Včelařská konference

nezáviď
2t * 100Kč=200 000Kč - 80% režie = 40 000Kč = částce ze které  neplatí daně.
Rovněž není nutné podávat daňové přiznání při počtu 40 včelstev
Toto se však netýká držitelů zemědělských registrací a ŽL.
TAKŽE NECHÁPU OČ TI JDE. PŘECE BY SES NECHTĚL PŘIPRAVIT O TUTO VÝHODU.
Jedině že by jsi právě patřil do tá druhé skupiny a notně Tě to žere.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
Datum: 29. 1. 2013
Předmět: Re: úroven diskuse

"Včelka 1978:
"Znám spoustu včelařů v naší ZO i mimo, kteří za rok vytočí přes 2 t. medu.
Neznám však nikoho ,že by někdo s těchto včelařů platil kdy daně."
Tak s tím něco dělejte. Tady toho nedosáhnete."

Tento zákon o zájmové činnosti a prodeji ze dvora se se ovšem netýká jen
včelařů patří sem, Zahrádkáři. zahradníci. zemědělci, drobní chovatelé,
chovatelé exotických zvířat, filatelisté, sběratelé všeho možného pokud,
danou věc drželi nejméně rok.
Takže si nemyslete že včelaři jsou pupkem světa a raději držte hubu nebo vám
to Kalousek zase spočítá a bude to jak za Klause.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 29. 1. 2013
Předmět: Re: úroven diskuse

" 


- Že umožnil prodávat svůj med ze dvora?
 
----------------------------------------------------------------------------
----------------------------------------------------------------------------
----------------------------------------------------------------------------
-------
a to snad pro profivčelaře diskriminační není ? Ono je to příteli takový
velký diskriminační kopanec slušně řečeno do pozadí, od zajmového sdruřžení
čsv včelaři z živností.
Najdné straně Švamberk hiovoří o diskriminaci drobnochovatelů (vyhka. 299/
2003) ,avšak na straně druhé, jeho předchůdce navíší limit pro osvobození od
daně u zajmového včelaře (+ prodej na tržišti a v maloobchodní síti bez ŽL)
a Mac/=/ová mu bytˇ za To nestaví bistu z pískovce..
Znám spoustu včelařů v naší ZO i mimo, kteří za rok vytočí přes 2 t. medu.
Neznám vcšak nikoho ,že by někdo s těchto včelařů platil kdy daně.
 Jakou danovou evidenci a skladové karty vede 97% evidovaných včelařů v ČSV
a jakou profivčelaři ? 
T.P
 
 
 "

Včelka 1978:
"Znám spoustu včelařů v naší ZO i mimo, kteří za rok vytočí přes 2 t. medu. Neznám však nikoho ,že by někdo s těchto včelařů platil kdy daně."
Tak s tím něco dělejte. Tady toho nedosáhnete.

 


- Že umožnil prodávat svůj med ze dvora?
 
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
a to snad pro profivčelaře diskriminační není ? Ono je to příteli takový velký diskriminační kopanec slušně řečeno do pozadí, od zajmového sdruřžení čsv včelaři z živností.
Najdné straně Švamberk hiovoří o diskriminaci drobnochovatelů (vyhka. 299/2003) ,avšak na straně druhé, jeho předchůdce navíší limit pro osvobození od daně u zajmového včelaře (+ prodej na tržišti a v maloobchodní síti bez ŽL) a Mac/=/ová mu bytˇ za To nestaví bistu z pískovce..
Znám spoustu včelařů v naší ZO i mimo, kteří za rok vytočí přes 2 t. medu. Neznám vcšak nikoho ,že by někdo s těchto včelařů platil kdy daně.
 Jakou danovou evidenci a skladové karty vede 97% evidovaných včelařů v ČSV a jakou profivčelaři ? 
T.P
 
 
 

 

- Že umožnil drobným včelařům léčit svá včelstva vlastními silami ?
 --------------------------------------------------------------------------------------------------------
kdo umožnil co..?  definujte
 

 

 

"právě do štěpky se zhodnocuje kdeco"
Do štěpky, která se používá nebo dále zpracovává do paliva.
Pak je tady štěpka jako surovina pro výrobu sololitu, dřevotřísky a dalších rekultivovaných dřevěných materiálů, tam se pořádně vybírá.
Každopádně pokud výroba tepla vysaje všechny tyto zdroje, půjde nahoru i cena sololitu a dalších výrobků.

právě do štěpky se zhodnocuje kdeco
a topení topolovým dřevem při -15°C a méně to abys u toho kotle bivakoval
Je však výborné na podpal.

pepan
---
Kilo jako kilo, jen je někdy objemnější. Výhřevnost se spočítá ze spálených kilogramů.
A kdy tady bylo -15°.
Teď zrovna topím poleny z lípy, a taky to jde, ani nemusím štípat. Záleží v čem se topí. Když mi to akumulují kachle, tak je pro mě rychlejší hoření nakonec výhodnější, pokud spěchám abych to vyhřál, na udržení strčím tvrdý.

Karel

Mám radiál na langa 159 a neměnil bych.

právě do štěpky se zhodnocuje kdeco
a topení topolovým dřevem při -15°C a méně to abys u toho kotle bivakoval
Je však výborné na podpal.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 28. 1. 2013
Předmět: Re: Re: Re: Paulownia

"_"Dnes máme porosty těchto stromů v mýtném věku a nikdo jejich dřevo
nechce.
na topení to není neb nestačíte přikládat. je sice vhodné jako lehký
materiál do stropů a na střechy, to však vytlačily jiné materiály. Používá
se na výrobu zápalek, ale sirkárny se prodaly do Indie. Tak se využívá
akorát při výrobě dlabaných nádob které prodávají trhovci někde na-rohu"_
Nesmysl, stačí jen asi 1,5x častěji přikládat do pece než u tvrdého dřeva.
Jinak se z topolů běžně dělá velmi žádaná štěpka, na peletky, na sololit,
dřevotřísku, taky se z toho běžně dělá papír.
Problém těch velkých topolů množených řízky v 50 a 60 letech je akorát v
tom, že spousta z nich je už napadená dřevokaznými houbami a tudíž
použitelná většinou jen jako palivové dřevo. Takové porosty tady v okolí
jsou, dokonce i nějaká stovka jich roste na mém kousku lesa, čekají na
pokácení a využití.

Mimochodem houbami načaté topolové dřevo, je velice dobré do kuřláku . Pod
těmito topoly je spousta vhodných silnějších větví, stačí je jen posbírat,
vysušit a udělat z nich párcentimetrové špalíčky."

Je dobré mít 2 koše radiál i tangenciál  krom medovice to jde velmi dobře 
Já mám  tang.koš kde se ty 17 nacpou vedle sebe to je pak 8 naráz
jinak ty koše dle potřeby střídám 6enu to 80W pohonem
pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Jan Burgel <janburgel/=/volny.cz>
Datum: 28. 1. 2013
Předmět: Radialní medomet

"Celý čas točím tangenciální medomet ruční, 4 rámkový na míru 39x24 a točím
v něm míru 42 x17.
Protože je vytáčení zúročení celoročního snažení dělám to rád ale přes to
mi v mém věku již bolí ruka.
Kdo při míře optimalu nebo langstrothu 30 ti včelstvech užívá radialní
medomet (na 22 rámků) a je s ním navýsost spokojen.
Já to neumím zhodnotit.

děkuji
J.B."

Celý čas točím tangenciální medomet ruční, 4 rámkový na míru 39x24 a točím v něm míru 42 x17.
Protože je vytáčení zúročení celoročního snažení dělám to rád ale přes to mi v mém věku již bolí ruka.
Kdo při míře optimalu nebo langstrothu 30 ti včelstvech užívá radialní medomet (na 22 rámků) a je s ním navýsost spokojen.
Já to neumím zhodnotit.

děkuji
J.B.

ten kdo se snaží něco šlechtit ten nezachraňuje, ale vše nevhodné brakuje.
To je základem šlechtění!

pepan
-----------

Počkej až k vám dorazí někdy 7 hubených let.

2003,2007, někde 2011,12

To je pak ta nejlepší selekce - jenže do toho přicházejí dotace na oddělky a matky, ....

A to co přežilo je zase naředěno kvalitním masem.


Já si tady udržoval dost dlouho co vydrželo na nejvíc zdecimovaných stanovištích v 2007/8.

Samozřejmě jsem si taky odchovával od chovné matky, ale toto mě zajímalo taky.

Karel

Do kuřáku je dobré roztopit trudem a přidat na to choroš a vydrží to kouřit déle než jen topení s troudem.
Jinak co topím dřevem tak tyto topoly apod. jen tak na roztopení a potom musí přijít tvrdé dřevo. Ale vyrábí se z těchto měkých biomas brikety a aby za něco stály musí být slisovány pod větším tlakem, potom s něma jde dobře a snadno udržet teplo.

> To ,že se k ní vyjadřuji jako nečlen je z důvodu ,že hrubě zasahuje do mé
> podnikatelské činnosti z pozice zajmového sdružení, což tak nějak pochopit
> nemůžete ,dokud do toho nespadnete.( Bez urážky).

Mohl by jste mě vysvětlit jak?
Že umožnil drobným včelařům léčit si svá včelstva vlasními silami? (jste
veterinář?)
Že umožnil drobným včelařům prodávat svůj med "ze dvora"? (jste dovozce
medu?)
Děkuji, Vašek.

To abych si pořídil topiče. Nechme to koňům, mají větší hlavy. Ještě pár chytrých odpovědí a jsme tam kde jsme byli v předcházejících tématech.

J.P.

"Dnes máme porosty těchto stromů v mýtném věku a nikdo jejich dřevo nechce.
na topení to není neb nestačíte přikládat. je sice vhodné jako lehký
materiál do stropů a na střechy, to však vytlačily jiné materiály. Používá
se na výrobu zápalek, ale sirkárny se prodaly do Indie. Tak se využívá
akorát při výrobě dlabaných nádob které prodávají trhovci někde na-rohu"

Problémem je však teplota vymrzá již při pár stupních pod nulou. -10 je její
konec. Tkových teplot máme ročně 7 - 10 dní.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
Datum: 27. 1. 2013
Předmět: Re: Paulownia

"Dne Sunday 27 of January 2013 22:09:36 R. Pol???ek napsal(a):
> Gůgl už o tom najde dost, zvláště cizojazyčných stránek. Ale nikde není
nic


nejde mi az tak o tu biomasu, vcelku jsem spokojen i s narustem treba lisky,

ktera je pro vcely prospesna. Slo mi o ty vcely a nejlepe osobni zkusenost.
Na americkych strankach pisi, ze je medonosna.

Ovsem to se pise i o kridlatce sachalinske, ktera v mem okoli roste v
takovych
trsech, moc invazni neni a vcely jsem na ni nevidel.

Jinak na rozdil od vsude inzerovanych topolu je pro mne jako energeticka
plodina s vcelarskym prinosem zatim akat, vrba a liska.


--



S pozdravem

Jan Cervenka"

Něco podobného tady bylo v vletech 50 a 60. sázely se v lesích topoly
protože rychle rostou.
Dnes máme porosty těchto stromů v mýtném věku a nikdo jejich dřevo nechce.
na topení to není neb nestačíte přikládat. je sice vhodné jako lehký
materiál do stropů a na střechy, to však vytlačily jiné materiály. Používá
se na výrobu zápalek, ale sirkárny se prodaly do Indie. Tak se využívá
akorát při výrobě dlabaných nádob které prodávají trhovci někde na-rohu

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 27. 1. 2013
Předmět: Re: Re: Paulownia

"Gůgl už o tom najde dost, zvláště cizojazyčných stránek. Ale nikde není nic
od odborníků na pěstování biomasy, všude jenom buď botanické články nebo
diskuze amatérů.
Buď to je humbuk, potom na to budou odborníci na pěstování biomasy reagovat
do nějakého měsíce nebo to je skutečně nová věc a potom se o tom třeba na
www.biom.cz objeví články do roku, do dvou let."

Tomu se zase říká přirozený výběr a k tomu se ještě polovina zbyvšího zruší.
Získáme tak solidní základ pro další šlechtitelskou práci

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 27. 1. 2013
Předmět: Re: Re: StanovitĂ?? bez vĂ??el

"pepane, je rozdíl brakovat slabochy a nechávat silné a zachrańovat
zesláblé, když slaboši pomřeli a silní zeslábli."

Dne Sunday 27 of January 2013 22:09:36 R. Pol???ek napsal(a):
> Gůgl už o tom najde dost, zvláště cizojazyčných stránek. Ale nikde není nic


nejde mi az tak o tu biomasu, vcelku jsem spokojen i s narustem treba lisky,
ktera je pro vcely prospesna. Slo mi o ty vcely a nejlepe osobni zkusenost.
Na americkych strankach pisi, ze je medonosna.

Ovsem to se pise i o kridlatce sachalinske, ktera v mem okoli roste v takovych
trsech, moc invazni neni a vcely jsem na ni nevidel.

Jinak na rozdil od vsude inzerovanych topolu je pro mne jako energeticka
plodina s vcelarskym prinosem zatim akat, vrba a liska.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Gůgl už o tom najde dost, zvláště cizojazyčných stránek. Ale nikde není nic od odborníků na pěstování biomasy, všude jenom buď botanické články nebo diskuze amatérů.
Buď to je humbuk, potom na to budou odborníci na pěstování biomasy reagovat do nějakého měsíce nebo to je skutečně nová věc a potom se o tom třeba na www.biom.cz objeví články do roku, do dvou let.

pepane, je rozdíl brakovat slabochy a nechávat silné a zachrańovat zesláblé, když slaboši pomřeli a silní zeslábli.

ten kdo se snaží něco šlechtit ten nezachraňuje, ale vše nevhodné brakuje.
To je základem šlechtění!

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Datum: 27. 1. 2013
Předmět: Re: StanovitÄ? bez vÄ?el

"Jo zapoměl jsme vložit, s čímže to souhlasím:

RP: Kdo se snaží šlechtit svou místní linii, tak ten se naopak bude snažit
co nejvíc těch včelstev , i když jsou slabá, zachovat pro další rozchov.
Já jsem pro tu druhou variantu, ale leckdo, připouštím, že může být pro tu
první.

---------------------"

http://www.paulownia-cfi.com/

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Datum: 27. 1. 2013
Předmět: Re: Paulownia

"Honzo, 3 roky mně ten strom rostl na dvoře v Budapešti, rozhodně nerostl
tak
rychle, ja se píše v tom odkazu, ale to byl okrasný strom, nikoliv hybrid na
biomasu, Ten strom byl docela velký, a rozhodně mnohem starší než 5 let a
rozhodně neměl průměr větší než 40cm.Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>

Datum: 27. 1. 2013

Předmět: Paulownia


"Dobrý den,



není tu někdo, kdo má s touto rostlinou nějaké zkušenosti ?

Podle fotografií květů by mohla být zajímavá nejen jako zdroj dřeva , třeba
na

úly , ale i jako zdroj nektaru a pylu.



odkaz na web : http://kuc.cz/5ytyr8



--







S pozdravem



Jan Cervenka""

něco okolo lítalo, ale nemám představu, určitě to v Budapešti nedává zásadní
snůšku, je tam pár stromů. Květenství jsou obrovská, takové fialové zvonky.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>

Datum: 27. 1. 2013

Předmět: Re: Paulownia


"Radku - a co včely?



My to asi sázet nebudeme, ale třeba se to ujme jako topoly.



Z topolů je asi kulovka, nebo má někdo nějakou pozitivní zprávu?



Karel"

Připadá mi to dost nereálné, pěkná kachna. Strom o fí 70cm za 5let je utopie, i kdyby to byl obvod tak je to pořád dosti nereálné. To by člověk svýma očima skutečně viděl trávu růst. V článku je také zmínka, že keřová forma dává 60-80t/ha hmoty, neni napsáno jaké - zelené, či suché. U nás pěstované kukuřice dávají 40-75t/ha zelené hmoty, mnohé slouží k výrobě energií. Vůbec neni možné, aby se bez ničeho takové množství vyrobilo. Aby vyrostlo nějaké množství zelené hmoty, potřebují tyto rostliny jistá množství dusíku, samy od sebe nejsou tato enormní množství získat ze vduchu.Pohádky o japonských topolech,jsou jen pohádky. Koukám se téměř denně na alej japonských topolů, kde se vložil nemalý peníz do množitelského materiálu, má to tam leta a nic moc. A co ta zmínka o ozonu. Pěkné tahání za fusekli. Zatím zůstanu pěkně při zemi a nebudu jásat nad kdejakou novinářskou ptákovinou.
J.P.

Jo zapoměl jsme vložit, s čímže to souhlasím:

RP: Kdo se snaží šlechtit svou místní linii, tak ten se naopak bude snažit co nejvíc těch včelstev , i když jsou slabá, zachovat pro další rozchov.
Já jsem pro tu druhou variantu, ale leckdo, připouštím, že může být pro tu první.

---------------------

RP:

Vyjímečně souhlasí, budoucnost asi bude v rozchovu toho co přežije.

Bohužel je to směr, který je monetálně potlačován - dotace jsou na nové "značkové" oddělky tvořené z "masných" plemen a import matek do oblastí kde byly úhyny - tedy nikoli rozchov toho co přežilo.

A monentální opětná "radikalizace" spálí i včelstva s vyšší odolností k Moru.


Budoucnost patří chovu včelstev co dokáží koexistovat s VD. Ale to člověk musí mít včely trochu stranou.

Karel

Radku - a co včely?

My to asi sázet nebudeme, ale třeba se to ujme jako topoly.

Z topolů je asi kulovka, nebo má někdo nějakou pozitivní zprávu?

Karel

Honzo, 3 roky mně ten strom rostl na dvoře v Budapešti, rozhodně nerostl tak
rychle, ja se píše v tom odkazu, ale to byl okrasný strom, nikoliv hybrid na
biomasu, Ten strom byl docela velký, a rozhodně mnohem starší než 5 let a
rozhodně neměl průměr větší než 40cm.Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>

Datum: 27. 1. 2013

Předmět: Paulownia


"Dobrý den,



není tu někdo, kdo má s touto rostlinou nějaké zkušenosti ?

Podle fotografií květů by mohla být zajímavá nejen jako zdroj dřeva , třeba
na

úly , ale i jako zdroj nektaru a pylu.



odkaz na web : http://kuc.cz/5ytyr8



--







S pozdravem



Jan Cervenka"

"Pokud je ale vcelstvo nebo vice vcelstev nejak nemocnych, pripadne nema dostatek dlouhovekych vcel a pres zimu rychle slabnou, ziskam spojenim pouze to, ze nebudu mit nemocne napr. ctyri uly, ale jen dva uly s nemocnými vcelami a dva prazdne...."

Taky zdravím,

osobně si myslím, že v zimě by se mělo zachraňovat včelstvo spojenim s jiným pouze v případě, ze mu dosly zasoby a nebo uhynula matka (tj. nasel jsem matku na podlozce...).

Pokud je ale vcelstvo nebo vice vcelstev nejak nemocnych, pripadne nema dostatek dlouhovekych vcel a pres zimu rychle slabnou, ziskam spojenim pouze to, ze nebudu mit nemocne napr. ctyri uly, ale jen dva uly s nemocnými vcelami a dva prazdne....

Pokud bych mel podezreni, že z osmi vcelstev se jara polovina nedožije, i kdyz vim, že zásoby maji, nechal bych to být, případné slabochy bych spojil až najaře, až bude možné včelstva prohlédnou a posoudit co s nimi asi je.
Zásahem v zime muzete ohrozit zbyvajici zdrava vcelstva....

Nekolika prazdnych ulu na jare bych se nebal, budou se hodit v kvetu cervnu na oddelky....

Nema cenu si blokovat najare uly slabymi vcelstvy, je daleko lepsi je spojit-nebo uplně zrusit a z ostatnich silnych vcelstev si pak udelat pekne oddelky, nejlepe s matkou od chovatele, omezim tim nebezpeci rojovky a s matkou od chovatele treba budu spokojenejsi, nez s temi svymi stavajicimi.....

Nad uhyny je pak treba premyslet tak, za je treba se z nich poucit, najit chybu a na prazdných ulech provest pripadne nutnou udrzbu - vycisteni, natreni.......


petr j.



Dne 26.1.2013 17:27, Ivo Dragoun MUDr napsal(a):
> Zdravím všechny a vítám poslední příspěvky,které se týkaly konkrétního
> problému -úhynu včelstev,- i jeho možného řešení - pospojování.
> Přítel s tímto dramatickým úhynem na něj přišel při sběru měli.Mám z toho
> husí kůži hlavně proto, že já mám situaci v tom smyslu komplikovanější, že
> mně všech 8 včelstev navštívil zřejmě rejsek (každý rok opakovaně kontroluji
> všechny fuky a netěsnosti, česna mám zasíťovaná,očka zavřená a stejně jsem
> měl nyní,před několika dny na podložkách souvislou vrstvu tělíček bez
> hlavičky a hlaviček bez těla, tudíž vypozorovaní spadu měli v tomto chaosu
> bylo jen iluzorní.Prostě takto jsem stav včelstev nedokázal posoudit a
> kontrolovat jednotlivé nástavky (zimuji na třech VN) jsem si netroufal.Jako
> věčný začátečník stále ještě respektuji zákon včely v zimě co nejméně rušit
> a již vůbec neotevírat.Doporučované spojení má jistě svoji logiku, ale táži
> se zda je to ze dvou zel to menší.Rozeberu-li takto všechna včelstva za
> účelem zjištění jejich síly a životaschopnosti a naleznu polovinu slabých či
> uhynulých a další polovinu třeba nadprůměrných, nepoškodím nakonec i ta
> průměrná nebo nadprůměrná za cenu záchrany podprůměrných?.Pokud totiž přítel
> z minulého příspěvku vycházel z nepřítomnosti měli u uhynulých, a měli, u
> jiných v jedné či dvou uličkách, spojil tato dvě slabá (další dogma zní: dva
> slabochy nespojuj, dostaneš zase jen slabocha) či spojil slabocha se
> silnějším ale tím byl pochopitelně nucen otevřít i to silné a to je asi
> přece jen riziko.Můžete mi,prosím,napsat svůj názor nebo doporučení? Děkuji.
>
> ---------- Původní zpráva ----------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Datum: 26. 1. 2013
> Předmět: Re: Stanovitě bez včel
>
> "Co se týká metodiky ošetření, před nějakým týdnem jsem tady psal, že je
> nutné "dávkovat" počet ošetření podle počtu roztočů.
> Že pokud ve včelstvu bylo třeba 200 roztočů, stačila s rezervou i ty tři
> ošetření. Pokud tam bylo k tisíci roztočů, už tři ošetření zásadně nestačí.
> Protože jednoduchý výpočet týkající se účinnosti fumigace a aerosolu ukáže,
> že po třech ošetřeních zbude z nějakých tisíců roztočů v každém včelstvu 1
> - 2 - 5 nejodolnějších roztočů. A že to je přesně stav, kdy odolnost
> roztoče na léčivo vzniká nejrychleji, protože konkurence málo dolných
> roztočů byla vybita, takže ti odolní roztoči mají volný prostor k množení a
> jejich odolné geny nejsou ředěny geny neodolných roztočů.
> Účinný boj proti varaóze je podle mně možný jen dvojím způsobem. Buď bude
> intenzita - počet léčení tak vysoká, že vždycky zahubí téměř všechny
> roztoče na stanovišti. Nebo naopak roztoči budou potlačováni jen na takovou
> hranici, které způsobí pravidelné kolapsy "jenom" těch 10 - 20 - 30 %
> nejvnímavějších včelstev. Z ostatních tak budou rozmnožovány na roztoče a
> viry odolnější včelí populace a včelaři budou hledat a zdokonalovat takové
> metody, které tu odolnost ještě posílí."

Dobrý den,

není tu někdo, kdo má s touto rostlinou nějaké zkušenosti ?
Podle fotografií květů by mohla být zajímavá nejen jako zdroj dřeva , třeba na
úly , ale i jako zdroj nektaru a pylu.

odkaz na web : http://kuc.cz/5ytyr8

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Včelařím od r. 2008 nyní mám 40 včelstev. Začínal jsem se třemi včelstvy a nedostatek mezistěn mě naučil využívat výhody volné stavby, panenských souši v medníku a zbavit se drátkování. Dnes můžu prodávat získaný vosk a pro svou potřebu využiji jen malé množství.
Žádná rezidua. Žádní zavíječi .

"Jako hlavni priciny zimnich uhynu popisujete VD a spatne nacasovane leceni VD.Souhlas,jen to doplnim podle mne dulezitou veci a to je zazimovavanim jen tech nejkvalitnejsich vcelstev,zbytek v zari pospojovat s oddelky,nebo i v rijnu,mit plne uly zimnich dlouhovekych vcel,treba za cenu snizeni zimovanych vcelstev na polovinu stavu,nez o ne v zime prijit."

Připojování slabého včelstva k hodně silnému smysl nemá. Procentuálně se silnější včelstvo moc neposílí, případně může posílením být překročena určitá hranice a včelstvo pak v zimě za chladného počasí může příliš brzo rozběhnout plodování a naopak potom ještě kvůli tomu plodování zeslábnout. Smysl má hlavně připojení slabocha k nějakému včelstvo pod průměrem, kdy se čeká, že se to včelstvo tím o něco posílí. Přirozeně možnost virové nákazy k tomu přidává další rozměr.

Tady jsem doporučoval spojení včelstev hlavně kvůli snížení nebezpečí uhynutí těch slabých včelstev ještě do jara. Čím je včelstvo slabší, tím větší nároky jsou kladeny na jednolivé včely z hlediska spotřeby zásob , výroby tepla atd a na jaře potom kvůli rozhěhnutí plodování. Pokud jsou včely nemocné virovou nákazou a přežily až doteď, budou ti slaboši dále zeslabovat postupným nadměrným hynutím včel až nakonec zeslábnou tolik, že ani zdravé včelstvo by už na jaře nedokázalo rozjet to plodování a tím přežít. Spojení dvou slabých včelstev by právě mělo dodat čas, spojené včelstvo by se tak mohlo v dostatečné síle dožít předjaří, přínosem jarního pylu a sladiny ozdravit a prostě přežít. A jakožto odolnější než uhynulá včelstva by se potom ty přežitá mohla použít pro další rozchov.

Síla včelstva se jinak sleduje na podložce. Podle kupiček měli se dost přesně pozná, v jaké síle ty včely jsou a kolik zásob spotřebovaly a kolik ješt mají před sebou. Zvláště za mrazu, kdy kupičky měli nejsou ničím porušovány. Za oblevy je to horší, jednak se přesnost zhorší rozvolněním zimního chumáče, jednak pokud včely mají výlet spodním česnem přes podložku, měl rozfoukají nebo přímo vynesou. Konstrukce úlu taky nesmí být taková, že každý vítr tu měl rozfouká. Já takhle sleduji včely od začátků mrazů či od aerosolování na začátku prosince po první pravidelné lety včel v předjaří. Podle toho, co na podložky spadne se jinak dá poznat ještě spousta dalších věcí. nejvíc se o tom asi dočte ve staré včelské literatuře, protože sledování spadu na podložce jako běžný způsob zimní kontroly včelstev tad byl dávno před odebíráním vzorků měli na varaózu. Novější literature preferuje před sledováním včelstva "vzduch pro včelstvo"
Včely jinak když chci, můžu vidět "osobně", když ze strůpku vyberu uteplivky a kouknu na chumáč přes silonovou síťovinu, kterou mám jako první vrstvu strůpku. To dělám obvykle jen po prvním proletu.

"Zdravím všechny a vítám poslední příspěvky,které se týkaly konkrétního
problému -úhynu včelstev,- i jeho možného řešení - pospojování.
Přítel s tímto dramatickým úhynem na něj přišel při sběru měli.Mám z toho
husí kůži hlavně proto, že já mám situaci v tom smyslu komplikovanější, že
mně všech 8 včelstev navštívil zřejmě rejsek (každý rok opakovaně kontroluji
všechny fuky a netěsnosti, česna mám zasíťovaná,očka zavřená a stejně jsem
měl nyní,před několika dny na podložkách souvislou vrstvu tělíček bez
hlavičky a hlaviček bez těla, tudíž vypozorovaní spadu měli v tomto chaosu
bylo jen iluzorní.Prostě takto jsem stav včelstev nedokázal posoudit a
kontrolovat jednotlivé nástavky (zimuji na třech VN) jsem si netroufal.Jako
věčný začátečník stále ještě respektuji zákon včely v zimě co nejméně rušit
a již vůbec neotevírat.Doporučované spojení má jistě svoji logiku, ale táži
se zda je to ze dvou zel to menší.Rozeberu-li takto všechna včelstva za
účelem zjištění jejich síly a životaschopnosti a naleznu polovinu slabých či
uhynulých a další polovinu třeba nadprůměrných, nepoškodím nakonec i ta
průměrná nebo nadprůměrná za cenu záchrany podprůměrných?.Pokud totiž přítel
z minulého příspěvku vycházel z nepřítomnosti měli u uhynulých, a měli, u
jiných v jedné či dvou uličkách, spojil tato dvě slabá (další dogma zní: dva
slabochy nespojuj, dostaneš zase jen slabocha) či spojil slabocha se
silnějším ale tím byl pochopitelně nucen otevřít i to silné a to je asi
přece jen riziko.Můžete mi,prosím,napsat svůj názor nebo doporučení? Děkuji.

Dobrý den,

omlouvám se jestli svým příspěvkem ruším diskusi.
Zvolil jsem tuto možnost jako rychlou inzerci, záležitost spěchá.

Po téměř roce a půl provozování automatu v Brně se chystám projekt ukončit.
Mám jen 7 včelstev, nemám dostatek medu pro chod projektu.

Jsem výrobní firma, nejsem a nechci být obchodníkem s medem. Nešlo mi o to prodávat med, ale šlo mi o to, jak projekt postavit na nohy. A k tomu jsem zvolil strategické místo. Centrum Brna, hlavní vlakové nádraží s MHD. Těžko si přát lepší místo zejména pro propagaci včelařství, ročně nádraží odbaví přes 10 mil. cestujících. Bylo těžké se sem dostat a je velmi jednoduché odsud odejít.

Projekt mi sloužil jako studie, smyslem bylo propagovat české včelařství a český med, postupně přivykat veřejnost na nový způsob prodeje českého medu, přímo od včelaře. Na projekt jsem sám, nikdo mi s ním nepomáhá. Nejde ani tak o můj byznys, jak je to mnohými zřejmě chápáno, ale o přínos pro včelařství jako celek.

Studie byla nutná, někdo musel učinit první kroky. Hledám, komu bych štafetu předal. Je to lukrativní místo, šikovný včelař s ním může pracovat, neprší zde, nesněží, lidé jsou zde 24 hodin. To už pochopili i prodejci zeleniny, kteří se sem přestěhovali z centra města, jsou zde už dva měsíce a zůstanou tu. Následovat je budou zřejmě lidé, kteří dříve byli zvyklí u nich nakupovat. Automat je zde zavedený již téměř rok a půl.

Pro obsluhu automatu není problém sednout do vlaku a do Brna přijet i z větší dálky. Není nutné mít v tomto případě auto nebo být nutně z Brna. To, že tak dobré místo opouštím je unavenost z přístupu včelařů, čekal jsem od projektu lepší rozvoj a větší vstřícnost i ze strany vedení ČSV. Výroba malých medomatů se zatím nerozjela pro nedostatek zájmu, věnuji se proto už něčemu jinému. Vedení ČSV však přislíbilo, že bude jednat o zařazení do programu technické pomoci, dotace na medomaty pro nastávající období 2014 a dál.

Nicméně došel mi dech, tento automat už nechci dál provozovat, platit nájem, kupovat cizí med a nemít z toho žádné příjmy. Není to můj podnikatelský neúspěch, jak možná bude chápáno, ale je to spíše selhání celku, který to vnímá více jako mou vlastní aktivitu a byznys. Určitě je škoda to místo jen tak opustit. Snažil jsem se najít oporu u ČSV v podpoře projektu. Pokud by mi pomohli s nájmem, projekt by dál pokračoval, to ale zřejmě to není možné, je těžké se na něčem domluvit.

Ale je tu ještě jedna možnost- totiž najít nástupce z řad včelařů. Myslím, si že toto řešení je i lepší, šikovný včelař by zde mohl najít dobrý prodejní kanál a projekt by tak mohl dál pokračovat. Pokud ne, o nic nejde, k 1. únoru ukončím smlouvu a další týden místo s těžkým srdcem vyklidím.

Měsíční nájem za místo je 3.000 Kč.
Dosahoval jsem zde obratu cca. 200-300 Kč denně, v současnosti jsou tržby ale menší, spíše 200 Kč denně, zřejmě lidé vlivem krize šetří, ale také je to tím, že často byl automat poloprázdný a nebyl zde potřebný výběr. Cena za 1 kg medu mám nastaveno na 150 Kč. Je zde určitě větší potenciál ale nevěnoval jsem se projektu až tolik, abych ho dosáhl. O prodej medu mi ani tak nešlo.

Nabízím tedy přenechání místa i s automatem za 50.000 Kč nebo prodej automatu samotného za 40.000 Kč, odvoz automatu si už provede kupující. Záležitost spěchá, je třeba se domluvit v průběhu příštího týdne, ale nejpozději ve středu.

http://www.youtube.com/watch?v=R8bcqBcT6XQ


Jaroslav Vodička
603 893 168

Já jsem na volnou stavbu přešel také. Důvodem nebyla nespokojenost s kvalitou mezistěn ze Stražiska nebo obava z rezidui ve vosku. Pro mě volná stavba ma význam co nejvíc přiblížení se k přirozenému vývoji včelstva, poměr trubci a dělnice. A potom to praktické co už napsal př. Červenka o zanášení medem v plodišti a také pro mě hlavně úspora času a trochu peněz. Ikdyž ty finance zas až tak při výměně vosku za mezistěny ve výrobně mě nijak netlačí, důležitější je čas.
Pořídit si lis a dělat mezistěny doma, mě nepřesvědčilo. Bude to stát peníze a čas. Dělat mezistěny pro kolegy včelaře znamená víc času a další legislativu do všedního života navíc. Aby se mi to vyplatilo, musel bych to pojmout jako živnost a tím se zase dostanu na pozici "velkovýrobce", ikdyž výroba z vosku majitele budoucích mezistěn. Já bych o nákupu uvažoval jen v případě, že bych měl včelaření jako živnost a chtěl dělat služby pro ostatní včelaře. Protože stroj co pro mě nevidělá peníze a nezaplatí se do 5ti let je ztrátová investice

děkuji



pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 26. 1. 2013
Předmět: Re: Re: Ă?roveĹ? diskuse

"Pepane, poklona, vždy to něčím osvěžíš.

J.P."

Je třeba pochopit a číst souvislosti př.JosPr. Říha to už tady nejméně jednou psal a přesně popisoval jak se provádí desinfekce proti MVP při teplotě 117stC a veterina ho určitě kontroluje.
Př.Červenko, volnou stavbu by bylo možné zařadit do tématu „těžba vosku“ a mnozí tady navádějí, jak získat „dílo bez použití mezistěn“, podle mne druhé téma něco vypovídá - nespokojenost s tím co je na trhu a neviditelná ruka to nestačila ještě změnit a ani nezmění dokud budeme dělat slepce, anebo něco omlouvat, abysme se náhodou někoho nedotkli. Já bych od L. třeba bral taky, ale je tady ale - dálka, nemobilita, zacházení pošty a přepravních služeb s balíky.

J.P.

Dne Saturday 26 of January 2013 23:20:23 Jan Cervenka napsal(a):

> K velkoobchodum - nevim, beru mezisteny - timto prosim NEDELAM reklamu - od
> p. Lofelmana , jsou od f. JSG , cena 10 kc / kg pri prinesenem vosku. I po
> 3 letech jsou pekne zlute, sice nejsou ohebne jako na tom zminovanem videu,
> ale zase ja mam ramecky rovne, tedy bych to asi nevyuzil. Mezisteny
> pouzivam v medniku, v plodisti tak z 20% (prouzkymezisteny).

Jeste upresneni - naposledy jsem kupoval mezisteny asi pred 3 rokama, mam jich
jeste asi 30 kg , vytavenyho vosku vic nez 30 kg , mezisteny pouzivame dost
na darky k vanocum jako svicky a detem do skoly.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Saturday 26 of January 2013 22:53:44 e-mail/=/nezadan napsal(a):
>Tady bych
> se chtěl zeptat celé včelařské veřejnosti jaký mají na to video názor a jak
> jsou spokojeni všichni ti co používají mezistěny z našich velkovýroben. To
> chcete pořád točit o volné stavbě a jiných kravinách týkajících se třeba
> drátkování. Ředitel Včelpa před časem slíbil, že systém drátkování projedná
> s odborníky z Dolu. Do dnešního dne se tak nestalo - nestalo se tak proto,
> že šmejd z našich velkovýroben se žádným drátkováním nedá zachránit. Držte

No tak domnivam se, ze je to i spravne vlakno - volna stavba je podle mne,
celkem dulezita, pokud ne , tak mi tedy prosim odpovezte, KDE vcelar vezme
ten svuj vosk , kdyz ne z volne stavby? Dle informaci od p. Rihy :

>Jenže kde se sejde vosk z celé naší republiky a i ze Slovenska, tak tam se
>klade otázka, co se z toho "koktejlu" vlastně namíchalo?
>-Při používání tvrdé chemie v dnešní době mohou zůstávat ve vosku rezidua
>léčiv.


tedy pokud NEMAM svuj vosk a soucasne nepouzivam volnou stavbu, pominu tech
par mustku a trubcinu v podmetu - umyslne nepisi stavebni ramek - to JE volna
stavba, musim si koupit ty mezisteny s "chemickym koktejlem" , ktere jeste
2-5 let dle vcelare "doplnim" chemickym koktejlem ze sveho leceni a
vytavim "SVUJ" vosk.
Tak KDE se vezme ten cisty vosk ?

Jeste ohledne pouzivani mezisten v plodisti, asi neco delam spatne, ale pokud
dam rekneme 3 mezisteny do 10 plastoveho plodiste, na 60-70% je vcely zanesou
sladinou a rojovka je na svete. Pokud pouziji volnou stavbu, na 95% ji matka
zaklade, jedno jestli trubcinu, nebo delnicinu.


K velkoobchodum - nevim, beru mezisteny - timto prosim NEDELAM reklamu - od p.
Lofelmana , jsou od f. JSG , cena 10 kc / kg pri prinesenem vosku. I po 3
letech jsou pekne zlute, sice nejsou ohebne jako na tom zminovanem videu, ale
zase ja mam ramecky rovne, tedy bych to asi nevyuzil. Mezisteny pouzivam v
medniku, v plodisti tak z 20% (prouzkymezisteny).

Tedy poku bych si koupil lis za 25000 Kc , musel bych zpracovat 2,5t vosku, a
pracovat pri tom zadarmo.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Nevím o čem se tady chcete všichni bavit. Já osobně, když jen slyším mezistěna, tak mám systolu 220mm sloupce Hg. 24.1.2013 tady vložil nějaký JAN adresu jednoho z 36 videí Včelí Farma Riha. Ani jeden z vás nereagoval a teď tady motáte páté přes deváté. Když už to někoho skutečně nasere, tak začnete motat o slušnosti. Reagoval jsem na vložené video jen já. Tady bych se chtěl zeptat celé včelařské veřejnosti jaký mají na to video názor a jak jsou spokojeni všichni ti co používají mezistěny z našich velkovýroben. To chcete pořád točit o volné stavbě a jiných kravinách týkajících se třeba drátkování. Ředitel Včelpa před časem slíbil, že systém drátkování projedná s odborníky z Dolu. Do dnešního dne se tak nestalo - nestalo se tak proto, že šmejd z našich velkovýroben se žádným drátkováním nedá zachránit. Držte se tématu jak hovno košile, NEODBOČUJTE, a když chcete mezi mezistěnami motat něco o volné stavbě, tak motejte, ale změňte téma. Mám velmi silný dojem, že ti co tady píší často, si pletou dvě P - pojem a průjem. Na obrázu v LP si řádně prohlédněte plochu plástu. Ty příšerné šišatoidy se ani buňkou nedají nazvat. Škoda, že dotyčný nevyfotil tentýž plást o něco později, aby bylo vidět, jak to matka zakladla. HAHAHAHA!!! To je stavba na supermezistěnách z našich velkovýroben. Jedou i po navlněných drátcích. Já osobně bych se styděl někde něco takového prezentovat, ta fotka již tady byla, někdo se chlubil první dny dubna miskami. Je to vypůjčený snímek.

http://leteckaposta.cz/289740031

J.P.

Pepane, poklona, vždy to něčím osvěžíš.

J.P.

Nevim, co zakaznici - ale vcely maji nejradeji volnou stavbu :) .

Aspon ty moje.

To jistě ano pane Cervenko, ale váš příspěvek je k tomuto tématu zcela irelevantní. To je jako kdyby jste výrobci akvárií odvětil, že rybičky mají nejraději řeku ve své domovině.
děkuji Ŕíha

Volnou stavbu jsem sem zatahovat nechtel,je to jedno z temat fora sance pro vcely.Neni to presne smer,kterym se ve vcelareni chci ubirat,ale volnou stavbu pouzivam hojne u oddelku,proto zminka o potrebe jen 30 kilo mezisten na 30 produkcnich vcelstev.Tema z sance o volne stavbe,navratu k puvodni velikosti bunek sleduju pozorne a fandim mu.JosPr.

Dne Saturday 26 of January 2013 20:32:44 Michal ?íha napsal(a):

> Pokud jste se zbožím, co vám dodává váš dodavatel spokojen, tak samožřejmě
> toto respektujeme. Ale nám nestačí "jen něco", my a naši zákazníci
> potřebují kvalitu a tu nám dokáží naše lisy czela zajistit.


Nevim, co zakaznici - ale vcely maji nejradeji volnou stavbu :) .

Aspon ty moje.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Jako hlavni priciny zimnich uhynu popisujete VD a spatne nacasovane leceni VD.Souhlas,jen to doplnim podle mne dulezitou veci a to je zazimovavanim jen tech nejkvalitnejsich vcelstev,zbytek v zari pospojovat s oddelky,nebo i v rijnu,mit plne uly zimnich dlouhovekych vcel,treba za cenu snizeni zimovanych vcelstev na polovinu stavu,nez o ne v zime prijit.Osobne mam zimni stav vzdy proti letnimu polovicni,plus dalsi oddelky na jaro "pro jistotu".Pro vcelare bazirujici na kvantite to bude asi tvrde reseni,ale ja ho pouzivam rad a doposud jsem v zime neztratil jedine vcelstvo.JosPr

Děkuji za dotazy, pokusím se postupně na všechny odpovědět
1;jak je provedeno osetreni vosku proti sporam MVP?
--Proti PŘÍPADNÝM včelým nemocem vosk sterilizujeme po dobu minimálně. 60 minut na teplotu min.117st.C tak, jak to nařizuje Krajská veterinární správa Zlín, pod kterou spadá naše provozovna.
2;jestli z takove vyroby pro pratele odebira SVS kontrolni vzorky;
Na tuto otázku v tuhle chvíli nedokáži odpovědět, se všemi zákazníky nejsme v kontaktu. Jen s těmi, co mají schválenou provozovnu VŽP a ti spadají pod své územní pracoviště KVS. Jak tyto řeší odběry vzorků je spíše otázka na ně. My tuto povinnost máme zapracovanou v provozním řádu a je k nahlédnutí u nás na provozovně.
3;od jakeho poctu vcelstev se lis vubec vyplati? Sam za sebe mam jasno,ze pri 30 vcelstvech mam pri rocni spotrebe 30 kila mezisten nekoupenim podobneho zarizeni finance na mezisteny formou vymeny za souse na Strazisku na desitky let...
Nevím jaké vyplácení přesně myslíte, ale pokud se domnívám správně a myslíte finanční návratnost investice, tak ta je u modelu 310 do dvou let u průměrném spracování 300Kg vosku za rok.
Z mezistenami vyrobny nasi ZO jsem plne spokojen a naprosto nevidim onu straslivou nekvalitu o niz se zminujete,pokud za timto tvrzenim neni skryta snaha o malou domu z dotaci pro prodejce lisu..
Pokud jste se zbožím, co vám dodává váš dodavatel spokojen, tak samožřejmě toto respektujeme. Ale nám nestačí "jen něco", my a naši zákazníci potřebují kvalitu a tu nám dokáží naše lisy czela zajistit.

Co se týče dotací pro včelaře, tak to je na zcela jinou a samostatnou diskuzi. Ale samozřejmě pokud si zákazník zažádá o dotaci na u nás nakoupeného zařízení, tak to je pouze na něm.

Diskuse (z lat. discussio od dis-quatere, pře-třásat, zkoumat, diskutovat)je věcný rozhovor několika osob nad určitým tématem, jehož cílem není rozhodovat, nýbrž věc pečlivě rozebrat z různých stránek, shromáždit argumenty a případně připravit půdu pro racionální rozhodnutí. Pravidla českého pravopisu připouští i variantu diskuze,avšak za slohově neutrální považují diskusi.

Diskuse od účastníků vyžaduje:

věcnost: věnovat se tématu a argumentovat, nikoli napadat nebo překřikovat,
otevřenost: nevylučovat nikoho, kdo může k danému tématu přispět;
poctivost: podstatné informace nesmějí účastníci zatajovat nebo tvrdit něco, čemu sami nevěří;
trpělivost: pochopení argumentů druhého může vyžadovat čas;
zdvořilost, která vyjadřuje společný zájem všech na každé věcné informaci.

Zkušenost ukazuje, že taková diskuse může být pro hlubší poznání složitých jevů velmi užitečná, protože překonává přirozené jednostrannosti účastníků a zvyšuje pravděpodobnost, že se na nic důležitého nezapomnělo. Některé diskuse jsou méně náchylné k polemikám, například diskuse řešení v matematice, obtížnější je dodržet požadavky diskuse ve vědě, v právu nebo dokonce v politice.

Panelová diskuse je diskuse několika osob, obvykle odborníků, na pódiu před posluchači, před televizními diváky a pod

V souvislosti se "spoustou"prodanych lisu mam k domavyrobe mezisten dotaz.1;jak je provedeno osetreni vosku proti sporam MVP?2;jestli z takove vyroby pro pratele odebira SVS kontrolni vzorky;3;od jakeho poctu vcelstev se lis vubec vyplati? Sam za sebe mam jasno,ze pri 30 vcelstvech mam pri rocni spotrebe 30 kila mezisten nekoupenim podobneho zarizeni finance na mezisteny formou vymeny za souse na Strazisku na desitky let...Z mezistenami vyrobny nasi ZO jsem plne spokojen a naprosto nevidim onu straslivou nekvalitu o niz se zminujete,pokud za timto tvrzenim neni skryta snaha o malou domu z dotaci pro prodejce lisu..V zivote bych nepouzil mezisteny z vosku neprevareneho na 117 stupnu nebo z vyrobny mimo kontrolu SVS..JosPr

Tak já su ranař!:-P
 No dobře mě tak!:-o
Jen evím je to pro mne urážka nebo poklona?:-O

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 26. 1. 2013
Předmět: Re: Úroveň diskuse

"Aleši, máš pravdu, ještě lepší by bylo, aby účastník diskuse byl představen
ještě než začne. Pro vstup do diskuse, místo jména, použít číselný kód,
který by na základě žádosti o vstup do diskuse udělil admin, nebo
registrační číslo chovatele, které by zůstalo skryto a místo něj bylo v
úvodu příspěvku celé jméno diskutéra. Sám jsem v počátku také poctivě
vyplňoval kolonky těmi správnými a „pravdivými“ údaji, blbec naiva, který
se řídí prezidentskou standardou, pak jsem si řekl, proč, když se to tu
hemží vosaři, seremedy - velmi vtipné??!!, ježky obecnými, včelkami Majami
a podobně. I ten Pepan se představuje, přestože ho mám, za ranaře, napsal
pěknou větu: Jednou věcí jsou učenosti a druhou pro obecný lid,
srozumitelný jazyk. Krásné. Co mám z toho, že mne starého dědka, někdo
vyzývá ke slušnosti, když sám neni slušný, již proto, že vkládá něco
cizojazyčného. Slušný vzdělaný člověk, opatří takovou vsuvku překladem,
nebo přímo vloží překlad s odkazem na zdroj, aby i ten méně vzdělaný, nebo
i ten, co mu bylo o něco méně s hůry dáno se mohl poučit.

J.P."

Takto jsem dopadl před 4 lety. Z 16 včelstev zůstaly 2. Takový pohled už bych nikdy nechtěl zažít. Tehdy jsem ještě neřešil léčení a léčil pouze dle metodiky.
Od letošního roku pravidelně sleduji přirozený spad. Léčení KM mě inspirovaly stránky p. Vítámváse. http://www.ivancice.cz/vcelari/metoda2013.pdf
Jen mi nevyhovovalo plnění sáčků s odpařovačem KM, tak příští rok zkusím odpařovač http://www.yannick.cz/odparovac-pro-vcelare-62.html
Výhodou tohoto odpařovače je velká kapacita KM a jednoduchá regulace odparu.
Takže co se týče varroázy je třeba sledovat spad roztočů a ihned na něj reagovat. Samozřejmě provádím podzimní a zimní léčení.
Letošní výsledek při odběru měli je z 18 včelstev ve ve 3 celkem 6 roztočů.

s pozdravem Ať to bzučí

Martin

Ono špatné odebírání krmení je připisováno N. ceranae. Já zimuji druhý rok na medu bez přikrmování cukrem a do včel prakticky od vytočení lip nelezu, kromě ošetření VD a to dělám jen po odejmutí strůpkové folie.Tak snad pro pohodu včel dělám co jde, aby nepodléhaly tolik nemocem. Ale přesto o tom nechat si udělat rozbor na nosemu c. uvažuji už nějakou dobu a možná ten správný čas už přišel.

Rozhodující je načasování, špatné načasování pok již nezachrání ani 20
ošetření.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 26. 1. 2013
Předmět: Re: Stanovitě bez včel

"Co se týká metodiky ošetření, před nějakým týdnem jsem tady psal, že je
nutné "dávkovat" počet ošetření podle počtu roztočů.
Že pokud ve včelstvu bylo třeba 200 roztočů, stačila s rezervou i ty tři
ošetření. Pokud tam bylo k tisíci roztočů, už tři ošetření zásadně nestačí.
Protože jednoduchý výpočet týkající se účinnosti fumigace a aerosolu ukáže,
že po třech ošetřeních zbude z nějakých tisíců roztočů v každém včelstvu 1
- 2 - 5 nejodolnějších roztočů. A že to je přesně stav, kdy odolnost
roztoče na léčivo vzniká nejrychleji, protože konkurence málo dolných
roztočů byla vybita, takže ti odolní roztoči mají volný prostor k množení a
jejich odolné geny nejsou ředěny geny neodolných roztočů.
Účinný boj proti varaóze je podle mně možný jen dvojím způsobem. Buď bude
intenzita - počet léčení tak vysoká, že vždycky zahubí téměř všechny
roztoče na stanovišti. Nebo naopak roztoči budou potlačováni jen na takovou
hranici, které způsobí pravidelné kolapsy "jenom" těch 10 - 20 - 30 %
nejvnímavějších včelstev. Z ostatních tak budou rozmnožovány na roztoče a
viry odolnější včelí populace a včelaři budou hledat a zdokonalovat takové
metody, které tu odolnost ještě posílí."

Dobrý podvečer vážení včelaři a včelařky. Jak jistě víte, nabízíme včelařům k prodeji lisy na meistěny a nejen to, ale o naší nabídce zařízení až jindy. Dneska se chci věnovat kvalitě doma vyrobených mezistěny z vlastního vosku včelařů,
Před pár dny jsme natočili srovnávací video a situace v ČR je horší, než jsme sedomnívali. Někteří výrobci dodávají výrobek- v tomto případě mezistěnu- strašné kvality. Pořád se to nějak ví a šušká se o tom, ale až teď se s touto žalostnou situací začalo něco dělat. Naše čtyřletá propagace kvalitních mezistěn začala nést své ovoce a prodej lisů se velmi rozmohl.
Kupující včelaři jsou z celé České republiky a už začínají ve svých okolích vyrábět svým známým včelařúm pěkné mezistěny a včelaři si na tyto kvalitní mezistěny začínají pomalu zvykat a už nechtějí nic jiného.
Je to totiž tak, že tady ty lisy tady kdysi byli(staří včelaři se na to pamatují), že na každém okrese byli dva včelaři, co vyráběli mezistěny. Byl tady i uzavřený koloběh vosku, který prospíval i zdravotní situaci včelstev.
V době sjednocení a industrializace za předchozího režimu se propagovali pouze velcí výrobci a to tady přetrvávalo až dosud.
Jenže kde se sejde vosk z celé naší republiky a i ze Slovenska, tak tam se klade otázka, co se z toho "koktejlu" vlastně namíchalo?
-Při používání tvrdé chemie v dnešní době mohou zůstávat ve vosku rezidua léčiv.
-né každý včelař je poctivý a tak se nám tam dostane i trocha těch svíček ze hřbitova.
Argumentem bývala cena, ale to dneska už také není pravda. Velkovýrobci se dostávají už i k cenové hranici 40 Kč a tak už se nevyplácí ani hromadný svoz někde 90 Km daleko jedné cesty.
Cena výroby mezistěn je u našich zákazníků někde okolo 45 až 55Kč a to je z vosku včelařů, co si donesli a pokud včelaři, vědí, že mají vysoce kvalitní produkt, tak si ho také cení a chtějí ho zpět!
Mezistěny z vlastního vosku včelařů jsou krásné, voňavé, vláčné. Netrhají se a nelámou, dá se s nimi lehce manipulovat bez hrozícího nebezpečí rozlámání a včely tyto okamžitě vystaví a matka tak již druhý den klade.
Pokud chce někdo na zkoušku, může zaslat třeba jen 30% svého vosku a bude mít letos na srovnání. Ale kvalita je zde zaručena. My tyto lisy používáme u nás na farmě a vyrábíme mezistěny nejen sobě, ale i celému oklí. A pokud to máte k nám do Pravčic přeci jen daleko, neváhejte nám zatelefonovat a my vám řekneme, koho s našimi lisy máte v okolí Vy a můžete navštívit přímo jeho. Lisy i máme v prodejní nabídce a tak jestli u Vás nikdo v okolí takový není, kdo vyrábí mezistěny a včelaři by uvítali dalšího místního výrobce, tak si můžete lisy pořídit a nabízet tuto službu. Rozšířili jsme nabídku o cenově dostupný lis typ č. 310 25900Kč a i na tento lze čerpat dotace.
http://www.vceliprodukty.cz/eshop/lis-na-mezisteny-rucni-pohon/53-lis-na-mezisteny-310.html
V případě zájmu nás zkontaktujte na telefoním čísle 775025020, nebo na emailu: michal.riha/=/vceliprodukty.cz

Aleši, máš pravdu, ještě lepší by bylo, aby účastník diskuse byl představen ještě než začne. Pro vstup do diskuse, místo jména, použít číselný kód, který by na základě žádosti o vstup do diskuse udělil admin, nebo registrační číslo chovatele, které by zůstalo skryto a místo něj bylo v úvodu příspěvku celé jméno diskutéra. Sám jsem v počátku také poctivě vyplňoval kolonky těmi správnými a „pravdivými“ údaji, blbec naiva, který se řídí prezidentskou standardou, pak jsem si řekl, proč, když se to tu hemží vosaři, seremedy - velmi vtipné??!!, ježky obecnými, včelkami Majami a podobně. I ten Pepan se představuje, přestože ho mám, za ranaře, napsal pěknou větu: Jednou věcí jsou učenosti a druhou pro obecný lid, srozumitelný jazyk. Krásné. Co mám z toho, že mne starého dědka, někdo vyzývá ke slušnosti, když sám neni slušný, již proto, že vkládá něco cizojazyčného. Slušný vzdělaný člověk, opatří takovou vsuvku překladem, nebo přímo vloží překlad s odkazem na zdroj, aby i ten méně vzdělaný, nebo i ten, co mu bylo o něco méně s hůry dáno se mohl poučit.

J.P.

Letos jsem na stanovišti kde byla 3 včelstva udělal s jedním podobnou zkušenost. Moc nebralo a ani snad neudrželo zásoby.
Zmizelo, rozškrábání zbylého plodu - moc VD tam nebylo.

V 2011 - se ta ztráta životaschopnosti projevila pútoky vos.

Karel

rejsek vleze všude, ale v nástavkových kde je homáč výš podle mě neškodí.

Spojování, já od úhynů 2007/8 udělal pár pokusů a od té doby vím, že slaboch dokáže dostat silné včelstvo do záhuby. Proč, nevím.

Na druhou stranu vím, že když slabocha zůžím a je zdravý - tedy obkládám styrodurem na třeba extrémně 2, 3 rámky, případně dám nad mezidno, tak u nás v pozdní snůšce dá taky něco, pokud má z čeho nosit.


Myslím, že příští včelaření bude hlavně o selekci odoných - ne na VD ale to co jde s ním.

Martin kdysi psal (je to v tom textu), že včelstvo bez ošetřování hyne 3. 4. rok. Nám nyní mnohdy nevydrží s ošetřováním 3x do roka.

Něco je jinak.
A jak tak jsem si četl a koukal na procenta ztrát v okolních zemích, asi se budeme jezdit učit i do světa. :-)



Karel

Dne Saturday 26 of January 2013 12:04:42 Ji?í napsal(a):
> Zdravím přátele, vidím, že se zde na diskusi bavíte o její úrovni, která se
> zdá že opravdu upadá... Pro přetočení diskuse, jsem dnes sbíral měl a ze 40
> včelstev mám zimujících jen 8. a to jsou tam brutální žebráci, které jsem
> vživotě neměl... Máte taky nějaké takové zkušenosti a čím to může být? Bude
> to zajímavý rok, bez medu a bez včel.... Jiří

"Gratuluji" ke stejnemu "uspechu" , jako jsem mel loni ja, prezila pouze matka
inseminovana od p. Ing. Cermaka s cca pesti vcel , jen tak mimo jsem jim tam
nosil po lzickach med a ted je jiz v pohode. Kdyz jsem o tom loni mluvil, tak
se vcelari v okoli divili , ale pak jsem zjistil, ze ne tak razantne, ale
uhynu bylo hodne. Ja tam vetsinou mel jen zasoby bez vcel, nebo jen zbytek s
matkou. Loni jsem zacal po kazdem vytaceni davat formidol bez vsech folii,
ale i pres toto mi asi 4 (nejsilnejsi) vcelstva padla. Je to varoaza, ale s
necim, jestli jen viry , nebo i nosema ceranae ? Kdo vi. Ted po 2 letech (a
uz jsem to tu psal) maji problemova vcelstva spolecnou vlastnost, vcelstva
vetsinou uz v srpnu spatne odebiraji krmeni .
Po prvni fumigaci jsem mel podlozky cerne, vcelstva se zatim drzi (asi 22
vc.).

Muzete prosim napsat , odkud jste a jak je na tom Vase okoli ?

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Saturday 26 of January 2013 17:27:27 Ivo Dragoun MUDr napsal(a):
> Zdravím všechny a vítám poslední příspěvky,které se týkaly konkrétního
> problému -úhynu včelstev,- i jeho možného řešení - pospojování.
> Přítel s tímto dramatickým úhynem na něj přišel při sběru měli.Mám z toho
> husí kůži hlavně proto, že já mám situaci v tom smyslu komplikovanější, že
> mně všech 8 včelstev navštívil zřejmě rejsek (každý rok opakovaně


jestli to neni mys, nebo mysice, pockal bych do proletu.
Rejsek (aspon co jsem videl) si vcel nevsima a konzumuje jen ty mrtvolky.



--



S pozdravem

Jan Cervenka