Včelařská konference

> Jednou zkusil pomáhat včelám na jaře přihříváním v úlu. Včely
> opravdu více plodovaly. Jenže - z jejich plodu se potom líhly
> znatelně menší včely! ........ Jinak řečeno - není tepo jako teplo.
> To venkovní nebo včelami vytvořené je přirozené a včely na ně
> odpovídajícím způsobem dovedou reagovat, navíc je spojeno s letovými
> dny s možností přínosu vody, pylu, příp. nektaru. Na umělé teplo
> uvnitř instinktivně také reagují, ale včela neuvažuje, neví, že z
> venku nemůže za studených dnů donést potravu, chovaný plod je potom
> podvyživený.

Souhlasím. Samotné teplo mladé včely "nevyrobí". Přihřívání má jen
vyrovnat noční poklesy teplot. Anebo musí být doprovázeno přísunem
vody (např. česnovým napájením) a dostatečnými úlovými zásobami pylu.

Zastánci tenkostěnného včelaření namítnou, že silná včelstva žádné
přihřívání nepotřebují. Jenže je otázka, jaký je nejvýhodnější způsob
k dosažení požadované mohutnosti včelstva v době snůšky: a) jestli
zazimováním co nejsilnějších včelstev, nebo b) včelstev středně
silných, kterým pak na jaře včelař nějak pomůže (tepelnou izolací nebo
třeba přihříváním). Která z těch dvou variant je pro malovčelaře
levnější? Zimování a jarní rozvoj velice silných včelstev si žádá
mnoho cukru. Zimovat středně silná včelstva, kterým bude na jaře nějak
pomáháno, by umožnilo snížit podávání zimních zásob možná o 10 kg (což
je při našich cenách cukru úspora asi 200 Kč na včelstvo). Nejspíše by
bylo potřebné v praxi vyzkoušet, na kolik by přišla instalace vytápění
do včelína či na včelnici (tj. za kolik let by se investice mohla
vrátit), a kolik elektriky by spotřebovalo jedno včelstvo na noční
přihřívání v měsících březnu a dubnu.

> to byl jeho novější včelín, protože ten předchozí mu díky el.
> vytápění shořel! Je to sice taková perlička, ale i to se může stát.

Tady by asi bylo na místě upozornit všechny, kteří by se chtěli pustit
do experimentování s přihříváním včel, že by se měla používat
elektrika transformovaná na např. 24 V. Kvůli minimalizaci možnosti
úrazu a vzniku požáru.

Při používání 220 V je důležité používat tzv. "fíčko" (nevím, jak se
tomu říká odborně). Funguje to tak, že hlídá proud, který jde dovnitř,
a proud, který jde ven. Pokud uvnitř okruhu někde něco probíjí a proud
tam jde do země a tudíž se nevrací správnou cestou ven, pak "fíčko"
takový obvod ihned odpojí (a mělo by to udělat tak rychle, že by v
případě probíjení do člověka, nemělo dojít k usmrcení).

J. P. Baudiš