78433

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 4. 2012
Re: program pro včelaře (56781) (56792)

Jinak mně připadá, že kdo ze včelařů si chtěl dělat záznamy a potom nad nimi počítat a rozvažovat, vždy to nějak dělal.
Kdysi to bylo olůvko, potom tužka, v přírodě třeba se dělaly záznamy rukama od vosku a propolisu do "špinavých" papírů nějakou pracovní tužkou a doma je potom přepisovaly do nějakého čistého sešitu.
Ostatně kdo má tak zhruba do 10 včelstev, stačí mu podle mně když večer prostě zapíše to, co si z toho dne pamatuje, co u těch včelstev dělal. Stejně k podrobnějším údajům, než si stačí z toho dne zapamatovat , se podle mně skoro nikdo nevrací, jsou to pak nevyužívaná data. Maximálně se využijí k tomu, že za 20 - 40 let si to někdo otevře a přečte, jak zajímavě se dnes včelařilo.
Kdo by chtěl zaznamenávat podrobné údaje o každém včelstvu méně pracně, tak dneska je dostupný diktafon. Funkci diktafonu má spousta digitálů, mobilů, MP3 přehrávačů.... a některé z nich jsou schopné srozumitelně nahrát hlas i v přírodě, tedy jsou dostatečně citlivé a je u nich odstíněno rušení větrem, případně je u nich možné napojit kvalitní externí mikrofon. Nemluvě o diktafonech jakožto samotných diktafonech určených k tomuto v první řadě. Nejvhodnější je asi udělat včelstvo a potom pustit diktafon a shrnout do něho všechny údaje. A večer to všechno přepsat. Nechat diktafon puštěný během práce a zanamenávat do něho všechno bude hodně náročné na čas, pokud to někdo bude přepisovat ručně. Pokud to někdo bude cpát do počítače přes přepis hlasu, tak to je jiná.
Dneska bude asi nově dostupný trend být v lese u včelstev online připojený k internetu a ty údaje přes vhodný "bazmek" rovnou cpát do příslušného programu. A doma pak nad nimi už jenom uvažovat.

Mně připadá, že je to furt totéž. Kdo chtěl a chce nad výsledky svých včelstev všelijak uvažovat a počítat, dělá to už dávno. Kdo se k tomu nepřinutí, i kdy ví, že potom něco dělá zbytečně nebo neefektivně, žádný počítačový program to za něho neudělá. Ten počítačový program akorát ušetří včelaři trochu času. Ale základ je patřičná data o včelách zaznamenat, aby prostě někde byly a to musí dělat včelař, program to neudělá.
Maximálně mu umožní data, která o těch včel do počítače nastrká, zobrazovat ze všelijakých stran a tím vidět souvislosti, které na papíru vidět nejsou. Excel nebo jiný tabulkový procesor třeba může dost pomoct lidem, kteří neumí vidět v tabulkách s čísly všelijaké závislosti a trendy, prostě tím, že si tu tabulku převede do nějakého grafu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56793


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Blinka Josef (e-mailem) --- 9. 4. 2012
Re: program pro včelaře (56781)

Mrkni na Včelařské forum:

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Beeper-Vcelarska-aplikace-pro-mobilni-telefony?pid=24221#pid24221

Tam najdeš i další odkazy.

JB

----- Original Message -----
From: "ladislav" <hronovsky.l/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 08, 2012 12:39 PM
Subject: program pro včelaře


> Marně hledám nějaký počítačový program pro běžného včelaře ve kterém by se
> nechalo evidovat chování a výnosy jednotlivých včelstev,chov matek a
> jejich
> dcer,nebo zaznamenat vývoj počasí v dané oblasti. Poradí někdo? Děkuji
> Ladislav
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56792


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivo Dragoun MUDr (e-mailem) --- 8. 4. 2012
Re: Fwd: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera (56782)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Fwd: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 08.4.2012 13:42:45
> ----------------------------------------
> Já také lošký rok neměl ani jeden ro ačkoliv jsem v nějaký doufal. Bohužel.
> Žádné LBV nepoužívám protože takovým výstřelkům nevěřím . Prostě byl rok, kdy
> včely neměly ty správné podmínky k rozmnožování. Všechno se vpřírodě děje v
> ciklech a včelaři pro to mají pojem rojivé a nerojivé roky.
> pepan
>
> # ------------ Původní zpráva ------------
> # Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> # Komu: V?ela?sk? mailing list<vcely/=/v.or.cz>,
> # Kopie:
> # Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> # Datum: 08.4.2012 11:45:28
> # ----------------------------------------
> # Mohu zcela souhlasit,já jsem to poprvé zkoušel jen u 4 včelstev a
> # nevyrojila se žádná a dvě udělala tichou výměnu.
> # Ivo D.
> #
> # 4 včelstvá ešte nemôžu byť ako dôkaz toho, že to platí všeobecne, vždy je
> # to len náhoda. Relevantný pokus musí vypadať oveľa, oveľa zložitejšie a
> # musí trvať trochu dlhšie ako jednu sezónu a musí byť čisto vedecké a nie sa
> # niesť v slogane, "ja to môžem potvrdiť, tohoto roku sa mi zo 5 včelstiev
> # nevyrojilo ani jedno"!
> # Já jsem to ovšem zde nepředkládal jako nějaký relevantní pokus,ale pouze jako konstatování mého pozorování v souhlase s pozorováními i pokusy jiných včelařů.A i tyto relevantní pokusy fundovaných včelařů zaměřené na vyzkoušení určité provozní metody v praxi mají jistou toleranční šíři v jejíchž dimenzích se provádějí.Pokud tedy vím, že např.mgr.Linhart
> # nasadil včelstvům stavební rámky v určitém časovém období, že i ten počet SR nebyl zcela konstatní,že jeden rok měl např.20% a druhý rok 3O% tichých výměn, že jeden rok měl o tolik kg medu více proti dosavadnímu průměru atd.atd, mohu já s tím jen souhlasit na základě svých zkušeností byť jen u pěti včelstev aniž bych to vydával za svůj pokus.A i kdyby se nás sešlo např. 10 včelařů a ¨každý jsme za obdobných podmínek měli obdobné pozitivní výsledky i tenkrát bych si ani já ani kdokoliv další zřejmě nedovolil vydávat to za seriozní pokus. Ale může to již o mnohém vypovídat.
Pokud tedy kolega Linhart a spol měli signifikantní výsledky na třeba 50-ti včelstvech a já na pěti,přičemž jsem se řídil přesně postupem a radami právě jmenovaného kolegy (byli jsme v písemném kontaktu)nemohu jistě já ani tak hovořit o nějakém pokusu, zatímco ovšem kolega Linhart a spol. by asi mohli mluvit o pukusu ne na 50-ti ale 55-ti včelstvech.Snad se mi podařilo vysvětlit,co jsem měl na mysli.
Ivo.D.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56791


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 4. 2012
Re: program pro včelaře (56781)

"Marně hledám nějaký počítačový program pro běžného včelaře ve kterém by se nechalo evidovat chování a výnosy jednotlivých včelstev,chov matek a jejich dcer,nebo zaznamenat vývoj počasí v dané oblasti. Poradí někdo? Děkuji Ladislav"


Pro běžného nekomečního včelaře úplně stačí placený či ukradený Excel z Mikrosoft Office nebo jiný tabulkový procesor z konkurenčních zdarma šířených Open Office nebo Libre Office nebo pár dalších podobných. Třeba toto http://www.ioffice11.com/ za SMS...
Je třeba akorát umět formátovat buňky, řádky a sloupce a umět vkládat do buněk vzorce a funkce. Což je dneska základní počítčová gramotnost. A co je úplně jednoduché, protože Mikrosoft a Bil Gates, aby hodně vydělali, tak to kdysi v Excelu udělali hodně jednoduché, aby s těmi programy mohli pracovat ( a koupit si je) i ti méně chápaví.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56790


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 4. 2012
Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera (56780) (56784)

Jelikož to sleduji a žádné zásadní procedury proti rojení nedělám, zato rojové matečníky využívám pro odchov náhradních matek. Tak se múj počet rojů pohybuje od 0 až po po 5 v roce 2001 Obvykle jsou to tak 3 z 30 včelstev. Proto taky tvrzení o závadovosti rojových matečníků považuji již za blábol pocházející z dob kdy se rojivost cenila. Rojové matečníky ale odebírám jen od starších matek které se nerojily a dobrých včelstev které mají uspokojivý výnos.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 08.4.2012 15:47:51
> ----------------------------------------
> To jsem ještě nezmínil peripetie v počátcích podpory v chovu trubců při
> chovu matek. Prvý rok jsem vybraná včelstva nemohl dostat do řádné chovné
> nálady. Druhý rok jsem to zkusil s osyřelcem. Ale, vyhledávat matku ve
> včelstvu o 4 vysokých nebo 6 nízkých nástavků také nebylo to pravé
> ořechové. Nakonec to vyhrál sběrný oddělek - sádka. Také tiché výměny matek
> mohu potvrdit, fungují. Nebyl by však přehled o stáří matek. Nezřídka však
> ve včelstvech kladou po nějaký čas souběžně matka a dcera. A s rojivostí?
> Od 1993, kdy jsem byl tlakem okolností nucen k přemístění včelstev a
> snížení stavů na 15 produkčních včelstev a roje počali sledovat bystří
> sousedi z řad důchodců a zahrádkářů. Proto mám docela přehled. To i proto,
> že v okolí jsem jediným, kdo značí své matky a mohu tudíž zkontrolovat
> matku v sebraném roji a zkontrolovat příležitostně i matky ve včelstvech.
> Takže, jak je to s roji? Rok 1993 - 1995 nebyl žádný, 1996 - 2 roje, 1997 -
> 1 roj, 1998 - 2000 - žádný, 2001 - 1 roj, 2002 - 2004 žádný, 2005 - 1 roj,
> 2006 - 2009 - žádný, 2010 1 roj, 20011 - žádný roj. Takže nemohu tvrdit, že
> nemám žádné roje. Avšak ve srovnání s rojením u včelařů v blízkém okolí,
> pokládám rojivost mých včelstev za zanedbatelnou. Pokud se některé včelstvo
> vyrojí, nu což, je to jejich právo a tak z toho nedělám tragédii. Hlavně,
> že sousedé neprotestují.
> JK
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56789


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 8. 4. 2012
Re: J.K.- rojeni...

Rojeni je jiste uchvatna podivana,pochybuju,ze z nej ma radost vcelar,ale sousedi rozhodne ne.Kolik tady bylo v lonskem roce prispevku,jak zakazat sousedovi chov vcel,nebo ho vystrnadit nekam daleko pryc?Vetsina lidi se vcel boji a rojeni je ten nejlepsi zpusob jak rozdrazdit sousedy a tezko jim vysvetlovat,ze roj ma jine starosti nez bodat.J

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56788


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 8. 4. 2012
Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera (56753) (56755) (56758) (56759) (56764) (56770) (56774) (56775) (56786)

LBV metodu jsem dva roky zkoušel, fungovala mi, ale půlení včelstev mi připadá jednodušší a pro můj provozní záměr účelnější (záměrně vytvářím oddělky, abych jimi mateřáky mohl na jaře zpětně posílit, a tak si zajistit bohatou jarní snůšku).

___________________________________________________________

Oprava: "abych jimi mateřáky mohl koncem zimy (!) zpětně posílit"

Na jaře by posilování bylo už docela s křížkem po funuse :)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56787


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 8. 4. 2012
Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera (56753) (56755) (56758) (56759) (56764) (56770) (56774) (56775)

Jen tak na okraj, sežeňte si termokameru a rázem poznáte, zda trubci plod zahřívají.
Rozhodně to bude mnohem produktivnější než celá tato diskuze zahlcená spousty polopravd a smyšlenek.

Jak tak koukám na příspěvky některých, asi by hodně lidí objevilo Ameriku.

Že trubci zahřívají plod, je dávno známá a prokázaná věc.

LBV metodu jsem dva roky zkoušel, fungovala mi, ale půlení včelstev mi připadá jednodušší a pro můj provozní záměr účelnější (záměrně vytvářím oddělky, abych jimi mateřáky mohl na jaře zpětně posílit, a tak si zajistit bohatou jarní snůšku).

MV

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56786


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mecias (83.208.80.247) --- 8. 4. 2012
J.K. - rojení...

Rok 1993 - 1995 nebyl žádný, 1996 - 2 roje, 1997 - 1 roj, 1998 - 2000 - žádný, 2001 - 1 roj, 2002 - 2004 žádný, 2005 - 1 roj, 2006 - 2009 - žádný, 2010 1 roj, 20011 - žádný roj.
*********************************************************
Ano,je zapotřebí příteli pogratulovat ohledně rojení při jeho počtu 15 včelstev. Lze to docílit,ale za jakou cenu ?
Pokud opravdu má respekt ke svým sousedům,chce se vyhnout
jejich stížnostem,tak mu nic jiného nezbývá,než své včely usměrnit a vymluvit jim ten jejich rojový pud. To se jistě dá,ale že by z toho měl včelař nějakou velkou radost?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56785


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 8. 4. 2012
Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera (56780)

To jsem ještě nezmínil peripetie v počátcích podpory v chovu trubců při chovu matek. Prvý rok jsem vybraná včelstva nemohl dostat do řádné chovné nálady. Druhý rok jsem to zkusil s osyřelcem. Ale, vyhledávat matku ve včelstvu o 4 vysokých nebo 6 nízkých nástavků také nebylo to pravé ořechové. Nakonec to vyhrál sběrný oddělek - sádka. Také tiché výměny matek mohu potvrdit, fungují. Nebyl by však přehled o stáří matek. Nezřídka však ve včelstvech kladou po nějaký čas souběžně matka a dcera. A s rojivostí? Od 1993, kdy jsem byl tlakem okolností nucen k přemístění včelstev a snížení stavů na 15 produkčních včelstev a roje počali sledovat bystří sousedi z řad důchodců a zahrádkářů. Proto mám docela přehled. To i proto, že v okolí jsem jediným, kdo značí své matky a mohu tudíž zkontrolovat matku v sebraném roji a zkontrolovat příležitostně i matky ve včelstvech. Takže, jak je to s roji? Rok 1993 - 1995 nebyl žádný, 1996 - 2 roje, 1997 - 1 roj, 1998 - 2000 - žádný, 2001 - 1 roj, 2002 - 2004 žádný, 2005 - 1 roj, 2006 - 2009 - žádný, 2010 1 roj, 20011 - žádný roj. Takže nemohu tvrdit, že nemám žádné roje. Avšak ve srovnání s rojením u včelařů v blízkém okolí, pokládám rojivost mých včelstev za zanedbatelnou. Pokud se některé včelstvo vyrojí, nu což, je to jejich právo a tak z toho nedělám tragédii. Hlavně, že sousedé neprotestují.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56784


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 4. 2012
Re: program pro v?ela?e (56781)

Tak si ho vytvoř sám v tabuce vždyť vytváření takových programů stačí vzorce z algebry ze základní školy. Všechny tyto hotové programy jsou tak vytvořeny.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ladislav <hronovsky.l/=/seznam.cz>
> Předmět: program pro v?ela?e
> Datum: 08.4.2012 12:39:44
> ----------------------------------------
> Marně hledám nějaký počítačový program pro běžného včelaře ve kterém by se
> nechalo evidovat chování a výnosy jednotlivých včelstev,chov matek a jejich
> dcer,nebo zaznamenat vývoj počasí v dané oblasti. Poradí někdo? Děkuji
> Ladislav
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56783


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 4. 2012
Fwd: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera

Já také lošký rok neměl ani jeden ro ačkoliv jsem v nějaký doufal. Bohužel. Žádné LBV nepoužívám protože takovým výstřelkům nevěřím . Prostě byl rok, kdy včely neměly ty správné podmínky k rozmnožování. Všechno se vpřírodě děje v ciklech a včelaři pro to mají pojem rojivé a nerojivé roky.
pepan

# ------------ Původní zpráva ------------
# Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
# Komu: V?ela?sk? mailing list<vcely/=/v.or.cz>,
# Kopie:
# Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
# Datum: 08.4.2012 11:45:28
# ----------------------------------------
# Mohu zcela souhlasit,já jsem to poprvé zkoušel jen u 4 včelstev a
# nevyrojila se žádná a dvě udělala tichou výměnu.
# Ivo D.
#
# 4 včelstvá ešte nemôžu byť ako dôkaz toho, že to platí všeobecne, vždy je
# to len náhoda. Relevantný pokus musí vypadať oveľa, oveľa zložitejšie a
# musí trvať trochu dlhšie ako jednu sezónu a musí byť čisto vedecké a nie sa
# niesť v slogane, "ja to môžem potvrdiť, tohoto roku sa mi zo 5 včelstiev
# nevyrojilo ani jedno"!
#
#

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56782


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ladislav (90.176.159.227) --- 8. 4. 2012
program pro včelaře

Marně hledám nějaký počítačový program pro běžného včelaře ve kterém by se nechalo evidovat chování a výnosy jednotlivých včelstev,chov matek a jejich dcer,nebo zaznamenat vývoj počasí v dané oblasti. Poradí někdo? Děkuji Ladislav

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56781


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 8. 4. 2012
Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera

Myslim,ze jev,kdy vcelstva chovajici vice trubcu si opatruji novou matkou tichou vymenou muzu potvrdit..Mozna jsem nekoho uvedl v omyl vyrezavanim trubciny ke snizeni populace VD,protoze jsem nenapsal,ze se do tohoto poustim az pocatkem cervna.Omluva.Jarni trubce nechavam lihnout.Co to tak delam,mam opravdu jen dubnove roje,kdy jsou vcely rychlejsi nez ja.Panensky trubci ramek nechavam v poloze 10 (z11) v hornim nastavku i pri krmeni,nekdy ho matka zaklade a trubci litaji jeste koncem rijna,jindy je jen plny zasob,ale je pripraveny ve vcelstvu hned z jara,kdy vcely nestavi.Potvrdim i ometani trubcu z medniku,malo delnic,spousta trubcu.Zvlast videt to bylo loni na repce,kdy mednikem byly 3 VN.Jestli maji trubci vliv na medny vynos srovnat neumim,nemam srovnat s cim.A troufnu si rict,ze trubci a nebo i stavebni ramek lakadlem pro matku je,v pridanem nastavku probiha stavba mezisten a kladeni vetsinou od nej.J

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56780


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turcani (94.229.32.130) --- 8. 4. 2012
Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera (56778)

Mohu zcela souhlasit,já jsem to poprvé zkoušel jen u 4 včelstev a nevyrojila se žádná a dvě udělala tichou výměnu.
Ivo D.

4 včelstvá ešte nemôžu byť ako dôkaz toho, že to platí všeobecne, vždy je to len náhoda. Relevantný pokus musí vypadať oveľa, oveľa zložitejšie a musí trvať trochu dlhšie ako jednu sezónu a musí byť čisto vedecké a nie sa niesť v slogane, "ja to môžem potvrdiť, tohoto roku sa mi zo 5 včelstiev nevyrojilo ani jedno"!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56779


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivo Dragoun MUDr (e-mailem) --- 8. 4. 2012
Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka &lt;<a href="mailto:vcely-konference/=/vcelarstvi.org">vcely-konference/=/vcelarstvi.org</a>>
> Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 07.4.2012 17:47:16
> ----------------------------------------
> Dne Saturday 07 of April 2012 13:49:15 Ale Mol?ík napsal(a):
> > Pepane o LBV jsem se nikdy nijak do hloubky nezajímal, ale tvrzení, že
> > trubci se podílí na vyhřátí plodového hnízda a tím uvolní dělnice pro
> > snůšku je trošku proti tomu co vím o včelách. Jak se včely starají o teplo?
> > Přece sedí v semknutém seskupení na plástu a jemně se "vrtí", poslech v
> > zimě u česna je toho důkaz. Samotná přítomnost trubce/dělnice žádné teplo
>
> Mozna to bude podobne, jako s minimalni plochou kridel , umoznujicim letani a
> cmelekovi, ktery to asi nevi a leta. Muzu tu hodiny polemizovat o tom co a
> jak se tam v ule deje, ovsem pravda je ta, ze u vcelstev, kde jsem to
> zkousel, nedoslo k rojeni, a v dobe snusky mi defakto byl znemoznen chov
> oddelku, protoze pres den byly v ule jen stovky trubcu, jestli vrteli
> zadeckem, nebo kridlama ... a SPOUSTA medu - i tusim pred dvema lety, jak
> byla ta zima a dest to zvladli.
> Mozna by stalo zato pouzit poucku, slysel jsem ji tusim od p. Duska , že Ten,
> kdo tvrdí, že něco nejde by v tom neměl bránit tomu, co to dělá.
>
>
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
> Mohu zcela souhlasit,já jsem to poprvé zkoušel jen u 4 včelstev a nevyrojila se žádná a dvě udělala tichou výměnu.
Ivo D.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56778


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 4. 2012
Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera (56753) (56755) (56758) (56759) (56764) (56770)

Já si ovšem nepředstavuji,že by trobci účrlově vyráběly. avšak při jejich odchovu teplo vzniká zřejmě jako odpadní produkt
Jedno je zřejmé velstvo které má tolik trubců kolik uzná za vhodné, má větší výnos
Samozřejmě nějací žebráci ani trubšinu nestaví. také mají malý výnos a zase to může u někoho vyvolet dojem, že je to jejich malým počtem. Takže ve svém důsledku asi jde jeno dojmy.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 07.4.2012 22:41:42
> ----------------------------------------
> >Co konkrétně máte na mysli, ten překlad a praxi? Aleš M.<
> ----------------------------------------------------------
>
> Tak tedy dobrá. Včelstvům dávám možnost stavby trubčího díla a chovu trubců
> od roku 1984 a trubčinu nevyřezávám.
> Pokusím se to tedy na Tvém příspěvku poněkud rozvést.
>
> AM: "Pepane o LBV jsem se nikdy nijak do hloubky nezajímal, ale tvrzení, že
> trubci se podílí na vyhřátí plodového hnízda a tím uvolní dělnice pro
> snůšku je trošku proti tomu co vím o včelách. Jak se včely starají o teplo?
> Přece sedí v semknutém seskupení na plástu a jemně se "vrtí", poslech v
> zimě u česna je toho důkaz. Samotná přítomnost trubce/dělnice žádné teplo
> neznamená..."
>
> JK: Vynecháme vrtění včel při poslechu v zimě i jindy a věnujeme se období
> rozvoje včelstva. V tomto období včelstva také odchovávají trubce a ti se
> starají i o celkovou "pohodu včelstva". Pro podporu svého mínění zde uvedu
> názor z publikace Včelařství 1985, Veselý a kolektiv, str. 88, autor O.
> Haragsim, cituji: ".. trubci nepochybně mají svůj význam ve včelstvu,
> třebaže jejich úlohu prozatím dopodrobna neznáme. Jisté je však to, že
> včelstvo s trubci je živější a dokonaleji zahřívá plod" konec citace. Totéž
> ve vydání z roku 2003 na str. 40. Obdobné názory měli i jiní např. J.A.
> Janisch a další ...
>
> AM: "...a už vidím trubce, který když nemusí, tak se ani sám nenakrmí jak
> něco v úle dělá :-)".
>
> JK: A o tom to je. Trubci v době, kdy nastává ve včelstvu nepoměr mezi
> produkcí krmné kašičky a množstvím otevřeného krmeného plodu, tuto
> nadprodukci hltanových žláz kojiček odčerpají. Kojičky tedy nemusí krmnou
> kašičku nabízet svým koleginím ani ji sami konzumovat. To způsobí omezení
> vzniku anatomických trubčic, které jsou považovány za jednu z hlavních
> příčin vzniku rojové nálady ve včelstvu.
>
> AM: "Mám za to, že LBV je na principu toho, že větší množství trubčího
> plodu zabere místo plodu dělničního, takže menší počet dělnic a víc trubců
> v úlu je větší starost pro dělnice, které se o ně starají".
>
> JK: To nebude tou příčinou. Nejspíše je to tak, že včelstvo si trubce
> odchová v množství dle svého uvážení.
> Za důkaz můžeme považovat množství vystavěné trubčiny na stavebních
> rámcích. Zpočátku rozvoje včelstvo stavební rámky vystaví čistou trubčinou.
> V pozdější době již staví smíšené dílo, trubčí, přechodné a dělničí buňky
> na vložených stavebních rámcích a též můžeme i vidět čisté dělničí dílo bez
> předlohy - mezistěny. Nemusíme tedy mít obavu z toho, že včelstvo dopustí
> převahu trubců nad dělnicemi nebo, že množství trubčího plodu je na úkor
> plodu dělničího.
>
> AM: "Takže jde větší zátěž pro dělnice, které nemají potom snahu se rojit.
> A dělnice, které se nepřipravuje na rojení, donese i víc medu, protože
> nesedí nervozní v úlu a nečekají co se bude odehrávat".
>
> JK: K tomu se též vyjádřil i Polský výzkumník Maciej Winiarski ve svém
> osmiletém pokusu kdy porovnával mednou produkci u včelstev u kterých
> klasicky vyřezával trubčí plod a u včelstev u kterých trubčí plod
> nevyřezával. Viz OVP č. 2 z 2010. Já se k této otázce nevyjadřuji, protože
> plod nevyřezávám a nemám tudíž srovnání. Mám však tu zkušenost, že v čase
> plné snůšky je v úle málo včel a hodně trubců. Včely jsou v terénu a na
> česnech je čilý provoz. Protože při chovu nepoužívám mateří mřížku tak při
> prvním medobraní v květnu ometám ze zavíčkovaných plástů převážně trubce.
>
> AM: "A jestli LBV má větší vliv na množení roztoče? To si nemyslím. To je
> jedno z bájných tvrzení některých včelařů, kteří jsou přesvědčeni i o tom,
> že roztoč se už v podletí kdy není ve včelstvu trubčina nemnoží, protože na
> dělničním plodu to neumí".
>
> JK: Tak tento názor, že se někdo domnívá, že roztoč se na dělničím plodu
> množit neumí, čtu prvně. Ještě jsem jej od žádného včelaře neslyšel. Ale
> kdo ví? I včelaři jsou různí a jejich názory jsou též různé.
>
> AM: "Možná je trubčí plod atraktivnější pro roztoče, ale na velikost a rust
> populace roztoče bude mít spíš vetší vliv počet roztočů na začátku
> plodového období. Takže to co včelař nezvládl minulý rok".
>
> JK: Mám tu zkušenost, že dobře vedená a potravou zabezpečená (nikoli
> hladoví žebráci) včelstva na ponechané trubčině odchovávají trubce i v
> období po letním slunovratu. Trubčí buňky jsou pro matku neodolatelným
> lákadlem i v období druhého plodového vrcholu ke kterému dochází v období
> odchovu zimních generací včel. Nebudeme spekulovat o atraktivitě trubčího
> plodu pro roztoče VD, přidržíme se ověřené skutečnosti a to té, že na
> trubčím plodu se vylíhne a dozraje o cca 1/3 produkceschopných samiček více
> než na plodu dělničím. To omezuji odejmutím nezamedovaných trubčích plástů
> právě v období po letním slunovratu a okamžitým nasazením aplikace kyseliny
> mravenčí nebo dlouhodobých nosičů léčiv(gabon), abych ochránil před
> roztočem VD plod zimních dlouhověkých včel s co možná největší účinností.
> Ponechání trubčích plástů v tomto období, má podle mých zkušeností, vliv na
> vyšší početnost trubců ve včelstvech do pozdního podzimu a jak ukazují
> fumigace, i vyšší zamoření včelstva roztočem. Přitom není žádnou výjimkou,
> že trubci létají ze včelstev i za zimních proletů. Není, ale může to být,
> známkou bezmatečnosti včelstva, jak se někdy uvádí.
> Stačí to k vysvětlení mého postoje k této problematice v chovu?
> Tak veselé Velikonoce všem zde diskutujícím. A neházejte po mě vejce.
> Náboje ráže 9 mm vyjdou cenově lépe :o)).
> JK
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56777


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 4. 2012
Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera (56753) (56755) (56758) (56759) (56764) (56770) (56772)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 08.4.2012 06:51:47
> ----------------------------------------
> V tom co jste napsal Vy a Já žádný rozpor nevidím. Ale mám porovnání se
> včelstvy, kde je včelstvu vkládán stavební polonástavek a včelstva pouze s
> mezistěnami. Trubčinu nikdy neodstranuji po celou sezonu. Někdo tomu říká
> LBV, já mám tato včelstva se stavebním polonástavkem pod názvem trubčí
> včelstva a jde mi o chov matek, geny apod. Ve včelstvech, kde mám stavební
> polonástavek je trubců mnohonásobně víc a na snůšce, kdy otevřete úl a jsou
> tam trubci v převaze, to není nic ojedinělé ani u včelstev kde si včely
> přestaví trubčinu na mezistěně. Ikdyž těch trubců je u takového včelstva
> mín, tak odhadem počet dělnic je u těchto dvou skupin včelstev stejný. A je
> to období, kdy je teplo a včely na česně větrají, takže topit nepotřebují.
> A když mám porovnání u těchto dvou skupin, proto nejsem přesvědčen o
> vytváření tepla samotnou přítomností trubce. Včely nejsou hloupé, ví co
> mají dělat a pochybuji o tom, že by ve včelstvu kde je méne trubcu, dělnice
> opustily úl za snůškou a riskovaly podchlazení plodu. Když mají chladno tak
> zůstávají v úlu podle potřeby jdou do chomáče a zahřívají co nejvíc plodu.
> Krmení trubců dělnicemi to je normální i to že trubci od dělnic kašičku
> loudí, když ji na plástu pronásleduje. A to nejspíš také souvisí s
> pozdějším nástupem rojení jak píšete, ikdyž příčiny rojení nejsou ještě
> pořád 100% potvrzeny, ale obecně se má za to, že ten odběr kašičky roli v
> tom hraje. Víc trubců=větší odběr. Ale pořád je to o tom zaměstnat dělnice.
> Trubec je pohlavní jedinec a má svoji úlohu danou na shromaždišti. V úle
> procházející se trubec po plástu s plodem bych to tipnul tak na izolant než
> topení.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56776


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 4. 2012
Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera (56753) (56755) (56758) (56759) (56764) (56770) (56774)

Vúbec všechny úvahy co a jak rozhoduje kolik trubců bude ve včelstvu a nebo jaké děje a kdy se to bude dít je v genech a ajejich postupné děje odstartovává v celé přírodě poloha slunce spolu s teplotou, což spolu úzce souvisí. Nic si nenamlovejme, že včelám můžeme něco nadiktovat co mají dělat. My jim umíme jen jejich postupy ničit.
Zrovna tak není ani trubčina neodolatelným lákadlem.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 08.4.2012 09:09:21
> ----------------------------------------
> J.K. Trubčí buňky jsou pro matku neodolatelným lákadlem i v období druhého
> plodového vrcholu ke kterému dochází v období odchovu zimních generací
> včel.
>
> Josef, vybral som si len jeden bod z Tvojho rozsiahleho komentára a to je
> prvá časť tejto vety. Pozoroval som vzťah včiel ku trúdim bunkám a
> nadobudol som dojem, že samotná matka vo včelstve je len ten povestný stroj
> na kladenie vajíčok a tom kde bude matka klásť vajíčka (tvar bunky je tým
> rozhodujúcim faktorom či položí oplodnené alebo neoplodnené) rozhodujú
> úľové včely a tak je to i pri zakladaní trúdich buniek.
>
> Nie raz som pozoroval v priamom prenose, keď včely doslova dotlačili M, aby
> položila vajíčko do pripravenej materskej kolísky, Až po akte položenia
> vajíčka sa včely rozišli a matka išla na iné miesto klásť vajíčka. Takto
> som to pozoroval i v prípade trúdich buniek v dolnom rohu plásta,
> "prepustili" ju, keď ich zakládla.
>
> Takže pri kladení vajíčok musí panovať súhra, vo vzťahu matka a včely.
> Ešte spomeniem jeden príklad na vysvetlenie tohoto javu, ktorý som hlavne
> pozoroval pri jarnom rozvoji včelstva. Plodové teleso sa postupne dostáva
> bližšie k zásobám a ak sú na ňom trúdie bunky zanesené medom, včely ich
> predčasne vyčistia a vyleštia (pripravia na prijatie vajíčka) matka ich
> zakladie neoplodnenými vajíčkami ako prvé.
>
> Josef, neodmietam Tvoje vysvetlenie javov vo včelstve, sú hodné povšimnutia
> a možno takouto mozaikou pozorovaní sa dostaneme bližšie k poznaniu
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56775


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turcani (94.229.32.130) --- 8. 4. 2012
Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera (56753) (56755) (56758) (56759) (56764) (56770)

J.K. Trubčí buňky jsou pro matku neodolatelným lákadlem i v období druhého plodového vrcholu ke kterému dochází v období odchovu zimních generací včel.

Josef, vybral som si len jeden bod z Tvojho rozsiahleho komentára a to je prvá časť tejto vety. Pozoroval som vzťah včiel ku trúdim bunkám a nadobudol som dojem, že samotná matka vo včelstve je len ten povestný stroj na kladenie vajíčok a tom kde bude matka klásť vajíčka (tvar bunky je tým rozhodujúcim faktorom či položí oplodnené alebo neoplodnené) rozhodujú úľové včely a tak je to i pri zakladaní trúdich buniek.

Nie raz som pozoroval v priamom prenose, keď včely doslova dotlačili M, aby položila vajíčko do pripravenej materskej kolísky, Až po akte položenia vajíčka sa včely rozišli a matka išla na iné miesto klásť vajíčka. Takto som to pozoroval i v prípade trúdich buniek v dolnom rohu plásta, "prepustili" ju, keď ich zakládla.

Takže pri kladení vajíčok musí panovať súhra, vo vzťahu matka a včely.
Ešte spomeniem jeden príklad na vysvetlenie tohoto javu, ktorý som hlavne pozoroval pri jarnom rozvoji včelstva. Plodové teleso sa postupne dostáva bližšie k zásobám a ak sú na ňom trúdie bunky zanesené medom, včely ich predčasne vyčistia a vyleštia (pripravia na prijatie vajíčka) matka ich zakladie neoplodnenými vajíčkami ako prvé.

Josef, neodmietam Tvoje vysvetlenie javov vo včelstve, sú hodné povšimnutia a možno takouto mozaikou pozorovaní sa dostaneme bližšie k poznaniu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56774


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M�raH. (94.127.128.127) --- 8. 4. 2012
Re: M.H. (56715) (56720) (56723) (56724) (56742) (56745) (56757) (56765)

a.turcani děkuji za dotaz.Co se týče velikosti m.vychované mimo sezonu, to je těsně před zimou,mám stejnou zkušenost.Bylo mně líto ji zamačknout.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56773


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.50.2) --- 8. 4. 2012
Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera (56753) (56755) (56758) (56759) (56764) (56770)

V tom co jste napsal Vy a Já žádný rozpor nevidím. Ale mám porovnání se včelstvy, kde je včelstvu vkládán stavební polonástavek a včelstva pouze s mezistěnami. Trubčinu nikdy neodstranuji po celou sezonu. Někdo tomu říká LBV, já mám tato včelstva se stavebním polonástavkem pod názvem trubčí včelstva a jde mi o chov matek, geny apod. Ve včelstvech, kde mám stavební polonástavek je trubců mnohonásobně víc a na snůšce, kdy otevřete úl a jsou tam trubci v převaze, to není nic ojedinělé ani u včelstev kde si včely přestaví trubčinu na mezistěně. Ikdyž těch trubců je u takového včelstva mín, tak odhadem počet dělnic je u těchto dvou skupin včelstev stejný. A je to období, kdy je teplo a včely na česně větrají, takže topit nepotřebují. A když mám porovnání u těchto dvou skupin, proto nejsem přesvědčen o vytváření tepla samotnou přítomností trubce. Včely nejsou hloupé, ví co mají dělat a pochybuji o tom, že by ve včelstvu kde je méne trubcu, dělnice opustily úl za snůškou a riskovaly podchlazení plodu. Když mají chladno tak zůstávají v úlu podle potřeby jdou do chomáče a zahřívají co nejvíc plodu. Krmení trubců dělnicemi to je normální i to že trubci od dělnic kašičku loudí, když ji na plástu pronásleduje. A to nejspíš také souvisí s pozdějším nástupem rojení jak píšete, ikdyž příčiny rojení nejsou ještě pořád 100% potvrzeny, ale obecně se má za to, že ten odběr kašičky roli v tom hraje. Víc trubců=větší odběr. Ale pořád je to o tom zaměstnat dělnice. Trubec je pohlavní jedinec a má svoji úlohu danou na shromaždišti. V úle procházející se trubec po plástu s plodem bych to tipnul tak na izolant než topení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56772


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Brenner (85.160.5.146) --- 8. 4. 2012
Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera (56753) (56755) (56758) (56759) (56764) (56770)

Souhlasím s Vámi, pane Křapko. A důležitá citace je ve Vašem příspěvku od Haragsima, že včelstvo je živější s trubci. Můj děda včelařil v době, kdy bylo běžné, že kluci dostali prkýnko a měli za úkol na česně zabíjet trubce kvůli zvýšení medné produkce. Děda se tohoto postupu neúčastnil a říkal lapidárně: "Víš, ono z toho nic není, ale těm včelám dělá dobře, když po nich ti trubci lezou..." Prostě měl to odpozorované.
A včelky v době rozmnožování kladou obrovský důraz na trubce. Čím více trubců, tím je vyšší pravděpodobnost, že matka bude oplodněna co nejkvalitněji. Druhotným přínosem pro včelaře je fakt, že trubčí larvičky jsou velkým konzumentem krmné šťávy a tím je přece jen rojení omezováno. A třetím pozitivem je, že včelky, pokud nemají co dělat, tak vymýšlí hlouposti a chtějí se rojit. Takže pokud mají dost otevřeného trubčího plodu, tak mají práce nad hlavu a zase spíš sedí doma....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56771


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 7. 4. 2012
Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera (56753) (56755) (56758) (56759) (56764)

>Co konkrétně máte na mysli, ten překlad a praxi? Aleš M.<
----------------------------------------------------------

Tak tedy dobrá. Včelstvům dávám možnost stavby trubčího díla a chovu trubců od roku 1984 a trubčinu nevyřezávám.
Pokusím se to tedy na Tvém příspěvku poněkud rozvést.

AM: "Pepane o LBV jsem se nikdy nijak do hloubky nezajímal, ale tvrzení, že trubci se podílí na vyhřátí plodového hnízda a tím uvolní dělnice pro snůšku je trošku proti tomu co vím o včelách. Jak se včely starají o teplo? Přece sedí v semknutém seskupení na plástu a jemně se "vrtí", poslech v zimě u česna je toho důkaz. Samotná přítomnost trubce/dělnice žádné teplo neznamená..."

JK: Vynecháme vrtění včel při poslechu v zimě i jindy a věnujeme se období rozvoje včelstva. V tomto období včelstva také odchovávají trubce a ti se starají i o celkovou "pohodu včelstva". Pro podporu svého mínění zde uvedu názor z publikace Včelařství 1985, Veselý a kolektiv, str. 88, autor O. Haragsim, cituji: ".. trubci nepochybně mají svůj význam ve včelstvu, třebaže jejich úlohu prozatím dopodrobna neznáme. Jisté je však to, že včelstvo s trubci je živější a dokonaleji zahřívá plod" konec citace. Totéž ve vydání z roku 2003 na str. 40. Obdobné názory měli i jiní např. J.A. Janisch a další ...

AM: "...a už vidím trubce, který když nemusí, tak se ani sám nenakrmí jak něco v úle dělá :-)".

JK: A o tom to je. Trubci v době, kdy nastává ve včelstvu nepoměr mezi produkcí krmné kašičky a množstvím otevřeného krmeného plodu, tuto nadprodukci hltanových žláz kojiček odčerpají. Kojičky tedy nemusí krmnou kašičku nabízet svým koleginím ani ji sami konzumovat. To způsobí omezení vzniku anatomických trubčic, které jsou považovány za jednu z hlavních příčin vzniku rojové nálady ve včelstvu.

AM: "Mám za to, že LBV je na principu toho, že větší množství trubčího plodu zabere místo plodu dělničního, takže menší počet dělnic a víc trubců v úlu je větší starost pro dělnice, které se o ně starají".

JK: To nebude tou příčinou. Nejspíše je to tak, že včelstvo si trubce odchová v množství dle svého uvážení.
Za důkaz můžeme považovat množství vystavěné trubčiny na stavebních rámcích. Zpočátku rozvoje včelstvo stavební rámky vystaví čistou trubčinou. V pozdější době již staví smíšené dílo, trubčí, přechodné a dělničí buňky na vložených stavebních rámcích a též můžeme i vidět čisté dělničí dílo bez předlohy - mezistěny. Nemusíme tedy mít obavu z toho, že včelstvo dopustí převahu trubců nad dělnicemi nebo, že množství trubčího plodu je na úkor plodu dělničího.

AM: "Takže jde větší zátěž pro dělnice, které nemají potom snahu se rojit. A dělnice, které se nepřipravuje na rojení, donese i víc medu, protože nesedí nervozní v úlu a nečekají co se bude odehrávat".

JK: K tomu se též vyjádřil i Polský výzkumník Maciej Winiarski ve svém osmiletém pokusu kdy porovnával mednou produkci u včelstev u kterých klasicky vyřezával trubčí plod a u včelstev u kterých trubčí plod nevyřezával. Viz OVP č. 2 z 2010. Já se k této otázce nevyjadřuji, protože plod nevyřezávám a nemám tudíž srovnání. Mám však tu zkušenost, že v čase plné snůšky je v úle málo včel a hodně trubců. Včely jsou v terénu a na česnech je čilý provoz. Protože při chovu nepoužívám mateří mřížku tak při prvním medobraní v květnu ometám ze zavíčkovaných plástů převážně trubce.

AM: "A jestli LBV má větší vliv na množení roztoče? To si nemyslím. To je jedno z bájných tvrzení některých včelařů, kteří jsou přesvědčeni i o tom, že roztoč se už v podletí kdy není ve včelstvu trubčina nemnoží, protože na dělničním plodu to neumí".

JK: Tak tento názor, že se někdo domnívá, že roztoč se na dělničím plodu množit neumí, čtu prvně. Ještě jsem jej od žádného včelaře neslyšel. Ale kdo ví? I včelaři jsou různí a jejich názory jsou též různé.

AM: "Možná je trubčí plod atraktivnější pro roztoče, ale na velikost a rust populace roztoče bude mít spíš vetší vliv počet roztočů na začátku plodového období. Takže to co včelař nezvládl minulý rok".

JK: Mám tu zkušenost, že dobře vedená a potravou zabezpečená (nikoli hladoví žebráci) včelstva na ponechané trubčině odchovávají trubce i v období po letním slunovratu. Trubčí buňky jsou pro matku neodolatelným lákadlem i v období druhého plodového vrcholu ke kterému dochází v období odchovu zimních generací včel. Nebudeme spekulovat o atraktivitě trubčího plodu pro roztoče VD, přidržíme se ověřené skutečnosti a to té, že na trubčím plodu se vylíhne a dozraje o cca 1/3 produkceschopných samiček více než na plodu dělničím. To omezuji odejmutím nezamedovaných trubčích plástů právě v období po letním slunovratu a okamžitým nasazením aplikace kyseliny mravenčí nebo dlouhodobých nosičů léčiv(gabon), abych ochránil před roztočem VD plod zimních dlouhověkých včel s co možná největší účinností. Ponechání trubčích plástů v tomto období, má podle mých zkušeností, vliv na vyšší početnost trubců ve včelstvech do pozdního podzimu a jak ukazují fumigace, i vyšší zamoření včelstva roztočem. Přitom není žádnou výjimkou, že trubci létají ze včelstev i za zimních proletů. Není, ale může to být, známkou bezmatečnosti včelstva, jak se někdy uvádí.
Stačí to k vysvětlení mého postoje k této problematice v chovu?
Tak veselé Velikonoce všem zde diskutujícím. A neházejte po mě vejce. Náboje ráže 9 mm vyjdou cenově lépe :o)).
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56770


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivo Dragoun MUDr (e-mailem) --- 7. 4. 2012
Re: M.H. (56715) (56720) (56723) (56724) (56742) (56745) (56750) (56763)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: M.H.
> Datum: 07.4.2012 18:41:25
> ----------------------------------------
> Promiňte,možná jsem natvrdlý,ale k metodě p.Turcaniho -pokud matku v
> izolátoru šoupnete někam mezi ostatní plásty
> jak ji potom chcete uchránit před nepříznivými účinky fumigace? Pokud ovšem
> nepreferujete právě likvidaci části v.d.
>
> Ivo, všetko je možné, ja M v IZOANTI kladiem do stredu včelstva, kde má
> dobré podmienky na 21 dní, takže ju nestrčím "někam", predsa jasne píšem,
> že M je v IZOANTI v spoločnosti včiel, ako keby bola voľne medzi včelami.
> Prečo by fumigačné splodina mali poškodiť M a včely nie, aj M aj včely
> dýchajú tými istými prieduchmi a vnútorné orgány jej fumigant napoškodzuje.
>
> Děkuji, já vím, že toto je jen spekulace, u savců je to tak, že reprodukční orgány bývají k zevním noxám daleko citlivější.
> Asi jsem nějak automaticky předpokládal, že by tomu tak mohlo být u hmyzu.Sice nevím proč ano,ale také nevím proč ne.Ovšem Vy s tím máte jistě dostatek zkušeností a ty mně v tomto směru chybí.Takže díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56769


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turcani (94.229.32.130) --- 7. 4. 2012
Re: Pepanova a Alešova úvaha. (56753) (56755) (56758) (56760)

Pepan a Aleš, pripájam sa k Vaším názorom, ohľadne vyhrievania včelieho plodu. Tento názor je umele vytvorený a je vhodný do lexikónu v zmysle, čo sa babe chcelo, to sa babe snili.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56768


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turcani (94.229.32.130) --- 7. 4. 2012
Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera (56753) (56755) (56758) (56760)

Pepan a Aleš, pripájam sa k Vaším názorom, ohľadne vyhrievania včelieho plodu. Tento názor je umele vytvorený a je vhodný do lexikónu v zmysle, čo sa babe chcelo, to sa babe snili.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56767


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (89.176.133.133) --- 7. 4. 2012
Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera (56753) (56755) (56758) (56759)

Mám dotaz na účastníky této konference, kteří používají metodu LBV: Kdy vkládáte do včelstev první stavební rámky? U kterých kvetoucích rostlin? Já mám včely v 380 mnm. Díky. H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56766


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turcani (94.229.32.130) --- 7. 4. 2012
Re: M.H. (56715) (56720) (56723) (56724) (56742) (56745) (56757)

Nikdy sa nestalo, aby pri vloženej matke do IZOANTI včelstvo robilo náhradný chov (NCH). Raz som si chcel prácu s izoláciou matiek uľahčiť a v každom Z 30 včelstiev robili NCH.

Najhoršie na tom bolo, že som to prehliadol a po vypustení oplodnených matiek s klietok bez prístupu včiel k M, včely tieto M zabili a ponechali si neoplodnené. Šťastie v nešťastí som mal v tom šťastie (zistil som to až prvých jarných preletoch), že v tom čase každé materské včelstvo, malo nad sebou (oddelené medzidnom) svoje dvojča a včelstvá som spájal predčasne.

Matky z NCH v tak pôzdny čas boli mimoriadne veľké, škoda, že už neboli trúdy. Matky (tie čo som izoloval)v tom čase už kládli denne len niekoľko vajíčok a je známe, čím ťažšie vajíčko, tým mohutnejšie matky. To znamená, že i typický náhradný chov matiek je závislý od veľkosti vajíčka, čo sa dá obmedziť malým priestorom pre M, npr. matka má pod materskou mriežkou k dispozícii len 100 voľných buniek. Chov z veľkých vajíčok si vyžaduje väčší priestor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56765


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 4. 2012
Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera (56753) (56755) (56758) (56759)


Co konkrétně máte na mysli, ten překlad a praxi?

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 07.4.2012 16:02:20
> ----------------------------------------
> Aleši Molčíku,to co tady předkládáš o tzv. "chovu trubců" máš vyčteno, nebo
> jen věříš po desítky let omílaným moudrům, anebo to máš vlastní praxí
> ověřeno? Já mám zcela opačnou a mnohaletou zkušenost.
> JK
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56764


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turcani (94.229.32.130) --- 7. 4. 2012
Re: M.H. (56715) (56720) (56723) (56724) (56742) (56745) (56750)

Promiňte,možná jsem natvrdlý,ale k metodě p.Turcaniho -pokud matku v izolátoru šoupnete někam mezi ostatní plásty
jak ji potom chcete uchránit před nepříznivými účinky fumigace? Pokud ovšem nepreferujete právě likvidaci části v.d.

Ivo, všetko je možné, ja M v IZOANTI kladiem do stredu včelstva, kde má dobré podmienky na 21 dní, takže ju nestrčím "někam", predsa jasne píšem, že M je v IZOANTI v spoločnosti včiel, ako keby bola voľne medzi včelami. Prečo by fumigačné splodina mali poškodiť M a včely nie, aj M aj včely dýchajú tými istými prieduchmi a vnútorné orgány jej fumigant napoškodzuje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56763


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 7. 4. 2012
Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera (56753) (56755) (56758)

Dne Saturday 07 of April 2012 13:49:15 Ale Mol?ík napsal(a):
> Pepane o LBV jsem se nikdy nijak do hloubky nezajímal, ale tvrzení, že
> trubci se podílí na vyhřátí plodového hnízda a tím uvolní dělnice pro
> snůšku je trošku proti tomu co vím o včelách. Jak se včely starají o teplo?
> Přece sedí v semknutém seskupení na plástu a jemně se "vrtí", poslech v
> zimě u česna je toho důkaz. Samotná přítomnost trubce/dělnice žádné teplo

Mozna to bude podobne, jako s minimalni plochou kridel , umoznujicim letani a
cmelekovi, ktery to asi nevi a leta. Muzu tu hodiny polemizovat o tom co a
jak se tam v ule deje, ovsem pravda je ta, ze u vcelstev, kde jsem to
zkousel, nedoslo k rojeni, a v dobe snusky mi defakto byl znemoznen chov
oddelku, protoze pres den byly v ule jen stovky trubcu, jestli vrteli
zadeckem, nebo kridlama ... a SPOUSTA medu - i tusim pred dvema lety, jak
byla ta zima a dest to zvladli.
Mozna by stalo zato pouzit poucku, slysel jsem ji tusim od p. Duska , že Ten,
kdo tvrdí, že něco nejde by v tom neměl bránit tomu, co to dělá.




--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56762


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Ptáček (94.113.217.142) --- 7. 4. 2012
Čmeláci

Vážení, v přírodě se objevili čmeláci,
pokud by někdo měl zájem o literatru, nakladatelství Tribun vydalo dotisk knihy o chovu čmeláků
http://www.librix.eu/cz/books/detail/chov-cmelak-v-laboratori-473/
Vše dobré Vladimír Ptáček

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56761


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 4. 2012
Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera (56753) (56755) (56758)

Já osobně to LBV beru jako nějaký výstřelek a nevěřím vůbec tomu že by normální cestou šlo mít nadměrné množství trubců. To snad jen s pohledu včelaře zvyklého na odstraňování trubčiny jako darmožrouty.
Osobně oba tyto nápady považuji za hloupost. Když, ale někdo tomu chce věřit, je to jeho věc. Jsou to jen teorie.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 07.4.2012 13:49:23
> ----------------------------------------
> Pepane o LBV jsem se nikdy nijak do hloubky nezajímal, ale tvrzení, že
> trubci se podílí na vyhřátí plodového hnízda a tím uvolní dělnice pro
> snůšku je trošku proti tomu co vím o včelách. Jak se včely starají o teplo?
> Přece sedí v semknutém seskupení na plástu a jemně se "vrtí", poslech v
> zimě u česna je toho důkaz. Samotná přítomnost trubce/dělnice žádné teplo
> neznamená a už vidím trubce, který když nemusí, tak se ani sám nenakrmí jak
> něco v úle dělá :-). Mám za to, že LBV je na principu toho, že větší
> množství trubčího plodu zabere místo plodu dělničního, takže menší počet
> dělnic a víc trubců v úlu je větší starost pro dělnice, které se o ně
> starají. Takže jde větší zátěž pro dělnice, které nemají potom snahu se
> rojit. A dělnice, které se nepřipravuje na rojení, donese i víc medu,
> protože nesedí nervozní v úlu a nečekají co se bude odehrávat.
> A jestli LBV má větší vliv na množení roztoče? To si nemyslím. To je jedno
> z bájných tvrzení některých včelařů, kteří jsou přesvědčeni i o tom, že
> roztoč se už v podletí kdy není ve včelstvu trubčina nemnoží, protože na
> dělničním plodu to neumí.
> Možná je trubčí plod atraktivnější pro roztoče, ale na velikost a rust
> populace roztoče bude mít spíš vetší vliv počet roztočů na začátku
> plodového období. Takže to co včelař nezvládl minulý rok.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56760


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 7. 4. 2012
Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera (56753) (56755) (56758)

Aleši Molčíku,to co tady předkládáš o tzv. "chovu trubců" máš vyčteno, nebo jen věříš po desítky let omílaným moudrům, anebo to máš vlastní praxí ověřeno? Já mám zcela opačnou a mnohaletou zkušenost.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56759


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.48.1) --- 7. 4. 2012
Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera (56753) (56755)

Pepane o LBV jsem se nikdy nijak do hloubky nezajímal, ale tvrzení, že trubci se podílí na vyhřátí plodového hnízda a tím uvolní dělnice pro snůšku je trošku proti tomu co vím o včelách. Jak se včely starají o teplo? Přece sedí v semknutém seskupení na plástu a jemně se "vrtí", poslech v zimě u česna je toho důkaz. Samotná přítomnost trubce/dělnice žádné teplo neznamená a už vidím trubce, který když nemusí, tak se ani sám nenakrmí jak něco v úle dělá :-). Mám za to, že LBV je na principu toho, že větší množství trubčího plodu zabere místo plodu dělničního, takže menší počet dělnic a víc trubců v úlu je větší starost pro dělnice, které se o ně starají. Takže jde větší zátěž pro dělnice, které nemají potom snahu se rojit. A dělnice, které se nepřipravuje na rojení, donese i víc medu, protože nesedí nervozní v úlu a nečekají co se bude odehrávat.
A jestli LBV má větší vliv na množení roztoče? To si nemyslím. To je jedno z bájných tvrzení některých včelařů, kteří jsou přesvědčeni i o tom, že roztoč se už v podletí kdy není ve včelstvu trubčina nemnoží, protože na dělničním plodu to neumí.
Možná je trubčí plod atraktivnější pro roztoče, ale na velikost a rust populace roztoče bude mít spíš vetší vliv počet roztočů na začátku plodového období. Takže to co včelař nezvládl minulý rok.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56758


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M�raH. (94.127.128.127) --- 7. 4. 2012
Re: M.H. (56715) (56720) (56723) (56724) (56742) (56745)

Pro a.turcani.Ano,napsal jsem klíckování,ale správně mělo být izolování matky.Mám vlastně klícku 10 kr.15cm.z obou stran kr.mřížka,tak že u matky jsou včely. CHci se vás zeptat kolik včelstev si udělalo matečníky při izolaci matky/zkoušel jste to na více včelstev/.CHtěl bych vyzkoušet zaizolovat m.v době už končící snůžky.Dík.M.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56757


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sova (95.102.171.82) --- 7. 4. 2012
Re: SOVA... (56741) (56743)

Michal:
A čet sis to?
---------------
Odpoveď :Správna otázka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56756


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 4. 2012
Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera (56753)

Tady si nerozumíme.
a) LBV jako metoda sleduje 2 cíle: 1) omezit rojení. 2) zvýšit produkci medu. Právě kvůli tomu bodu 2 jsou ti trubci potřeba v úlu. Zahřívají plod a tak uvolňují další včely do snůšky. Tady se pak plod odstraňuje z úlu až po skončení snůšky, v době kdy včely začínají vyhánět trubce. Tudíž ani plnit funkci pastí ta metoda nemůže.
b) metoda vyřezávání trubčiny, považuje trubce za darmožrouty, tudíž vhodné jako pasti. Ta se ihned po zavíčkování odstraní .Včely se pak snaží vychovávat nové a je to na úkor snůšky.
Nezaměňujte to mezi sebou.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 07.4.2012 08:19:47
> ----------------------------------------
> Trubci ramek taky neni mnozarnou VD,jak jste napsal v jedne ze
> skatulek.Pasti se stane zavickovany trubci ramek az po vyrezani.Podle svych
> zkusenosti lze pozorovat velky rozdil ve spadu VD u vcelstev,kde se trubci
> plod vyrezava a u vcelstev,kde je trubcinou zastaveny podmet.Tedy alespon u
> mne.No a kazdy zpusob snizeni populace VD bez chemie ma smysl.J
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56755


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 7. 4. 2012
Re: Prispievatelia. (56739)

A čo prýšti z vás, veď sova je symbolom múdrosti. Na to som veľa zvedavý.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56754


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 7. 4. 2012
Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera

Trubci ramek taky neni mnozarnou VD,jak jste napsal v jedne ze skatulek.Pasti se stane zavickovany trubci ramek az po vyrezani.Podle svych zkusenosti lze pozorovat velky rozdil ve spadu VD u vcelstev,kde se trubci plod vyrezava a u vcelstev,kde je trubcinou zastaveny podmet.Tedy alespon u mne.No a kazdy zpusob snizeni populace VD bez chemie ma smysl.J

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56753


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 4. 2012
Re: Pepanova uvaha re :pro pana Brenera (56747)

>>>Naopak se da pouzit LBV k likvidaci VD<<<
Tato věta mne dost vytáčí Navozuje tudíž dojem jako by se trubčí plod stával pastí. Tato domněnka však již byla dávno vyvrácena. LBV metodou se údajně zvyšuje i medný výnos právě větším počtem trubců ve včelstvu a proto je tato metoda pochybná. Já jsem zásady nic nepřehánět a všechno bude v cajku.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Pepanova uvaha re :pro pana Brenera
> Datum: 06.4.2012 23:55:50
> ----------------------------------------
> Pr.Pepan si dal praci s rozskatulkovanim pricin potizi s VD."vcely v
> kominech a hodne plodu": nemyslim,ze by vic plodu znamenalo primo umerne
> vic roztocu,spis z vetsiho mnozstvi plodu vybehne vic neposkozenych vcel
> nez ve vcelstvu s malo plodem napadenym VD.Tam muze poskozeni vybihajicich
> vcel daleko zavaznejsi."nadmerny chov trubcu" Nepletu li se,je cela LBV
> zalozena na ziveni nadmerneho mnozstvi trubcich larev a ne na lihnuti
> mnozstvi trubcu.Naopak se da pouzit LBV k likvidaci VD v zavickovanych
> trubcich ramcich obycejnym vyrezanim.Vcely stavim do kominu,trubce chovam
> ostosest a potize s VD nemam.Je pravda,ze nemam akat a po repce davam
> formidol,v srpnu gabon nebo KM.Na nulovy spad vetsinou staci 2
> fumigace,aerosol nepouzivam vubec.Na varotolerantni vcelstva neverim,spis
> na nekolikatere srazeni VD v sezonu s poctivou fumigaci v zaveru roku.K
> Dolu.Nejak pronikavou zmenu necekam,dokud se dotace na lecivo presypou ze
> statniho rozpoctu primo do prasatka soukrome spolecnosti za asistence
> Csv.Spis se divim,ze si necha Svs ujit penize za prodej leku.J
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56752


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivo Dragoun MUDr (e-mailem) --- 7. 4. 2012
Re: M.H. (56715) (56720) (56723) (56724) (56742) (56745) (56750)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: M.H.
> Datum: 07.4.2012 07:42:08
> ----------------------------------------
> Právě ve 3 odstavci je ten problém této metody, ne vždy se pak podaří dostat se
> na včelnici v potřebný čas .To jak kvůli počasí, zdravotnímu stavu, či pracovní
> vytíženosti. Tato metoda i když účinná a stále oficiálně doporučovaná je přliíš
> pracná na provedení a zdlouhavá.
> Po léčebných metodách se požaduje aby byly
> 1) rychlé
> 2) s minimálními náklady na vybavení
> 3) maximálně účinné
> 4) bezpečné pro obsluhu ( tzv. blbuvzdorné)
> 5) nesmí vvyžadovat žádné speciální znalosti
> 6) v návodu pro použitímusí stačit 5 řádků.
>
> Pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: M.H.
> > Datum: 06.4.2012 22:25:02
> > ----------------------------------------
> > Mh, výraz pre izoláciu matky si pomenoval "klíckovanie", čo nie je správne,
> > predsa M na určitý časový úsek t.j. 21 dní, izolujeme v izolátore a nie v
> > klietke. S izoláciu matiek má dlhodobé skúsenosti, keď som matky (niekedy
> > aj 100 ks) vkladal do izolátora, aby som vzápätí mohol bezpečne fumigovať
> > Avartinom.
> >
> > Bola to posledná fumigácia v priebežnom roku (okolo 15.10) a dala sa
> > zvládnuť. Určite bola to robota, ktorá sa la zúročila v konečnom zúčtovaním
> > Vd a s istotou, že klieštik nebude ohrozovať včelstvo v čase, keď sa tvoria
> > dlhoveké zimné včely.
> >
> > Ja som pri výrobe debničiek už počítal s touto eventualitou a šírku
> > debničky som si určil tak, že pri vytvorení jednej uličky na 14 mm budem
> > môcť zasunúť medzi včely izolovanú M v izolátore. Nie klietka, ale
> > izolátor, v ktorom má M dosť miesta, ale hlavne s boku IZOANTI sa dostali k
> > matke včely, ktoré si môžu z tela M odoberať feromón materskú látku a
> > roznášať ju aj ostatným včelám. Včely pri izolácii nesmú pociťovať deficit
> > ML, inak by stavali náhradné MB. čo v tomto čase je to nežiadúce.
> >
> > Výroba IZOANTI:
> > 1/ pripravíme si 2 ks drevené hranolky 10 mm hrubé, 12 mm široké a 40 mm
> > dlhé
> > 2/ 2 ks bočnice Al plech alebo umelá hmota O,3x42x120mm, na bočniciach
> > urobíme na koncoch 2 dierky a 1 dierku v 1/3 na oboch bočniciach.
> > 3/ na uzavretie IZO si pripravíme 2 ks materskej mriežky v dĺžke troch
> > internódiach- článkoch, pásik š.12mm x d.cca 140 mm., otvor so š. 4,20 mm
> > musí byť dodržaný, aby nám matka neušla s IZO. Internódia v 1/3jemne
> > narežeme (v poli medzi článkami-otvormi) z hora prelepíme aj tri krát
> > lepiacou páskou až potom zlomíme. Na koncoch jemne pribijeme na hranolček a
> > vč. drôtikom za nalomenou mater.mriežkou ju upevníme k bočniciam.
> >
> > Je to primerane popísané, ale neviem či to pochopíte. Výroba je v podstate
> > jednoduchá a spĺňa náš zámer izolovať matku na 21 dní: včely M dobre
> > opatrujú, ani nikdy sa mi nestalo, aby M uhynula alebo sa poranila, včely
> > to znášali dobre, oveľa horšie klieštik
> > Kto by mal odvahu sa do toho pustiť, tak som ochotný odovzdať moje rady.
> >
> > Promiňte,možná jsem natvrdlý,ale k metodě p.Turcaniho -pokud matku v izolátoru šoupnete někam mezi ostatní plásty
jak ji potom chcete uchránit před nepříznivými účinky fumigace? Pokud ovšem nepreferujete právě likvidaci části v.d.
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56751


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 4. 2012
Re: M.H. (56715) (56720) (56723) (56724) (56742) (56745)

Právě ve 3 odstavci je ten problém této metody, ne vždy se pak podaří dostat se na včelnici v potřebný čas .To jak kvůli počasí, zdravotnímu stavu, či pracovní vytíženosti. Tato metoda i když účinná a stále oficiálně doporučovaná je přliíš pracná na provedení a zdlouhavá.
Po léčebných metodách se požaduje aby byly
1) rychlé
2) s minimálními náklady na vybavení
3) maximálně účinné
4) bezpečné pro obsluhu ( tzv. blbuvzdorné)
5) nesmí vvyžadovat žádné speciální znalosti
6) v návodu pro použitímusí stačit 5 řádků.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: M.H.
> Datum: 06.4.2012 22:25:02
> ----------------------------------------
> Mh, výraz pre izoláciu matky si pomenoval "klíckovanie", čo nie je správne,
> predsa M na určitý časový úsek t.j. 21 dní, izolujeme v izolátore a nie v
> klietke. S izoláciu matiek má dlhodobé skúsenosti, keď som matky (niekedy
> aj 100 ks) vkladal do izolátora, aby som vzápätí mohol bezpečne fumigovať
> Avartinom.
>
> Bola to posledná fumigácia v priebežnom roku (okolo 15.10) a dala sa
> zvládnuť. Určite bola to robota, ktorá sa la zúročila v konečnom zúčtovaním
> Vd a s istotou, že klieštik nebude ohrozovať včelstvo v čase, keď sa tvoria
> dlhoveké zimné včely.
>
> Ja som pri výrobe debničiek už počítal s touto eventualitou a šírku
> debničky som si určil tak, že pri vytvorení jednej uličky na 14 mm budem
> môcť zasunúť medzi včely izolovanú M v izolátore. Nie klietka, ale
> izolátor, v ktorom má M dosť miesta, ale hlavne s boku IZOANTI sa dostali k
> matke včely, ktoré si môžu z tela M odoberať feromón materskú látku a
> roznášať ju aj ostatným včelám. Včely pri izolácii nesmú pociťovať deficit
> ML, inak by stavali náhradné MB. čo v tomto čase je to nežiadúce.
>
> Výroba IZOANTI:
> 1/ pripravíme si 2 ks drevené hranolky 10 mm hrubé, 12 mm široké a 40 mm
> dlhé
> 2/ 2 ks bočnice Al plech alebo umelá hmota O,3x42x120mm, na bočniciach
> urobíme na koncoch 2 dierky a 1 dierku v 1/3 na oboch bočniciach.
> 3/ na uzavretie IZO si pripravíme 2 ks materskej mriežky v dĺžke troch
> internódiach- článkoch, pásik š.12mm x d.cca 140 mm., otvor so š. 4,20 mm
> musí byť dodržaný, aby nám matka neušla s IZO. Internódia v 1/3jemne
> narežeme (v poli medzi článkami-otvormi) z hora prelepíme aj tri krát
> lepiacou páskou až potom zlomíme. Na koncoch jemne pribijeme na hranolček a
> vč. drôtikom za nalomenou mater.mriežkou ju upevníme k bočniciam.
>
> Je to primerane popísané, ale neviem či to pochopíte. Výroba je v podstate
> jednoduchá a spĺňa náš zámer izolovať matku na 21 dní: včely M dobre
> opatrujú, ani nikdy sa mi nestalo, aby M uhynula alebo sa poranila, včely
> to znášali dobre, oveľa horšie klieštik
> Kto by mal odvahu sa do toho pustiť, tak som ochotný odovzdať moje rady.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56750


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.88.1) --- 7. 4. 2012
Re: M.H. (56715) (56720) (56723) (56724) (56742) (56745)

Já bych jen doplnil příspěvek od Antona. S tím izolátorem by se dalo pracovat i tak, že se matka během těch 21 dní jednou přehodí na nezakladené dílo do izolátoru. Princip je v tom, že se snižující plochou plodu se budou roztoči shromaždovat do buněk pod izolátor a takže následným vyřezáním díla s zavíčkovaným plodem je možné nějakou část populace roztočů zničit i bez chemie. Lákací plásty se nazývá tahle metoda a byla také už mnohokrát popsána.
Metoda kterou popisuje M. Václavek s půlením včelstva je protirojovka, také ji používám, ale v úvodu vlákna o osiření byla myšlenka jestli by bylo možné osiření spojit s ošetřením proti VD. A půlení včelstva na snížení populace moc vliv nemá, jen se přesunou roztoči někam jinam a napadení se rozdělí mezi včelstva dvě. Ikdyž pokud to otočím, tak i to je vlastně snížení napadení na živou jenotku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56749


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 7. 4. 2012
Re: Námět... nouzové matky a půlení včelstev (56715) (56720) (56726)

Josef.Mensik:
Tak mě vysvětli jaký rozdíl je v matce z nouzového chovu a umělého V obou případech jde přece o nouzový stav Rozdíl je jen v tom, že v jednom případě si včely vyberou z čeho matku vychovají a v druhém je to včelař který se povyšuje snad na Boha který ten výběr umí lépe jak včela.
___________________________________________________________

Taky by mě to zajímalo :)

Už sama skutečnost, že na nouzové matky nejvíc křičí chovatelé matek, něco nasvědčuje. Ani bych tak nesázel na marketingový trik jako na prostý fakt, že valná většina profesionálních chovatelů i přes velmi dlouhou praxi se s nouzovými matkami prakticky nesetká, a když už na ně narazí, tak často v dost extrémních situacích, kdy by větší kvalita nouzových matek byla spíše zázrak (mám tím na mysli přehlídnuté zakrslé matečníky při otrhávání matečníků v bezmatečném včelstvu před přidáním matky, nouzové matečníky založené na zestárlém plodě po neúspěšném přidání matky a podob.).

Normální zdravá a vitální včelstva s dostatkem mladého plodu a krmiček si vždy založí několik krásných nouzových matečníků. Ano, včely při nouzovém chovu dělají i zmetky. Včely postupně stavějí další, další a další nouzové matečníky (podobně jako při rojové náladě) a jelikož matka chybí a plod stárne, kvalita nově založených matečníků postupně klesá. Jenže i tyto zmetky (založené v posledních fází třeba i na 4 denních larvách) stejně předběhnou dříve založené matečníky na plodu žádoucího stáří (samozřejmě za předpokladu, byl-li na začátku k dispozici).
Tím nechci obhajovat ledabylý chov z nouzových matečníků, což mi z plemenářského hlediska připadá jako hrůznost a z hlediska toho, že mým zájmem je odchovávat výhradně jen od inseminované (drahé a velmi kvalitní) matky, by to pro mě byla ekonomická pitomost, nicméně na základě pár mých zkušeností s nouzovými matkami nemohu tvrdit, že jsou automaticky nekvalitní (z fyziologického hlediska).

Když zužitkuji záložní matku a chci ji nahradit novou, a to v době, kdy neodchovávám matky (čemuž u mě odpovídá více jak 95% sezóny), řeším to zcela primitivně tak, že odeberu plást s nejmladším plodem z plemenného včelstva, přidám ho do osiřelce bez otevřeného plodu, a tak je vystaráno. Do včelstva se podívám až za 3 - 4 týdny, abych označil kladoucí matku. Zatím jsem nepozoroval, že by se matky takto odchované jakkoliv lišily kvalitou od matek odchovaných klasickými způsoby. Ostatně pro výchovu jedné, dvou matek je jakýkoliv způsob klasického odchovu prostřednictvím chovných matečníků kontraproduktivním plýtvání času, proto to řeším takto "nekonvenčně".

Jinak v úvodu vlákna byla zmíněna metoda o osiření před snůškou. Jistě fungující metoda, ale daleko smysluplnější mi v období rozvoje (na jaře) připadá půlení včelstev, protože osiřelé včelstvo má pak velký propad v síle, což se negativně podepíše na letní snůšce.
Žádné jarní včely nejsou zbytečně. To je desinterpretace významu anatomických trubčic v souvislosti s rojovou náladou. Umění je využít včelstvo na 100%. Půlení to zvládne s přehledem. Ostatně není nic jednoduššího než přírodě neklást odpor a umožnit včelám to, po čem touží: rozmnožit se. Půlení je víceméně simulace vyrojení, akorát bez negativního dopadu v podobě utlumení snůškové aktivity mateřáku (půlené včelstvo by ještě nemělo být v rojové náladě a po vykonání zákroku téměř jistě už nebude).

Jiná situace je plném létě, kdy se včelstva dostanou do sestupné fáze. Tehdy se opravdu produkují zbytečné včely, které se jednak nedožijí příštího jara a jednak se už neuplatní v končící snůšce, protože od položení vajíčka dříve jak za cca 4-5 týdnů se z daného jedince létavka prostě nemůže stihnout vytvořit. Jejich význam spočívá jen ve výchově zimní generace a zpracování zimních zásob, ale to s přehledem zvládne včelstvo střední síly (3-4 kg), či dokonce lehce slabé. Pro toto poslání nemusí být včelstvo ve vrcholové síle (nad 6 kg).
Zajímavé, vždy jsem zastával jiné stanovisko, nicméně zkušenost je zkušenost a teorie pak klidně může odkráčet zcela do háje.

Vloni jsem úspěšně odzkoušel klíckování matek začátkem července s následným odběrem tmavého díla při medobraní doplněné přeléčením proti varroáze (moje úprava Streitovy metody). Měl jsem rekordní výnos. Otázka je, do jaké míry to bylo dáno metodou a do jaké míry bohatostí loňské snůšky, nicméně rozhodně včelstva nepolevila na pracovitosti, spíše naopak (nemusela se starat o plod), a do zimy šla se stejnou silou jako předloni při systému bez zabránění plodování v plném létě a vyzimovala dokonce silnější (přisuzuji přítomnosti pylu v zimních zásobách, který předcházející dva roky u mě chyběl kvůli odběru tmavého díla až v říjnu).

Hezké Velikonoce

MV

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56748


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 6. 4. 2012
Pepanova uvaha re :pro pana Brenera

Pr.Pepan si dal praci s rozskatulkovanim pricin potizi s VD."vcely v kominech a hodne plodu": nemyslim,ze by vic plodu znamenalo primo umerne vic roztocu,spis z vetsiho mnozstvi plodu vybehne vic neposkozenych vcel nez ve vcelstvu s malo plodem napadenym VD.Tam muze poskozeni vybihajicich vcel daleko zavaznejsi."nadmerny chov trubcu" Nepletu li se,je cela LBV zalozena na ziveni nadmerneho mnozstvi trubcich larev a ne na lihnuti mnozstvi trubcu.Naopak se da pouzit LBV k likvidaci VD v zavickovanych trubcich ramcich obycejnym vyrezanim.Vcely stavim do kominu,trubce chovam ostosest a potize s VD nemam.Je pravda,ze nemam akat a po repce davam formidol,v srpnu gabon nebo KM.Na nulovy spad vetsinou staci 2 fumigace,aerosol nepouzivam vubec.Na varotolerantni vcelstva neverim,spis na nekolikatere srazeni VD v sezonu s poctivou fumigaci v zaveru roku.K Dolu.Nejak pronikavou zmenu necekam,dokud se dotace na lecivo presypou ze statniho rozpoctu primo do prasatka soukrome spolecnosti za asistence Csv.Spis se divim,ze si necha Svs ujit penize za prodej leku.J

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56747


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivo Dragoun MUDr (e-mailem) --- 6. 4. 2012
Re: N?m?t.... (56715) (56720) (56723) (56724) (56742)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M???raH. <hladik.miroslav/=/.seznam.cz>
> Předmět: Re: N?m?t....
> Datum: 06.4.2012 18:55:36
> ----------------------------------------
> Pokusím se reagovat na přísp.Ivo Dragouna.Napsal,o smetení včel v létě na
> mezistěny.Neumím si představit smést 25 včelstev.Co bych dělal s plásty
> plné zásob,pylu a plodu!Nechci rozšiřovat a ani netvořím víc oddělků.Tak
> 2-3.Ničit spoustu plodu mně připadá jako hodně špatná záležitost!Tudy cesta
> asi nepovede.Sympatičtěji se mi jeví klíckování m. M.H.
> Souhlasím,mám méně včelstev a pokud pan Sedláček doporučuje přemést jednu třetinu,pak to vlastně pro mne není problém.Pokud jsem měl připraven jeden či dva VN s MS a přehled o včelstvech,kterým mohu šoupnout jeden či více plodových plástů nebo udělat pár silnějších oddělků,pak to bylo časově překvapivě nenáročné.Tedy v žádném případě jsem nepřišel ani o decimetr plodu!!A teď se jen znovu odvolávám na p.Sedláčka, který údajně smetá 1/3 včelstev,hospodaří ovšem v NN, ale je jak známo velkovčelař.Nepochybně má pomocníky,.ovšem to musí každý velkovčelař mít.Nedokáži to takto posoudit, sám jsem se toho trochu bál,ale myslím,že podrobnější jarní kontrola včelstev s případnými ošetřeními či úpravami mi na jedno včelstvo vezme podstatně víc času.Myslím, že se všemi výhodami,které smetení poskytuje se to vyplatí a určitě se to vrátí.Poté co jsem to sám vyzkoušel jsem poprvé zimoval na cca 1/3 krásného nového díla.Ovšemže,pokud to provedu z nějakého důvodu třeba až v podletí, musím počítat s tím, že do zimy půjdou ta smetená včelstva slabší - ovšem s novou matkou,kterou tam mohu při té příležitosti dodat to na jaře rychle dohoní.Alespoň tolik má osobní zkušenost -podotýkám že u VN
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56746


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turcani (94.229.32.130) --- 6. 4. 2012
Re: M.H. (56715) (56720) (56723) (56724) (56742)

Mh, výraz pre izoláciu matky si pomenoval "klíckovanie", čo nie je správne, predsa M na určitý časový úsek t.j. 21 dní, izolujeme v izolátore a nie v klietke. S izoláciu matiek má dlhodobé skúsenosti, keď som matky (niekedy aj 100 ks) vkladal do izolátora, aby som vzápätí mohol bezpečne fumigovať Avartinom.

Bola to posledná fumigácia v priebežnom roku (okolo 15.10) a dala sa zvládnuť. Určite bola to robota, ktorá sa la zúročila v konečnom zúčtovaním Vd a s istotou, že klieštik nebude ohrozovať včelstvo v čase, keď sa tvoria dlhoveké zimné včely.

Ja som pri výrobe debničiek už počítal s touto eventualitou a šírku debničky som si určil tak, že pri vytvorení jednej uličky na 14 mm budem môcť zasunúť medzi včely izolovanú M v izolátore. Nie klietka, ale izolátor, v ktorom má M dosť miesta, ale hlavne s boku IZOANTI sa dostali k matke včely, ktoré si môžu z tela M odoberať feromón materskú látku a roznášať ju aj ostatným včelám. Včely pri izolácii nesmú pociťovať deficit ML, inak by stavali náhradné MB. čo v tomto čase je to nežiadúce.

Výroba IZOANTI:
1/ pripravíme si 2 ks drevené hranolky 10 mm hrubé, 12 mm široké a 40 mm dlhé
2/ 2 ks bočnice Al plech alebo umelá hmota O,3x42x120mm, na bočniciach urobíme na koncoch 2 dierky a 1 dierku v 1/3 na oboch bočniciach.
3/ na uzavretie IZO si pripravíme 2 ks materskej mriežky v dĺžke troch internódiach- článkoch, pásik š.12mm x d.cca 140 mm., otvor so š. 4,20 mm musí byť dodržaný, aby nám matka neušla s IZO. Internódia v 1/3jemne narežeme (v poli medzi článkami-otvormi) z hora prelepíme aj tri krát lepiacou páskou až potom zlomíme. Na koncoch jemne pribijeme na hranolček a vč. drôtikom za nalomenou mater.mriežkou ju upevníme k bočniciam.

Je to primerane popísané, ale neviem či to pochopíte. Výroba je v podstate jednoduchá a spĺňa náš zámer izolovať matku na 21 dní: včely M dobre opatrujú, ani nikdy sa mi nestalo, aby M uhynula alebo sa poranila, včely to znášali dobre, oveľa horšie klieštik
Kto by mal odvahu sa do toho pustiť, tak som ochotný odovzdať moje rady.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56745


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 6. 4. 2012
Re: Sova

Za ctyricet dnu se bude vytacet tresen ptaci a ne ze zacne jarni snuska.O jaru premyslim od zacatku srpna,ne az zacne,na to je krapet pozde.No a Spacci at klidne zustanou v teplych krajinach...J

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56744


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal (194.228.223.4) --- 6. 4. 2012
Re: SOVA... (56741)

A čet sis to?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56743


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M�raH. (94.127.128.127) --- 6. 4. 2012
Re: N?m?t.... (56715) (56720) (56723) (56724)

Pokusím se reagovat na přísp.Ivo Dragouna.Napsal,o smetení včel v létě na mezistěny.Neumím si představit smést 25 včelstev.Co bych dělal s plásty plné zásob,pylu a plodu!Nechci rozšiřovat a ani netvořím víc oddělků.Tak 2-3.Ničit spoustu plodu mně připadá jako hodně špatná záležitost!Tudy cesta asi nepovede.Sympatičtěji se mi jeví klíckování m. M.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56742


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mecias (83.208.80.247) --- 6. 4. 2012
SOVA...

Ano,také to tak vidím,jo,kam jsme se to dostali a možná ještě dostaneme. Jenže nic netrvá věčně,ani láska k jedné slečně. Vše časem skončí,i ty výlevy skončí a na Nobelovu cenu to zatím jaksi nevypadá.
Takže bych se chtěl přimluvit k tomu,aby se tady řešilo jaro,které se otevřelo pro naše včely,které po dlouhý čas na něj čekaly a dočkaly se.Řešit na př. v tuto dobu tichou výměnu matky v trubčině je naprostá kokotina a bohužel nikdo nedostal odvahu to tomu postiženému naplno sdělit.
Ale on se zajisté časem taky zorientuje pokud u včelařiny zůstane. Zanedlouho bude kvést třešeň ptačí a to znamená,že do 40 dnů začne jarní snůška.A tak je si přát aby byla hojná,počasí přálo a aby Špačci vysadili alespoň trochu vyšší cenu nežli loni. Přeji všem veselé Velikonoce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56741


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivo Dragoun MUDr (e-mailem) --- 6. 4. 2012
Re: Prispievatelia. (56739)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: sova <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Prispievatelia.
> Datum: 06.4.2012 15:54:29
> ----------------------------------------
> Vážení       páni, z vás ktorí ste tu prispeli za posledné dni sa stanu
> nobelisti. Prýšti z vás sama múdrosť.
>
> řekla sova
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56740


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sova (78.98.8.107) --- 6. 4. 2012
Prispievatelia.

Vážení páni, z vás ktorí ste tu prispeli za posledné dni sa stanu nobelisti. Prýšti z vás sama múdrosť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56739


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivo Dragoun MUDr (e-mailem) --- 6. 4. 2012
Re: N?m?t.... (56715) (56720) (56726)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: N?m?t....
> Datum: 06.4.2012 07:20:36
> ----------------------------------------
> Tak mě vysvětli jaký rozdíl je v matce z nouzového chovu a umělého V obou
> případech jde přece o nouzový stav Rozdíl je jen v tom, že v jednom případě si
> včely vyberou z čeho matku vychovají a v druhém je to včelař který se povyšuje
> snad na Boha který ten výběr umí lépe jak včela. Nemám tím na mysli
> šlechtitelské chovy, ale jedno dané včelstvo nebo běžný včelín. U chovatelů
> matek "je to tvrzení" pak stejně jen obchodní trik.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: N?m?t....
> > Datum: 05.4.2012 21:08:28
> > ----------------------------------------
> > Má to několik praktických minusů. Hledat matku v 7NN, osiřelé včelstvo je ve
> > stresu, Nouzové matky za nic nestojí. Léčit se nedá, je v úlu med, dozraje
> když
> > už nová matka by měla klást.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>
> > > Předmět: N?m?t....
> > > Datum: 05.4.2012 18:02:10
> > > ----------------------------------------
> > > Asi před sto nebo stopadesáti lety bylo docela běžnou praxí, že včelaři,
> > > zejména v oblastech s jednou silnou snůškou, před snůškou včelstvo
> osiřili.
> > > Bylo to pochopitelně kvůli využití snůšky, protože se uvolnila řada
> létavek
> > > navíc a včelstvo nebylo příliš oslabeno, protože červíci z doby snůšky
> > > nejsou využity jako létavky. Dnes dostává tahle metoda ještě druhý rozměr
> -
> > > nastane určité období, kdy ve včelstvu není žádný plod. To by se mohlo
> > > využít jak pro využití tohoto faktu bez zásahu anebo třeba pro léčení. Po
> > > tomto období se buď přidá původní oddělek, nová matka anebo se vybere
> > > nejlepší nouzový matečník, který se včelstvu nechá. Včelstvo o nic
> > > nepřijde, protože nevylíhlé včelky bývají stejně jen do počtu a snadno ten
> > > počet do srpna doplní. Nevím, zda to vysvětluji srozumitelně, ale myslím,
> > > že by se na to dala vypracovat solidní metodika a mohlo by to pomoci. Co
> vy
> > > na to?
> > > Omlouvám se, že se montuji mezi chovatelke matek,sám jsem vyprodukoval jen několik a to ještě zčásti nouzových,takže zde bych chtěl jen podotknout to, co znám z literatury, totiž,že základ umělé misky je širší než přirozené(??)že nouzové matečníky odstupují do boku a teprve potom svisle,což redukuje prostor pro objem i délku matky,takže jsou údajně matky celkově menší.Ale vřele souhlasím s tím, že včely v tom množství mladšího si staršího plodu či vajíček mají samy možnost si vybrat to nejlepší či nejvhodnější.A jistěže sebezkušenější včelař jim v tom nemůže konkurovat.
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56738


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 6. 4. 2012
Re: tich? v?m?na (56727) (56729)

Spíš pracné, než drahé. Nepotřebujete profesionální drahý mikroskop. Tohle
zvládne i dětská hračka do 1000 Kč.
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Friday, April 06, 2012 8:10 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: tich? v?m?na

No to je hezké , ale ne moc praktické. Proč? Je to drahé. Již jen chov včel
jako koníček je velmi drahý. Chce to něco mnohem jednoduššího

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: tich? v?m?na
> Datum: 06.4.2012 07:57:40
> ----------------------------------------
> Narazili jste na nosematozu a jak na ni přijít. Až později jsem si vzpoměl
> že o tom píše Libor Hanousek, že je poznat na barvě žaludku včely jestli
> je
> včelstvo nemocné. Zdravá včela má žaludek světle hnědý, nemocná bílý. Dál
> taky radí jak vyšetřit s mikroskopem žaludek a zjistit napadení. Ta knížka
> je z roku 91 "Začínáme včelařit".
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56737


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal (194.228.223.4) --- 6. 4. 2012
Re: tich? v?m?na (56727) (56729) (56734) (56735)

Proto píšu o jiných možnostech. Táta koupil laboratorní na burze před lety snad, co si vybavuji, za pár stovek, přes 1000 to nešlo jistě. Jen se optat. A pak se dá na leccos natrefit na burzách na internetu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56736


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 6. 4. 2012
Re: tich? v?m?na (56727) (56729) (56734)

Ten mikroskop je pro vybavení včelaře drahý, našel jsem cenu od dětdského za 2,5 tis. do 34 tisíc

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: tich? v?m?na
> Datum: 06.4.2012 09:46:34
> ----------------------------------------
> Tam, jak je to psaný, neni důvod aby to bylo drahý. V případě vyšetření
> podle barvy žaludku se jenom z usmrcené včely vytrhne s posledním článkem
> zadečku i výkalový váček i s žaludkem a když pak se ten žaludek rozmáčkne
> krycím sklíčkem a prohlédne mikroskopem, pokud je v něm nákaza jsou tam
> vidět oválné tělesa - tedy bakterie nosemy. Snad by se mohlo jednat o
> dohodu s někým v některé laboratoři kde je mikroskop, nebo se zeptat
> souseda leckde je leccos. On píše o zvětšení 400-600násobném.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56735


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal (194.228.223.4) --- 6. 4. 2012
Re: tich? v?m?na (56727) (56729)

Tam, jak je to psaný, neni důvod aby to bylo drahý. V případě vyšetření podle barvy žaludku se jenom z usmrcené včely vytrhne s posledním článkem zadečku i výkalový váček i s žaludkem a když pak se ten žaludek rozmáčkne krycím sklíčkem a prohlédne mikroskopem, pokud je v něm nákaza jsou tam vidět oválné tělesa - tedy bakterie nosemy. Snad by se mohlo jednat o dohodu s někým v některé laboratoři kde je mikroskop, nebo se zeptat souseda leckde je leccos. On píše o zvětšení 400-600násobném.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 6. 4. 2012
Re: Re: Re: Pro pana Brennera (56574) (56575) (56581) (56636) (56644) (56645) (56646) (56647) (56652) (56671) (56672) (56678) (56680) (56722) (56732)

Včely vždy upřednostňují zdroje snůšky s vysokou vydatností. Pokud souběžně kvete něco jiného se znatelně menší vydatností, prostě si toho nevšímají. A javor klen je velmi vydatný, 1000 - 1200 kg sladiny na hektar, zatímco pampeliška má poměrně malou vydatnost, co si pamatuji, jen takových 200 - 300 kg z hektaru. Stejně jako většina dalšího lučního kvítí.
Javor jasanolistý myslím kvete moc brzo, to je spíš tak podněcování před hlavním obdobím pampelišky anebo na začátku řepky.
Co se týká kočování či vydatnosti snůšky z pampelišek anebo o týden- 14 dní později ostatní luční kvítí, je to o prostředí. Kde většina plochy v okruhu stovek metrů až kilometrů jsou extenzívní nehnojené ale tak cca dvakrát ročně sekané travnaté plochy s kvetoucími rostlinami. V doletu včel jsou potom stovky hektarů takových ploch a potom i když tam ty kytky v té trávě nerostou hustě a medují poměrně málo, pořádná snůška z toho vyjde i tak.
Takže javory jsou spíš bodové zdroje snůšky s malou plochou a velkou vydatností, květoucí tráva spíš plošné zdroje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78433 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 56733 do č. 56793)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu