metoda ještě druhý rozměr - nastane určité období, kdy ve včelstvu není žádný plod. To by se mohlo využít jak pro využití tohoto faktu bez zásahu anebo třeba pro léčení. Po tomto období se buď přidá původní oddělek, nová matka anebo se vybere nejlepší nouzový matečník, který se včelstvu nechá. Včelstvo o nic nepřijde, protože nevylíhlé včelky bývají stejně jen do počtu a snadno ten počet do srpna doplní. Nevím, zda to vysvětluji srozumitelně, ale myslím, že by se na to dala vypracovat solidní metodika a mohlo by to pomoci. Co vy na to?

Spóry N. apis zachovávají životaschopnost v mraze velmi dobře, N. ceranae ne. Týden v -20 je ničí skoro kompletně. Už 4st omezují schopnost tvořit spóry pod 10%.
úhyn na ceranu: na podzim silná včelstva 5NN, jedno dělalo v srpnu tichou výměnu. Nic jsem nepozoroval zvláštního, v říjnu jsem všechny vyšetřoval, zjistil jsem, že jsou pozitivní. Nyní na jaře 1NN včel, skoro všechny zásoby a 2 ze tří bezmatečné, což není úplně typické, ale u mě se stalo. Průjem(hnačka) u cerany nebývá, ale trochu pokálené plásty byly.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kultivace nosemy
> Datum: 05.4.2012 14:00:46
> ----------------------------------------
> .neviete ako je to s nozemou pocas mrazov-myslim ked su zasobne plasty cez
> zimu pri vonkajsich teplotach?su schopne infikovat vcelstvo po ich vlozeni
> do ula na jar?        Otazka este na p.Hubaca-spomenuli ste nejake uhyny na
> ceranu-ako sa prejavili,v akom obdobi a pod.? vdaka..
>
>
>

..neviete ako je to s nozemou pocas mrazov-myslim ked su zasobne plasty cez zimu pri vonkajsich teplotach?su schopne infikovat vcelstvo po ich vlozeni do ula na jar? Otazka este na p.Hubaca-spomenuli ste nejake uhyny na ceranu-ako sa prejavili,v akom obdobi a pod.? vdaka..

Jaké kultivační postupy máte na mysli? Nosema apis i ceranea patří mezi microsporide, které není asi tak snadné kultivovat. Spory jsou v roztoku stabilní hodně dlouho, pro kultivaci jako takovou bude potřeba bunečná kultura. Patří sice mezi mykota, ale potřebují pro své množení buňky. Kultivace ve smyslu pomnožení např. v buněčné kultuře in vitro je řešena např. v práci : http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1462-2920.2010.02346.x/full
Určitě bude více vědět kolega Martin Kamler v Dole, ozvěte se mu.

Dobrý den, vím že to sem moc nepatří, ale neměl by tu někdo navíc tak 2kila souší na prodej? Stačí mi i rozlámané, které by jste již nevyužili. Prosím případné nabídky mailem. Moc děkuji.

Ví někdo něco o kultivaci nosemy? Testování životaschopnosti spor a pod.? Potřeboval bych to.
Pepa

v těch skupinách právě tkví problém. Zaškatulkováním vlastního názoru před nalezením a potvrzením jádra problému ztrácí člověk objektivitu a může sklouznout k hájení předem připravených pozic.

podívejme se na to takto, rojení pro nás není žádoucí, ale přestávka v plodování omezí populaci roztoče. Silná včelstva zvládají větší napadení, avšak včely z nich zalétlé mohou způsobit problém v slabých včelstvech (především létavky, které se nestačí vrátit do svého úlu před rychlou změnou počasí a vezmou zavděk jakýmkoli jiným v trase), která zkolabují a při následné loupeži se nakazí ta silná. Ale klidně i naopak, může siné včelstvo padnout při relativně slabém napadení, protože varoáza probíhá v kombinaci s kokteilem viróz. pro slabá včelstva v okolí je to pak smrtící. Při chovu trubců se roztoči relativně více množí, ale také relativně více prazitují na na trubcích a trubčím plodu, což způsobuje menší napadení dělnic. Je to opravdu problém?
Co z toho je vlastně problém? Nebo tkví v něčem jiném?

No, nemusela to být nosema, někdy bývá matka při přidání nepatrně poškozena, ale včelstvu to už stačí na provedení tiché výměny. A trubci v dostatečném počtu k úspěšnému oplození mohou být k dispozici překvapivě dlouho do pozdního podzimu. Oslabení při takové pozdní výměně včelstva je potom logické, nové matka se snaží plodováním "udělat" na zimu své dcery, aspoň aby ve své blízkosti měla "své" včelstvo a ne to předchozí. A takové pozdní plodování mohlo včelstvo dost oslabit, zvláště když už v srpnu při přidání původní matky předpokládám bylo slabší a moc zimních včel ve včelstvu nebylo.

Pokud plod vypadá pěkně, není příliš mezerovitý a i jinak to nevypadá na nějaké anomálie, je všechno v pořádku. Včely jsou jen slabé, tak prostě včely zuž odebráním neobsazených nástavků. Případně ještě utepli blinovou přepážkou nebo vyndáním rámku z nástavkou a vložení třeba polystyrenové desky zabalené v igelitu nebo nějaké jiné uteplivky zmenši prostor, který slabé včelstvo musí vytápět. Potom sleduj a když včelstvo začne sílit a obsazovat všechny rámky, postupně zase rozšiřuj zpátky.

Co se týká chovu matek, odchov vytvářením oddělků odebráním plástů s plodem a včelami z mateřského včelstva a odchovem matek z plodu těch oddělků je tak jednoduchá věc, že se při troše pozornosti snad ani zkazit nedá, v tom nevidím problém.

Zajímavé otázky.
Chtěl jsem mít rezervy. Zkus si třebas říct,že každý 10 úl je rezerva.
Chov matek se mi nezdařil. Zkus napřed začít tín nejednoduším způsoben ochovat je z různých rojových a nouzvých matečníků
Ono stačí třebas odebrat matku s odělkem z úlu a pak s těch nouzových matěčníků udělat daší oddělky matku po jejich odebrání zase vrátíš. Další jednoduchoumetodou je podřez. Až toto všechno zvládneš začni s přelarvováním. avšak pro běžnou pořebu pár náhradních matek jsou předcházející metody dostačijící.
To, že ti odborníci říkají že nouzové matečníky jsou špatné rychle zapomeň. On ten jejich chov není nic jiného.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: tich? v?m?na
> Datum: 05.4.2012 10:17:25
> ----------------------------------------
> Okolnosti mne donutily k nákupu a výměně matky v srpnu. matka byla přijata,
> začala klást, dokrmil sem, přeléčil a čekal na jaro. Teď sem našel matku
> jinou a v úle prázdný matečník. Matka klade, podle porovnání s ostatními
> včelstvy málo, ale to včelstvo je taky slabší. Chci se zeptat, jestli máte
> někdo zkušenost jak se asi podařilo se té matce spářit někdy v září, nebo,
> a to už snad ani ne, v říjnu.
> Já mám letos včely druhým rokem a mé pokusy o chování matek nebyly úspěšné,
> o tom už sem se radil s Radkem Hubačem,tak se stalo, že sem neměl rezervy,
> ale chtěl zachovat počet.
> Ta matka vypadá dobře, je od pohledu dost velká, a plod mi nepřipadá jako
> hrboplod, tedy samá trubčina.
>
>
>

souhlas Josefe..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Tak co s t?m....
> Datum: 05.4.2012 10:30:40
> ----------------------------------------
> Píšeš to v první větě a však začni u sebe. Připádá mi že jen kopeš za sebe a
> kolem sebe.
> Uvádíš také:
> >>>Když si přečtu MVO SVS tak je to tam jen ČSV a bez ní se nedá nic, včelaři
> je zakázáno bez komise cokoli kromě formidolu.<<<
>
> citace Z nařízení SVS
> :>>>.Zajištění ošetření svých
> včelstev je povinností chovatele včel. Ošetření včelstev se nařizuje provést buď
> osobou
> odborně způsobilou k potřebnému výkonu nebo veterinárním lékařem za přítomnosti
> chovatele
> a při přísném a pečlivém dodržení následujícího postupu :<<<
> Tuhle větu čtu již řádku let.
> Kde tady vidíš neco o komisích. to by muselo znít , "osobou pověřenou".
> Podle mne, když si přečtu návod a mám ruce a potřebný materiál, jsem již osobou
> způsobilou nebo ne?
> Takže záleží asi jen na vlastním výkladu a o nějakém zákazu vlastního
> oštřevání ani slovo.
>
> Pepan
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Tak co s t?m....
> > Datum: 05.4.2012 09:31:39
> > ----------------------------------------
> > Ono se říká""Poznání - první krok k nápravě".
> >
> > Spíš by tam mělo být "Přiznání" :-)
> >
> >
> > Pokud se nepřizná problém, nelze vážně uvažovat o jeho řešení!
> >
> > Tady opravdu chybí jakákoli evidence čehokoli ze které by se dalo vycházet
> > a zjistit zda problém existuje nebo jen to účelově šířená panika. Jak lze
> > taky slyšet.
> >
> > Od evidence úhynů po nějakou znalost jak a kde byly roztoči.
> >
> > Ani vyšetření zimní měli není evidováno.
> >
> > Nechápu proč jej státní spr.nařizuje když pak nemá z něj čísla.
> > Pochybuji že je vyšetření měli cokoli vyjadřjící, ale pokud jse zde skupina
> > lidí co to nařizuje a organizuje a věří tomu, tak proč nemají v ruce data?
> > Toto je jako struska pod dálnicí. Stejný tunel na veřejné peníze. Za mega
> > pořídíme data která ani nezaznamenáme do digitální podoby.
> > Proč? Protože by se zjistil, že jsou na nic? Nebo že je zde problém.
> >
> > O tom jaký je zde něvěstinec svědčí už jenom to, že státní správa nemá v
> > ruce čísla z vyšetření zimní měli kterou nařizuje. Dál není prováděna
> > jakákoli analýza příčin. Stačí číst vyjádření mluvčího SVS a člověk plně
> > pochopí tu bídu. "Červený šátečku ....       ubývá roztoč". To plně vyjadřuje
> > stav poznání problémů.
> >
> > Jsme po 30 letech v bodě nula - nemáme ani data která by se dala
> > analyvovat.
> > V negramotnosti udržovanou většinu, nedostatečně kvalifikované lidi na
> > rozhodovacích místech.
> >
> > A je zde zástupce 97% včelařů, který tvrdí státní správě, že je vše v
> > naprostém pořádku, takže státní správa je v pohodě a kdo není nucen,
> > většinou nic neřeší.
> >
> > Pořád to vypadá, že se navážím do té ČSV, ale je to podle mě jednoduché -
> > buď to dělejte pořádně, nebo řekněte státní správě ať to dělá ona pořádně.
> >
> > Když si přečtu MVO SVS tak je to tam jen ČSV a bez ní se nedá nic, včelaři
> > je zakázáno bez komise cokoli kromě formidolu.
> >
> > A když se bavíte po straně s některým veterinářem, tak on řkene, že na to
> > je tady ČSV, že on má pokyn, že na to je smlouva a zařizuje to ČSV - on
> > jenom kontroluje. A smlouvy se mají plnit.
> >
> > Takže první krok k přiznání je potřeba ujasnění si pozice ČSV.
> > Bude to zástupúce včelařů, která bude vyvíjet tlak na stát aby to řešil,
> > nebo jen spolupachatel který bude maskovat vlastní selhání "ono je to skoro
> > v pořádku, to jen počasí, včelaři,... a podobně - známe z roku 2008).
> >
> > Kyž jsem byl v Radě PSNV tak jsem z informací z jednání nabyl dojmu že na
> > jednáních nebylproblém přesvědčit ani tak státní úřednky, ale další
> > zaástupce včelařů - ČSV a DOL.
> > Což je ekonomicky a personaálně propojená skupina, a to je další problém
> > který brání v přiznání.
> >
> > Takže to jsou podle mě body, kde je problém zaseklý.
> > Ve chvíli kdy si ČSV ujaní co je, zda v tomto zastupuje včelaře dole, nebo
> > ne, pak se tp můýe pohnout.
> > Dokud budou vnímat kritiku stavu jako kritiku své práce, tak se to nehne.
> >
> > Karel Jiruš
> >
> > Bývalý člen Rady PSNV, nyní opět mluvící jen za sebe
> > :-)
> >
> > -----------------------
> >
> >
> > Ještě dodám k diskusím zde, kde jsem se jako i jinde dozvídal překvapeně
> > co všechno PSNV chce: - všimli jste si, že to většinou o nás někdo tvrdil
> > na přednáškách - oni chtějí Bontesty, nechat vyhynout v ČR včely, zakázat
> > Varidol a gabon, vypěstovat psa bez blech atd.
> >
> > Klasika - vymyslete si, co druhý říká a pak to vyvraťte. takto se
> > "diskutuje" snadno, pokud se pak má argumentovat s fakty na stole, tak to
> > si radši pozvu ke stolu jen ty co se mnou souhlasí. A jsme bez problému.
> >
> > Vy o nějakém problému víte? Pokud je problém, bývá k němu i jeho definice a
> > pak analýza?
> >
> > takže asi žádný problém není a tudíž nemůže být ani jeho řešení. :-)
> >
> > Ty z toho PSNV neposlouchejte, ty by radši tady nechali vyhynout včely a
> > nařídili včely krmit kyselinou. Pořád vidí jen nějaké problémy a fňukají u
> > toho, že se s nimi nikdo nebaví.
> >
> > S rozvratníky dialog nepovedeme.
> >
> >
> >
>
>
>

Jde o to, jestli včely budou sílit nebo ne, pokud budou sílit, je to dobré, pokud ne, obávám se nosemy ceranae a doporučuji vysířit řekněme začátkem května. Sleduj rozvoj.. Ta výměna matky svědčí taky pro Nosemu, ale nemusí být...
RAdek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: tich? v?m?na
> Datum: 05.4.2012 10:17:25
> ----------------------------------------
> Okolnosti mne donutily k nákupu a výměně matky v srpnu. matka byla přijata,
> začala klást, dokrmil sem, přeléčil a čekal na jaro. Teď sem našel matku
> jinou a v úle prázdný matečník. Matka klade, podle porovnání s ostatními
> včelstvy málo, ale to včelstvo je taky slabší. Chci se zeptat, jestli máte
> někdo zkušenost jak se asi podařilo se té matce spářit někdy v září, nebo,
> a to už snad ani ne, v říjnu.
> Já mám letos včely druhým rokem a mé pokusy o chování matek nebyly úspěšné,
> o tom už sem se radil s Radkem Hubačem,tak se stalo, že sem neměl rezervy,
> ale chtěl zachovat počet.
> Ta matka vypadá dobře, je od pohledu dost velká, a plod mi nepřipadá jako
> hrboplod, tedy samá trubčina.
>
>
>

Píšeš to v první větě a však začni u sebe. Připádá mi že jen kopeš za sebe a kolem sebe.
Uvádíš také:
>>>Když si přečtu MVO SVS tak je to tam jen ČSV a bez ní se nedá nic, včelaři
je zakázáno bez komise cokoli kromě formidolu.<<<

citace Z nařízení SVS
:>>>.Zajištění ošetření svých
včelstev je povinností chovatele včel. Ošetření včelstev se nařizuje provést buď osobou
odborně způsobilou k potřebnému výkonu nebo veterinárním lékařem za přítomnosti chovatele
a při přísném a pečlivém dodržení následujícího postupu :<<<
Tuhle větu čtu již řádku let.
Kde tady vidíš neco o komisích. to by muselo znít , "osobou pověřenou". Podle mne, když si přečtu návod a mám ruce a potřebný materiál, jsem již osobou způsobilou nebo ne?
Takže záleží asi jen na vlastním výkladu a o nějakém zákazu vlastního oštřevání ani slovo.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Tak co s t?m....
> Datum: 05.4.2012 09:31:39
> ----------------------------------------
> Ono se říká""Poznání - první krok k nápravě".
>
> Spíš by tam mělo být "Přiznání" :-)
>
>
> Pokud se nepřizná problém, nelze vážně uvažovat o jeho řešení!
>
> Tady opravdu chybí jakákoli evidence čehokoli ze které by se dalo vycházet
> a zjistit zda problém existuje nebo jen to účelově šířená panika. Jak lze
> taky slyšet.
>
> Od evidence úhynů po nějakou znalost jak a kde byly roztoči.
>
> Ani vyšetření zimní měli není evidováno.
>
> Nechápu proč jej státní spr.nařizuje když pak nemá z něj čísla.
> Pochybuji že je vyšetření měli cokoli vyjadřjící, ale pokud jse zde skupina
> lidí co to nařizuje a organizuje a věří tomu, tak proč nemají v ruce data?
> Toto je jako struska pod dálnicí. Stejný tunel na veřejné peníze. Za mega
> pořídíme data která ani nezaznamenáme do digitální podoby.
> Proč? Protože by se zjistil, že jsou na nic? Nebo že je zde problém.
>
> O tom jaký je zde něvěstinec svědčí už jenom to, že státní správa nemá v
> ruce čísla z vyšetření zimní měli kterou nařizuje. Dál není prováděna
> jakákoli analýza příčin. Stačí číst vyjádření mluvčího SVS a člověk plně
> pochopí tu bídu. "Červený šátečku ....       ubývá roztoč". To plně vyjadřuje
> stav poznání problémů.
>
> Jsme po 30 letech v bodě nula - nemáme ani data která by se dala
> analyvovat.
> V negramotnosti udržovanou většinu, nedostatečně kvalifikované lidi na
> rozhodovacích místech.
>
> A je zde zástupce 97% včelařů, který tvrdí státní správě, že je vše v
> naprostém pořádku, takže státní správa je v pohodě a kdo není nucen,
> většinou nic neřeší.
>
> Pořád to vypadá, že se navážím do té ČSV, ale je to podle mě jednoduché -
> buď to dělejte pořádně, nebo řekněte státní správě ať to dělá ona pořádně.
>
> Když si přečtu MVO SVS tak je to tam jen ČSV a bez ní se nedá nic, včelaři
> je zakázáno bez komise cokoli kromě formidolu.
>
> A když se bavíte po straně s některým veterinářem, tak on řkene, že na to
> je tady ČSV, že on má pokyn, že na to je smlouva a zařizuje to ČSV - on
> jenom kontroluje. A smlouvy se mají plnit.
>
> Takže první krok k přiznání je potřeba ujasnění si pozice ČSV.
> Bude to zástupúce včelařů, která bude vyvíjet tlak na stát aby to řešil,
> nebo jen spolupachatel který bude maskovat vlastní selhání "ono je to skoro
> v pořádku, to jen počasí, včelaři,... a podobně - známe z roku 2008).
>
> Kyž jsem byl v Radě PSNV tak jsem z informací z jednání nabyl dojmu že na
> jednáních nebylproblém přesvědčit ani tak státní úřednky, ale další
> zaástupce včelařů - ČSV a DOL.
> Což je ekonomicky a personaálně propojená skupina, a to je další problém
> který brání v přiznání.
>
> Takže to jsou podle mě body, kde je problém zaseklý.
> Ve chvíli kdy si ČSV ujaní co je, zda v tomto zastupuje včelaře dole, nebo
> ne, pak se tp můýe pohnout.
> Dokud budou vnímat kritiku stavu jako kritiku své práce, tak se to nehne.
>
> Karel Jiruš
>
> Bývalý člen Rady PSNV, nyní opět mluvící jen za sebe
> :-)
>
> -----------------------
>
>
> Ještě dodám k diskusím zde, kde jsem se jako i jinde dozvídal překvapeně
> co všechno PSNV chce: - všimli jste si, že to většinou o nás někdo tvrdil
> na přednáškách - oni chtějí Bontesty, nechat vyhynout v ČR včely, zakázat
> Varidol a gabon, vypěstovat psa bez blech atd.
>
> Klasika - vymyslete si, co druhý říká a pak to vyvraťte. takto se
> "diskutuje" snadno, pokud se pak má argumentovat s fakty na stole, tak to
> si radši pozvu ke stolu jen ty co se mnou souhlasí. A jsme bez problému.
>
> Vy o nějakém problému víte? Pokud je problém, bývá k němu i jeho definice a
> pak analýza?
>
> takže asi žádný problém není a tudíž nemůže být ani jeho řešení. :-)
>
> Ty z toho PSNV neposlouchejte, ty by radši tady nechali vyhynout včely a
> nařídili včely krmit kyselinou. Pořád vidí jen nějaké problémy a fňukají u
> toho, že se s nimi nikdo nebaví.
>
> S rozvratníky dialog nepovedeme.
>
>
>

Okolnosti mne donutily k nákupu a výměně matky v srpnu. matka byla přijata, začala klást, dokrmil sem, přeléčil a čekal na jaro. Teď sem našel matku jinou a v úle prázdný matečník. Matka klade, podle porovnání s ostatními včelstvy málo, ale to včelstvo je taky slabší. Chci se zeptat, jestli máte někdo zkušenost jak se asi podařilo se té matce spářit někdy v září, nebo, a to už snad ani ne, v říjnu.
Já mám letos včely druhým rokem a mé pokusy o chování matek nebyly úspěšné, o tom už sem se radil s Radkem Hubačem,tak se stalo, že sem neměl rezervy, ale chtěl zachovat počet.
Ta matka vypadá dobře, je od pohledu dost velká, a plod mi nepřipadá jako hrboplod, tedy samá trubčina.

Zdravím, tak já se řadím do skupiny č.4 - za všechno si můžeme sami. Jen je třeba to také dostat do vyhlášek, že si vše řídí a za vše zodpovídá chovatel.
Říkáte, možná je i máme, jen jim to neumožňujeme...
Tak jim to zkuste umožnit, ať to aspoň víte :-)jak jsou na tom.

ÚVAHA

Jak čtu toto vlákno tak docházím k poznání, že v boji proti VD máme několik skupin včelařů .
1skup:. jsou ti podle kterých nákazová situace nikoho nezajímá, může za ni ČSV a Dol na tom jen vydělává.
2 skup: podle nich za to šíření může sousedovo hospodářství a jeho žebráci
3 skup: podle jiných za to můžou ty jejich létající roje.
Teť si to rozeberme
1) Dol a ČSV to zajímá, a však dobře ví jací mudrlanti mezi včelaři jsou tak jim nezbývá jiná možnost.
2) a co když je, a ano možná i je to obráceně, že se choroby šírí hlavně s těch mohutných včelstev která jsou pro svoji velikost jen zdánlivě zdravá.
3) a nezdá se Vám že právě to rojení je ten jediný děj, který nejvíce připomíná tu obranu původního hostitele VD. Žádné to vytváření oddělků tento proces nemůže nahradit protože jde o přerušení plodování a to se v tady neděje.
K tomu si přidejte metodu nadměrných trubců, Což je ve svém důsledku množárna VD.
K tomu si přidejme to obrovské množství plodu v komínech a dojdeme k přímé úměře "čím více plodu - tím více VD" Tady to bez té chemie nejde.
A také nenamlouvejte si, že ta KM je ekologická a přírodní. Ta je vyráběna v továrnách a to znečištění je jinde a žádný takový výrobek není ani na 100% čistý.
Celá VT u včel je založena na jejich chování a ne geneticky zakódované nějaké vlastnosti. To by jste napřed museli najít třebas včely které by nechutnali VD.
Takže hledání tolerantní včely je dobrá myšlenka, ale možná zcestná, nebo vzatá za špatný konec. Možná ji dokonce i všichni máme, jen jí nedovolujeme tu svoji vlastnost uplatnit.
Nezatracujte ty zdánlivě špatné včelaře, možná u nich je ta cesta. Přestaňme si myslet , že jen my tomu rozumíme a zamysleme se nad svým přístupem a honbou za výnosy.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 04.4.2012 22:25:48
> ----------------------------------------
> Aleš Molčík napsal:
>
> "...ale mě zajímalo jestli tohle ví i Radek Krušina, který je zde ve svém
> příspěvku včera obhajoval, aspon tak mi to přišlo."
> ............
>
> Já jsem obhajoval každou rozumnou snahu zaměřenou na zvyšování odolnosti
> včeltev. Například postup a plán Rudolfa Stonjeka mi přijde rozumný a
> logický. Jako naivní jsem se snažil naopak označit pohled, kdy se za řešení
> problému varroázy vydává pouhé tlumení roztoče. Myslím, že každému, kdo se
> nad tím zamyslí, musí být zjevné, že pokud se nemůže podařit vymýtit
> roztoče, potom řešení probému varroázy nemůže být v pouhém chemickém
> zabíjení roztoče, ale může být pouze ve zvyšování odolnosti včelí populace.
> Nechci se tu s nikým přít, je to jen komentář k mému příspěvku.
>
> Pokud jde o Bond testy, tak Bond testy podle matky přírody tu v ČR myslím
> kromě matky přírody nikdo nedělá. Maximálně tu někomu z různých důvodů
> včely nevydrží do dalšího plánovaného ošetření.
> Pokud jde o můj pohled na Bond testy - i kdyby je včelaři kolem mě
> praktikovali, tak mi to nevadí, stejně jako mi nevadí, že je praktikuje
> matka příroda. Ale já se je dělat nechystám. Ovšem bych byl rád informován,
> pokud začnou někomu v okolí kolabovat neošetřená včelstva, že mám být
> bdělý. K tomu jsme letos vyzývali na schůzi včelaře, kdyby to nastalo - ať
> co nejvíce monitorují spady, ať co nejdříve hlásí vysoké spady, kdyby
> začala padat včelstva ať rychle varují ostatní, a pokud měli loni problém s
> roztoči a některá včeltva si s tím poradila lépe než ostatní, ať je
> rozchovávají a nabídnou matečníky ostatním.
>
> KR
>
>
>

Koukám Rudolfe, že jsme byli ve stejném čase napojeni na jednu myšlenkovou vlnu. Hezké, zdravím :-)

Tzv. třetinový systém funguje, ale pro většinu chovatelů to nebude. Nechtějí mít značené matky, systém a pořádek v chovu. Mě je taky bližší řízený chaos :-). Proto zkusím letos ještě včas napsat příspěvek jak pracovat se včelstvy, která již mají větší problémy se zvládáním varroózy, co jsem si vyzkoušel v posledních třech sezonách a mohli by zkoušet i ostatní. Žádné převratné novinky, věci co napadne hodně včelařů, ale nevím proč jen málo z nich to opravdu provede. Jen je škoda, když si to člověk vyzkouší, že to jde i jinak, než pořád tahat kočku za ocas, to nedělat. A rozhodně to jde i bez chemikálií z Dolu.
K zvládání varroózy v Maďarsku bych byl opatrnější. Zajímalo by mě, jestli se Radek Hubač ptal i někde jinde než šéfa jednoho z tamních sdružení. Kdyby se maďar zeptal jak to u nás zvládáme na Křemencové, co myslíte, že by potom psal do časopisu? Jen tak plácám, omlouvám se, ale jen jestli vyjel ven mezi včelaře...

Problém je ten, že většinou každý kdo zde teoretizuje nic z toho u svých včelstev nezažil a tudíž ani nemůže znát odpověď byť byla jakákoliv. Zkušenosti rádoby ze Svazu v Maďarsku nejsou pro nás použitelné! Představte si, že by ústředí v Křemencově ul. navštívil včelař z jiného státu s tím, že o tom chce něco napsat do odb, časopisu. Umíte si představit ty "objektivní informace? Žel veškeré informace, které v podstatě jsou, jsou z překladů, různých setkání, a spousty nenaplněných přání. Přímo od včel a hlavně z České kotliny nic. Jen kecy. Tím za sebe toto téma končím a přeji všem, aby je chemie ještě dlouho uspokojovala! Nemám k tomu už co říct! Zdraví R. Stonjek

Ono se říká""Poznání - první krok k nápravě".

Spíš by tam mělo být "Přiznání" :-)


Pokud se nepřizná problém, nelze vážně uvažovat o jeho řešení!

Tady opravdu chybí jakákoli evidence čehokoli ze které by se dalo vycházet a zjistit zda problém existuje nebo jen to účelově šířená panika. Jak lze taky slyšet.

Od evidence úhynů po nějakou znalost jak a kde byly roztoči.

Ani vyšetření zimní měli není evidováno.

Nechápu proč jej státní spr.nařizuje když pak nemá z něj čísla.
Pochybuji že je vyšetření měli cokoli vyjadřjící, ale pokud jse zde skupina lidí co to nařizuje a organizuje a věří tomu, tak proč nemají v ruce data? Toto je jako struska pod dálnicí. Stejný tunel na veřejné peníze. Za mega pořídíme data která ani nezaznamenáme do digitální podoby.
Proč? Protože by se zjistil, že jsou na nic? Nebo že je zde problém.

O tom jaký je zde něvěstinec svědčí už jenom to, že státní správa nemá v ruce čísla z vyšetření zimní měli kterou nařizuje. Dál není prováděna jakákoli analýza příčin. Stačí číst vyjádření mluvčího SVS a člověk plně pochopí tu bídu. "Červený šátečku .... ubývá roztoč". To plně vyjadřuje stav poznání problémů.

Jsme po 30 letech v bodě nula - nemáme ani data která by se dala analyvovat.
V negramotnosti udržovanou většinu, nedostatečně kvalifikované lidi na rozhodovacích místech.

A je zde zástupce 97% včelařů, který tvrdí státní správě, že je vše v naprostém pořádku, takže státní správa je v pohodě a kdo není nucen, většinou nic neřeší.

Pořád to vypadá, že se navážím do té ČSV, ale je to podle mě jednoduché - buď to dělejte pořádně, nebo řekněte státní správě ať to dělá ona pořádně.

Když si přečtu MVO SVS tak je to tam jen ČSV a bez ní se nedá nic, včelaři je zakázáno bez komise cokoli kromě formidolu.

A když se bavíte po straně s některým veterinářem, tak on řkene, že na to je tady ČSV, že on má pokyn, že na to je smlouva a zařizuje to ČSV - on jenom kontroluje. A smlouvy se mají plnit.

Takže první krok k přiznání je potřeba ujasnění si pozice ČSV.
Bude to zástupúce včelařů, která bude vyvíjet tlak na stát aby to řešil, nebo jen spolupachatel který bude maskovat vlastní selhání "ono je to skoro v pořádku, to jen počasí, včelaři,... a podobně - známe z roku 2008).

Kyž jsem byl v Radě PSNV tak jsem z informací z jednání nabyl dojmu že na jednáních nebylproblém přesvědčit ani tak státní úřednky, ale další zaástupce včelařů - ČSV a DOL.
Což je ekonomicky a personaálně propojená skupina, a to je další problém který brání v přiznání.

Takže to jsou podle mě body, kde je problém zaseklý.
Ve chvíli kdy si ČSV ujaní co je, zda v tomto zastupuje včelaře dole, nebo ne, pak se tp můýe pohnout.
Dokud budou vnímat kritiku stavu jako kritiku své práce, tak se to nehne.

Karel Jiruš

Bývalý člen Rady PSNV, nyní opět mluvící jen za sebe
:-)

-----------------------


Ještě dodám k diskusím zde, kde jsem se jako i jinde dozvídal překvapeně co všechno PSNV chce: - všimli jste si, že to většinou o nás někdo tvrdil na přednáškách - oni chtějí Bontesty, nechat vyhynout v ČR včely, zakázat Varidol a gabon, vypěstovat psa bez blech atd.

Klasika - vymyslete si, co druhý říká a pak to vyvraťte. takto se "diskutuje" snadno, pokud se pak má argumentovat s fakty na stole, tak to si radši pozvu ke stolu jen ty co se mnou souhlasí. A jsme bez problému.

Vy o nějakém problému víte? Pokud je problém, bývá k němu i jeho definice a pak analýza?

takže asi žádný problém není a tudíž nemůže být ani jeho řešení. :-)

Ty z toho PSNV neposlouchejte, ty by radši tady nechali vyhynout včely a nařídili včely krmit kyselinou. Pořád vidí jen nějaké problémy a fňukají u toho, že se s nimi nikdo nebaví.

S rozvratníky dialog nepovedeme.

"Podle mně mnohem účinnější je místo hledání genetické variace hledat takovou technologii ošetřování včelstev, která prostě omezuje šíření a rozmnožování roztoče a zvyšuje odolnost včelstva k virovým nákazám , které roztoči přenášejí.
V užším kontextu u samotného chovatele, to znamená úly, rámky, ošetřování včelstev, rozchovávání nových včelstev.....
A v širším kontextu v celém okolí, to znamená obecně aby včelaři ošetřovali včelstva tak, aby v podletí a na podzim nebyly náchylné k vylupování. potom aby léčení bylo ve správném termínu....."
-----------------------------------------------------------

I podle mého mínění je zde, v tomto Radimově názoru jádro pudla celého problému. Určitou cestu nastínil MVDr. Zdeněk Klíma v časopisu Moderní včelař svým článkem o "třetinovém systému".
JK

Probíhá tu čilá debata, což je potěšující, a mám k tomu taky nějakou poznámku:
1. Veškeré úhyny včelstev se automaticky svádějí na varroázu. Je to taková móda. Kde je nějaká statistika, kde je tohle uváděno? Ta neexistuje, protože se to nesleduje. Vytočení medníku a suché plodiště, přerojená včelstva bez matky, zimování na melecitóze, utržení od zásob, rušení hlodavci,kombinace několika chemikálií (viz poslední Včelařství), nezdařený pokus o tichou výměnu a desítky dalších možností, kdy včelstvo nepřežije...Kdo se s něčím z toho nesetkal? Ale málokdo se k tomu přizná. Takže není vyloučeno, že se mnohdy problém démonizuje, což není dobře, protože údaje jsou zkreslené...
2. Řada přispěvatelů volá po tvrdé "profesionalizaci" boje proti VD. Přitom si asi neuvědomují, že pokud by toho skutečně chtěli dosáhnout, musela by podstatná část včelařů vyměnit úly, protože přesné sledování u všech těch universálů je prostě nemožné... A to se týká zejména těch "dědků", kteří vás naprosto logicky odbydou "na těch pár let, co tu ještě budu, to nemá cenu.." U včelařů, kteří se tím živí, už asi ten problém není, ovšem z té strany největší nebezpečí nehrozí..
3. Netajím se tím, že nejsem přítelem přílišné "chemie" pro to, aby byla jistota většího účinku. Pořád mám pocit, že bychom těm včelkám měli více věřit. Jsou to bojovnice a společenský hmyz, jak je prokázáno, má největší šanci na přežití, když už všechno ostatní zahyne. O schopnostech včel toho víme zatím hodně málo. Jejich svět je světem vůní, což nejsme schopni pochopit. Proto je třeba jim pomoci, když to potřebují, ale nelze jim předepisovat, jak mají žít a jak se mají bránit...I když připouštím, že ten můj názor je dán tím, že jsem nikdy nepocítil ten obrovský tlak varroázy, kdy by byla včelstva ohrožena.

Podle mně děláte modlu z genetiky, hledáte jakési genetické variace, které by umožnily nic neměnit, chovat včely stejnou technologií jak dosud, hoblovat včely stejně intenzívně jak dosud a přitom je mít odolné k varaóze.
Možná to už je zvyk, když tady bylo 20 - 40 let propagováno šíření všelijakých uznaných linií ve smyslu , že někdo jiný, nějaký odborník nebo "odborník" ty včely vyšlechtí a pak bude prodávat matky, takže každý včelař může vypláznout dvě stovky za matku F1 nebo tisícovku za inseminovanou matku a bude mít potom bez jakéhokoliv úsilí ze své strany, bez jakéhokoliv přizpůsobení a úpravy své technologie plno medu. Bez ohledu na to, kde a v jakých podmínkách včelaří. Prostě vypláznu prachy a koupím si hotový úspěch připravený někým jiným místo toho, abych si ten úspěch udělal sám...
Tak to je i s tím hledáním nějaké genetické variace včel odolných proti varaóze. Je to jako prosívání štěrku s tím, že možná když budu mít štěstí, tak v tom štěrku najdu zlatý valoun, přitom ale vůbec nevím, jestli v tom štěrku vůbec nějaké zlato je a jak to zlato hledat vím pouze z pár teoretických knih....

Podle mně mnohem účinnější je místo hledání genetické variace hledat takovou technologii ošetřování včelstev, která prostě omezuje šíření a rozmnožování roztoče a zvyšuje odolnost včelstva k virovým nákazám , které roztoči přenášejí.
V užším kontextu u samotného chovatele, to znamená úly, rámky, ošetřování včelstev, rozchovávání nových včelstev.....
A v širším kontextu v celém okolí, to znamená obecně aby včelaři ošetřovali včelstva tak, aby v podletí a na podzim nebyly náchylné k vylupování. potom aby léčení bylo ve správném termínu.....
To potom narazí na potřebu změny v ČSV, což může být nesplnitelný úkol, systém jednotného celostátního léčení s jednotnými termíny, který tady je 25 let, je už zřejmě překonaný , i když bohužel pro funkcionáře ČSV a pro veterináře pohodlný.

Co se týká úspěchu tlumení varaózy v Maďarsku a s menším počtem ošetření, mám k tomu připomínku, jestli při jednorázové návštěvě př Hubače prostě nebyly presentovány jen úspěchy a neúspěchy, třeba vymírání většiny včelstev v chovu, prostě nebyly probírány.

Aleš Molčík napsal:

"...ale mě zajímalo jestli tohle ví i Radek Krušina, který je zde ve svém příspěvku včera obhajoval, aspon tak mi to přišlo."
.............

Já jsem obhajoval každou rozumnou snahu zaměřenou na zvyšování odolnosti včeltev. Například postup a plán Rudolfa Stonjeka mi přijde rozumný a logický. Jako naivní jsem se snažil naopak označit pohled, kdy se za řešení problému varroázy vydává pouhé tlumení roztoče. Myslím, že každému, kdo se nad tím zamyslí, musí být zjevné, že pokud se nemůže podařit vymýtit roztoče, potom řešení probému varroázy nemůže být v pouhém chemickém zabíjení roztoče, ale může být pouze ve zvyšování odolnosti včelí populace.
Nechci se tu s nikým přít, je to jen komentář k mému příspěvku.

Pokud jde o Bond testy, tak Bond testy podle matky přírody tu v ČR myslím kromě matky přírody nikdo nedělá. Maximálně tu někomu z různých důvodů včely nevydrží do dalšího plánovaného ošetření.
Pokud jde o můj pohled na Bond testy - i kdyby je včelaři kolem mě praktikovali, tak mi to nevadí, stejně jako mi nevadí, že je praktikuje matka příroda. Ale já se je dělat nechystám. Ovšem bych byl rád informován, pokud začnou někomu v okolí kolabovat neošetřená včelstva, že mám být bdělý. K tomu jsme letos vyzývali na schůzi včelaře, kdyby to nastalo - ať co nejvíce monitorují spady, ať co nejdříve hlásí vysoké spady, kdyby začala padat včelstva ať rychle varují ostatní, a pokud měli loni problém s roztoči a některá včeltva si s tím poradila lépe než ostatní, ať je rozchovávají a nabídnou matečníky ostatním.

KR

zapomněl jsem jméno, omlouvám se

Bude to Radku méně než 2%. Problém českého včelařství je celkem jasný. Systém za třicet let soužití včel a včelařů s roztoči naučil včelaře, že se nemusí o včely v létě zajímat - šoupnou tam gabony, fumigace, aerosol a dnes když něco zahapruje, sklízíme trpké ovoce. Ale co se děje, představitelé současné metodiky místo toho, aby si to přiznali a snažili se to změnit, používají to jako argument, proč nic nelze dělat..jak říkají - prostě včelaři se nezajímají, kašlou na to, proto potřebují blbuvzdorné chemikálie, které jim musíme jen včas dodat a taky naaplikovat do úlů. Pokud to neuděláte, budete mít problémy vy sami, protože to kolem bude vše kolabovat. A musíte to takto dělat rok co rok. To není ani náhodou udržitelný systém. Řešení je velmi tvrdé a společensky nepřijatelné. Ty, kdo nechtějí, nepodporovat, nic za ně nedělat. Způsobit si tak sice krátkodobě více problémů - ale poradtě jak jinak z toho ven? Je třeba chtít informace poskytnout tomu, kdo má zájem. Ten by se k nim měl dostat, ale ostatní včelaře bude nejlépe "uměle" neudržovat. Především zastavit nesmyslné dotace. A ted mě můžete kamenovat, jsem na to zvyklí :-)

Nejsem zastánce BT. Ale když už k tomu hromadně dojde, tak by se ti distributoři živol měli zajímat o to, co přežilo a vyzískat kvality a poznatky pro chov. Nebo naopak včalaři by měli být natolik soudní, že by měli rozchovávat sami z toho, co v místě přežilo, neboť to, co si koupí, bude za jistou periodu zase problémem.

Rudo, nebudu Tě nijak napadat, i když se přiznám, že celý Tvůj příspěvek mně připomíná, že přání by mohlo být otcem myšlenek, ne realita. Povíš nám to za 3-4 roky. Já zatím problém s roztočem nemám, léčím, když je potřeba 2x max 3x ročně a i bez kys mravenčí mám minimální úhyny buď kvůli blbosti (nedostatek zásob) nebo na nosemu ceranae. Kohokoliv jsem kontaktoval, komu uhynula včelstva přiznal, že to byla JEHO CHYBA!!!
Víš, že se snažím pomáhat začátečníkům, tedy na druhou stranu mám zpětnou vazbu, jestli to,co je učím funguje. Dnes jsem dostal např. následující zprávu:
Stručně k mým včelám.Kdbych již nepočítal se zákonitým zpožděním v naší n.m.v,pak bych byl poněkud nesvůj z přispěvatelů, kteří již měli plod na 5-ti R.Já jsem měl ve všech včelstvech před deseti dny jeden oboustarnně zaíčkovaný plást "odezdikezdi" bez jediné mezery,po mladším plodu jsem se z důvodů chladna i vyrušování nepídil.Každpopádně co letos předvádějí to u mně nemá obdoby.Ty nejsilnější jsou ve všech 4N, nyní plně využívají 3 očka i česno a ještě jsou jim těsné Abych se začal bát,že se vyrojí.Ty co jsem spojoval se již čile mají k světu a jsou skoro tak silná jako to zmíněné.Zbývající jsou jistě lepší průměr akdykoliv jindy bych jásal i nad nimi.Zaplaťpánbůh za nynější dva krásné dny, mám 50 m od úlů starou a vysokou jívu a ten hukot je slyšet až nahoře v kuchyni. atd..
Asi jsem z jiného světa, ale opravdu nemám co dodat. Ten pán mě nikdy neviděl, já jeho včely taky ne, jenom vloni poslechl pár doporučení a výsledek jste si přečetli. Asi jsem fakt daleko a trochu mimo realitu... nebo to mnoho jiných neumí?
Chtěl bych se zeptat na pár věcí, kterým nerozumím. Píšeš 90% úmrtnost a že přežili 3 včelstva. To mně nevychází. Co znamená, že 3 přežili v dobrém stavu? Kolik mají plodu, kolik toho obsedají? Kolik mají roztočů? Dál bych se zeptal, jestli přežila včelstva v lese, kde jsi psal, že je malý infekční tlak, nebo doma, kde si přinášejí spoustu roztočů na podzim?
Pokud jde o Bond testy, poslední dobou dost pročítám zahraniční práce a o Bond testech jsem zatím nečetl mimo toho, co bylo publikováno u nás. Můžeš mě dát odkaz na nějaké práce? Umím ale jenom anglicky, německy a snad i trochu rusky. Rád si něco v originálu přečtu.
Pokud jde o to, co kdo ví, ví se, že nejčastější příčinou mizení druhů v současnosti je nový druh parazita. To znamená, že bez léčení člověkem, je klidně možné, že už bychom včely u nás neměli.
Samozřejmě se kdokoliv může přijet ke mně podívat, nic netajím, i když se přiznám, že se už trochu obávám lidské závisti a hlouposti, tak doufám, že kdokkoliv přijede, přijede jako přítel se podělit o zkušenosti, kterých není nikdy dost.
Děkuji
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 04.4.2012 16:10:42
> ----------------------------------------
> Stalo se to , čeho jsem se obával, že tato diskuze k ničemu nepovede, neboť
> většina účastníků se opájí vlastní žvanivostí a myslí si, že více znamená
> vyšší úroveň. Nemyslím si to! Důležité je problém přesně pojmenovat a
> pokusit se ho nějak řešit,byť s nejistým výsledkem.Problém je jasný: Co
> budem dělat až za 4 roky roztoč znova udeří a je i docela možné, že
> předvede nějakou nečekanou fintu jako doposud. Také musíme zcela jistě
> počítat s tím, že území kde funguje Gabon se ještě zmenší. Nemyslím tím
> Svaz, ale jednotlivé včelaře, zvl ty kteří tvrdí, že nic nejde. Otázka zní:
> Jsou Bond testy opravdu tak špatné a jsou ve světě tak pouze dementní
> včelaři, že je používají?? Já se domnívám, že nejsou. Naopak výhodou BT je
> že jsou velmi přesné a také hned ukáží, která včelstva umí odolávat.
> Naproti spady omyvy práškování si o takové přesnosti mohou jenom zdát. Co
> jsem tedy BT získal a s čím půjdu do kritického roku. V první řadě všechna
> včelstva teď budou mít původ pouze od včelstev která přežila. Z těchto
> důvodů odmítám odělky, které mi nabízejí kamarádi. V každém včelstvu bude
> matka původem od 3 zakladatelek,/ze 100/, které přežily bez jekéhokoli
> oslabení a jsou to navíc výborné medařky. Protože průšvih přijde až za min
> 3 roky budu moct další plemené matky slušně otestovat a vybrané v tom
> "správném roce opět obondovat. Vloni mortalita na nejhorší včelnici byla
> skoro 90%. Ukáže li se, že teď bude zajímavě nižší, dá se uvažovat o tom,
> že tento postup smysl měl. Jinak s vysokou přesností musím říct, že zatím
> ví každý prdlajs a proto ty sáhodlouhé rady a porady. Dále mám v zásobě
> nový dlouhodobá odpařovač KM/ výrobní cena 4 Kč/ a zjednodušené vkládání
> podložek a tím i diagnostiku. Nemyslím si, že bych toho měl nachystáno
> málo. Jestli někdo nesouhlasí, může se pochlubit, co chystá on. Jistě to
> bude zajímavější než ty nemožné plky o ničem. Bude líp!!! Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Stalo se to , čeho jsem se obával, že tato diskuze k ničemu nepovede, neboť většina účastníků se opájí vlastní žvanivostí a myslí si, že více znamená vyšší úroveň. Nemyslím si to! Důležité je problém přesně pojmenovat a pokusit se ho nějak řešit,byť s nejistým výsledkem.Problém je jasný: Co budem dělat až za 4 roky roztoč znova udeří a je i docela možné, že předvede nějakou nečekanou fintu jako doposud. Také musíme zcela jistě počítat s tím, že území kde funguje Gabon se ještě zmenší. Nemyslím tím Svaz, ale jednotlivé včelaře, zvl ty kteří tvrdí, že nic nejde. Otázka zní: Jsou Bond testy opravdu tak špatné a jsou ve světě tak pouze dementní včelaři, že je používají?? Já se domnívám, že nejsou. Naopak výhodou BT je že jsou velmi přesné a také hned ukáží, která včelstva umí odolávat. Naproti spady omyvy práškování si o takové přesnosti mohou jenom zdát. Co jsem tedy BT získal a s čím půjdu do kritického roku. V první řadě všechna včelstva teď budou mít původ pouze od včelstev která přežila. Z těchto důvodů odmítám odělky, které mi nabízejí kamarádi. V každém včelstvu bude matka původem od 3 zakladatelek,/ze 100/, které přežily bez jekéhokoli oslabení a jsou to navíc výborné medařky. Protože průšvih přijde až za min 3 roky budu moct další plemené matky slušně otestovat a vybrané v tom "správném roce opět obondovat. Vloni mortalita na nejhorší včelnici byla skoro 90%. Ukáže li se, že teď bude zajímavě nižší, dá se uvažovat o tom, že tento postup smysl měl. Jinak s vysokou přesností musím říct, že zatím ví každý prdlajs a proto ty sáhodlouhé rady a porady. Dále mám v zásobě nový dlouhodobá odpařovač KM/ výrobní cena 4 Kč/ a zjednodušené vkládání podložek a tím i diagnostiku. Nemyslím si, že bych toho měl nachystáno málo. Jestli někdo nesouhlasí, může se pochlubit, co chystá on. Jistě to bude zajímavější než ty nemožné plky o ničem. Bude líp!!! Zdraví R. Stonjek

Odpověděl bych jednoduše. Stát se ke včelařství staví podobně jako ke zbytku zemědělství. Produkty dovezeme, podpora se omezuje na "ekologické" projekty a krajinotvorbu.

Co je? tedy narovinu - motivací státu k tomu, aby tu bylo co nejvíce negramotných včelařů, tedy majitelů včelstev? Jestliže někdo tuto myšlenku obhajuje, tak by měl poctivě zdůvodnit na základě jakých argumentů. Tady plynou státní peníze na "rozvoj včelařství" ve včelařsky co do počtu včelařů na hlavu "nejrozvinutějším státě" na světě. Co, koho k tomu motivuje? včela do každé domácnosti? Za další velké peníze i "med do každé domácnosti".
Naproti tomu je tu katastrofálně zanedbaný včelařský výzkum. Šlechtitelská činnost a plemenitba se zúžila na rozchov mírných včel. Kde jsou chovné cíle, standardy, ročenky. Když kupuji matku, tak bych měl s ní dostat i příslušné informace o původu a o jejích kvalitách. Včelař pak ani neví, co vlastně má chtít. A na takový aušus byznys jsou také vypláceny dotace. Nemáme jedinou nezávislou testační stanici.
Bavme se o tom, co české včelařství zoufale potřebuje.

Chtít se odvolávat na to, že ve světě jsou včelstva která to zvládají je dost problematické, protože se sice jde o A. milifera, ale jedná se o plemena která žijí v podobném prostředí jako původní hostitel VD. Naše evropská plemena se po miliony let s tímto parazitem a ani s jiným podobným nesetkala a proto nemají za těch pár desítek let vyvinuty žádné mechanismy obrany.
Proveditelné šlechtění, by to snad bylo možné jen pomocí afrických plemen, víme však jak to dopadlo na Amerických kontinentech.
My k tomu může přispět snad jen s tím, že nebudeme dělat vědu s padlých včelstev u souseda, neb jeho trubci toto negativum pak nebudou roznášet do okolí. Zato však ty naše včelstva do kterých to budeme rvát horem dolem v tom budou vesele pokračovat. Teď " Mudrci" řekněte co s těch dvou variant je lepší? Odpověď je však jen jedna! "Jak pro koho?". Jsme zase na začátku. Teď "babo raď"?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 04.4.2012 12:37:28
> ----------------------------------------
> Ahoj Zdeňku,
> jen jedna otázka. Předpokládám, že jsi chtěl napsat dostatečné populace
> roztoče. Doufám, že souhlasíš s tím, že se u nás běžně vyskytují během sezóny
> dostatečná množství roztočů k prvotnímu hodnocení varoatolerance včel. Doufám,
> že doporučíš práci s vyššími než přizozeně se ve včelstvech vyskytujícími počty
> roztočů při aplikování standardní léčby ( pro mě znamená letní ošetření a pak
> podzimní) až pro včelaře, kteří jsou schopni je uhlídat, to znamená, že ví,
> kolik jejich včely snesou a kolik roztočů zrovna mají. Tím se bohužel vylučuje
> 98% včelařů, ale to je o tom, co bys chtěl Ty, aby těch vyloučených bylo mnohem
> méně. Osobně bohužel začínám být skeptický ohledně většiny majitelů včel... a o
> tom je možná i Kamler s Titěrou..
> Díky Radek
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> > Datum: 04.4.2012 12:02:49
> > ----------------------------------------
> > Zdravím, v tomto prostředí se špatně používají citace a je to nepřehledné a
> > trošku zmatek, tak zkusím reagovat v bloku. Předně tu bylo napsáno několik
> > dezinformací a nepřesností pramenící z nedostatku informací. Nikdo z řad
> > PSNV včetně mě tu nikdy nepropagoval Bond testy. Nevím proč bychom to měli
> > dělat. I když Bond testy probíhají na mnoha stanovištích v ČR, aniž by o
> > tom někdo věděl - tedy včetně samotných včelařů, kteří je dělají - nemá
> > celkem cenu se o nich pro účely vyhledávání a upevnování VT znaků bavit v
> > podmínkách ČR. Ani ve vojenských prostorech to nikdo dělat nechce. Co je
> > ale nutno pochopit je fakt, že bez dotatečné populace roztočů ve včesltvech
> > není možno celkem nic dělat. Ale je zásadní rozdíl v tom pochopit o co
> > jde!! Je přeci zbytečné nechat včelstvo padnout, když je jasné, mnohem
> > dříve, že je pro další chov a testování bezcenné. Máme tu obrovskou výhodu
> > výměny genetiky bez utracení zvířete, tak není nutno něco takového dělat,
> > či to nechat tak daleko dojít. Je to jen více práce a chce to více času.
> > Pořád tu myslím hodně lidí nechápe včetně kolegy Titěry a Kamlera, jak jsem
> > se o víkendu v Brně opět přesvědčil, že není možné již dneska argumentovat
> > tím, že šlechtění nemá cenu, když stejně nejsou nikde včelstva, která
> > nepotřebují ošetřovat vůči Varroa dest. Jednak to není pravda, těch oblastí
> > je na světě docela dost, kde to včely zvládají, ale hlavně je zapotřebí si
> > uvědomit, že je to jako chůze po stupíncích. Jde to pomalu, ale má to
> > obrovský smysl. Je velký rozdíl, jestli potřebuje včelstvo ošetřit 6x do
> > roka nebo 2x byt i třeba těmi stejnými chemikáliemi. A o to v počátku jde
> > především. Není možno chtít od našich včel zázraky, když jsme toto
> > ignorovali 30 let a hromadili v populaci našich včel geny, které tam už
> > dávno neměly být. Ale je trestuhodné v tom dále pokračovat s tím, co dnes
> > víme!!!
> >
> > Ale zdá se mi, že tu v tomto chybí pořád ta základní změna myšlení.
> >
> > Přečetl jsem si článek Radka Hubače ve Včelařství, které už mi sice
> > nechodí, ale jsem rád, že už se tam dá konečně někdy i něco kloudného číst
> > - kde se vyjadřuje o VMS a jeho schopnosti včelaře včas varovat.
> >
> > Tady přece nejde pořád dokola o snahu někoho před něčím varovat. Jde o to
> > ukazovat včelařům, že to mohou mít pod kontrolou sami, bez nějakého
> > ČSV,PSNV,Dolu a kdo ví čeho ještě. Nikdo jim nemůže říkat, kdy je u nich v
> > dané sezoně problém. To musí poznat každý sám!!! Naše republika je hodně
> > různorodá i geograficky, úrovní včelaření atd. Není možno nic paušalizovat.
> > Vše je o dobré lokální práci a proto si myslím, že je obrovský potenciál
> > "svazové" organizovanosti přesměrovat to z dotací a rozdávání léčiv
> > na chovatelskou práci.
> >
> > V tom a v péči o životní prostředí, ve kterém včely žijí, je budoucnost.
> > Vše ostatní jsou berličky pro ty, co si to nechtějí připustit, aby ještě
> > nějakou dobu mohli včely chovat....
> >
> >
> >
>
>
>

Ahoj Zdeňku,
jen jedna otázka. Předpokládám, že jsi chtěl napsat dostatečné populace roztoče. Doufám, že souhlasíš s tím, že se u nás běžně vyskytují během sezóny dostatečná množství roztočů k prvotnímu hodnocení varoatolerance včel. Doufám, že doporučíš práci s vyššími než přizozeně se ve včelstvech vyskytujícími počty roztočů při aplikování standardní léčby ( pro mě znamená letní ošetření a pak podzimní) až pro včelaře, kteří jsou schopni je uhlídat, to znamená, že ví, kolik jejich včely snesou a kolik roztočů zrovna mají. Tím se bohužel vylučuje 98% včelařů, ale to je o tom, co bys chtěl Ty, aby těch vyloučených bylo mnohem méně. Osobně bohužel začínám být skeptický ohledně většiny majitelů včel... a o tom je možná i Kamler s Titěrou..
Díky Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 04.4.2012 12:02:49
> ----------------------------------------
> Zdravím, v tomto prostředí se špatně používají citace a je to nepřehledné a
> trošku zmatek, tak zkusím reagovat v bloku. Předně tu bylo napsáno několik
> dezinformací a nepřesností pramenící z nedostatku informací. Nikdo z řad
> PSNV včetně mě tu nikdy nepropagoval Bond testy. Nevím proč bychom to měli
> dělat. I když Bond testy probíhají na mnoha stanovištích v ČR, aniž by o
> tom někdo věděl - tedy včetně samotných včelařů, kteří je dělají - nemá
> celkem cenu se o nich pro účely vyhledávání a upevnování VT znaků bavit v
> podmínkách ČR. Ani ve vojenských prostorech to nikdo dělat nechce. Co je
> ale nutno pochopit je fakt, že bez dotatečné populace roztočů ve včesltvech
> není možno celkem nic dělat. Ale je zásadní rozdíl v tom pochopit o co
> jde!! Je přeci zbytečné nechat včelstvo padnout, když je jasné, mnohem
> dříve, že je pro další chov a testování bezcenné. Máme tu obrovskou výhodu
> výměny genetiky bez utracení zvířete, tak není nutno něco takového dělat,
> či to nechat tak daleko dojít. Je to jen více práce a chce to více času.
> Pořád tu myslím hodně lidí nechápe včetně kolegy Titěry a Kamlera, jak jsem
> se o víkendu v Brně opět přesvědčil, že není možné již dneska argumentovat
> tím, že šlechtění nemá cenu, když stejně nejsou nikde včelstva, která
> nepotřebují ošetřovat vůči Varroa dest. Jednak to není pravda, těch oblastí
> je na světě docela dost, kde to včely zvládají, ale hlavně je zapotřebí si
> uvědomit, že je to jako chůze po stupíncích. Jde to pomalu, ale má to
> obrovský smysl. Je velký rozdíl, jestli potřebuje včelstvo ošetřit 6x do
> roka nebo 2x byt i třeba těmi stejnými chemikáliemi. A o to v počátku jde
> především. Není možno chtít od našich včel zázraky, když jsme toto
> ignorovali 30 let a hromadili v populaci našich včel geny, které tam už
> dávno neměly být. Ale je trestuhodné v tom dále pokračovat s tím, co dnes
> víme!!!
>
> Ale zdá se mi, že tu v tomto chybí pořád ta základní změna myšlení.
>
> Přečetl jsem si článek Radka Hubače ve Včelařství, které už mi sice
> nechodí, ale jsem rád, že už se tam dá konečně někdy i něco kloudného číst
> - kde se vyjadřuje o VMS a jeho schopnosti včelaře včas varovat.
>
> Tady přece nejde pořád dokola o snahu někoho před něčím varovat. Jde o to
> ukazovat včelařům, že to mohou mít pod kontrolou sami, bez nějakého
> ČSV,PSNV,Dolu a kdo ví čeho ještě. Nikdo jim nemůže říkat, kdy je u nich v
> dané sezoně problém. To musí poznat každý sám!!! Naše republika je hodně
> různorodá i geograficky, úrovní včelaření atd. Není možno nic paušalizovat.
> Vše je o dobré lokální práci a proto si myslím, že je obrovský potenciál
> "svazové" organizovanosti přesměrovat to z dotací a rozdávání léčiv
> na chovatelskou práci.
>
> V tom a v péči o životní prostředí, ve kterém včely žijí, je budoucnost.
> Vše ostatní jsou berličky pro ty, co si to nechtějí připustit, aby ještě
> nějakou dobu mohli včely chovat....
>
>
>