Včelařská konference

Ovšem dnes těch možností je povícero, kyselina v odpařovačích a Formidol působí i pod víčky.Fumigace varidolem opakovaná po týdnu, výrazně sníží počet samiček. Je ovšem důležité použít to v tudo dobu. Za měsíc nebo až v říjnu je již pozdě, to se již jen dolaďuje stav.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: gabon
> Datum: 11.8.2012 23:05:37
> ----------------------------------------
> J.Křapka:
> Po dalších 14-ti dnech je třeba pásky vyjmout z úlů a spálit. Jejich
> ukládání na příští rok je šetřílkovství, které se může snadno vymstít. Ať
> nikdo netvrdí, že účinná látka v páscích je účinná do "nekonečna".
> ----
> Máš pravdu, pepo, ale zase jsou okresy, kde použitý pásek z jiného okresu
> je téměř vzácnost, včelařům běhají breberky po včelách a Gabon je pro ně
> nedostupný.
>
> Takže nejde o šetřílkovství, ale je to jako za sociku, když se pašovaly
> léky pro vážně nemocné příbuzné ze západu.
>
> Karel
>
>
>

S dovolením se ještě vrátím k tomuto odpařovači a děkuji p.Josefovi za odpověď.Jinak se těm ostatním omlouvám za mou neznalost.Byl jsem vždy přesvědčen,že zde píšou jen ti nejchytřejší a nejzkušenější ze všech.Ještě se vás Josefe zeptám,zda máte prověřené,za jak dlouho dojde k odpaření celého zásobníku za těchto klasických letních teplotních podmínek.Ani mě tak nezajímá,co píše výrobce v návodu,jako spíš to,co včelaři prakticky provedou na svých včelstvech a jak je účinnost léčiva.Zde jistě ale záleží na různých okolnostech.
S pozdravem
J.

JK:
Tak tomu nerozumím. Pokud nejsou vážné důvody, názor SVS což vylučuji, podezření na sníženou účinnost či periodická přestávka po dvou letech používání, pak je to spíše neochota funkcionářů ZO objednat gabon
v dostatečném množství. Jiným důvodem může být také neochota či lajdáctví včelařů včas nahlásit počty včelstev a předběžnou potřebu léčiv
--------------


Tady o objednání a nasazení nerozhoduje včelař, nebo vterina, ale nějaká parta zvaná OV.
Tady dole se včelaře ani neptají kolik má včelstev - vychází se ze stavu dle D1.

O nasazení Gabonu u nás snad bylo rozthodnuto po 4. za dvacet let.
Vnímání Gabonu je to, že je to pro lajdácké ZO co mají špatné vyýsledky vyšetření zimní měli.

Vloni jsem si opět "vzorně" objednával Gabon umístní ZO. Odpověď - V rozhodlo, že Gabon nebude.

Letos se jen pozdě objednal - prý 2.7.2012

Na druhou stranu stvající MVO SVS předpokládá dodací lhůty snad do týdne, jinak by se dalo nazvat sabotáží a snahou o likvidaci včelařství na Královehradecku.
Ve vyhlášce je napsáno, že včelař sleduje napadení, hlásí ZO, ta ověřuje, pak písemně požádá a paj je teprve podepsána veterinou objednávka.

Takže i když naše byla naštěstí zařazena mezi hříšníky a Gabon jí byl dle výsledků z února objednán v červenci, tak ani za 40 dnů nepřišel.

Mně je to už celkem fuk, nejsem účasten tohoto systému a nai jej nehodlám napravovat, naopak rezistence gabonu zde nehrozí, ale zase budu bojovat s kolapsy včel v okolí.
Takže pokud někdo je v podobné situaci - pro toho byla moje rada - sehant starý a oškrábat - lepší jak koukat jak na včelách jezdí VD.

A ti rozumní překračují dávno varování a mají tam už dávno ty odporné západní a emerické vynálezy a je jim to taky jedno, jetsli ještě budou dotace na Gabon a Formidol, či ne.

Karel

"Radime, teoreticky jistě ano,
ale já měl asi po mnoho pětiletek proklaté štěstí, nebo mluvíme každý o nějakém jiném sololitu.
Ty nástavky ze sedmdesátých let co jsem dostal byly zevnizř palubky, izolace, sololit. Brennery dle jeho návodu.
Některé nástavky měly dokonce zevnitř jen vlnitou lepenku natřenou (asi) epoxyd. lakem nebo něčím takovým. A v pohodě, mohl by ještě sloužit, a některé i slouží v posledním Brenneru.
Moje nástavky - konec sociku - sololit odřezky - měly zevnitř jen omyvatelnou tapetu, pak polystyren a venku sololit. Horní dolní rám, svisle nic, rohy jsem pak místo plech vinglíků spojoval nalepením tkalounu asi 2cm širokého a vše přetřel syntetikou. Poměrně jednoduché, laciné a skoro věčné. "

Co se týká potahování gabonů propolisem, podle mně je s tím víceméně počítáno. Účinné látky patří do skupiny pyrethroidů a ty by měly mít dobrou afinitu k tukům a pryskyřicím. Tudíž nějakou slabou vrstvičku propolisu by ty účinné látky měly překonat a kontakt i s rozumně opropolisovaných gabonem by měl být účinný. Přirozeně občasné oškrábání propolisu intenzitu uvolňování léčiva určitě zvýší.

Jinak je to poměrně složitý fyzikální děj, kdy tuhou nebo polotuhou látkou difunduje jiná látka. Hnací silou je potom rozdíl koncentrací té látky uvnitř Gabonu a v propolisu. Možná dokonce i probíhá hromadění účinné látky ve slabé vrstvičce na povrchu propolisu, pokud účinná látka se tam chová jako povrchově aktivní , potom by tam v tom figurovaly i nějaké síly kolem povrchového napětí.

A už je to tady zase. Teď se tady zase bude diskutovat o tom, kdo může za to, že včelaři dostali Gabon pozdě nebo vůbec.

Jinak přirozeně podávat použité gabony z minulého roku znova je velké riziko. Koncentrace účinné látky musí být pro roztoče smrtící nejen na začátku vložení, ale i ke konci toho vložení, kdy je Gabon v úlu. A to už včelař na spadu nepozná, protože v té době padá pouze posledních pár roztočů , kteří byli předtím v plodu či jinak byli ušetření nebo kteří se tam dostali z okolních včelstev, která léčena nebyla nebo třeba tam včelař vložil pásky o dva týdny dříve nebo později.
Každý den, který je ve včelstvu Gabon, je pro roztoče a koncentraci účinné látky totéž, jako kdyby včelař provedl ten den cca 2 - 4 fumigace nebo aerosoly. Pokud je koncentrace účinné látky smrtící, roztoči takovou intenzitou padají. Pokud koncentrace účinné látky není dostatečná, roztoči se každý den takovou intenzitou školí na odolnost k fluvalinátu nebo acrinatrinu podle toho, jaký Gabon to zrovna je.

Když už dávat použité gabony z minulého roku, tak je třeba počítat s tou sníženou koncentrací, dávat jich víc nebo po takové polovině léčení přidat do včelstva nějaký použitý Gabon navíc. Je to ale všechno jen podle odhadů, může se dát stejně tak málo jako moc.

Stížnosti na nízkou účinnost Gabonu spočívají právě na špatném vložení do včelstva a neprovedené kontrole během měsíce vložení. Cena pásku po dotaci je tak nízká, že je zcela zbytečné je schovávat na příští rok i přesto ,že účinnou látku ještě obsahují.
Nepravda je v tom, že včely upatlané jedem vytírají buňky a proto roztoči hynou. To by byl ten nejhorší způsob ošetřování včelstev - následná kobtaminace vosku a medu. Víčka zavíčkovaného plodu jsou pro roztoče jedovatá a po opuštění buňky se spolu se včelou dostávaji do prostředí které je usmrtí a kontaminovaná víčka padají na dno jako měl a více neznehodnocují vosk tak jak by to bylo při nátěru vnitřků buněk. Pochopitelně také Gabon usmrcuje staré i mladé roztoče. Nevím, proč by měli staří roztoči hynout stářím a mladí jedem z Gabonu. Místo filozofofání by bylo vhodné si přečíst Návod - je umístěn na sránkách VÚVč.

Tak tomu nerozumím. Pokud nejsou vážné důvody, názor SVS což vylučuji, podezření na sníženou účinnost či periodická přestávka po dvou letech používání, pak je to spíše neochota funkcionářů ZO objednat gabon
v dostatečném množství. Jiným důvodem může být také neochota či lajdáctví včelařů včas nahlásit počty včelstev a předběžnou potřebu léčiv. S lajdáctvím včelařů mám i u nás na okrese své zkušenosti. Leckdy stanovujeme potřebná množství odhadem. Někdy léčivo i doobjednávám, když se včelaři před Vánoci probudí. A věř mi, už mě to i s..e. Jsem zvědav, kolik včelařů s chovem skončí až léčiva nebudou dotována.
JK

J.Křapka:
Po dalších 14-ti dnech je třeba pásky vyjmout z úlů a spálit. Jejich ukládání na příští rok je šetřílkovství, které se může snadno vymstít. Ať nikdo netvrdí, že účinná látka v páscích je účinná do "nekonečna".
----
Máš pravdu, pepo, ale zase jsou okresy, kde použitý pásek z jiného okresu je téměř vzácnost, včelařům běhají breberky po včelách a Gabon je pro ně nedostupný.

Takže nejde o šetřílkovství, ale je to jako za sociku, když se pašovaly léky pro vážně nemocné příbuzné ze západu.

Karel

Včely odpařují vodu z krmení, klesá odpar KM -> malá účinnost.

Nasadit až pár dní po zakrmení.

Podle mé letošní zkušenosti, přirozený spad víc jak 3 roztoči denně, léčit okamžitě, spady jsou poté tisícové.

Ze zprávy SVS jsou už hlášeny úhyny na varózu.

Dobrý den,
je možno podávat včelám zimní krmení a přitom mít v úlu odpařovač s KM?

Martin

Dobrý den,
je možno podávat včelám zimní krmení a přitom mít v úlu odpařovač s KM?

Martin

Pokud jsem viděl pohyb včel po páscích, tak po nich zcela běžně, "ťapaly" a také se nemohly vyhnout tomu aby se o ně v meziplástovém prostoru také neotřely hřbetem. Co je také podstatné, potahovaly gabonové pásky propolisem - to by bez toho ťapání po pásku jistě nezvládly. Proto je potřeba pásky po cca 14-ti dnech vyjmout, očistit svidřinkou, ostrým nožem, střepem skla a opět umístit mezi plodové plásty. U nástavkových úlů se umístění děje nezřídka na nové místo, protože se plodové těleso posunuje tak, jak se líhnou mladušky a jejich místo je zabíráno pro ukládání zásob. Po dalších 14-ti dnech je třeba pásky vyjmout z úlů a spálit. Jejich ukládání na příští rok je šetřílkovství, které se může snadno vymstít. Ať nikdo netvrdí, že účinná látka v páscích je účinná do "nekonečna", že se neodpařuje, neztrácí či jinak neznehodnocuje. Jejich opakované používání může zapříčinit rezistenci kleštíka na acrinatrin či tau-fluvalinát.
JK

Za
a:
včely již od přírody chodí po plástech a o gabon se tak otírají hřbetem
b:
Kolem plodu se vyskytují hlavně krmičky
c:
gabon pak tyto krmičky do buněk zanášejí tak mimoděk, ten ulpívá na stěně buňky. Před uzavřením buňky se tam stěhuje VD a následně je pak zneškodněn jedem na stěně buňky
d:
Gabon 92 je použitelný 2 roky od výroby ale ne dva roky po sobě.
Gabon 90 jen 2x po sobě ale vždy nové pásky.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: gabon
> Datum: 10.8.2012 19:01:47
> ----------------------------------------
> Gabom se vkůádá mezi zavíčkovaný plod tak, aby po páscích mohly chodit
> včely /všechny, ne jen mladušky/, zamažou si nožičky a chozením po víčkách
> plodu provádí vlastně nátěr víček tak jak včelař na jaře štětcem, pokud
> včela s umazanou nožičkou šlápne v úle i na roztoče který je na včele, je
> také otráven. Nevím, proč by měl Gabon zabíjet jen mladé roztoče, nevím
> proč by ho měly včely nosit do buněk. Proto je účinný jen tehdy pokud jsou
> pásky po celou dobu mezi zavíčkovaným plodem a to musí včelař během měsíce
> překontrolovat. Mimo zavíčkovaný plod gabon ve včelstvu v podstatě nemá
> smysl.
> Gabonové pásky mají trvablivost dlouhodobější, neodpařují se,mají účinnost
> i v příštím roce pokud nejsou zalepené voskem a propolisem a jsou dobře
> uschované. Celý pásek je nasáklý přípravklem /fluvalinát nebo akrinatin/ a
> oškrábání mu nevadí - spíš by bylo vhodné i v průběhu měsíčního vložení do
> včelstev oškrábat pokud je zalepen Jinak se v průběhu vložení do včelstev
> účinnost prudce snižuje.
>
>
>

Gabom se vkůádá mezi zavíčkovaný plod tak, aby po páscích mohly chodit včely /všechny, ne jen mladušky/, zamažou si nožičky a chozením po víčkách plodu provádí vlastně nátěr víček tak jak včelař na jaře štětcem, pokud včela s umazanou nožičkou šlápne v úle i na roztoče který je na včele, je také otráven. Nevím, proč by měl Gabon zabíjet jen mladé roztoče, nevím proč by ho měly včely nosit do buněk. Proto je účinný jen tehdy pokud jsou pásky po celou dobu mezi zavíčkovaným plodem a to musí včelař během měsíce překontrolovat. Mimo zavíčkovaný plod gabon ve včelstvu v podstatě nemá smysl.
Gabonové pásky mají trvablivost dlouhodobější, neodpařují se,mají účinnost i v příštím roce pokud nejsou zalepené voskem a propolisem a jsou dobře uschované. Celý pásek je nasáklý přípravklem /fluvalinát nebo akrinatin/ a oškrábání mu nevadí - spíš by bylo vhodné i v průběhu měsíčního vložení do včelstev oškrábat pokud je zalepen Jinak se v průběhu vložení do včelstev účinnost prudce snižuje.

podložky mam celoročně a spad byl jeden/den

No tu zkušenost jsi popsal bezvadně. Přesně takovou ji má hodně včelařů zažitou. Ano. Začnou padat, ale na právě vloženou podložku. Jaký byl spad před vložením Gabonu? _gp_
............
> petro (193.86.67.4) --- 9. 8. 2012
gabon

Loni jsem Gabony, které mi zbyly zalepil do pytlíku a letos jsem je rozlepil, ale zdály se mi už vyschlé. Přesto jsem je použil a z úlu se začali sypat roztoči (ca. 10ks/den). Teď nevím jestli je to z důvodu,že ještě nejsou zcela vyschlé, a nebo jestli je včelstvo tak zamořené. Máte někdo zkušenosti s použitím rok starých gabonů ?

Včely krmičky se o gabon otírají a zanáší tak účinnou látku do buněk. kde se pak nedokáže VD zdárně rozvíjet. Právě proto musí být umístěn v plodovém hnízdě. Všade jinde umýstěný, je vůbec škoda práce a účinek je mizerný. to je zřejmě i důvodem proč si někteří stěžují na jeho neúčinnost spolu stím, že jeho účinek je poznat až za několik měsíců.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi &lt;e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: gabon
> Datum: 09.8.2012 17:19:14
> ----------------------------------------
> jistě fungují normálně. když jsou dobře uzavřeny. kdyby nefungovaly
> rozttoči by nepadly I když jejich hlavní účel není pozabíjet staré roztoče
> ti umírají stářím ale zabránit vývoji na nových včelách To pak poznáš až v
> zimně podle mrtvolek na dně úlu..
>
> Pepan
> ----------
> Dodneska jsme si myslel, že mají otrávit staré i mladé roztoče mimo plod
> aby nemohli staří i mladí dál zalézat pod víčka a množit se.
>
> Slyšel jsem, že renomovaný odborník od výrobce radil, že prý i použitý
> Gabon se dá sklem nebo cidlinou oškrábat od propolisu a vosku a svoji
> funkci splní.
>
> Používám v případě nouze staré(prošlé) Gabony, protože zavedený systém je
> dodává, pokud, tak někdy v srpnu.
> Podle mě účinkují stejně. Účinná látka prý není napuštěná do dřeva, ale
> gabonovaná dýha je potažená nějakým polymerem s látkou a to se otěrem
> dostává do úlu. Takže stárnutí probíhá asi pomalu.
>
> Karel
>
>
>

Včely krmičky se o gabon otírají a zanáší tak účinnou látku do buněk. kde se pak nedokáže VD zdárně rozvíjet. Právě proto musí být umístěn v plodovém hnízdě. Všade jinde umýstěný, je vůbec škoda práce a účinek je mizerný.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: gabon
> Datum: 09.8.2012 17:19:14
> ----------------------------------------
> jistě fungují normálně. když jsou dobře uzavřeny. kdyby nefungovaly
> rozttoči by nepadly I když jejich hlavní účel není pozabíjet staré roztoče
> ti umírají stářím ale zabránit vývoji na nových včelách To pak poznáš až v
> zimně podle mrtvolek na dně úlu..
>
> Pepan
> ----------
> Dodneska jsme si myslel, že mají otrávit staré i mladé roztoče mimo plod
> aby nemohli staří i mladí dál zalézat pod víčka a množit se.
>
> Slyšel jsem, že renomovaný odborník od výrobce radil, že prý i použitý
> Gabon se dá sklem nebo cidlinou oškrábat od propolisu a vosku a svoji
> funkci splní.
>
> Používám v případě nouze staré(prošlé) Gabony, protože zavedený systém je
> dodává, pokud, tak někdy v srpnu.
> Podle mě účinkují stejně. Účinná látka prý není napuštěná do dřeva, ale
> gabonovaná dýha je potažená nějakým polymerem s látkou a to se otěrem
> dostává do úlu. Takže stárnutí probíhá asi pomalu.
>
> Karel
>
>
>

jistě fungují normálně. když jsou dobře uzavřeny. kdyby nefungovaly rozttoči by nepadly I když jejich hlavní účel není pozabíjet staré roztoče ti umírají stářím ale zabránit vývoji na nových včelách To pak poznáš až v zimně podle mrtvolek na dně úlu..

Pepan
----------
Dodneska jsme si myslel, že mají otrávit staré i mladé roztoče mimo plod aby nemohli staří i mladí dál zalézat pod víčka a množit se.

Slyšel jsem, že renomovaný odborník od výrobce radil, že prý i použitý Gabon se dá sklem nebo cidlinou oškrábat od propolisu a vosku a svoji funkci splní.

Používám v případě nouze staré(prošlé) Gabony, protože zavedený systém je dodává, pokud, tak někdy v srpnu.
Podle mě účinkují stejně. Účinná látka prý není napuštěná do dřeva, ale gabonovaná dýha je potažená nějakým polymerem s látkou a to se otěrem dostává do úlu. Takže stárnutí probíhá asi pomalu.

Karel

jistě fungují normálně. když jsou dobře uzavřeny. kdyby nefungovaly rozttoči by nepadly I když jejich hlavní účel není pozabíjet staré roztoče ti umírají stářím ale zabránit vývoji na nových včelách To pak poznáš až v zimně podle mrtvolek na dně úlu..

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: petro <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: gabon
> Datum: 09.8.2012 13:55:22
> ----------------------------------------
> Loni jsem Gabony, které mi zbyly zalepil do pytlíku a letos jsem je
> rozlepil, ale zdály se mi už vyschlé. Přesto jsem je použil a z úlu se
> začali sypat roztoči (ca. 10ks/den). Teď nevím jestli je to z důvodu,že
> ještě nejsou zcela vyschlé, a nebo jestli je včelstvo tak zamořené. Máte
> někdo zkušenosti s použitím rok starých gabonů ?
>
>
>

Loni jsem Gabony, které mi zbyly zalepil do pytlíku a letos jsem je rozlepil, ale zdály se mi už vyschlé. Přesto jsem je použil a z úlu se začali sypat roztoči (ca. 10ks/den). Teď nevím jestli je to z důvodu,že ještě nejsou zcela vyschlé, a nebo jestli je včelstvo tak zamořené. Máte někdo zkušenosti s použitím rok starých gabonů ?

AM:
Při nevhodném použití jakéhokoliv typu odpařovače, může dojít k poškození včelstva. Přímý návod od prodejce, je aspon možnost kam si jít stěžovat v případě, že se něco nepovede. Narozdíl od získaného návodu nějakou "tichou poštou".
---
Souhlas, tohle bude masakr, jestli obchody reagovaly na poptávku a prodávají něco o čem nic neví (což je ve většině případů co jsem zaznamenal téměř pravda, minimálně o praktických zkušenostech) a lidi se takhle ptají na základ aniž by si trochu zagooglily a to je asi ta lepší třetina kupců "z donucení" či z nouze.

Karel

Při nevhodném použití jakéhokoliv typu odpařovače, může dojít k poškození včelstva. Přímý návod od prodejce, je aspon možnost kam si jít stěžovat v případě, že se něco nepovede. Narozdíl od získaného návodu nějakou "tichou poštou".

Nástroj na poměry při ředění je na stránkách
www.mojevcely.eu/ke-stazeni/
Používá se 65% kyselina a dle výrobce 2ks odpařovače na včelstvo ob jeden plást z každé strany od plodu. Na dotaz je dobré odpovědět a né se ptát !!.
P.

Výrobce nebo prodejce návod nedodal? Proč?

Prosím o radu zkušeného praktika.
Na kterou pozici umístit tento odpařovač s dlouhodobým účinkem kyseliny mravenčí u nízkonástavkové sestavy,kdy v současnosti mám na sobě 5-6 nástavků?
Zakoupená kyselina je 85ti procentní. Jak ji naředit pro kvalitní a co nejdokonalejší účinnost.
Děkuji za odpovědi.
J.

RP:
Fakt je, že rok venku by sololitové úly při troše štěstí na počasí a dobrém zakrytí i vydržet mohly a potom by zase šly jen mírně poškozené vrátit do včelína.
-----
:-)
Radime, teoreticky jistě ano,
ale já měl asi po mnoho pětiletek proklaté štěstí, nebo mluvíme každý o nějakém jiném sololitu.

Ty nástavky ze sedmdesátých let co jsem dostal byly zevnizř palubky, izolace, sololit. Brennery dle jeho návodu.
Některé nástavky měly dokonce zevnitř jen vlnitou lepenku natřenou (asi) epoxyd. lakem nebo něčím takovým. A v pohodě, mohl by ještě sloužit, a některé i slouží v posledním Brenneru.

Moje nástavky - konec sociku - sololit odřezky - měly zevnitř jen omyvatelnou tapetu, pak polystyren a venku sololit. Horní dolní rám, svisle nic, rohy jsem pak místo plech vinglíků spojoval nalepením tkalounu asi 2cm širokého a vše přetřel syntetikou. Poměrně jednoduché, laciné a skoro věčné.

Dneska jsem zvědavý jak se přes zimu osvědčí styrodur - ptáci, myši. To jediné je snad jednodušší úl - poud mluvíme o izolovaných.

Karel

Ja som postavil prvé celosmrekolitové-sololitové vyrobil v roku 1984 a ďalšie postupne celkove 280 nadstavkov. Slúžia my doteraz,nič také ako tu píšu návštevníci predomnou. Prvé boli uteplené s hobrou, ďalšie s 20 mm polystyrénom a nakoniec bez uteplenia, tie sú najlepšie. Všetky sú v poriadku, ešte lepšie sú tie, ktorým som natrel vnútorné steny, tam sa smrekolit nevlní, vlnenie som odstránil, že som do prednej steny vložil jednu stojku navyše, do bočných dve stojky plus vzduchové medzery.
ä
Panelové steny som robil v pevnej forme, bez akéhokoľvek spájanie hranol 20x30 mm, takže ak som formy presné, boli presné i steny, takže zloženie nadstavku bolo hračkou. Všetky úle mám prekryté plechovými strieškami, tak nie sú atakované bočným dažďom.

Sololit z venku jde natřít barvou, dobrý základ a aspoň dvakrát vrchní a vydrží venku v pohodě. Za soudruha, když nebyly vodovzdorné překližky, tak se z toho stavěly i lodě, ale musela být dobrá povrchovka. Já jsem měl z toho plemenače, z venku dobrý, ale při zimování to vlhkem zevnitř vzalo rychlý konec. Možná kdyby dno bylo celozasítované, by vydržely déle.

volné oddělky 39x24
tel.:739-594-733

Za 40 let na stanovišti jsem mel srpnovou 2x melicitozu, nebyla silná tak jsem to zvladl.
A asi máte všichni úživnější stanoviště , já jsem sice u lesa ale les mi nemeduje a když jsou v poslední době pohyby váhy +0,5 a +0,5 a -1 kg 0 -0,5kg krmit musím.
Jedenou jsem jim nechal nástavek řepky a ovocných stromů (asi pěti včelstvům) tak ho přes léto proplodovaly, byly možná silnějsí ale v srpnu a září jsem jim stejně musel dat 20 kg. Další rok jsem tahal nástavky s řepkou do sklepa a dal jim to až koncem srpna ale kvůli tomu tahání jsem to přestal dělat.
J.B.

"Sololit je velmi trvanlivý materiál, pokud není ve vodě. "

Pokračuji ve včelaření po dědečkovi, úly jsou zatím ve včelínu, ale ten je
ve špatném stavu a budeme jej nuceni zbourat. Včely přesuneme v zimě na nové
stanoviště vedle včelínu. Manžel se rozhodl udělat nové úly, protože ty
současné jsou ze sololitu a venku by dlouho nevydržely.¨

------------

Úly ze sololitu pokud mají střechu vydrží i nenatřené 20 let a víc, natřené od 1975. VENKU v podkrkonoší. Hodně srážek i sněhu.

Sololit je velmi trvanlivý materiál, pokud není ve vodě.

Nic bych zatím neměnil, pokud to funguje.
Karel

Já k tomu přistupuji poněkud jinak je-li při krmení snůška je podle mne důležité nepřestat krmit medovice se naředí a jeli již nakrmeno tak stejně ji spotřebují první a do vánoc vždy nějaký ten prolet přijde a vypráší se.
Velmi nebaspečné je si říct to je dobře ještě si nanosí ušetřím

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re:
> Datum: 06.8.2012 21:16:22
> ----------------------------------------
> Taky nechavam posledni medy na zimovani,pokud to neni pozdni medovicova
> snuska.Ta uz je spis k vzteku nez k radosti,kdyz prijde do rozkrmenych
> vcel.Cukr pryc,prazdne souse misto nich...Nez takova snuska,radsi zadna a
> klidne dokrmeni cukrem na zimu..Tedy pokud neni vcelar pripraveny vcelstva
> obetovat snusce a nahradit je oddelky.J
>
>
>

Taky nechavam posledni medy na zimovani,pokud to neni pozdni medovicova snuska.Ta uz je spis k vzteku nez k radosti,kdyz prijde do rozkrmenych vcel.Cukr pryc,prazdne souse misto nich...Nez takova snuska,radsi zadna a klidne dokrmeni cukrem na zimu..Tedy pokud neni vcelar pripraveny vcelstva obetovat snusce a nahradit je oddelky.J

"Jestli přibývá v medníku a květový med, tak nekrm a nech jim ho na zimu. Máš
24 tak nejméně 1 úplně plý nástavek musí mít na zimu.
Takhle pozdě v létě bývá nejlepší med. Škoda jim ho nechávat. Kytek kvete plno, ale žádná nepřevládá, takže je to rovnoměrný vyvážený mix všeho, co tam v podletí je... plus do toho obvykle spadne nějaký spadek A když se navíc ještě vybere lípový med o něco dříve, takže to chytně e ještě poslední dokvétající lípy malolisté ke konci července..... Případně medují silně smrky a potom to je kvalitní medovicový med.
Když už mají mít nějaký med, tak je lepší schovat plásty s řepkovým medem a jen jim plásty vyměnit.
Jen jednou jsem v tomto období zažil mizerný med, řídký a doslova černý jak bota s podivnou chutí, který krystalizoval velkými hrubými krystaly. Když jsem měl včely u řeky v lužním lese. Nějaká medovice snad z topolů nebo z vrb.... nezjistil jsem z čeho.....

Jestli přibývá v medníku a květový med, tak nekrm a nech jim ho na zimu. Máš
24 tak nejméně 1 úplně plý nástavek musí mít na zimu.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>

Datum: 5. 8. 2012

Předmět: Re: Re:
"> ------------ Původní zpráva ------------

> Od: Ale Mol?ik <e-mail/=/nezadan>

> Předmět: Re:

> Datum: 04.8.2012 11:26:57

> ----------------------------------------

> Dnes jsem kontroloval spad, 24h po vložení Gabonu, a nejhorší jsem

> napočítal 27 VD a průměr je 9,46 VD. Na youtube jsem viděl inspiraci jak
se

> chránit proti dešti nebo slunci na včelnici. Vzít si sebou zahradní

> slunečník. Jednoduché, ale účelné. Několikrát jsem si to také vyzkoušel

> dodělat prohlídku za deště, nic moc úžasného.

>

Zdravím - mám nyní takové dilema, po posledním medobraní jsem pochopitelně
dal asi po 5-ti kilech cukru,ale nyní,alespoň u nás je trvalé počasí , včely
jasně nosí (váhu bohužel nemám),ale v okolí kvete ještě spousta starčeku,
pámelníku a pořád ještě komonice bílá a dokvétá jetel.Prostě je mi líto jim
to všechno ucpat dodaným cukrem,koneckonců i pylu ještě nosí dost.Možná bych
mohl ještě cca 10 dní počkat. Co vy na to?

>

>"

čestvě stáčený také někdy pálí. ovšem aké m j.¨záleží na tom jestli dotyčná nezná jen medy z obchodu tam se po rozehátí ta počáteční palčivost strácí je to způsobeno také tím,že některá cukry ve velké koncentraci tento počáteční pocit vyvolávají.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol?ik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: chu medu
> Datum: 05.8.2012 12:00:54
> ----------------------------------------
> Já bych to tipoval, že Vám med začal kvasit, protože měl hodně vody. Když
> rozmícháte lžičku medu v hrnku s vlažnou vodou a začne to jemně šumět, tak
> je zkvašený. Pokud ne, tak se mýlím. Chutnal jsem různé druhy medu, ale s
> žádným co by pálil na jazyku, jsem se zatím nesetkal.
>
>
>

No ono na stanovisti u lesa to ma jeste jina specifika.Cast ponechaneho medu je medovicoveho puvodu,nejde zbavit se ho uplne.Doufam,ze prijde tyden spatneho pocasi,abych mohl s krmenim zacit.Zimu at vcelky stravi na cukru a na jarni nakopnuti at maji med.Do konce srpna mivam vzdy dokrmeno na 20-22 kilo,cast se ztrati do rijna,neco pri zimovani a vetsina zustava na jaro bez strachu o mnozstvi zasob.JosPr

Já bych to tipoval, že Vám med začal kvasit, protože měl hodně vody. Když rozmícháte lžičku medu v hrnku s vlažnou vodou a začne to jemně šumět, tak je zkvašený. Pokud ne, tak se mýlím. Chutnal jsem různé druhy medu, ale s žádným co by pálil na jazyku, jsem se zatím nesetkal.

Mě teď včely nosí z Netykavky, ale na významné zásoby na zimu to nebude. A tak je to si myslím s veškerou snůškou v podletí. Na nakrmení aspoň většiny zásob, tak jak píše Anton, je čas. A nebo ti co mohou využít nízké nástavky a mají souše, tak posadí jeden NN nahoru a nakrmí plnou dávkou rozloženou aspoň tak na týden klidně i déle. Včely uloží zásoby nahoře a matka dole nerušeně klade. A je také dobré využít na zpracování zásob staré včely, které se pomalu ztrácejí.

U mne obdobne.S krmenim a stazenim na 2 VN cekam,porad je snuska,starcek hajni,komonice,jejel bily,na lesnich loukach netykavky,pchace,bodlaky,lopuchy,v zahradach jirinky,dyne,okurky.Po medobrani zustalo vcelam kolem 10 kilo(polovina 3 VN),ted to neubyva,ba naopak.Proplodovane 1 a pul nastavku,spodni hodne pylu.Nejspis dokrmim na 3 VN a zuzeni na 2 provedu az v zari.JosPr

Dobrý den
Jsem moc potěšena nálezem této možnosti se zeptat - snad i k tomu lze použít vaše stránka. Můj malý dotaz zní - koupila jsem med - od pána co má včely na Moravě - je nádherně čirý světlý hodně řídký - bylo mi vysvětleno, že je čerstvě ztočený - po 3 týdnech co ho mám houstne od spodu - co ale jsem ještě nikdy neměla a neznám tuto chuť - med pálí na jazyku. Je možné mi to vysvětlit?

Mnohokrát děkuji za chvilku času mne věnovanou
s úctou A.Mikulcová

Prostě je mi líto jim to všechno ucpat dodaným cukrem,koneckonců i pylu ještě nosí dost.Možná bych mohl ještě cca 10 dní počkat. Co vy na to? Ivo

Začnem od konca, to že včely nosia peľ, je dôsledok podávania zásob (včelám je jedno či je to cukor alebo med), spolufaktor voda, peľ, zásoby, pôsobí na matku, ktorá vo zvýšenej miere kladie vajíčka.

Možnosti matky sú v tomto čase obmedzené, podľa dávnejších výskumov je to v priemere 60 dm2, nieje to veľa, takže do 8.10 môžme včelám smelo podať 2/3 z predpokladaných zásob, ktoré potrebujeme včelstvu dať.

Zbytok 1/3 ja podávam včelstvám od 1.9 do10.9 až 15.9? Vtedy sa liahnu postupne väčšie plochy plodu a dodané zásoby si uložia do miest kde budú zimovať. Je to logické zdôvodnenie pravidla, ktoré sa v praxi sa osvedčilo.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol?ik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 04.8.2012 11:26:57
> ----------------------------------------
> Dnes jsem kontroloval spad, 24h po vložení Gabonu, a nejhorší jsem
> napočítal 27 VD a průměr je 9,46 VD. Na youtube jsem viděl inspiraci jak se
> chránit proti dešti nebo slunci na včelnici. Vzít si sebou zahradní
> slunečník. Jednoduché, ale účelné. Několikrát jsem si to také vyzkoušel
> dodělat prohlídku za deště, nic moc úžasného.       
>
Zdravím - mám nyní takové dilema, po posledním medobraní jsem pochopitelně dal asi po 5-ti kilech cukru,ale nyní,alespoň u nás je trvalé počasí , včely jasně nosí (váhu bohužel nemám),ale v okolí kvete ještě spousta starčeku, pámelníku a pořád ještě komonice bílá a dokvétá jetel.Prostě je mi líto jim to všechno ucpat dodaným cukrem,koneckonců i pylu ještě nosí dost.Možná bych mohl ještě cca 10 dní počkat. Co vy na to?
>
>

Aleši, není k čemu gratulovat, já přidávám asi tak 30 matečníků a 10 matek bud oplozených nebo neoplozených s uspěchem asi až 90%, Většinou to dělám do mladých, slabých oddělků které jsou jako by vztřícnější.

Naopak přidávání do produkčních včelstev ( tvrdých nedělám ani matky ani matečníky, mám problém i s oddělky. ) mám špatné zkušenosti, neumím to.
Posiluji oddělky, matky postupně vybíhajícím plodem bez včel.
Protože jsem starý a mám špatnou pamět, není u mne prognoza možnost že bych jmenovanou matku sledoval. aLE MÁM ZKUŠENOST ŽE KDYŽ MLADÁ MATKA ZAČNE KLÁST SPONTÁLNĚ A HODNĚ, BUDE VÝKONNÁ PO CELÝ SVŮJ ŽIVOT.

Chovám se ke všem včelstvům, matkám stejně hodnotím je dle výnosu a td.
Mám i 3 leté matky které dosáhnou na průměr stanoviště
J.B,

No on velky destnik je taky to jedine co o "vcelarskem" volnem destivem vikendu zbyva.Nebo lehka prenosna konstrukce s celtou,ale s tou bych neuspel pod stromy.Letos to bylo pravidlo,volno a prselo,tak jsem to dohanel po osme vecer,to uz se dalo.No taky to ukazalo,ktera vcelstva takove zasahy klidne snaseji a s kterymi matkami se rozloucim."selekce na vecerni mirnost".JosPr.Ps spady po gabonu max. 10 VD,kontrolni vcelstvo s KM podobne.

Dnes jsem kontroloval spad, 24h po vložení Gabonu, a nejhorší jsem napočítal 27 VD a průměr je 9,46 VD. Na youtube jsem viděl inspiraci jak se chránit proti dešti nebo slunci na včelnici. Vzít si sebou zahradní slunečník. Jednoduché, ale účelné. Několikrát jsem si to také vyzkoušel dodělat prohlídku za deště, nic moc úžasného.

.Da se jit do vcel i za spatneho pocasi.Kolikrat delam 3 tydny v kuse,pak konecne volny vikend a cely leje a leje a do vcel nemuzu,to se u vcelina nebo vozu nestane...JosPr"
******************************************************* Ktomu bych podotkl,že před lety jsem měl také stanoviště vzdálené asi kolem 100 km,kam jsem zajížděl pouze na sobotu a neděli,jinak to nešlo.Byla to včelnice, volně postavené úly na jjz.,kde pražilo.O přehřátí úlů jak to tady někdy čtu,nemám potuchy,včely si poradí. Ale taky bylo někdy počasí deštivé,ba i chladné a bylo nutno do včel jít.Na deštivé počasí jsem měl 2 vaťáky,když jeden promokl,vzal jsem si ten druhý a i za deště jsem to musel zvládnout a včelám to moc nevadilo,vydržely to bez problémů a já taky.Rád na ty doby vzpomínám. Zdravím J.P.

Kdysi jsem zkoušel sledovat jednotlivá včelstva a jejich mírnost s možnosti vlivu počasí. A došel jsem k závěru, nic nezjistím, protože žádné pravidlo není. A je to spíš o tom jestli umím použít kuřák a na hlavu aspoň klobouk.

To já takový hrdina nejsem zvláště po loňské zkušenoti kdy mi ptošlo žihadlo očním víčkem a zalomilo se, celý den ho doktoři nemohli dostat ven. Jakmile od jednoh včelstva dostatu 3., všechno balím a pro ten den končím. jako ID si to mohu dovolit. Při větším počtu bodnutí opakovaně matku měním.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol???ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re[2]: ul na slunne stanoviste
> Datum: 03.8.2012 06:54:44
> ----------------------------------------
>
>
> _"A hlavne pod strechou neprsi a ve vceline nefuci,coz jsou 2 velke
> nevyhody vcelnice.Da se jit do vcel i za spatneho pocasi.Kolikrat delam 3
> tydny v kuse,pak konecne volny vikend a cely leje a leje a do vcel
> nemuzu,to se u vcelina nebo vozu nestane...JosPr"_
> Tam se podle mně teprve projeví vliv výběru včelstev na mírnost. Já jsem v
> podstatě téměř nikdy včely nevybíral na mírnost. I hodně divoké včely
> klidně rozeberu na plásty, upravím, jak potřebuji a po třeba hodině a půl
> práce zase složím. Ale musí být právě optimální počasí. Za deště i pod
> střechou ve včelíně, by to nešlo ani náhodou. Za takových podmínek takové
> včely maximálně tak otevřít, za silného použití kouře vybrat 1 - 2 plásty,
> vložit třeba mezistěnu a zaserychle zavřít. Představuji si, že včely
> vybírané na mírnost se třeba i za deště dají ve včelíně rozebrat na plásty
> a dá se tak s nimi normálně pracovat.
>
>
>

"A hlavne pod strechou neprsi a ve vceline nefuci,coz jsou 2 velke nevyhody vcelnice.Da se jit do vcel i za spatneho pocasi.Kolikrat delam 3 tydny v kuse,pak konecne volny vikend a cely leje a leje a do vcel nemuzu,to se u vcelina nebo vozu nestane...JosPr"

Včelíny měly velký význam v době úlů se zadním přístupem. Takové úly byly běžně 2 řady nad sebou. Pokud se vezmou rámky 39x24 na teplou stavbu a umístění úlů ve včelíně na obou stranách včelína, tak potom na metr délky včelína mohlo být klidně 8 včelstev. V malém včelíně o půdorysu zhruba 2.25 x6 metrů mohlo být k 50 včelstvům. A technicky bylo úplně možné včelín trošku zvýšit a na účinné výšce zhruba 2.08 - 2.20 metru dát 4 řady úlů nad sebou, potom ve včelíně s půdorysem 2x6 metrů mohl mít včelař masochista až ke stovce úlů zadováků.
Běžné bylo mít v takovém včelíně na zahradě 20 - 30 úlů plus v něm umisťovat všechny oddělky a další potřebné věci k chovu včel, takže na zahradě mimo včelín nebylo třeba pro takové včelaření žádný další prostor. Přitom dříve, ještě před takovými 20 lety, byl výnos z jednoho včelstva sice v kilogramech medu znatelně menší než dnešní, ale v penězích vztaženo k průměrnému příjmu byl několikanásobně větší. Pokud bylo okolí zahrady pro včely jen trochu úživnější než průměr, pouhých 20 včelstev ve včelíně brzo zaplatilo náklady na stavbu toho včelína a potom včelaření s pouhými 20 včelstvy na zahradě u domu přinášelo rodině nezanedbatelný zisk.
To dneska už neplatí. Dneska 20 - 30 včelstev z hlediska výnosů vztažených k průměrnému příjmu je podstatně menší částka. I z hlediska pořizovacích nákladů takového včelína. Kromě toho dnešní nástavkové úly potřebují výrazně větší prostor, do včelína se jich vleze podstatně míň.
Takže včelín se z výnosů včelstev v něm zaplatí podstatně obtížněji, pokud vůbec. A dnešní včelaření s 20 - 30 včelstvy v nástavkových úlech volně umístěných na zahradě zabere dost značnou část zahrady.

Zůstávají výhody včelína v zimě, kdy včelín omezuje výkyvy počasí. Ve včelíně jsou podstatně menší mrazy, zvláště pokud včelín "nepodfukuje" , teplo ze země pod včelínem tak jde v zimě do včelína a stěny a strop jsou izolovány. A vliv rychlého oteplení, které vyláká včely ven na sníh, je menší.
Potom je výhoda to, že pokud se včelaří výhradně ve včelíně, dají se použít i levnější nástavky a úly, protože se vnějším pláštěm nebo nátěrem nemusí chránit před povětrnostními vlivy jako úly umístné venku.
Pak to, že se tam dají dělat omezené zásahy ve včelách i za špatného počasí.

stejně se do nich moc nehodí chodit, jsou otravné to pak není včelařina ale galeje. Proto obdivuji profi chovatele matek ti musí na den přesně.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re[2]: ul na slunne stanoviste
> Datum: 02.8.2012 22:18:02
> ----------------------------------------
> A hlavne pod strechou neprsi a ve vceline nefuci,coz jsou 2 velke nevyhody
> vcelnice.Da se jit do vcel i za spatneho pocasi.Kolikrat delam 3 tydny v
> kuse,pak konecne volny vikend a cely leje a leje a do vcel nemuzu,to se u
> vcelina nebo vozu nestane...JosPr
>
>
>

A hlavne pod strechou neprsi a ve vceline nefuci,coz jsou 2 velke nevyhody vcelnice.Da se jit do vcel i za spatneho pocasi.Kolikrat delam 3 tydny v kuse,pak konecne volny vikend a cely leje a leje a do vcel nemuzu,to se u vcelina nebo vozu nestane...JosPr

JosPro to zasítované dno zmínil hned v úvodu a ted si představ Martine, že by jsi měl u boudy prodlouženou zastřešenou verandu s podlahou v jedný rovině a na ní postavená včelstva. Tak nějak má vypadat včelín, dvě místnosti, jedna pro včely a druhá na vytáčení apod. Jak je tam není příčka, tak je to na pytel, přesně jak popisuješ.

Mozna je to trivialita, ale jeste tu nezaznela.
Dnesni uly maji zasitovane dno, z pohledu pristupu vzduchu to je
v podstate takovy hrnec dnem vzhuru. A to pres cely rok.
Takovy ul vcely v lete odvetraji pres dno, takze zborceni dila nehrozi.

Tata mel vcelin s vcelama, ja jsem to celkem ochotne
zavrhl. Jak se tam zacnou otvirat uly, vcely imrvere
otravujou, nerku-li ze chteji kecat i do prubehu vytaceni medu atd. :)
Ja mam vcely venku na kozach / paletach a vedle toho mam
boudu budku (3x3 metry), kde je vcelarske zazemi / vytaceni.
Pro maloprovoz (10 - 20 vcelstev) myslim tak akorat.

Martin

Děkuji za Vaše názory, asi si vyberu střed. Rámková míra zůstává a manželovi
řeknu, aby udělal jednoduché úly z prken 2,5 cm, o těch říkal, že jsou
jednoduché na výrobu, tak aby s tím neměl moc práce, natřu je bílou barvou a
budu se snažit na jaře udělat nad úly stín pomocí zahradkářské stínící sítě,
jak bylo mi zde doporučeno. Přece jen nechat je volně postavené, toho se
bojím. A budu čekat, až manžel postaví tak za dva roky nový včelín a přesunu
včely zpět a také ta místnost, kde se budou odehrávat veškeré přípravné
práce a nebo vytáčet je celkem potřeba.

 

Ještě jednou děkuji Barča

Mám hodně teplé stanoviště osluněné celý den a úly bez izolace pouze 25mm
dřeva. Včely se musí o klima postarat..

RAdek


---------- Původní zpráva ----------

Od: NavratilovaBarbora74/=/seznam.cz

Datum: 1. 8. 2012

Předmět: ul na slunne stanoviste
"Dobrý večer, s dovolením se na Vás obracím o radu jaký úl zvolit na slunné

stanoviště?



Pokračuji ve včelaření po dědečkovi, úly jsou zatím ve včelínu, ale ten je

ve špatném stavu a budeme jej nuceni zbourat. Včely přesuneme v zimě na nové

stanoviště vedle včelínu. Manžel se rozhodl udělat nové úly, protože ty

současné jsou ze sololitu a venku by dlouho nevydržely. Ale na naší zahradě

máme mladé stromy a žádný stín. A mám obavy, že když postavíme úly, kde je

ve stěně 2 cm polystyrenu, tak by se mohly včely v létě přehřát a plásty by

se teplem zbortily dolů. Nový včelín stavět zatím nebudem, potřebujeme

peníze na dostavění domu, ale včelky na zahradě chceme si nechat.



Proto Vás prosím o radu, jestli má někdo vyzkoušeno, jak by měl být silný

polystyren ve stěně úlu, aby mohl být vystaven na přímém slunci a včely

netrpěly.



Za názory děkuji Barča."

Mě se u jednoho krajního úlu plásty v medníku utrhly od horní loučky a opřely se o sebe. Dostat je ven, abych nemačkal včely bylo docela na dlouho. To jsem včelařil krátce takže dílo bylo nové, míra 39x24 drátkováno vodorovně, nástavek klasika 2 cm PS + palubky vně i vni a zvenku zalakováno. U ostatních úlů které byly ve stínu tam problém nebyl.Takže sesunutí díla je za nějakých podmínek možné. Klasicky zateplené a tenkostěnné (25mm dřevo) vyjdou nastejno. Víc bohužel neporadím, se silnější izolací zkušenost nemám.

Jak to dělají na farmách ve světě, kde mají tenkostěnné úly na paletě vystavěné na slunci je mi záhadou. Bud ta bílá barva na úlech zabranuje přehřívání a nebo to neřeší. To druhé je pravděpodobnější.