Včelařská konference

Dne 5. duben 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Pokud jsi zimoval v jednom nastavku, tak bych nastavek spis
> podstavil(mensi riziko zachlazeni plodu) a do nej bych dal radeji
> vice sousi, pokud jsou k dispozici a az treti nastavek dat pak treba
> i doprostred, kde stavi nejrychleji, pokud je pocasi a silne
> vcelstvo. A ev. 4. nastavek uz davam jako druhy shora.
> Daleko dulezitejsi ohledne stavby povazuji cas nez polohu. Od
> rozkvetu tresni a behem kvetu repky stavi kdekoliv dobre, po odkvetu
> repky je to horsi mimo oddelku, ktere i na stavebnich ramcich stavi
> az do podleti delnicinu.
> Pokud jsi zimoval na 2 nastavcich, asi bych pockal nez budou vcely
> viset v podmetu, coz vloni bylo cca mezi 26.4. - 10.5. podle sily.
> Radek
> PS: pouzivam stejne uly
>




Jak se to potom resi v pripade, ze pouzivam m.mrizku? Jak matku
prinutim, aby byla ve spodnich nastavcich?
Loni jsem pri spojovani uz matku vyhledaval a bylo to teda dost
problematicke.(Matky neznačím)
Ludvik

______________________________________________________________________
Reklama:
Vylepsete svuj prohlizec Internetu na http://software.seznam.cz/listicka

> Provokativní otázka:
> Je to opravdu tak, že při "teplém" držení včelstev je množství zimního a
předjarního plodu
> vychovávaného v době bez přísunu pylu vyšší než v jiných včelstvech? Není
to přesně
> naopak?? Že totiž díky stálejším podmínkám včely zimují podstatně
klidněji a nejsou tudíž
> ničím drážděny k plodování? A mají potom více sil pro jarní rozvoj v době
kdy je pylu
> dostatek? Zjišťoval to u nás někdo? Určitě ano, jenom ho objevit... V
zahraniční
> literatuře takové informace existují. Co vlastně spouští plodování v
časném jaru, které
> faktory jsou nejdůležitější?

Jde také o to, jak moc by se včelám přihřívalo. Příhřívání v zimě kvůli
zmírnění silných mrazů bude jistě užitečné (viz zimování v halách/stébnícíh
v Rusku a Kanadě). Příliš velké teplo proti venkovní teplotě v zimně a
hlavně na jaře může včely oklamat, jak jsem uvedl v příspěvku 667.
Plodování na jaře je reakcí nejen na oteplení, ale i na prodlužování délky
světelného dne.
K tomu jedna zkušenost: Všiml jsem si, že po více velmi chladných dnech na
jaře (březen, duben) s teplotama okolo 0 °C přes den, když se pak naráz
oteplí natolik, že včely mohou létat (teplota nad 12 °C) a hned první či
druhý den oteplení se podívám do včelstev, tak mají dost (i stovky) malých
larviček, starší larvy skoro žádné. Znamená to, že i za chladných dnů matka
dost klade, aby po oteplení včelstvo "neztrácelo" čas (ty 3 dny na vývoj
vajíčka v larvu). Když je zima, vajíčka nebo larvičky likvidují (což není
nic zvláštního - ví se, že jen asi 3/4 vajíček se vyvinou v dospělé včely a
to i ve zdravých včelstvech). To dokresluje vliv prodlužujícího se dne -
světelné fáze na plodování.

> Mezi rozkvětem řepky a prvním vcelku spolehlivým a vydatným zdrojem pylu
(jívy) je u mne
> 55 - 70 dní. To podle mne stačí na dobrý rozvoj do snůšky, a to již ve
včelstvech hojně
> zásobených čerstvým pylem...
> Význam tepla (izolace úlů, stébníky, včelíny nebo, když už to někdo chce -
mě se to moc
> nezamlouvá - elektrické přitápění) je asi jiný v různém období. V zimě
snižuje nároky na
> regulaci teploty, zklidňuje chomáč a omezuje také předčasné plodování, na
jaře pak naopak
> plodování podporuje.
> Vita Vydra

V podstatě lze souhlasit. Jen dodávám, že v zimě jde o to, jestli bychom
pomáhali ohřevem včelám před obvyklým "středoevropským" mrazem do cca -20 °C
anebo před větším mrazem (-30 a více). Ty menší mrazy naše včely musí
zvládnout bez problému! Kdyby ne, za nic by nestály.


Květoslav Čermák

Například je možné kliknout na odkaz, který vede na požadovaný soubor, pravým(!) tlačítkem myši a v menu, které se u kursoru myši rozbalí, vybrat volbu: "save target as" (v českém I. Exploreru to bude asi cosi jako "uložit cíl jako").

Nebo si otevřete soubor, který Vás zujal, pak kliknete na menu "File" (soubor), vyberete volbu "save as" (ulož jako) a v následujícím dialogovém panelu si vyberete místo na disku, kam si to chcete uložit.

Pokud byste měl nějaké problémy, napište mi konkrétní případ na moji adresu: baudis/=/or.cz

Medomet na míru podle mých představ (nerez, 12 voltů, zvratný, až 12 plástů
NN nebo 6 plástů 45x35....) mi vyrobil pan

Antonín Vrána
U hřiště 373
683 35 Letonice

Snad se na mne nebude zlobit, že jsem zveřejnil jeho adresu.

Josef Blinka

chsel by som si urobit oplodniaciky ale nie z dreva. Pred casom som videl
stvoroplodniaciky z materialu podobneho nieco ako tvrdeny polystyren. Neviem
aky to bol material a kde by sa dal zohnat. myslim si ze vyroba
oplodniacikov z takehoto materialu bude jednoduchsia. Nemate s tym niekto
skusenosti.

Peter

Ahojte

Este by som mal dotaz ku spojovaniu, lebo mi to nie je celkom jasne, ak
spojujem dve vcelstva teraz na jar musim jednu matku odstranit alebo ich
mozem nechat obe a vcely si vyberu, ked ich necham obe musim davat matersku
mriezku alebo nie, doteraz co som cital mi vychadza ze teraz na jar ich
mozem spojit bez nejakych pomocok ako je mriezka, noviny a ine, a vcely si
vyberu tu pravu dokonca niekde som sa docital ze rozkladene matky si
neublizia ze to skor tu nepravu odstrania vcely, nemam s tym skusenosti a
chcel by som teraz dve vcelstva spojit. Pocul som ze az v neskorsich
mesiacoch treba pri spojovani vcelstiev jednu z matiek odstranit zaujimal by
ma aspon priblizny termin od ked to asi je, a ked je to pavda preco teraz na
jar netreba odstranit matku a neskor ano.
dakujem

Peter

----- Original Message -----
From: "Josef Blinka" <josef.blinka/=/centrum.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 01, 2002 11:12 PM
Subject: Re: Spojovani


Spojuji-li včelstvo, kde jsem teď
> zrušil nevyhovující matku, dám mezi ně noviny, protože osiřelé vč. si
ještě
> chvíli zachovává vůni původní matky. Noviny zpomalí jejich spojení. Když
> nechci hledat matku nebo chci nechat na včelách ať si vyberou, dám mateří
> mřížku a noviny. Matky se nesmějí dostat k sobě, zlikvidovaly by se
> navzájem. Asi za týden je doré provést kontrolu (u "naostro" i dřív) a
> uspořádat nástavky: zásobní nahoru plod pod zásoby, souše až dolů,
> eventuelně neobsazené souše odebrat.
>
> Ahoj. Josef
> ----- Original Message -----
> From: "Martin Hromádko" <martin.vcela/=/worldmail.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, March 28, 2002 7:38 PM
> Subject: Re: Spojovani
>
>

Zdravim pritomne.

Pri listovani archivem jsem otevrel prispevek pritele Vydry. Protoze
jsem nenasel na prispevek dalsi reakci, oteviram znovu otazku
zimovani na medu. Rad bych se dovedel o dobrych i spatnych
zkusenostech s timto zimovanim. Sam jsem v minulem roce pro zkousku zimoval
vcelstva na tretine medovych a dvou tretinach cukernych zasob.Zimuji
ve dvou nastavcich ramkove miry 390 x 275 s 11 ramky v nastavku a
krmim na 18 kg zasob.
Pri jarni prohlidce byla vsechna takto zakrmena vcelstva v poradku.

Jarda

VV> V loni se tu diskutovalo o zimovani na medu: mam bohuzel prvni negativni zkusenost.

VV> Vloni v zari jsem spojoval dvě slabsi vcelstva, dal jsem jim na zimu asi 16 kg repkového
VV> medu, zavickovaneho, v plastech. Plasty jsem dal po stranach nastavku, plod jsem ponechal
VV> uprostred a to i v hornim nastavku (CHYBA!). Po spojení jsem dokrmil 4 kg cukru 3:2.
VV> Koncem prosince bylo jiz vcelstvo mrtve hlady, sedelo presne v te oblasti, kde byl pri
VV> spojovani plod (4 prostredni plasty), chumac byl odshora dolu pres tri polonastavky,
VV> prakticky veskery med po stranach byl NETKNUTY!!

VV> Muj zaver: vcely si nedokazi prenest zavickovane zasoby, takze pri "krmeni" zasobnimi
VV> zavickovanymi plasty jarniho medu musi vcelar mnohem vice davat pozor na to aby je dobre
VV> usporadal. Pri krmeni roztokem to vcely zvladnou sami a zvykl jsem si na to spolehat a
VV> nemichat se jim do toho.

VV> Ostatni vcelstva "krmena" medem vypadaji dobre (mozna i proto, ze na rozdil od predesleho
VV> jsou v uteplenych ulech a maji tudiz o neco mensi spotrebu), a na podlozkach je opravdu
VV> jen par krystalku medu, prestoze to je repka jak beton.
VV> Vita Vydra
VV> http://cihla.fsv.cvut.cz/~vydra/index.htm






--
Best regards,
Hykel mailto:valsora/=/email.cz

Pan Vodička se stal, jako mnozí jiní obětí doménových pirátů, v jeho
případě firmy SENET. Zařizuje si novou doménu a ž ji bude znát a
poskytne nám ji, tak ji rozešlu.

Radil jsem mu, aby zkusil podat na www.apidomia.cz speciální žádost u
NIC.CZ, no uvidíme.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Josef Prepechal [mailto:prepechal/=/iol.cz]
> Sent: Monday, April 08, 2002 2:35 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Medomety
>
>
> Zkoušeli jste poslední dobou stránku
> www.apidomia.cz?
>
> Nějak mě to nefunguje ani v práci ani doma.
>
> Pepa. P.
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.344 / Virová báze: 191 - datum vydání: 2.4.2002
>
>

Pokud jste jen trochu zručný a ovládáte práci se stolovou
kotoučovou pilou (cirkulkou), je myslím zbytečné vyhazovat
peníze za přířezy a je lepší si je udělat sám. Návod popisuji ve Včelřské encyklopedii (www.sweb.cz/jjvcela).
Další informace mohu podat na požádání.
Jindra

Pokud bych měl zájem si některé delší pasáže,například
některé návody,stáhnout na svůj počítač-co mám udělat?

Neni nahodou kypřící prášek do pečiva v podstatě stejná
látka jako jedlá soda?

Zkoušeli jste poslední dobou stránku
www.apidomia.cz?

Nějak mě to nefunguje ani v práci ani doma.

Pepa. P.

Jo, mě řekl cenu 9 Kč za rámek. Což pokládám za solidní, jak jsem již psal,
přes dvacku za rámek to nabízí kdekdo. Vyžádal si nákres rámku s rozměry, což
jsem mu zaslal, včetně své adresy, počtu ks, telefonu a smluvené ceny.
Měsíc je pryč, před týdnem jsem nechával na záznamníku vzkaz a dnes jsem si to
zopakoval. Doufám, že se to nějak vyřeší.

Tak jako další inzerát ve včelařství, kde se inzeruje výroba nástavků 39x24,
Optimal, Langstroth ...
Když jsem tam volal, za kolik dělají Langstroth, tak mi bylo sděleno, že to
dělá syn a že zatím dělají jen palubkové nástavky na rámkovou míru 39x24. O
Lang. že zatím neuvažují. To mě připadá, jako kdybych inzeroval, že prodám 30
včelstev s kočovným vozem a přitom nemám ani těch 30 včelstev ani vůz, ale do
budoucna uvažuji o pořízení ...

Pepa Přepechal

> S panem Němcem mám dobré zkušenosti a to nejen já. Právě nedávno jsem od
> něho obdržel objednané rámky a podotýkám, že oproti jiným, v dobré kvalitě a
> za slušnou cenu á 5.-Kč. Po objednání na záznamníku mi sám zavolal,
> upřesnili jsme detaily a za týden jsem je měl doma. Takže Vaše zkušenost mě
> zaráží a myslím, že to není ignorace.
>
> S pozdravem Jiří Šitner (jiri.sitner/=/omega-optix.cz)
>

Co je to dostatečný zájem? Potřeboval bych zhruba 300 ks.
Pepa P.
>
> Pred casem jsem u znameho truhlare nechaval tyto prirezy delat. Pokud by byl
dostatecny zajem mohl bych se zeptat.
>
> František Rousek
> frantisek.rousek/=/b-d.cz

S panem Němcem mám dobré zkušenosti a to nejen já. Právě nedávno jsem od
něho obdržel objednané rámky a podotýkám, že oproti jiným, v dobré kvalitě a
za slušnou cenu á 5.-Kč. Po objednání na záznamníku mi sám zavolal,
upřesnili jsme detaily a za týden jsem je měl doma. Takže Vaše zkušenost mě
zaráží a myslím, že to není ignorace.

S pozdravem Jiří Šitner (jiri.sitner/=/omega-optix.cz)

-----Original Message-----
From: František Rousek [mailto:frantisek.rousek/=/b-d.cz]
Sent: Monday, April 08, 2002 1:27 PM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: Přířezy langstroth




Pred casem jsem u znameho truhlare nechaval tyto prirezy delat. Pokud by byl
dostatecny zajem mohl bych se zeptat.

František Rousek
frantisek.rousek/=/b-d.cz
Zdravím,
mám dotaz. Kdepak scháníte přířezy na Hoffmanovi rámky pro 3/4 Langstroth?

Informoval jsem se u firmy Němec, s.r.o., zaslal objednávku, čekal, volal,
nechával vzkazy .... a stále nic. Nevím, jestli to je ignorace, nebo
neschopnost. Proto bych rád uvítal nějaký kontakt (nechci kupovat v
prodejně,
protože se mi ceny přes 20 Kč za rámek zdají pro mne dost vysoké).

Díky
Pepa Přepechal

Pred casem jsem u znameho truhlare nechaval tyto prirezy delat. Pokud by byl dostatecny zajem mohl bych se zeptat.

František Rousek
frantisek.rousek/=/b-d.cz
Zdravím,
mám dotaz. Kdepak scháníte přířezy na Hoffmanovi rámky pro 3/4 Langstroth?

Informoval jsem se u firmy Němec, s.r.o., zaslal objednávku, čekal, volal,
nechával vzkazy .... a stále nic. Nevím, jestli to je ignorace, nebo
neschopnost. Proto bych rád uvítal nějaký kontakt (nechci kupovat v prodejně,
protože se mi ceny přes 20 Kč za rámek zdají pro mne dost vysoké).

Díky
Pepa Přepechal

Zdravím,
mám dotaz. Kdepak scháníte přířezy na Hoffmanovi rámky pro 3/4 Langstroth?

Informoval jsem se u firmy Němec, s.r.o., zaslal objednávku, čekal, volal,
nechával vzkazy .... a stále nic. Nevím, jestli to je ignorace, nebo
neschopnost. Proto bych rád uvítal nějaký kontakt (nechci kupovat v prodejně,
protože se mi ceny přes 20 Kč za rámek zdají pro mne dost vysoké).

Díky
Pepa Přepechal

->Včelařství 2002/4 stránka 92 vpravo dole-Mravencům vadí kypřící
->prášek.(neověřeno)
->
->Miloš
Taky jsem slyšel o kuch. soli. To prý taky neradi a je to levnější.
Co jsou ale ti naši Ferdové proti termitům?
Eman

Včelařství 2002/4 stránka 92 vpravo dole-Mravencům vadí kypřící
prášek.(neověřeno)

Miloš

Mravenci - válčím s nimi mnoho let. Kolem úlů problém není. Vnitřek si
ohlídají včely samy, venek ohlídám sám. Jediné místo kde se usazují je
vnitřek víka nad PVC folíí a tam mám možnost je zlikvidovat, když jdu do
úlu. Když vidím, že začínají některé místo obsazovat (mají dálnici a nosí
kukly), nasypu jim trošku formitoxu ke vstupu pod víko a příští dem je klid.
Je dobré, aby formitox měl nasáklou vlhkost a nebyl sypký. Pak stačí nabrat
na špičku dřívka minimální množství (asi půl hrášku) a vetřít do skuliny
kudy vnikají pod víko.
Horší je to s boudou-pracovnou. Počítám, že mi jednoho krásného dne spadne
na hlavu. Mravenci se usadili v jejich dutých stěnách z dřevotřískových
ploten s dutinami. A odtud už vypadávají jen piliny a prach. Jedná se o
velice malé černé-asi 1mm a velké hnědé-až 2 cm. Ti velcí žíjí volně v
přírodě v různých škvírách, v zemi, pod kameny, ve ztrouchnivělém dřevě
apod. Jakmile se rozrmnoží tak, že je jim prostor malý, rojí se. To se
opakuje několikrát v roce. Použiji na ně biolit ale jen když fouká od úlů.
Konzultoval jsem s odborníkem lesním inženýrem a ten mě ujistil, že se
nejedná o lesní mravence (ti stavějí kupy z jehličí a nerozhryzávají dřevo)
ale o určitý druh dřevokazných termitů. Víte o nich někdo něco bližšího?

Josef Blinka

Fumagilin coby antibiotikum může mít na včely i nežádoucí vedlejší účinky?
Jako některá antibiotika na jednotlivé lidi?
Zničí fumagilin kromě prvoka nosema apis i ostatní užitečnou střevní
mikrofloru?
V případě že ano, jak se potom znovu obnovuje?
Snad konzumací pylu? Nebo předáváním už bezfumagilinové potravy mezi
přeléčenými včelami a mladuškami?
Mají mladušky potřebnou střevní mikrofloru už při vylíhnutí?
V medném váčku snad nemůže být stejná mikroflora jako v žaludku, docházelo
by ke trávení?
Není nejlepším lékem proti nosematóze chovat silná včelstva? (Viz předchozí
diskuse o síle zazimovaných včelstvech, spotřebě zásob a plnění výkalového
vaku.)

Josef Blinka

----- Original Message -----
From: "KvitoslavEermák" <beestn.zubri/=/quick.cz>
To: "Veelaoský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 03, 2002 10:48 PM
Subject: Re: Re[2]: pylochyt


> >Máte někdo zkušenosti s pylem samokonzervujícím se po uzavření do
> >omnia sklenic? A pak, jak ho na jaře podávat? Pylovou placku na rámky?
> >Nebo pylovou pastu namačkat do buněk?
>
> Odpověď (pylová pasta):
> Myslím že na to nikdo nereagoval. Trochu zkušeností s tím z minulosti mám.
> Onu metodu konzervace pylu vyvinul ing. Titěra. Její předností je, že k
> tomu potřebujeme jen sklenici s vzduchotěsným uzávěrem, není třeba žádná
> energie jako např. u mražení. Pyl se sám sebe konzervuje tím, že vydýchá
> takřka všechen kyslík v uzavřeném prostoru.

Dovolím si několik poznatků z vlastních zkušeností.
Pylová hermeticky uzavřená konzerva je vynikající věc. Uchová pyl několik
let. Zničí se všechno živé, hlavně případné housenky zavíječe. Je lepší
konzervovat rousky sušené a zbavené nežádoucích příměsí-vyfoukáním fénem.

> Podávání na jaře včelstvům znatelně pomůže. Pastu lze dát i do buněk
> plástu. Lepší se mi jeví dát ji na rámky, ale ne jen tak položit, část by
> ho spadla dolů. Na horní loučky se dá kus igelitové folie asi 20x15 cm s
> výřezem uprostřed cca 10x2 cm, aby včely měly k pylu lepší přístup. Na
> folii uložíme pastu a zakryjeme strůpkem. Samozřejmě je k tomu třeba mít
> nad rámky aspoň 1 cm prostoru (zbaveného voskových můstků). Pylovou pastu
> je ale nutno dát vždy co nejblíže k plodu, jinak ji krmičky nemusí brát.

Při přechodu na jinou rámkovou míru nebo při rozšiřování počtu včelstev, kdy
jste nechali hodně stavět mezistěny a zimujete na hodně světlém díle, bývá v
předjaří v úlech pylu málo, protože včely pyl do světlého díla nerady
ukládají. V tom případě příjdou pylové placky vhod. Nachystal jsem si je už
doma. Do mikrotenového sáčku jsem vložil asi 0,3 kg pylového těsta,
rozplácal na stole na sílu asi 1 cm, okraj podehnul dospod a naskládal
několik na sebe. Tak mohou zůstat několik dní a pyl mezitím dozraje ke
konzumaci. Až těsně před vložením na horní loučky nad plod udělám nožem
několit řezů do mikrotenu a položím tak, aby řezy byly dolů a napříč k
loučkám. Je-li těsto správně husté, nebude vytékat a včely si v řezech
mikroten rozkoušou.

> Místo strůpku lze dát průhlednou folii, pak se dá snadno sledovat průběh
> odběru pylu; v tom případě ale musí být mezi oběma foliemi dřevěný
hranolek
> nebo dva, umožňující včelám stálý přístup k pylu. U nástavkových úlů se
> pasta dá výhodně dát i mezi nástavky - ovšem zase co nejblíže k plodu!
> Pastu má smysl včelám dávat na jaře (březen, duben) ve dnech, kdy nemohou
> nosit pyl zvenku. Podle množství daného pylu a potřeby včelstvem ho
> odebírají tak 5-10 dnů.
> A kdo neví jak připravit pastu z konzervy, tak stručně: Pyl vysypeme do
> nějakého hrnce apod., přidáme k jeho váze asi 40 % vody, promícháme a za
> pár minut se rousky rozmělní, pak lze příp. upravit konzistenci přidáním
> trochy vody či pylu. Pasta nesmí téci, ale nemá být ani moc suchá.

Aby byl pyl stravitelný, musí projít mléčným kvašením. Je to něco jako
kvašené zelí nebo okurky-kvašáky. Tím se každému pylovému zrnu naruší jeho
ochranný obal a jeho obsah se vyřine ven. Jinak by prošel trávicím traktem
bez užitku. To platí i pro lidský konzum. My musíme co nejvíce napodobit
samotné včely při pěchování rousků do buněk.
Já si vezmu buňku-sklenici, na velikosti nezáleží, nasypávám do ní po
vrstvách pyl a mírně utláčím až asi 1-3 cm pod okraj, podle velikosti.
Odvážím si množství pylu. Připravím si medový roztok z převařené (a
ochladlé) vody v množství 1/4 váhy pylu a medu taktéž v množství 1/4 váhy
pylu. Po dokonalém rozpuštění medu ve vodě nalévám roztok do sklenice na
pyl ale pomalu, aby měl čas se vsakovat a neutvořil nahoře nepropustný
škraloup. Celý obsah roztoku by se měl do sklenice vejít a měl by vytlačit
co nejvíce vzduchu. Množství vody se může lišit podle toho jak hodně byl
pyl vysušen. Když připravuji zákvas z čerstvého vlhkého pylu (pro vlastní
konzum), dám vody méně (asi 1/8 váhy pylu). Pak se nechá 1-2 týdny v teple
kvasit.
Při výrobě krmných placek zhodnotíme hustotu a případně dohustíme (válíme na
stole jako těsto) suchým pylem, vtom případě necháme dojít (jak jsem psal
nahoře) anebo moučkovým cukrem.

> Doporučení - na pastu (konzervy) používejte jen pyl z vašich vlastních
> zdravých včelstev, mohou se jí rozšiřovat choroby jako zvápenatění, ale i
> ty nebezpečnější.
>
> Květoslav Čermák
>
Pánové! Konzumujte pyl! 1-2 kávové lžičky denně. Víte do jakých kategoríí se
dělí muži?
Před operací prostaty a po operaci prostaty. Je potřeba začít už preventivně
co nejdříve. Až se začne ozývat, může už být pozdě.
A vůbec - vždyť jsou to rostlinné samčí pohlavní buňky!
:--)))))))))))))))))))))))))))))))))))))))

Hezké sny přeje Josef Blinka

----- Original Message -----
From: "Vesely Emanuel" <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 15, 2002 11:32 AM
Subject: RE: Antwort: RE: zacatecnici


> 39x24 a Radek taky.
> Eman
>
> ->-----Original Message-----
> ->From: Ing. Cupl Jiri [mailto:j_cupl/=/zdas.cz]
> ->Sent: Friday, March 15, 2002 9:12 AM
> ->To: Vcelarska konference
> ->Subject: Re: Antwort: RE: zacatecnici
> ->
> ->
> ->
> ->----- Original Message -----
> ->From: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> ->To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
> ->Sent: Friday, March 15, 2002 7:58 AM
> ->Subject: Re: Antwort: RE: zacatecnici
> ->
> ->
> ->> Ahoj Emane,
> ->> jinak jsem to ani loni nedelal. Kdyz vcely obsazovali 2 nastavky ve
> ->> kterych zimovali a viseli i do podmetu (loni to bylo 26.4.-15.5. jak
> ->> ktere vcelstvo, pocasi loni pralo)dal jsem cele nastavky mezisten.
> ->> maringotku jsem rozdelil na pomyslne tretiny a dal jsem nastevek s
> ->> mezistenami bud dolu, doprostred a nebo nahoru a vysledek nic noveho
> ->> pod sluncem - nejlepe a nejrychleji bylo vystaveno uprostred, ale
> ->> znovu upozornuji kvetla repka a bylo hezky a jak jsem uz psal,
> ->> puvodni horni nastavek s vetsinou plodu jsem dal dolu a puvodni
> ->> spodni, v te dobe prazdny nahoru ne med. Pritom jsem rovnou do
> ->> spodniho nastavku dal 2 stavebni ramky a toto mimo kontroly zasob
> ->> bude i letos prvni a jediny zasah do vcel do vytaceni nebo nutnosti
> ->> pridani 4. nastavku.
> ->> RAdek
> ->
> ->jakou mas ramkovou miru?
> ->Jirka
> ->

Pokud jde opravdu ohryzce tak láhev z vodou je nesmysl hryzec je svojí
povahou vodní živočich který je schopen žít i v místech z malým množstvím
vody, tím mu neublížíte Je to býložravec takže ovčely se bát nemusíte.
Z jedů nelze použít dostupný KUMATOX rozkládá ho totiž vitamín A který je
osažen vkaždé rostlinné potravě
Žije v norách podobných jaké si vyhrabává krtek. Jsou oválné na stojato
krtek je má ležaté Ty musíte najít. jeho podzemní síť je velká 12 -20 m
čtverečních. do jedné vložíte vakuřovací patronu a dbáte aby kouř neunikal
z jiných děr Lze použít i výfukové plyny ze spalovacího motoru. Pasti se
kladou do obydlených nor Osvědčený je způsob kladení pastí do brázdy,.
jelikož vylézá v noci na povrch a spadneli do ní nesnaží se zní vylézt ale
běhá po jejím dně. Past musí mít tvar kužele asi 30-40 cm vysokého o průměru
asi 15 cm dole musí mít zajištěn odtok případné dešťové vody hrdlo se
umísťuje v rovině dna brázdy
Je možno si z Německa dovést POLYTANOL Tam se vkládají dvě kuličky do
nory a zalijí se 2 litry vody nora se zasype. Vyvíjí se Kijanovodík!!!!!

Pepan

----- Original Message -----
From: "Václav Potužník" <potuznik/=/unicos.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 04, 2002 4:12 PM
Subject: Re: Antwort: RE: mravenci okolo úlu


> >Ekologovia prosim necitajte. Otrava na myši " Ratex" al. "Bitox".....
> >Matej
>
> Mam problem s hryzcem (mys s kratkym ocaskem) na sadu. Vcely sice ochranim
> plechovymi vlozkami do cesen a kovovymi sitemi ve dnech. Jejich mnozstvi
je
> po letosni zime ale neunosne. Vim ze se jed musi davat v malych davkach a
> volne nepristupny. To bych resil prikrytim cesticky prkenkem. Prosim o
radu
> co pouzit na hubeni. Nikdy jsem jed nepouzival, protoze se obavam, ze
pokud
> priotravenou mys sezere kocka (kuna, lasicka, apod) tak to s ni asi
> nedopadne dobre. Ted jsem slysel, ze existuji prostredky, ktere zpusobi,
ze
> predatori tyto opriotravene mysi nezerou, pri jim "smrdi". Zoologove
poradte
> prosim. Nez otravit lasicku, to radsi budu trpet ty mysi.
>
> Predem dik za radu, Vasek
>
> PS. zakopavat velke 5 litrove okurcaky s vodou jsem uz take zkousel, ale
> vysledek byl nula.
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.338 / Virová báze: 189 - datum vydání: 14.3.2002

Mam stejne problem s mravenci. Muj vcelarsky vuz stoji u lesa a kazdy
rok mam v nem navstevu velkych lesnich mrevencu. Vyzkousel jsem vsechny rady, ktere byly
zverejnene ve Vcelarstvi k jejich odstraneni. Bohu zel zadna se neosvedcila. V lonskem
roce jsem ve vozu likvidival zadem pristupne baterie a menil jsem je
za nastavky. Polystyrenovem utepleni baterii bylo zlikvidovano
mravenci, kteri si tam udelali velke mraveniste. K memu prekvapeni to
vsak byli mali cerveni mravenci o kterych jsem do te doby nevedel,ze
ve vozu sidli. Mraveniste velkych lesnich mrevencu jsem vsak nenasel.

Jarda

JM> Měl jsem tentýž problém, dokud jsem jednou týdně neožehl plynovým hořákem
JM> zvenku všechny otvory a škvíry. Není to pěkné ani bezpečné, ale zabralo to.
JM> Obsypal jsem včelín popelem a uhelným mourem, přes to taky delší dobu nešli,
JM> vpodstatě dokud to prášilo. Učebnice tvrdí, že potřebují pro vodu, ale
JM> vydrží i dva měsíce bez přístupu ven. Při snůšce jsou tak výkonní, že taky
JM> nic nevytočíš. Jaromír Marek.
JM> ----- Original Message -----
JM> From: "Miroslav Matysek" <matysek/=/ft.utb.cz>
JM> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
JM> Sent: Thursday, April 04, 2002 1:05 PM
JM> Subject: Mravenci


>> Mam v ulech v utepleni(vynesly hobliny) male cerno-cervene mravence jiz
>> nekolik let. Vyzkousel jsem zabku, ocet do hoblin, sirup s Formitoxem,
JM> maso
>> s Formitoxem, cisty Formitox, Biolit L, borax, ... - temer nulovy
JM> vysledek.
>> Nejenom ze vynaseji hobliny, ale take vrtaji diry do desek ulu.
>> Pokud nekdo uspejete s kypricim praskem nebo necim co tu nebylo uvedeno
>> (olej ani vyzelinu nemohu pouzit, to bych musel prestavet vcelin) dejte
>> prosim vedet.
>>
>> Mirek M.
>>
>>




mailto:valsora/=/email.cz

K teto problematice bylo nekolik prispevku nekdo nekdo rika, ze
mednikové nastavky odvceli za 3 dny nekdo je odvceli za 12 hodin.
Neni vsak uvedeno o jakou ramkovou miru se jedna a kolik nastavku
predstavuje mednik. Pouzivam vykluzy jiz deset let a musim potvrdit,
ze po odvceleni medniku v nem zbude jen nekolik vcel. Vecer pred
medobranim, kolem 19 hod., plodiste prekryji krmnym vikem sily 50 mm s otvorem shodnym
s prumerem vykluzu. Na viko pestavim mednikove nastavky, 11 ramku 390 x
275 mm. Rano zacinam vytacet v 6 hod. a dva mednikove nastavky jsou
bez vcel. Samozrejme v mednikovem nastavku nesmi byt matka, nastavek
zustava plne zavcelen, nebo plod i zavickovany na kterem zustanou vcely.
Pri clsdnych nocich, zejmena u vytaceni medu z repky se mi nekolikrat
stalo, ze med v plastech byl tuhsi a hur se vytacel. To svedci o
tom, ze vcely opustily mednikove nastavky za katkou dobu po
vlozeni vykluzu.
Jarda


MOfgd> Mednik ocko nepotrebuje. Ak ho aj ma treba ho pri pouziti vyklzu uzavriet.
MOfgd> Vklz treba osadit tak aby mali vcely dost miesta hlavne zospodu / kam
MOfgd> vychádzajú /. Ja mam vyklzy osadene do drevotieskovych dosak hrubky 20 mm /
MOfgd> staci aj 10 mm /. Cast mam opravenu na dva vyklzy a cast len na jeden. Aj
MOfgd> doska s jednym vyklzom staci na vyprazdnenie mednika od vciel za 12 - 18
MOfgd> hodin / zostane max 50 vciel /. Pozor nesmie byt v medniku plod - vtedy
MOfgd> vcely neodidu.

MOfgd> Matej



MOfgd> Vazeni,
MOfgd> mam nasledujici dotaz,

MOfgd> Chci spravne pouzit vykluz při medobrani. V loni jsem si zakoupil vykluz z
MOfgd> umele hmoty o prumeru asi 10 cm. Vykluz jsem vložil mezi materskou mrizku a
MOfgd> medovy nastavec. Vykluz jsem posadil do folie. Která prikryvala celou
MOfgd> mrizku, aby vcely nemohli lezt zpet do medniku.
MOfgd> Toto jsem umistil do ulu vecer před medobranim. Rano bylo podstatne méně
MOfgd> vcel v medniku. Pozdeji jsem se docetl, ze vcely potrebuji dostatek
MOfgd> vzduchu. Proto, mam dotaz ? jestli folie nevadi v pristupu vzduchu do
MOfgd> medniku (mednik nemá ocko). Jak spravne pouzit vykluz, nebo jak zabezpecit,
MOfgd> aby v době odebirani medu bylo malo vcel v medniku ?

MOfgd> Pavel Dvořáček




mailto:valsora/=/email.cz

subscribe vcelari jiri.spinka/=/quick.cz

> Omlouvám se, potřebuju poradit a píšu tak hloupě, že to nejde pochopit.
> Samozřejmě jsem myslel, že do medníku dám souše 39x27,5.(Psal jsem staré,
> tím jsem myslel takové, které má kamarád připravené k vytavení).
> Nebo bude lepší dát do medníku rovnou mezistěny jak radíte???


No, to už je lepší. Necháš-li obsadit celý nástavek souší 27,5, tím vlastně
přejdeš na "novou" rámkovou míru. Pak už můžeš dělat různá obvyklá kouzla,
třeba přidat po 1 mezistěně z každé strany plodu, vyřezávat stavební rámek
atd. Je-li včelstvo dostatečně silné aby zvládlo přidání celého nástavku
mezistěn a je-li snůška, posaď ho nahoru nad plod. Vždy platí zásada, že
nástavek mezistěn se přidává nad plod a pod med. Máš-li souše, dej ke stěnám
po 1 souši, do středu nad plodové hnízdo můžeš převěsit mezi mezistěny plást
s nejmladším plodem zespodu,(raději světlý) pro nalákání včel i matky.
Stavební rámek je samozřejmostí v každém plodiskovém nástavku, kromě prvního
ode dna při nízkonástavkovém způsobu. Při nástavku na 9-10 plástů stačí 1,
při 12 plástech dávám 2 st.r. Místo vytaženého zakladeného plástu z plodiště
vlož znovu mezistěnu. Jestli na okraj plodu
nebo do středu, to musíš vyzkoušet přímo na konkrétních včelách. Nepřijímají
ji vždy stejně. Měl bys počítat s tím že rozšíření včelstva o celý nástavek
této vysoké míry bude pro ně vždy stresové. Ten původní nástavek 24 zůstane
na dně, v podmetu ať si dělají co chtějí. Jen je potřeba zamezit do něho
vstup matce mat. mřížkou, protože by tam pořád kladla. Necháš jim ho tam co
nejdéle, třeba i do zimy, protože bude plný pylu a musí mít možnost ho
zkonzumovat pro tvorbu tukového tělíska.

Už jsi dostal další varování, kromě mého i od př. Vojty. Tak se nad tím
zamysli. Ony i naše děti si musí jednou natlouci, aby zjistily, že ti staří
jim radí ze svých draze nabytých zkušeností. Jde jen o to, aby to jejich
natlučení moc nebolelo.

Mnoho zdaru. Josef.

Pý jim nevoní Kypřící prášek do pečiva
Pepan
----- Original Message -----
From: "Jaromir Marek" <marek/=/boxit.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 04, 2002 3:25 PM
Subject: Re: Mravenci


> Měl jsem tentýž problém, dokud jsem jednou týdně neožehl plynovým hořákem
> zvenku všechny otvory a škvíry. Není to pěkné ani bezpečné, ale zabralo
to.
> Obsypal jsem včelín popelem a uhelným mourem, přes to taky delší dobu
nešli,
> vpodstatě dokud to prášilo. Učebnice tvrdí, že potřebují pro vodu, ale
> vydrží i dva měsíce bez přístupu ven. Při snůšce jsou tak výkonní, že taky
> nic nevytočíš. Jaromír Marek.
> ----- Original Message -----
> From: "Miroslav Matysek" <matysek/=/ft.utb.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, April 04, 2002 1:05 PM
> Subject: Mravenci
>
>
> > Mam v ulech v utepleni(vynesly hobliny) male cerno-cervene mravence jiz
> > nekolik let. Vyzkousel jsem zabku, ocet do hoblin, sirup s Formitoxem,
> maso
> > s Formitoxem, cisty Formitox, Biolit L, borax, ... - temer nulovy
> vysledek.
> > Nejenom ze vynaseji hobliny, ale take vrtaji diry do desek ulu.
> > Pokud nekdo uspejete s kypricim praskem nebo necim co tu nebylo uvedeno
> > (olej ani vyzelinu nemohu pouzit, to bych musel prestavet vcelin) dejte
> > prosim vedet.
> >
> > Mirek M.
> >
> >
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.338 / Virová báze: 189 - datum vydání: 14.3.2002

Podľa toho v akých prírodných podmienkach včeláriš ,resp.nadmor.výške ,ak
je to niekde,kde
sa včelstvá prvý krát v týchto dňoch robia prelety ,popr. začína kvitnúť
lieska ,tak smelo do toho.
Ovocné stromy už začínajú kvitnúť( u nás marhula ,okolo Blavy to budú už aj
čerešne ) .
Sám to musíš zvážiť ,čo a ako ,ja by som to riskol ,ale to skutočne záleží
od podmienok ,kotré
máš .Pred 4 rokmi tiež som sa sťahoval (zo včelami) .Príklad : máš 10
včelstiev , z toho je 7 silných ,tie
presťahuješ ,ostatné 3 rozmiestniš ,v šírke akej bolo pôvodných 10 , a tieto
3 posilníš lietavkami a tých
7 príde so sily neskôr ,aj za cenu že nevyužiješ znášku z ovocných stromov
,popr. repky .

S pozdravom Laco S.

----- Original Message -----
From: "Karel Dlabač" <Dlabac/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 02, 2002 7:49 AM
Subject: Stěhování včel


Coby značný začátečník bych se chtěl zeptat, zda mohu přesunout
včely ještě v této době asi tak o 250 m vzdušnou čarou od původního
stanoviště.
Děkuji za
odpověď

______________________________________________________________________
Halina Pawlowska a televizni rybicky na internetu http://www.rybicky.com

Provokativní otázka:
Je to opravdu tak, že při "teplém" držení včelstev je množství zimního a předjarního plodu
vychovávaného v době bez přísunu pylu vyšší než v jiných včelstvech? Není to přesně
naopak?? Že totiž díky stálejším podmínkám včely zimují podstatně klidněji a nejsou tudíž
ničím drážděny k plodování? A mají potom více sil pro jarní rozvoj v době kdy je pylu
dostatek? Zjišťoval to u nás někdo? Určitě ano, jenom ho objevit... V zahraniční
literatuře takové informace existují. Co vlastně spouští plodování v časném jaru, které
faktory jsou nejdůležitější?
Mezi rozkvětem řepky a prvním vcelku spolehlivým a vydatným zdrojem pylu (jívy) je u mne
55 - 70 dní. To podle mne stačí na dobrý rozvoj do snůšky, a to již ve včelstvech hojně
zásobených čerstvým pylem...
Význam tepla (izolace úlů, stébníky, včelíny nebo, když už to někdo chce - mě se to moc
nezamlouvá - elektrické přitápění) je asi jiný v různém období. V zimě snižuje nároky na
regulaci teploty, zklidňuje chomáč a omezuje také předčasné plodování, na jaře pak naopak
plodování podporuje.
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Květoslav Čermák <beestn.zubri/=/quick.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 02, 2002 9:54 PM
Subject: Re: Re : na 237


Malý příspěvek k otázce vytápění úlů (245):

Před lety jsem slyšel zkušenost jednoho významného včelaře (pan J.
Farkašovský z Levoče). Jednou zkusil pomáhat včelám na jaře přihříváním v
úlu. Včely opravdu více plodovaly. Jenže - z jejich plodu se potom líhly
znatelně menší včely!
Vysvětelní je prosté - reagovaly na okolní teplo, ale toto "oteplení"
nebylo doprovázeno možností donést také potravu zvenčí. Včely tedy byly
"oklamané, popletené". Bylo to něco nepřirozeného.
Jinak řečeno - není tepo jako teplo. To venkovní nebo včelami vytvořené je
přirozené a včely na ně odpovídajícím způsobem dovedou reagovat, navíc je
spojeno s letovými dny s možností přínosu vody, pylu, příp. nektaru. Na
umělé teplo uvnitř instinktivně také reagují, ale včela neuvažuje, neví, že
z venku nemůže za studených dnů donést potravu, chovaný plod je potom
podvyživený.

A ještě jedna zkušenost - ve vsi, kde jsem začal včelařit, byl mj. jeden
starý včelař. Ve včelíně s Budečáky měl el. topení, úly byly propojeny
dráty - viděl jsem. Ovšem - to byl jeho novější včelín, protože ten
předchozí mu díky el. vytápění shořel! Je to sice taková perlička, ale i to
se může stát.

Květoslav Čermák

subscribe vcelari <jiri.sitner/=/omega-optix.cz

Pokud jsi zimoval v jednom nastavku, tak bych nastavek spis
podstavil(mensi riziko zachlazeni plodu) a do nej bych dal radeji
vice sousi, pokud jsou k dispozici a az treti nastavek dat pak treba
i doprostred, kde stavi nejrychleji, pokud je pocasi a silne
vcelstvo. A ev. 4. nastavek uz davam jako druhy shora.
Daleko dulezitejsi ohledne stavby povazuji cas nez polohu. Od
rozkvetu tresni a behem kvetu repky stavi kdekoliv dobre, po odkvetu
repky je to horsi mimo oddelku, ktere i na stavebnich ramcich stavi
az do podleti delnicinu.
Pokud jsi zimoval na 2 nastavcich, asi bych pockal nez budou vcely
viset v podmetu, coz vloni bylo cca mezi 26.4. - 10.5. podle sily.
Radek
PS: pouzivam stejne uly

> Zdravim vsechny v konferenci.
> Vcelarenim se zabyvam jen kratce a proto by me zajimaly vase
> skusenosti s pridavanim mezisten (nastavku). Mam nastavky s 11 ramky
> 39x24. Myslim, ze se ma pridavat nastavek v okamziku rozkvetu tresne
> ptaci. Je lepe dat nastavek s mezistenami pod,nebo nad stavajici
> nastavek (nastavky)?
> Ludvik
>
> ______________________________________________________________________
> Reklama:
> Hledani lidi a jejich e-mailu: http://www.lide.cz
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Halina Pawlowska a televizni rybicky na internetu http://www.rybicky.com

>Silná včelstva se skutečně zakrmují větším množstvím cukru, ale to vyplývá
>spíš z jiné chovné filosofie: silná včelstva chovají většinou včelaři, kteří
>mají více včelstev a čas má pro ně větší cenu, než cukr.


Stačí se podívat např. do American Bee Journalu nebo do Gleenings in Bee Culture, aby bylo
zřejmé, kdo "šetrný" způsob včelaření s nízkou spotřebou cukru používá a propaguje v
zemi, kde vznikl Langstroth. Za všechny jmenuju např. článek Dona Jacksona v ABJ Vol.134,
No.11 (1994): Wintering inside (zimování "uvnitř", tedy ve speciální zateplené hale pro
400 včelstev, uložených na paletách v pěti vrstvách nad sebou). Ekonomika, kterou uvádí je
poměrně přesvědčivá: spotřeba zásob na včelstvo o cca 12 az 23kg mensi, mensi ztraty
vcelstev, vcelstva na jare v lepsi kondici. Vybudování hangáru oproti tomu stálo jen 3000
dolarů. Zimuje v jediném 9-rámkovém (!) Langs. nástavku. Včely vystavuje zpět na venkovní
stanoviště 1. dubna. Je to ve střední Minnesotě, tamní podmínky jsou asi o trochu
drsnější, než u nás, nevím přesně jaké. Předpokládám, že kontinentálnější. Pro naše
podmínky - domnívám se - je vhodnější zateplený úl s dobře řešenou ventilací, nebo včelín,
protože i jaro bývá studené...


Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Vlastimil Protivínský <protivinsky/=/quick.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 04, 2002 8:21 AM
Subject: Re: SPOTREBA ZASOB


> Ano, slabší včelstva mají větší spotřebu zásob v propočtu na jednu včelu,
> rychleji se jim zaplní výkalový vak. Celkově však mají spotřebu menší, než
> včelstva silná.
> Ahoj. Josef
>

I o tom bych si dovolil pochybovat. Když jsem teď na jaře kontroloval stav
zásob nadzvednutím horního nástavku (Optimal), připadalo mi, že včely měly
během zimy několik vydatných snůšek :-)
Přibližně polovina z 20 kg cukru dodaných v létě tam ještě stále je. Což
znamená zhruba stejnou spotřebu jako má slabé včelstvo a poloviční spotřebu
na jednu včelu.

V těchto diskusích bychom zřejmě měli odlišit dva rozdílné pojmy:
- množství dodaných zásob na zimu
- spotřeba zásob

Silná včelstva se skutečně zakrmují větším množstvím cukru, ale to vyplývá
spíš z jiné chovné filosofie: silná včelstva chovají většinou včelaři, kteří
mají více včelstev a čas má pro ně větší cenu, než cukr. Proto počítají s
dostatečnou rezervou pro extrémně dlouhé zimy a chladné (bezletové) počasí
na jaře, aby včelstva nepadla hladem za žádných okolností. Naopak ti, kdo
chovají slabší a slabá včelstva jsou většinou včelaři, kteří už na konci
zimy důkladně včelstva prohlížejí a mají čas i prostředky na případné jarní
pokrmování / podněcování včelstev.

Větší glycidová rezerva v úlu má však celkový pozitivní vliv na včelstvo,
které pak netrpí stresem z nedostatku zásob.

vojta

Při rozkvětu třešně ptačí je ještě brzy na přidání mezistěnového nástavku.
Vlož zatím stavební rámek. Zpočátku budou stavět béžové dílo (uštipují i ze
sousedních plástů). Až začnou stavět bílé dílo, potom přidej mezistěny. Ale
v žádném případě na dno, pod plod.
Jinak pro přidávání mezistěnového nástavku a je ho výšce platí to, co jsem
psal př. Martinovi.

Josef.

----- Original Message -----
From: "Ludvik Kochanicek" <LudSoft/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 04, 2002 10:19 AM
Subject: Podstavovani mezisten


> Zdravim vsechny v konferenci.
> Vcelarenim se zabyvam jen kratce a proto by me zajimaly vase
> skusenosti s pridavanim mezisten (nastavku). Mam nastavky s 11 ramky
> 39x24. Myslim, ze se ma pridavat nastavek v okamziku rozkvetu tresne
> ptaci. Je lepe dat nastavek s mezistenami pod,nebo nad stavajici
> nastavek (nastavky)?
> Ludvik
>
> ______________________________________________________________________
> Reklama:
> Hledani lidi a jejich e-mailu: http://www.lide.cz
>
>

subscribe vcelari <burdikk/=/quick.cz>

ahoj,
mravenci prece nejsou zadny problem, naopak velke pozehnani. jdou predevsim po
drobnem hmyzu, nebot jsou masozravi. sem tam uzmou drobek cukru nebo medu, ale
ze by se na nej hromadne vrhali, to jsem nepozoroval. zato jsou schopni
uklidit skrin se zasobnimi plasty od larvicek zavijecky a postarat se o
celkovou cistotu vytaceci mistnosti (alespon u mne v maringotce).
zdravim, pavel

>Zastánci tenkostěnného včelaření namítnou, že silná včelstva žádné
>přihřívání nepotřebují. Jenže je otázka, jaký je nejvýhodnější způsob
>k dosažení požadované mohutnosti včelstva v době snůšky: a) jestli
>zazimováním co nejsilnějších včelstev, nebo b) včelstev středně
>silných, kterým pak na jaře včelař nějak pomůže (tepelnou izolací nebo
>třeba přihříváním). Která z těch dvou variant je pro malovčelaře
>levnější? Zimování a jarní rozvoj velice silných včelstev si žádá
>mnoho cukru. Zimovat středně silná včelstva, kterým bude na jaře nějak
>pomáháno, by umožnilo snížit podávání zimních zásob možná o 10 kg (což
>je při našich cenách cukru úspora asi 200 Kč na včelstvo). Nejspíše by
>bylo potřebné v praxi vyzkoušet, na kolik by přišla instalace vytápění
>do včelína či na včelnici (tj. za kolik let by se investice mohla
>vrátit), a kolik elektriky by spotřebovalo jedno včelstvo na noční
>přihřívání v měsících březnu a dubnu.

Celá otázka je dost složitá. Dejme tomu, že by někdo udělal takové porovnání
variant a) a b). Ale asi by se z toho nedal dělat obecný závěr, protože
záleží na hodně podmínkách (tak jako ostatně u mnohých diskutovaných otázek
u včel) - průběh jara, chovaný kmen, klimatické podmínky stanoviště, průběh
daného jara aj. Já sám nejsem zastáncem přihřívání včelám, zdá se mi to dost
komplikované s nejistým výsledkem.

Ale k těm dvěma možnostem bych přidal ještě jednu - genetickou cestu:
c) Nějaký ten rok pozoruji u různých linií a kmenů včel rozdíly v
dlouhověkosti dělnic. Bez nějakého složitého měření se dají poznat tak, že
některá včelstva (linie) plodují méně, ale jsou přitom tak silná a donesou
tolik medu, jako včelstva hodně plodující. Ta méně plodná mají i menší
spotřebu zásob, navíc ztrácejí méně létavek v chladných jarních dnech,
protože nemusí tolik nosit vodu a pyl (jako nedávno při 5-7 °C, když vylezlo
slunce, už včely nosily vodu!). Vlastnost se dá vylepšovat výběrem, snažím
se o to. Je to ale cesta pomalá a pro ty, kdo dělají chov matek.
Zajímá mě, jestli si někdo takových rozdílů všímáte?
Pro úplnost - jsou i málo plodná včelstva s krátkověkkýma včelama - to
bývají ta nejslabší na včelíně, jimž musíme měnit matky.

Květoslav Čermák

Tyhle teorie třady již byly. Najdete je v literatuře z dvacátých a z konce
padesátých let. Nic z toho nebylo
Pepan
----- Original Message -----
From: "Petr Novak" <petanovak/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 03, 2002 6:27 PM
Subject: Re : na 670 - prihrivani ulu


> Která z těch dvou variant je pro malovčelaře
> levnější? Zimování a jarní rozvoj velice silných včelstev si žádá mnoho
> cukru. Zimovat středně silná včelstva, kterým bude na jaře nějak pomáháno,
> by umožnilo snížit podávání zimních zásob možná o 10 kg (což je při našich
> cenách cukru úspora asi 200 Kč na včelstvo).
>
> Pokud vezmu ze kg medu prodam za 40Kc, tak mi vychazi 200:40=5 kg medu.
> Silne vcelstvo urcite o tech 5 kg medu donese vice z vyuzite jarni snusky,
> bez zadneho litani, konstruovani, hlidani topnych teles. Nektere teorie mi
> pripadaji ve smyslu "porucime vetru, desti".
> Mejte se Petr
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.338 / Virová báze: 189 - datum vydání: 14.3.2002

Tyhle teorie třady již byly. Najdete je v literatuře z dvacátých a z konce
padesátých let. Nic z toho nebylo
Pepan
----- Original Message -----
From: "Petr Novak" <petanovak/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 03, 2002 6:27 PM
Subject: Re : na 670 - prihrivani ulu


> Která z těch dvou variant je pro malovčelaře
> levnější? Zimování a jarní rozvoj velice silných včelstev si žádá mnoho
> cukru. Zimovat středně silná včelstva, kterým bude na jaře nějak pomáháno,
> by umožnilo snížit podávání zimních zásob možná o 10 kg (což je při našich
> cenách cukru úspora asi 200 Kč na včelstvo).
>
> Pokud vezmu ze kg medu prodam za 40Kc, tak mi vychazi 200:40=5 kg medu.
> Silne vcelstvo urcite o tech 5 kg medu donese vice z vyuzite jarni snusky,
> bez zadneho litani, konstruovani, hlidani topnych teles. Nektere teorie mi
> pripadaji ve smyslu "porucime vetru, desti".
> Mejte se Petr
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.338 / Virová báze: 189 - datum vydání: 14.3.2002

>Jinak se chci jeste zeptat, zda muzete ovlivnit ci objasnit pouzivani
>Fumagilinu v Dole, kdyz registrace skoncila v roce 2000 a tedy jeho
>pouzivani u nas je teoreticky mozne pouze s povolenim ÚSKVBL v Brně.
>Ma Dol toto povoleni, nebo od lonska pouziva Fumagilin nezakonne?

Zjistil jsem: Dosud ústav využil před tím nakoupený Fumagillin. Letos žádá o povolení i kvůli tomu, že zkoušíme nové preparáty proti nosemě a s Fumagillinem se jejich účinnost porovnává.

Květoslav Čermák

>Ekologovia prosim necitajte. Otrava na myši " Ratex" al. "Bitox".....
>Matej

Mam problem s hryzcem (mys s kratkym ocaskem) na sadu. Vcely sice ochranim
plechovymi vlozkami do cesen a kovovymi sitemi ve dnech. Jejich mnozstvi je
po letosni zime ale neunosne. Vim ze se jed musi davat v malych davkach a
volne nepristupny. To bych resil prikrytim cesticky prkenkem. Prosim o radu
co pouzit na hubeni. Nikdy jsem jed nepouzival, protoze se obavam, ze pokud
priotravenou mys sezere kocka (kuna, lasicka, apod) tak to s ni asi
nedopadne dobre. Ted jsem slysel, ze existuji prostredky, ktere zpusobi, ze
predatori tyto opriotravene mysi nezerou, pri jim "smrdi". Zoologove poradte
prosim. Nez otravit lasicku, to radsi budu trpet ty mysi.

Predem dik za radu, Vasek

PS. zakopavat velke 5 litrove okurcaky s vodou jsem uz take zkousel, ale
vysledek byl nula.

Měl jsem tentýž problém, dokud jsem jednou týdně neožehl plynovým hořákem
zvenku všechny otvory a škvíry. Není to pěkné ani bezpečné, ale zabralo to.
Obsypal jsem včelín popelem a uhelným mourem, přes to taky delší dobu nešli,
vpodstatě dokud to prášilo. Učebnice tvrdí, že potřebují pro vodu, ale
vydrží i dva měsíce bez přístupu ven. Při snůšce jsou tak výkonní, že taky
nic nevytočíš. Jaromír Marek.
----- Original Message -----
From: "Miroslav Matysek" <matysek/=/ft.utb.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 04, 2002 1:05 PM
Subject: Mravenci


> Mam v ulech v utepleni(vynesly hobliny) male cerno-cervene mravence jiz
> nekolik let. Vyzkousel jsem zabku, ocet do hoblin, sirup s Formitoxem,
maso
> s Formitoxem, cisty Formitox, Biolit L, borax, ... - temer nulovy
vysledek.
> Nejenom ze vynaseji hobliny, ale take vrtaji diry do desek ulu.
> Pokud nekdo uspejete s kypricim praskem nebo necim co tu nebylo uvedeno
> (olej ani vyzelinu nemohu pouzit, to bych musel prestavet vcelin) dejte
> prosim vedet.
>
> Mirek M.
>
>

Ekologovia prosim necitajte. Otrava na myši " Ratex" al. "Bitox" zabera aj
na rejsky. Ale tuto zimu ich bolo velmi vela. Zozrali 500 g Ratexu a jedno
vcelstvo. / menej ako 1% vsetkych zimovanych a to je dobre / Ratex - otrava
ma na zimu stála 110 Sk.

Matej


Jenom plechovky s olejem na myši asi nepomůžou. Doporučuji všechno bytelně
zatarasit na "včelí mezeru" (rejsek se protáhne i mini dírkou).
J.

Jenom plechovky s olejem na myši asi nepomůžou. Doporučuji všechno bytelně
zatarasit na "včelí mezeru" (rejsek se protáhne i mini dírkou).
J.

-----Original Message-----
From: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz [mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz]
Sent: Thursday, April 04, 2002 11:46 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: RE: mravenci okolo úlu


To bych měl vyzkoušet - teď jsem při prohlídce našel ve 2 úlech myši,
potvory. Jedna již byla mrtvá, druha žila. Prokousala plastove pletivo ve
dnu úlu.

Zdeněk Čejka

-----Original Message-----
From: Janura Stefan [mailto:janura/=/minv.sk]
Sent: Thursday, April 04, 2002 11:12 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: mravenci okolo úlu

Kamarad ma velky vcelin, domce, oplodnacky na zeleznych nohach ktore maju
"prstence" so starym olejom, uz peknych par rokov a este nemal ani jedneho
mravca. Pritom je priamo pod horou. Do toho iste nepojde ani ziadny
hlodavec. Ja osobne mam vazelinu ktoru raz za rok pretriem stetcom.


Pista

----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 04, 2002 8:30 AM
Subject: Re: mravenci okolo úlu


> Mám tentýž problém na zahradě. Loni jsem mazal nohy vazelínou. Pomohlo to.
> A ve včelařství byl článek o sypání prášku do pečiva na mravenčí cestičky,
> prý je to vypudí. Chci to letos vyzkoušet. :-)))
> Ahoj
> Libor
>
> > Mám ještě jeden problém. Ve vzdálenosti cca 100 m od včelstev mám
> > lesní mravence. Začali hledat potravu a navštěvovat úly. Máte nějakou
> > zkušenost s tím, jak jim to rozmluvit?
>
>


**********************************************************************
The information in this email is confidential and may be
legally privileged. It is intended solely for the addressee.
Access to this email by anyone else is unauthorised.
If you are not the intended recipient, any disclosure,
copying, distribution or any action taken or omitted to be
taken in reliance on it, is prohibited and may be unlawful.
When addressed to our clients any opinions or advice
contained in this email are subject to the terms and
conditions expressed in the governing KPMG client
engagement letter.
**********************************************************************

To bych měl vyzkoušet - teď jsem při prohlídce našel ve 2 úlech myši,
potvory. Jedna již byla mrtvá, druha žila. Prokousala plastove pletivo ve
dnu úlu.

Zdeněk Čejka

-----Original Message-----
From: Janura Stefan [mailto:janura/=/minv.sk]
Sent: Thursday, April 04, 2002 11:12 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: mravenci okolo úlu

Kamarad ma velky vcelin, domce, oplodnacky na zeleznych nohach ktore maju
"prstence" so starym olejom, uz peknych par rokov a este nemal ani jedneho
mravca. Pritom je priamo pod horou. Do toho iste nepojde ani ziadny
hlodavec. Ja osobne mam vazelinu ktoru raz za rok pretriem stetcom.


Pista

----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 04, 2002 8:30 AM
Subject: Re: mravenci okolo úlu


> Mám tentýž problém na zahradě. Loni jsem mazal nohy vazelínou. Pomohlo to.
> A ve včelařství byl článek o sypání prášku do pečiva na mravenčí cestičky,
> prý je to vypudí. Chci to letos vyzkoušet. :-)))
> Ahoj
> Libor
>
> > Mám ještě jeden problém. Ve vzdálenosti cca 100 m od včelstev mám
> > lesní mravence. Začali hledat potravu a navštěvovat úly. Máte nějakou
> > zkušenost s tím, jak jim to rozmluvit?
>
>

Mam v ulech v utepleni(vynesly hobliny) male cerno-cervene mravence jiz nekolik let. Vyzkousel jsem zabku, ocet do hoblin, sirup s Formitoxem, maso s Formitoxem, cisty Formitox, Biolit L, borax, ... - temer nulovy vysledek. Nejenom ze vynaseji hobliny, ale take vrtaji diry do desek ulu.
Pokud nekdo uspejete s kypricim praskem nebo necim co tu nebylo uvedeno (olej ani vyzelinu nemohu pouzit, to bych musel prestavet vcelin) dejte prosim vedet.

Mirek M.

Malá perlička,také jsem míval problém s velkými lesními,
po postavení nohou do nádob s olejem-měl jsem je ve stodole
takže do plechovek nepršelo,tak potom na chvíli zmizeli.
Po určité době jsem je ale zase pozoroval jak štrádují po
stojanu.Zkontroluji plechovky-dobrý.Na nohách stojanu už
také dobrý.Kde jen mohou být?Po úporném sledování jsem
zjistil pilinky kolem jednoho úlu.Stěnu úlu jsem rozebral
a zjistil jsem,že ferdové vybrali piliny,které tam byly jako izolace a v tomto bezpečném prostoru se usídlili.

Kamarad ma velky vcelin, domce, oplodnacky na zeleznych nohach ktore maju
"prstence" so starym olejom, uz peknych par rokov a este nemal ani jedneho
mravca. Pritom je priamo pod horou. Do toho iste nepojde ani ziadny
hlodavec. Ja osobne mam vazelinu ktoru raz za rok pretriem stetcom.


Pista

----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 04, 2002 8:30 AM
Subject: Re: mravenci okolo úlu


> Mám tentýž problém na zahradě. Loni jsem mazal nohy vazelínou. Pomohlo to.
> A ve včelařství byl článek o sypání prášku do pečiva na mravenčí cestičky,
> prý je to vypudí. Chci to letos vyzkoušet. :-)))
> Ahoj
> Libor
>
> > Mám ještě jeden problém. Ve vzdálenosti cca 100 m od včelstev mám
> > lesní mravence. Začali hledat potravu a navštěvovat úly. Máte nějakou
> > zkušenost s tím, jak jim to rozmluvit?
>
>

Nad plodisko - stavaju tu rychlejsie a ochotnejsie.

Matej

> V jednom zpříspěvků na téma přihřívání úlu jsem se dočetl,
> že středně silnému včelstvu stačí menší zásoby cukru na zimu,než
> silnému.Domníval jsem se,že slabší včely mají větší
> spotřebu zásob,včely se musí častěji měnit na okraji chomáče a častěji
> "natankovat".Jsem začátečník a toto by mne
> zajímalo i vzhledem k neustále probíranému tématu-slabostěnné úly.

Slabší včely mají větší relativní spotřebu zásob, tj. připadající na jednu
včelu (či na 1 kg včel). Absolutní spotřeba může být menší nebo i přibližně
stejná, podle toho, jaký je rozdíl mezi slabým a středním včelstvem.

Květoslav Čermák

Zdravim vsechny v konferenci.
Vcelarenim se zabyvam jen kratce a proto by me zajimaly vase
skusenosti s pridavanim mezisten (nastavku). Mam nastavky s 11 ramky
39x24. Myslim, ze se ma pridavat nastavek v okamziku rozkvetu tresne
ptaci. Je lepe dat nastavek s mezistenami pod,nebo nad stavajici
nastavek (nastavky)?
Ludvik

______________________________________________________________________
Reklama:
Hledani lidi a jejich e-mailu: http://www.lide.cz

Tvoje rozhodnutí opustit rámkovou míru 39x24 cm je chvályhodné. Tato míra
nemá nic společného ani s biologií včelstva ani s praktickým včelařením.

Přesto bych viděl jako zcela zbytečnou námahu přecházet na míru 39x27,5 (byť
je tato míra již o něco výhodnější). Když už změnu, tak něco pokrokového -
rozhodně delší (širší) plást. Třeba nízkonástavkový systém 42x17, nebo
kombinovaný 42x27,5 + 42x17, nebo rovnou světovou délu rámku 44,8 s výškou
15,9 - 18,5 - 23,2 nebo 28,5 podle zvolené technologie.

(Vím, žes psal, že Tvoje rozhodnutí je neměnné. Tento příspěvek jsem napsal
kvůli sobě: abys, až přijdeš na to, že přecházet z 39x24 na 39x27,5 byl
nesmysl, mi nevyčítal, že jsem Tě nevaroval
:-)

Hezký den!

vojta



> Omlouvám se, potřebuju poradit a píšu tak hloupě, že to nejde pochopit.
> Samozřejmě jsem myslel, že do medníku dám souše 39x27,5.(Psal jsem staré,
> tím jsem myslel takové, které má kamarád připravené k vytavení).
> Nebo bude lepší dát do medníku rovnou mezistěny jak radíte???
>
>
> Martin.
>

> Ano, slabší včelstva mají větší spotřebu zásob v propočtu na jednu včelu,
> rychleji se jim zaplní výkalový vak. Celkově však mají spotřebu menší, než
> včelstva silná.
> Ahoj. Josef
>

I o tom bych si dovolil pochybovat. Když jsem teď na jaře kontroloval stav
zásob nadzvednutím horního nástavku (Optimal), připadalo mi, že včely měly
během zimy několik vydatných snůšek :-)
Přibližně polovina z 20 kg cukru dodaných v létě tam ještě stále je. Což
znamená zhruba stejnou spotřebu jako má slabé včelstvo a poloviční spotřebu
na jednu včelu.

V těchto diskusích bychom zřejmě měli odlišit dva rozdílné pojmy:
- množství dodaných zásob na zimu
- spotřeba zásob

Silná včelstva se skutečně zakrmují větším množstvím cukru, ale to vyplývá
spíš z jiné chovné filosofie: silná včelstva chovají většinou včelaři, kteří
mají více včelstev a čas má pro ně větší cenu, než cukr. Proto počítají s
dostatečnou rezervou pro extrémně dlouhé zimy a chladné (bezletové) počasí
na jaře, aby včelstva nepadla hladem za žádných okolností. Naopak ti, kdo
chovají slabší a slabá včelstva jsou většinou včelaři, kteří už na konci
zimy důkladně včelstva prohlížejí a mají čas i prostředky na případné jarní
pokrmování / podněcování včelstev.

Větší glycidová rezerva v úlu má však celkový pozitivní vliv na včelstvo,
které pak netrpí stresem z nedostatku zásob.

vojta

Mednik ocko nepotrebuje. Ak ho aj ma treba ho pri pouziti vyklzu uzavriet.
Vklz treba osadit tak aby mali vcely dost miesta hlavne zospodu / kam
vychádzajú /. Ja mam vyklzy osadene do drevotieskovych dosak hrubky 20 mm /
staci aj 10 mm /. Cast mam opravenu na dva vyklzy a cast len na jeden. Aj
doska s jednym vyklzom staci na vyprazdnenie mednika od vciel za 12 - 18
hodin / zostane max 50 vciel /. Pozor nesmie byt v medniku plod - vtedy
vcely neodidu.

Matej



Vazeni,
mam nasledujici dotaz,

Chci spravne pouzit vykluz při medobrani. V loni jsem si zakoupil vykluz z
umele hmoty o prumeru asi 10 cm. Vykluz jsem vložil mezi materskou mrizku a
medovy nastavec. Vykluz jsem posadil do folie. Která prikryvala celou
mrizku, aby vcely nemohli lezt zpet do medniku.
Toto jsem umistil do ulu vecer před medobranim. Rano bylo podstatne méně
vcel v medniku. Pozdeji jsem se docetl, ze vcely potrebuji dostatek
vzduchu. Proto, mam dotaz ? jestli folie nevadi v pristupu vzduchu do
medniku (mednik nemá ocko). Jak spravne pouzit vykluz, nebo jak zabezpecit,
aby v době odebirani medu bylo malo vcel v medniku ?

Pavel Dvořáček

Mám tentýž problém na zahradě. Loni jsem mazal nohy vazelínou. Pomohlo to.
A ve včelařství byl článek o sypání prášku do pečiva na mravenčí cestičky,
prý je to vypudí. Chci to letos vyzkoušet. :-)))
Ahoj
Libor

> Mám ještě jeden problém. Ve vzdálenosti cca 100 m od včelstev mám
> lesní mravence. Začali hledat potravu a navštěvovat úly. Máte nějakou
> zkušenost s tím, jak jim to rozmluvit?

Omlouvám se, potřebuju poradit a píšu tak hloupě, že to nejde pochopit.
Samozřejmě jsem myslel, že do medníku dám souše 39x27,5.(Psal jsem staré,
tím jsem myslel takové, které má kamarád připravené k vytavení).
Nebo bude lepší dát do medníku rovnou mezistěny jak radíte???


Martin.

----- Original Message -----
From: "Josef Blinka" <josef.blinka/=/centrum.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 03, 2002 10:30 PM
Subject: Re: Přechod na jinou rámkovou míru (začátečník)


>
> > Rámky jsou přendány do 39x27,5 (ke starým ulům-jakýsi odnož univerzálu-
> > nemám medníky).
> > Mám možnost získat staré souše vždy do jednoho nástavku. Moje představa
> > byla, že je nandám bez mřížky do medníku a nechám zaklást. Pak i s
matkou
> > přendám do plodiště pod mřížku a rámky 24 pak budu postupně měnit za
27,5
> mezistěny.
>
> Když chceš opustit rámkovou míru 24, tak jim přece nebudeš dávat další
souše
> míry 24!!!
> Na včelstvo postav nástavek 27,5 vybavený mezistěnami a, jak říká Matěj,
> můžeš tam dát i stavební rámek ale ne až ke zdi. Asi tak třetí od stěny na
> té straně, kde je v plodišti více plodu. Až už budou stavět a zakládat
> dělničinu, může přijít více na stranu.Tak jako tak budou stavět
> divočinu-trubčinu pod plodištěm. Až bude mezistěnový nástavek dostatečně
> obsazen včelami a matka v něm začne klást, můžeš ho oddělit mat. mřížkou.
> Matka samozřelmě nahoře.V žádném případě ho ale nepřehazuj na dno, tam by
> mezistěny nestavěly
>
> > (V podmínkám kde mám včelstva (lesy a louky + ovocné stromy a lípy) si
> > nedělám moc naději na nějakou bohatou snůšku.)
> > Včelstva chci převést na novou R.M. i za cenu přikrmování a žádného
medu.
> > Je to tak prosím alespoň trochu možné ???
>
> V zásadě je možné všechno. Včela si ale někdy postaví hlavu a nedbá na to
> jak jsi jí to naplánoval. Má-li vedle sebe 2 plásty - starý a panenský - a
> může si vybrat, zaklade ten starý. Jestli jim necháš mezeru mezi patry
větší
> než 8 mm, zastaví ji, zakladou a zamedují a ta práce potom...
>
> Přeji mnoho zdaru. Josef
>
>

Mám ještě jeden problém. Ve vzdálenosti cca 100 m od včelstev mám lesní mravence. Začali hledat potravu a navštěvovat úly. Máte nějakou zkušenost s tím, jak jim to rozmluvit? Úly mám na dřevěných kozách. Zatím jsem nohy oblepil mucholapkou - mravenci tam nejdou (čuchnou k mucholapce a jdou pryč). Ale nevím, jak dlouho jim to vydrží. Přemýšlel jsem, že když bude nejhůře, tak udělám pod úly stojan ze železa a nohy nějak postavím do vody.

Martin.

Ano, slabší včelstva mají větší spotřebu zásob v propočtu na jednu včelu,
rychleji se jim zaplní výkalový vak. Celkově však mají spotřebu menší, než
včelstva silná. Ta mají menší spotřebu v propočtu na jednu včelu ale v
součtu to udělá víc, než u včelstev slabších. Důležitější je tady ten
výkalový vak, než nějaké to kilo cukru. Silné včelstvo s poloprázdnými
výkalovými vaky včel se v klidu dočká 1. jarního proletu.

Ahoj. Josef

----- Original Message -----
From: "havlik petr" <e-mail/=/nezadan>
To: "Veelaoský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 03, 2002 5:00 PM
Subject: SPOTREBA ZASOB


> V jednom zpříspěvků na téma přihřívání úlu jsem se dočetl,
> že středně silnému včelstvu stačí menší zásoby cukru na zimu,než
> silnému.Domníval jsem se,že slabší včely mají větší
> spotřebu zásob,včely se musí častěji měnit na okraji chomáče a častěji
> "natankovat".Jsem začátečník a toto by mne
> zajímalo i vzhledem k neustále probíranému tématu-slabostěnné úly.
>
>

Výkluz je výborná pomůcka. Platí zásada, že pod i nad výkluzem by měla být
aspoň včelí mezera, to je 6 mm, aby vchod a východ nebyl uzavřen nějakým
voskovým můstkem, loučkou rámku apod. Měl by být vsazen do nějaké pevné
tenké desky, např. sololitu. který svým rozměrem zakryje celý nástavek Po
obvodu může být ještě olištován zdola nebo shora, podle konstrukce úlu, aby
se dodržely ty mezery.(Jinak ho můžeš použít jako krmící víko, přepážku při
spojování, mezidno při rozdělování apod.- samozřejmě jen ten sololit, bez
vlastního výkluzu.) Mateří mřížka už může být odebrána, přestala plnit svoji
funkci. S větráním si nedělej starosti, vzduch se tam dostane větracími
otvory ve výkluzu. Hlavně dej pozor, aby se dovnitř nějakou skulinou
nedostaly slídilky zvenčí. Odvčelení trvá 1-3 dny. Těch několik zbylých včel
už lehce ometu nebo přenesu do pracovny. Záleží na tom, koho mám jako
pomocníka v pracovně u medometu. Pracuji li sám, nechám včely ať se nasají,
v pracovně skončí na okně a čas od času odstraním zástrčku na skle a vymetu
je ven.
Při vkládání výkluzu do úlu nesmí být nahoře žádný plod, jinak včely
neodejdou dolů. Nejlepší je mít v sololitu výkluzy 2.
Odlišný typ výkluzu je oválný, má protisměrně orientovaná ocelová pérka,
takže včela přes něj už nemůže zpět.Má ale nevýhodu vtom, že včely ta pérka
přistavují k tělesu výkluzu a přestanou pružit.

Ahoj. Josef

----- Original Message -----
From: "Pavel Dvooáeek" <padvoza/=/email.cz>
To: "Veelaoský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 03, 2002 2:51 PM
Subject: vykluz


>
> Vazeni,
> mam nasledujici dotaz,
>
> Chci spravne pouzit vykluz při medobrani. V loni jsem si zakoupil vykluz z
> umele hmoty o prumeru asi 10 cm. Vykluz jsem vložil mezi materskou mrizku
a
> medovy nastavec. Vykluz jsem posadil do folie. Která prikryvala celou
> mrizku, aby vcely nemohli lezt zpet do medniku.
> Toto jsem umistil do ulu vecer před medobranim. Rano bylo podstatne méně
> vcel v medniku. Pozdeji jsem se docetl, ze vcely potrebuji dostatek
> vzduchu. Proto, mam dotaz – jestli folie nevadi v pristupu vzduchu do
> medniku (mednik nemá ocko). Jak spravne pouzit vykluz, nebo jak
zabezpecit,
> aby v době odebirani medu bylo malo vcel v medniku ?
>
> Pavel Dvořáček
>
>

Ruční odstraňování včelomorky s matky je nejleší cestou k poškození maky.
Ona je mrška (ta včelomorka) velmi pohyblivá.
Nejjednodušší a nejúčinnější metodou je metoda nikotinová. Já, ač nekuřák,
mám pro tento případ ve včelařském příslušenství stále po ruce krabičku
cigaret.
(Stará už mnoho let-veterán :-)) Matka může být včelomorkami doslova
obalena. Napočítal jsem jich až 17. Taková invaze škodí dost hodně. Matku
vychytím za křidélka, položím na bílý papír a rychle přiklopím skleničkou.
Je-li to matka kladoucí, těžká, nevzlétne. Avšak je lepší pracovat v
místnosti s oknem. Tam ji eventuelně vždy dostihneme. Několikrát zabafám a
kouř fouknu na matku pod skleničku. Je lepší sklenička než neprůhledný
kelímek, můžu sledovat, jak probíhá očista a třeba ještě dofouknout. Matka
zmalátní také ale hlavní je že s ní opadají včelomorky. Skleničku mírně
nadzvednu a i s matkou opatrně odsunu stranou. Teď dokončím popravu
včelomorek, některé jsou ještě živé, a matku vrátím do úlu.
Dříve to byl parazit velmi hojný. Od doby co se používají jedy na roztoče
Varroa destruktor, vyskytuje se jen sporadicky. Škodí tím, že včely a hlavně
matku okrádají o potravu, matku obtěžují a ta omezuje kladení.

Ahoj. Josef
----- Original Message -----
From: "Lejear" <lejcar/=/cbox.cz>
To: "Veelaoský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 02, 2002 7:20 PM
Subject: Veelomorka


> Včera jsem při prohlídce s hrůzou uviděl na hrudi matky lesknoucí se
> oválek. Okamžitě mě napadlo-warroáza. Horko těžko jsem to z matky seškrábl
> a s brýlemi zjistil, že to má jen 6 noh, hruď i hlavu, jinými slovy
> včelomorka. Ulevilo se mi, ale při soustředěném pohledu na plást jsem
viděl
> cca 5 včel se stejným "jezdcem". Tak tomu bylo v obou prohlížených
> včelstvech na všech plástech s plodem. Tři včelomorky jsem vložil do
> skleněné lékovky k pozdější prohlídce s lupou, ale sotva se včelomorky k
> sobě přiblížily, začaly se rvát jak o život a do rána zahynuly. Údajně
sice
> neškodí, ale přinejmenším se na to špatně kouká. Máte někdo podobnou
> zkušenost? Co s tím?
>
>