78405
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- (109.75.0.10) --- 10. 2. 2015
Re: med (65953) (65955) (65956) (65959)
Neřekl bych na elektricky vodivé, ale na látky, které mají polární molekuly - tedy kdy jedna strana/část molekuly má vyšší náboj než druhá. Interakcí s elektromagnetickým polem pak dochází k rozkmitání těchto molekul (prostě jako magnet vychýlí magnetické materiály a nabitá elektroda vychýlí ionty). Teplo není nic jiného než úroveň kmitavého pohybu molekul. Pokud by se molekuly nepohybovaly v látce - jsme na absolutní nule v Kelvinově stupnici. Nemá to nic společného s třením molekul - ty se maximálně odpuzují resp. sráží a předávají svou kinetickou energii druhé.
Při ohřevu v mikrovlnce s vysokým výkonem nepřerušovaně může dojít k lokálnímu přehřátí. Nižší výkon nastavený na mikrovlnce neznamená nižší výkon zářiče, ale jen přerušované vyzařování, které umožní aby teplo vytvořené více při povrchu ohřívaného tělesa mělo možnost být rozptýleno díky vedení tepla v látkách. Pokud se ale nastaví na mikrovlnce malý výkon = dá se čas na rozvedení tepla do objemu a nastaví se vhodná doba, pak přehřátí nehrozí.
Slabé chemické vazby některých bioaktivních látek ale mohou být tím vysokým výkonem do určité míry porušeny a tedy nějaká malá část enzymů, vitamínů, bílkovin může být zničena. Není to však ale fatální stejně jako nárůst HMF (tedy pokud se se stačí teplo rozptylovat a nedochází k tomu lokálnímu přehřátí)
Pokud tedy správně experimentálně vyladíte výkon a čas mikrovlnky pro třeba 1kg medu v klasické ČSV sklenici, pak nějaké výrazná degradace medu oproti ohřevu v teplé vodě nehrozí. Při vysokém kontinuálním výkonu ale ano a to pak na vás med vypění - já bych taky asi vypěnil.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65960
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 10. 2. 2015
Re: med (65953) (65955) (65956)
Mikrovlnka působí jenom na elektricky vodivé hmoty. Na nevodivé nepůsobí. V medu jsou krystaly cukrů nevodivé, vodivá je jen voda se zbytkovými rozpuštěnými cukry a dalšími látkami, která v medi zaplňuje prostor mezi krystaly. A to je jen menšina medu. Navíc mikrovlnné záření působí do velmi malé hloubky.
Při ohřevu medu v mikrovlnce se tedy celým výkonem mikrovlnky ,několika set watty, nejdřív ohřívá velmi malý objem toho roztoku mezi krystaly. Může tam docházet k místnímu přehřátí až několik desítek stupnů nad bod varu vody, protože koncentrovaný roztok cukrů vře při teplotě výrazně nad 100 st C.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65959
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Votrubec (e-mailem) --- 10. 2. 2015
RE: med (65953) (65955) (65956)
Díky "ohřátí v mikrovlnce" dochází změny skupenství molekul vody na páru. To je základní princip fungování mikrovlnky. A pára při normálním atmosférickém tlaku vzniká při 100°C. Co chceš víc na tvé přesvědčení škodlivosti?
Zaplatit výzkum jak postupuje "ohřátí medu" v mikrovlně a v jakém čase se kolik se promění molekul vody na páru a kolik enzymů a cukrů okolo jedné molekuly vody? Kolik molekul vody se v čase mění na páru? Že med obsahuje v optimálním složení okolo 19% vody?
Pavel
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of e-mail/=/nezadan.iol.cz Sent: Tuesday, February 10, 2015 2:19 PM To: Včelařský mailing list Subject: Re: med
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mikrovlnn%C3%A1_trouba#Vliv_mikrovlnn.C3.A9ho_ oh.C5.99evu_na_potraviny
Žádná dodnes dostupná studie nepotvrdila jiné účinky mikrovln na jídlo než tepelné. K tomu, aby např. došlo k změně molekul "jídla", je potřeba ionizace a ionizující záření. Mikrovlnné záření je však zářením neionizujícím.
Při ohřívání jídla dochází k degradaci vitamínů či aminokyselin. K těmto změnám však dochází i při ohřevu konvenčními metodami.
Působení mikrovln (vysokofrekvenčního pole) na člověka má také pouze tepelné účinky. Jediný prokázaný efekt je ohřátí tkáně
-----------
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65957
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (82.99.171.68) --- 10. 2. 2015
Re: med (65953) (65955)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mikrovlnn%C3%A1_trouba#Vliv_mikrovlnn.C3.A9ho_oh.C5.99evu_na_potraviny
Žádná dodnes dostupná studie nepotvrdila jiné účinky mikrovln na jídlo než tepelné. K tomu, aby např. došlo k změně molekul „jídla“, je potřeba ionizace a ionizující záření. Mikrovlnné záření je však zářením neionizujícím.
Při ohřívání jídla dochází k degradaci vitamínů či aminokyselin. K těmto změnám však dochází i při ohřevu konvenčními metodami.
Působení mikrovln (vysokofrekvenčního pole) na člověka má také pouze tepelné účinky. Jediný prokázaný efekt je ohřátí tkáně
-----------
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65956
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (82.99.171.68) --- 10. 2. 2015
Re: med (65953)
Karle stím můžu polemizovat . Mikrovlnka ohřívá na bázi tření molekul a tam
vznika vysoká teplota a i když ho nepřehřeje je narušen. Standa
----------
Netvrdím že mám doktorát z fyziky, ale toto jsem řešil s lidmi několikrát vzdělanějšími v oboru než já.
Ale mohu se mýlit.
Jak se tam třou ty molekuly? A jak to naruší ty vlastnosti medu?
Tedy spíš toho ani ne procenta látek co jsou v něm jiné než cukry a voda.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65955
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Votrubec (e-mailem) --- 10. 2. 2015
RE: med (65940) (65942)
Nesouhlasím. Nedělá dobře. Med se ohřátím v mikrovlnce znehodnocuje na molekulární úrovni (elmg vlnění a molekuly vody proměněné v páru). Stačí si něco přečíst o tom, jak funguje mikrovlnka. A pravidlo ohřátí medu nad 40°C je dost známé. Ničí to enzimy a ze sacharidů dělá rakovinotvornou kyselinu HMF. Doba ohřátí v mikrovlnce jen určí procento zničení medu. A to si piš, že tam nebude časová lineární závislost. Pavel
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of e-mail/=/nezadan.iol.cz Sent: Tuesday, February 10, 2015 9:19 AM To: Včelařský mailing list Subject: Re: med
Prosím o sdělení-kolega v práci ohřívá med v mikrovlnce. Dle mého názoru to není správné, ale říct si nedá.
--------------
A dobře dělá.
Nikdo zatím nepopsal co by se medu mohlo stát.
Jediné hypotetické nebezpečí snad možná v lokálním přehřátí, pokud by ohříval příliš intenzívně, ale to asi nedělá.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65954
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 10. 2. 2015
Re: med
Karle stím můžu polemizovat . Mikrovlnka ohřívá na bázi tření molekul a tam vznika vysoká teplota a i když ho nepřehřeje je narušen. Standa
---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 10. 2. 2015 9:19:04
Předmět: Re: med
"Prosím o sdělení-kolega v práci ohřívá med v mikrovlnce. Dle
mého názoru to není správné, ale říct si nedá.
--------------
A dobře dělá.
Nikdo zatím nepopsal co by se medu mohlo stát.
Jediné hypotetické nebezpečí snad možná v lokálním přehřátí, pokud by
ohříval příliš intenzívně, ale to asi nedělá.
Karel"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65953
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 10. 2. 2015
Re: med (65940)
Po přehřátí v mikrovlnce , to at si koupí ovocný sirup . Výsledek bude stejný a ještě ušetří. Standa
---------- Původní zpráva ----------
Od: Alice Vrablicová <vrablicova.alice/=/pasekaas.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 10. 2. 2015 6:53:12
Předmět: med
"Prosím o sdělení-kolega v práci ohřívá med v mikrovlnce. Dle
mého názoru to není správné, ale říct si nedá."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65952
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 2. 2015
Re: Ă??lÄ?Ä˝nek V.SmolĂka v LN
S biologiským odpadem živočišného původu se takhle zacházet nesmí. Ale podle skušeností to však vyberou ptáci. Choroby se však vyskytují z 99% ve starém díle černé barvy Toto v tomhle Janišově sistému defakto není Takoví lidé mně však připomínají americkou náboženskou sektu ???.
Pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: e-mail/=/nezadan Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 10. 2. 2015 10:22:32 Předmět: Re: Ä?lĂĽnek V.Smolíka v LN
"Stejně tak ten kompost, co když takový včelstvo z kterého se odhodí plástev s plodem, má MVP? Progresivní přístup neopravňuje k vyjímce okolo pravidel zacházení s možným biologickým rizikem, čímž plástve jsou. gp. ---- Jak tam vyřezává plásty (tedy to co s nimi dělá potom) jsem si nevšiml.
Na druhou stranu co se děje s plásty vyřezané trubčiny než se dostane do tavidla - taky lepší nevědět.
Ale abych řekl pravdu, spíš mě udivuje ten absolutní všeobecný nezájem o osud díla na stanovištích kde byly úhyny -
Tam je docela dost pravděpodobné že je to plné Nosemy, o moru těžko soudit. To dělá spíš starosti mě. :-) Venku se nám otepluje. :-)
Karel"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65951
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 2. 2015
Re: Ä?lĂĄnek V.SmolĂka v LN
Tak mu řekni, že žádný takový zákon neexistuje a že nesmí věřit tomu co je vnovinách. Ovšem kromě jejich názvu a datumu. .
Pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: jura <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 10. 2. 2015 10:34:00 Předmět: Re: Článek V.Smolíka v LN
"Ten hodně hloupý článek si musí přečíst každý včelař,aby se zasmál a o tom člověku si udělal svůj obrázek.Supermarkety jsou hloupý nápad,ale loučky ke včelám vozím v tašce Ikea. Jen co Ti,kteří včelaření nerozumí,přečetli si tenhle článek a jsou naši odběratelé medu? Už jsem slyšel,léčíš podle zákona?Tak to med už od tebe nechci."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65950
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- jura (79.141.248.69) --- 10. 2. 2015
Re: Článek V.Smolíka v LN (65936)
Ten hodně hloupý článek si musí přečíst každý včelař,aby se zasmál a o tom člověku si udělal svůj obrázek.Supermarkety jsou hloupý nápad,ale loučky ke včelám vozím v tašce Ikea. Jen co Ti,kteří včelaření nerozumí,přečetli si tenhle článek a jsou naši odběratelé medu? Už jsem slyšel,léčíš podle zákona?Tak to med už od tebe nechci.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65948
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (82.99.171.68) --- 10. 2. 2015
Re: Ä?lĂĄnek V.SmolĂka v LN (65941) (65944) (65945)
Stejně tak ten kompost, co když takový včelstvo z kterého se odhodí plástev s plodem, má MVP? Progresivní přístup neopravňuje k vyjímce okolo pravidel zacházení s možným biologickým rizikem, čímž plástve jsou.
gp.
----
Jak tam vyřezává plásty (tedy to co s nimi dělá potom) jsem si nevšiml.
Na druhou stranu co se děje s plásty vyřezané trubčiny než se dostane do tavidla - taky lepší nevědět.
Ale abych řekl pravdu, spíš mě udivuje ten absolutní všeobecný nezájem o osud díla na stanovištích kde byly úhyny -
Tam je docela dost pravděpodobné že je to plné Nosemy, o moru těžko soudit.
To dělá spíš starosti mě. :-)
Venku se nám otepluje. :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65947
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 2. 2015
Re: Ä?lĂĄnek V.SmolĂka v LN
stačí mu připmenout, že kyslík, sůl,fosfor atd., jsou taky jedy a přitom pro život ty nedůležitější.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz> Komu: vcely/=/v.or.cz Datum: 10. 2. 2015 6:28:17 Předmět: Re: Článek V.Smolíka v LN
"Vaška Smolíka znám, je to novinář, možná rozumí novinařině. Pokud jde o informace, motá hrušky a jabka dohromady... většina léčiv jsou hrozné jedy, záleží na dávce a způsobu podání....
Otázka peněz: obecně společnost každou formou finanční podpory včelařství projevuje úctu ke všem chovatelům včel a včelám samým.
Když nebude Vašek Smolík používat auto, nebude tolik exhalací a nebude hynout tolik včel. To je asi tak úroveň Vaškových tvrzení. Jediným cílem je provokace, aby se v době novinářské okurkové sezóny nebo vysoké konkurence, kdo ví, alespoň na chvíli zvýšila prodejnost nějakých novin. Rozšiřme po internetu návrh přejít ten hloupý článek s nadhledem, nehodlám si ho ani přečíst, stačili mně 2 odstavce.... ukázal mě ho v neděli pan Volejník, zase vím na dlouho, které noviny nekupovat... Provokovat Vašek umí, kdyby si sáhl do svědomí, zjistili byste, že to s jeho včelařským uměním není takové, jako s jeho schopností psát....Motto:" Kdo to neumí dělat ani učit, nezbývá mu než o tom jen psát...." S pozdravem MUDr. Radek Hubač
hygienik a vyučený včelař
---------- Původní zpráva ---------- Od: jura <jirka1200s/=/senam.cz> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 9. 2. 2015 21:39:29 Předmět: Článek V.Smolíka v LN
"http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/62119/v-cesku-jsou-vcely-osetrovany-toxi ckymi-pesticidy-a-navic-to-financuje-stat.html
Přátelé včelaři,co říkáte na článek v lidových novinách Václava Smolíka?""
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65946
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gp (93.92.52.23) --- 10. 2. 2015
Re: Ä?lĂĄnek V.SmolĂka v LN (65941) (65944)
O reinvazích VD asi ten pán nepřemýšlel, že včely zalétávají a v jeho karma úlech se mohou pohybovat dělnice od sousedícího včelaře, po kterých cestují roztoči. Řekl bych, že úlová vůně přiláká více cizích pátraček a slídících včel spolu se samičkami VD.
Stejně tak ten kompost, co když takový včelstvo z kterého se odhodí plástev s plodem, má MVP? Progresivní přístup neopravňuje k vyjímce okolo pravidel zacházení s možným biologickým rizikem, čímž plástve jsou.
Takové tyto prasárny typu vystavování a pohazování plástů jen podporují šíření úlové vůně do okolí úlu a vytváří značky pro slídilky z celého okolí, které nezapomenou do smrti toto místo a pravidelně jej navštěvují.
_gp_
.........
Co je na tom špatně?
Z hlediska moru je to to nejlepší možné řešení, žádné staré dílo, žádné mezistěny jako potenciální problém, žádné staré úly a med skutečně chutná jinak z plástu a jinak ze sklenice.
Nechávám co mám panenské dílo v mendících na zimu jeden nevytočený nástavek a když to vyndám pro děti co jsou na návštěvě tak se můžou umlsat i naše. :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65945
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (82.99.171.68) --- 10. 2. 2015
Re: Ä?lĂĄnek V.SmolĂka v LN (65941)
o jak pan Smolík hází plod na kompost si můžete přečíst na straně 3:
http://files.oocsv-opava.webnode.cz/200000093-c0244c11e0/VcelareniBezMedometu.pdf
Tam zajisté zůstane ležet bez povšimnutí. Ani včely, ani vosy larvy a krmnou
šťávu neodnesou do svých hnízd. A OO ČSV si to vyvěsí na svůj web.
Kdo zaručí, že v tom plodu není například mor?
Ptám se Vás pánové z Opavy, má to být propagace medu nebo propagace moru?
VP
----------------
Co je na tom špatně?
Z hlediska moru je to to nejlepší možné řešení, žádné staré dílo, žádné mezistěny jako potenciální problém, žádné staré úly a med skutečně chutná jinak z plástu a jinak ze sklenice.
Nechávám co mám panenské dílo v mendících na zimu jeden nevytočený nástavek a když to vyndám pro děti co jsou na návštěvě tak se můžou umlsat i naše. :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65944
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (82.99.171.68) --- 10. 2. 2015
Re: Agris (65935)
Ale já tu potřebu vyšetření měli nijak nepopírám dokonce jsem jejím
zastáncem. Dá se z ní dělat spousta výzkumů. Ale rozhodně mě na jaře
neříkají jestli mám léčit a jak v podletí a později. Taková hloupost by mne
ani nenapadla.
Pepan
--------
ŠKoda, já tak doufal že letos se dozvím k čemu, pro koho to je nebo že je to k ničemu.
Tak zas za rok. :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65943
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PotuĹžnĂk VĂĄclav (e-mailem) --- 10. 2. 2015
Re: Ä?lĂĄnek V.SmolĂka v LN
To jak pan Smolík hází plod na kompost si můžete přečíst na straně 3: http://files.oocsv-opava.webnode.cz/200000093-c0244c11e0/VcelareniBezMedometu.pdf Tam zajisté zůstane ležet bez povšimnutí. Ani včely, ani vosy larvy a krmnou šťávu neodnesou do svých hnízd. A OO ČSV si to vyvěsí na svůj web. Kdo zaručí, že v tom plodu není například mor? Ptám se Vás pánové z Opavy, má to být propagace medu nebo propagace moru? VP
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65941
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 10. 2. 2015
Re: Ä?lĂĄnek V.SmolĂka v LN (65936)
Vaška Smolíka znám, je to novinář, možná rozumí novinařině. Pokud jde o informace, motá hrušky a jabka dohromady... většina léčiv jsou hrozné jedy, záleží na dávce a způsobu podání....
Otázka peněz: obecně společnost každou formou finanční podpory včelařství projevuje úctu ke všem chovatelům včel a včelám samým.
Když nebude Vašek Smolík používat auto, nebude tolik exhalací a nebude hynout tolik včel. To je asi tak úroveň Vaškových tvrzení. Jediným cílem je provokace, aby se v době novinářské okurkové sezóny nebo vysoké konkurence, kdo ví, alespoň na chvíli zvýšila prodejnost nějakých novin. Rozšiřme po internetu návrh přejít ten hloupý článek s nadhledem, nehodlám si ho ani přečíst, stačili mně 2 odstavce.... ukázal mě ho v neděli pan Volejník, zase vím na dlouho, které noviny nekupovat... Provokovat Vašek umí, kdyby si sáhl do svědomí, zjistili byste, že to s jeho včelařským uměním není takové, jako s jeho schopností psát....Motto:" Kdo to neumí dělat ani učit, nezbývá mu než o tom jen psát...." S pozdravem MUDr. Radek Hubač
hygienik a vyučený včelař
---------- Původní zpráva ---------- Od: jura <jirka1200s/=/senam.cz> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 9. 2. 2015 21:39:29 Předmět: Článek V.Smolíka v LN
"http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/62119/v-cesku-jsou-vcely-osetrovany-toxi ckymi-pesticidy-a-navic-to-financuje-stat.html
Přátelé včelaři,co říkáte na článek v lidových novinách Václava Smolíka?"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65939
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 9. 2. 2015
Re: MVP - Jake podlozky na mel? (65922) (65924)
Přes podložky z penefolu jsem přešel trvale pouze ke kancelářské A3 z Tesca, kdy za balík co ročně spotřebuji dám cca 300Kč a zbytky do kotle. Dobře se to po poskládání v balíčkách popsaných podle stanovišť suší na radiatoru, je to bílé a dobře se stím manipuluje a eviduje. Jen se musí zahnout okraje od česna a boky aby to vítr a myši nevyťapaly celé z česna ven. Zbavil jsem se tak jedné povinnosti dezinfikovat podložky před zasuntím do úlu. Klidně bych to poslal v krabici do labiny, ať si to zkoumají jak chcou. Mám toho po zhodovení vzorků ročně asi plné 3 bedny papíru a bordelu a trochu nehezké práce.
_gp_
........
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 9. 2. 2015
Re: MVP - Jake podlozky na mel? (65922)
> Jaké používáte na sběr měli podložky? Jednorázové nebo trvanlivé které
> na místě přesypáváte? Jak případně ty permanentní podložky skladujete
> a dezinfikujete?_gp_
Děkuji, dobrá otázka, podložky pemanentní, pod sítem, jsou sice mimo dosah
včel, ale ne mimo dosah mravenců a ti sítem prolezou. Budu se muset
polepšit. Jako jednorázové používáte pečící papír? Nebo něco jiného? Tam kde
je podložka přímo dnem, hadr benzin, ale to není desinfekce, to si
uvědomuji.
VP.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65938
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.45) --- 9. 2. 2015
Re: Článek V.Smolíka v LN (65936)
Idiotsky clanek a dojemna pece o statni rozpocet,podobne dojemnou starost o statni rozpocet spolupodepsal pan Smolik uz driv(www.winepunk-nas to stve).Nebyt chemie,jsme pomalu bez vcel a celime daleko horsim ztratam,(proc jihlavakum nestacilo leceni KM?) Vetsinu zakazniku puvod lesniho medu neprekvapi,protoze ho znaji.Hodne hloupy clanek...JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65937
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 9. 2. 2015
Re: Agris
Ale já tu potřebu vyšetření měli nijak nepopírám dokonce jsem jejím zastáncem. Dá se z ní dělat spousta výzkumů. Ale rozhodně mě na jaře neříkají jestli mám léčit a jak v podletí a později. Taková hloupost by mne ani nenapadla.
Pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: e-mail/=/nezadan Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 9. 2. 2015 16:17:25 Předmět: Re: Agris
"copak já vím? :-(( Ale nezbývá mi nic jiného, než to respektovat! :-(( Odevzdám a dál to neřeším. Raděj si dám 1 (_)3 a v laboratoři ať si v tom hledají co chtějí.
pepan ---------- S potěšením sleduji tvůj vývoi od zastánce významu zimní měli. :-)
Karel"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65935
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 9. 2. 2015
Re: Mor - jak hledat zdroj nĂĄkazy?
Vašku hledat včely v dutinách , to je náhoda. Jednou sem našel včely i v bříze asi 40 cm průměr. Kdyžjsme ji pokáceli byla tam tak malá díra a tak zatočený že se tam nedala strčit ruka z rukavicí. Je mi jasné že tam včelstvo nepřezimuje , ale jako zdroj moru je možný. Jak skončí snůška končí i tento roj . Vůně vosku přiláka včely a mor dale poskočí. Na Slovensku v bývalé včel. škole nam ukazovali jak včely létaji ze země. Prý tam jsou 3 roky . Dokonce prý je ošetřují na kleštika. To bych chtěl vydět jak . Standa
---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 9. 2. 2015 10:36:03
Předmět: Mor - jak hledat zdroj nákazy?
"Zdravím,
Opakovaně se v jedné oblasti v mém okolí objevilo podezření na mor.
Minulý případ údajně byl převoz včelstev již nakažených z jiného stanoviště.
Bylo ochranné pásmo a vzorky všech ostatních byly negativní. Další rozbor po
roce také negativní. V prosinci 2014 rozbor po 5-ti letech - podezření na
mor u obou včelařů v této vsi. Je to od čtyř stanovišť naší ZO asi 2-3 km.
Chtěl bych požádat přítomné, zda máte nějaké zkušenosti s hledáním
zdroje moru, uvažuji takto:
Mor se přenese převozem nakaženého včelstva, to je jasné.
Druhá možnost je, že se roj usadí v nějakém opuštěném úlu či dutině,
kde jsou spory moru. Za nějakou dobu (jakou?) propukne nákaza. Včelstvo
zeslábne nebo uhyne (VD a další choroby) a zbytek zásob je vyloupen. Jaká je
pravděpodobnost takovéhoto přenosu? Pokud velká, tak jsme asi bezmocní.
Znamenalo by to prohledávat v okruhu řekněme 4 km, tedy víc než tisíc
hektarů a ne jednou prohledat, ale prohledávat. Ptám se, ví někdo o případu,
kdy byly spory diagnostikovány například v dutině stromu? A co nějaké úly
léta na půdě stodoly?
Chodil jsem po lese a hledal opuštěný včelím, o kterém jsem slyšel od
místních. Buď na špatném místě, nebo tam už není.
Stále se mě ale jako nejpravděpodobnější zdroj jeví nějaká včelstva, ze
kterých se vzorky nikdy nedostanou na rozbor, protože se "o nich neví". O
žádných nevím. Ale ruku do ohně bych za to, že skutečně nejsou a nikdy
nebyly, nedal.
Předem dík za jakoukoli reakci
VP"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65934
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Potu?ník Václav (e-mailem) --- 9. 2. 2015
Re: Mor - jak hledat zdroj nákazy?
přeposílám na konferenci v plném znění a děkuji tímto za reakci:
Vážený pane Potužník, nejde mi poslat příspěvek na konferenci, nevěnuji tomu asi dostatek lidské štávy, tak ho přeposílám Vám. J. Marek
Mám osobní zkušenost s včelstvy v kopuli nad zvoničkou na kapličce uprostřed návsi. V této vsi byli spáleny všechny včelstva, na všech stanovištích několik klinikých nálezů. Po roce další stnoviště cca 1 km vzdušnou čarou, při kontrole měli zde bylo na podložce 10na5 spor a na začátku další sezony byl již klinický výskyt. Měli jsme podezření právě na včelstvo v kopuli, po nějakých problémech s povolením jsme navrtali spodní podlahu a odebrali vzorek měli, byl pozitivní. Po trochu větších problémech s povolením, jsme kopuli odkryli a rozebrali. Kopule je osmiboká a má uvnitř 8 komůrek z nichž byli 3 obsazené, ale bez zjevné kliniky, po vyšetření však pozitivní. Loni byla vesnice opět zavčelena a všichni netrpělivě čekáme na výsledky vyšetření. Jaromír Marek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65932
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 9. 2. 2015
Re: MVP - Jake podlozky na mel? (65922) (65924) (65930)
Podložku dávám prostě pod rámky, v zadovácích vždy čekám na chladnější počasí, jinak by mně to včelky pohryzly. V nástavcích normálně na dno na pletivo a nemusím tam čekat na chladné počasí, bo dno jako česno moje včely využívají málo i v létě, natož pak na podzim a v zimě, nechávám je létat očkama.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65931
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 9. 2. 2015
Re: MVP - Jake podlozky na mel? (65922) (65924)
Lepím podložky ze dvou listů papíru z velkolistých reklamních letáků, co mně hážou do achránky. List velikosti nějak A3 nebo tak nějak pasuje skoro přesně na dno mých úlů 39x24. Naposledy to byly letáky tuším z Lidlu. Lepím je žehličkou a jako tavné lepidlo používám smršťovací fólii, černou nebo průhlednou, co naberu z balíků nebo v supermarketu. průhledná se mně zdá o trošku lepší.
Podložky se dají používat několik let, podle toho, jak moc je v zimě poničí zkondenzovaná voda. Desinfekce zase přežehlením žehličkou na nejvyšší nebo skoro nejvyšší stupeň.
Měl vybírám tak, že podložku dám na něco pevného a rovného, nožem odcvrnknu a odsunu pryč těch pár mrtvých včel, co se tam objeví a měl shrnu do jiného papíru.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65930
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.45) --- 9. 2. 2015
Re: MVP - Jake podlozky na mel? (65922)
Ja pouzivam pod sito obycejne noviny,mel na nich krasne drzi a kvalitne se takova podlozka "dezinfikuje" zatapenim pod kotlem...Velke potize v minulosti zpusobovaly velmi vynalezave mysice.Dno mam v predni casti presazene o 8 cm,tvori predsinku pred cesnem.Na ni mam rysovacky pripevnene pletivo po kterem jezdily nebo jeste jezdi v pekarnach rohliky,mezi draty je o mm vic jak na dratene materi mrizce (vyrabela byvala Tona Prostejov),ocka stahnu na ovalny rozmer,dno ulu je z pletiva a mam od besti s pruhem na zadech pokoj.Rejsek ma taky smulu.JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65929
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 9. 2. 2015
Re: Agris
copak já vím? :-(( Ale nezbývá mi nic jiného, než to rezpektovat! :-(( Odevzdám a dál to neřeěím. Raděj si dám 1 (_)3 a v laboratoři ať si v tom hledají co chtějí.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: e-mail/=/nezadan Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 9. 2. 2015 14:55:42 Předmět: Re: Agris
"On to potřebuje někdo jiný a ten kdo od toho něco očekává a vyvozuje svůj postoj bude sklamán. Pepan
Tak už to konečně řekni nebo naznač?
Kdo to potřebuje, KDO potřebuje tu zimní měl?
:-)
Karel"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65928
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 9. 2. 2015
Re: Agris
On to potřebuje někdo jiný a ten kdo od toho něco očekává a vyvozuje svůj postoj bude sklamán. Pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: e-mail/=/nezadan Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 9. 2. 2015 12:21:14 Předmět: Re: Agris
"Podívej. Všechny ty dodatečné zjišťování a zásahy nebo jejich zpochybňování
je k ničemu. Já veškerou léčbu aplikuji jako preventivní ošetření. Ne však bezhlavě. K preventivnímu ošetřování je potřeba znát takové maličkosti. Jako jsou, populační křivky škůdců, čas kdy jsou ve svém vývoji nejcitlivější. Tak nás to učili na zemědělce. To platí všeobecně jak pro našeho kleštíka či mšice nebo i plevele. Je to samostatná věda, která právě radí kdy, jak a proč to dělat tak a ne jinak. Jejíž rady pak významně snižují počty zásahů a zvyšují jejich účinnost. Jakékoli vybočení z těchto všeobecných pravidel vede jen ke zhoršení výsledků. Pamatujte! Myslet si, neznamená Vědět. Ale platí i obrácený příměr. Vědět, neznamená Nemyslet. Musí se k tomu ale připojit mozek a ne domněnky: Je mi jasné, že ti co mají technické vzdělání uplatňují vždy jen přesná čísla a těm rozumí. Venku na polích, sadech a lesích to tak nefunguje a znalost těchto fungování je hodně odlišná od těch přesných čísel.
pepan
-------------- S tím se dá souhlasit, na udržení včel potřebuji zdravý rozum a znalost (odhad) skutečného stavu nákazy a hlavně vědět že nejde jen o roztoče. Dnes je roztoč třetina problému. Takže na to nějaký starý výsledek ze zimní měli nepotřebuji, zajímá mě aktuální stav.
Ale k čemu je ta měl? Kdo ta čísla potřebuje a k čemu?
Karel"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65926
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 9. 2. 2015
Re: Mor - jak hledat zdroj nĂĄkazy?
On to skutečně dodnes nikdo neví. Způsoby přenosu jsou stále nejasné. Všechny ty opatření jsou jen odvozeny z domnělých způsobů nákaz. Nám nezbývá než se jich držet všech a to bez rozdílu. Z literatury znám několik možných způsobů přenosu , ale doposud se jich nikomu nedokázalo spolehlivě potvrdit nebo vyvrátit.
Pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz> Komu: vcely/=/v.or.cz Datum: 9. 2. 2015 10:36:04 Předmět: Mor - jak hledat zdroj nákazy?
"Zdravím,
Opakovaně se v jedné oblasti v mém okolí objevilo podezření na mor. Minulý případ údajně byl převoz včelstev již nakažených z jiného stanoviště.
Bylo ochranné pásmo a vzorky všech ostatních byly negativní. Další rozbor po
roce také negativní. V prosinci 2014 rozbor po 5-ti letech - podezření na mor u obou včelařů v této vsi. Je to od čtyř stanovišť naší ZO asi 2-3 km.
Chtěl bych požádat přítomné, zda máte nějaké zkušenosti s hledáním zdroje moru, uvažuji takto: Mor se přenese převozem nakaženého včelstva, to je jasné. Druhá možnost je, že se roj usadí v nějakém opuštěném úlu či dutině, kde jsou spory moru. Za nějakou dobu (jakou?) propukne nákaza. Včelstvo zeslábne nebo uhyne (VD a další choroby) a zbytek zásob je vyloupen. Jaká je
pravděpodobnost takovéhoto přenosu? Pokud velká, tak jsme asi bezmocní. Znamenalo by to prohledávat v okruhu řekněme 4 km, tedy víc než tisíc hektarů a ne jednou prohledat, ale prohledávat. Ptám se, ví někdo o případu,
kdy byly spory diagnostikovány například v dutině stromu? A co nějaké úly léta na půdě stodoly? Chodil jsem po lese a hledal opuštěný včelím, o kterém jsem slyšel od místních. Buď na špatném místě, nebo tam už není. Stále se mě ale jako nejpravděpodobnější zdroj jeví nějaká včelstva, ze kterých se vzorky nikdy nedostanou na rozbor, protože se "o nich neví". O žádných nevím. Ale ruku do ohně bych za to, že skutečně nejsou a nikdy nebyly, nedal. Předem dík za jakoukoli reakci VP"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65925
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Potu?ník Václav (e-mailem) --- 9. 2. 2015
Re: MVP - Jake podlozky na mel? (65922)
> Jaké používáte na sběr měli podložky? Jednorázové nebo trvanlivé které > na místě přesypáváte? Jak případně ty permanentní podložky skladujete > a dezinfikujete?_gp_ Děkuji, dobrá otázka, podložky pemanentní, pod sítem, jsou sice mimo dosah včel, ale ne mimo dosah mravenců a ti sítem prolezou. Budu se muset polepšit. Jako jednorázové používáte pečící papír? Nebo něco jiného? Tam kde je podložka přímo dnem, hadr benzin, ale to není desinfekce, to si uvědomuji. VP.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65924
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (82.99.171.68) --- 9. 2. 2015
Re: Mor - jak hledat zdroj nákazy? (65006) (65918)
S tím se musíte naučit žít. Pokud to tam je, nezbývá než pravidelně kontrolovat včely zda mají spory.
Nemusí jít o včelín a ni úly, je spoust adutin ve stavbách kde včely dokáží dobře vegetovat. A ptáci a myši se tam nedostanou.
A každé léto obětobvat bednu tmavých souší zavíječi aby se namnožil.
On dokáže daleko lépe vyčenichat vosk a slabá včelstva i zlikvidovat.
Pokud včas zachytíte u svých včel nákazu, tak nyní můžete pálit jen klinicky nemocné včelstvo.
Zajímavé je, jak mor vzbuzuje paniku, když je dokážeme detekovat, i v předstihu.
ALe že zde hynou stovky včelstev kdy nevíme proč, tak jsme v klidu, když to vše svedeme na roztoče.
A jediné co na to máme je zimní měl.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65921
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (82.99.171.68) --- 9. 2. 2015
Re: Agris (65915)
Podívej. Všechny ty dodatečné zjišťování a zásahy nebo jejich zpochybňování
je k ničemu. Já veškerou léčbu aplikuji jako preventivní ošetření. Ne však
bezhlavě. K preventivnímu ošetřování je potřeba znát takové maličkosti. Jako
jsou, populační křivky škůdců, čas kdy jsou ve svém vývoji nejcitlivější.
Tak nás to učili na zemědělce. To platí všeobecně jak pro našeho kleštíka či
mšice nebo i plevele. Je to samostatná věda, která právě radí kdy, jak a
proč to dělat tak a ne jinak. Jejíž rady pak významně snižují počty zásahů a
zvyšují jejich účinnost. Jakékoli vybočení z těchto všeobecných pravidel
vede jen ke zhoršení výsledků.
Pamatujte! Myslet si, neznamená Vědět. Ale platí i obrácený příměr. Vědět,
neznamená Nemyslet. Musí se k tomu ale připojit mozek a ne domněnky: Je mi
jasné, že ti co mají technické vzdělání uplatňují vždy jen přesná čísla a
těm rozumí. Venku na polích, sadech a lesích to tak nefunguje a znalost
těchto fungování je hodně odlišná od těch přesných čísel.
pepan
--------------
S tím se dá souhlasit, na udržení včel potřebuji zdravý rozum a znalost (odhad) skutečného stavu nákazy a hlavně vědět že nejde jen o roztoče. Dnes je roztoč třetina problému.
Takže na to nějaký starý výsledek ze zimní měli nepotřebuji, zajímá mě aktuální stav.
Ale k čemu je ta měl? Kdo ta čísla potřebuje a k čemu?
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65920
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.45) --- 9. 2. 2015
Re: Mor - jak hledat zdroj nákazy? (65006) (65918)
Pokud se prokaze zdroj nakazy(prevoz jiz nakazenych vcelstev),tak je to dobre pro ostatni.Horsi je pokud se ohnisko najit nedari,protoze mozna uz neni,bylo odejeto,zlikvidovano,uhynulo..Na prenos z dutin moc neverim,i kdyz mozny je.Spis vidim za vinika lidsky faktor,prenos dilem mezi vlastnimi stanovisti,odflaknuta dezinfekce.Nas posledni pripad MVP jde na vrub lidskemu faktoru a debilite.Vcelar spalil stanoviste,na fotkach v mistnich novinach slzami zality starecek s ohynkem v zadech.Posleze tento blb vyzebral 2 roje,vytahl z kulny 2 prastare uly a NASTRKAL do nich USCHOVANE SOUSE !!! Dalsi jaro palil zase..SVS ho oflastrovala,vcelari vyhodili ze svych rad.Dnes uz nastesti nevcelari..JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65919
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Potu?ník Václav (e-mailem) --- 9. 2. 2015
Mor - jak hledat zdroj nákazy? (65006)
Zdravím,
Opakovaně se v jedné oblasti v mém okolí objevilo podezření na mor. Minulý případ údajně byl převoz včelstev již nakažených z jiného stanoviště. Bylo ochranné pásmo a vzorky všech ostatních byly negativní. Další rozbor po roce také negativní. V prosinci 2014 rozbor po 5-ti letech - podezření na mor u obou včelařů v této vsi. Je to od čtyř stanovišť naší ZO asi 2-3 km.
Chtěl bych požádat přítomné, zda máte nějaké zkušenosti s hledáním zdroje moru, uvažuji takto: Mor se přenese převozem nakaženého včelstva, to je jasné. Druhá možnost je, že se roj usadí v nějakém opuštěném úlu či dutině, kde jsou spory moru. Za nějakou dobu (jakou?) propukne nákaza. Včelstvo zeslábne nebo uhyne (VD a další choroby) a zbytek zásob je vyloupen. Jaká je pravděpodobnost takovéhoto přenosu? Pokud velká, tak jsme asi bezmocní. Znamenalo by to prohledávat v okruhu řekněme 4 km, tedy víc než tisíc hektarů a ne jednou prohledat, ale prohledávat. Ptám se, ví někdo o případu, kdy byly spory diagnostikovány například v dutině stromu? A co nějaké úly léta na půdě stodoly? Chodil jsem po lese a hledal opuštěný včelím, o kterém jsem slyšel od místních. Buď na špatném místě, nebo tam už není. Stále se mě ale jako nejpravděpodobnější zdroj jeví nějaká včelstva, ze kterých se vzorky nikdy nedostanou na rozbor, protože se "o nich neví". O žádných nevím. Ale ruku do ohně bych za to, že skutečně nejsou a nikdy nebyly, nedal. Předem dík za jakoukoli reakci VP
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65918
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 9. 2. 2015
Re: Agris
Podívej. Všechny ty dodatečné zjišťování a zásahy nebo jejich zpochybňování je k ničemu. Já veškerou léčbu aplikuji jako preventivní ošetření. Ne však bezhlavě. K preventivnímu ošetřování je potřeba znát takové maličkosti. Jako jsou, populační křivky škůdců, čas kdy jsou ve svém vývoji nejcitlivější. Tak nás to učili na zemědělce. To platí všeobecně jak pro našeho kleštíka či mšice nebo i plevele. Je to samostatná věda, která právě radí kdy, jak a proč to dělat tak a ne jinak. Jejíž rady pak významně snižují počty zásahů a zvyšují jejich účinnost. Jakékoli vybočení z těchto všeobecných pravidel vede jen ke zhoršení výsledků. Pamatujte! Myslet si, neznamená Vědět. Ale platí i obrácený příměr. Vědět, neznamená Nemyslet. Musí se k tomu ale připojit mozek a ne domněnky: Je mi jasné, že ti co mají technické vzdělání uplatňují vždy jen přesná čísla a těm rozumí. Venku na polích, sadech a lesích to tak nefunguje a znalost těchto fungování je hodně odlišná od těch přesných čísel.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: e-mail/=/nezadan Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 9. 2. 2015 8:29:48 Předmět: Re: Agris
"Objevujete věci dávno objevené s kterými se ve statistice počítá. Jen s toho vyvozujete naprosto hloupé závěry. Pro vás je hlavním ukazatelem Počet mrtvolek na dně a množství obsednutých uliček. Všechny ty tady omílané canci jsou na (!)
pepan
.................
To tady píšeš už pět let co se víc než porkázalo že podle měli nejde přepdoídat napdaení včel rozotčem.
Tak už konečně řekni k čemu ta statistka je, komu slouží,kdo s těmi daty pracuje, kdo je vyhodnocuje?
Karel"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65915
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 9. 2. 2015
Re: Agris (65905) (65906) (65907)
"K řádkům na podložce, tak ty nemám, bo mi rejsci a myšičky našli česna a i přes zaplechování se pohybují v úlu po dně jak ve spíži a požírají jak včely, tak i měl. Mám čímdál větší problém stím, abych nějakou měl vůbec měl. Z myšího trusu toho asi moc nezjistí. "
Staří zkušení včelaři už před před hodně desítkami let zjistili, že když je česno do úlu zůžené na 6 milimetrů, nedostane se do úlu žádné zvířátko a včely v pohodě projdou. Jiní ještě zkušenější včelaři , co nechávali česno větší, tam dávali proti vniknutí těch zvířátek kus staré kovové mateří mřížky anebo si dělali ze silného drátu či plechu hřebeny s roztečí těch 6 milimetrů.
Píšu zvířátka, porotože rejsek je hmyzožravec, zatímco myši, hraboši a myšice jsou hlodavci.
Moje zkušenosti jsou potom taky takové, že pokud není rok se zvlášť extrémním přemnožením těchto zvířátek, skončí jejich invaze do volně venku stojících úlů s napadnutím většího množství sněhu, který je zažene pod sníh a do nor pod zem.
Proto taky preferuji spíš občasné prohlížení úlu na podzim a v zimě. Kdy se přítomnost těch zvířat dá zjistit a potom se dají vyhnat z úlu dřív než napáchají fatální škody na včelstvu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65914
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 9. 2. 2015
Re: Agris (65888) (65889) (65890) (65891) (65892) (65893) (65894) (65897) (65898) (65899) (65900) (65910)
"Prošlápávám si cestu s lopatou v ruce abych se s ní dostal k česnům, pokud napadne sněhu třeba jen jako do dneška - na zavátí česen před úly to stačí a než to odhrabávat rukama je na to lapata lepší. "
To by mě zajímalo, kolikrát jsi to v posledních 30 letech dělal. Já vezmu do tašky , když už je hodně sněhu, lopatku na uhlí a smetáček na ometení zadku dna od sněhu. Potom pevnou podložku, protože podložky v úlech mám z tvrzeného papíru. Na měl potom větší neostrý nůž na shrnování měli z podložky a sklenici s širokým šroubovacím uzávěrem na měl a na ty včely, které nožem neshrnu rovnou z podložky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65913
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (82.99.171.68) --- 9. 2. 2015
Re: Agris (65903)
Objevujete věci dávno objevené s kterými se ve statistice počítá. Jen s toho
vyvozujete naprosto hloupé závěry.
Pro vás je hlavním ukazatelem Počet mrtvolek na dně a množství obsednutých
uliček.
Všechny ty tady omílané canci jsou na (!)
pepan
..................
To tady píšeš už pět let co se víc než porkázalo že podle měli nejde přepdoídat napdaení včel rozotčem.
Tak už konečně řekni k čemu ta statistka je, komu slouží,kdo s těmi daty pracuje, kdo je vyhodnocuje?
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65911
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (82.99.171.68) --- 9. 2. 2015
Re: Agris (65888) (65889) (65890) (65891) (65892) (65893) (65894) (65897) (65898) (65899) (65900)
KaJI:
"Až budeš prošlapávat cestu pár kilometry sněhu s lopatou tak uvidíš. "
RP:
Neznám nikoho, kdo by prohazoval pár kilometrů sněhu lopatou. Všechny co znám, včetně mě by si za takových podmínek prostě obuli lyže. Taky jsem měl svého času včely v lese a taky jsme tam jezdili na lyžích, když to bylo výhodnější než jít hlubokým sněhem v botách.
----------------------
Porozumnění psanému textu. :-)
Prošlápávám si cestu s lopatou v ruce abych se s ní dostal k česnům, pokud napadne sněhu třeba jen jako do dneška - na zavátí česen před úly to stačí a než to odhrabávat rukama je na to lapata lepší.
Pokud bych si měl prohazovat cestu, napíšu že si cetu PROHAZUJI.
Mimochodem, vlastním sněžnice a to je na takové výpravy pokud je sníh to nejlepší. :-)
A pokud by jsi jel ke včelám na lyžích, tak by jsi viděl že je to blbost. Tam je muíš u úlů sundat a jseš bez nich po kolena ve sněhu pokud sníh je. :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65910
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Potu?ník Václav (e-mailem) --- 9. 2. 2015
Re: Agris (65874) (65875) (65901) (65902)
> ... roztocu zakutalenych v bunkach tam bude. JosPr. Děkuji za reakci. Letos jsem odebíral měl z 12 včelstev (nejen svých), 10 zimuje ve 2 nástavcích. Všechna včelstva měla podzimní plod a matku v horním nástavku, teď sedí přes oba nástavky a sunou se za zásobami nahoru. Horní loučky rámků dolního nástavku jsou obsednuté včelami. Nalezl jsem 7 roztočů, z toho 4 v jednom, krajním, včelstvu. V listopadu do nich byl přivěšen malý oddělek s mladou matkou. Zkusím, až počasí dovolí současně s výměnou souší za mezistěny hledat roztoče v buňkách. Stanoviště mám 600 mnm, zde se včely mezi vánocemi a prvním týdnem v únoru asi moc nepohybují. A nevěřím, že na jižní Moravě to v této době bude o mnoho jiné.
> A tak se ptam.... na zaklade vice nez 3 roztocu JosPr. > normálně namátkově zafumigujte po proletu _gp_ K nátěru plodu. Ten jsem zatím nikdy nedělal. Uvažoval jsem, že letos budu muset. V zimní měli ale bylo roztočů málo, což mě mile překvapilo. Mám vložené podložky a ještě to přehodnotím. Asi dám na radu gp, u toho "nejhoršího" včelstva provedu fumigaci napřed a pokud bude spad řekněme nad 5-10 roztočů tak provedu i nátěr plodu. Nejde mě o to, mít za každou cenu "nulu". Jde o to, že pokud je na stanovišti velmi slabé včelstvo, je start loupeže jen otázkou času. A s tím spojený přenos parazita VD a dalších chorob do loupících včelstev. VP
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65909
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (109.75.0.10) --- 9. 2. 2015
Re: Agris (65905) (65906)
Z toho nesouhlasu vyplývá nerespektování toho nařízení a to se projevuje dle ankety (http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Vysetreni-zimni-meli-anketa-2) na VF tím, že téměř 50% to měl buď přebere nebo si ji vyrobí. Je to jasný důkaz, že ji i členové svazu považují za zbytečnou, nic neříkající. Ostatně výsledky a vývoj varroázy v předchozím roce to dokládá.
Pakliže vyšetření stanoviště (do 25 včelstev) stojí 25kč (dle Vú DOL) tak 51tisíc včelařů co má cca 55tisíc stanovišť znamená vyhození 1,4 miliónu korun a zbytečná práce důvěrníků. Investovat tyto peníze do vzdělání nebo na rozbory úhynů by bylo efektivnější.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65908
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 9. 2. 2015
Re: Agris (65905) (65906)
Nevím co tu řešíte spad mrtvých roztočů, normálně namátkově zafumigujte po proletu v jedněch až čtyřech podle množství včelstev na stanovišti a během jednoho dne počítejte kolik odpadne - ty čerství se částečně pohybují. Já to dělával a stejnak mi i po následném jarním nátěru stanoviště padali do konce podletí jak hrušky. Tím chci sdělit, že ani jasná detekce a zjištění stupně zamoření po vyzimování, následné přeléčení nátěrem, nemusí zákonitě znamenat výhru a potlačení VD během následující sezony. Míval jsem dojem, že čím více chemie jsem do včel pral, typu varidol, tím hůře se mi dýchalo, bylo mi více blbě a to samé i včelám.
K řádkům na podložce, tak ty nemám, bo mi rejsci a myšičky našli česna a i přes zaplechování se pohybují v úlu po dně jak ve spíži a požírají jak včely, tak i měl. Mám čímdál větší problém stím, abych nějakou měl vůbec měl. Z myšího trusu toho asi moc nezjistí. ... Chlapi mi radí, abych si ji chystal už vlétě, ale jsem asi moc velký poctivka a lítám v zimě podle všeho asi jak šašek abych si splnil podle nařízení SVS co mám. Zase to není moc práce nyní, když nemusím odevzdávat každé ZO měl zvlášť, ale vše dám zaráz a za sebe, zaplatím a mám ušetřeno nejen na čase ale i na penězích za benzin a telefon, kvůli objíždění celého okresu a předávání vzorků na více míst jak tomu bylo 2x loni, jeden měsíc VD druhý mor.
_gp_
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65907
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.45) --- 8. 2. 2015
Re: Agris (65905)
"kdyz tomu neverite,tak natirejte" Chapal nejspis dobre,jen si nechtel palit prsty.S dogmaty se prece nebojuje..Shlidl jsem avizovane Vcelarske forum,chlapci maji bujnou fantazii...Dokud vysetreni meli SVS nezrusi,tak to plati,byt s tim vnitrne nemusime souhlasit.Muzem leda uvadet argumenty,proc je to prezita metoda.Jak pise Pepan,dulezite je kolik je na podlozce radku a jak jsou dlouhe.Mrtvolky jsou uz diskutabilni,vcely odletaji casto umrit ocky..JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65906
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 8. 2. 2015
Re: Agris
Dnes výr.čl. schuze . Tyto názory co píšete jsem přednesl , o rostočích popadaných v různou dobu. Výsledek od zástupce OV. Tak když tomu nevěříte tak na jaře natírejte. Nic nepochopil nebo nechtěl Jedině kdybi ti rostoči mrkali nebo nemrkali Standa
---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 8. 2. 2015 14:40:26
Předmět: Re: Agris
"Objevujete věci dávno objevené s kterými se ve statistice počítá. Jen s toho
vyvozujete naprosto hloupé závěry.
Pro vás je hlavním ukazatelem Počet mrtvolek na dně a množství obsednutých
uliček.
Všechny ty tady omílané canci jsou na (!)
pepan
---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 8. 2. 2015 14:12:19
Předmět: Re: Agris
"Tak docela "pohadky" to nejsou...Vyklepte si souse ze spodniho (spodnich)
nastavku,200-300 roztocu zakutalenych v bunkach tam bude.A ted zalezi na
tom,zda li se zimni chumac v lednu nepohne a nebo pohne a vyhaze cast
roztocu lezicich par tydnu,mesicu na podlozky.A tak se ptam
pr.Potuzniku,natirate na zaklade vice nez 3 roztocu a) prirozene uhynuvsich
v lednu nebo b)uhynuvsich v listopadu,prosinci nebo zabitych fumigaci...?
Na lahvicce neni vzkaz pro roztoce "az si cuchnes varidolu,prosim padej
kolmo dolu".Jsem pro vzorky zimni meli,ale na MVP! Na VD nemaji zadny
smysl.JosPr.""
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65905
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 8. 2. 2015
Re: Agris
Objevujete věci dávno objevené s kterými se ve statistice počítá. Jen s toho vyvozujete naprosto hloupé závěry. Pro vás je hlavním ukazatelem Počet mrtvolek na dně a množství obsednutých uliček. Všechny ty tady omílané canci jsou na (!)
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: JosPr <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 8. 2. 2015 14:12:19 Předmět: Re: Agris
"Tak docela "pohadky" to nejsou...Vyklepte si souse ze spodniho (spodnich) nastavku,200-300 roztocu zakutalenych v bunkach tam bude.A ted zalezi na tom,zda li se zimni chumac v lednu nepohne a nebo pohne a vyhaze cast roztocu lezicich par tydnu,mesicu na podlozky.A tak se ptam pr.Potuzniku,natirate na zaklade vice nez 3 roztocu a) prirozene uhynuvsich v lednu nebo b)uhynuvsich v listopadu,prosinci nebo zabitych fumigaci...? Na lahvicce neni vzkaz pro roztoce "az si cuchnes varidolu,prosim padej kolmo dolu".Jsem pro vzorky zimni meli,ale na MVP! Na VD nemaji zadny smysl.JosPr."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65903
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.33) --- 8. 2. 2015
Re: Agris (65874) (65875) (65901)
Tak docela "pohadky" to nejsou...Vyklepte si souse ze spodniho (spodnich) nastavku,200-300 roztocu zakutalenych v bunkach tam bude.A ted zalezi na tom,zda li se zimni chumac v lednu nepohne a nebo pohne a vyhaze cast roztocu lezicich par tydnu,mesicu na podlozky.A tak se ptam pr.Potuzniku,natirate na zaklade vice nez 3 roztocu a) prirozene uhynuvsich v lednu nebo b)uhynuvsich v listopadu,prosinci nebo zabitych fumigaci...? Na lahvicce neni vzkaz pro roztoce "az si cuchnes varidolu,prosim padej kolmo dolu".Jsem pro vzorky zimni meli,ale na MVP! Na VD nemaji zadny smysl.JosPr.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65902
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78405 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 65902 do č. 65962)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu