Včelařská konference

mnohem lepší než PEPO, které smrdí je koupit technický líh, stačí doslova pár kapek a než budeš pracovat dávno vyhoří a do úlu nic nevnášíš.
pokud jde o potenciální léčení varoózy, nechci se Tě dotknout, takže zcela obecně jsem se dost naštval, když jsem si přečetl reakci redakce na článek v Moderním včelaři, kde odborníci -Titěra, Sedláček a další varovala před importy včel jiných plemen.
Já osobně včelařím 12 let, vystudoval jsem Nasavrky a tak po deseti letech praxe jsem začal rozlišovat jemné rozdíly mezi včelstvy a opatrně pokusničit se selekci linií, které mně pro mé podmínky vyhovují, jsou dlouhověké, netrpí nosemózou. Stejně i s léčením jsem poctivě dodržoval metodiku a učil se. Dnes už si dovolím trochu o tom diskutovat a něco zkoušet. Vřele tento postup doporučuji každému, napřed se učit, pak dělat a nakonec teprve diskutovat. Neznalost včelařů, úzkou skupinou nekriticky propagované alternativní léčení spolu s nedostatečně flexibilní veterinou přináší ovoce v podobě úhynů... Diskutoval jsem s mnoha včelaři, kterým uhynuli včelstva a výsledek byl vždy konstatování zásadní konkrétní chyby včelaře..
Stejně tak s importy cizích plemen. Nejsem ekonomicky zainteresován do produkcí kraňky a tak si s prominutím dovolím oponovat redakční radě Moderního včelaře. Kdyby si pánové z MV přečetly něco o genetice, věděli by, že ojedinělé importy které probíhají řadu let naštěstí nemají velký vliv, zvláště dokud většina těchto pokusníků se chová zodpovědně!!! a třeba omezuje v takových včelstvech chov trubců, takže naštěstí se dá říct, že máme hodně čistou hodnou a kvalitní kraňku jako jedinou Apis m. u nás. Naštěstí většina včelařů není z těch, kteří by chtěli jinou včelí rasu za každou cenu a nejdříve se podívají u dobrých chovatelů, aby zjistili, že nízká úroveň jejich chovu a nízké výnosy jsou chybou včelaře nikoliv včely. Za třetí se stále ještě naštěstí řada praktických zkušeností předává začátečníkům, takže např. pokud se objeví rozbíhavé včelstvo nebo bodavé, starý včelař, který měl ještě zkušenosti předválečné nás všechny varoval a učil nás hned zlikvidovat trubčinu takového včelstva a co nejdříve vyměnit matku. Pak se naštěstí nemají šanci udržet geny importovaných včel. Takže není třeba hlásat, že tu pár diletantů chová jiná plemena, protože prakicky chováme čistou kraňku. Pokud chcete mluvit o rozmanitosti, spalte úly, prodejte včely a počkejte pár set na nějaké duté stromy, včely pro zachování rozmanitosti přece žijou roztroušeně po krajině, taková rozmanitost (rostlinných druhů) by pro mě byla daleko důležitější než se vyhýbat každému úlu obloukem kvůli bodavosti kříženek.
Pokud jde o varoatoleranci souhlasím s panem Kašparem, který zdůrazňoval, že roztoč je a bude jako parazit vždy o krok napřed, proto nevnímám jako správné co hlásá řada"šlechtitelů", že vyšlechtí varoatolerantní včelu. Než jí vyšlechtí, roztoč bude někde úplně jinde. To nesledujete vývoj roztoče v posledních letech? Rádoby šlechtitelé u nás nedosáhli v průběhu deseti let nic, roztoč se jako parazit hodně zlepšil.. Předně by bylo potřeba se soustředit na vzdělávání včelařů a správné ošetřování včelstev během roku. Dokud nejsou včelaři schopni zvládnout ani rojení a polovinu sezóny drží včely o hladu , bez dostatku pylu, není se o čem bavit. Každé podletí moje včely loupí po okolí, protože jsou silné, zdravé a okolo je spousta zalétlých rojů a neošetřených včelstev...
Doufám, že se Jirko, rozhodneš se něco naučit než zase budeš navrhovat nějaké zaručeně perspektivní nápady.... Nevím, jestli je to reakce, jakou sis přál, ale neber si to osobně špatně, už jsem jenom unavený z takových nápadů. Vychovávám pořád nějaké začátečníky a nejlepší na tom je, když lidi, kteří hledají chyby všude možně a mají spostu "dobrých nápadů" najednou po pár e-mailech a půl sezóně napíšou, že to najednou jde jinak a lépe pro včely... Doporučuji iniciativu Šance pro včely, tedy pokud se nezvrhne v debatování o návratu k brtím.... Základní kodex, který byl navržen zakladateli je konečně po dlouhé době první pozitivní iniciativa u nás, píše se tam, že včely potřebují dostatek zásob i pylu celý rok, že volná stavba jim rozhodně neublíží, že je nutné neobtěžovat zbytečně včely a léčit s rozumem a hlavně ve správnou dobu! Ze všech iniciativ kolem šlechtění varoatolerantních včel a alternativního léčení mám pocit, že to podstatné je nalít do každého včelstva kýbl kyseliny mravenčí ročně a snad včely a včelaři přežijí (kys. mravenčí není žádný vitamín!!) než si budu moci koupit varoatolerantní matku, která to spasí a když ne, tak alespoň umožní šlechtiteli zbohatnout....
Já mám osobně ověřeno opět i letošní sezónu, že pokud se udělá aerosolové ošetření, je prostě včelstvo do července v pohodě, tedy pokud nemáte v okolí moc alternativců, kteří záměrně udržují pro "výzkumné účely" vysoké počty roztočů, brtníků, kteří čekají jenom na roje, ale moc neléčí, v brtích se přeci taky neléčilo a majitelů včel, kteří nedělají se včelami nic mimo kochání se.
Moje silné, zdravé včely ošetřované včas měly minulý týden na váze +35kg a večer se s Vámi podělím jaký je výsledek od minulé neděle...
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JirkaV <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: PE-PO
> Datum: 11.5.2012 09:10:13
> ----------------------------------------
> Protože občas bojuji s vlhkým troudem, který špatně chytá, chtěl jsem na
> jeho rozhoření používat pevný podpalovač PE-PO. Abych jím ale neublížil
> včelám nebo sobě (v medu), díval jsem se na jeho chemické složení a našel
> jsem že je to metaldehyd a jeho oxidací vzniká karboxylová kyselina. Jaká,
> to už nevím - nejsem chemik.
> Můj dotaz na zkušené chemiky je, zda se dá na rozhořívání troudu PE-PO
> používat - zda neškodí.
>
> Když jsem na internetu hledal uvedené informace, našel jsem, že mezi
> karboxylové kyseliny patří i kyselina mravenčí (je z nich nejsilnější).
> Druhý můj dotaz tedy je, zda spalováním PE-PA v kuřáku bych vlastně
> současně včelstvo nepřeléčil proti VD? Nenapadlo to už někoho?
>
> Předem děkuji za reakce.
>
>
>