78619
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 23. 7. 2013
Re: Re (61922) (61925)
Tak Tak, lípy jako naše původní dřevina by měly růst téměř všude ve všech běžných půdách. Snad jen na extrémně chudých půdách , čistý jíl nebo tak nějak by se vyplatilo už při sázení udělat větší díru a tak 10 dílů té chudé zeminy promíchat s 1 - 2 díly nějakého dobrého kompostu nebo kvalitní černozemě a sadit do toho. Případně pokud je lípa velmi malá,půl metru nebo tak, tak na povrchu udělat vrstvu tak 10 cm silnou z kvalitní půdy v staré síle a tu lípu v podstatě sázet do ní.
Aby se lépe ujala a první 1 - 2 roky rychleji rostla.
Nesmí se udělat větší díra a ta celá vyplnit kvalitní zemí, protože potom lípa prvních cca 10 let bere kořeny živiny jen z té kvalitní půdy z objemu té díry a málo zarůstá kořeny mimo objem jámy. Až to vyčerpá, její růst se propadne a zároveň bude dalších x desítky let kmeni toho stromu chybět delší kořeny ukotvené hlouběji v zemi, takže ji snadno vyvrátí vítr.
Když už je lípa zasázená, tak by se mohlo vyplatit vedle pravidelného zalévání i namulčování nějakou drcenou kůrou kolem kmínku.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61926
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 22. 7. 2013
Re: Re (61922)
Příteli ničím to nepřihnojuj jen 1 rok zalévej. Jádro pudla je někde jinde. Znám obec a jmenuje se suchá. Před asi 20 léty jsme tam dělali stromořadí lip kolmo k silnici vedoucí od dálnice na Víden Na druhé strane acer platanoides var. globoza. Po prostředku jiné dřeviny. každý chtěl co nejvíc urvat před vlastní barák. Plán neplán. Tenkrát jsme říkali že to vyroste. Světe div se , dnes jsou všichni odborníci na udržbu a řez. N EJRADĚJI DOHOLA ABY VIDĚLI NA VES. No katastrofa . Takovy mrzáky stromy daleko nenajdeš a kolik jich odešlo . Stromořadí jak noty na buben. Standa
---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 22. 7. 2013
Předmět: Re
"
Má zde někdo na konferenci za ty léta zmáknutou technologiii, pokud jde o přihnojování lipy malolisté, pro zdarný růst/kondici u mladých stromků (jaké hnojivo , zkušenosti atp.
Z jara jsme v obci vysadili cca 40 lip)"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61925
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 22. 7. 2013
Re: PP- pohotovostnÄ? plÄ?Ä?n
no dobrý Petře Standa
---------- Původní zpráva ----------
Od: Petr Lokvenc <lokvenc.petr/=/volny.cz>
Datum: 22. 7. 2013
Předmět: Re: PP- pohotovostnĂ plĂĄn
"Pokud ale z nejrůznějších důvodů mazat ke včelám nemůžeme, prožíváme těžké
duševní trauma :-) !
S pozdravem
Petr.
-----Původní zpráva-----
From: Blažena Dvořáková
Sent: Monday, July 22, 2013 3:58 PM
To: Včelařská konference
Subject: RE: PP- pohotovostnĂ plĂĄn
Vy se asi budete divit ale mám vyzkoušeno jak se včelařům rojí včely
dostanem alergii na jinou práci a mažem ke včelám.S tanda"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61924
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 22. 7. 2013
Re: (e-mailem) --- 20. 7. 2013
No já bych řek, že spíše záleí na větru. Kam odfoukne matku tam si ona sedne. V tom bych žádné záhady rozhodně nehledal.
---------- Původní zpráva ---------- Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> Datum: 22. 7. 2013 Předmět: Re: (e-mailem) --- 20. 7. 2013
"Taky je podivné, když se tady bavíme o rojích, že sedaly buď na stromy a stromky před včelín anebo zásadně napravo od včelína spíš na západ nebo západojih od včelína. Prakticky si nepamatuji, že by sedly na stromy na východ či jihovýchod od včelína. Že by nějaká geologie v půdě? Na zahradě mám místy pod zemí pravděpodobně prameny, ( soused na západní straně je tam má určitě) spíš od včelína na západní stranu je tam mix nějakého písku v jílu, na východní straně je spíš čistý pro vodu málo propustný jíl bez pramenů."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61923
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Lokvenc (e-mailem) --- 22. 7. 2013
Re: PP- pohotovostnÄ? plÄ?Ä?n (61918)
Pokud ale z nejrůznějších důvodů mazat ke včelám nemůžeme, prožíváme těžké duševní trauma :-) ! S pozdravem Petr.
-----Původní zpráva----- From: Blažena Dvořáková Sent: Monday, July 22, 2013 3:58 PM To: Včelařská konference Subject: RE: PP- pohotovostnĂ plĂĄn
Vy se asi budete divit ale mám vyzkoušeno jak se včelařům rojí včely dostanem alergii na jinou práci a mažem ke včelám.S tanda
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61921
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Lokvenc (e-mailem) --- 22. 7. 2013
Re: PP- pohotovostnĂ plĂĄn (61792) (61799) (61892) (61897) (61914)
Kurz prohlížitele včelstev jsem dělal někdy před 15.ti léty. Tam se zkamenění včelího plodu uvádělo jako jediná nemoc včel přenosná na člověka. Jedním dechem ale připomínali, že v naších zemích toto onemocnění nebylo pozorováno. S pozdravem Petr.
-----Původní zpráva----- From: Sroll Josef Sent: Monday, July 22, 2013 12:12 PM To: vcely/=/v.or.cz Subject: RE: PP- pohotovostnĂ plĂĄn
To je teorie, případ přenosu ze včel na člověka není znám. Ale jsou známy úmrtí na napadení plic, ovšem toto napadení musí být masivnější, než nějaká včelí mrtvolka někde ležící. Traduje se, že při otevření hrobky jednoho faraona nebyla řada úmrtí těch průzkumníků způsobena nějakou kletbou, ale právě sporami této plísně, které se tam vyskytovaly v prachu ve velikém množství. Nazývat A.F. včelí chorobou se mi zdá dost přitažené za vlasy (i když se to v literatuře tak píše), protože jinde v přírodě se vyskytuje mnohem masivněji, než u včel. Fantastické zprávy o přenosu nemocí na člověka ze včel jsou teď moderní, už jsem slyšel (na RV ČSV) o onemocnění lidí morem včelího plodu. Takové zprávy si vždy najdou pár vděčných posluchačů. Předpokládám, že se blíží doba, kdy se "objeví" onemocnění lidí nosemou a varroázou. Co takhle nějaký katastrofický film na toto téma? Jen s přenosem zachlazení včelího plodu na člověka budou mít tihle šiřitelé poplašných zpráv určité problémy. Pepa
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of gupa Sent: Saturday, July 20, 2013 11:48 PM To: Včelařský mailing list Subject: Re: PP- pohotovostnĂ plĂĄn
Včelařství Chlum (e-mailem) --- 19. 7. 2013 Re: PP- pohotovostnĂ plĂĄn (61792) (61799)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Aspergillus_flavus
Ze včely na člověka? Kde se to stalo?
Jirka ......
A.flavus byla zdokumentovaná na včelím díle, kde má pro svůj růst velmi dobré podmínky. Přenos přes dýchací systém je známý, ten už snad nemusím rozvádět. _gp_
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61920
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 22. 7. 2013
Re: (e-mailem) --- 20. 7. 2013
Jak to čtu o těch ořešácích . Máte chytrý včely . Mě sedají povětšinou hodně vysoko . Na ořech zaplat panbůch ne . Ty jsou ještě vyšího vzrůstu a žádnej ve vsi neroste a to by byl v tím čert že by ho našly. Standa
---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 22. 7. 2013
Předmět: Re: (e-mailem) --- 20. 7. 2013
"Taky je podivné, když se tady bavíme o rojích, že sedaly buď na stromy a
stromky před včelín anebo zásadně napravo od včelína spíš na západ nebo
západojih od včelína. Prakticky si nepamatuji, že by sedly na stromy na
východ či jihovýchod od včelína.
Že by nějaká geologie v půdě? Na zahradě mám místy pod zemí pravděpodobně
prameny, ( soused na západní straně je tam má určitě) spíš od včelína na
západní stranu je tam mix nějakého písku v jílu, na východní straně je spíš
čistý pro vodu málo propustný jíl bez pramenů."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61919
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 22. 7. 2013
RE: PP- pohotovostnÄ? plÄ?Ä?n
Vy se asi budete divit ale mám vyzkoušeno jak se včelařům rojí včely dostanem alergii na jinou práci a mažem ke včelám.S tanda
---------- Původní zpráva ----------
Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
Datum: 22. 7. 2013
Předmět: RE: PP- pohotovostnĂ plĂĄn
"To je teorie, případ přenosu ze včel na člověka není znám. Ale jsou známy úmrtí na napadení plic, ovšem toto napadení musí být masivnější, než nějaká včelí mrtvolka někde ležící.
Traduje se, že při otevření hrobky jednoho faraona nebyla řada úmrtí těch průzkumníků způsobena nějakou kletbou, ale právě sporami této plísně, které se tam vyskytovaly v prachu ve velikém množství. Nazývat A.F. včelí chorobou se mi zdá dost přitažené za vlasy (i když se to v literatuře tak píše), protože jinde v přírodě se vyskytuje mnohem masivněji, než u včel.
Fantastické zprávy o přenosu nemocí na člověka ze včel jsou teď moderní, už jsem slyšel (na RV ČSV) o onemocnění lidí morem včelího plodu. Takové zprávy si vždy najdou pár vděčných posluchačů.
Předpokládám, že se blíží doba, kdy se "objeví" onemocnění lidí nosemou a varroázou. Co takhle nějaký katastrofický film na toto téma? Jen s přenosem zachlazení včelího plodu na člověka budou mít tihle šiřitelé poplašných zpráv určité problémy.
Pepa
-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of gupa
Sent: Saturday, July 20, 2013 11:48 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: PP- pohotovostnĂ plĂĄn
Včelařství Chlum (e-mailem) --- 19. 7. 2013
Re: PP- pohotovostnĂ plĂĄn (61792) (61799)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Aspergillus_flavus
Ze včely na člověka? Kde se to stalo?
Jirka
......
A.flavus byla zdokumentovaná na včelím díle, kde má pro svůj růst velmi dobré podmínky. Přenos přes dýchací systém je známý, ten už snad nemusím rozvádět. _gp_"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61918
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Cada Vaclav (e-mailem) --- 22. 7. 2013
Re: (e-mailem) --- 20. 7. 2013 (61899) (61902) (61903) (61904) (61913) (61915) (61916)
Dobrý den,
někde jsem četl, že směr usazení roje se řídí denní dobou, kdy k rojení dochází. Osobně mohu potvrdit, že roj vylétá směrem za Sluncem, ráno na východ až jihovýchod, odpoledne na jiho-západ až západ. Samozřejmě, že následné putování roje je vázáno na nalezené dutině... Hezký den! Václav
Dne 22.7.2013 13:48, R. Pol?ek napsal(a): > Taky je podivné, když se tady bavíme o rojích, že sedaly buď na stromy a > stromky před včelín anebo zásadně napravo od včelína spíš na západ nebo > západojih od včelína. Prakticky si nepamatuji, že by sedly na stromy na > východ či jihovýchod od včelína. > Že by nějaká geologie v půdě? Na zahradě mám místy pod zemí pravděpodobně > prameny, ( soused na západní straně je tam má určitě) spíš od včelína na > západní stranu je tam mix nějakého písku v jílu, na východní straně je spíš > čistý pro vodu málo propustný jíl bez pramenů.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61917
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 22. 7. 2013
Re: (e-mailem) --- 20. 7. 2013 (61899) (61902) (61903) (61904) (61913) (61915)
Taky je podivné, když se tady bavíme o rojích, že sedaly buď na stromy a stromky před včelín anebo zásadně napravo od včelína spíš na západ nebo západojih od včelína. Prakticky si nepamatuji, že by sedly na stromy na východ či jihovýchod od včelína.
Že by nějaká geologie v půdě? Na zahradě mám místy pod zemí pravděpodobně prameny, ( soused na západní straně je tam má určitě) spíš od včelína na západní stranu je tam mix nějakého písku v jílu, na východní straně je spíš čistý pro vodu málo propustný jíl bez pramenů.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61916
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 22. 7. 2013
Re: (e-mailem) --- 20. 7. 2013 (61899) (61902) (61903) (61904) (61913)
Já mám na zahradě dva vysoké ořešáky, jeden za včelínem, který krajemi větví dosahuje nad včelín a jeden asi 20 metrů šikom vlevo před včelínem. Co si pamatuji, tak roje sedaly rády na jabloně, třešně, švestky, hrušně na zahradě i občas u souseda, ale na ořešáky buďto vůbec anebo snad jen jednou, kdysi dávno.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61915
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Sroll Josef (e-mailem) --- 22. 7. 2013
RE: PP- pohotovostnĂ plĂĄn (61792) (61799) (61892) (61897)
To je teorie, případ přenosu ze včel na člověka není znám. Ale jsou známy úmrtí na napadení plic, ovšem toto napadení musí být masivnější, než nějaká včelí mrtvolka někde ležící. Traduje se, že při otevření hrobky jednoho faraona nebyla řada úmrtí těch průzkumníků způsobena nějakou kletbou, ale právě sporami této plísně, které se tam vyskytovaly v prachu ve velikém množství. Nazývat A.F. včelí chorobou se mi zdá dost přitažené za vlasy (i když se to v literatuře tak píše), protože jinde v přírodě se vyskytuje mnohem masivněji, než u včel. Fantastické zprávy o přenosu nemocí na člověka ze včel jsou teď moderní, už jsem slyšel (na RV ČSV) o onemocnění lidí morem včelího plodu. Takové zprávy si vždy najdou pár vděčných posluchačů. Předpokládám, že se blíží doba, kdy se "objeví" onemocnění lidí nosemou a varroázou. Co takhle nějaký katastrofický film na toto téma? Jen s přenosem zachlazení včelího plodu na člověka budou mít tihle šiřitelé poplašných zpráv určité problémy. Pepa
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of gupa Sent: Saturday, July 20, 2013 11:48 PM To: Včelařský mailing list Subject: Re: PP- pohotovostnĂ plĂĄn
Včelařství Chlum (e-mailem) --- 19. 7. 2013 Re: PP- pohotovostnĂ plĂĄn (61792) (61799)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Aspergillus_flavus
Ze včely na člověka? Kde se to stalo?
Jirka ......
A.flavus byla zdokumentovaná na včelím díle, kde má pro svůj růst velmi dobré podmínky. Přenos přes dýchací systém je známý, ten už snad nemusím rozvádět. _gp_
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61914
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 22. 7. 2013
Re: (61905)
"Jinak, včelař by před dům i nasadil, problem dnešní doby je v tom, že na tom kousku mezi domem a silnicí vedou kabely všeho druhu, samozdřejmě plyn a voda.Co pamatuji 3x před domem rozkopáno během 10 let. Dvě lípy museli být po pár letech přesazeny . Myslím , že to není problém jen naší vesnice. "
Sadit jen nižší keře. Co se dají vykopat s kořenovým balem, na měsíc umístit někde ve stínu a potom zase vrátit a přežijí. Anebo trvalky nebo rovnou jednoleté či dvouleté rostliny.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61912
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Potu?ník Václav (e-mailem) --- 22. 7. 2013
Re: melicitóza (61909)
Plánicko (cca 650mnm, plzeňský kraj) Po jedlemi je borůvčí úplně lesklé, hukot je slyšet už z dálky. Med je došeda, velmi hustý, ale tekutý. Odhadem zůstane 20 procent v buňkách. Zeptám se, rosíte vracené plásty? Pokud ano, kolik vody? Decilitr na nástavek? Víc? Vodu jsem neměřil, protože jsem měřák zapoměl doma, odhadem pod 15. V některých plástech se objevuje řídký med do červena, odhaduji, že je to lípa. Vašek. ----- Original Message ----- > ale nemůžu najít zdroj, na modřínech ani včela.....tak nevím.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61911
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 21. 7. 2013
Re: jak rychle pĹ?elĂŠÄ?it? (61898)
Ahoj Ivo, já bych dal klasický formidol. medu to nevadí, pokud nebudeš alespoň následující 4 dny vytáčet, dal bych ho hned!! Ten spad není na čekání..
Radek
---------- Původní zpráva ----------
Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
Datum: 21. 7. 2013
Předmět: jak rychle přeléčit?
"Vážení, mám dotaz nejen na kleštíkology ale také na zkušenější s KM.Sešlo se
mi nyní několik protichůdných okolností.V těchto dnech, deset dní po
posledním vytáčení (silný podprůměr) se zbláznilo počasí, k tomu poslední
část lípy a hojnost bílého jetele a v úlech to hučí,voní a přibývá medu.Při
kontrole včera ve vysokých N již cca 3/4 plástů začínají víčkovat nebo na to
mají náběh.Vydrží li počasí, snůška a já,mohlo by to nakonec být nejlepší
medobraní.Leč!! - současně jsem zkontroloval spad za 24 hod , jen po dvou
včelstvech z každého kraje.Tři mají 6-12, jedno 28.Normálně bych neváhal a
nakročil s KM.Ale té snůšky je mi líto.Rád bych ještě týden vydržel, co vy
na to? a dále k té KM - doporučuje se v takovýchto vedrech raději posečkat
(což by mi vyhovovalo) a dále, protože jsem si oblíbil houbičkové odpařovače
mám současně ale jedno malé dilema. Mám ještě vesměs 4VN nabouchané včelami
a nejsem si jistý zda doporučované množství 60 ml 65% KM opakovaně po 48 hod
a pak event.po týdnu bude i při tomto počtu N a množství včel dostačující.
Prosím tedy o radu zejména ty,kteří mohou mít podobný problém."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61908
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 21. 7. 2013
Re: Jak odpuzovat vÄ?ely, ani by dolo k otravÄ?. (61900)
nato se používá výkluz. večer se vloží a ráno je medník bez včel.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: Miroslav Pelán <MiroslavPelan/=/seznam.cz> Datum: 21. 7. 2013 Předmět: Jak odpuzovat včely, ani by dolo k otravě.
"Dotaz: je možné vypuzovat včely z medníku tak, aby včely nebyly otrávené?"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61906
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 21. 7. 2013
Re:
Dřív bylo u každého domu hnojiště, u hnojiště ořešák. Před chalupou pak stála lípa. Teď jsou všechny stromy pokácené, ,mouchy zaháníme všemožnými Reidy a podobně, do oken se dávají žaluzie aby stínily namísto těch lip. -- Potvrzuji Jinak, včelař by před dům i nasadil, problem dnešní doby je v tom, že na tom kousku mezi domem a silnicí vedou kabely všeho druhu, samozdřejmě plyn a voda.Co pamatuji 3x před domem rozkopáno během 10 let. Dvě lípy museli být po pár letech přesazeny . Myslím , že to není problém jen naší vesnice. Lípy kupuji ve školce, vysadbu konzultuji s obcí.T:P
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61905
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef ?amalík (e-mailem) --- 21. 7. 2013
Re: (e-mailem) --- 20. 7. 2013 (61899) (61902) (61903)
Nemohl, protože si roje nefotím. Buď budeme muset posečkat až nějaký roj poletí, anebo sepsat se sousedy nějaké dobrovzdání.
Před včelínem jsou 3 švestky, 3 jabloně a tam roj NIKDY (t.j. od roku 1981 co včelařím) nesedl. Za včelínem je švestka, ringle, 2 ořešáky, v širším okolí další stromy, mimo jiné další 2 ořešáky. Zde to včely střídají bez výrazné preference nějakého stromu.
Jose
Dne 21.7.2013 15:54, J.P. napsal(a): > Jose, mohl bys své tvrzení: Ani u rojů > nepozoruji, že by preferovaly jiné stromy., doložit nějakou fotgrafií, ze > které by bylo zřejmé, že roj, tedy shluk včel, které opustily svůj rodný úl > z důvodu rozmnožovacího pudu, visí na ořešáku královském. > > J.P. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61904
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef ?amalík (e-mailem) --- 21. 7. 2013
Re: (e-mailem) --- 20. 7. 2013 (61899)
Tatínek pocházející ze statku zasadil pod chalupou 2 ořešáky. Jsem mu za to velice vděčný. Pominu-li samotné ořechy, je radost pod ořešáky pracovat. Z listí je bezvadný kompost. Listí používám jako ochranu před zavíječem voskovým. Na okraji jejich koruny je, co pamatuji, včelín a že bych pozoroval cokoli negativního - v žádném případě. Ani u rojů nepozoruji, že by preferovaly jiné stromy.
Dřív bylo u každého domu hnojiště, u hnojiště ořešák. Před chalupou pak stála lípa. Teď jsou všechny stromy pokácené, ,mouchy zaháníme všemožnými Reidy a podobně, do oken se dávají žaluzie aby stínily namísto těch lip.
Jose
Dne 21.7.2013 8:22, emilka milka napsal(a): > V těchto dnech ,včely pod ořechem jenom vrní a předou ... > Abychom již konečně uzavřeli ty ořechy,předpokládám že ty vlašské,zda mít > či nemít pod nimi včelstva.Jedna paní povídala a tak tomu mnozí i věří. > Naše zkušenost: máme 2 ořechy asi 40-ti leté vedle sebe a pod nimi jsou > umístěny včely v počtu 12 - 15 každoročně a taky přes 40 let.Stín pod nimi > v letním období nemá konkurenci,protože ořechy jsou bohatě olistěné,je > pravda,že mnohdy v časném jaru,kdy kvetou,bývají mrazíky a mnohdy i ořechy > nejsou. Za těch víc než 40 let se usadil jenom jediný roj na tom > ořešáku,proč by si neměl roj vyhlédnout jiný strom,pro něj vůní a třeba i > olistěním přijatelnější. > Takže na vlašské ořechy nedám dopustit v tomto případě.To není návod,aby si > včelaři mladšího věku pořizovali ořechy nad svými včelstvy.Takový ořech > roste dlouho,než jeho koruna dosáhne třeba 10m a to je potom to akurátní. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61902
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- emilka milka (109.238.42.100) --- 21. 7. 2013
(e-mailem) --- 20. 7. 2013
V těchto dnech ,včely pod ořechem jenom vrní a předou ...
Abychom již konečně uzavřeli ty ořechy,předpokládám že ty vlašské,zda mít či nemít pod nimi včelstva.Jedna paní povídala a tak tomu mnozí i věří.
Naše zkušenost: máme 2 ořechy asi 40-ti leté vedle sebe a pod nimi jsou umístěny včely v počtu 12 - 15 každoročně a taky přes 40 let.Stín pod nimi v letním období nemá konkurenci,protože ořechy jsou bohatě olistěné,je pravda,že mnohdy v časném jaru,kdy kvetou,bývají mrazíky a mnohdy i ořechy nejsou. Za těch víc než 40 let se usadil jenom jediný roj na tom ořešáku,proč by si neměl roj vyhlédnout jiný strom,pro něj vůní a třeba i olistěním přijatelnější.
Takže na vlašské ořechy nedám dopustit v tomto případě.To není návod,aby si včelaři mladšího věku pořizovali ořechy nad svými včelstvy.Takový ořech roste dlouho,než jeho koruna dosáhne třeba 10m a to je potom to akurátní.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61899
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ivo Dragoun MUDr (e-mailem) --- 21. 7. 2013
jak rychle pĹ?elĂŠÄ?it?
Vážení, mám dotaz nejen na kleštíkology ale také na zkušenější s KM.Sešlo se mi nyní několik protichůdných okolností.V těchto dnech, deset dní po posledním vytáčení (silný podprůměr) se zbláznilo počasí, k tomu poslední část lípy a hojnost bílého jetele a v úlech to hučí,voní a přibývá medu.Při kontrole včera ve vysokých N již cca 3/4 plástů začínají víčkovat nebo na to mají náběh.Vydrží li počasí, snůška a já,mohlo by to nakonec být nejlepší medobraní.Leč!! - současně jsem zkontroloval spad za 24 hod , jen po dvou včelstvech z každého kraje.Tři mají 6-12, jedno 28.Normálně bych neváhal a nakročil s KM.Ale té snůšky je mi líto.Rád bych ještě týden vydržel, co vy na to? a dále k té KM - doporučuje se v takovýchto vedrech raději posečkat (což by mi vyhovovalo) a dále, protože jsem si oblíbil houbičkové odpařovače mám současně ale jedno malé dilema. Mám ještě vesměs 4VN nabouchané včelami a nejsem si jistý zda doporučované množství 60 ml 65% KM opakovaně po 48 hod a pak event.po týdnu bude i při tomto počtu N a množství včel dostačující. Prosím tedy o radu zejména ty,kteří mohou mít podobný problém.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61898
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 20. 7. 2013
Re: PP- pohotovostnĂ plĂĄn (61792) (61799) (61892)
Včelařství Chlum (e-mailem) --- 19. 7. 2013
Re: PP- pohotovostnĂ plĂĄn (61792) (61799)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Aspergillus_flavus
Ze včely na člověka? Kde se to stalo?
Jirka
.......
A.flavus byla zdokumentovaná na včelím díle, kde má pro svůj růst velmi dobré podmínky. Přenos přes dýchací systém je známý, ten už snad nemusím rozvádět. _gp_
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61897
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 20. 7. 2013
Re:
..a proč ne, od R. Vanka hrubý durch Bavit se měsíc o ořechu je gut ? Zeptejte se sami sebe, vážení přispěvovatelé vlákna o ořechu královském, jest-li by jste raději byli v 35 - 40 st. C vedru pod ořechem nebo jest-li by jste raději celý den cedili krev na přímem slunci V těchto dnech ,včely pod ořechem jenom vrní a předou jak motorovka na volnoběh, zatím co včely na přímem slunci se můžou strhat / ulítat pro vodu. T:P ------------------------------------------------------------- Včelařství Chlum (e-mailem) --- 20. 7. 2013 Re: Peklo na talíři (61771)Patří tohle do včelařské konference?
Jirka
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61896
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 20. 7. 2013
Re: vÄ?ely pod oĹ?eakem
snad tam hrozí nebespečí , že dostžaneš ořechem do klavy.Pokud nosíš ochranou pokrývku proti bodnutí včelou což ti ukládá nařízeni nevím kdo to vydal,tak by to nebezpečí pominulo .
---------- Původní zpráva ----------
Od: Včelařství Chlum <vcelarstvichlum/=/gmail.com>
Datum: 19. 7. 2013
Předmět: Re: včely pod ořeakem
"Pod ořešákem mám tři a kousek dál dalších pět. Zatím sem žádný negativní
vliv nepozoroval. Spíš jsou silnější než ta na přímém slunci.
Jirka
Dne 29. června 2013 21:11 Bláha <vladimir.blaha/=/email.cz> napsal(a):
> slyšel jsem,že se nedaří včely pod ořešakem.Je to pravda
>"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61895
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Včelařství Chlum (e-mailem) --- 20. 7. 2013
Re: Peklo na talíři (61771)
Patří tohle do včelařské konference?
Jirka
Dne 26. června 2013 12:21 <vcelka1978/=/centrum.cz> napsal(a):
> > není to motorový olej :-)))) > > http://www.stream.cz/**peklonataliri/821563-peklo-na-** > taliri-smakulady-2013<http://www.stream.cz/peklonataliri/821563-peklo-na-taliri-smakulady-2013>< > http://www.stream.cz/**peklonataliri/821563-peklo-na-** > taliri-smakulady-2013<http://www.stream.cz/peklonataliri/821563-peklo-na-taliri-smakulady-2013> > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61894
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Včelařství Chlum (e-mailem) --- 19. 7. 2013
Re: PP- pohotovostnĂ plĂĄn (61792) (61799)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Aspergillus_flavus
Ze včely na člověka? Kde se to stalo?
Jirka
Dne 2. července 2013 7:53 gupa <e-mail/=/nezadan> napsal(a):
> To písmeno zákona hovoří ve třetí osobě. Podnikatel "má zajistit aby osoby > vykonávající něco, byly způsobilé ". Samotný podnikatel tedy provede > školení v tom smyslu, že to pracovníkům přečte, vyvěsí v prostorách výkonu > práce vedle požární směrnice, podání první pomoci, živnosťáku, povolení k > provozování, pracovní doby. bezpečnostních pokynů k práci a položeného > zákoníku práce, dokumentu schválené provozovny, únikových plánů, schválení > provozovny hygienou a veterinou atp atd. > > Jenže. > > Pokud jsem podnikatel dle registru "bez zaměstnanců" a navíc ve svém doma, > může s takovým papírem jít celá byrokracie jinam. Pokud by šlo o nařízení > EU, musí v dokumentu být sdělena návazná směrnice, ta někde těsně pod tím > č.j. není, takže to buď úředník nevyhledal a nevypsal podle zákona úplně > nebo to s EU nemá nic společného.(návaznost v dokumentech či harmonizace > podle EU je nutná, nakonci je pouze odkaz č.11, který je: > > 11) Vyhláška č. 91/1984 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem, ve znění > pozdějších předpisů. > > Což neukazuje na nebezpečné nemoci včel, ale na přenosné nemoci ze včely na > člověka, čím je jediný známý aspergilus flavus. Takže ten člověk na > ministerstu je úplně mimo! Sdělte to p. Machové a pokud se podívá lépe, > musí naten sek dojít také. > > > Vzhledem k rychlosti s jakou to ví ČSV jde o prodiskutovanou věc mezi > právním oddělelní ČSV a MZe, na úrovni jakože právně je to uvařené jako > výklad na rychlé nudli. > > _gp_ > ........ > (e-mailem) --- 1. 7. 2013 > PP- pohotovostnĂ plĂĄn > > > Něco málo jsem o tom zjistil. Celá věc se má tak, že jde vlastně o tlak EU, > která cítí, že v tomto směru zaostáváme ,dále je to již spolupráce SVS s > MZe. Zřejmě nebude vyjímka, jestli farma má zaměstnance nebo ne,(zjistim) > T:P >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61892
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 18. 7. 2013
Re: Matka od SingrĹŻ (61886)
Klidně vezmu, pokud je volná Radek Hubač 774 028 601
---------- Původní zpráva ----------
Od: Petr <petanovak/=/centrum.cz>
Datum: 18. 7. 2013
Předmět: Matka od Singrů
"Po návštěvě na včelařství Vítámvás jsem "ze srandy" objednal matky přímo od
Singrů. Chtěl jsem je použít na rozchov. Objednal jsem pro sebe a pár
kamarádů. Zítra tj. 19.7. mají přijít, ale jeden vykuk si to rozmyslel a
tak jedna matička je volná. Pokud by měl někdo zájem, tak se prosím ozvěte
na 608 141 190. Cena je vyšší, ale .........."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61888
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr (77.48.233.149) --- 18. 7. 2013
Matka od Singrů
Po návštěvě na včelařství Vítámvás jsem "ze srandy" objednal matky přímo od Singrů. Chtěl jsem je použít na rozchov. Objednal jsem pro sebe a pár kamarádů. Zítra tj. 19.7. mají přijít, ale jeden vykuk si to rozmyslel a tak jedna matička je volná. Pokud by měl někdo zájem, tak se prosím ozvěte na 608 141 190. Cena je vyšší, ale ..........
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61886
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (194.12.35.199) --- 18. 7. 2013
Re: snuka (61883) (61884)
Včera jsem loupil včelám med, naprosto v pohodě - takže snůška asi je.
Ale v medárně peklo. Černé a husté jako kolomaz, stěží vytékalo z medometu a v plástech zůstává hóódně přes polovinu, někdy skoro vše. Kromě klasicky tuhých válečků je spíš vysoká konzistence. Nastavil jsem dlouhou dobu vytáčení a med stále pomalu vytéká v hodně hustých nitkách.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61885
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 18. 7. 2013
Re: snuka (61883)
Ta sladina jako voda je pravděpodobně květ lípy srdčité která kvete jako poslední z lip. Stare poučení říká KVĚT LÍPY KONEC SNŮŠKY, nebo taky ŽENCI NA POLE VČELY Z POLE. Tak jak letos kvetou lípy to si nepamatuji ty jsou uplně žlutý . Standa
---------- Původní zpráva ----------
Od: profík <e-mail/=/nezadan>
Datum: 18. 7. 2013
Předmět: snuka
"Včera pěkná snuška na všech stanovištích.Na jednom stanovišti kde to
přibívá nejvíce byli nasazeny minulý čtvrtek prázdné medniky. Přibylo hodně
a je to jasná melecitoza,přitom sladina kterou nosej vypadá fakt jak voda."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61884
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 17. 7. 2013
Re: snuka
okr .Jihlava a okolí , směr Znojmo 30 ha svazenky v plným květu. Ted 14 dní jeden deštík 4 mm na spadek ideální ale lípa bez medovice ale lípa květ a včely se mohou zbláznit do samé tmy.To jsem ještě nezažil ale med ve stavebním rámku průsvitnej jako voda a snad prý z 10 kg sladiny je 1 kg. Napište vaše zkušenosti. Standa.
---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 17. 7. 2013
Předmět: Re: snuka
"Ne severní Moravě je spadek z lip. U nás jsou běžné lípy s úplně lesklými
listy od spadku. V Ostravě, měl jsem co dělat ve Vítkovicích, Centru a
Zábřehu, je taková každá druhá lípa, místy úplně celá stromořadí.
Bude to asi trvat do prvního pořádného deště a ochlazení, podle předpovědi
počasí ještě hezkých pár dnů.
Otázka je taky , jestli to včely využijí, protože co jsem se díval v
Ostravě, bylo to všechno přes den beznadějně zaschlé."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61882
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 17. 7. 2013
Re: snuška (61880)
Ne severní Moravě je spadek z lip. U nás jsou běžné lípy s úplně lesklými listy od spadku. V Ostravě, měl jsem co dělat ve Vítkovicích, Centru a Zábřehu, je taková každá druhá lípa, místy úplně celá stromořadí.
Bude to asi trvat do prvního pořádného deště a ochlazení, podle předpovědi počasí ještě hezkých pár dnů.
Otázka je taky , jestli to včely využijí, protože co jsem se díval v Ostravě, bylo to všechno přes den beznadějně zaschlé.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61881
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- profík (87.249.131.173) --- 16. 7. 2013
snuška
U nás stále snůška.Myslel jsem že to není melecitoza ale je. Vytočit se dalo 50-70% ale bral jsem to ještě nezavíčkovaný i poloprázdný když to začalo tuhnout,voda 18% Jen atˇ nosej.není to žádná masivní snůška tak 1-2kg - plodiště jen vzkvétají.Ještě čekám snůšku z luk.Tet teprv odvážejí balíky sena z první seče a louky teprv rozkvetou.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61880
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 14. 7. 2013
Re: jedle
U nás nic, nejvýše poloprázdné medníky a to jsme pár km od sebe.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz> Datum: 14. 7. 2013 Předmět: Re: jedle
"Predhuri Drahanske vrchoviny,meduji jedle,silna snuska vedro,nevedro,vcely padaji tezke jak kroupy.Tocim rychle potreti,at je misto.Snad to brzy splachne lijak,snuska vcelstva primo nici.Dik za radu letosnich oddelku,az ten blazinec skonci,mozna to bude jedine,co zazimuju...JosPr"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61877
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 14. 7. 2013
Re: Vcely Digest, Vol 83, Issue 13
Na vysočině máme pěknou snůšku. Včely ráno a k večeru nosí pyl svazenky ale je dost vzdálená a tak již sporadicky ale vélké množství z máku jetele a spadek. Bohužel nevím z čeho asi smrk, i když přátelé oa nas tak 15 - 20 km říkají že se to neda točit je to napul kamený.Mě zatim de všechno ale včel rapidně ubýva.Standa
---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 13. 7. 2013
Předmět: Re: Vcely Digest, Vol 83, Issue 13
"U mně taky zatím, pokud se v posledním medu nebo v zásobách vyskytla
melecitóza, byla to jen část buněk.
Z takových plástů jde vždycky část medu vytočit.
Pokud je třeba získat nějakou surovinu na medovinu, mně se osvědčilo buňky
s takovým medem seříznout buď naostřenou lžící nebo kusem naostřeného
nerezového plechu atd. Je to sice trochu piplačka, musí se to dělat pomalu
po částech, jinak se plást roztrhá, ale dá se to. Směs medu a voští se dá
bez problémů skladovat, takže se surovina na medovinu dá nashromáždit
postupně z plástů z více vytáčení. Buňky seříznuté tak napůl nebo do dvou
třetin včelky bez problémů vytáhnou, pokud se dají do včelstva tak do
poloviny srpna a krmí se. Pokud je teplé podletí, tak klidně až do září.
Anebo poto maž na jaře, tam mám trochu problémy, protože nemám dostatečně
suchou místnost na jejich skladování přes zimu."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61875
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 13. 7. 2013
Re: Vcely Digest, Vol 83, Issue 13 (61873)
U mně taky zatím, pokud se v posledním medu nebo v zásobách vyskytla melecitóza, byla to jen část buněk.
Z takových plástů jde vždycky část medu vytočit.
Pokud je třeba získat nějakou surovinu na medovinu, mně se osvědčilo buňky s takovým medem seříznout buď naostřenou lžící nebo kusem naostřeného nerezového plechu atd. Je to sice trochu piplačka, musí se to dělat pomalu po částech, jinak se plást roztrhá, ale dá se to. Směs medu a voští se dá bez problémů skladovat, takže se surovina na medovinu dá nashromáždit postupně z plástů z více vytáčení. Buňky seříznuté tak napůl nebo do dvou třetin včelky bez problémů vytáhnou, pokud se dají do včelstva tak do poloviny srpna a krmí se. Pokud je teplé podletí, tak klidně až do září.
Anebo poto maž na jaře, tam mám trochu problémy, protože nemám dostatečně suchou místnost na jejich skladování přes zimu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61874
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- emilka milka (109.238.42.100) --- 13. 7. 2013
Re: Vcely Digest, Vol 83, Issue 13
Něco k melecitoze.Před mnoha lety jsem měl asi u 45 včelstev na poslední točení plásty,které nešly vytočit.Shodou okolností tehdy se konala okresní konference v Pelhřimově,kde byl přítomný př.Haragsim,odborník na medovici v té době. Využil jsem té příležitosti a zeptal jsem se ho,co s tím.On mi řekl asi toto : Plásty potopte do sudu či vany s vodou,za 2 dny jdou vytočit a přidat do krmení na zimu a nebo udělat medovinu.Jenže dělejte medovinu řekněme z 3q medu. Opravdu jsem zkusil asi 10 plástů potopit do 200 l sudu,jenže ony plavaly nahoře,musel jsem je nahoře zatížit trámkem a na něm závaží. Tak jsem milé plné zavíčkované plásty uskladnil na zimu ve 2 skříních a sířit je nebylo ani zapotřebí.Ty milé melecitozní plásty na jaře když včely již létaly ,jsem potom dodával po 2 - 3 do včelstev,žádné krystalky se neobjevily na česnech,zkrystalizovaný med přes tu zimu se proměnil na pastu a včely jej bez problémů využily pro svůj jarní rozvoj.To je můj příspěvek co se týká melecitozy.Od té doby se mi takový problém nevyskytl,aby plásty byly celé zavíčkované melecitozou,občas zbytek při vytáčení vytočit nelze,ale po uskladnění a souší potom dávání do medníků je prima starter pro včely.Snad už se v dnešní době nenajde včelař,který by po vytočení dával vylízat plásty včelám,jak to před mnoha lety bylo normální a byla to velká pitomost.
Jinak myslím,že včely letos překvapily a je to dobře.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61873
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 12. 7. 2013
Re: jedle (61870)
Jedle když meduje je cela mokrá a na dálku se leskne. Mám za to že se jedná jen o jedli bělokorou. Některé které jsou takzvaně zavlečené , nemají u nás škůdce a nemedují Standa
---------- Původní zpráva ----------
Od: profík <e-mail/=/nezadan>
Datum: 12. 7. 2013
Předmět: jedle
"Tak jak to kde vypadá s medováním jedlí.Mám už mnoho let včelstva u lesa
kde v doletu 400-1000m je několik set roztroušených velkých jedlí.Nikdy
jsem z nich nezaznamenal žádnou snůšku.Dříve jsem je dost sledoval a i jsem
našel Medovnici jedlovou ale k medování nikdy nedošlo. O 20 km dále v
podobných podmínkách mi včelaři říkali že jednou za 20let se jim stalo že
mněli jedlový med.Ale jak už jsem tady psal u nás je to mizerná snůšková
oblast.Jednou za 20let by se mi to přeci jen mohlo povést.Letos je na to
myslím ten správný průběh počasí."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61871
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- profík (87.249.131.173) --- 12. 7. 2013
jedle
Tak jak to kde vypadá s medováním jedlí.Mám už mnoho let včelstva u lesa kde v doletu 400-1000m je několik set roztroušených velkých jedlí.Nikdy jsem z nich nezaznamenal žádnou snůšku.Dříve jsem je dost sledoval a i jsem našel Medovnici jedlovou ale k medování nikdy nedošlo. O 20 km dále v podobných podmínkách mi včelaři říkali že jednou za 20let se jim stalo že mněli jedlový med.Ale jak už jsem tady psal u nás je to mizerná snůšková oblast.Jednou za 20let by se mi to přeci jen mohlo povést.Letos je na to myslím ten správný průběh počasí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61870
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78619 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 61868 do č. 61928)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu