78405
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- JosPr (217.77.165.45) --- 9. 2. 2015
Re: Mor - jak hledat zdroj nákazy? (65006) (65918)
Pokud se prokaze zdroj nakazy(prevoz jiz nakazenych vcelstev),tak je to dobre pro ostatni.Horsi je pokud se ohnisko najit nedari,protoze mozna uz neni,bylo odejeto,zlikvidovano,uhynulo..Na prenos z dutin moc neverim,i kdyz mozny je.Spis vidim za vinika lidsky faktor,prenos dilem mezi vlastnimi stanovisti,odflaknuta dezinfekce.Nas posledni pripad MVP jde na vrub lidskemu faktoru a debilite.Vcelar spalil stanoviste,na fotkach v mistnich novinach slzami zality starecek s ohynkem v zadech.Posleze tento blb vyzebral 2 roje,vytahl z kulny 2 prastare uly a NASTRKAL do nich USCHOVANE SOUSE !!! Dalsi jaro palil zase..SVS ho oflastrovala,vcelari vyhodili ze svych rad.Dnes uz nastesti nevcelari..JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65919
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Potu?ník Václav (e-mailem) --- 9. 2. 2015
Mor - jak hledat zdroj nákazy? (65006)
Zdravím,
Opakovaně se v jedné oblasti v mém okolí objevilo podezření na mor. Minulý případ údajně byl převoz včelstev již nakažených z jiného stanoviště. Bylo ochranné pásmo a vzorky všech ostatních byly negativní. Další rozbor po roce také negativní. V prosinci 2014 rozbor po 5-ti letech - podezření na mor u obou včelařů v této vsi. Je to od čtyř stanovišť naší ZO asi 2-3 km.
Chtěl bych požádat přítomné, zda máte nějaké zkušenosti s hledáním zdroje moru, uvažuji takto: Mor se přenese převozem nakaženého včelstva, to je jasné. Druhá možnost je, že se roj usadí v nějakém opuštěném úlu či dutině, kde jsou spory moru. Za nějakou dobu (jakou?) propukne nákaza. Včelstvo zeslábne nebo uhyne (VD a další choroby) a zbytek zásob je vyloupen. Jaká je pravděpodobnost takovéhoto přenosu? Pokud velká, tak jsme asi bezmocní. Znamenalo by to prohledávat v okruhu řekněme 4 km, tedy víc než tisíc hektarů a ne jednou prohledat, ale prohledávat. Ptám se, ví někdo o případu, kdy byly spory diagnostikovány například v dutině stromu? A co nějaké úly léta na půdě stodoly? Chodil jsem po lese a hledal opuštěný včelím, o kterém jsem slyšel od místních. Buď na špatném místě, nebo tam už není. Stále se mě ale jako nejpravděpodobnější zdroj jeví nějaká včelstva, ze kterých se vzorky nikdy nedostanou na rozbor, protože se "o nich neví". O žádných nevím. Ale ruku do ohně bych za to, že skutečně nejsou a nikdy nebyly, nedal. Předem dík za jakoukoli reakci VP
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65918
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 9. 2. 2015
Re: Agris
Podívej. Všechny ty dodatečné zjišťování a zásahy nebo jejich zpochybňování je k ničemu. Já veškerou léčbu aplikuji jako preventivní ošetření. Ne však bezhlavě. K preventivnímu ošetřování je potřeba znát takové maličkosti. Jako jsou, populační křivky škůdců, čas kdy jsou ve svém vývoji nejcitlivější. Tak nás to učili na zemědělce. To platí všeobecně jak pro našeho kleštíka či mšice nebo i plevele. Je to samostatná věda, která právě radí kdy, jak a proč to dělat tak a ne jinak. Jejíž rady pak významně snižují počty zásahů a zvyšují jejich účinnost. Jakékoli vybočení z těchto všeobecných pravidel vede jen ke zhoršení výsledků. Pamatujte! Myslet si, neznamená Vědět. Ale platí i obrácený příměr. Vědět, neznamená Nemyslet. Musí se k tomu ale připojit mozek a ne domněnky: Je mi jasné, že ti co mají technické vzdělání uplatňují vždy jen přesná čísla a těm rozumí. Venku na polích, sadech a lesích to tak nefunguje a znalost těchto fungování je hodně odlišná od těch přesných čísel.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: e-mail/=/nezadan Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 9. 2. 2015 8:29:48 Předmět: Re: Agris
"Objevujete věci dávno objevené s kterými se ve statistice počítá. Jen s toho vyvozujete naprosto hloupé závěry. Pro vás je hlavním ukazatelem Počet mrtvolek na dně a množství obsednutých uliček. Všechny ty tady omílané canci jsou na (!)
pepan
.................
To tady píšeš už pět let co se víc než porkázalo že podle měli nejde přepdoídat napdaení včel rozotčem.
Tak už konečně řekni k čemu ta statistka je, komu slouží,kdo s těmi daty pracuje, kdo je vyhodnocuje?
Karel"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65915
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 9. 2. 2015
Re: Agris (65905) (65906) (65907)
"K řádkům na podložce, tak ty nemám, bo mi rejsci a myšičky našli česna a i přes zaplechování se pohybují v úlu po dně jak ve spíži a požírají jak včely, tak i měl. Mám čímdál větší problém stím, abych nějakou měl vůbec měl. Z myšího trusu toho asi moc nezjistí. "
Staří zkušení včelaři už před před hodně desítkami let zjistili, že když je česno do úlu zůžené na 6 milimetrů, nedostane se do úlu žádné zvířátko a včely v pohodě projdou. Jiní ještě zkušenější včelaři , co nechávali česno větší, tam dávali proti vniknutí těch zvířátek kus staré kovové mateří mřížky anebo si dělali ze silného drátu či plechu hřebeny s roztečí těch 6 milimetrů.
Píšu zvířátka, porotože rejsek je hmyzožravec, zatímco myši, hraboši a myšice jsou hlodavci.
Moje zkušenosti jsou potom taky takové, že pokud není rok se zvlášť extrémním přemnožením těchto zvířátek, skončí jejich invaze do volně venku stojících úlů s napadnutím většího množství sněhu, který je zažene pod sníh a do nor pod zem.
Proto taky preferuji spíš občasné prohlížení úlu na podzim a v zimě. Kdy se přítomnost těch zvířat dá zjistit a potom se dají vyhnat z úlu dřív než napáchají fatální škody na včelstvu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65914
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 9. 2. 2015
Re: Agris (65888) (65889) (65890) (65891) (65892) (65893) (65894) (65897) (65898) (65899) (65900) (65910)
"Prošlápávám si cestu s lopatou v ruce abych se s ní dostal k česnům, pokud napadne sněhu třeba jen jako do dneška - na zavátí česen před úly to stačí a než to odhrabávat rukama je na to lapata lepší. "
To by mě zajímalo, kolikrát jsi to v posledních 30 letech dělal. Já vezmu do tašky , když už je hodně sněhu, lopatku na uhlí a smetáček na ometení zadku dna od sněhu. Potom pevnou podložku, protože podložky v úlech mám z tvrzeného papíru. Na měl potom větší neostrý nůž na shrnování měli z podložky a sklenici s širokým šroubovacím uzávěrem na měl a na ty včely, které nožem neshrnu rovnou z podložky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65913
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (82.99.171.68) --- 9. 2. 2015
Re: Agris (65903)
Objevujete věci dávno objevené s kterými se ve statistice počítá. Jen s toho
vyvozujete naprosto hloupé závěry.
Pro vás je hlavním ukazatelem Počet mrtvolek na dně a množství obsednutých
uliček.
Všechny ty tady omílané canci jsou na (!)
pepan
..................
To tady píšeš už pět let co se víc než porkázalo že podle měli nejde přepdoídat napdaení včel rozotčem.
Tak už konečně řekni k čemu ta statistka je, komu slouží,kdo s těmi daty pracuje, kdo je vyhodnocuje?
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65911
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (82.99.171.68) --- 9. 2. 2015
Re: Agris (65888) (65889) (65890) (65891) (65892) (65893) (65894) (65897) (65898) (65899) (65900)
KaJI:
"Až budeš prošlapávat cestu pár kilometry sněhu s lopatou tak uvidíš. "
RP:
Neznám nikoho, kdo by prohazoval pár kilometrů sněhu lopatou. Všechny co znám, včetně mě by si za takových podmínek prostě obuli lyže. Taky jsem měl svého času včely v lese a taky jsme tam jezdili na lyžích, když to bylo výhodnější než jít hlubokým sněhem v botách.
----------------------
Porozumnění psanému textu. :-)
Prošlápávám si cestu s lopatou v ruce abych se s ní dostal k česnům, pokud napadne sněhu třeba jen jako do dneška - na zavátí česen před úly to stačí a než to odhrabávat rukama je na to lapata lepší.
Pokud bych si měl prohazovat cestu, napíšu že si cetu PROHAZUJI.
Mimochodem, vlastním sněžnice a to je na takové výpravy pokud je sníh to nejlepší. :-)
A pokud by jsi jel ke včelám na lyžích, tak by jsi viděl že je to blbost. Tam je muíš u úlů sundat a jseš bez nich po kolena ve sněhu pokud sníh je. :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65910
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Potu?ník Václav (e-mailem) --- 9. 2. 2015
Re: Agris (65874) (65875) (65901) (65902)
> ... roztocu zakutalenych v bunkach tam bude. JosPr. Děkuji za reakci. Letos jsem odebíral měl z 12 včelstev (nejen svých), 10 zimuje ve 2 nástavcích. Všechna včelstva měla podzimní plod a matku v horním nástavku, teď sedí přes oba nástavky a sunou se za zásobami nahoru. Horní loučky rámků dolního nástavku jsou obsednuté včelami. Nalezl jsem 7 roztočů, z toho 4 v jednom, krajním, včelstvu. V listopadu do nich byl přivěšen malý oddělek s mladou matkou. Zkusím, až počasí dovolí současně s výměnou souší za mezistěny hledat roztoče v buňkách. Stanoviště mám 600 mnm, zde se včely mezi vánocemi a prvním týdnem v únoru asi moc nepohybují. A nevěřím, že na jižní Moravě to v této době bude o mnoho jiné.
> A tak se ptam.... na zaklade vice nez 3 roztocu JosPr. > normálně namátkově zafumigujte po proletu _gp_ K nátěru plodu. Ten jsem zatím nikdy nedělal. Uvažoval jsem, že letos budu muset. V zimní měli ale bylo roztočů málo, což mě mile překvapilo. Mám vložené podložky a ještě to přehodnotím. Asi dám na radu gp, u toho "nejhoršího" včelstva provedu fumigaci napřed a pokud bude spad řekněme nad 5-10 roztočů tak provedu i nátěr plodu. Nejde mě o to, mít za každou cenu "nulu". Jde o to, že pokud je na stanovišti velmi slabé včelstvo, je start loupeže jen otázkou času. A s tím spojený přenos parazita VD a dalších chorob do loupících včelstev. VP
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65909
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (109.75.0.10) --- 9. 2. 2015
Re: Agris (65905) (65906)
Z toho nesouhlasu vyplývá nerespektování toho nařízení a to se projevuje dle ankety (http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Vysetreni-zimni-meli-anketa-2) na VF tím, že téměř 50% to měl buď přebere nebo si ji vyrobí. Je to jasný důkaz, že ji i členové svazu považují za zbytečnou, nic neříkající. Ostatně výsledky a vývoj varroázy v předchozím roce to dokládá.
Pakliže vyšetření stanoviště (do 25 včelstev) stojí 25kč (dle Vú DOL) tak 51tisíc včelařů co má cca 55tisíc stanovišť znamená vyhození 1,4 miliónu korun a zbytečná práce důvěrníků. Investovat tyto peníze do vzdělání nebo na rozbory úhynů by bylo efektivnější.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65908
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 9. 2. 2015
Re: Agris (65905) (65906)
Nevím co tu řešíte spad mrtvých roztočů, normálně namátkově zafumigujte po proletu v jedněch až čtyřech podle množství včelstev na stanovišti a během jednoho dne počítejte kolik odpadne - ty čerství se částečně pohybují. Já to dělával a stejnak mi i po následném jarním nátěru stanoviště padali do konce podletí jak hrušky. Tím chci sdělit, že ani jasná detekce a zjištění stupně zamoření po vyzimování, následné přeléčení nátěrem, nemusí zákonitě znamenat výhru a potlačení VD během následující sezony. Míval jsem dojem, že čím více chemie jsem do včel pral, typu varidol, tím hůře se mi dýchalo, bylo mi více blbě a to samé i včelám.
K řádkům na podložce, tak ty nemám, bo mi rejsci a myšičky našli česna a i přes zaplechování se pohybují v úlu po dně jak ve spíži a požírají jak včely, tak i měl. Mám čímdál větší problém stím, abych nějakou měl vůbec měl. Z myšího trusu toho asi moc nezjistí. ... Chlapi mi radí, abych si ji chystal už vlétě, ale jsem asi moc velký poctivka a lítám v zimě podle všeho asi jak šašek abych si splnil podle nařízení SVS co mám. Zase to není moc práce nyní, když nemusím odevzdávat každé ZO měl zvlášť, ale vše dám zaráz a za sebe, zaplatím a mám ušetřeno nejen na čase ale i na penězích za benzin a telefon, kvůli objíždění celého okresu a předávání vzorků na více míst jak tomu bylo 2x loni, jeden měsíc VD druhý mor.
_gp_
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65907
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.45) --- 8. 2. 2015
Re: Agris (65905)
"kdyz tomu neverite,tak natirejte" Chapal nejspis dobre,jen si nechtel palit prsty.S dogmaty se prece nebojuje..Shlidl jsem avizovane Vcelarske forum,chlapci maji bujnou fantazii...Dokud vysetreni meli SVS nezrusi,tak to plati,byt s tim vnitrne nemusime souhlasit.Muzem leda uvadet argumenty,proc je to prezita metoda.Jak pise Pepan,dulezite je kolik je na podlozce radku a jak jsou dlouhe.Mrtvolky jsou uz diskutabilni,vcely odletaji casto umrit ocky..JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65906
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 8. 2. 2015
Re: Agris
Dnes výr.čl. schuze . Tyto názory co píšete jsem přednesl , o rostočích popadaných v různou dobu. Výsledek od zástupce OV. Tak když tomu nevěříte tak na jaře natírejte. Nic nepochopil nebo nechtěl Jedině kdybi ti rostoči mrkali nebo nemrkali Standa
---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 8. 2. 2015 14:40:26
Předmět: Re: Agris
"Objevujete věci dávno objevené s kterými se ve statistice počítá. Jen s toho
vyvozujete naprosto hloupé závěry.
Pro vás je hlavním ukazatelem Počet mrtvolek na dně a množství obsednutých
uliček.
Všechny ty tady omílané canci jsou na (!)
pepan
---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 8. 2. 2015 14:12:19
Předmět: Re: Agris
"Tak docela "pohadky" to nejsou...Vyklepte si souse ze spodniho (spodnich)
nastavku,200-300 roztocu zakutalenych v bunkach tam bude.A ted zalezi na
tom,zda li se zimni chumac v lednu nepohne a nebo pohne a vyhaze cast
roztocu lezicich par tydnu,mesicu na podlozky.A tak se ptam
pr.Potuzniku,natirate na zaklade vice nez 3 roztocu a) prirozene uhynuvsich
v lednu nebo b)uhynuvsich v listopadu,prosinci nebo zabitych fumigaci...?
Na lahvicce neni vzkaz pro roztoce "az si cuchnes varidolu,prosim padej
kolmo dolu".Jsem pro vzorky zimni meli,ale na MVP! Na VD nemaji zadny
smysl.JosPr.""
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65905
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 8. 2. 2015
Re: Agris
Objevujete věci dávno objevené s kterými se ve statistice počítá. Jen s toho vyvozujete naprosto hloupé závěry. Pro vás je hlavním ukazatelem Počet mrtvolek na dně a množství obsednutých uliček. Všechny ty tady omílané canci jsou na (!)
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: JosPr <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 8. 2. 2015 14:12:19 Předmět: Re: Agris
"Tak docela "pohadky" to nejsou...Vyklepte si souse ze spodniho (spodnich) nastavku,200-300 roztocu zakutalenych v bunkach tam bude.A ted zalezi na tom,zda li se zimni chumac v lednu nepohne a nebo pohne a vyhaze cast roztocu lezicich par tydnu,mesicu na podlozky.A tak se ptam pr.Potuzniku,natirate na zaklade vice nez 3 roztocu a) prirozene uhynuvsich v lednu nebo b)uhynuvsich v listopadu,prosinci nebo zabitych fumigaci...? Na lahvicce neni vzkaz pro roztoce "az si cuchnes varidolu,prosim padej kolmo dolu".Jsem pro vzorky zimni meli,ale na MVP! Na VD nemaji zadny smysl.JosPr."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65903
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.33) --- 8. 2. 2015
Re: Agris (65874) (65875) (65901)
Tak docela "pohadky" to nejsou...Vyklepte si souse ze spodniho (spodnich) nastavku,200-300 roztocu zakutalenych v bunkach tam bude.A ted zalezi na tom,zda li se zimni chumac v lednu nepohne a nebo pohne a vyhaze cast roztocu lezicich par tydnu,mesicu na podlozky.A tak se ptam pr.Potuzniku,natirate na zaklade vice nez 3 roztocu a) prirozene uhynuvsich v lednu nebo b)uhynuvsich v listopadu,prosinci nebo zabitych fumigaci...? Na lahvicce neni vzkaz pro roztoce "az si cuchnes varidolu,prosim padej kolmo dolu".Jsem pro vzorky zimni meli,ale na MVP! Na VD nemaji zadny smysl.JosPr.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65902
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Potu?ník Václav (e-mailem) --- 8. 2. 2015
Re: Agris (65874) (65875)
> Vyšetření měli slouží jen pro jaro. Nic Víc! Pepan > A co s ním na jaře uděláš, kromě toho že to přečteš na schůzi? Karel doplnění z diskuze "Včelařské fórum" z dnešního poledne > Od kdy je metodika závazná pro včelaře? Domníval jsem se že MVO SVS. KaJi Zdravím, sice jsem nechtěl reagovat, ale musím napsat pár řádek. Hledám informace na různých místech. Například příspěvky "Úhyny podzim 2014" na vč. fóru jsem přečetl všechny. Dověděl jsem se tam mnoho zajímavého, například jak správně strouhat vosk na měl, zda roztoče ze vzorků vybírat, nebo naopak přidávat, pohádky o tom, roztoči jsou na loučkách a pak padají v obrovském množství do zimního vzorku.
Ano několik jich může spadnout. Porovnával jsem v minulosti spad po první fumigaci. Po hodině, po třech hodinách, po šesti hodinách. A výsledek? Zřejmě všichni roztoči byli ještě živí. Pohybovali se různě více či méně koordinovaně. Pokud se roztoči neudrží na včalách a nekoordinovaně se mnoho hodin pohybují, tak jich 99,999 procent z louček spadne. Jen připomínám, že mám 11 rámků 39x24 v nástavku "na fest" takže jsou přesně pod sebou. Spad v druhém týdnu po fumigaci je téměř nulový.
A teď k vyhlášce SVS. Ta snad platí pro každého chovatele včel. Stejně jako povinnost registrace v Hradištku. MVO je snad MIMOŘÁDNÉ veterinární opatření. Tedy se týká například ohnisek moru.
Výsledek zimní měli - vím co jsen tam poslal (nic neupravuji), tak vím zda budu natírat a pokud je počasí včas natřu. Na výsledky nemusím čekat.
Omlouvám se za "tón", kterým jsem to sem napsal. Opakovaně se v mém okolí objevilo podezření na mor. Před pěti a čtyřmi roky byly vzorky negativní, nikdo včelstva nedovezl (prý) . Už chodím po lesích a hledám nějaký opuštěný včelím. Ale okolo jsou blízko vesnice a co je na půdách stodol se nikdo nikdy nedozví. VP
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65901
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 8. 2. 2015
Re: Agris (65888) (65889) (65890) (65891) (65892) (65893) (65894) (65897) (65898) (65899)
"Soudíš jen podle sebe. Představa, že to někdo dělá jinak
nebo má jiné podmínky je pro tebe mimo. "
Proč si to myslíš? Já jen píšu, jak to mám já.
Takže je pak otázka, kdo je tady mimo.
.a
"Až budeš prošlapávat cestu pár kilometry sněhu s lopatou tak uvidíš. "
Neznám nikoho, kdo by prohazoval pár kilometrů sněhu lopatou. Všechny co znám, včetně mě by si za takových podmínek prostě obuli lyže. Taky jsem měl svého času včely v lese a taky jsme tam jezdili na lyžích, když to bylo výhodnější než jít hlubokým sněhem v botách.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65900
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 8. 2. 2015
Re: Agris (65888) (65889) (65890) (65891) (65892) (65893) (65894) (65897) (65898)
No, já s výškou česna pod takových 35 - 45 nejdu, protože potom je dno a občas i první nástavek zaprasený blátem, co při dešti stříká ze země.
Proto říkám sníh musí být vyšší než 60 - 80 cm, aby byl problém s vyhrabováním zadků dna a vytahování podložek.
------------
Buď jseš egoista nebo si nějak nerozumíme.
Soudíš jen podle sebe. Představa, že to někdo dělá jinak
nebo má jiné podmínky je pro tebe mimo.
Až budeš prošlapávat cestu pár kilometry sněhu s lopatou tak uvidíš.
A to mám včely v místě svého zimního bydliště a jsme docela fit. Je dost starších včelařů co kvůli tomu musí cestovat dvakrát v zimě na chalupy.
Měl jsem tady jednoho včelaře souseda s chalupou v lese.
V létě bezva ale v zimě pro člověka ve velmi dobré kondici.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65899
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 8. 2. 2015
Re: Agris (65888) (65889) (65890) (65891) (65892) (65893) (65894) (65897)
No, já s výškou česna pod takových 35 - 45 nejdu, protože potom je dno a občas i první nástavek zaprasený blátem, co při dešti stříká ze země.
Proto říkám sníh musí být vyšší než 60 - 80 cm, aby byl problém s vyhrabováním zadků dna a vytahování podložek.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65898
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Sokol (78.136.184.173) --- 7. 2. 2015
Re: Agris (65888) (65889)
Karle podepíšu se pod tvoje vyjádření bez výhrad.Je neuvěřitelné jaké argumenty naši představitelé vytáhnou,ale většina mlčí hlavně když nám dají dotace.Letošní rok je volební tak je třeba vše zvážit a udělat změny.Já třeba začnu od sebe,končím s funkcí v naší ZO. Co bude dál už asi tuším,ale zatím je čas na další rozhodnutí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65896
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 7. 2. 2015
Re: Agris (65888) (65889) (65890) (65891)
Kdy takové roky byly, aby se ke včelstvům bylo třeba prohazovat s lopatou? Pokud to není někde v horách, kde místo deště přibývá jen sníh od listopadu do března tam bych to bral. Nějak 800 metrů nad mořem a výš. Ale zase tam usuzuji, že takový včelař odveze své včely zimovat někde do nížiny, kde mají o 14 dní, měsíc časnější rozvoj a nahoru je doveze až na první snůšku.
U nás - severní předhůří Beskyd, je takový sněhový rok tak možná jednou za 30 let nebo tak nějak.
Kromě toho v dobře dělaném úlu stačí odhrábnout sníh zezadu z zadního víka dna úlu nějakým smetáčkem a zbytek úlu se nijak z té metrové vrstvy sněhu vůbec vytahovat nemusí. Měl není pak žádný problém, pokud se chce měl vytahovat.
S ostatním by se dalo i souhlasit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65892
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 7. 2. 2015
Re: Agris (65888) (65889) (65890)
RP:
Hm, za prvé si myslím, že každý včelař svoje včely kontroluje i v zimě za mrazu a to i bez vybírání měli. Minimálně proto ,aby byl (včelař) v zimě v klidu. Kromě vyslovených lajdáků.
Za druhé pokud jsou úly na podzim správně připraveny pro podložku, vytažení podložky a zhlédnutí měli nebo její shrnutí z podložky do kelímku včely prakticky nijak nerozruší a nezatíží.
----------------
Letos možná ano, ale jsou roky kdy to znamená vzít lopatu a odhazovat z úlů sníh aby se člověk dostal k česnu.
Pod sněhem schovaná včelstva - to je to nejlepší co je může potkat. Tak proč jim to bourat?
Jestli se dá bez vyrušování odházet sníh - já to neumím.
Na kontrolu stavu mi stačí nadzvednutí víka.
Od té doby co mám velké-dlouhé rámky nevím o tom, že bych měl důvod v zimě zasahovat abych něco zachraňoval. A teď když je cukr pod 15Kč - no nevím proč by měly být do února na suchu.
Čas na prohlídku bude tak na konci února, březen, to už budou pár týdnů plodovat a bude něco vidět. Tedy pokud by bylo něco špatně.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65891
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 7. 2. 2015
Re: Agris (65888) (65889)
"Pravdivé přiznání slabého zdůvodnění zbytečného buzerování většiny slušných včelařů a vyrušování včelstve za mrazů pokud náhodou v zimě mrzne ve jménu řádných členů o jejichž včely se Svaz a důvěrníci starají místo toho aby skutečně řešili nákazovou situaci a nebo se věnovali spolkové činnosti."
Hm, za prvé si myslím, že každý včelař svoje včely kontroluje i v zimě za mrazu a to i bez vybírání měli. Minimálně proto ,aby byl (včelař) v zimě v klidu. Kromě vyslovených lajdáků.
Za druhé pokud jsou úly na podzim správně připraveny pro podložku, vytažení podložky a zhlédnutí měli nebo její shrnutí z podložky do kelímku včely prakticky nijak nerozruší a nezatíží. To už podle mně mnohem víc včely zatíží jeden den hodně větrného počasí, jakých letos bylo spousty. Zvláště pokud se ta prohlídka děje ve správný den, za bezvětrného a pokud možno mrazivého počasí.
A za třetí prohlídka je dokonce vhodná, protože v případě, že něco v přípravě včelstev na zimu selže, lze to velice snadno zjistit a včely pak lze poměrně snadno zachránit, když nijak jinak, tak aspoň jejich připojením k jiným.
Za čtvrté kontrola měli spadlé na podložku ještě dlouho zůstane nejspolehlivějším a nejrychlejším způsobem, jak sledovat zimování včelstev.
Je už vidět, že lepší bude za pár let sledovat včelstva nějakou endoskopickou kamerkou malého průřezu, zatím ale je tato technologie málo rozšířená, drahá a pro manipulaci v zimě za mrazů je současné nějaké levné provedení zatím ještě neobratné a pro práci za mrazů málo spolehlivé.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65890
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 7. 2. 2015
Re: Agris (65888)
Já osobně vidím nejdůležitější přínos ve sběru měli ten, že včelaři alespoň
jakýstaký mají pojem o zimním stavu svých včelstev. Kdyby tato povinnost
nebyla tak v září zahodí klíč od včelína a v červnu půjdou hledat nové roje.
Tak se musí nad svým počínáním alespoň trochu zamyslet
Pepan
Pravdivé přiznání slabého zdůvodnění zbytečného buzerování většiny slušných včelařů a vyrušování včelstve za mrazů pokud náhodou v zimě mrzne ve jménu řádných členů o jejichž včely se Svaz a důvěrníci starají místo toho aby skutečně řešili nákazovou situaci a nebo se věnovali spolkové činnosti.
Ještě tam chybí podpora spotřeby piva a zemědělství při vybírání měli.
Prostě když dojdou argumenty, ale máme v rukách moc, tak každá blbost je dobrým argumentem, když nemusím nic prokazovat ale mám razítko v ruce.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65889
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 7. 2. 2015
Re: Agris
Já osobně vidím nejdůležitější přínos ve sběru měli ten, že včelaři alespoň jakýstaký mají pojem o zimním stavu svých včelstev. Kdyby tato povinnost nebyla tak v září zahodí klíč od včelína a v červnu půjdou hledat nové roje. Tak se musí nad svým počínáním alespoň trochu zamyslet
Pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: e-mail/=/nezadan Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 6. 2. 2015 21:06:24 Předmět: Re: Agris
"areagovat a metodiku prepracovat a doplnit v "sirsich" souvislostech.Na jedne z prednasek jisty clen zdravotni komise prohlasil,ze metoda vyhodnoceni ze zimni meli je spatna,ale lepsi metodu nemame.A jak se jevi,ani nehledame...JosPr
--------
Porovnáváš neporovnatelné. Když si to sleduje včelař sám, tak je to sice funkční a dává informace, hlavně v létě, ale je to zadarmo, a to je hlavní problém a nedostatek metody. Nejde o informace z měli, jak můžeš číst ve vyjádření pomazanýách hlav včetně mluvčího SVS, ty informace nemají význam krome toho že financují laboratoře a ty potřebujeme zafinancovat.
Jediné čeho je si všimnout je seznam těch co na jednání na SVSD na zimní měli trvají.
Karel"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65888
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (88.101.45.181) --- 6. 2. 2015
Re: Agris (65874) (65875) (65877) (65878) (65880) (65881) (65882) (65883) (65884) (65885) (65886)
areagovat a metodiku prepracovat a doplnit v "sirsich" souvislostech.Na jedne z prednasek jisty clen zdravotni komise prohlasil,ze metoda vyhodnoceni ze zimni meli je spatna,ale lepsi metodu nemame.A jak se jevi,ani nehledame...JosPr
--------
Porovnáváš neporovnatelné.
Když si to sleduje včelař sám, tak je to sice funkční a dává informace, hlavně v létě, ale je to zadarmo, a to je hlavní problém a nedostatek metody.
Nejde o informace z měli, jak můžeš číst ve vyjádření pomazanýách hlav včetně mluvčího SVS, ty informace nemají význam krome toho že financují laboratoře a ty potřebujeme zafinancovat.
Jediné čeho je si všimnout je seznam těch co na jednání na SVSD na zimní měli trvají.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65887
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.45) --- 6. 2. 2015
Re: Agris (65874) (65875) (65877) (65878) (65880) (65881) (65882) (65883) (65884) (65885)
Nechci polemizovat kolik je nizkych a nebo vysokych den.Vetsina nasich vcelaru pouziva vysoky podmet a varroadna,z nichz vcely nevynesou nic...Metoda flotace je tusim popisovana od roku 1985,od tech dob se technologie posunula od chovu vcel v malych dvouprostorovych ulech k nynejsim velkoprostorovym nastavkovym ulum s pouzitim varroaden k zjistovani spadu.Snad na tento vyvoj mohl za par desitek let Dol zareagovat a metodiku prepracovat a doplnit v "sirsich" souvislostech.Na jedne z prednasek jisty clen zdravotni komise prohlasil,ze metoda vyhodnoceni ze zimni meli je spatna,ale lepsi metodu nemame.A jak se jevi,ani nehledame...JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65886
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 6. 2. 2015
Re: Agris (65874) (65875) (65877) (65878) (65880) (65881) (65882) (65883) (65884)
"Tak mi pripada,ze vyzkumak v Dole chova vcely nekde jinde nez ostatni vcelari,nebot dle vysvetleni dulezitosti odberu zimni meli z jejich stranek,vcely pri proletech roztoci nepadaji na podlozku,ale vcely je vynaseji ven z ulu! Coz je zvlastni tvrzeni,oproti tomu,co muze videt kazdy vcelar na podlozce den pred a po proletu nebo vyraznem otepleni.A podle otazek na ometani podlozek v dotazniku na Ztraty vcelstev 2014 tomu snad v Dole i veri...Nechame se prekvapit k jakym zaverum je dotaznik dovede...JosPr"
Ono to chce uvažovat v trošku širších souvislostech. V Dole mají pravdu, pokud se jedná o úl s nízkým dnem výšky třebas 2 centimetrů nebo ještě méně a pokud se prolety uskuteční tím česnem. Tam včely jdoucí na prolet měl vysbíraí a vynesou ven.
Pokud se jedná o úl s hlubokým podmetem nebo pokud se prolet uskuteční přes otevřené očko mimo česno ve dnu úlu, tak to neplatí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65885
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.45) --- 6. 2. 2015
Re: Agris (65874) (65875) (65877) (65878) (65880) (65881) (65882) (65883)
Tak mi pripada,ze vyzkumak v Dole chova vcely nekde jinde nez ostatni vcelari,nebot dle vysvetleni dulezitosti odberu zimni meli z jejich stranek,vcely pri proletech roztoci nepadaji na podlozku,ale vcely je vynaseji ven z ulu! Coz je zvlastni tvrzeni,oproti tomu,co muze videt kazdy vcelar na podlozce den pred a po proletu nebo vyraznem otepleni.A podle otazek na ometani podlozek v dotazniku na Ztraty vcelstev 2014 tomu snad v Dole i veri...Nechame se prekvapit k jakym zaverum je dotaznik dovede...JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65884
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.33) --- 5. 2. 2015
Re: Agris (65874) (65875) (65877) (65878)
Ja spis vidim otraveny vyraz vcelare,jehoz leceni bylo uspesne,ale diky proletu mu napadalo na podlozku 60 brouku,jarni nater plodu zbytecny..A naopak spokojeny vyraz flinka a dmouci se hrud nad vysledkem pri celolednovem mrazu..Krom vyklepani sousi ze spodnich nastavku je velmi inspirativni sledovat pod pletivem denni spad VD,v momente,kdy vcely zacinaji letat a uklizet pro zalozeni vetsich ploch pro plodovani-desiva cisla.Doporucuju vrele vsem.JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65880
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Cada Vaclav (e-mailem) --- 5. 2. 2015
Re: Agris (65874) (65875) (65877) (65878)
Dne 5. 2. 2015 v 15:26 e-mail/=/nezadan napsal(a): > A kdo pozna,jestli je roztoc otraveny Varidolem v listopadu nebo prirozene > skapal v lednu? > JosPro > > Je to poznat jen pod mikroskopem. > > Ten co zašel na Varidol má ve tváři otrávený výraz. > Ten co zahynul normálně stářím spokojený. ...už dlouho jsem se tak nad příspěvkem téhle konference nezasmál...:-) V. > > To je v pohodě, to by laborka za pár korun na víc za rozbor mohla určit. > > Problém je že je v tom voští ještě spousta co uhynuly na podzim stářím, > mají spokoený výraz, ale včely je vyhodily když začaly uklízet a spadly na > podložku v době odečtu, ale uhynuly dřív. > > > Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65879
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (82.99.171.68) --- 5. 2. 2015
Re: Agris (65874) (65875) (65877)
A kdo pozna,jestli je roztoc otraveny Varidolem v listopadu nebo prirozene skapal v lednu?
JosPro
Je to poznat jen pod mikroskopem.
Ten co zašel na Varidol má ve tváři otrávený výraz.
Ten co zahynul normálně stářím spokojený.
To je v pohodě, to by laborka za pár korun na víc za rozbor mohla určit.
Problém je že je v tom voští ještě spousta co uhynuly na podzim stářím, mají spokoený výraz, ale včely je vyhodily když začaly uklízet a spadly na podložku v době odečtu, ale uhynuly dřív.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65878
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.45) --- 5. 2. 2015
Re: Agris (65874) (65875)
U vysetreni zimni meli se pripousti "jista chybovost",ale nikdo neresi jak velka.S pouzitim 2 nastavku na zimovani uz je znacna (velky pocet roztocu zapada po podzimnim leceni do bunek-kdo neveri,at si zkusi souse na jare vyklepat-bude se divit!!!).V momente,kdy se vcelstvo pohne pri otepleni,roztoci padaji na podlozku.A kdo pozna,jestli je roztoc otraveny Varidolem v listopadu nebo prirozene skapal v lednu? Nikdo.Rada z nas zimuje na 3 VN nebo 4 NN,tam je zapadanych roztocu nasobne vic-opet zkuste vyklepat souse ze spodnich nastavku...Cele vysetreni zimni meli je objektivni snad u nejakeho jednopatroveho oddelku a ne u solidniho zimniho vcelsva na nekolika patrech a NEDA se z nej udelat zadny zaver,natozto neco narizovat jako plosne opatreni na VD...JosPr.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65877
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 5. 2. 2015
Re: Agris
Pokud se něco najde,použiji nátšr plodu, Formidol před snůškou dám každý rok, jako přípravu na sezónu. Vždy však léčbu zahajuji ihned po sundání medníků. podletním ošetřením. Nabízí se, Gabon, Formidol a jiné aplikace KM,Dále pak. Apistan a Varidol. Pepan .
---------- Původní zpráva ---------- Od: e-mail/=/nezadan Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 5. 2. 2015 14:03:35 Předmět: Re: Agris
"Vyšetření měli slouží jen pro jaro. Nic Víc!
Pepan
A co s ním na jaře uděláš, kromě toho že to přečteš na schůzi?
Karel"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65876
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 5. 2. 2015
Re: Agris
Vyšetření měli slouží jen pro jaro. Nic Víc! Včelařský rok začíná Sundáním medníků a přípravou Včelstev na zimu. Vyšetření měli začíná již u včelaře pohledem na podložku. Z ní by se měl již dozvědět všechna fakta která mu laboratoř jen potvrdí. Jestli pak někdo po vyšetření řekne My nemusíme ošetřovat . Tak asi měl na mysli jen jarní nátěr. Základní ošetření je však počátek Včelařského roku kdy připravujeme včelstva na zimu. Pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: e-mail/=/nezadan Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 5. 2. 2015 12:43:06 Předmět: Re: Agris
"SVS reaguje na moje výroky. Má v podstatě pravdu, skutečně včelaře varovala. Takže vina za úhyny zůstává především na včelařích, pokud v létě zanedbali péči. Pokud se třeba někteří spolehli na zimní měl, pak je to jejich omyl. Zůstává ale otázka, k čemu potom slouží vyhodnocení zimní měli? Broněk Gruna -------------------------------- www.agris.cz-nepravdive informace poskozuji predevsim samotne vcelare."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65874
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (109.81.211.108) --- 5. 2. 2015
Re: Agris (65871)
SVS reaguje na moje výroky. Má v podstatě pravdu, skutečně včelaře varovala. Takže vina za úhyny zůstává především na včelařích, pokud v létě zanedbali péči. Pokud se třeba někteří spolehli na zimní měl, pak je to jejich omyl.
Zůstává ale otázka, k čemu potom slouží vyhodnocení zimní měli?
Broněk Gruna
--------------------------------
www.agris.cz-nepravdive informace poskozuji predevsim samotne vcelare.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65872
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (82.99.171.68) --- 4. 2. 2015
Re: Denik.cz (65852) (65853) (65858) (65859)
Nehodlám zpochybňovat používání rozumu, jen jsem chtěl upozornit, že to rozumné tvrzení v příbalovém létáku ´návodu k použití není.
Takže není možné tvrdit že mají včelaři dodržovat návod a ne to dělat po svém.
Tak chápu:
"Problém Varidolu je v chybné aplikaci majitele včel. Ládujou to tam, i když tam je plod. Je to jasné nedodržení doporučení z příbalového letáku."
Tam žádné doporučení o tom že se nemá ošetřovat bez plodu není.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65870
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 2. 2015
Re: Denik.cz
dovolím si opravit. Kde se Nacházejí jistojistě vývojová stádia VD
Pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: goro <goro/=/post.sk> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 4. 2. 2015 10:59:47 Předmět: Re: Denik.cz
"tak v náodede na Varidol to nie je, ale u nás používaný Avartín (tiež účinná látka Amitraz) aspon uvádza vetu :"Účinná látka neprenikne k zaviečkovanému plodu, kde sa môžu nachádzať vývojové štádiá klieštika." či sa včelári dovtípia????"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65869
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 4. 2. 2015
Re: Denik.cz (65852) (65853) (65858) (65859) (65861)
"Ošetření smetence Varidolem proč ne? Němci používaní na smetence kyselinu mléčnou. Předpokladem je, že se z něj ten samý rok nebude rabovat případný med. Varidol je výborný, ale musí se při jeho aplikaci přemýšlet a nepoužívat bezhlavě."
Ono by neměl být problém ošetření smetence Varidolem i kdyby ten smetenec by měl být pro těžbu medu. Pokud by se jednalo o ošetření ve fázi , kdy je smetenec v rojáku a mezistěny či plásty tam nejsou. Nebo pokud tam je třeba plást pro lepší sezení smetence, není problém ten plást při usazování smetence do úlu tam nedat, plást schovat třeba na další rok nebo vyvařit. Jenom na včelách se toho Amitrazu přenese jen minimum.
ošetření kyselinou mléčnou nebo třeba šťavelovou by už vadit nemělo vůbec, i kdyby tam byly plásty.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65867
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 4. 2. 2015
Re: Denik.cz
Lituji, realita je, že až týden pokvetou třešně, tak bude možno posoudit počet a stav přezimovaných včestev, do té doby jen odhadovat, co by mělo přežít.
Radek
---------- Původní zpráva ---------- Od: ragdol5/=/seznam.cz Komu: vcely/=/v.or.cz Datum: 3. 2. 2015 22:22:48 Předmět: Re: Denik.cz
"Karle je mi to líto, cizí neštěstí mě netěší. Uvidíme, co bude příští rok.
Jenom ať mi tu nikdo neprorokuje, že bude hůř - prosím :-) Míra.
---------- Původní zpráva ---------- Od: e-mail/=/nezadan Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 3. 2. 2015 17:59:25 Předmět: Re: Denik.cz
"Moje zkušenost. Poslouchala jsem ty "chytré" a po doporučení "mladistvého" vedení ZO, které mimochodem nyní absolvuje rychlokursy pořádané OV, jsem loni v létě léčila pouze kyselinou mravenčí. Neměla jsem je poslouchat, když jsem jim na výročce hlásila třetinový úhyn včelstev, nějak se neměli k omluvě. A mají pravdu! Jak jste mi napsal - úplně stačí držet se oficiálních doporučení! Draze zaplacená zkušenost, která velí - od funkcionářů se držme dál! míra ------
Možná by jsi jim mohl poděkovat, máš jen 30% úbytek. Co by za to jiní dali. :-)
Já mám stanoviště kde i přes gabon odešlo v září až prosinci 80% včelstev. (z 12 tam zůstala 4)
Karel""
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65866
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Miroslav Holý (90.183.224.249) --- 3. 2. 2015
Re: Masaker vandalov na vcelstvach (65838) (65846)
Vím že za to budu kamenován, ale nemohu si odpustit reakci na to dojemné video ze slovenské televize. Za 35 let mého včelaření se mi mnohokrát stalo, že mi úly spadly z podstavce, dokonce mi jednou "přátelé" skopali z podstavců a rozházeli 25 včelstev (to když jsem byl v podezření že ten mor co jsem našel u jednoho přítele byl ode mne). Nikdy se mi nestalo, a to ani když rámky byly vysypané z nástavku, aby včelstvo uhynulo a po vrácení na místo bylo v pořádku a jen zřídka nějak výrazně oslabené. To i v případě kdy jsem to zjistil po týdnu až čtrnácti dnech silných mrazů nebo vytrvalého deště. To co jsem viděl na tom jednom plástu který v televizi ukázali, byl typický obraz včelstva které odešlo na varroázu, který již mnoho přátel včelařů od podzimu vidělo a mnozí ještě teprve uvidí, pokud se řídí heslem "v září klíč zahoď". Příklady inspirují a proto si dovoluji doporučit přátelům ze ZO a OV, kteří budou letos ověřovat škody způsobené vandaly pro žádosti o náhradu ze SF, aby tomu věnovali pozornost.
S přátelským pozdravem
M. Holý, OV Brno venkov
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65865
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 3. 2. 2015
Re: Denik.cz
Karle je mi to líto, cizí neštěstí mě netěší. Uvidíme, co bude příští rok. Jenom ať mi tu nikdo neprorokuje, že bude hůř - prosím :-) Míra.
---------- Původní zpráva ---------- Od: e-mail/=/nezadan Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 3. 2. 2015 17:59:25 Předmět: Re: Denik.cz
"Moje zkušenost. Poslouchala jsem ty "chytré" a po doporučení "mladistvého" vedení ZO, které mimochodem nyní absolvuje rychlokursy pořádané OV, jsem loni v létě léčila pouze kyselinou mravenčí. Neměla jsem je poslouchat, když jsem jim na výročce hlásila třetinový úhyn včelstev, nějak se neměli k omluvě. A mají pravdu! Jak jste mi napsal - úplně stačí držet se oficiálních doporučení! Draze zaplacená zkušenost, která velí - od funkcionářů se držme dál! míra ------
Možná by jsi jim mohl poděkovat, máš jen 30% úbytek. Co by za to jiní dali. :-)
Já mám stanoviště kde i přes gabon odešlo v září až prosinci 80% včelstev. (z 12 tam zůstala 4)
Karel"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65864
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (82.99.171.68) --- 3. 2. 2015
Re: Denik.cz (65856)
Moje zkušenost. Poslouchala jsem ty "chytré" a po doporučení "mladistvého"
vedení ZO, které mimochodem nyní absolvuje rychlokursy pořádané OV, jsem
loni v létě léčila pouze kyselinou mravenčí. Neměla jsem je poslouchat, když
jsem jim na výročce hlásila třetinový úhyn včelstev, nějak se neměli k
omluvě. A mají pravdu! Jak jste mi napsal - úplně stačí držet se oficiálních
doporučení! Draze zaplacená zkušenost, která velí - od funkcionářů se držme
dál! míra
------
Možná by jsi jim mohl poděkovat, máš jen 30% úbytek. Co by za to jiní dali. :-)
Já mám stanoviště kde i přes gabon odešlo v září až prosinci 80% včelstev. (z 12 tam zůstala 4)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65860
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (195.125.180.132) --- 3. 2. 2015
Re: Denik.cz (65852) (65853) (65858)
Problém Varidolu je v chybné aplikaci majitele včel. Ládujou to tam, i když tam je plod. Je to jasné nedodržení doporučení z příbalového letáku a ze všech odborných kruhů. U nás je stále stejně účinný, jako na počátku jeho používání. Chce to používat hlavu a dodržovat doporučení, která si odborníci z prstu nevycucali. Jo, ale jsme jenom lidi.
StandaPe
----------------
Asi máme rozdílné návody. :-)
V mém je jen omezení na aplikaci od října do dubna. Tedy ani ošetření smetence v létě není v souladu s návodem.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65859
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78405 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 65859 do č. 65919)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu