78432

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Martin H. (90.177.148.94) --- 17. 4. 2013

Pěkný den

Dneska jsem pozoroval krajinu, před dvěma dny rozkvetly u nás jívy. Dnes se to však rozjelo naplno, hukot celý den, létavky ještě bloudily po osmé večer. Teď večer silnější včelstva větrají, zřejmě nějakou sladinu si donesly.

Zásob v úle celkem dost, po vyzimování od 10 do 15kg, zakrmeno bylo na 20kg (med + cukr), 3VN, tož snad ještě něco spotřebují, k některým jsem připojil 6r odělky s matkami a je to velký rozdíl při pohledu na česna.

Co jsem ale nečekal, tak velkou agresivitu před úly. Jen jsem prošel na 5 metrů a dostal jsem hned 3. Včelař kousek ode mě potvrdil totéž. Nejvíce kolem 4 hod. odpoledne.

Opavsko 235mnm.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 4. 2013
Re:

Jen pro informaci.
z popisu mám dojem jako by jsi hovořil o 1 - x generaci od jedné matky. Nebo
jde od odchov od více matek na stanovišti?
O dobré linii se však dá hovořit jen když se chovají matky po jedné matce 
přibližně stejně  pokud ovšem ne a jsou tam markantní rozdíly , je to
špatně. To se tady ovšem nedá jednoduše vysvětlit. Je k tomu třeba spoustu
tabulek a grafů genetika není tak jednoduchá a zvláště ne u včel kde je
nutné si uvědomit že se páří vlastně jen dvě matky. včelstvo je obojpohlavní
jedinec. Trubci jsou jen jejich volně poletující penisy použitelné jen
jednou. Při přírodním páření je  jich více. Dokonce i při inseminaci se jich
používá více od různých matek. proto se i potomstvo jedné matky v různých
obdobných musí chovat různě. záleží vždy na tomna které sperma došla řada. 
Běžný chovatel pak ale vystačí s testem mírnosti. čistícím pudem, I když ten
se podle mne dost přeceňuje a sledováním rojivosti. ostatní vlastnosti které
uvádíš jsou silně ovlivněny podmínkami jednotlivých včelstev, že nejsou
příliš  geneticky důležité

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 17. 4. 2013
Předmět: Re:

"Pro mě za mě.
Jedno je teorie a jedno je praxe.
Například se mně praxí jednoznačně prokázalo, že znaky linie se dědí přes
několik generací matek.
Například snadnost, s jakou matky přecházely z plástu na plást. Jedna linie
se vyznačovala třeba tím, že v dubnu matky zakladly téměř každý plást z
těch cca 12 v plodišti. Kromě krycích, prvního a posledního tak bylo v
každém plástu na každé straně tak 0,5 - 1,5 dm plodu. Zase jiná linie se
vyznačovala tím, že matka zakladla plást, na kterém byla, doslova téměř
celý od jedné boční loučky k druhé kromě zásob a teprve potom přešla na
další plást.
Kombinací těchto dvou linií tak mělo stanoviště optimální jarní rozvoj za
každého počasí.
Za teplého počasí se velice rychle rozvíjela první linie, protože matka
využila ke kladení už od začátku všech volných prostor na všech plástech,
zatímco matky druhé linie byly omezovány prostorem . Při chladném počasí
tomu bylo napopak, první linie byla velmi zatížena nutností vytápět na 35
st C všechny plásty, přitom pokud byl na plástu jen nějaký decimetr plodu,
velké množství energie na udržování teploty přineslo nakonec poměrně málo
vylíhnutých včel. Zatímco druhá linie za chladného počasí zahřívala jen pár
plástů a vylíhnutých včel bylo na spotřebu energie mnohem víc, takže tato
linie se za chladného počasí rozvíjela mnohem více než ta první."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 17. 4. 2013
Re: (61112)

Pro mě za mě.
Jedno je teorie a jedno je praxe.
Například se mně praxí jednoznačně prokázalo, že znaky linie se dědí přes několik generací matek.
Například snadnost, s jakou matky přecházely z plástu na plást. Jedna linie se vyznačovala třeba tím, že v dubnu matky zakladly téměř každý plást z těch cca 12 v plodišti. Kromě krycích, prvního a posledního tak bylo v každém plástu na každé straně tak 0,5 - 1,5 dm plodu. Zase jiná linie se vyznačovala tím, že matka zakladla plást, na kterém byla, doslova téměř celý od jedné boční loučky k druhé kromě zásob a teprve potom přešla na další plást.
Kombinací těchto dvou linií tak mělo stanoviště optimální jarní rozvoj za každého počasí.
Za teplého počasí se velice rychle rozvíjela první linie, protože matka využila ke kladení už od začátku všech volných prostor na všech plástech, zatímco matky druhé linie byly omezovány prostorem . Při chladném počasí tomu bylo napopak, první linie byla velmi zatížena nutností vytápět na 35 st C všechny plásty, přitom pokud byl na plástu jen nějaký decimetr plodu, velké množství energie na udržování teploty přineslo nakonec poměrně málo vylíhnutých včel. Zatímco druhá linie za chladného počasí zahřívala jen pár plástů a vylíhnutých včel bylo na spotřebu energie mnohem víc, takže tato linie se za chladného počasí rozvíjela mnohem více než ta první.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 4. 2013
Re:

Řekl bych, že v té úvaze máš několik chyb
1) Každý rok je jiný. v jedné sezóně nelze poznat jak se bude včelstvo
chovat v dalších 2 - 3letech.
2) Pokud by jsi chtěl chovat určitou linii tak to jde jen z inseminované
matky a dcery zase inseminovat.
3) potomstvo matky z volného páření nemůže v žádném případě být stejné. Jen
z 50% se bude podobat vlastností původní matce. v důledku se pak požadované
vlastnosti neupevňují ale ředí,
4) také se nesmí zapomínat, že období života matky má různé fáze které se
objevují jen postupem jejich stáří.
To tady, ale nelze rozebírat o tom jsou celé knihy,
Při způsobu těžby medu se ale využívá toho, že v prvním roce života matky se
projevuje nejvíce mírnost a včelstvo nepociťuje potřebu rozmnožování a
zachování rodu. Nevýhodou bývá příliš dlouhé plodování což může mít za
následek při dlouhé zimě úhyn hladem a dalším důsledkem může včelstvo příliš
dlouhému plodování být více zamořeno varroázou.. Čímž se vlastně zvyšuje
pracnost při léčení a následně prodražuje i provoz.
Naproti tomu u starších matek díky kratšímu plodování je menší spotřeba
zásob i o 50% a i lépe zabírají léčebné postupy proti varroáze. nevýhodou
bývá vyšší sklon k rojení což se právě dá omezovat právě negativním výběrem
a upevňovat tak vlastnost malé rojivosti. Podle některých výzkumů se také
zdá, že zimní včely od starších matek se dožívají delšího věku.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 16. 4. 2013
Předmět: Re:

""To co popisuješ je právě jen ta těžba medu ostatního nic tě nezajímá. ty
ostatní důležité vlastnosti včelstva lze poznat až po více letech.
stáří včelstva totiž tvoří matka , Je-li 1 rok stará tak je to 1 rok staré
včelstvo i kdyby v tom úlu se za 50 let vystřídalo 50 matek."

Za prvé není žádný problém vyhodnotit vhodnost odchovaných včel od té matky
. Je na to většina roku bez cca 2 - 3 měsíců, kdy je včelstvo defakto velký
oddělek. Z toho se včely aktivně projevují v červenci, srpnu až září a
potom od rozjezdu plodování daném oblevou v zimě po první jarní snůšku na
začátku května.
Za druhé se při takovém způsobu v každém úlu drží linie. Matka je
odchovávána vždy z plodu matky, která byla právě v tom úlu předtím.
Vlastnosti matky a tím i včelstva se potom v každém úlu obvykle drží přes
několik generací matek , minimálně takových 5 - 10 let. Brakuje se potom
pouze tehdy, když nepříznivé vlastnosti vykazuje více matek v linii, takže
se nebrakují matky, ale linie."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 16. 4. 2013
Re: (61110)

"To co popisuješ je právě jen ta těžba medu ostatního nic tě nezajímá. ty
ostatní důležité vlastnosti včelstva lze poznat až po více letech.
stáří včelstva totiž tvoří matka , Je-li 1 rok stará tak je to 1 rok staré
včelstvo i kdyby v tom úlu se za 50 let vystřídalo 50 matek."

Za prvé není žádný problém vyhodnotit vhodnost odchovaných včel od té matky . Je na to většina roku bez cca 2 - 3 měsíců, kdy je včelstvo defakto velký oddělek. Z toho se včely aktivně projevují v červenci, srpnu až září a potom od rozjezdu plodování daném oblevou v zimě po první jarní snůšku na začátku května.
Za druhé se při takovém způsobu v každém úlu drží linie. Matka je odchovávána vždy z plodu matky, která byla právě v tom úlu předtím. Vlastnosti matky a tím i včelstva se potom v každém úlu obvykle drží přes několik generací matek , minimálně takových 5 - 10 let. Brakuje se potom pouze tehdy, když nepříznivé vlastnosti vykazuje více matek v linii, takže se nebrakují matky, ale linie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 4. 2013
Re:

To co popisuješ je právě jen ta těžba medu ostatního nic tě nezajímá. ty
ostatní důležité vlastnosti včelstva lze poznat až po více letech.
stáří včelstva totiž tvoří matka , Je-li 1 rok stará tak je to 1 rok staré
včelstvo i kdyby v tom úlu se za 50 let vystřídalo 50 matek.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 16. 4. 2013
Předmět: Re:

"tak to jo, i když nechápu, proč zrovna 50 % matek. Jako že má včelař
křišťálovou kouli a pozná brzy na jaře, které matky z té poloviny se budou
v květnu rojit?

Jinak u zadováků je dneska nutné, má li se včelařit bez rojení, měnit matky
každý rok neboli tam je 100 % výměna matek. A čas na otestování matek tam
je docela dost.
Na začátku května se prostě v úlech odebráním původních matek založí chovy,
nové matky začnou klást v červnu . Využije se tak květnová snůška a potom
pozdní červencová. A nové matky se testují v červenci a potom při chování
při zpracovávní zásob v sprnu a v září."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 16. 4. 2013
Re: (61108)

tak to jo, i když nechápu, proč zrovna 50 % matek. Jako že má včelař křišťálovou kouli a pozná brzy na jaře, které matky z té poloviny se budou v květnu rojit?

Jinak u zadováků je dneska nutné, má li se včelařit bez rojení, měnit matky každý rok neboli tam je 100 % výměna matek. A čas na otestování matek tam je docela dost.
Na začátku května se prostě v úlech odebráním původních matek založí chovy, nové matky začnou klást v červnu . Využije se tak květnová snůška a potom pozdní červencová. A nové matky se testují v červenci a potom při chování při zpracovávní zásob v sprnu a v září.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 4. 2013
Re:

Tak jsem nemyslel tebe, ale existuje, a je praktikováno, jako protirojové
opatření. Výměna 50% matek každý rok je pro takové chovatele základem  těžby
medu. Rád bych použil chovu alo to tady nějak nesedí.

Pepan




---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 16. 4. 2013
Předmět: Re:

""Podle mne je taky hloupost brakovat 50 matek v jediném roce vůbec nelze
posoudit jak by se včelstvo chovalo v dalších letech"

Taky jsem nic takového nenapsal. Napsal jsem, když to přepíšu trochu jinak,
že bych byl rád kdyby moje odchované matky představovaly 50 % matek
odchovaných dle statistik v ZO.
I když počet mých včelstev je + - 1 % včelstev evidovaných v ZO"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61108


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 16. 4. 2013
Re: (61093)

"Podle mne je taky hloupost brakovat 50 matek v jediném roce vůbec nelze
posoudit jak by se včelstvo chovalo v dalších letech"

Taky jsem nic takového nenapsal. Napsal jsem, když to přepíšu trochu jinak, že bych byl rád kdyby moje odchované matky představovaly 50 % matek odchovaných dle statistik v ZO.
I když počet mých včelstev je + - 1 % včelstev evidovaných v ZO

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61107


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 16. 4. 2013
Re: VloenĂ­ trubÄ?Ă­ho plĂĄstu

Ještě šikovnější je mít nízké nástavky, kde člověk nemusí řešit, jak
povzbudit matku k rozšíření hnízda do jiného patra, obvykle plodují od jara
ve více patrech, včely mají rády komín.
Radek


---------- Původní zpráva ----------
Od: Martin Olsak <martin/=/olsak.net>
Datum: 15. 4. 2013
Předmět: Re: Vloení trubčího plástu

"Predpokladam, ze vcely kladou nahore - v teple. Ramek k vystaveni
trubciny
bych dal dolu jako lakadlo k rozsireni hnizda na obe patra. Jeste
sikovnejsi
lakadlo je dat tam jiz vystaveny ramek s trubcinou z lonska.

Martin

Dne 2013-04-15 20:46, Radek Hubač napsal:
> A proč dolu? včera jsem vložil skoro do všech včelstev stavební rámek
> vedle
> posledního plodového rámku a dnes jsem koukl na jedno a měly již
> srdíčko,
> sice asi ne z panenského vosku, ale ev. měly zájem o stavbu. V jiných
> mám
> již trubčinu zakladenou a v silných jsem již viděl trubce. Jsou třeba
> pro
> ranný chov než je budou mít brtníci ve svých slaboších.
>
> Radek
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>
>
> Datum: 15. 4. 2013
>
> Předmět: Vloení trubčího plástu
>
>
> "Pánové, myslíte, že je v letošním roce možné už nyní vložit do
> spodního
>
> nástavku (celkem 2 nástavky 39x24 ) k vystavění trubčí rámek?
>
> Díky za odpovědi.
>
>
>
> Martin""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61106


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 16. 4. 2013
Re: Vložení trubčího plástu (61101)

Spis vloženim vystavěného panenského plastu.Já si to usnadňuju ponecháním trubčího rámku od minulé sezony v horním nástavku.Někde jsem včera už letošní trubce zahlídl,většinou už bylo do trubčiny na pár vyjîmek dost kladeno.JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 4. 2013
Re: VloenĂ­ trubÄ?Ă­ho plĂĄstu (61101)

K jarním pracem na včelnici jedobré použít signální rostliny
Rozkvět jívy = pjarní prohlídka
Rozkvět  amgreštu nebo třešně ptačky = vložení stavebních rámků (třešeň 
normální květe pozděj)
začátek květu řepky olejky = nasazení medníků

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>
Datum: 15. 4. 2013
Předmět: Vloení trubčího plástu

"Pánové, myslíte, že je v letošním roce možné už nyní vložit do spodního
nástavku (celkem 2 nástavky 39x24 ) k vystavění trubčí rámek?
Díky za odpovědi.

Martin"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Olsak (e-mailem) --- 15. 4. 2013
Re: VloenĂ­ trubÄ?Ă­ho plĂĄstu (61101) (61102)

Predpokladam, ze vcely kladou nahore - v teple. Ramek k vystaveni
trubciny
bych dal dolu jako lakadlo k rozsireni hnizda na obe patra. Jeste
sikovnejsi
lakadlo je dat tam jiz vystaveny ramek s trubcinou z lonska.

Martin

Dne 2013-04-15 20:46, Radek Hubač napsal:
> A proč dolu? včera jsem vložil skoro do všech včelstev stavební rámek
> vedle
> posledního plodového rámku a dnes jsem koukl na jedno a měly již
> srdíčko,
> sice asi ne z panenského vosku, ale ev. měly zájem o stavbu. V jiných
> mám
> již trubčinu zakladenou a v silných jsem již viděl trubce. Jsou třeba
> pro
> ranný chov než je budou mít brtníci ve svých slaboších.
>
> Radek
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>
>
> Datum: 15. 4. 2013
>
> Předmět: Vloení trubčího plástu
>
>
> "Pánové, myslíte, že je v letošním roce možné už nyní vložit do
> spodního
>
> nástavku (celkem 2 nástavky 39x24 ) k vystavění trubčí rámek?
>
> Díky za odpovědi.
>
>
>
> Martin"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 15. 4. 2013
Re: VloenĂ­ trubÄ?Ă­ho plĂĄstu (61101)

A proč dolu? včera jsem vložil skoro do všech včelstev stavební rámek vedle
posledního plodového rámku a dnes jsem koukl na jedno a měly již srdíčko,
sice asi ne z panenského vosku, ale ev. měly zájem o stavbu. V jiných mám
již trubčinu zakladenou a v silných jsem již viděl trubce. Jsou třeba pro
ranný chov než je budou mít brtníci ve svých slaboších.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>

Datum: 15. 4. 2013

Předmět: Vloení trubčího plástu


"Pánové, myslíte, že je v letošním roce možné už nyní vložit do spodního

nástavku (celkem 2 nástavky 39x24 ) k vystavění trubčí rámek?

Díky za odpovědi.



Martin"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61102


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (85.71.174.169) --- 15. 4. 2013
Vložení trubčího plástu

Pánové, myslíte, že je v letošním roce možné už nyní vložit do spodního nástavku (celkem 2 nástavky 39x24 ) k vystavění trubčí rámek?
Díky za odpovědi.

Martin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Konusik (213.81.198.75) --- 15. 4. 2013
Matky

Kedy sa chystáte odchovávať matky na tento rok?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 15. 4. 2013
Re: K clanku Jana LĂ´ffelmana (61064) (61065) (61067) (61070)

AM: On je pytlíčkový plod od moru k nerozeznání.
...........
U pytlíčkovitosti je znakem, že uhynulá larva dělá špičku, u moru je larva rozložena a pokleslá. Dále, že jde vytáhnout bez poškození z plástu, v pokročilejších stadiích se utvoří tzv. pytlíček. Což u moru není obvyklé. Barva je bílonačernalá lesklá, vodová. U moru je larva hnilobně mléčná a zakalená. Prostě záměna u nezkušeného prohližitele a veterináře je možná, ale jde jen o nezkušenost. Pytlíčkovitost jde rozeznat od moru docela bezpečně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61099


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dokoupilová (212.11.124.66) --- 15. 4. 2013
ilustrátor

dokoupilova4/=/seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61098


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dokoupilová (212.11.124.66) --- 15. 4. 2013
Re: Hledáme ilustrátora (5061) (20766) (61096)

dokoupilova4/=/seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61097


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dokoupilová (212.11.124.66) --- 15. 4. 2013
Re: Hledáme ilustrátora (5061) (20766)

moje práce jsou v levém menu (moje práce) na www.jaestetik.mypage.cz pro zájem pište na mail

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61096


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Boleloucký (e-mailem) --- 15. 4. 2013
Re: Pavlovi (61094)

Vegetace je sice opožděna, ale ta to nejspíše rychle dožene (pokud bude
vhodná teplota), dormance je odbouraná a je krásně vidět lak se chystá
většina zejména na jihu kvést zároveň. Uvidíme co to přinese.


Dne 15. dubna 2013 14:55 <vitaxvita/=/seznam.cz> napsal(a):

>
> Ten měsíc rozvoje chybí i té vegetaci. a také není pravdou,že by mladší
> včely nemohly létat za snůškou.
>
> ************************************************************************
> Plně souhlasím,i vegetace je trochu letos zpožděna. Mladší včely pokud
> projdou tím cyklem v úlu,potom ve stáří 14 dnů již začnou létat za
> snůškou,
> dříve nemohou.A taky je zapotřebí upozornit na staré létavky,loňské,které
> nosí do úlu vodu,která je tak zapotřebí k výchově plodu.
>
> Rozumný včelař již po prvním proletu instaluje včelí napajedlo,aby šetřil
> ty
> své létavky,které tu vodu do úlů nosí a přitom jich hodně zahyne
>
> když nasají studenou vodu a potom pro podchlazení nedolétnou. Takže kdo si
> svých včel váží,na osluněném místě vybuduje napajedlo,jedno jaké,to je
> každého věc a tím svým včelstvům hodně pomůže překlenout to nestálé jarní
> počasí.
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 4. 2013
Pavlovi


Ten měsíc rozvoje chybí i té vegetaci. a také není pravdou,že by mladší
včely nemohly létat za snůškou.

************************************************************************
Plně souhlasím,i vegetace je trochu letos zpožděna. Mladší včely pokud
projdou tím cyklem  v úlu,potom ve stáří 14 dnů již začnou létat za snůškou,
dříve nemohou.A taky je zapotřebí upozornit na staré létavky,loňské,které
nosí do úlu vodu,která je tak zapotřebí k výchově plodu.

Rozumný včelař již po prvním proletu instaluje včelí napajedlo,aby šetřil ty
své létavky,které tu vodu do úlů nosí a přitom jich hodně zahyne

když nasají studenou vodu a potom pro podchlazení nedolétnou. Takže  kdo si
svých včel váží,na osluněném místě vybuduje napajedlo,jedno jaké,to je
každého věc a tím svým včelstvům hodně pomůže překlenout to nestálé jarní
počasí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61094


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 4. 2013
Re:

Podle mne je taky hloupost brakovat 50 matek v jediném roce vůbec nelze
posoudit jak by se včelstvo chovalo v dalších letech
To zavání odezdikezdismem
Jedni nebrakují a nechávají vše na přirozeném vývoji a druzi mění a mění a
mění.
Správná cesta je však někde uprostřed
Liniové šlechtění, což ve své podstatě je každé stanoviště jiná linie,
takový postup ani nepřipouští.
Práce se zvířaty a biologickými organismy, není  kuchyň kde mohu střídat
nože podle toho jak je chleba starý či případně ho vhodit do popelnice
Třebas práce na snížení bodavosti Kraňky trvali více jak 50 let. Lze ji
také, ale během  pár let úplně zničit nevhodným přístupem jednotlivých
včelařů rádoby odborníků.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 15. 4. 2013
Předmět: Re:

"Asi to tak s odchovy matek skutečně bude.
Ze statistik, co v naší ZO uvedli na výroční schůzi vyplývá, že u nás se
odchovala jedna matka na, jestli si to dobře pamatuji, 30 evidovaných
včelstev !
Počet mých včelstev je zhruba kolem 0,2 - 0,5 % včelstev evidovaných v ZO,
přitom jsem loni odchoval 5 - 15 % matek odchovaných v ZO. Optimálně,
včetně řízeného brakování, bych rád odchoval tak k 50 % loňského počtu
matek odchovaných k celé ZO. A počet včelstev zvýšil tak na 1 - 1.5 %
včelstev evidovaných v ZO.

Jinak co se týká divokosti, souhlasím s tím, že to je otázka výběru a
brakování nevhodných matek.
Pokud k té potřebě dojde, chybí mi tady metodika, která rozpozná matky
produkující divoké včely už ve fázi před přidáváním do produkčního
včelstva. Zřejmě by bylo třeba matky nechat projít fází silného oddělku a
tam to zjišťovat. Protože v maličkých oplodňáčcích se to určitě nepozná."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61093


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 15. 4. 2013
Re: (61091)

Asi to tak s odchovy matek skutečně bude.
Ze statistik, co v naší ZO uvedli na výroční schůzi vyplývá, že u nás se odchovala jedna matka na, jestli si to dobře pamatuji, 30 evidovaných včelstev !
Počet mých včelstev je zhruba kolem 0,2 - 0,5 % včelstev evidovaných v ZO, přitom jsem loni odchoval 5 - 15 % matek odchovaných v ZO. Optimálně, včetně řízeného brakování, bych rád odchoval tak k 50 % loňského počtu matek odchovaných k celé ZO. A počet včelstev zvýšil tak na 1 - 1.5 % včelstev evidovaných v ZO.

Jinak co se týká divokosti, souhlasím s tím, že to je otázka výběru a brakování nevhodných matek.
Pokud k té potřebě dojde, chybí mi tady metodika, která rozpozná matky produkující divoké včely už ve fázi před přidáváním do produkčního včelstva. Zřejmě by bylo třeba matky nechat projít fází silného oddělku a tam to zjišťovat. Protože v maličkých oplodňáčcích se to určitě nepozná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61092


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 4. 2013
Re:

To je přesně co tvrdím já
S nákupem matek jejich selekce a práce s nimi teprve začíná. Žádné
inseminované nebo drahé nejsou zárukou. Je třeba si uvědomit,že je to práce
trvalá a nikdy nekončící která jde praktikovat jen na stanovišti. S nákupem
dalších matek se pak začíná znova od začátku.

Pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Datum: 15. 4. 2013
Předmět: Re:

"Trochu si přisadím, Leoš má pravdu, ale aby někdo nereprodukkoval jeho
názor
zkresleně. To hlavní je, že dříve umělo matky chovat hodně lidí a věnovali
se selekci. Dnes je situace strašná, matky chovají dotační podnikatelé a pár
nadšenců. Chovejte všichni matky, věnujte jim svůj čas, minimalizujte nákup
matek od těch, kdo to dělají kvůli dotacím, výsledek nepřijde s nákupem pár
zaručeně nejlepších matek. Zkoušejte, čemu se u Vás daří.
Radek

---------- Původní zpráva ----------
Od: Jan Hübner <hubner.jan/=/tiscali.cz>
Datum: 15. 4. 2013
Předmět: Re:

"Pane Dvorský, jako obyčejně - sto bodou !""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61091


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 4. 2013
sdruĹženĂ­

Mohlo by vás zajímat
http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Neziskovky-ani-zdaleka-netusi-co-na-ne
-chysta-Necasova-vlada-268521

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61090


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 15. 4. 2013
Re:

Trochu si přisadím, Leoš má pravdu, ale aby někdo nereprodukkoval jeho názor
zkresleně. To hlavní je, že dříve umělo matky chovat hodně lidí a věnovali
se selekci. Dnes je situace strašná, matky chovají dotační podnikatelé a pár
nadšenců. Chovejte všichni matky, věnujte jim svůj čas, minimalizujte nákup
matek od těch, kdo to dělají kvůli dotacím, výsledek nepřijde s nákupem pár
zaručeně nejlepších matek. Zkoušejte, čemu se u Vás daří.
Radek

---------- Původní zpráva ----------
Od: Jan Hübner <hubner.jan/=/tiscali.cz>
Datum: 15. 4. 2013
Předmět: Re:

"Pane Dvorský, jako obyčejně - sto bodou !"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61089


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Hübner (85.70.16.185) --- 15. 4. 2013
Re: (61050) (61066) (61068) (61075) (61076) (61077) (61086) (61087)

Pane Dvorský, jako obyčejně - sto bodou !

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61088


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dvorský Leoš (178.209.149.59) --- 15. 4. 2013
Re: (61050) (61066) (61068) (61075) (61076) (61077) (61086)

Pane Šroll už jsem chtěl odpovědět na váš předchozí příspěvek, ale činím to až nyní.
1) Samozřejmě, pokud někdo chce šlechtit na tzv. varroatoleranci v odlehlém prostředí, neví o tom Tzkušenost mám za sebou 8 let.
2) Pokud to ale dotyčný(í) bere(ou) jako polozovací stanici, okresek, je to možné i u nás. Takové oblasti jsou, jen je trochu problém s divoce žijícími včeltvy. Ale i to jde a jsou stanoviště, kde se divoký roj prostě neuživí. Musí se hledat.
3) Včelař a chovatel si s různými plemeny je schopen poradit. K tomu může využívat tzv. časovu izoloci, která je mnohem spolehlivější než oplozovací stanice, má ale zase podstatně nižší úspěšnost (často pod 50%). Provádím ji od 11 ti let v různých obměnách a obdobích.
4) Majitel včel si s tím (různými plemeny) samozřejmě neporadí, ale i to je možná šance pro včely a včelaře.
5) Dotace na matky jsou nevětším deformačním prvkem v oboru. "Díky" jím se rozšiřuje neustále nekvalitní a neživotaschopný materiál. Dříve jsme razili heslo "Každý včelař chovatel matek", dnes se v tichosti hrazí "Každý včelař odběratel matek" Prostě zákazník se musí vrátit a tomu odpovídá prodávané zboží. Je to celosvětový trend, tedy cesta do pekel. Nic proti chovatelům, dělají jen to, co je pro ně ekonomicky výhodné. Špatná jsou pravidla, ne oni. Asi men za tohle nebudou milovat.
6) V naší ZO před cca 40- 30 ti roky bylo kolem 20 drobných chovatelů matek. CHovala se kraňka, př. Martínek tu tzv. tmavou včelu, př. Veverka "kavkazanku", př. Machač "vlašku" a drtivá většina včelařů neměla problémy.
Jistě rojivost byla trošku větší i bodavost, to ale heterozní efekt s sebou prostě nese. CHov, šlechtění ale není prosté rozmnožování matek a zde sehrávali místní drobní chovatelé velkou roli. To ale dnes není, resp. zbylí ještě dožívají, je jim ale často 80 let.
7) Ti co to nezvládali měli bestie,že když šli do včel, museli to nahlásit na obci a ta byla půl dne uzavřena ( u nás Maroko a př. Toman) Kupodivu si lidé ani nestěžovali, což je , viděno dnešními vztahy mezi lidmi, neuvěřitelné.

Rozhodně bych tedy nikoho nestrašil,zafrikanizovanou včelou, rozhodně ne včelaře. Včela jako taková nebezpečí není. Probém je jen v tom, že si někteří myslí, že vědí a přitom neví nic. Nevědomost a netolerance je a bude vždy. S tím je nutné se smířit a zařídit se podle toho.
Zajímavé např. je, že v Norsku, kde se chová na jihu kraňka a v jiných oblastech ta "tmavá", mají přísná pravidla. Nesmí se kočovat mezi okresy s různými plemeny včel (viz forum Šance pro včely), převážet včely ani matky a chovat se smí, jen to, co je pro danou oblast schváleno. Docela zajímavé zjištění, že tam nikdy neměli komanče, že.
Možná si jen více váží toho, co již mají a již dosáhli. Možná i pro nás poučné. LD



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61087


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 15. 4. 2013
RE: (61050) (61066) (61068) (61075) (61076) (61077)

Na zředění bych nesázel. Vzpomeňme, co napáchalo pár matek africké včely po dovozu do Brazílie. Kdyby platil koeficient zředění, tak by dnes už o tom nikdo ani nevěděl. Místo toho je velká část kontinetu zasažena "afrikanizovanými" včelami (AHB) a dodnes působí problémy. Už půl století. Pro ně se vžil termín "zabijácké včely". Takové pokusy, byť původně dobře myšlené, často působí nepředvídatelné škody. Třeba dovoz králíků do Austrálie a pod. Ukazuje se, že největším škodičem v přírodě je člověk.
Pepa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61086


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 14. 4. 2013
Re: Pavlovi (61080) (61084)

Neberu to jako urážku,beru to jako pohled 2 naprosto rozdilných filozofií včelaření.JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61085


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 14. 4. 2013
Re: Pavlovi (61080)

Emilkamilka:
Takže podle mne si ještě ten hazard se svými včelstvy rozmyslíte. Jak vidno,máte ten stejný názor na genetiku včel jako Pavel,já proti tomu nic nemám,jenže si myslím,že si z nás děláte prču,čili šoufky.

------
To je pořýd stířností že na konferenci nedostávají místo zkušení a jen co se zde dva velcí včelaři ozvou, hned je urážíš.

To se pak nediv.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61084


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 14. 4. 2013
Re: Pavlovi (61080)

Dnes jsem udélal jarní prohlidku,doplnil zásoby ve včelsvech na 10 kg(zásobními plásty ze včelstev zrušenych loni v říjnu).Několik postřehů.1)vysoký počet létavek nosících spousty pylu z lísek a olší,2)včelstva větrají,3)létá se nejen očky,ale včelstva ovládají i česna,což je značně neobvyklé pro 1 týden co létají.Záver 1)podsadit nástavek souší u včelstev ve 2 VN s cílem zabránit zanesení dosavadního prostoru pylem,2)nechybí generace včel,včelstva jsou silnější než koncem října.Podsazení nastavku není hazard,každoročné je některé včelstvo rychlejší než já,loni roj tušim 22 a 25 dubna vlivem nedostatku prostoru.Po přidání 4-teho VN a 5-VN na začátku května ani náznak RN.Připouštím,že rozšiřování na plnou velikost nabere letos týdenní skluz.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61083


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 4. 2013
Re: Pavlovi (61074)

Ten měsíc rozvoje chybí i té vegetaci. a také není pravdou,že by mladší
včely nemohly létat za snůškou

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: emilkamilka <e-mail/=/nezadan>
Datum: 14. 4. 2013
Předmět: Pavlovi

"Víra Tvá tě uzdravila.Med je každoročně,ovšem kolik,to je otázka. Letošního
řepkového medu a z ovocných stromů jej mnoho nebude,protože včely to
nemohou dohonit,ten měsíc jejich rozvoje chybí.Máme ale naději na ten druhý
med a o to bude cennější.Přilétají vlaštovky a jiřičky a to už opravdu je u
nás jaro a tak přejme našim včelám bohatou snůšku a hlavně prudký rozvoj na
letošní řepce,pampelišce.
Ten druhý med by nám naši snahu u včel mohl vynahradit..."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61082


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 4. 2013
Re: K clanku Jana LĂ´ffelmana

Na to vyděšení není třeba ani divný plod.  Mne vyděsil silný puch linoucí se
každý večer z úlů. Napochodoval jsem tedy veterináři abych mu zdělil svoje
obavy. on mne jen pozval ke svým úlům ze kterých se linul stejně odpudivý
odér. Načeš mne uklidnil s ujištěním že jde o nektarovou snůšku z nedalekého
30ha pole kmínu.
Ovšem tento med pak putuje do výkupu. :-):-)

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 13. 4. 2013
Předmět: Re: K clanku Jana Lôffelmana

"A tady pro změnu s Tebou Pepane nesouhlasím.

Není to proto, že by se měl exportovat, ale že prostě ta "vyjímka" přes
kterou se prodával prostě skončila.

Jinak pokrok se nedá zastavit. O minulém přípravku co uvedl Loeffelman do
prodeje Včelařství nic nenapsalo, naopak otisklo podobně poplašnou zprávu
že díky přípravku je Slovinsko bez včel.

Takže takto je to poměrně pokrok.
Ale slyšel jsem, že podobné "testery" neprodává jen Leoffelman.



Ale je zajímavé, že se nikomu nevadí že plásty z jednoho včelstva jsou
jednou laborkou hodnoceny jako positivní a jinou jako negativní.

A pak je taky otázka co má dělat včelař který najde nějak "divný" plod. To
má pořád běhat na veterinu?
Takový pytlíčkovitý plod - to člověka docela vyděsí.

Karel"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61081


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

emilkamilka (83.208.80.247) --- 14. 4. 2013
Pavlovi

Příšti týden budu nejspíš zvedat o patro,letošní zima mi vrásky nedélá,ba ani předpověd na polovinu května,chladno a teploty kolem 10 stupňu ! JosPr
********************************************************
Takže podle mne si ještě ten hazard se svými včelstvy rozmyslíte. Jak vidno,máte ten stejný názor na genetiku včel jako Pavel,já proti tomu nic nemám,jenže si myslím,že si z nás děláte prču,čili šoufky. Máte na paměti,že řepka,pampeliška i ovocné stromy i letos nejpozději rozkvetou k 10 květnu a to je v době,kdy dochází k výměně včel,staré za nové a říkejte si co chcete,letos ta jedna generace chybí,protože doteď včely nelétaly až asi na 2-3 dny,kdy donesly zanedbatelné množství pylu z lísky,čili starter pro matku zanedbatelný. Přeji Vám vše dobré.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61080


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 14. 4. 2013
Re: K clanku Jana LĂ´ffelmana (61073)

T.P.
z úst vašich funkcionářů se po léta před rokem 10 hovořilo o PA 92 jako o léčivu ,nikoliv o doplńku k léčbě varroázy.

------------------

To by bylo jo dobrý - doplněk je doplněk a tady u nás se dle SVS nesměl dávat jinak než komisionelně.

K doplňku bych očekával že mám přístup jako k těm doplňkům z lélárny co nejsou léky, ale zaručeně fungují. Na klouby i na peněženku. :-)


Dneska jsem nevydržel, vlezl do několika včelstev pro představu co a jak.

Zatím dobrý, plodu jak kde. Nosí teprve pyl z olše a lísky.
A docela velké plochy vyleštěných buněk, někde s vajíčky.
Jestli se teď do toho matky opřou, tak bude hukot. A spotřeba zásob.
A asi bude záležet na dlouhověkosti jak píše Pavel. Kmenová včelstva jsou zatím docela silná.



Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61079


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 14. 4. 2013
Re: Pavlovi (61074)

Komu chybí celá generace včel,ten už nic nedožene Emilkomilko,a znovu to nesvádějte na dlouhou zimu.Spíš notně přehodnoťte přístup k síle zazimovávaných včelstev,množsví zásob na zimu(hlavně pylu) a velikost prostoru na zimování.Příšti týden budu nejspíš zvedat o patro,letošní zima mi vrásky nedélá,ba ani předpověd na polovinu května,chladno a teploty kolem 10 stupňu ! JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61078


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 14. 4. 2013
Re: (61050) (61066) (61068) (61075) (61076)

Tyhlety geny musí být recesivní. Neboli se projeví až na potomkovi tehdy, pokud je bude mít i mateřská i otcovská linie. Zatímco u rodičů se nepoznají, protože jsou překryty působením druhého genu v páru. Nevhodné dominantní geny byly z populace odstraněny výběry včelařů, protože se projevují i když tam je v páru jen jeden tento gen. A tudíž není problém linii , která ten gen obsahuje, identifikovat a dominantní gen tak výběrem odstranit z populace.
Případně podobně bude fungovat, pokud se nebude jednat o stejné geny, ale o kombinaci více genů. Potom mateřská linie bude mít jeden nebo jedny tyto geny, otcovská jiné a pokud se tyto všechny geny v určité kombinaci sejdou u potomka, máme tady divoké včely.

Zředění bych to nenazýval. Spíš odstranění části přirozeného rozptylu té bodavosti. Asi jako když fabrika vyrábí nějaké součástky, které mají jeden rozměr při velkém množství těch součástek statisticky rozložený v klasickém Gausově grafu. A když se řekne, že od určité hodnoty už to jsou zmetky a nějakým měřením se tyto zmetkové součástky oddělí, zůstane ve zbytku jako rozložení těch hodnot jen jakoby odseknutý zbytek stejné křivky. Ředění by bylo, kdyby se do nevytříděných součástek přidaly třeba součástky vyrobené na podstatně dokonalejší lince , potom by bylo naředěno procento zmetků. A naopak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61077


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.14.160) --- 14. 4. 2013
Re: (61050) (61066) (61068) (61075)

Na ředění moc nevěřím, předávané vlastnosti mají nějaký koeficient dědičnosti tj. schopnost předat + dominance vlastností, potlačit vlastnost druhého partnera a předat vlastní geny. A výsledek je souhrn všech schopností předat.
U včely trubec předává geny své báby. A také si myslím, že jestli je původní matka kraňka a původní trubec tmavý, popř. obráceně, by mohlo mít na výsledné vlastnosti křížence také nějaký vliv. Aspoň u jiných zvířat to takhle funguje(mula, mezek).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61076


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 14. 4. 2013
Re: (61050) (61066) (61068)

"Pokud je tu řeč o genetice včely, Já jsem pro změnu na přednášce slyšel, že při spáření kraňky s tmavou je bodavá pouze ta první generace, ale od matky z druhé generace jsou včely nebodavé. K dotazu na vysvětlenou tohoto jevu od přednášejícího jsem se nedostal."



Podle mně je prostě bodavost včel neustále posunována výběrem všech chovatelů dohromady směrem k co největší mírnosti. Dneska chovatel potřebuje, aby se včelami mohl dělat všechno, co ho napadne, ideálně bez rukavic a jiných ochranných pomůcek a tak vybírá ty nedivoké včely. Ty divoké prostě nepokračují dál.
Zatímco po milióny let dříve naopak přírodní výběr preferoval ty divoké. Co začnou v houfech okamžitě vyletovat a bodat do všeho , co je trochu cítit živočišným teplem a hýbe se, jakmile medvěd nebo jiný požírač medu a plodu ťukne do kmene se včelstvem. Včelstva, která by byla stejně mírná jako dnešní chované včely, by byla v přírodě mnohem častěji vylupována a ničena než ty divočejší a jejich genetické linie by tak byly ukončovány.

Takže je tady 100 - 200 let lidského výběru na mírnost proti mnoha miliónům let přírodního výběru na divokost.

Dnešní včely tedy ještě nejsou geneticky vyšlechtěny na mírnost. Pouze jsou z jejich přirozeného spektra rozptylů genů divokosti vybrakovány ty linie , kde kombinace genů dohromady způsobuje nadprůměrnou divokost a tudíž průměr divokosti dnešních včel je výběrem posunut k mírnosti. Ale ty geny stále ve včelách jsou, akorát nejsou aktivní. V každé další generaci ale klidně se mohou vytvořit nové kombinace genů, které vytvoří zase divočejší včelstva

Pokud včelař tedy přestane v odchovávaných generacích aktivně brakovat divočejší včelstva, linie s kombinací genů způsobujících vyšší divokost se zase začnou rozšiřovat a průměr divokosti včelstev se potom bude zase posunovat zpátky směrem k vyšší divokosti. A jestli se nepletu, platí, že ten proces je podstatně pomalejší, pokud se jedná o rozchov v rámci jedné úzké linie vyšlechtěné na mírnost nebo v rámci několika takových příbuzných liní. A podstatně se zrychlí, když se zkříží odlišné linie , jako kraňka a černá včela, protože tady na divokost zapůsobí F1 efekt. Který se v dalších generacích zase může rozředit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61075


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

emilkamilka (83.208.80.247) --- 14. 4. 2013
Pavlovi

Víra Tvá tě uzdravila.Med je každoročně,ovšem kolik,to je otázka. Letošního řepkového medu a z ovocných stromů jej mnoho nebude,protože včely to nemohou dohonit,ten měsíc jejich rozvoje chybí.Máme ale naději na ten druhý med a o to bude cennější.Přilétají vlaštovky a jiřičky a to už opravdu je u nás jaro a tak přejme našim včelám bohatou snůšku a hlavně prudký rozvoj na letošní řepce,pampelišce.
Ten druhý med by nám naši snahu u včel mohl vynahradit...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61074


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 4. 2013
K clanku Jana LĂ´ffelmana

 

tento gabon nebyl nikdy zařazen do skupiny vetrinárních léčiv a byl
registrován jen jako doplněk k léčbě varoázy. Takto se směl prodávat jen na
území ČR.
Jelikož o něj mají zájem i v jiných zemí je teť nutná registrace jako
léčivo. Proto také právě probíhaly laické zkoušky. To znamená, že ten kdo s
ním léčil musel vyplnit určitý formulář. U nás aby jsme to nemuseli dělat, z
obavy náročné administrativy,  tak jsme po 2 roky nasadili gabon 90.
Informace o tom proběhla cirka před 3 roky.

pepan

-----------------------
Mýlíš se ,PA 92 se exportuje od roku 92. Taková bikoška na závěr.. z úst vašich funkcionářů se po léta před rokem 10 hovořilo o PA 92 jako o léčivu ,nikoliv o doplńku k léčbě varroázy. Tedy bud´ jsem byl záměrně po léta svazem klamán nebo funkcionáři svazu nebyli dostatečně o PA 92 informováni  ?!?
 
( Aniž bych snižoval kvalitu PA 92 )
 
Laicky řečeno v podání léku a doplnku k léčbě, je asi takový rozdíl, jako kdybych chtěl zápal plic místo antibiotikem zapleštit multivitamínem 
 
T.P
 
 
 
 

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61073


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 14. 4. 2013
Re: K clanku Jana LĂ´ffelmana (61064) (61065) (61067) (61070)

AM:
...On je pytlíčkový plod od moru k nerozeznání. Když jsem prohlížel včely v ochr. pásmech viděl jsem to několikrát a posílal na vyšetření a ikdyž jsem každému včelaři zdůrazňoval, že to nemusí nic znamenat, že to může být vir, tak stejně to na klidu včelaři nepřidalo a nakonec výsledek na mor negativní a další opakovaná vyšetření měli v následujících letech rovněž a příznaky pytlíčkovitého plodu jak přišly tak odešly.
V konečném důsledku půjde nakonec o skutečnou přesnost testu než názor kohokoliv.

----

Se závěrem souhlas, ale vzhledem k výskytu pytl. viru by musely být veterinární laboratoře zavaleny žádostmi o vyšetření.
Zřejmě nejsou.
Pokud je ale pravda že jej je dost, tak pak by se mohla nákazová komise zabývat důležitěšjími věcmi. Třeba že včelaři pozorují - a pak nehlásí podezřelé onemocnění plodu - nebo naopak - nepozorují vůbec nic a josu happy s virem a třeba i s morem.
Oboje je poněkud znepokujující - víc jak nějaký tester - už vidím chlapa jak si kupuje za 500 či kolik tester když má problém vybrat rámky z plodiště, nebo tam dát nové rámky s mezistěnami a chodí jen do medníku pro med.
Takže té "zájmové a problémové" skupiny se prodej testeru určitě nedotkne, ta si bude dál spokojeně včelařit a dávat bacha aby jim tam někdo něco nepřivlekl. DOkud tam někdo neudělá rozbor měli. Nebo si nějaký nový co tam začně včelařit nezačne prohlížet plod na denním světle.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61072


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 14. 4. 2013
Re: (61050) (61066) (61068)

AM:
Pokud je tu řeč o genetice včely, Já jsem pro změnu na přednášce slyšel, že při spáření kraňky s tmavou je bodavá pouze ta první generace, ale od matky z druhé generace jsou včely nebodavé. K dotazu na vysvětlenou tohoto jevu od přednášejícího jsem se nedostal.

----------
Zajímavé na těch všech "zaručených" informátorech je, že mají minimum vlastních zkušeností a o svých informačních "zdrojích" víceméně neřeknou nic.
(to s čím se mohli oni osobně setkat byl nějaký bastard který vznikl dovážením všech možných včel z celého Mocnářství v průběhu 19. století. A že bylas chopnost tehdejších včelařů chovat matky větší jak těch současných lze pochybovat. A dnes je schopnost chovat z předem vybraného materiálu velmi nízká.
Taky jsem začínal s bodavými bastardy - tedy jen v jednom úlu, ale vzhledově se nělišili od těch nebodavých. A taky jsem pod vlivem zakořeněných fám nabyl dojmu, že to byly černé včely. Ale to bych je musel mít stále někdo okolo. SKoro každoročně se setkávám s tím že některé včelstvo je doslova agresívní a leckdy napadá i 50m od úlu, stejně jako to moje co vyzkoušelo moji vytrvalost. )

Slyšel jsem přednášku Mirandy (tituly jsem zapoměl a snad jméno nekomolím) o včelaření ve Švédsku.
Sám chová myslím černou včelu. Ve Švédsku mají njméně tři včely - kraňku, černou, buckfast.
O bodavosti z hledisk jejich hodnocení a ani o bodavosti hybridů se ani slovem nezmínil.

A ani se nikdo nezeptal. Bylo tam dost jiných zajímavějších témat. Třeba mají zmapované zastoupení včelích chorob po Švédsku. To u nás se k tomuto projektu EU kde EU platilo 70% nákladů na vyšetření libovolného počtu včelnic (podle toho jak si ta která země napsala) nepřistoupilo.

A když jsem u přednášejícího - vyhodnocuje James Bonmd test na ostrově Gottland. A tady se taky jeho informace dost rozcházely s informacemi od těch, co jim je jasné že nějaká varoatolerance je nesmysl a z nějakých zpráv o průběhu pokusu vyvozují víc než si dovolí vyvodit sami experimentátoři.



Ale k té Libavé - samozřejmě skutečnost je úplně jiná - nejde o černou včelu ale čínské sršně a armáda je tam hodlá v tajném pokusu cvičit na likvidaci nepřátelských jednotek.
Takže se to maskuje fámami o bodavých černých včelách které bude pod vlivem propagandy věřit každý, má se za to, že většina ubodaných už si nebude pamatovat barvu útočníka.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61071


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.20.32) --- 14. 4. 2013
Re: K clanku Jana LĂ´ffelmana (61064) (61065) (61067)

O to asi MvDr. Pantůčkovy jde, aby se běhalo s každou podezřelou buňkou na veterinu a nedělaly se testy na včelnici a nedošlo k zanedbání nemoci, třebaže u včelaře který nechce nic zanedbat a v dobré víře si zakoupí testr. On je pytlíčkový plod od moru k nerozeznání. Když jsem prohlížel včely v ochr. pásmech viděl jsem to několikrát a posílal na vyšetření a ikdyž jsem každému včelaři zdůrazňoval, že to nemusí nic znamenat, že to může být vir, tak stejně to na klidu včelaři nepřidalo a nakonec výsledek na mor negativní a další opakovaná vyšetření měli v následujících letech rovněž a příznaky pytlíčkovitého plodu jak přišly tak odešly.
V konečném důsledku půjde nakonec o skutečnou přesnost testu než názor kohokoliv.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61070


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír (212.96.187.90) --- 14. 4. 2013
Re: vÄ?ela Ä?ernĂĄ (61039) (61041) (61046) (61052) (61061)

Nutnou výbavou včelaře byla hadra napuštěná korbolínem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61069


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.23.64) --- 14. 4. 2013
Re: (61050) (61066)

Pokud je tu řeč o genetice včely, Já jsem pro změnu na přednášce slyšel, že při spáření kraňky s tmavou je bodavá pouze ta první generace, ale od matky z druhé generace jsou včely nebodavé. K dotazu na vysvětlenou tohoto jevu od přednášejícího jsem se nedostal.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61068


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(88.101.45.181) --- 13. 4. 2013
Re: K clanku Jana LĂ´ffelmana (61064) (61065)

A tady pro změnu s Tebou Pepane nesouhlasím.

Není to proto, že by se měl exportovat, ale že prostě ta "vyjímka" přes kterou se prodával prostě skončila.

Jinak pokrok se nedá zastavit. O minulém přípravku co uvedl Loeffelman do prodeje Včelařství nic nenapsalo, naopak otisklo podobně poplašnou zprávu že díky přípravku je Slovinsko bez včel.

Takže takto je to poměrně pokrok.
Ale slyšel jsem, že podobné "testery" neprodává jen Leoffelman.



Ale je zajímavé, že se nikomu nevadí že plásty z jednoho včelstva jsou jednou laborkou hodnoceny jako positivní a jinou jako negativní.

A pak je taky otázka co má dělat včelař který najde nějak "divný" plod. To má pořád běhat na veterinu?
Takový pytlíčkovitý plod - to člověka docela vyděsí.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61067


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (46.13.52.69) --- 13. 4. 2013
Re: Pavlovi (61050)

"Div jsem zůstal živ,když jsem toto četl. Poslední včela zimní generace
odchází naposledy 22 května,ty co jsou v ůlu,jsou včely nové generace,
letošní.Třeba prostudovat trochu genetiku včely a potom něco napsat,jinak by
to bylo prima,kdyby tomu tak bylo."

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

To vám nikdo nebere,také jsem se to učil.Ale přednášky našich předních odborníků a praxe potvrzují,že někdy asi včely nečtou učebnice ani příručky,ve včelstvu je VŽDY určitá skupina dlouhověkých včel,a je dáno geneticky,jak je tato skupina velká.A u těch je jedno,jestli se vylíhly v červenci nebo v listopadu.Ostatně,stejný plodový deficit mi potvrdil i soused velkovčelař a i náš předseda,v různých typech úlů.Pokud by toto pravidlo bylo opravdu zákon,tak jsme letos bez medu,to jsem zatím ještě nezažil...

Zdraví Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61066


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 4. 2013
Re: K clanku Jana LĂ´ffelmana (61064)

tento gabon nebyl nikdy zařazen do skupiny vetrinárních léčiv a byl
registrován jen jako doplněk k léčbě varoázy. Takto se směl prodávat jen na
území ČR.
Jelikož o něj mají zájem i v jiných zemí je teť nutná registrace jako
léčivo. Proto také právě probíhaly laické zkoušky. To znamená, že ten kdo s
ním léčil musel vyplnit určitý formulář. U nás aby jsme to nemuseli dělat, z
obavy náročné administrativy,  tak jsme po 2 roky nasadili gabon 90.
Informace o tom proběhla cirka před 3 roky.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 13. 4. 2013
Předmět: Re: K clanku Jana Lôffelmana


 
(e-mailem) --- 13. 4. 2013
Re: K clanku Jana LĂ´ffelmana 
JosPr (217.77.165.49) --- 12. 4. 2013
K clanku Jana Lôffelmana (61043)www.vcelarstvi.cz,k clanku Jana Loffelmanna.
JosPr.
 
--------------------------------------------
 
 
"zajimavé"..
 
vždyt ona ta PA 92 taky 20 let nebyla ÚSKVBL sválena, svaz ji propagoval a
dol ji z vesela mezi včelaře distribuoval
 
  T.P
 
 -----------
 
" zase  si pletete preservativ s perspektivou. "
   Pepan


--------------
 
 
Pepane tvůj komentář je spíše otázkou pro doktora Chocholouška, ale pokusím
se ti na něj polopatě včelařsky odpovědět já. Opět jsi nepochopil onu pointu
věci, kdy jsem přirovnal Gabon PA 92 k AFB, oba svého času neregistr., však
jen jeden z nich je vláčen webem ČSV.
 
Zeptám se tě tedy, kde se na svaz. webu může včelař dočíst o tom, že se do
včelst. 20 let vkládal neregistrov. přípravek PA 92, podobný článek veden v
podobném duchu jako nyní u AFB  ?? 


Pantůček se ve svém článku (čti mezi řádky) zminuje o neregistr. přípravku
AFB KIT na detekci moru. Z článku lze vycítit určitou averzi k těmto
neregistr. prostředkům ,myslím ,že prakticky a účelově je s tohoto důvodu na
webu uveřejněn.  
 
 T.P




 
 




 "

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61065


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 4. 2013
Re: K clanku Jana LĂ´ffelmana

 
 
(e-mailem) --- 13. 4. 2013
Re: K clanku Jana LĂ´ffelmana 
JosPr (217.77.165.49) --- 12. 4. 2013
K clanku Jana Lôffelmana (61043)www.vcelarstvi.cz,k clanku Jana Loffelmanna.JosPr.
 
--------------------------------------------
 
 
"zajimavé"..
 
vždyt ona ta PA 92 taky 20 let nebyla ÚSKVBL sválena, svaz ji propagoval a dol ji z vesela mezi včelaře distribuoval
 
  T.P
 
 -----------
 
" zase  si pletete preservativ s perspektivou. "
   Pepan


--------------
 
 
Pepane tvůj komentář je spíše otázkou pro doktora Chocholouška, ale pokusím se ti na něj polopatě včelařsky odpovědět já. Opět jsi nepochopil onu pointu věci, kdy jsem přirovnal Gabon PA 92 k AFB, oba svého času neregistr., však jen jeden z nich je vláčen webem ČSV.
 
Zeptám se tě tedy, kde se na svaz. webu může včelař dočíst o tom, že se do včelst. 20 let vkládal neregistrov. přípravek PA 92, podobný článek veden v podobném duchu jako nyní u AFB  ?? 


Pantůček se ve svém článku (čti mezi řádky) zminuje o neregistr. přípravku AFB KIT na detekci moru. Z článku lze vycítit určitou averzi k těmto neregistr. prostředkům ,myslím ,že prakticky a účelově je s tohoto důvodu na webu uveřejněn.  
 
 T.P




 
 




 

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61064


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 13. 4. 2013
Re: K clanku Jana LĂ´ffelmana (61051) (61057)

http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-59323250-prehled-rusenych-uradu-nejvice-na-ministerstvu-obrany

ÚSKVBL se bude redukovat, jestli ne rušit! Nechápu proč se vůbec taková instituce ještě živí, když tu je nadřazené nařízení a schvalování na úrovni jiných institucí. Pokud VITA má testovací soupravu schválenou jinde, celá ceremonie a případný odpor k zavedení takové "pomůcky" u nás, je jen konkurenční boj. Pokud chce někdo dělat rozklad proti novým prostředkům, tak ať si zamete před vlastním prahem.

CO vím, tak pro včelaře ten ústav dělá jen co musí.

Neexistuje naříklad veřejně dostupný a pravidelně aktualizovaný touto institucí jak rozbor medu na použivaná léčiva alá Made in Czech, tak neexistuje oproti tomu pravidelná kontrola těchto léčiv, opět a to přímo tímto ústavem, na trvanlivost léčiv tj. kvalitu léčiv které se unás distribují přes OV ČSV.

Takže závěrem bych podotknul, že autor článku pan z RV, nedělá sepsáním takového článku nic pro kvalitu, potažmo pro včelaře, ale jen sepsal něco, co má hodnotu na úrovni zbytečných obav a informační bubliny. Měl raději popsat technické detaily jak přesná metoda je, protože inspektoři SVS by tak mohli orientačně s určitou přesností zjišťovat to, jestli jde o mor nebo o např. virus nebo prostý kanibalismus, když uvidí nějaký včelař podezřelý plod.

Ke konci otázka? Proč by nemohl mít veterinář takovou soupravu pro rychlou diagnózu? Je levná, vyrábí ji značková a ověřená společnost v EU.

Myslím si, že má taková diagnostická věc své místo při zjišťování zdravotního stavu.

_gp_



http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=61057&reply=61057&%2861051%29


Úsporné kroky se dotknou řady zemědělských agentur nebo kontrolních a dozorových organizací. Už jen jejich názvy, podobně jako v resortu obrany, hovoří za sebe – Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) nebo ÚZKÚZ, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61063


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 13. 4. 2013
Re: K clanku Jana LĂ´ffelmana (61051) (61057)

Pepane,rozveďte ten "prezervativ s perspektivou".Proč je jednodušší napsat varování na vše co není made in Dol?Proč nemáme mobilni diagnostiku?Proč nemáme dlouhodobý odpařovač KM,proč používáme výrobky od jinud a ne vlastní?JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61062


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 13. 4. 2013
Re: vÄ?ela Ä?ernĂĄ (61039) (61041) (61046) (61052)

Já křížence včely černé taky pamatuji.
Co se týká divokosti, podle mně je tato otázka bezpředmětná. Když tehdy včelaři dokázali v pohodě včelařit s divočejšími kříženci černé včely a to v zadovácích, úlech na manipulaci podstatně náročnějších než jsou nástavky, kde se nedalo vyhnout půlhodinové, hodinové manipulaci v jednom včelstvu, tak dneska v nástavcích, kde se většinou jen přehazují bedničky a manipulace trvá obvykle tak 2 - 5 minut, (aspoň podle tvrzení vychloubajících se včelařů) je nějaké zvýšení divokosti bezpředmětné.

Co si pamatuji rozdíl, černá včela měla pozdější plodování. první snůška byla v druhé polovině května květová, z pampelišek a z javoru klenu, další snůška byla v polovině července už většinou medovicová, med byl kvalitní, cihlově červený, za špatného počasí jen květová z lesních malin. potom byla červencová snůška, ta byla nejsilnější, z lip, potom byla další medovicová snůška na začátku srpna, ta byla někdy zvlášť, někdy společně s lipovou, medovicový med byl tmavě hnědý a nakonec byla poslední slabší medovicová snůška po polovině spna, tam byl med už všelijaký, obvykle načernalý, někdy černý jako bota. krmilo se na začátku září.
To se zlomilo někdy v období 1975 - 1985. Kdy zřejmě u nás došlo k přešlechtění kraňkou. Potom byla nejsilnější raná snůška v první polovině května, snůška v druhé polovině května z javorů byla slabší, v červnu se většinou paběrkovalo, málokdy byla snůška, a v červenci byla snůška z lip tak každý druhý rok a potom konec.
Zatímco předtím každý rok medovicové snůšky z těch tří vyšly tak dvě, takže každý rok jsmě měli medovicový med, potom byla medovicová snůška tak jednou za 3 - 5 let. A zatímco dříve byla docela dobrá snůška ještě v srpnu, potom každý druhý srpen se včely musely krmit, jinak by trpěly hladem. A někdy nebyla snůška i od druhé poloviny července.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61061


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.22.224) --- 13. 4. 2013
Re: vÄ?ela Ä?ernĂĄ (61056)

Je to linie kraňky karpatského typu. Údajně karpatky jsou o něco pozdější ve vývoji a vhodné až na pozdní snůšku. Já zkušenost nemám, ale co na Tovačovsku někteří včelaři zkoušely Vučko, ze které vzešla Vigorka, tak tato linie pozdější vývoj a slabší jarní snůšku měla.
Ale prý jeden včelař kousek ode mě si Vigorku koupil, tak se jej ze zvědavosti zeptám jak se mu jeví Vigorka v podmínkách Hané, jestli od Vučka je nějaký posun.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61060


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Monika (90.180.239.121) --- 13. 4. 2013

Hledáte práci? Koukněte na http://www.qprace.cz kde naleznete aktuální nabídky práce z celé ČR.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61059


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 4. 2013
RE: vĂ??ela Ă??ernÄ?Ä?

jen drobné upřesnění.

O zavádění V.Kraňské bylo rozhodnuto sice o 50 let dříva a však v letech
šedesátých bylo dokončeno její šlechtění na mírnost a započalo se právě s
tím co popisuješ

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
Datum: 13. 4. 2013
Předmět: RE: vÄ?ela Ä?ernĂĄ

"Já včelu černou, resp. její křížence pamatuji. Byly to krušné začátky,
souhrnně řečeno, mnoho negativních vlastností. Proto bylo koncem šedesátých
let rozhodnuto, že je třeba tyto nevhodné bastardy vytlačit přetlakem rasy s
lepšími vlastnostmi. Byla vybrána kraňka, což byl radikální rozdíl.
Představa, že se tito bastardi vrátí mne upřímně děsí. Teorie o vytvoření
nějaké isolované oblasti u nás jsou nesmysl, zkušenosti zde už jsou. Např.
oplozovací stanice v Krkonoších v padesátých letech či odvčelování
pardubické oblasti při prvním výskytu varroázy.
Tyto skutečnosti jsou obecně známé, důvodem pro tyto pokusy je, podle mého
názoru, otevření nějaké skulinky na dotační peníze.
Pepa"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61058


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 4. 2013
Re: K clanku Jana LĂ´ffelmana (61051)



---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 13. 4. 2013
Předmět: Re: K clanku Jana Lôffelmana


JosPr (217.77.165.49) --- 12. 4. 2013
K clanku Jana Lôffelmana (61043)www.vcelarstvi.cz,k clanku Jana Loffelmanna.
JosPr.
 
--------------------------------------------
 
 
"zajimavé"..
 
vždyt ona ta PA 92 taky 20 let nebyla ÚSKVBL sválena, svaz ji propagoval a
dol ji z vesela mezi včelaře distribuoval
 
  T.P
 
 Jako vždy,"
 
" zase  si pletete preservativ s perspektivou. "
   


    Pepan




 
"
 
 "

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61057


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 4. 2013
Re: vÄ?ela Ä?ernĂĄ

Je to pořád, ale  linie Kraňky.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>
Datum: 12. 4. 2013
Předmět: Re: včela černá

"Jen by bylo vhodné dodat, že jde o Vigorku a snahu vytvořit oblast pro její
přirozené páření, tedy co jsem zaslechl já. Ale moc bych na tu izolaci
stanoviště nespoléhal, v sezóně je tam víc kočovníků než by si jeden myslel
o tom jak je "nemožné" se do VVP dostat + ti co žádná povolení neřeší."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61056


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 13. 4. 2013
Re: K clanku Jana Lôffelmana (61043) (61049)

Nepochopitelné. Člen nákazové komise RV ČSV. Ten, kterému by mělo záležet na nešíření MVP. Vše, co není z naší dílny, je špatné, že? To je opět jedovatá slina.
Vždyť se přece tam, kde jsou ochranná pásma a u všech chovatelů matek a kočovníků, dělá vyšetření na přítomnost SPOR!!! MVP. Tam tento přípravek není mířen v tom smyslu, že by vyšetření na přítomnost spór a povinná vyšetření nahradil.
Já si myslím, že je určen všem, co nemají s morem zkušenost, jsou i z oblastí mimo pásma, najdou podezřelou buňku a použijí toto vyšetření místo dosud doporučeného klacíku, sirky, stébla. Tedy tato pomůcka jim může být více než uvedené užitečná. Když tady není a nebude, bude to jistě hůře, než když bude. Nebo pan doktor prosadí to, že ke každému podezření veterina zdarma okamžitě přijede, vezme si vzorek a vyšetří ho?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61055


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78432 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 61055 do č. 61115)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu