Včelařská konference

Rouno tl. 20 mm (po mírném smáčknutí, 200 g/m2) mne dnes stálo v podnikové
prodejně Silonu 22,- Kč / m2. Mají ještě poloviční tloušťku, která vychází
13,30/m2. Obojí v rolích š. 150 nebo 200 cm.

Cena je včetně DPH a je stejná jako před 1.5. - jen na účtence je DPH 19%,
takže Silon nejspíš v tichosti o pár desetníků na m2 podražil ..

Honza Čáp

----- Original Message -----
From: "Hruka Z." <hruskaz3/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 19. března 2004 20:38
Subject: Izolace úlů


> Též jsem řešil otázku materiálu izolace úlů.
> Tchán používá polystyrén, ale ten mají rádi mravenci.
> U jiných včelařů vídávám různé druhy skelných izolací - ty se mi nezdají
> vhodné z hygienických důvodů a také nemusí být hydrofobizované -
> nenasákavé.
> Nejvíce mi vyhovuje rouno (praxe nevykazuje žádné nedostatky) - materiál,
> který se běžně používá jako izolace do oblečení - bundy, oteplovačky a
pod.
> Vyrábí ho Silon Planá n. Luž. a je běžně k dostání. Materiál tvoří umělá
> vlákna, je nenasákavý, lehký, dobře izoluje a hmyz se mu vyhýbá. Vyrábí se
> v tl. 2 a 4 cm, je poddajný a dobře vyplňuje prostor. Cena se pohybuje
> okolo 30 Kč/m2.
> Mohu vřele doporučit.
>

Priatelia,

mam problem a nemam cas na spekulacie ako to spravit. Nemate niekto
"patent", ako pripevnit sklapacie, polohovatelne podpery na kocovny voz? V
literature ktoru mam (Kocovne vcelarenie) je nejake foto ale necitatelne.
Nenaslo by sa nieco?

Diky



PISTA

To je dobrý :o)))!

Prý první chyba je pokus který nevyšel, ale druhá stejná chyba už je známka
blbosti :o)!
Ale je fakt lepší se učit na cizích chybách :o)!
Po ránu prima moto :o)!

Hezký den ¨!
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Janura Stefan" <janura/=/minv.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 05, 2004 9:08 AM
Subject: RE: Dřevo na úly


Ja dokonca poznam jedneho "umelca", ktory koc.voz zhlobil klincami a teraz
sa cuduje ze sa mu rozpada aklince vytahuju.

Takze stale plati ze clovek sa uci na chybach ale iba hlupak na chybach
svojich.






PISTA

Ja dokonca poznam jedneho "umelca", ktory koc.voz zhlobil klincami a teraz
sa cuduje ze sa mu rozpada aklince vytahuju.

Takze stale plati ze clovek sa uci na chybach ale iba hlupak na chybach
svojich.






PISTA

OV> Ten program nikdy poradne nefungoval a moje predpoved je ze nikdy ani
OV> nebude.
To jsou cenné zkušenosti, opravdu, zatím vždy tam něco bylo, a
protože program dělá vlastně jeden člověk sám, asi i stále bude. I
přes to se mi ZATÍM jeví jako nejužitečnější, z toho, co jsem na inetu
našel.
Laco, dej prosím Beekeeper na vcely.sk, možná to bude zajímat nejen
mě.
Zdravím
Ivan

P.S.
Všem, co mi napsali, odpovím přes víkend, teď budu mimo síť.

Existuju aj dalsie programy napr. BeeKeeper3.0.3 Hobby (a Professional)
ak by bol zaujem poslem to na www.vcely.sk velkost je 5,7 MB

S pozdravom Laco Sebosik
www.vcely.sk





----- Original Message -----
From: "Pavel Benda" <pavel_benda/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 10:04 PM
Subject: Včelařský software


> Zkoušel jste někdo včelařský program BIDATA z Dánska? Mám s ním docela
> potíže. Nejnovější verzi 8.0.1.0 staženou přímo z www.apimo.dk jsem
> nerozchodil skoro vůbec. Je vylepšená (jestli jsem to dobře pochopil) o
> skladové hospodářství jednotlivých nástavků. Nefungovaly tam nějaké
příkazy
> např. rušení úlové poznámky a neustále docházelo k hláškám poruchy
> struktury klíčů a následné složení programu. Ten bylo možné spustit jedině
> po úplném restartu PC. Nakonec jsem to vzdal. Na slovenském serveru
> WWW.vcely.sk je k dispozici asi předchozí verze 7.0.1.0, která je o
poznání
> odolnější, neobsahuje výše zmíněný sklad nástavků, ale teď jsem narazil na
> problém, že si při přechodu do nového měsíce změnila datumy úlových
> poznámek. Ručně jsem je opravil, ale zase po zadání nových úlových
poznámek
> do května došlo k výše uvedeným hláškám a následnému zkolabování programu.
> Přivítám vaše zkušenosti a postřehy. Nevíte o nějakém jiném „odolnějším“
> včelařském programu?
> S pozdravem Pavel Benda
>

> Program Bidata poprvně

Vypada to jako pomlouvani, ale neni. je to pouze kostatatovani fakt.

Ja znam Jörna monoho mnoho et. Spoluzakladali jsme spolu Beenet. Uz
kdysi davno (10-15 let tomu nazad) mi posilal Bidata (verze 1,2; 1.3
atd). a POKAZDY se to zakouslo. Den po tom co jsem dostal novou verzi
jsem dostal bugfix. Kdyz sem dostal treti bugfix tak jsem se naucil
NIKDY neninstalovavatt novou verzi, ale pockat 2-3 dny na bugfixy.
Ten program nikdy poradne nefungoval a moje predpoved je ze nikdy ani
nebude.

Proc marnit cas na neco na co se neda spolehnout...

\vov

Program Bidata poprvně jsem stahoval 25.4.2004 z dánských stránek a na stránce bylo tvrzeno že jde o verzi 7.0.x.x a po stažení a instalaci v menu napoveda/o programu bylo označení verze 8.0.1.0. Název stahovaného souboru beekeping_hivenote.exe a jeho velikost 20 981 806. Soubor ze slovenského serveru byl zabalen v rar a název taktéž beekeping_hivenote.exe a velikost 20 460 597
Program jsem instaloval poprvé, předchozí verze jsem neměl. Po odinstalaci verze 8.0.1.0 , se kterou jsem měl potíže, jsem vymazal i zbylé adresáře databází a instalační adresář, adresář Program Files\Apimo Biavl\ a soubor winnt\BidataWin98_XP.INI, takže PC bylo asi čisté. Po té jsem instaloval soubor ze slovenského serveru www.vcely.sk (omlouvám se verze tam umístěná je nakonec 7.0.1.4, překoukl jsem se). Vše bylo v pohodě až na ten datum.
To přehození datumu ve verzi 7.0.1.4 mělo určitý algoritmus. Bylo provedeno tak, že datum byl změněn adekvátně ke dnům v týdnu dle května. Např. úl.poznámka z 18.4. neděle byla změněna na 23.4., 23.den v květnu je neděle. U dalších úl.poznámek to bylo stejné(23.4.pá na 28.4.). Úl. poznámky jsem nakonec opravil a zatím se program chová normálně, uvidím další měsíc.
Jinak konfigurace mého PC-OS W2k, IE 6 SP1 CZ včetně aktual.záplat.
Mějte se hezky
Pavel Benda

S Jornem (autor software) jsem ve spojení a dělám něco jako
beta-testera na českých Windows. Problém je, že teď byl Jorn na 14 dní
v Rumunsku na včelařské exkursi, vrátit se má někdy dnes či zítra a já
na to budu mít čas až příští týden :-(
Jinak verze 7 celkem ujde, ale má ráda MSIE 6, na verzi 5 a nižší
není tak stabilní a některé funkce nefungují (část SW napsal Jornovi
někdo z JAR a bohužel používá šestkové knihovny). Osmička na tom asi
bude ještě víc závislá.

Připomínky je možné psát na mě (česky), nebo přímo Jornovi (anglicky,
německy) na adresu v programu.

Pro Radima: není to jen evidence včelstev. Je to databáze, která po
řádném nakrmení daty pomocí indexů hodnotí včelstva a matky. Těch
hodnotících položek je asi 60. Samozřejmě to má větší cenu pro velký
počet včelstev, kdy ve spojení se čtečkou čárového kódu v palmtopu a
nástavky tímto kódem olepenými to funguje rychle a pohodlně skoro
samo.

Domlouvali jsme s ČSV, že českou verzi (včetně návodů apod.) dáme na
web ČSV, ale nedopadlo to z kapacitních důvodů webu. Program má kolem
20 MB, měl by být ke stáhnutí na http://apimo.dk/programs/beekeping_hivenote.exe
Kdo chce českou prezentaci pro Powerpoint, napište mi (2,2 MB), pošlu.

Ahoj Ivan

Milan Valenta napsal(a):
> Nedalo mi to a zalistoval jsem v literatuře - příručka pro domácí dílnu
> z roku 1981.
> Absolutně nepoužitelná knížka až na první dvě strany popisující řezání
> kmene na prkna.
> Zde píší, že pravá strana prkna je ta, která je blíže ke středu a levá
> strana prkna je ta,
> která je dále od středu kmene. Ale pozor, středové prkno má podle nich
> obě strany levé??!!
> A podle nákresů je to asi proto, že pravá strana prkna se vydouvá ve
> středu ven a levá strana
> prkna se vydouvá dovnitř (tj. kraje se vychlipují ven).
> Takže podle literatury by to kroucení mělo být jasné, ale já mám z praxe
> úplně opačnou zkušenost:
> pravá strana se mi uprostřed prkna bortí dovnitř a ne ven.
Špatně se díváš, určitě !

Když si položím prkno příčnou hranou proti sobě, abych viděl letokruhy a
obloučky letokruhů budou jako duha , ne jako miska, pak se prkno zkrouti
tak, že se ty letokruhy jakoby snaží narovnat, tedy v našem případě
kraje nahoru, střed dolu.

Nebo jinak řečeno, pravá strana se vyduje, levá prohloubí.


> A co se týká spárovky, je to skvělá věc - s dobrým lepidlem (osvědčil se
> mi Ponal) se dají zbytky
> prken slepovat natupo a drží. V obchodě ns truhlářskými potřebami se
> dají zakoupit tzv. svorce na spárovku.
> Pak už stačí vzít dvě dvojice prken s otvory pro zasunutí těchto svorců,
> natřít lepidlem prkna a celé stáhnout.

Doporučuje se lepit spárovku z užších prken a střídat levou a pravou stranu.

Zdraví PP.

--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

Tak já jsem jeden takový katr viděl v Maďarsku v jednom skanzenu a líbilo se mi,jak to bylo jednoduché.Myslím ,že druhý takový je i ve skanzenu Veselý kopec,ale to si už nejsem zase tak moc jistý.Mimochodem tam je zcela určitě krásný včelín i s medometem.

Myslím ,že mikrovlny nezničí např. spory,právě proto,že vody obsahují velmi málo vody.Plamen,nebo žár z el. opalovačky to ale zvládnou.

Profi svěrky (
http://www.khnet.cz/DetailPage.asp?DPG=26407&catid=3317&rootid=3251&snamecat2=PROFI )
tlačí na desku i kolmo k rovině plochy, takže výsledek bude rovnější a míň
se při následném rovnání prohobluje.



Svorec na spárovku není nic jiného, než šroub s trapézovým závitem a
protikus - ocelová kostička.
Obojí je možno zasunout do otvoru cca 20 mm v prkně. To znamená, že
šířka spojovaných prken závisí
na délce použitých svorných prken. Podle délky spojovaných prken se volí
počet těchto svorců.
Mě stačí na 1/2 m dlouhá prkna dva svorce - na každou stranu jeden.

Cena za dva komplety svorců a za jednu kličku je cca 300 Kč - viz můj
předchozí příspěvek.
K vidění např. zde:
http://www.khnet.cz/Default.asp?seznam=1&CatID=3294&TYPTREE=1&rootid=325
1&snamecat2=Figova%E8ky

Svorec na spárovku není nic jiného, než šroub s trapézovým závitem a
protikus - ocelová kostička.
Obojí je možno zasunout do otvoru cca 20 mm v prkně. To znamená, že
šířka spojovaných prken závisí
na délce použitých svorných prken. Podle délky spojovaných prken se volí
počet těchto svorců.
Mě stačí na 1/2 m dlouhá prkna dva svorce - na každou stranu jeden.

Cena za dva komplety svorců a za jednu kličku je cca 300 Kč - viz můj
předchozí příspěvek.
K vidění např. zde:
http://www.khnet.cz/Default.asp?seznam=1&CatID=3294&TYPTREE=1&rootid=325
1&snamecat2=Figova%E8ky

K tomu lepidlu - mělo by mít v návodu vždy uvedeno "třída D3" - tj.
odolné vlhku i dočasně vodě.


Milan



-----Original Message-----
From: Ing. Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
Sent: Tuesday, May 04, 2004 12:42 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Dřevo na úly


Dnes se mi ta konference fakt líbí.Dozvěděl jsem se, po čem v literatuře
pátrám roky :o)))!

K tomu lepidlu Ponal.... jdou taky dvě. Jedno je do vlhka a smrdí po
octu (a taky se dá octem udržet v tekutém stavu, když to člověk koupí a
pak to dlouho nepotřebuje :o) )!. Co je do vlhka, to smrdí po octu. ( I
stavební silikon na spáry :o) )

Co přibližně stojí ty svorce na spárovku? Jak je to velké? Myslím jak
široká deska se tím dá udělat?


Arnošt

----- Original Message -----
From: "Milan Valenta" <m.valenta/=/volny.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 04, 2004 12:29 PM
Subject: RE: Dřevo na úly


Nedalo mi to a zalistoval jsem v literatuře - příručka pro domácí dílnu
z roku 1981. Absolutně nepoužitelná knížka až na první dvě strany
popisující řezání kmene na prkna. Zde píší, že pravá strana prkna je ta,
která je blíže ke středu a levá strana prkna je ta, která je dále od
středu kmene. Ale pozor, středové prkno má podle nich obě strany
levé??!! A podle nákresů je to asi proto, že pravá strana prkna se
vydouvá ve středu ven a levá strana prkna se vydouvá dovnitř (tj. kraje
se vychlipují ven).

Takže podle literatury by to kroucení mělo být jasné, ale já mám z praxe
úplně opačnou zkušenost: pravá strana se mi uprostřed prkna bortí
dovnitř a ne ven.

A to mne mate!

A co se týká spárovky, je to skvělá věc - s dobrým lepidlem (osvědčil se
mi Ponal) se dají zbytky prken slepovat natupo a drží. V obchodě ns
truhlářskými potřebami se dají zakoupit tzv. svorce na spárovku. Pak už
stačí vzít dvě dvojice prken s otvory pro zasunutí těchto svorců, natřít
lepidlem prkna a celé stáhnout.

Celá tato sranda vyjde na cca 300 Kč i s kličkou a je k vidění např. na

http://www.khnet.cz/Default.asp?seznam=1&CatID=3294&TYPTREE=1&rootid=325
1&snamecat2=Figova%E8ky


Co vy na to?

Milan





-----Original Message-----
From: Pavel Prchal [mailto:prchal/=/dup.cz]
Sent: Tuesday, May 04, 2004 10:58 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Dřevo na úly


Emanuel Veselý napsal(a):

>>Když se díváš na kládu, tak nalevo jsou levé desky a na pravo pravé. A
>
> podle
>
> Ale nesmí ti s tou kládou někdo nepozorovaně otočit o 180 stupňů :-).

> Nerozumím truhlařině, ale nejsou ty strany vnitřní a vnější?
Ano, a jedna je levá, druhá pravá, která je která vědí jen truhláři a ti

to tutlají :-))

PP.


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

Dnes se mi ta konference fakt líbí.Dozvěděl jsem se, po čem v literatuře
pátrám roky :o)))!

K tomu lepidlu Ponal.... jdou taky dvě. Jedno je do vlhka a smrdí po octu (a
taky se dá octem udržet v tekutém stavu, když to člověk koupí a pak to
dlouho nepotřebuje :o) )!.
Co je do vlhka, to smrdí po octu. ( I stavební silikon na spáry :o) )

Co přibližně stojí ty svorce na spárovku? Jak je to velké? Myslím jak široká
deska se tím dá udělat?


Arnošt

----- Original Message -----
From: "Milan Valenta" <m.valenta/=/volny.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 04, 2004 12:29 PM
Subject: RE: Dřevo na úly


Nedalo mi to a zalistoval jsem v literatuře - příručka pro domácí dílnu
z roku 1981.
Absolutně nepoužitelná knížka až na první dvě strany popisující řezání
kmene na prkna.
Zde píší, že pravá strana prkna je ta, která je blíže ke středu a levá
strana prkna je ta,
která je dále od středu kmene. Ale pozor, středové prkno má podle nich
obě strany levé??!!
A podle nákresů je to asi proto, že pravá strana prkna se vydouvá ve
středu ven a levá strana
prkna se vydouvá dovnitř (tj. kraje se vychlipují ven).

Takže podle literatury by to kroucení mělo být jasné, ale já mám z praxe
úplně opačnou zkušenost:
pravá strana se mi uprostřed prkna bortí dovnitř a ne ven.

A to mne mate!

A co se týká spárovky, je to skvělá věc - s dobrým lepidlem (osvědčil se
mi Ponal) se dají zbytky
prken slepovat natupo a drží. V obchodě ns truhlářskými potřebami se
dají zakoupit tzv. svorce na spárovku.
Pak už stačí vzít dvě dvojice prken s otvory pro zasunutí těchto svorců,
natřít lepidlem prkna a celé stáhnout.

Celá tato sranda vyjde na cca 300 Kč i s kličkou a je k vidění např. na

http://www.khnet.cz/Default.asp?seznam=1&CatID=3294&TYPTREE=1&rootid=325
1&snamecat2=Figova%E8ky


Co vy na to?

Milan





-----Original Message-----
From: Pavel Prchal [mailto:prchal/=/dup.cz]
Sent: Tuesday, May 04, 2004 10:58 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Dřevo na úly


Emanuel Veselý napsal(a):

>>Když se díváš na kládu, tak nalevo jsou levé desky a na pravo pravé. A
>
> podle
>
> Ale nesmí ti s tou kládou někdo nepozorovaně otočit o 180 stupňů :-).

> Nerozumím truhlařině, ale nejsou ty strany vnitřní a vnější?
Ano, a jedna je levá, druhá pravá, která je která vědí jen truhláři a ti

to tutlají :-))

PP.


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

Nedalo mi to a zalistoval jsem v literatuře - příručka pro domácí dílnu
z roku 1981.
Absolutně nepoužitelná knížka až na první dvě strany popisující řezání
kmene na prkna.
Zde píší, že pravá strana prkna je ta, která je blíže ke středu a levá
strana prkna je ta,
která je dále od středu kmene. Ale pozor, středové prkno má podle nich
obě strany levé??!!
A podle nákresů je to asi proto, že pravá strana prkna se vydouvá ve
středu ven a levá strana
prkna se vydouvá dovnitř (tj. kraje se vychlipují ven).

Takže podle literatury by to kroucení mělo být jasné, ale já mám z praxe
úplně opačnou zkušenost:
pravá strana se mi uprostřed prkna bortí dovnitř a ne ven.

A to mne mate!

A co se týká spárovky, je to skvělá věc - s dobrým lepidlem (osvědčil se
mi Ponal) se dají zbytky
prken slepovat natupo a drží. V obchodě ns truhlářskými potřebami se
dají zakoupit tzv. svorce na spárovku.
Pak už stačí vzít dvě dvojice prken s otvory pro zasunutí těchto svorců,
natřít lepidlem prkna a celé stáhnout.

Celá tato sranda vyjde na cca 300 Kč i s kličkou a je k vidění např. na

http://www.khnet.cz/Default.asp?seznam=1&CatID=3294&TYPTREE=1&rootid=325
1&snamecat2=Figova%E8ky


Co vy na to?

Milan





-----Original Message-----
From: Pavel Prchal [mailto:prchal/=/dup.cz]
Sent: Tuesday, May 04, 2004 10:58 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Dřevo na úly


Emanuel Veselý napsal(a):

>>Když se díváš na kládu, tak nalevo jsou levé desky a na pravo pravé. A
>
> podle
>
> Ale nesmí ti s tou kládou někdo nepozorovaně otočit o 180 stupňů :-).

> Nerozumím truhlařině, ale nejsou ty strany vnitřní a vnější?
Ano, a jedna je levá, druhá pravá, která je která vědí jen truhláři a ti

to tutlají :-))

PP.


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

Ing. Arnošt Hrdina napsal(a):

> No asi je to podle toho, že katr, nebo pila to má vždycky otočené takhle
> :o)!
> Ještě jsem nikde neviděl, aby měl někdo otočený list pily rovnobě s podlahou
> :o)! ALe možná to taky existuje. Nejsem včeználek :o)!

http://www.vcely.ic.cz/


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

Tohle je všecko pravda!
Ale i tak to rozvodné závody neopravňuje k tomu páchat škodu na cizím
majetku a pokud ji způsobí, jsou povinni ji nahradit.
Myslím, že je tam i ustanovení, že pokud už musejí na cizím pozemku uvést do
původního stavu.
Že se tak neděje a že si dělníci rozvodných závodů často počínají jak
prasata je záležitost obecně špatné vynutitelnosti práva tohohle podivného
státu!
Je fakt, že jsem s mimi měl problémy též a pokud jsem konzultoval svoje
práva s právníkem, není jejich omezování práv jiných účastníků a vlastníků
pozemku, přes které vedou jejich koridory tak jednoznačně na straně
rozvodných závodů.
Bohužel si někdy člověk nemůže vybrat jestli být či nebýt v jejich
problematickém sousedství.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Jarolím Libor" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 6:20 PM
Subject: RE: Magnetické pole


Nazdar přátelé!
Chtěl bych reagovat na starší příspěvek. Protože jsem
elektrotechnik-projektant, nechtěl jsem reakci odfláknout nějakými nejasnými
formulacemi, a k tomu abych si našel příslušný předpis se mi zatím
nedostávalo času. :-))

Chtěl bych trochu připomenu ty jiné nebezpečí v blízkosti
vysokonapěťových(VN) vedení.

Jde mi předevší o §46 Ochranná pásma, Zákon č. 458/2000 Sb. ze dne 28.
listopadu 2000 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v
energetických odvětvích a o změně některých zákonů
Lze si přečíst například na :
http://www.energetik.cz/hlavni3.html?m1=/zakony/222_1994.html
a nebo
http://www.eru.cz/zak_458_2000.htm

Je zde zajímavý odstavec 4, který v lesních průsecích stanovuje povinnost
provozovatele vedení udržovat volný pruh pozemků a majiteli pozemku, mu toto
umožnit.

Z toho vyplývá pro včelaře a jeho včely nebezpečí, že při této údžbě volného
pruhu někdo doje k újmě.

Z vyprávění: Včelnice byla na kraji lesa - v blízkosti vedení VN,
pravděpodobně na hranici ochranného pásma. Včelař nebyl majitelem pozemku a
tudíž nebyl informován o provedení údržby porostů. Pracovníci pověření
energetickým podnikem ořezali větve přesahující dovnitř ochranného pásma.
Práce byly provedeny v zimě v době vegetačního klidu porostů. Uřezané větve
padaly na úly. Poté byly odtaženy a v blízkém okolí spáleny. Včelař, i jeho
včely, mněli smůlu. Vše se odehrávalo v blízkosti včelnice. Ze 6 přítomných
včelstev přežily dvě. Postižený včelař, znechucen, již dnes nevčelaří.

Rovněž odstavec 8 zakazuje, bez vědomí vlastníka vedení, cokoli stavět v
tomto ochranném pásmu.
:-)) včetně úlů, lze se však dohodnout dle odstavce 11

Ještě bych chtěl připomenout, že na území ČR jsou v provozu VN vedení nejen
22kV ale i s vyšším napětím. A tím i širším ochranným pásmem. (všechny v
zákoně jmenované)
:-)) Rozepisovat se o nebezpečí "drátů na zem spadlých" a o jiných
možnostech úrazu elektrickým proudem nebudu. To jistě dnes již znají
všichni. :-))

Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá


Dne ne 7. březen 2004 14:09 J.Horký napsal(a):
> Přátelé máte někdo znalosti s problematikou magnetického pole a
bezpečností
> včelnice v blízkosti vysokého napětí 22kV.Jaký má vliv magnetické pole na
> včely?Jaká jiná nebezpečí hrozí pro včelaře? Díky

No asi je to podle toho, že katr, nebo pila to má vždycky otočené takhle
:o)!
Ještě jsem nikde neviděl, aby měl někdo otočený list pily rovnobě s podlahou
:o)! ALe možná to taky existuje. Nejsem včeználek :o)!
Ale vsadím se, že to pravá levá existuej. Je sposta věcí, kterým se říká
různě a znamenají stejnou věc. Ale je zřejmé, že mluvíme o tom stejném, ať
na to má kdo chce jaké názvosloví ;o)!


----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 04, 2004 10:55 AM
Subject: Re: Dřevo na úly


Ing. Arnošt Hrdina napsal(a):

> Ta pravá a levá strana je právě podle toho, ze které strany kmene je
> odříznutá.
> Když se díváš na kládu, tak nalevo jsou levé desky a na pravo pravé. A
podle
> toho se taky vysycháním prohnou. Pokud si to mamatuju tak se jakoby krajem
Špatně, to by mohla být i horní a dolní. Pravá a levá strana prkna se
rozlišuje podle toho, zda byla přivrácená ke středu nebo k okraji kmene,
ale tedď si nevzpomenu která je která.
Středová fošna se bortí pravidelně na obě strany, kraje se zužují, střed
vypoukne. ,bortí se nejvíc, proto se má středem proříznout.

> odklání od středu kmene, ze kterého byly původně odříznuté.
> Existuje i středová deska, ta najširsí ze středu a ta by se neměla
kroutit.
> Ale ve středu se má taky rozříznout a slepit (jak už jsem psal v předešlém

Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

> To by mě zajímalo, jak takové držáky vypadají.
> Možná i víc lidí. Nedalo by se to ofotit?

http://www.forpress.cz/machines/ocel_klestina.htm

Honza

To by mě zajímalo, jak takové držáky vypadají.
Možná i víc lidí. Nedalo by se to ofotit? Možná by se to dalo připojit k
návodům na výrobu nástavků ve včel.novinách.

Já vím, že to dělal strejda (ten to se dřevem uměl-taky si vyráběl úly), že
to lepil tehdy herkulesem.
Nejdřív se ale musejí po straně hoblíkem prkna dobře srovnat aby k sobě
sedla. Lepil to normálně natupo.

Matně si vzpomínám, že se ty slepované desky daly na jiné desky, které mely
jako zarážky pevně připevněné špalíky.
mezi ty špalíky se vložily slepované desky a proti těm šlalíkům se
vyklínkovaly.


| || || | / klínky
-+------------v^+-
| || || |
| || || |
| || || |
| || || |
-+------------v^+- --- deska zespodu prken se špalíky na koncích jako
zarážka klínků
| || || |


Ale jak zajistil, aby se to nevyboulilo to nevím. Možná nějak ztuřidly.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 04, 2004 10:44 AM
Subject: RE: Dřevo na úly


Mě to lepí soused truhlář. Má na to takový držáky, aby to bylo v rovině.
Myslím, že asi po 3 hodinách po slepení se s tím dá dělat. Když na něj
koukám vůbec mi to nepřijde pracné.

Prkno po slepení opravdu vypadá jak maluje Arnošt. Já z toho dělám
nástavky vysoké 25cm a vyjde to vždy asi ze 3 prken.

Lepení vidím jako velmi dobrou věc. Prkna se slepí do tabule asi 120 cm
široké. Z toho nařežu prkna 25cm široká a to co mi zbyde přilepím zase k
další várce, takže skoro žádný odpad.

Zdravím
František

>>>>Ale ještě jsem neslyšel, že by někdo takhle lepil k sobě prkna, jak
to určitě dělali stolaři když vyráběli nábytek zmasivu :o)! Je to děsně
pracné a ejště by to měl obýt slepené voděodolným lepidlem. Ale i tak si
myslím, že se občas člověk lepení nevyhne. Takže by mě zajímalo, jak
dostat třeba desku na Eurodadant, kde by měla být výška nástavku 241 mm.
Tam teprve by se smrk zbortil, kdyby to něbylo správně seskládané. Též
jsem koukal v domácí dílně, že profesionální desky (tuším, že se tomu
říká spárovka) jsou též slepené z latěk širokých 1-2 cm. Takže na tom
slepování něco je :o)... Má s tím někdo zkušenost?


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.676 / Virová báze: 438 - datum vydání: 3.5.2004

Emanuel Veselý napsal(a):

>>Když se díváš na kládu, tak nalevo jsou levé desky a na pravo pravé. A
>
> podle
>
> Ale nesmí ti s tou kládou někdo nepozorovaně otočit o 180 stupňů :-).
> Nerozumím truhlařině, ale nejsou ty strany vnitřní a vnější?
Ano, a jedna je levá, druhá pravá, která je která vědí jen truhláři a ti
to tutlají :-))

PP.


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

Ing. Arnošt Hrdina napsal(a):

> Ta pravá a levá strana je právě podle toho, ze které strany kmene je
> odříznutá.
> Když se díváš na kládu, tak nalevo jsou levé desky a na pravo pravé. A podle
> toho se taky vysycháním prohnou. Pokud si to mamatuju tak se jakoby krajem
Špatně, to by mohla být i horní a dolní. Pravá a levá strana prkna se
rozlišuje podle toho, zda byla přivrácená ke středu nebo k okraji kmene,
ale tedď si nevzpomenu která je která.
Středová fošna se bortí pravidelně na obě strany, kraje se zužují, střed
vypoukne. ,bortí se nejvíc, proto se má středem proříznout.

> odklání od středu kmene, ze kterého byly původně odříznuté.
> Existuje i středová deska, ta najširsí ze středu a ta by se neměla kroutit.
> Ale ve středu se má taky rozříznout a slepit (jak už jsem psal v předešlém

Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

Členský příspěvek je roční a skládá se ze složky na člena a na včelstvo.Výše členského příspěvku se schvaluje každoročně ÚV...výše,rozdělení,užití aplacení jsou uvedeny v souladu s příslušným usnesením ÚV


Každý organisovaný včelař platí 40 eur na rok
Organisace včelařů má 7 tisíc členů s 35 tisíci včelstvy.
Farmaři a pěstitelé platí za opylení ???
Zbývajících 50% financí dodá vláda
Celkový objem finančních prostředků organisace na jeden rok je 1,5 mil.eur
/ farmaři a pěstitelé poskytnou organisaci včelařů na jedno včelstvo 13 eur
vláda pooskytne organisaci 21 eur na včelstvo/


Podpora poskytovaná .....státem v tomto roce nebude oboru včelařství poskytnuta.
Včelaři se však nemusejí obávat - finanční pomoci se přece jen dočkají.Bude uskutečněna v rámci národní podpory - a to formou dotace k zajištění opylování zemědělských hmyzosnubných rostlin...to znamená,že se oproti předcházejícím letům výše této podpory ani způsob jejího vyplácení v podstatě nezmění.


Zdroj těchto informací je z Včelařství 2004/5/články:
Nizozemci jsou nadšenci
-Co by každý včelař měl také vědět-

Co by každý včelař měl vědět aby věděl komu za všechno projevovat vděčnost a uznání
. v dobrém franta

Př Bohumil Horák napsal

Zkoušeli jste také mikrovlnné zářiče?? .....Vše co obsahuje vodu by mělo být
zničeno.

Já k tomu dodávám, že vodu obsahuje taky včelař.

Vážně.
Takové domácí pokusy mně připadají dost nebezpečné. Mikrovlnka je kovová,
průhledové okénko je chráněno kovovou siťkou a konstrukčně je upravena tak,
že "vlní" zásadně jen se zavřenými dvířky. Takže se mikrovlny ven nedostanou
a nepoškozená mikrovlnka je bezpečná. Pokud se ale magnetron spustí mimo
mikrovlnku...
Z principu se mikrovlny mění v teplo tím více, čím je daný předmět
elektricky vodivější. V organismu mohou selektivně ohřát a poničit třeba
nervová vlákna v ruce, nebo vnitřek oka. A zřejmě to nepoznáte dříve, dokud
se to nestane, vlny nejsou vidět.
Raději ne.

R. Polášek

K čemu vlastně ten včelařský software je? K evidenci včelstev? Mě zatím
stačí běžný tabulkový procesor (zdarma 602Tab od Software 602)

R Polášek

> Když se díváš na kládu, tak nalevo jsou levé desky a na pravo pravé. A podle

Ale nesmí ti s tou kládou někdo nepozorovaně otočit o 180 stupňů :-).
Nerozumím truhlařině, ale nejsou ty strany vnitřní a vnější?
Eman

Mě to lepí soused truhlář. Má na to takový držáky, aby to bylo v rovině.
Myslím, že asi po 3 hodinách po slepení se s tím dá dělat. Když na něj
koukám vůbec mi to nepřijde pracné.

Prkno po slepení opravdu vypadá jak maluje Arnošt. Já z toho dělám
nástavky vysoké 25cm a vyjde to vždy asi ze 3 prken.

Lepení vidím jako velmi dobrou věc. Prkna se slepí do tabule asi 120 cm
široké. Z toho nařežu prkna 25cm široká a to co mi zbyde přilepím zase k
další várce, takže skoro žádný odpad.

Zdravím
František

>>>>Ale ještě jsem neslyšel, že by někdo takhle lepil k sobě prkna, jak
to určitě dělali stolaři když vyráběli nábytek zmasivu :o)! Je to děsně
pracné a ejště by to měl obýt slepené voděodolným lepidlem. Ale i tak si
myslím, že se občas člověk lepení nevyhne. Takže by mě zajímalo, jak
dostat třeba desku na Eurodadant, kde by měla být výška nástavku 241 mm.
Tam teprve by se smrk zbortil, kdyby to něbylo správně seskládané. Též
jsem koukal v domácí dílně, že profesionální desky (tuším, že se tomu
říká spárovka) jsou též slepené z latěk širokých 1-2 cm. Takže na tom
slepování něco je :o)... Má s tím někdo zkušenost?


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.676 / Virová báze: 438 - datum vydání: 3.5.2004

Dobrý den,

zmíněný software neznám, ale jako IT profesionál jsem se již setkal s programy, které občas "zlobily". Nemohl by být problém třeba v tom, že program spuštíte na české verzi Windows? Vím, že pro běžného uživatele je to složité, ale bylo by vhodné odzkoušet práci na anglické verzi Windows...

Členský příspěvek je roční a skládá se ze složky na člena a na včelstvo.Výše členského příspěvku se schvaluje každoročně ÚV...výše,rozdělení,užití aplacení jsou uvedeny v souladu s příslušným usnesením ÚV


Každý organisovaný včelař platí 40 eur na rok
Organisace včelařů má 7 tisíc členů s 35 tisíci včelstvy.
Farmaři a pěstitelé platí za opylení ???
Zbývajících 50% financí dodá vláda
Celkový objem finančních prostředků organisace na jeden rok je 1,5 mil.eur
/ farmaři a pěstitelé poskytnou organisaci včelařů na jedno včelstvo 13 eur
vláda pooskytne organisaci 21 eur na včelstvo/


Podpora poskytovaná .....státem v tomto roce nebude oboru včelařství poskytnuta.
Včelaři se však nemusejí obávat - finanční pomoci se přece jen dočkají.Bude uskutečněna v rámci národní podpory - a to formou dotace k zajištění opylování zemědělských hmyzosnubných rostlin...to znamená,že se oproti předcházejícím letům výše této podpory ani způsob jejího vyplácení v podstatě nezmění.


Zdroj těchto informací je z Včelařství 2004/5/články:
Nizozemci jsou nadšenci
-Co by každý včelař měl také vědět-

Co by každý včelař měl vědět aby věděl komu za všechno projevovat vděčnost a uznání
. v dobrém franta

Ta pravá a levá strana je právě podle toho, ze které strany kmene je
odříznutá.
Když se díváš na kládu, tak nalevo jsou levé desky a na pravo pravé. A podle
toho se taky vysycháním prohnou. Pokud si to mamatuju tak se jakoby krajem
odklání od středu kmene, ze kterého byly původně odříznuté.
Existuje i středová deska, ta najširsí ze středu a ta by se neměla kroutit.
Ale ve středu se má taky rozříznout a slepit (jak už jsem psal v předešlém
přízpěvku).
Doufám že si to ještě pamatuju.
Taky proto se hoblují až suché desky, aby se to co zkroutí, ať už vyboulením
nebo zvtrulením, zase srovnalo.
Snad se ozve nějaký stolař a opraví mě. Píšu to jen proto, že se k tomu
zatím nikdo nevyjádřil :o)!
Takže promiňte za nepřesnosti.
Taky to znám spíš z toho, že jsem pomáhal tátovi a taky má nějakou vlastní
zkušenost :o).

----- Original Message -----
From: <Havel/=/pds.pce.cd.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 04, 2004 6:07 AM
Subject: RE: Dřevo na úly




Jako amatéra mě muj tata truhlář učil, že existuje pravá a levá strana
prkna. Pravá také lépe odolává povětrnostním vlivům.
Já to poznám jenom na řezu prkna, jinak se to pozná i na ploše.

Mirek




U nástavků s obráceně orientovanými prkny se tato vada neprojevuje -
vydouvá se
střed prkna směrem ven, ale jen velmi nepatrně.
Má někdo z vás obdobné zkušenosti, nebo dokonce i nějakou radu?

No to je právě ono, co mi bylo vysvětleno že vejmutovka nedělá.

V literatuře jsem se dočetl, že se má prkno rozřezat (pokud to není zrovna
středová fošna) podle středu a znovu slepit tak, že je ta půlka položena
opačně. Smrk má tendence se časem a vysycháním stáčet po letokruzích a tím,
že jsou slepena uzká prkna a točí se proti sobě opačně, je výsledek opět
poměrně rovné prkno.

asi takto:
(
)
(
)
Ale ještě jsem neslyšel, že by někdo takhle lepil k sobě prkna, jak to
určitě dělali stolaři když vyráběli nábytek z masivu :o)!
Je to děsně pracné a ejště by to měl obýt slepené voděodolným lepidlem.
Ale i tak si myslím, že se občas člověk lepení nevyhne. Takže by mě
zajímalo, jak dostat třeba desku na Eurodadant, kde by měla být výška
nástavku 241 mm. Tam teprve by se smrk zbortil, kdyby to něbylo správně
seskládané.
Též jsem koukal v domácí dílně, že profesionální desky (tuším, že se tomu
říká spárovka) jsou též slepené z latěk širokých 1-2 cm. Takže na tom
slepování něco je :o)...
Má s tím někdo zkušenost?

Každopádně se ale těmhle problémům při použití Vejmutovky dá vyhnout.

Zajímalo by mě, jak to dělá pan Nerad. Ten dělá nástavky určitě se smrku.
Ale ty jeho nástavky - viděl jsem je nedávno v Nasavrkách na semináři, to je
fakt dobrá stolařská práce. To se podle mě v tom "cimbuří" ani nehne.

Podle informací od pana Zeleného, se kterým jsem se bavil před dvěma lety v
Bítově na semináři, se dají dělat nástavky jako náhradní řešení z topolu -
jak tu uvedl Radim Polášek. Ale dřevo z topolu má menší životnost.

Hezký den
Arnošt


----- Original Message -----
From: "Milan Valenta" <m.valenta/=/volny.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 9:49 PM
Subject: RE: Dřevo na úly


Mám osobní zkušenost z výroby nástavků (jako amatér).
V loňském roce jsem vyrobil sérii nástavků ze smrku a letos mám k
dispozici borovici,
ale nikoliv vejmutovku. Výška nástavku 15 cm.
Smrk se hůře obrábí, je mnohem náchylnější na vylamování po vlákně např.
při výrobě
spoje "cimbuří". Ale zase je oproti borovici znatelně lehčí.

Mám ale ještě jeden zásadní poznatek (možná že jsem jako amatér objevil
Ameriku).
Při výrobě nástavku hodně záleží na tom, jakou stranou prkno otočím do
vnitřku
nástavku a kterou ven. Vypozoroval jsem, že nástavky, u kterých je
středová část
prkna (tj. ta, která byla směrem ke středu stromu) otočená ven z
nástavku,
se mi po roce venku vychlipují horní i spodní okraj směrem ven. A to i
přes to,
že jsem spoje dělal na "cimbuří", lepil lepidlem třídy D3 (Ponal) a
pojistil vrutem.
U nástavků s obráceně orientovanými prkny se tato vada neprojevuje -
vydouvá se
střed prkna směrem ven, ale jen velmi nepatrně.
Má někdo z vás obdobné zkušenosti, nebo dokonce i nějakou radu?

Díky za informace.

Milan

P.S. sestavoval jsem cca 3 měsíce po ohoblování a to už měla prkna
tendenci se kroutit.


-----Original Message-----
From: František Rada [mailto:rada/=/investtel.cz]
Sent: Monday, May 03, 2004 2:28 PM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: Dřevo na úly


Po 2 zimách je to zatím dobrý. Ale co to bude dělat za 10 let opravdu
nevím. Fakt je, že se to umí zkroutit, proto to hoblování o 1 cm. Jednu
důležitou radu mi dal známý truhlář: sešroubovat to co nejrychleji po
hoblování, právě kvůli zkroucení. Ten truhlář má taky vlastní sušárnu,
takže jsem si letos v zimě k němu vždycky pár fošen přihodil a mám z
toho lepší pocit ;-)

-----Original Message-----
From: Ing. Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
Sent: Monday, May 03, 2004 1:05 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Dřevo na úly


A nemá ten nástavek snahu pracovat?
Jak dlouho tenhle nástavek používáš a jak je vystavený povětrnosti?
Skutečně by mě zajímalo, jak bude vypadat za deset let. Jestli se
nevykašlat na schánění vejmutovky. Ale to podle mě co to udělá ukáže
skutečně čas. Pokud nemám známého lesníka a les nevlastním, tak myslím,
že zas až tak velký cenový rozdíl mezi dřevem Vejmutovky a smrku nebude.
A pokud bych s tím měl mít problémy a za deset let (což není zas tak
velká doba - to je jen deset sezón) mi prolézaly dírama včela a
přemýšlel bych jak to opravit, tak to udělám z toho co se doporučuje.
Přece jen v některých věcech se vyplatí dát na zkušensti těch starších a
nevymýšlet drahé pokusy.

Skutečně by mě zajímalo jak vypadá nástavek z vejmutovky po deseti
letech provozu a nástavek ze smrku!

Díky za informace.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 1:50 PM
Subject: RE: Dřevo na úly


Já dělám úly ze smrku. Je pro mě nejdostupnější. Při těžbě palivového
dřeva jsem vybral lepší suchou kulatinu a rozřezal na fošny silné cca
35mm. Po roce sušení (přikryté venku) jsem slepil, nařezal na potřebnou
výšku nástavku a zhobloval na 25mm. Nedělám žádnou drážku ani ozub.
Prostě sešroubuji každý spoj třemi vruty.

František


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004

Nové články:
===========

Nápisy na včelín
Autor: Petr Sadovský
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004050401

S pozdravem
Redakce

> Už za 4 dny bývají některé nouzové matečníky zavíčkované a ty je potřeba zrušit.

To je pravda, ale já si myslím, že čím později je larva (může být až 7.denní) krmena mateří kašičkou určenou pro matku, tím má delší vývoj jako kukla v zavíčkovaném stavu a vyklube se tedy stejně později než ta správná matka, co je krmena od prvního možného okamžiku. Největší rozdíl přeci mezi vývojem matky a dělnice je 6 dní (21 - 15) a to je způsobeno jenom kvalitou a množstvím krmné kašičky. Takže bych se těch matek "málo krmených" neobával. Jinými slovy, za 15 dní se vyklube jen ta ideálně krmená larva. Nikde jsem to nečet, ale zdá se mi to logické. Nic moc se tím preventivním zrušením nepokazí, jen se možná zbytečně hrabem ve včelách.
Eman

Zkoušeli jste také mikrovlnné zářiče?? Dnes se dají magnetrony získat velice levně a jejich umístění do prázdného nástavku či ůlu a zapnutí by mělo mít možná mnohem lepší a rychlejší, hlavně bezpracnější efekt než opalování. Vše co obsahuje vodu by mělo být zničeno.
B.Horák, Ostrava

-----Original Message-----
From: Josef Kouba [mailto:domus/=/cbox.cz]
Sent: Monday, May 03, 2004 7:15 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Antwort: Re: Antwort: Desinfekce nástavkù a den

Horák na PB je dobrý, nejvýkonejsí je vsak benzín!

S práním hezkého dne Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082


----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 11:41 AM
Subject: Antwort: Re: Antwort: Desinfekce nástavkù a den


>
> Emane, to mam vyskusane. Mudre knihy pisu, ze drevo sa ma sfarbit pri
> opalovani do hneda. Potom ti uz len staci stopovat cas na 10 nastavkov. Aj
> ja som mal povodne elektricku pistol - bola lacnejsia ako benzinova. Teraz
> pouzivam uz len benzinovu a uvazujem ze som si mal radsej kupit PB horak -
> je este vykonnejsi.
>
> Matej
>
>
>
>
> Emanuel
> Veselý An: Vèelaøský mailing list
<vcely/=/v.or.cz>
> <eman.v/=/email Kopie:
> .cz> Thema: Re: Antwort: Desinfekce
nástavkù a den
>
> 03.05.2004
> 11:13
> Bitte
> antworten an
> "Vcelarska
> konference"
>
>
>
>
>
>
> > teplota je nizka, takze doba prace asi 3x tak dlho ako s
> > benzinovou lampou
> >
> > Matej
>
> A to jsi nekde vycetl? Nebo jsi delal vedecke experimenty a pocital zbyle
> mikroby v ulu? Proc 3x a ne 4x tak dele? Nebo mozna 2x dele by stacilo?
> :-). Treba zalezi i na konstrukci ulu. Ja bych tu pistoli nezatracoval. Je
> to lepsi, nez nic. Na nosemu to urcite plati a mor si stejne vetsinou
> prinesou odjinud.
> Eman
>
>
>


---
Pøíchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.586 / Virová báze: 371 - datum vydání: 12.2.2004


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.586 / Virová báze: 371 - datum vydání: 12.2.2004

Ještě by mne zajímalo, kde ta verze 8.0.1.0 je (odkaz na stránku). Nemůžu to
na těch stránkách najít. Mají tam jen verzi 7.0.X.X.
A taky je tam uvedeno to, co jsem již napsal, tedy nutnost odinstalování
předchozí verze.

S pozdravem

Zdeněk Čejka

Já teď testuji verzi 7.0.1.4 a zdá se mi docela stabilní. Je pravdou, že
začínám pořizovat data. Jiná situace mlže být u toho, kdo už nějakou
předchozí verzi používal a přechází na verzi novou. To bývá někdy problém,
zvláště když je přidána nějaká agenda a naroste databáze. Jsou tam nové
vazby, indexy apod. Zkusím tedy stáhnout novou verzi a pak budu chytřejší.
Možná že bylo něco o nové verzi psáno v informacích pro instalaci, zálohy,
postupy a tak. Připadá mi hloupé, dávat na web nějaký nefunkční bastl. Ono
asi nejlepší by bylo odinstalovat původní verzi a nainstalovat verzi novou a
obnovit ze zálohy.

S pozdravem

Zdeněk Čejka


> Zkoušel jste někdo včelařský program BIDATA z Dánska? Mám s ním docela
> potíže. Nejnovější verzi 8.0.1.0 staženou přímo z www.apimo.dk jsem
> nerozchodil skoro vůbec. Je vylepšená (jestli jsem to dobře pochopil) o
> skladové hospodářství jednotlivých nástavků.

Jako amatéra mě muj tata truhlář učil, že existuje pravá a levá strana
prkna. Pravá také lépe odolává povětrnostním vlivům.
Já to poznám jenom na řezu prkna, jinak se to pozná i na ploše.

Mirek




       U nástavků s obráceně orientovanými prkny se tato vada neprojevuje -
       vydouvá se
       střed prkna směrem ven, ale jen velmi nepatrně.
       Má někdo z vás obdobné zkušenosti, nebo dokonce i nějakou radu?

Zimoval jsem provizorně včely v bedně na rámky sbité natupo hřebíky. Během
zimy, asi díky vlhkosti, se začaly spoje rozlézat. Musel jsem bednu obalovat
lepenkou. Hřebíky se na spoje na tupo vůbec nehodí, jestli vruty, to uvidím
za pár let.

R Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Blinka" <josef.blinka/=/centrum.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 10:13 PM
Subject: Re: Dřevo na úly


> Dostalo se ke mně několik nástavků, jejichž rohy byly spojeny natupo -
> slepením a sešroubováním nebo sbitím hřebíky, dokonce mosaznými. Úplná
> hrůza. Práce s takovými nástavky, to jsou větší nervy, než bodavé včely.
:-)
> Teď to všechno předělávám.
> Podle mne by měly být rohy spojeny, když ne cinkem, tak aspoň na
polodrážku,
> slepeny a sešroubovány vruty aspoň 50mm dlouhými. Hřebíky nestačí, i když
by
> byly železné a zarezavěly,
> i tak časem vylézají. Své nástavky mám ještě zpevněny rohovníky nahoře i
> dole (8 ks) a vpředu/vzadu mám pořádná madla pro pevné uchopení.
> O nátěrech až někdy jindy a co se týká materiálu, vzpomněl jsem si na radu
> jednoho starého zkušeného včelaře: "Něrubtě ule z lipoveho dřeva". :-))
>
> Tož tak. Josef

Pokud se těch nouzových matečníků zruší moc, včely někdy dodatečně matečníky
vytvoří z dělničích larviček. Optimální je den, kdy zůstavají nezavíčkované
jen nejmladší postavené nad jednodenními larvičkami. Z hlavy teď nevím,
který je to den.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Blinka" <josef.blinka/=/centrum.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 9:14 PM
Subject: Re: Skok do hlubiny


> Týden je moc.
> Už za 4 dny bývají některé nouzové matečníky zavíčkované a ty je potřeba
> zrušit.
> Matečník zavíčkovaný 5. den už je na kvalitní larvičce.
> Potom ještě rozhoduje tvar a velikost matečníku, množství kašičky apod.
> To všechno se provede v ten 4.den.
> Za dalších 6 dní jsou matečníky zralé, (uděláme oddělky)
> a za další 2 dny se líhnou matky.
>
> Tož tak. Josef

Borovicové drevo má nejvíc pryskyrice. Mozná na jare nejméne provlhne.

Já jinak delám nadstavky nyní z reziva urceného pro výrobu palet. Jsou to
smrkové desky cca coulky sírky 7 - 10 cm, délky 120 cm ( vejdou akorát
délkou na sírku auta ) Nekteré tyto desky mají léta huste u sebe a jsou
tezké, nekteré je mají daleko od sebe a jsou lehké podobne jako borovice
vejmutovka. Na nadstavek vybírám vzdy dreva podobné kvality a dávám je vzdy
stejne. Asi by se mely dávat tak, aby stena desky blíze k stredu kmene byla
vevnitr úlu.

Jinak mám doma 1 nadstavek z borovice vejmutovky od pr. Kolomého. Je az tak
asi o jednu tretinu lehcí, nez kdyby byl ze smrku. Podobne lehké drevo má
zrejme asi topol, vrba, jíva nebo olse a lípa.

R. Polásek

----- Original Message -----
From: "Pete Mal" <cscipion/=/yahoo.com>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 4:50 PM
Subject: Re: Dřevo na úly


> Ja som prisiel k podobnemu zaveru. Mam asi tretinu z
> borovice, tretinu z smreka a tretinu z topoža a
> nejlepsie sa dari v tých z borovice (aj ked neviem
> preco).
>
> Peter

Dostalo se ke mně několik nástavků, jejichž rohy byly spojeny natupo -
slepením a sešroubováním nebo sbitím hřebíky, dokonce mosaznými. Úplná
hrůza. Práce s takovými nástavky, to jsou větší nervy, než bodavé včely. :-)
Teď to všechno předělávám.
Podle mne by měly být rohy spojeny, když ne cinkem, tak aspoň na polodrážku,
slepeny a sešroubovány vruty aspoň 50mm dlouhými. Hřebíky nestačí, i když by
byly železné a zarezavěly,
i tak časem vylézají. Své nástavky mám ještě zpevněny rohovníky nahoře i
dole (8 ks) a vpředu/vzadu mám pořádná madla pro pevné uchopení.
O nátěrech až někdy jindy a co se týká materiálu, vzpomněl jsem si na radu
jednoho starého zkušeného včelaře: "Něrubtě ule z lipoveho dřeva". :-))

Tož tak. Josef


----- Original Message -----
From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 1:50 PM
Subject: RE: Dřevo na úly


> Já dělám úly ze smrku. Je pro mě nejdostupnější. Při těžbě palivového
> dřeva jsem vybral lepší suchou kulatinu a rozřezal na fošny silné cca
> 35mm. Po roce sušení (přikryté venku) jsem slepil, nařezal na potřebnou
> výšku nástavku a zhobloval na 25mm. Nedělám žádnou drážku ani ozub.
> Prostě sešroubuji každý spoj třemi vruty.
>
> František
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004
>
>
>

Týden je moc.
Už za 4 dny bývají některé nouzové matečníky zavíčkované a ty je potřeba
zrušit.
Matečník zavíčkovaný 5. den už je na kvalitní larvičce.
Potom ještě rozhoduje tvar a velikost matečníku, množství kašičky apod.
To všechno se provede v ten 4.den.
Za dalších 6 dní jsou matečníky zralé, (uděláme oddělky)
a za další 2 dny se líhnou matky.

Tož tak. Josef


----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 2:18 AM
Subject: Re: Skok do hlubiny


> Podřez není třeba, já ho aspoň nepoužívám. Je jen nutné asi za týden
> odstranit nejstarší matečníky, ty byly založeny nad vícedenními
larvičkami,
> které byly předtím krmeny jen jako dělnice. Proto by matky z nich byly
> horší. Je lepší, když je v oddělku více matečníků stejného stáří, včely
> potom vybírají tu nejvhodnější matku, není to ale nutné.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Marek Langmajer" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, May 02, 2004 1:24 PM
> Subject: Skok do hlubiny
>
>
> > Z důvodu špatného plodování a nevhodného chování části včelstev jsem se
> > odhodlal k větší výměně matek. Při včerejším označování se mi dík mé
> > obratnosti a zkušenosti podařilo jednu z označovaných matek rozmáčknout
> při
> > odchytu. Byl jsem na pokraji infarktu. Hodlám rozšiřovat stav a tak jsem
> > upustil od myšlenky spojení včelstev. Můj záměr je nechat včelstvo
> > vybudovat mateřáky a z těchto založit oddělky. Neudělal jsem však podřez
> > rámku. Je to velká chyba?
>
>

Zkoušel jste někdo včelařský program BIDATA z Dánska? Mám s ním docela potíže. Nejnovější verzi 8.0.1.0 staženou přímo z www.apimo.dk jsem nerozchodil skoro vůbec. Je vylepšená (jestli jsem to dobře pochopil) o skladové hospodářství jednotlivých nástavků. Nefungovaly tam nějaké příkazy např. rušení úlové poznámky a neustále docházelo k hláškám poruchy struktury klíčů a následné složení programu. Ten bylo možné spustit jedině po úplném restartu PC. Nakonec jsem to vzdal. Na slovenském serveru WWW.vcely.sk je k dispozici asi předchozí verze 7.0.1.0, která je o poznání odolnější, neobsahuje výše zmíněný sklad nástavků, ale teď jsem narazil na problém, že si při přechodu do nového měsíce změnila datumy úlových poznámek. Ručně jsem je opravil, ale zase po zadání nových úlových poznámek do května došlo k výše uvedeným hláškám a následnému zkolabování programu. Přivítám vaše zkušenosti a postřehy. Nevíte o nějakém jiném „odolnějším“ včelařském programu?
S pozdravem Pavel Benda

Mám osobní zkušenost z výroby nástavků (jako amatér).
V loňském roce jsem vyrobil sérii nástavků ze smrku a letos mám k
dispozici borovici,
ale nikoliv vejmutovku. Výška nástavku 15 cm.
Smrk se hůře obrábí, je mnohem náchylnější na vylamování po vlákně např.
při výrobě
spoje "cimbuří". Ale zase je oproti borovici znatelně lehčí.

Mám ale ještě jeden zásadní poznatek (možná že jsem jako amatér objevil
Ameriku).
Při výrobě nástavku hodně záleží na tom, jakou stranou prkno otočím do
vnitřku
nástavku a kterou ven. Vypozoroval jsem, že nástavky, u kterých je
středová část
prkna (tj. ta, která byla směrem ke středu stromu) otočená ven z
nástavku,
se mi po roce venku vychlipují horní i spodní okraj směrem ven. A to i
přes to,
že jsem spoje dělal na "cimbuří", lepil lepidlem třídy D3 (Ponal) a
pojistil vrutem.
U nástavků s obráceně orientovanými prkny se tato vada neprojevuje -
vydouvá se
střed prkna směrem ven, ale jen velmi nepatrně.
Má někdo z vás obdobné zkušenosti, nebo dokonce i nějakou radu?

Díky za informace.

Milan

P.S. sestavoval jsem cca 3 měsíce po ohoblování a to už měla prkna
tendenci se kroutit.


-----Original Message-----
From: František Rada [mailto:rada/=/investtel.cz]
Sent: Monday, May 03, 2004 2:28 PM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: Dřevo na úly


Po 2 zimách je to zatím dobrý. Ale co to bude dělat za 10 let opravdu
nevím. Fakt je, že se to umí zkroutit, proto to hoblování o 1 cm. Jednu
důležitou radu mi dal známý truhlář: sešroubovat to co nejrychleji po
hoblování, právě kvůli zkroucení. Ten truhlář má taky vlastní sušárnu,
takže jsem si letos v zimě k němu vždycky pár fošen přihodil a mám z
toho lepší pocit ;-)

-----Original Message-----
From: Ing. Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
Sent: Monday, May 03, 2004 1:05 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Dřevo na úly


A nemá ten nástavek snahu pracovat?
Jak dlouho tenhle nástavek používáš a jak je vystavený povětrnosti?
Skutečně by mě zajímalo, jak bude vypadat za deset let. Jestli se
nevykašlat na schánění vejmutovky. Ale to podle mě co to udělá ukáže
skutečně čas. Pokud nemám známého lesníka a les nevlastním, tak myslím,
že zas až tak velký cenový rozdíl mezi dřevem Vejmutovky a smrku nebude.
A pokud bych s tím měl mít problémy a za deset let (což není zas tak
velká doba - to je jen deset sezón) mi prolézaly dírama včela a
přemýšlel bych jak to opravit, tak to udělám z toho co se doporučuje.
Přece jen v některých věcech se vyplatí dát na zkušensti těch starších a
nevymýšlet drahé pokusy.

Skutečně by mě zajímalo jak vypadá nástavek z vejmutovky po deseti
letech provozu a nástavek ze smrku!

Díky za informace.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 1:50 PM
Subject: RE: Dřevo na úly


Já dělám úly ze smrku. Je pro mě nejdostupnější. Při těžbě palivového
dřeva jsem vybral lepší suchou kulatinu a rozřezal na fošny silné cca
35mm. Po roce sušení (přikryté venku) jsem slepil, nařezal na potřebnou
výšku nástavku a zhobloval na 25mm. Nedělám žádnou drážku ani ozub.
Prostě sešroubuji každý spoj třemi vruty.

František


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004

Vejmutovka podle literaturi je ještě lehčí jako smrk a o to jde
----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 1:09 PM
Subject: Antwort: Døevo na úly


>
> z borovicoveho dreva su ule asi o 20% tazsie ako zo smreku. Smrek
povazujem
> za optimalny z pohlady ceny aj prace. Z Vejmutovky som este ule nerobil.
>
> Matej
>
>
>
>
> Tomá Ustohal
> <ustohal/=/oapi An: Vèelaøský mailing list
<vcely/=/v.or.cz>
> on.cz> Kopie:
> Thema: Døevo na úly
> 03.05.2004
> 12:42
> Bitte
> antworten an
> "Vcelarska
> konference"
>
>
>
>
>
>
> Vážení přátelé,
> z různých materiálů jsem se dozvěděl, že k výrobě úlů je
> nejvhodnější dřevo z borovice vejmutovky. Máte někdo jiné zkušenosti, co
se
> týče druhu dřeva použitého na výrobu úlů? Co třeba smrkové?
> DĂ­ky za reakce.
> Tomáš
>
>
>

Horák na PB je dobrý, nejvýkonejsí je vsak benzín!

S práním hezkého dne Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082


----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 11:41 AM
Subject: Antwort: Re: Antwort: Desinfekce nástavků a den


>
> Emane, to mam vyskusane. Mudre knihy pisu, ze drevo sa ma sfarbit pri
> opalovani do hneda. Potom ti uz len staci stopovat cas na 10 nastavkov. Aj
> ja som mal povodne elektricku pistol - bola lacnejsia ako benzinova. Teraz
> pouzivam uz len benzinovu a uvazujem ze som si mal radsej kupit PB horak -
> je este vykonnejsi.
>
> Matej
>
>
>
>
> Emanuel
> Veselý An: Včelařský mailing list
<vcely/=/v.or.cz>
> <eman.v/=/email Kopie:
> .cz> Thema: Re: Antwort: Desinfekce
nástavků a den
>
> 03.05.2004
> 11:13
> Bitte
> antworten an
> "Vcelarska
> konference"
>
>
>
>
>
>
> > teplota je nizka, takze doba prace asi 3x tak dlho ako s
> > benzinovou lampou
> >
> > Matej
>
> A to jsi nekde vycetl? Nebo jsi delal vedecke experimenty a pocital zbyle
> mikroby v ulu? Proc 3x a ne 4x tak dele? Nebo mozna 2x dele by stacilo?
> :-). Treba zalezi i na konstrukci ulu. Ja bych tu pistoli nezatracoval. Je
> to lepsi, nez nic. Na nosemu to urcite plati a mor si stejne vetsinou
> prinesou odjinud.
> Eman
>
>
>

Nemusíš se bát, že Ti včely budou prolézat škvírami, když se nástavek
rozeschne, včely to zalepí!

S přáním hezkého dne Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082


----- Original Message -----
From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 2:27 PM
Subject: RE: Dřevo na úly


> Po 2 zimách je to zatím dobrý. Ale co to bude dělat za 10 let opravdu
> nevím. Fakt je, že se to umí zkroutit, proto to hoblování o 1 cm. Jednu
> důležitou radu mi dal známý truhlář: sešroubovat to co nejrychleji po
> hoblování, právě kvůli zkroucení. Ten truhlář má taky vlastní sušárnu,
> takže jsem si letos v zimě k němu vždycky pár fošen přihodil a mám z
> toho lepší pocit ;-)
>
> -----Original Message-----
> From: Ing. Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
> Sent: Monday, May 03, 2004 1:05 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Dřevo na úly
>
>
> A nemá ten nástavek snahu pracovat?
> Jak dlouho tenhle nástavek používáš a jak je vystavený povětrnosti?
> Skutečně by mě zajímalo, jak bude vypadat za deset let. Jestli se
> nevykašlat na schánění vejmutovky. Ale to podle mě co to udělá ukáže
> skutečně čas. Pokud nemám známého lesníka a les nevlastním, tak myslím,
> že zas až tak velký cenový rozdíl mezi dřevem Vejmutovky a smrku nebude.
> A pokud bych s tím měl mít problémy a za deset let (což není zas tak
> velká doba - to je jen deset sezón) mi prolézaly dírama včela a
> přemýšlel bych jak to opravit, tak to udělám z toho co se doporučuje.
> Přece jen v některých věcech se vyplatí dát na zkušensti těch starších a
> nevymýšlet drahé pokusy.
>
> Skutečně by mě zajímalo jak vypadá nástavek z vejmutovky po deseti
> letech provozu a nástavek ze smrku!
>
> Díky za informace.
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz>
> To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, May 03, 2004 1:50 PM
> Subject: RE: Dřevo na úly
>
>
> Já dělám úly ze smrku. Je pro mě nejdostupnější. Při těžbě palivového
> dřeva jsem vybral lepší suchou kulatinu a rozřezal na fošny silné cca
> 35mm. Po roce sušení (přikryté venku) jsem slepil, nařezal na potřebnou
> výšku nástavku a zhobloval na 25mm. Nedělám žádnou drážku ani ozub.
> Prostě sešroubuji každý spoj třemi vruty.
>
> František
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004
>

Nasbírat teoretické poznatky o vlivu magnetického pole na život včel je zcela zbytečná záležitost. Zveřejněné poznatky si zcela protichůdně protiřečí a tak nezbývá, než vše vyzkoušet. Včelařím pod VN 15 KW. kdybych spustil z posledního drátu provázek, měl bych úly asi 25 metrů od něj.Můj názor je, že VN včelám nesvědčí.Výnosy nižší, než by se dalo předpokládat, bodavost citelně zvýšená, přezimování dobré. Jelikož jsem na tomto stanovišti s novou včelnicí druhý rok, budu ho ještě pozorovat. Potvrdí li se napsané, tak stanoviště pro výbornou dostupnost budu používat jako zimoviště pro kočování, nebo se odstěhuji. Jaké jsou zkušenosti ostatních??? Zdraví Ruda.

Nazdar přátelé!
Chtěl bych reagovat na starší příspěvek. Protože jsem elektrotechnik-projektant, nechtěl jsem reakci odfláknout nějakými nejasnými formulacemi, a k tomu abych si našel příslušný předpis se mi zatím nedostávalo času. :-))

Chtěl bych trochu připomenu ty jiné nebezpečí v blízkosti vysokonapěťových(VN) vedení.

Jde mi předevší o §46 Ochranná pásma, Zákon č. 458/2000 Sb. ze dne 28. listopadu 2000 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
Lze si přečíst například na :
http://www.energetik.cz/hlavni3.html?m1=/zakony/222_1994.html
a nebo
http://www.eru.cz/zak_458_2000.htm

Je zde zajímavý odstavec 4, který v lesních průsecích stanovuje povinnost provozovatele vedení udržovat volný pruh pozemků a majiteli pozemku, mu toto umožnit.

Z toho vyplývá pro včelaře a jeho včely nebezpečí, že při této údžbě volného pruhu někdo doje k újmě.

Z vyprávění: Včelnice byla na kraji lesa - v blízkosti vedení VN, pravděpodobně na hranici ochranného pásma. Včelař nebyl majitelem pozemku a tudíž nebyl informován o provedení údržby porostů. Pracovníci pověření energetickým podnikem ořezali větve přesahující dovnitř ochranného pásma. Práce byly provedeny v zimě v době vegetačního klidu porostů. Uřezané větve padaly na úly. Poté byly odtaženy a v blízkém okolí spáleny. Včelař, i jeho včely, mněli smůlu. Vše se odehrávalo v blízkosti včelnice. Ze 6 přítomných včelstev přežily dvě. Postižený včelař, znechucen, již dnes nevčelaří.

Rovněž odstavec 8 zakazuje, bez vědomí vlastníka vedení, cokoli stavět v tomto ochranném pásmu.
:-)) včetně úlů, lze se však dohodnout dle odstavce 11

Ještě bych chtěl připomenout, že na území ČR jsou v provozu VN vedení nejen 22kV ale i s vyšším napětím. A tím i širším ochranným pásmem. (všechny v zákoně jmenované)
:-)) Rozepisovat se o nebezpečí "drátů na zem spadlých" a o jiných možnostech úrazu elektrickým proudem nebudu. To jistě dnes již znají všichni. :-))

Ahoj
       Libor Jarolím
       Stará Bělá


Dne ne 7. březen 2004 14:09 J.Horký napsal(a):
> Přátelé máte někdo znalosti s problematikou magnetického pole a bezpečností
> včelnice v blízkosti vysokého napětí 22kV.Jaký má vliv magnetické pole       na
> včely?Jaká jiná nebezpečí hrozí pro včelaře? Díky

Ja som prisiel k podobnemu zaveru. Mam asi tretinu z
borovice, tretinu z smreka a tretinu z topoľa a
nejlepsie sa dari v tých z borovice (aj ked neviem
preco).

Peter

- Tomá Ustohal <ustohal/=/oapion.cz> wrote:
> Vážení přátelé,
>         z různých materiálů jsem se dozvěděl, že k
> výrobě úlů je
> nejvhodnější dřevo z borovice vejmutovky. Máte někdo
> jiné zkušenosti, co se
> týče druhu dřeva použitého na výrobu úlů? Co třeba
> smrkové?
> Díky za reakce.
> Tomáš



       
              
__________________________________
Do you Yahoo!?
Win a $20,000 Career Makeover at Yahoo! HotJobs
http://hotjobs.sweepstakes.yahoo.com/careermakeover

Po 2 zimách je to zatím dobrý. Ale co to bude dělat za 10 let opravdu
nevím. Fakt je, že se to umí zkroutit, proto to hoblování o 1 cm. Jednu
důležitou radu mi dal známý truhlář: sešroubovat to co nejrychleji po
hoblování, právě kvůli zkroucení. Ten truhlář má taky vlastní sušárnu,
takže jsem si letos v zimě k němu vždycky pár fošen přihodil a mám z
toho lepší pocit ;-)

-----Original Message-----
From: Ing. Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
Sent: Monday, May 03, 2004 1:05 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Dřevo na úly


A nemá ten nástavek snahu pracovat?
Jak dlouho tenhle nástavek používáš a jak je vystavený povětrnosti?
Skutečně by mě zajímalo, jak bude vypadat za deset let. Jestli se
nevykašlat na schánění vejmutovky. Ale to podle mě co to udělá ukáže
skutečně čas. Pokud nemám známého lesníka a les nevlastním, tak myslím,
že zas až tak velký cenový rozdíl mezi dřevem Vejmutovky a smrku nebude.
A pokud bych s tím měl mít problémy a za deset let (což není zas tak
velká doba - to je jen deset sezón) mi prolézaly dírama včela a
přemýšlel bych jak to opravit, tak to udělám z toho co se doporučuje.
Přece jen v některých věcech se vyplatí dát na zkušensti těch starších a
nevymýšlet drahé pokusy.

Skutečně by mě zajímalo jak vypadá nástavek z vejmutovky po deseti
letech provozu a nástavek ze smrku!

Díky za informace.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 1:50 PM
Subject: RE: Dřevo na úly


Já dělám úly ze smrku. Je pro mě nejdostupnější. Při těžbě palivového
dřeva jsem vybral lepší suchou kulatinu a rozřezal na fošny silné cca
35mm. Po roce sušení (přikryté venku) jsem slepil, nařezal na potřebnou
výšku nástavku a zhobloval na 25mm. Nedělám žádnou drážku ani ozub.
Prostě sešroubuji každý spoj třemi vruty.

František


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004

A nemá ten nástavek snahu pracovat?
Jak dlouho tenhle nástavek používáš a jak je vystavený povětrnosti?
Skutečně by mě zajímalo, jak bude vypadat za deset let. Jestli se nevykašlat
na schánění vejmutovky.
Ale to podle mě co to udělá ukáže skutečně čas.
Pokud nemám známého lesníka a les nevlastním, tak myslím, že zas až tak
velký cenový rozdíl mezi dřevem Vejmutovky a smrku nebude.
A pokud bych s tím měl mít problémy a za deset let (což není zas tak velká
doba - to je jen deset sezón) mi prolézaly dírama včela a přemýšlel bych jak
to opravit, tak to udělám z toho co se doporučuje.
Přece jen v některých věcech se vyplatí dát na zkušensti těch starších a
nevymýšlet drahé pokusy.

Skutečně by mě zajímalo jak vypadá nástavek z vejmutovky po deseti letech
provozu a nástavek ze smrku!

Díky za informace.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 1:50 PM
Subject: RE: Dřevo na úly


Já dělám úly ze smrku. Je pro mě nejdostupnější. Při těžbě palivového
dřeva jsem vybral lepší suchou kulatinu a rozřezal na fošny silné cca
35mm. Po roce sušení (přikryté venku) jsem slepil, nařezal na potřebnou
výšku nástavku a zhobloval na 25mm. Nedělám žádnou drážku ani ozub.
Prostě sešroubuji každý spoj třemi vruty.

František


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004

Já dělám úly ze smrku. Je pro mě nejdostupnější. Při těžbě palivového
dřeva jsem vybral lepší suchou kulatinu a rozřezal na fošny silné cca
35mm. Po roce sušení (přikryté venku) jsem slepil, nařezal na potřebnou
výšku nástavku a zhobloval na 25mm. Nedělám žádnou drážku ani ozub.
Prostě sešroubuji každý spoj třemi vruty.

František


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004

z borovicoveho dreva su ule asi o 20% tazsie ako zo smreku. Smrek povazujem
za optimalny z pohlady ceny aj prace. Z Vejmutovky som este ule nerobil.

Matej




Tomá Ustohal
<ustohal/=/oapi An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
on.cz> Kopie:
Thema: Døevo na úly
03.05.2004
12:42
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Vážení přátelé,
z různých materiálů jsem se dozvěděl, že k výrobě úlů je
nejvhodnější dřevo z borovice vejmutovky. Máte někdo jiné zkušenosti, co se
týče druhu dřeva použitého na výrobu úlů? Co třeba smrkové?
DĂ­ky za reakce.
Tomáš

Co se týče dřeva zas až tak velké zkušenosti nemám, ale protože též sháním
vhodné dřevo za rozunmý peníz, což je problém.
Ale sehnal jsem alespoň základní informace.

Vejmutovka se používá z důvodů jejích vlastností, jak mi bylo vysvětleno.
Je poměrně lehká a hlavní výhoda je tak, že se dá v pohodě spojovat v tozích
i na tupo a nemusí tam být např "spojení na ozub" případně cinch , ale dá se
spojit na tupo nebo jen na pero a drážku.
TO se smrkem nejde a musí se spojit na ozub, a jak jsem viděl u nástavků
pana Nečase, tak je to spojení ještě zaištěno zboku zkrz krajní ozub ještě
kolíkem.
Smrk totiž dost pracuje a kroutí se a tak vznikají při nahoře po čase mezery
nazi spoji. Takže se to zajistí ozobem aby se spojení udrželo.
To vejmutovka nedělá.
Navíc prý i velice rychle vysychá takže i při sušení venku tak jak se to
dělávalo dřív bez sušička se z desek po roce může vyrábět. Asi má řidší
dřevo. A na rozdíl od douglasky či jiné borovice není tak smolnatá a
sukovitá.

Ale prý se to docela blbě pozná, když už z ní je vyrobená deska. Jedině se
to prý pozná, když se ohobluje, že má jiný povrch.
Ale tuším, že pan Zelený, který vyrábí Langstrothy z vejmutovky, říkal, že
si to hlídá přímo v lese, aby mu dodali opravdu desky z vejmutovky.

To je tak vše, co jsem k materiálu zjistil.

Hezký den.
Arnošt


----- Original Message -----
From: "Tomá Ustohal" <ustohal/=/oapion.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 12:42 PM
Subject: Dřevo na úly


Vážení přátelé,
z různých materiálů jsem se dozvěděl, že k výrobě úlů je
nejvhodnější dřevo z borovice vejmutovky. Máte někdo jiné zkušenosti, co se
týče druhu dřeva použitého na výrobu úlů? Co třeba smrkové?
Díky za reakce.
Tomáš

Vážení přátelé,
z různých materiálů jsem se dozvěděl, že k výrobě úlů je nejvhodnější dřevo z borovice vejmutovky. Máte někdo jiné zkušenosti, co se týče druhu dřeva použitého na výrobu úlů? Co třeba smrkové?
Díky za reakce.
Tomáš

Emane, to mam vyskusane. Mudre knihy pisu, ze drevo sa ma sfarbit pri
opalovani do hneda. Potom ti uz len staci stopovat cas na 10 nastavkov. Aj
ja som mal povodne elektricku pistol - bola lacnejsia ako benzinova. Teraz
pouzivam uz len benzinovu a uvazujem ze som si mal radsej kupit PB horak -
je este vykonnejsi.

Matej




Emanuel
Veselý An: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
<eman.v/=/email Kopie:
.cz> Thema: Re: Antwort: Desinfekce nástavků a den

03.05.2004
11:13
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






> teplota je nizka, takze doba prace asi 3x tak dlho ako s
> benzinovou lampou
>
> Matej

A to jsi nekde vycetl? Nebo jsi delal vedecke experimenty a pocital zbyle
mikroby v ulu? Proc 3x a ne 4x tak dele? Nebo mozna 2x dele by stacilo?
:-). Treba zalezi i na konstrukci ulu. Ja bych tu pistoli nezatracoval. Je
to lepsi, nez nic. Na nosemu to urcite plati a mor si stejne vetsinou
prinesou odjinud.
Eman

> teplota je nizka, takze doba prace asi 3x tak dlho ako s
> benzinovou lampou
>
> Matej

A to jsi nekde vycetl? Nebo jsi delal vedecke experimenty a pocital zbyle mikroby v ulu? Proc 3x a ne 4x tak dele? Nebo mozna 2x dele by stacilo? :-). Treba zalezi i na konstrukci ulu. Ja bych tu pistoli nezatracoval. Je to lepsi, nez nic. Na nosemu to urcite plati a mor si stejne vetsinou prinesou odjinud.
Eman

teplota je nizka, takze doba prace asi 3x tak dlho ako s benzinovou lampou

Matej




Bullet
<bullet/=/email An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
.cz> Kopie:
Thema: Desinfekce nástavkù a den
03.05.2004
09:39
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






DobrĂ˝ den,

rád bych se zeptal, na případné zkušenosti, nebo názory na desinfekci
nástavků pomocí horkovzdušné pistole. Klasické ožehnutí plamenem
(letlampou) je mi jasné), ale šla by použít i horkovzdušná pistole? Teplota
vzduchu podle typu pistole dosahuje cca 500-650 stup�ů Celsia.

Předem děkuji za vyjádření.

Horkovzdušnou pistoli mám rád. Na dezinfekci úlů a nářadí ji používám a má jedinou nevýhodu, že musí být dostupná elektrika. Je to myslím bezpečnější, než "plamenomet". Používám pistoli i při tavení plástů a divočiny.