Včelařská konference

"Vážení píši příspěvek k zamyšlení. V současné době sedostáváme teplotně do spodní poloviny mírného pásma jak nám poslední roky to příroda ukazuje.S tím i naše zeleń.Prstě mizí jaro teploty během krátké doby jdou tak vysoko že vše začne rychle kvést a naše včelky to prostě nestíhají myslím tím vývoj včelstva jako takového.Proto píši tento příspěvek s tím čí třeba začít pracovat napřípadné křížením naší současně chovanou včelou krańkou a včelou vlašskou která má určité přednosti vlasdtnosti a tím popřípadě reagovat na dané oteplování planety."
Česká republika je v místě Evropy, kde se schází vliv oceánského počasí z Atlantiku, středozemského od Středozemního moře a severního vnitrozemského ze Sibiře. Sibiřské má tak - 20 st c v noci a - 10 ve dne, oceánské má teploty kolem nuly a trochu nad nulou a středozemské má teploty ve dne 5 - 20 st C a v noci 0 - 10 st C.
Průměrná teploty během celé zimy je pak dána hlavně tím, kolik doby z té zimy má která ta oblast na naši republiku vliv. Což s oteplováním vůbec nemusí souviset, nevím , ale rozhodně se nedá předpokládat, že všechny další zimy budou postupně teplejší.
.a
.a
Co se týká přikřížení dalších linií, buďte rádi, že z tohoto pohledu jsou dnešní chované včely docela jednotné.
Já si pamatuji z 70 let minulého století, že tehdy byly chované včely nejednotná směs všemožných linií. jedny byly se žlutým - zlatým zadečkem, patrně s příměsí vlašky, jedny měly hodně tmavé proužky, jedny spíš světlé, jedny byly relativně lysé, jedny hodně ochlupené, jedny tmelily velice moc, jedny málo.....
Přes zimu bylo úplně běžné, že když byla třeba zima jako nyní s oblevami, tak třetina včelstev přes takovou zimu přezimovala velmi dobře, jiná třetina včelstev za úplně stejných podmínek velmi špatně. Když bylo po celou zimu mrazivo a sníh, tak se to přehodilo, zas ta první třetina včelstev přezimovala vemi špatně, ta druhá velmi dobře. Zbytek vždycky mezi tím.
Na jaře potom tak třetina šla do síly velmi dobře a velmi využila první snůšky, jiná třetina velmi špatně a vzpamatovala se až ke konci května. zase podle počasí v zimě a v předjaří. Podobné to bylo i s další snůškou, část využila snůšku dobře, jiná část třeba vůbec, i když měla stejné podmínky.
A podobné to bylo i v podletí, některá včelstva, předtím silná, co dala hodně medu, se musela začít přikrmovat už v červenci, jinak by zeslábla hladem, jiná, která třebas předtím přinesla málo, se mohla nechat tak a ještě se před krmením v polovině srpna znich mohlo nějaká kilo medu vybrat a vytočit....
Dneska jsou ty rozdíly mnohem menší nebo z mého pohledu téměř žádné.
Pokud ale to přišlechtění nové linie se nebude dělat pořádně a pomalu, zase se takové rozdíly vrátí. Potom produkční včelaři zapláčou, protože jednak významné procento včelstev vždy nějakou snůšku nevyužije vůbec a bude tak přítěž a jednotlivé zásahy nebude možné dělat hromadně vždy podle stanoviště, ale bude třeba u každého včelstva individuálně zkoumat nebo vědět, jestli je na ten zásah čas nyní nebo za týden nebo až za tři týdny.....