Včelařská konference

Probíhá tu čilá debata, což je potěšující, a mám k tomu taky nějakou poznámku:
1. Veškeré úhyny včelstev se automaticky svádějí na varroázu. Je to taková móda. Kde je nějaká statistika, kde je tohle uváděno? Ta neexistuje, protože se to nesleduje. Vytočení medníku a suché plodiště, přerojená včelstva bez matky, zimování na melecitóze, utržení od zásob, rušení hlodavci,kombinace několika chemikálií (viz poslední Včelařství), nezdařený pokus o tichou výměnu a desítky dalších možností, kdy včelstvo nepřežije...Kdo se s něčím z toho nesetkal? Ale málokdo se k tomu přizná. Takže není vyloučeno, že se mnohdy problém démonizuje, což není dobře, protože údaje jsou zkreslené...
2. Řada přispěvatelů volá po tvrdé "profesionalizaci" boje proti VD. Přitom si asi neuvědomují, že pokud by toho skutečně chtěli dosáhnout, musela by podstatná část včelařů vyměnit úly, protože přesné sledování u všech těch universálů je prostě nemožné... A to se týká zejména těch "dědků", kteří vás naprosto logicky odbydou "na těch pár let, co tu ještě budu, to nemá cenu.." U včelařů, kteří se tím živí, už asi ten problém není, ovšem z té strany největší nebezpečí nehrozí..
3. Netajím se tím, že nejsem přítelem přílišné "chemie" pro to, aby byla jistota většího účinku. Pořád mám pocit, že bychom těm včelkám měli více věřit. Jsou to bojovnice a společenský hmyz, jak je prokázáno, má největší šanci na přežití, když už všechno ostatní zahyne. O schopnostech včel toho víme zatím hodně málo. Jejich svět je světem vůní, což nejsme schopni pochopit. Proto je třeba jim pomoci, když to potřebují, ale nelze jim předepisovat, jak mají žít a jak se mají bránit...I když připouštím, že ten můj názor je dán tím, že jsem nikdy nepocítil ten obrovský tlak varroázy, kdy by byla včelstva ohrožena.