Včelařská konference

takhle nás zahradníky to učily na začátku šedesátých let a rozhodně jsem těchto předmětů nepropadal. Je pravdou sice že vývoj jde mílovými kroky vpřed. Nomenklatura se až neuvěřitelně mění. ale principy by snad měly platit stále každé šlechtění či novošlechtění se bez příbuzenské plemenitby neobejde. To je přece základem ustálení vlastností. Hybridy v zemědělství využívají heterózního efektu pro svoji jednotnost právě jen v první generaci. Pak musí nastoupit ustálení takových hybridů nebo jejich nové vytvoření. Je pak na zvážení co je pro koho ekonomičtější. Rozhodně však F1 nejsou vhodné kdalšímu rozmnožování. Novošlechtění se používá v udržovacích chovech jednotlivých linií a je zdlouhavé a pracné, které jsou pak základem pro chov hybridů F1 jejich produkce je rychlá hlavně výhodná pro vznik nových vlastností je také ale nákladná.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?ern? v?ela
> Datum: 14.5.2012 19:15:55
> ----------------------------------------
> Ikdyž to není jednoduché, pořád hlásáš nesmysly. Zde je tvoje poslední
> poučení a nic jsi si z toho nevzal:
> K vytvoření generace F2 potřebuješ otce stejného původu jaký byl u F1. Jde
> o příbuzenskou plemenitbu.
> Matka A + Otec B = F1; dalším rozchovem F1 + B = F2 Je-li však matka a otec
> sourozenci to je F1 + F1 dojde k rozštěpení zpět na A a B v poměru 1 : 1. V
> praxi ovšem pak vzniká situace kdy dcera F1 se spáří s otcem C a potomstvo
> se štěpí na A, B, a C V poměru 1 : 1 : 2. Při každém pak rozchovu další
> generace bez brakování se stav potomstva zhoršuje. Mnohem jistější je hned
> po první generaci začít provádět negativní výběr brakováním nevyhovujících
> matek a okolí zaplavovat pak svými trubci a sousedy obdarovávat opravdu
> kvalitními matkami. Ze šlechtění jsem býval v mládí často zkoušen. U těch
> okurků zkus udělat přesev vlastního osiva z F1 a spláčeš nad výdělkem.
> Pepan
>
> Už po několikáté to zde vysvětlujete, ovšem chybně. F2 generace vzniká
> jedině vzájemným pářením jedinců generace F1. F3 pak pářením jedinců z
> generace F2 mezi sebou, atd...
> Pokud se páří příslušník generace F1 s jedním z rodičovské populace (P1
> nebo P2), vzniká generace označovaná jako backcross neboli zpětné křížení,
> značí se B1 nebo B2, podle toho která ze dvou rodičovských populací byla k
> F1 připářena.
> K. Čermák
>
>
>
> Nemáš pravdu.
> Při křížění a šlechtění platí vzorge:
> matka A × otec A = A;
> m. A × o. B = F1;
> m. F1 × o. B = F2
> m. F1 × o. F1 = A + B;
> Inseminace se používá právě kvůli kontrole rodičovského páru a inseminované
> matky jsou určeny pro rozchovávání matek.
> Základem pro F1 jsou však dvě čisté a ustálené linie. Tady se pak takové
> matky vyznačují jednotnými vlastnosti. Při dalším rozchovu pak tyto
> vlastnosti rychle rychle mizí. Pro vlastní rozchovávání po několik generací
> jsou pak vhodné jen insiminované matky. F1 k dalšímu rozchování je
> nevhodná.
> Pak ještě nastupují další varianty, kdy jen záměnou pořadí rodičů lze
> dosáhnout jiných výsledků.
> Prostě, není to tak jednoduché jak si někteří myslí.
>
> Pepan
>
>
>