78082

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 27. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779)

Nedokážou. Ale třetí fumigaci by se měla dělat acetonem a to obhospodařují ZO. A ty mají nahlásit ty, u kterých neléčíli. Ale u nás SVS nezajímá, ani když se neodevzdá zimní měl.Tak proč by měly zasahovat ohledně léčení. Je to na hlavu, navíc když za zdravotní stav svých včelstev odpovídá včelař.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58780


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.226.78) --- 27. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778)

neviem či sa dobre rozumieme,myslel som to tak,že ak je u vás povinná liečba amitrazom-ako sa to dá ukontrolovať,či to včelár neobíde..resp.ak by som liečil len kyselinou,ako mi to dokážu,že som amitrz neaplikoval..?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58779


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776)

Je také nutno vědět že SVS také připouští monitorování spadu a podle potřeby léčbu kys mravenčí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> Datum: 27.9.2012 18:08:27
> ----------------------------------------
> ako sa u vás dá dokázat včelárovi zo strany kontrolných orgánov,že nepoužil
> predpísanú liečbu amitrazom?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58778


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (94.112.175.116) --- 27. 9. 2012
Re: dotace od kraje (58773)

To záleží na podmínkách kraje, tady se to nedozvíš. Pokud něco chceš podívej se do dotačních podmínek jednotlivého kraje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58777


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.226.78) --- 27. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775)

ako sa u vás dá dokázat včelárovi zo strany kontrolných orgánov,že nepoužil predpísanú liečbu amitrazom?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58776


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dvorský Leoš (178.209.149.59) --- 27. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774)

Myslím, že by bylo lépe přestat brečet ,jak to u nás nejde a konečně začít něco dělat přímo v organizacích.
Každá nová věc, vynález ..... všude na světě vždy narážel, naráží a narážet bude na legislativní rámec.
Legislativa, zákony mají vždy omezující charakter. Přesto mnozí i v době, kdy se mluví o občanské společnosti, svobodě a demokracii po takovém omezení paradoxně touží ačkoliv hlásají něco jiného.

Změnit to lze třemi způsoby.
1) Snažit se změnit přímo legislativu. To je ale cesta spíše pro ty, ktaří se chtějí zviditelnit, tedy spíše politiky. Je málo efektivní.

2) Začít měnit praxi. To je sice zdlouhavé a nepopulární, není to vidět, ale je to nejjistější cesta. Zkuste všichni chtít za rok třeba Formidol a uvidíte, co to udělá. Legislativa se vždy mění pod tlakem praxe a metodiky také. Např. nákazový referent v ZO má velké možnosti něco změnit, samozřejmě předseda a .....
U nás v MB také nekriminalizujeme ty, kteří chtějí používat gabon, proč to nejde jinde??.
Vždyť základky vyšší složky ČSV ke své činnosti ani nepotřebují. Pokud máte problémy v ZO něco prosadit, zorganizujte si svůj kroužek a ukažte, že to jde /viz www.sanceprovcely.cz K. Crha a J Malý/. U nás jsme si ti staří, pro jistotu takový kroužek založili a ti mladí nás prohánějí a my jim ani nestačíme organzovat akce. Je to jen dobře, budeme mít komu předat žezlo (tose již děje), už se těším.

3) Legislativa, metodika se mění velice rychle tehdy, když např. na trh s prostředky prot V.d. vstoupí další hráč (i), to pak poslouchají i politici. Např. pan Loffelman si dal práci a zlegálnil thymol. V ten moment se pro něj našlo místo v metodice. To se ale stále bude měnit pod tlakem praxe.

Všechny 3 cesty ke změně se u nás realizují, tak to nevidím špatně do budoucna. Jen bych byl hodně nerad, aby se jedno dogma nahradilo druhým. Myslím, že těm, kteří rozeznamjí krychli od koule je jasné, že KM není zdaleka řešením ideálním a také ne končným.
Hodně chuti do práce přeje L.Dvorský

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58775


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 27. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Karel Crha nám na semináři Šance pro včely referoval, že oficiálně požádal
veterinu a ta mu léčení jako v bio režimu normálně povolila. Tvoje
zdůvodnění by bylo podle mě úspěšné, zvláště, když slíbíš a poskytneš
výsledky v rozsahu o kterém píšeš...

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 26. 9. 2012

Předmět: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"Kdyz jsem se cca pred rokem ucastnil jedne diskuze na vcelarskem foru

nemecky mluvicich kolegu ( predevsim Rakusane a Svycari) a popsal jim, ze u

nas jen v BIO provozech je vyjimka a je mozne pouzit proti varoaze

organicke kyseliny, jinak je povinnost 3x pouzit Amitraz, tak mi sdelili,

ze tohle by treba v Rakousku absolutne nikdo nemel sanci prosadit. Tak je

videt, jak jsme u nas pokrokovy a jak vse zvladame oproti svetu s prehledem

a obrovskym uspechem.

Me by jen zajimalo,jak by dopadl pripadny soud, za nedodrzovani vyhlasky o

leceni, kdyz bych jasne zdokumentoval 100 % kontrolu spadu roztocuod jara

azdo podzimu, detailne ke kazdem ulu napsal podrobne aplikace kyselin -

velikost davky, datum zahajeni a skonceni aplikace. Spad po aplikaci

kyselin. Podzimni monitoring, pak sber zimni meli a vyhodnoceni take OK.

Nazval bych to pak omezovanim osobni svobody a kontaminaci mych vcelstev

nervovymi jedy,acetony apod. A to vse zbytecne. Mam z BIO provozu

odzkouseno, ze to jde jen s kyselinami. MOzna to chce jednoho obetniho

beranka, ledy by se pohly.

P."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58774


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jana (85.93.170.214) --- 26. 9. 2012
dotace od kraje

Jsou rámky součástí úlu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58773


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 26. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58719) (58722) (58723) (58726) (58727) (58732) (58733) (58735)

Kdyz jsem se cca pred rokem ucastnil jedne diskuze na vcelarskem foru nemecky mluvicich kolegu ( predevsim Rakusane a Svycari) a popsal jim, ze u nas jen v BIO provozech je vyjimka a je mozne pouzit proti varoaze organicke kyseliny, jinak je povinnost 3x pouzit Amitraz, tak mi sdelili, ze tohle by treba v Rakousku absolutne nikdo nemel sanci prosadit. Tak je videt, jak jsme u nas pokrokovy a jak vse zvladame oproti svetu s prehledem a obrovskym uspechem.
Me by jen zajimalo,jak by dopadl pripadny soud, za nedodrzovani vyhlasky o leceni, kdyz bych jasne zdokumentoval 100 % kontrolu spadu roztocuod jara azdo podzimu, detailne ke kazdem ulu napsal podrobne aplikace kyselin - velikost davky, datum zahajeni a skonceni aplikace. Spad po aplikaci kyselin. Podzimni monitoring, pak sber zimni meli a vyhodnoceni take OK. Nazval bych to pak omezovanim osobni svobody a kontaminaci mych vcelstev nervovymi jedy,acetony apod. A to vse zbytecne. Mam z BIO provozu odzkouseno, ze to jde jen s kyselinami. MOzna to chce jednoho obetniho beranka, ledy by se pohly.
P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58772


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 26. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Nevím, nevím, souhlasím s oběma a navrhuji prostě sledovat lépe a objektivně
to co máme a selektovat... Je mezi námi dost takových, kteří cestu
naznačují... 5ešit jestli bylo dřív vejce nebo slépka nás dál neposune.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>

Datum: 26. 9. 2012

Předmět: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
""Dávám přednost přírodě a tomu, že včely ví nejlépe. Já jim raději

naslouchám a na to abych je přechytračil nemám. A kupodivu nemám důvod si

stěžovat. Medu je dost! Zdraví R. S."



S tím se dá souhlasit v tom případě, kdyby ta včelstva byla produktem

přírodního výběru. Ne příroda ale člověk vybíral a šlechtil na mírnost a

výnos. Navíc včelstva nejsou v přirozeném prostředí, čímž je ovlivněna

nabídka, kvalita a různorodost nektaru, pylu a medovice. Dokonce ani nejsou

atochtonní, tedy nejsou přirozeně aklimatizována. Do toho všeho nastává

medobraní, krmení a ošetřování proti V.d.. Tedy, aby šlo naslouchat, musí

se zmíněné vlivy eliminovat.

Přeji hezký večer,

P.Holub"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58771


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PHolub (178.248.56.32) --- 26. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58764) (58766) (58767) (58768)

"Dávám přednost přírodě a tomu, že včely ví nejlépe. Já jim raději naslouchám a na to abych je přechytračil nemám. A kupodivu nemám důvod si stěžovat. Medu je dost! Zdraví R. S."

S tím se dá souhlasit v tom případě, kdyby ta včelstva byla produktem přírodního výběru. Ne příroda ale člověk vybíral a šlechtil na mírnost a výnos. Navíc včelstva nejsou v přirozeném prostředí, čímž je ovlivněna nabídka, kvalita a různorodost nektaru, pylu a medovice. Dokonce ani nejsou atochtonní, tedy nejsou přirozeně aklimatizována. Do toho všeho nastává medobraní, krmení a ošetřování proti V.d.. Tedy, aby šlo naslouchat, musí se zmíněné vlivy eliminovat.
Přeji hezký večer,
P.Holub

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58770


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 26. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58764) (58766) (58767) (58768)

Stonjek:
Ono omezování plodování nelze jednoznačně zavrhnout ani vyzdvihovat. V literatuře i té novější je na to spousta odkazú zvl. co
--------

A což odebrat matku a přidat zralý metčník?

Omezí to plodování a pracovní morálku to podle mě nesníží.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58769


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjekl (90.179.161.201) --- 25. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58764) (58766) (58767)

Ono omezování plodování nelze jednoznačně zavrhnout ani vyzdvihovat. V literatuře i té novější je na to spousta odkazú zvl. co se týče ležanů a Maďarska a hlavně v době kvetení akátů. Nikdy jsem to nepoužíval takže nevím. Dávám přednost přírodě a tomu, že včely ví nejlépe. Já jim raději naslouchám a na to abych je přechytračil nemám. A kupodivu nemám důvod si stěžovat. Medu je dost! Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58768


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.53.1) --- 25. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58764) (58766)

Teď jsem otevřel Praktického rádce s tím, že přidám další o tom jak včelaři nechaly roj neomezeně ve stavbě a prostoru (pokus) a druhým rokem po osazení, od toho roje odebraly 260 liber medu.
Ale vykoukla na mě jiná zajímavější informace sice stručná, ale k tématu.
--------------------------------------------------
Malé včelařské zprávy

Hracholusky na Šumavě 24.2.1905
Loňského roku jsme včelařili a medařili všichni u nás s prospěchem. Rojů dosti bylo, i medu. Postrádáme však u nás naši včelu domácí. Máme jen míšenky krajinsko-vlašské. Chceme založiti u nás včelařský spolek a žádáme o zaslání vzoru stanov. V.Gr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58767


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 25. 9. 2012
Re: Re: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58764)

"ohraniciti plod pri medobrani" terminus technikus,medna komora ci materi mrizka,slouzici k tomu,aby matka nekladla v prostoru pro med a kladla v prostoru pro plod.Ale bez omezovani matky v kladeni.Jakekoliv mezera v kladeni se projevi na sile vcelstva...Chytre cteni z roku 1904,skoda jen,ze o 108 let pozdeji jsou z toho nekteri paf...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58766


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 25. 9. 2012
Re: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58756) (58758) (58759) (58762)

Uzavření matky do klícky během snůšky jsem kdysi zkoušel a ukázalo se z hlediska medných výnosů jako kontraproduktivní.
Jednak včely, když neměly plod, přinesly znatelně méně, jednak se z snůškové přestávky včelstvo vzpamatovávalo ještě téměř další měsíc.
Hodilo by se to jen ve zvláštních případech, kdy by se ty jevy kolem uzavření matky využily vedle medného výnosu i k něčemu jinému.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58765


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 25. 9. 2012
Re: Re: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Moc se mně líbí Tvoje odpověď, tak myslí spousta lidí a já se ptám proč Tě
tohle zaujalo? Omezovat plodování? Je tam napsáno, že je nutné chovat jen
silná včelstva a mít velké úly. To neumíš chovat silné včely, a proto hledáš
něco, co bys mohl zkusit? Neber to osobně, dokud bude spousta lidí takhle
přehlížet základ, což je chovat silná včelstva a nenechat je nikdy hladovět,
popřád se další desítky let budemem odvolávat na návody z roku 1904.. Když
budeš mít silná včelstva, zjistíš, že omezovat plod není vůbec třeba a
dokonce, že to některé linie dělají samy a v různou roční dobu...

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Sláva <e-mail/=/nezadan>

Datum: 25. 9. 2012

Předmět: Re: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"Zdar,

teď jak to tu čtu,tak vlastně v dnešní době by to byl boj proti

kleštíku,přerušení plodování/omezení/...akorát ta pracnost....zkusíme

uvidíme...."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58764


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (212.24.152.59) --- 25. 9. 2012
Apiguard proti zavíječi (58756) (58758) (58759) (58762)

Ing Dvorský se zmíl že zkouší apiguard (prostředek tymol proti varroa roztoči)jako prostředek proti zavíječi. Koupil jsm si u Loffelmanna apiguard a chtěl bych jej vyzkoušel.
Nemá někdo již zkušenosti, nezkoušel jste to někdo nebo nemáte kontakt na Ing Dvorského abych se zeptal.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58763


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.48.1) --- 25. 9. 2012
Re: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58756) (58758) (58759)

Červem je myšlen plod, tenkrát buď odchycením matky nebo jejim uzavřením, mateří mřížka to bylo VIP vybavení a dnes to známe i jedním NN jako mednou komorou a co je nad je bez plodu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58762


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sláva (87.249.136.69) --- 25. 9. 2012
Re: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58756) (58758) (58759) (58760)

Zdar,
teď jak to tu čtu,tak vlastně v dnešní době by to byl boj proti kleštíku,přerušení plodování/omezení/...akorát ta pracnost....zkusíme uvidíme....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58761


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 25. 9. 2012
Re: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58756) (58758) (58759)

" ohraničiť červa=obmedziť plodovanie,znížiť na minimum množstvo otvoreného plodu"
Tehdy se používaly maloprostorové úly typu zadovák, plodování bylo ve vlnách a ovlivněné rytmem přidávání prázdných plástů a mezisten k vystavění do plodiště. Plně využít snůšku znamenalo načasovat tu vlnu a mít na začátku snůšky v úlech v první řadě plásty se zavíčkovaným plodem a jen málo otevřeného plodu a vajíček. Potom jak se líhl plod, byly uvolněné buňky zanášeny medem a jen málo uvolněných buněk v centru plodového hnízda matka stihla zaklást. Takže ke konci vydatné snůšky byly všechny plásty v medníku zanešeny medem a v plodišti mohla být až tak třetina plástů taky zanešených medem a bez plodu, další třetina plásty zanešené medem s trochou plodu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58760


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.226.30) --- 25. 9. 2012
Re: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58756) (58758)

podla mňa ohraničiť červa=obmedziť plodovanie,znížiť na minimum množstvo otvoreného plodu..tento sposob aj dnes používajú viacerí včelári,južne od nás,až po balkán,ja pri mojej technológii na agátovej znáške nemám žiaden otvorený plod,ale nezbadal som nejaký výrazný nárast prínosu do úľa..možno v minulosti,keď aa chovali slabšie včelstvá to bolo cítiť,moja skúsenosť dnes je iná..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58759


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 25. 9. 2012
Re: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58756)

>Tajemství páté: Ohraničiti červa na čas medobraní.<
-----------------------------------------------------------
Toť otázka. Co si pod tímto "červem" představiti? Našim předkům je ten červ jasný. Není někde v textu vysvětlení?
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58758


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.52.1) --- 24. 9. 2012
Něco z historie

Praktický rádce včelařů Duben 1904

Sedmero tajemství zdárného včelařství
Prof. Dr. T. Ciesielski

Tajemství prvé: Chovati toliko silná včelstva. Jen silná včelstva dají výtěžek, na slabochy budeš jen stále dopláceti.
Tajemství druhé: Míti zásoby medu. Svědomitý včelař jest vždy připraven na to, že v době vývoje včelstva(v dubnu,květnu atd.) může nastat úplná nepohoda a s ní přestávka pastvy.
Tajemství třetí: Rozhojňuj včelí snůšku! Děje se to dvojí cestou.
1. Kočováním za dobrou pastvou
2. Zvelebováním pastvy ve vlastním okolí
Tajemství čtvrté: Konati všechny práce v pravý čas. Při žádném oboru hospodářském nemstí se nedbalost tak jako při včelařství.
Tajemství páté: Ohraničiti červa na čas medobraní.
Tajemství šesté: Rozumné užívání medometu a to v pravý čas, aby včely měly kam ukládati med, ale bez lakomství, aby měly i dostatek zásob na zimu.
Tajemství sedmé: Zazimuj rozumně, buď chladno bez podávání vody, aneb teple, ale v úplné temnotě(ve stébníku) při odávání vody.
Další měsíc je v úvodu článek k tajemství prvnímu a např. je psáno .....Velmistr Dadant tvrdí, že teprve od té doby začalo se mu včelařství vypláceti, když od úlu malých přešel k velikým úlům, umožňující práci i včelstvům obrovským.

Historie víc jak sto let, ale řekl bych, že hodně aktuální.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58757


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Ještě bych hledačům pokladů doporučil přečíst si články o medné komoře od
Leoše Dvorského a nevytočit do mrtě včely po řepce. To co kraňka nesnáší je
hlad a protože já jsem taky přes tu lednici, tak se kraňce vůbec nedivím.
Záleží mně i na tom co jím.... Až to uděláte, zjistíte, že 30-40kg se dá
každý rok bez akátu a medovice vytočit a přitom udělat 150% oddělků.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

Datum: 24. 9. 2012

Předmět: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"Zdeňku, nevíte jak to ti Rakouští nebo Slovinští včelaři v těch Alpách a

pod Alpami s tou Kraňkou dělají, a to jsou nějaké kopce, když Českým

včelařům to na kopcích nejde a potřebují A.m.m. To budou ti zahraniční

včelaři asi nějací kouzelníci. A nebo na tom co tu dokola píše Radek Hubač

o ne/schopnosti je víc pravdy než si "hledači pokladů" dovedou připustit."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58756


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742) (58744) (58746) (58749) (58753) (58754)

Tezce pochybuju,ze kranka konci repkou,po repce jsou dalsi vynikajici nektarove snusky v lese a nepamatuju rok,ze by nebyla medovice.Vzdycky nejaka je,letos taky,i kdyz jen jeden mednik na vcelstvo.Spis je problem uplne jinde.Vcelari si nedokazi pripravit snuskova vcelstva od kvetu tresni po zaver sezony.Silna zimni vcelstva,mohutna jarni a letni,pak tech 100 kilo neni zadna utopie,je li pocasi.Argument,ze je a.m.m puvodni neberu,srovnavam ho s pseudosnahami o vymyceni akatu a nepuvodnich drevin.JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58755


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742) (58744) (58746) (58749) (58753)

No, současná kraňka je vybraná na zimování ve vysoké síle a tím na vysoké využití první jarní řepkové snůšky. Kdyby se do toho přimísila černá včela, asi by zimovat takhle velká včelstva nešlo. Buď by se vůbec nepovedlo taková silná včelstva vytvořit nebo by ta včelstva v zimě intenzívně plodovala a potom kolabovala. Mimochodem toto se dělo ještě před takovými 15 - 20 lety, kdy ty včely nebyly na zimování ve vysoké síle tak vybrané.

Co se týká ohnice a obecně všech plevelů vyrůstajících v obilí v létě, hodně to záviselo na kvalitě místních zemědělců. Jak tehdy nebyly selektivní herbicidy, museli plevely omezovat vhodnou přípravou půdy před setím a čištěním zrna. Jak dobře to udělali, podle toho bylo v polních kulturách více či méně plevelů a včelaři měli více či méně snůšky. U nás mám pocit byli zemědělci dobří. Já si pamatuji nejvíc ohnici na podzim, jak tehdy nechávali strniště a na nich nechávali z kombajnů odpad po čištění zrna se semeny plevelů, na podzim bývaly strniště místy úplně žluté.
Selektivní herbicidy na plevele v polních kulturách začali používat, mám pocit někdy od poloviny 80 let, ale letní snůška s převahou medovice vymizela až někdy o 10 let později v 90 letech. Tehdy se tvrdilo, že je to tím, jak se plynofikovalo a omezily se smradíky ze spalování uhlí a uhelných kalů a z jiných zdrojů, které měly údajně poškozovat stromy a tak usnadňovat mšicím množení a produkci medovice. Nevím, pokládám to za jednu z možností.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58754


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742) (58744) (58746) (58749)

Co hlavně zmizelo. je pro letní snůšky ohnice. Ta tvořívala podstatnou část letních snůšek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol???ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> Datum: 24.9.2012 12:08:44
> ----------------------------------------
> "...Ale je to přešlechtěné plemeno, které končí sezonu po odkvětu řepky. O
> tom jsme se mohli přesvědčit i letos, aspoň u nás na Šumavě."
> No, jí si pamatuji z dřívějška, že stačilo pár viditelných kapek medovice
> pod stromy a když to vydrželo pár dnů, byla dobrá medovicová snůška a tmavý
> kvalitní med. Třeba lípový med byl buďto středně tmavý - zlatý nebo někdy
> úplně černý.
> Dneska to může ze stromů i kapat kapkami a včely skoro nic nenosí. A lípový
> med je buďto úplně bílý nebo maximálně trochu nažloutlý. Ukončením květů
> divokých malin v polovině června a začátkem výskytu kapek medovice na
> osikách začínala kdysi druhá snůška,která byla kromě lípy malolisté a lánů
> jetele při nakočování v podstatě vždy medovicová a trvala až do poloviny
> srpna. To dneska není. Dneska když není v té době květová snůška, třeba
> jako vloni z lip, není žádná.
>
> Ale může to být i jinými vlivy, za těch 30 let se změnily lesy i pole i
> obecně většina porostů....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58753


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742) (58744) (58746)

A ještě jedna maličkost, Na našem území žila obě tyto plemena. defakto je od sebe dělila vysočina a severní Morava byla takovým přechodem.
Vůbec není pravdou že s kraňkou to je jednoduší. Původní plemeno je velmi bodavé a jeho mírnosti bylo dosaženo jen výběrem. Zvolena ale byla pro další rozchov právě kvůli prudkému nástupu plodnosti a proto lépe využívá jarní snůšky.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> Datum: 24.9.2012 11:55:49
> ----------------------------------------
> "...Ale je to přešlechtěné plemeno, které končí sezonu po odkvětu řepky. O
> tom jsme se mohli přesvědčit i letos, aspoň u nás na Šumavě."
> __________________________________
>
> Dělat tyto závěry na základě jednoho snůškově nevydařeného roku je
> irelevantní. Pokud by se na základě takto krátkozrakých úvah měly činit
> závěry ovlivňující včelaření na desetiletí, tak to samo o sobě již o něčem
> vypovídá. Vždyť shodnou argumentací bychom došli k tomu, že minulé dva roky
> nanosily včely v červnu a červenci více medu než z té jmenované řepky. Když
> ale, tak jako letos, zdroje pozdní snůšky v přírodě nebyly, tak jakékoliv
> plemeno by sotva mohlo něco přinést...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58752


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742) (58744) (58745) (58747)

Já bych to tak neviděl. Přínosem může být jen zachování genofondu pro další generace. celková změna zzemědělské výroby velmi podmiňuje vegetaci krajiny TADY BY POMALEJŠÍ ROZVOJ VČELY ČERNÉ byl spíš negativem pro výnosy.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol???ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> Datum: 24.9.2012 12:01:27
> ----------------------------------------
> Sotva bude nějaká černá včela přežívat v přírodě, po 60 nebo kolika letech
> trvajícího rozšiřování kraňky. Podle mně zůstalo v včelí populaci už jen
> určité procento původních genů. V nějaké oblasti, kde včelaři míň kupovali
> matky od komerčních chovatelů a více rozchovávali své včely, bude ve
> včelách trochu víc genů původní tmavé včely než jinde. Zvláště pokud se
> bude jednat o lesnaté oblasti, kde by se geny původní tmavé včely mohly
> uchovat díky výběru včelstev na medovicový medný výnos.
>
> Pokud někdo přiveze cizí tmavé včely, bude záležet, jakým způsobem je k
> současné populaci "přimíchá". Pokud laicky, prostě je přiveze a "kecne" na
> stanoviště, sice na začátku díky efektu F1 bude mít vyšší výnosy, ale v
> dalších generacích se to vyštěpí a začnou se objevovat divocí a jiní
> kříženci s nežádoucími vlastnostmi. Pokud trochu odborně, musel by je
> přivést a umístit do chovu minimálně pár stovek včelstev a důsledně
> minimálně několik let brakovat křížence s nežádoucími vlastnostmi. Tam bych
> neviděl větší problém a takový dovoz černé včely by byl pro naše včelaření
> přínos.
>
> Pokud se ale geny černé včely rozšíří, budu mít určitý problém podle mně
> kromě starých včelařů všichni. Posledních snad 30 let jsou tady mezi
> chovanými včelstvy minimální rozdíly. A včelaři si na to zvykli.
> Přimícháním další včelí rasy se začnou mezi včelstvy projevovat výraznější
> rozdíly. Včely už nebude možné ošetřovat všechny stejně podle šablony, ale
> bude je třeba ošetřovat mnohem víc individuálně. Kromě toho včely s geny
> černé včely mohou reagovat jinak na ošetřování proti varaóze, třeba mohou
> mnohem víc plodovat na podzim nebo v zimě. Nebo naopak méně. Mohou být taky
> jinak citlivé na mor plodu, méně nebo více.... I na jiné nemoci.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58751


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.51.2) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742) (58744)

Zdeňku, nevíte jak to ti Rakouští nebo Slovinští včelaři v těch Alpách a pod Alpami s tou Kraňkou dělají, a to jsou nějaké kopce, když Českým včelařům to na kopcích nejde a potřebují A.m.m. To budou ti zahraniční včelaři asi nějací kouzelníci. A nebo na tom co tu dokola píše Radek Hubač o ne/schopnosti je víc pravdy než si "hledači pokladů" dovedou připustit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58750


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742) (58744) (58746)

"...Ale je to přešlechtěné plemeno, které končí sezonu po odkvětu řepky. O tom jsme se mohli přesvědčit i letos, aspoň u nás na Šumavě."
No, jí si pamatuji z dřívějška, že stačilo pár viditelných kapek medovice pod stromy a když to vydrželo pár dnů, byla dobrá medovicová snůška a tmavý kvalitní med. Třeba lípový med byl buďto středně tmavý - zlatý nebo někdy úplně černý.
Dneska to může ze stromů i kapat kapkami a včely skoro nic nenosí. A lípový med je buďto úplně bílý nebo maximálně trochu nažloutlý. Ukončením květů divokých malin v polovině června a začátkem výskytu kapek medovice na osikách začínala kdysi druhá snůška,která byla kromě lípy malolisté a lánů jetele při nakočování v podstatě vždy medovicová a trvala až do poloviny srpna. To dneska není. Dneska když není v té době květová snůška, třeba jako vloni z lip, není žádná.

Ale může to být i jinými vlivy, za těch 30 let se změnily lesy i pole i obecně většina porostů....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58749


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

čtveráček (83.208.80.247) --- 24. 9. 2012
černá včela?

Černá včela,nu to ani náhodou,proč? Naší předchůdci asi věděli,proč ji nahradit krańkou a po asi 50 letech se to podařilo a myslím že bezezbytku, buďme rádi,že byli tak prozíraví a odhodlali se k tomu.V té době zde ale již převládala v chovech Vlaška a to si mnozí mladí včelaři neuvědomují.Plácání,plácání mladých začínajících,kteří by chtěli 100kg výnosy a to jim nemůže dát ani ta naše původní černá včela,která již na našem území vlastně neexistuje,je pokřížená nejprve s vlaškou,která zde nad ní v minulosti zvítězila a po ní nastoupila krańka.
Važme si toho,co naši předkové u nás zavedli a věřte,že to pro ně taky nebylo jednoduché,ale dnes je zapotřebí jim poděkovat,s krańkou se pracuje kdykoliv bez žihadel,jsou mírné,nerozbíhavé,šetrné k zásobám a ve snůšce taky nezklamou.Jo,kde je naše původní včela? Máme nyní lepší...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58748


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 24. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742) (58744) (58745)

Sotva bude nějaká černá včela přežívat v přírodě, po 60 nebo kolika letech trvajícího rozšiřování kraňky. Podle mně zůstalo v včelí populaci už jen určité procento původních genů. V nějaké oblasti, kde včelaři míň kupovali matky od komerčních chovatelů a více rozchovávali své včely, bude ve včelách trochu víc genů původní tmavé včely než jinde. Zvláště pokud se bude jednat o lesnaté oblasti, kde by se geny původní tmavé včely mohly uchovat díky výběru včelstev na medovicový medný výnos.

Pokud někdo přiveze cizí tmavé včely, bude záležet, jakým způsobem je k současné populaci "přimíchá". Pokud laicky, prostě je přiveze a "kecne" na stanoviště, sice na začátku díky efektu F1 bude mít vyšší výnosy, ale v dalších generacích se to vyštěpí a začnou se objevovat divocí a jiní kříženci s nežádoucími vlastnostmi. Pokud trochu odborně, musel by je přivést a umístit do chovu minimálně pár stovek včelstev a důsledně minimálně několik let brakovat křížence s nežádoucími vlastnostmi. Tam bych neviděl větší problém a takový dovoz černé včely by byl pro naše včelaření přínos.

Pokud se ale geny černé včely rozšíří, budu mít určitý problém podle mně kromě starých včelařů všichni. Posledních snad 30 let jsou tady mezi chovanými včelstvy minimální rozdíly. A včelaři si na to zvykli. Přimícháním další včelí rasy se začnou mezi včelstvy projevovat výraznější rozdíly. Včely už nebude možné ošetřovat všechny stejně podle šablony, ale bude je třeba ošetřovat mnohem víc individuálně. Kromě toho včely s geny černé včely mohou reagovat jinak na ošetřování proti varaóze, třeba mohou mnohem víc plodovat na podzim nebo v zimě. Nebo naopak méně. Mohou být taky jinak citlivé na mor plodu, méně nebo více.... I na jiné nemoci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58747


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (213.226.245.20) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742) (58744)

"...Ale je to přešlechtěné plemeno, které končí sezonu po odkvětu řepky. O tom jsme se mohli přesvědčit i letos, aspoň u nás na Šumavě."
__________________________________

Dělat tyto závěry na základě jednoho snůškově nevydařeného roku je irelevantní. Pokud by se na základě takto krátkozrakých úvah měly činit závěry ovlivňující včelaření na desetiletí, tak to samo o sobě již o něčem vypovídá. Vždyť shodnou argumentací bychom došli k tomu, že minulé dva roky nanosily včely v červnu a červenci více medu než z té jmenované řepky. Když ale, tak jako letos, zdroje pozdní snůšky v přírodě nebyly, tak jakékoliv plemeno by sotva mohlo něco přinést...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58746


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 24. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742) (58744)

Dne Monday 24 of September 2012 11:02:44 e-mail/=/nezadan napsal(a):

> Naštěstí tmavá včela je podstatně odolnější než kraňka, takže stále ještě
> přežívá ve volné přírodě. Držím palce šlechtitelům, aby se práce dařila a

Dobry den,

pokud se jedna o ceskou republiku, tak kde ?

Dekuji.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58745


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(188.120.222.13) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742)

Máte úplnou pravdu jako vždy, až na to, že v tomto případě ani tak nejde o to „vytočit víc medu“, ale spíš o zachování původního druhu, který do naši krajiny patří a je na ni přizpůsoben. Mimochodem, na jeho obnovu a rozmnožení vybírala nejmenovaná s.r.o. tučné dotace. Proto ta kampaň z jejich strany, strašení včelařů a výhrůžky. Zabírá to především na ty, kterým chybí znalosti, ale jsou dostatečně agresivní.
Kraňka byla u nás uměle rozšířena především díky chamtivosti včelařů, protože „dává až tři roje za rok, zatímco domácí tmavá včela často ani jeden“. Kraňka je také jednodušší na chov, což umožnilo velký rozvoj včelaření. Ale je to přešlechtěné plemeno, které končí sezonu po odkvětu řepky. O tom jsme se mohli přesvědčit i letos, aspoň u nás na Šumavě.
Naštěstí tmavá včela je podstatně odolnější než kraňka, takže stále ještě přežívá ve volné přírodě. Držím palce šlechtitelům, aby se práce dařila a vůbec bych je nepodceňoval, inseminační přístroj není žádná velká investice a umí to kde kdo.
zdenek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58744


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742)

Jako učitel včelařství by jste mohl vědět že bodavost = agresivita se geneticky u včel přenáší po mateřské linii a ne po otcovské. To si šlectiteléuvědomili až po vzniku tzv. afrikanizovaných včel když ke křížení použili linii po matce africké včely.
Dnes se pracuje ve světě zase s africkou včelou ale ke křížení se používají její trubci. Již také se ví, že proti bodavosti pomůže jen výměna matky pocházející z mírných včel.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> Datum: 24.9.2012 08:09:23
> ----------------------------------------
> Naprosto souhlasím, u nás aktivistů, kteří si myslí, že vytočí víc medu,
> když dovezou nějaký super "materiál" jiný než Kraňka je už až moc. Proto
> jsem se vydal cestou inseminace..., protože volně pářené matky v sezóně u mě
> doma bodají víc než je zdrávo, naštěstí Ti břídilové nemají trubce brzy na
> jaře a později v létě...
>
> Radek
>
>
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
>
> Datum: 24. 9. 2012
>
> Předmět: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> "Také mě to vyrazilo dech ten inzerát. Znamená to, že teď bude u chovatelů
>
> matek neorganizovaný bordel? Z objevování včely černé mám docela strach,
>
> abychom neudělali stejnou chybu jako naši předkové, kteří masivním dovozem
>
> všeho možného původní plemeno úplně znehodnotili. Samozřejmě, že by se
>
> takováto obnova musela částečně řešit dovozy. Takže stejná situace jako
>
> před více než 100 lety. S krańkou jsme víceméně velmi spokojeni a teď se
>
> jedná o to, aby se stejná chyba neopakovala jako tenkrát. Naštěstí i tak by
>
> posun k horščímu trval poměrně dlouhou dobu a tak mě to v podstatě nemusí
>
> zajímat! Zdraví R. S."
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58743


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Naprosto souhlasím, u nás aktivistů, kteří si myslí, že vytočí víc medu,
když dovezou nějaký super "materiál" jiný než Kraňka je už až moc. Proto
jsem se vydal cestou inseminace..., protože volně pářené matky v sezóně u mě
doma bodají víc než je zdrávo, naštěstí Ti břídilové nemají trubce brzy na
jaře a později v létě...

Radek




---------- Původní zpráva ----------

Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 24. 9. 2012

Předmět: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"Také mě to vyrazilo dech ten inzerát. Znamená to, že teď bude u chovatelů

matek neorganizovaný bordel? Z objevování včely černé mám docela strach,

abychom neudělali stejnou chybu jako naši předkové, kteří masivním dovozem

všeho možného původní plemeno úplně znehodnotili. Samozřejmě, že by se

takováto obnova musela částečně řešit dovozy. Takže stejná situace jako

před více než 100 lety. S krańkou jsme víceméně velmi spokojeni a teď se

jedná o to, aby se stejná chyba neopakovala jako tenkrát. Naštěstí i tak by

posun k horščímu trval poměrně dlouhou dobu a tak mě to v podstatě nemusí

zajímat! Zdraví R. S."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58742


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 24. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58737) (58738) (58739)

Také mě to vyrazilo dech ten inzerát. Znamená to, že teď bude u chovatelů matek neorganizovaný bordel? Z objevování včely černé mám docela strach, abychom neudělali stejnou chybu jako naši předkové, kteří masivním dovozem všeho možného původní plemeno úplně znehodnotili. Samozřejmě, že by se takováto obnova musela částečně řešit dovozy. Takže stejná situace jako před více než 100 lety. S krańkou jsme víceméně velmi spokojeni a teď se jedná o to, aby se stejná chyba neopakovala jako tenkrát. Naštěstí i tak by posun k horščímu trval poměrně dlouhou dobu a tak mě to v podstatě nemusí zajímat! Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58741


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PHolub (178.248.56.32) --- 23. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58736)

Jen by mne pane doktore zajímalo, jak, kde a komu BIO producenti (vč. doktora Pintíře) prokazují, že na to mají. Nevím o povinnosti nějakého prokazování, zkoušení,.... Existuje jen Vyhláška.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58740


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.12.2) --- 23. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58737) (58738)

Asi před 6ti lety na semináři pro chovatele matek v Nasavrkách se mi jeden i docela známý chovatel matek z Čech postěžoval jak několik včelařů z kopců si vozí matky buckfastky. O několik let později proběhne v odlehlích kopcích Šumavy průzkum rasové příslušnosti včely a jaké překvapení, je tam nějaký podíl včely tmavé. Tak nějak s odstupem let jsem si na toho chovatele vzpoměl odkud pochází a které kopce myslel. A tak nějak přemýšlím o odlehlosti oblastí,když na druhou stranu čtu něco o převčelení celé ČR a pořád jdou tyto informace z jednoho zdroje. Letos vznikl Svaz chovatelů včely tmavé a ačkoliv všichni přísahají, že budou zušlechtovať místní materiál tak je to i s inzerátem na buckfastky. A všichni mají tomu věřit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58739


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 23. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58737)

Zajimalo by mne,jak je to s onou reklamou na cistotu puvodni vcely,prece nevcelari bez sousedu,a pochybuju,ze by byl z doletu trubcu ze stanovist ostatnich vcelaru nebo vytvoril prevahu trubcu nad uzemim.Uz tohle tvrzeni musi vyvolavat pohybnosti...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58738


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 23. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...


Jinak pokud je pravda to o tom bioprogramu pana Pintíře, asi bych pochyboval
i o tom druhém, tedy, že má varoarezistentní včely a vzhledem k faktu, že tu
je roztoč cca 35 let, tak je nesmysl, že by včely chované koncem 19. stol.
byly aspoň tolerantní....

Radek
---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Datum: 23. 9. 2012
Předmět: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"AM:
Je to spíš o tom jestli mám zájem včelařit a jdu po tom mít věci v pořádku
a nebo si stěžovat jak něco nejde. To už je tak dokola ohraná písnička, že
se divím, že ji někdo ještě nezná.
-------------
Samozřejmě jsou místa kde si včelař může ošetřovat včely jak chce a nikdo
mu do toho nekecá.
A jsou místa v ČR kde výbor ZO oznamuje delikventa který odmítne nepovinné
ošetření aerosolem na SVS jako kdyby šlo o téměř zločin.
A jsou SVS kde když ZO pošle seznam včelařů kteří s nimi neošetřovali tak
SVS s nimi rovnou zahajuje řízení - apriori předpokládá porušení vyhlášky,
když to má nahlášeno.

Takže když někdo nevčelaří v osvíceném místě jako je u vás, tak mu pak
záleží na každém slově "vyhlášky".
A jiní snahu to změnit nazývají fňukáním.

Jenže bez toho "fňukání" asi k žádné změně nedojde.

Karel"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58737


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 23. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Byl jsem na semináři Šance pro včely, kde bylo referováno, že lze na SVS
požádat o povolení léčit pouze mravenčicí.. Když si to zdůvodníte, lze to.

Záměrně neuvádím zdůvodnění, aby řada pseudovýzkumníků, kteří na to nemají,
nepoužívali nařízená opatření.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>

Datum: 23. 9. 2012

Předmět: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"AM:

Je to spíš o tom jestli mám zájem včelařit a jdu po tom mít věci v pořádku

a nebo si stěžovat jak něco nejde. To už je tak dokola ohraná písnička, že

se divím, že ji někdo ještě nezná.

-------------

Samozřejmě jsou místa kde si včelař může ošetřovat včely jak chce a nikdo

mu do toho nekecá.

A jsou místa v ČR kde výbor ZO oznamuje delikventa který odmítne nepovinné

ošetření aerosolem na SVS jako kdyby šlo o téměř zločin.

A jsou SVS kde když ZO pošle seznam včelařů kteří s nimi neošetřovali tak

SVS s nimi rovnou zahajuje řízení - apriori předpokládá porušení vyhlášky,

když to má nahlášeno.



Takže když někdo nevčelaří v osvíceném místě jako je u vás, tak mu pak

záleží na každém slově "vyhlášky".

A jiní snahu to změnit nazývají fňukáním.



Jenže bez toho "fňukání" asi k žádné změně nedojde.



Karel"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58736


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 23. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58719) (58722) (58723) (58726) (58727) (58732) (58733)

AM:
Je to spíš o tom jestli mám zájem včelařit a jdu po tom mít věci v pořádku a nebo si stěžovat jak něco nejde. To už je tak dokola ohraná písnička, že se divím, že ji někdo ještě nezná.
-------------
Samozřejmě jsou místa kde si včelař může ošetřovat včely jak chce a nikdo mu do toho nekecá.
A jsou místa v ČR kde výbor ZO oznamuje delikventa který odmítne nepovinné ošetření aerosolem na SVS jako kdyby šlo o téměř zločin.
A jsou SVS kde když ZO pošle seznam včelařů kteří s nimi neošetřovali tak SVS s nimi rovnou zahajuje řízení - apriori předpokládá porušení vyhlášky, když to má nahlášeno.

Takže když někdo nevčelaří v osvíceném místě jako je u vás, tak mu pak záleží na každém slově "vyhlášky".
A jiní snahu to změnit nazývají fňukáním.

Jenže bez toho "fňukání" asi k žádné změně nedojde.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58735


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 9. 2012
kukaččí včely

http://www.osel.cz/index.php?clanek=6469

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.50.2) --- 23. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58719) (58722) (58723) (58726) (58727) (58732)

Než včelař přejde do nějakého schválení bio provozu, musí v tomto provozu několik let včelařit třebaže nemá bioprovoz schválen. Takže řešení jak včelařit s použitím pouze kyselin je možné legální cestou a nemít bioprovoz. Je to spíš o tom jestli mám zájem včelařit a jdu po tom mít věci v pořádku a nebo si stěžovat jak něco nejde. To už je tak dokola ohraná písnička, že se divím, že ji někdo ještě nezná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PHolub (178.248.56.32) --- 23. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58719) (58722) (58723) (58726) (58727)

Velmi podnětné, zcela vystihující nahotu koncepce českého včelařství.
Potíž je ta, že není-li včelař v BIO režimu, nesmí hospodařit jako v BIO režimu a vy jste se právě přiznal. To je porušování nařízení veterinární správy. Ač by se zdálo, že je logické, aby mohli i "normální včelaři" ošetřovat jako v režimu BIO, není tomu přáno.
Kšeft, dodavatelské lobby a podvodníci mají u nás pořád navrch.
Díky za takový příspěvek, vydá za stovku předchozích a přeji úspěšné včelaření.
Pavel Holub

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58732


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (195.189.142.121) --- 23. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58719) (58722) (58723) (58726) (58727) (58728) (58730)

Souhlasím, ale mě by zajímaly výsledky celé té oblasti kde nějaký ten zbytek A.m.m. je. Protože v tom tvrzení o přírodou vyselektované odolnosti není Dr. Pintíř sám a všichni s titulem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58731


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 22. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58719) (58722) (58723) (58726) (58727) (58728)

Když má vyřešen problém s Varroa, tak je zajímavé, proč už Vú nedal výsledky mezi včelaře, když s nimi kooptuje na řešení. Ale spíš, ani titul neznamená serióznost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58730


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 22. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58719) (58722) (58723) (58726) (58727)

Jelikoz nam KEZ rovnez certifikoval nas bioprovoz vcel, tak vim,ze loni byl Dr. Pintirovi certifikat odebran. MNozstvi medu v BIO kvalite, ktere bylo oficialne prodano (doklady v ucetnictvi atd.) presahovaly v prumeru pres 140 kg na vcelstvo a kde je nemale mnozstvi, ktere se prodalo bez oficialnich ucetnich dokladu. To uz i KEZU dosla trpelivost. Kdyz mu byl certifikat odebran,tak jsme byli kontaktovany mnoha obchodniky z cele CR, ....

-----------
Je vidět z inzerece, že i když prodal 140 na včelstvo, tak mu zůstaly ještě velké zásoby biomedu na skladě. Možná na mnoho let dopředu.

Asi i toho řepkového z ostropeřce . Ten mu třeba po negativní reklamě z vyšetření inspekcí zůstal skladem.

:-)

Toto je ukázkový příklad jak si takové agentury jako KEZ nechají podříznout větev. Asi bych nikdy do BIO nešel. Už jenom abych neměl med ve stejné kategorii jako pan biovčelař

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58729


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.8.1) --- 22. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58719) (58722) (58723) (58726) (58727)

No jo, ale Dr. Pintíř má na svém webu psáno založení chovu 1891 nějaká přírodní selekce bez chemie. Takže v podstatě to samé co v MV o včele tmavé na Šumavě a z let 1891 to bude naše včela domácí, jak ji tenkrát nazývaly. Nějaké sledování spadu a ošetření kyselinou proti VD zvedá cenu, to chce know how a potom i 140kg na včelstvo je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58728


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 22. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58719) (58722) (58723) (58726)

Jelikoz nam KEZ rovnez certifikoval nas bioprovoz vcel, tak vim,ze loni byl Dr. Pintirovi certifikat odebran. MNozstvi medu v BIO kvalite, ktere bylo oficialne prodano (doklady v ucetnictvi atd.) presahovaly v prumeru pres 140 kg na vcelstvo a kde je nemale mnozstvi, ktere se prodalo bez oficialnich ucetnich dokladu. To uz i KEZU dosla trpelivost. Kdyz mu byl certifikat odebran,tak jsme byli kontaktovany mnoha obchodniky z cele CR, at zastoupime Dr. Pintire v dodavkakach BIOMEDU. Bohuzel to neslo, protoze nasi cenu BIOMEDU nebylo mozne dostat pod 150 kc/kg. Nebot cela jarni snuska (vcetne ramku se musela vcelam vracet na zimovani) takze zbyva 1-2 snusky za cely vcelarsky rok a nekdy ani to ne. Cena za jakou se BIOMED dr.Pintire prodaval dalsim prodejcum byla okolo 90 Kč.

No co k tomu dodat ?

My uz s BIOPROVOZEM koncime, poplatky se neumerne zvedly a diky podvodnikum s BIO produkty uz cesky zakaznik na ne opravnene neveri. Osobne si delame BIOPRODUKTY sami,tem muzeme verit. A jinak jsme si odzkouseli, ze neni vubec zadny problem s roztocem, pokud vcelstva monitorujete a lecite pomoci org.kyselin (stavelova a maravenci). Nepotrebujete ani VARIDOL ani GABON. A na tohle zakaznici slysi a nastesti mi veri.
Pokud nekdo chodi na rakouske,svycarske ci nemecke weby, tak 70 %inzeratu na prodej medu je s textem , Bienen nur mittels OXALSAURE und Emmeisensäure gegen Varroa behandelt. Vcely osetrovany proti varoaze pouze kyselinou stavelovou a mravenci.

P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58727


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.98.13.210) --- 22. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58719) (58722) (58723)

by ma len zaujímalo,ako sa do tých bio medov od uvedeného včelára dostali neonikotinoidy...nedávno boli zverejnené rozbory,nepamatám už presný odkaz..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58726


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.8.43) --- 22. 9. 2012
Re: Re: ZĂĄsoby. (58724)

Tak teď jsem se v tom nějak ztratil, ale spíš nedorozumění. Já jsem se ptal nepodepsaného kolegy ze Slovenska z čeho cituje. Bavím se o prvním příspěvku "Zásoby". A šlo o Pepanuv názor/zkušenost z příspěvku č.58 700, to o tom omezeném ukládání zásob.

Jinak můj názor na úly, metody apod. je ten, že je historicky dokázáno, že historie se opakuje. Zdědil jsem po svém pradědovy svázaný časopis "Rádce český rolník" z r. 1931 a v jednom článku řeší jestli používat mezistěny nebo ne. 81 let uteklo jako voda a včelaři řeší to stejné atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58725


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 22. 9. 2012
Re: Re: ZĂĄsoby.

Aleši, napsal jsem, že pro mě!! to znamená, že to můj výrok a vzhledem k
tomu, že možná kolektiv učitelů z Nasavrk bude popo 27 letech dělat novou
učebnici, pak se to ¨dovíš i z ní, protože bez urážky, kdyby každý druhý
včelař nebyl spekulant a vynálezce a svoji neschopnost produkovat med i
další produkty okecává technologií, tak v ty Langstrothy by opravdu
stačily...

RAdek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

Datum: 21. 9. 2012

Předmět: Re: Zásoby.
"Pro lepší pochopení myšlenky bych požádal o odpověď z čeho je to citát.

Děkuji"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58724


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 22. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58719) (58722)

Reklama je bezbreha,zvlast v dnesni dobe si muze kazdy napsat co chce..Nez ho nekdo majzne pres prsty pro klamani spotrebitele..JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58723


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (195.189.142.121) --- 22. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58719)

Konečně to někdo dokázal, ale nevím proč mu to nikdo nechce věřit, když je to snaha mnoha včelařů. A jak se říká " přej a bude ti přáno" a z toho mi vychází, že pan doktor je tedy hodně přejíci člověk. A teď vážně, byl někdo na exkurzi, nebo zná pana doktora osobně?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58722


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (195.189.142.121) --- 22. 9. 2012
Re: Zásoby. (58720)

Tak to se omlouvám, už je mi to jasné :-).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58721


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(95.103.239.208) --- 22. 9. 2012
Zásoby.

Pán Molčík, citacia prevzatá z prispevku 58700.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58720


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78082 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 58720 do č. 58780)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu