Včelařská konference

Každý včelař bude chválit svoje úly, protože na ně si vyvinul systém a naučil se s nimi včelařit.

Obecně si myslím, že záleží na charakteru snůšky na stanovišti. Kde jsou spíš 1 - 2 velké snůšky a mezi nimi nic, vyplatí se spíše velké plásty. Protože se manipuluje s menším počtem plástů a protože nevadí, když poměrná část doneseného medu ve velkých lástech nepůjde vybrat, živí potom včely mezi snůškami. Kde je kolem stanoviště spíš více druhů včelařských rostlin, více snůšek, třebas menších, vyplatí se menší plásty, protože z velkých plástů se slabší snůška špatně vybírá.

A dále si myslím, že začátečník pozná až po prvních 2 - 4 letech všechny okolnosti, které jeho včelaření ovlivňují, co mu vyhovuje, proto snaha hned na začátku včelaření rovnou určit rámkovou míru a výšku moc smysl nemá. S velkou pravděpodobností za 2 - 4 rok stejně budeš plánovat změnu.
Každopádně 30 x 30 je atypická míra, hodně úzká, tudíž silná včelstva budou příliš vysoká a úly tak nestabilní. Tam bych doporučil už příští rok převést na nějakou hodně rozšířenou rámkovou míru, buď starou 39 nebo 42 Optimál nebo 44,aněco Langstroth (přesnou délku si z hlavy nepamatuji), výšku zhruba tak střední. V případě potřeby úspor vzít klidně i nějaké levné staré nástavkové úly. Pokud původní majitel může osvědčit, že v nich nebyl mor. Ze začátku by úly měly být co nejjednoduší, žádné složité zlepšováky nějakého včelařského vynálezce.
Za ty 2 - 4 roky pak zjistíš, co pasuje tobě, co pasuje stanovišti, jestli ty úly a další věci budeš chtít vyrobit sám nebo kupovat hotové a pak si to uděláš podle sebe.