Archiv Včelařské konference

Tak nevim,mozna tim spoustecem byla dlouha snuska,tim odpis zimni generace,ktera nosila a starala se o dalsi "zimni"generaci,z ktere uz zimni generace nebyla..Tapu dal

Zdravím

mohu se zeptat, v okruhu cca 3 km byly širokořádkové plodiny? Řepka,
slunečnice, kukuřice? Medovice, případně melecitoza byla z jedle, modřínu?
Objevila se loupež u Vás nebo v okolí? Uvádíte pozdní snůšku, byl na ni v
úlech prostor, nebo zalily i plodiště?

VP

K 1.1.2017 jsem ukončil členství v ČSV.Na poplatcích jsem ušetřil cca 1000 Kč. Teď jsem velice svobodný i když jsem velice ženatý a zaměstnaný.

"Pokud mohu soudit podle pylu, je to u nás pořád stejně, tedy u nás.
V horších letech je ho tak akorát, v lepších letech překáží, doslova. Tedy včelaři, pokud by chtěl včelám se v tom hrabat. Nebo z okolí plodiště brát med, tak si bere plásty s medem kde je 1/3 až 1/2 pylu."
No v intravilánu, to znamená uvnitř obcí, aspoň u nás se to mnohonásobně zhoršilo. Hlavní zdroj kvalitní výživy včel, vysokokmeny a polokmeny jabloní, hrušní, třešní , slivoní atd dříve byly na 80 - 90 % rozlohy zahrady, nyní to je tak 15 % rozlohy zahrad. Už jen tento zdroj Dokázal kvalitním pylem udržet včely v dobrém stavu až hluboko do léta. Plus ty ostatní vlivy v intravilánu. Zlom byl někdy v letech 1995 - 2000. Všichni včelaři, kteří mají v doletu víc než 5 - 70 % území tyto zahrady, to znamená většina včelařů se včelstvy u svých domů na svých zahradách to musela pocítit.
V extravilánu uznávám, že ta změna k horšímu byla menší a navíc proběhla postupně. Na polích přestala být podněcující snůška pylu a sladiny z plevelů v letech tak 1980 - 1985. A ještě dříve , 1970 - 75, aspoň u nás, proběhlo rozorávání extenzívních luk a pastvin na ty pole, což bylo další zhoršení včelí pastvy, i když mírné nebo pro případ většího množství kvetoucích plevelů na těch polích diskutabilní.
V lesích u nás potom proběhlo mírné zhoršení někdy v letech 1980 - 85, kdy se lesníci začali víc starat o paseky s vysázenými stromky, takže ubylo porostů lesních malin. Silné zhoršení pak proběhlo po sametu, 1990 - 2000, kdy za prvé soukromí majitelé lesů u nás likvidovali napůl přirozený smíšený les, který vznikl bodovým vykácením nejlepších stromů po znárodnění lesů v 50 letech a vyplněním těchto mezer náletovými stromy, jako lípami, javory, osikami, břízami a dalšími a na jeho místo vysadili pečlivě ošetřované smrkové monokultury. A potom tím, že se přestaly sekat všelijaké travnaté kousky na okrajích lesa.
a.
Na druhé straně uznávám, že v extravilánu se to dnes může i zlepšovat. Tam, kde zemědělci přestanou s intenzívním zemědělstvím a začnou s metodami, které připusí jakýsi návrat kvetoucích plevelů na pole a tam, kde zřídí z polí zase zpět extenzívní pastviny.
V lesích, aspoň tady u nás v MS kraji, dochází k intenzívnímu napadání smrkových monokultur kůrovcem, takže majitelé na poničená místa vysazují listnáče a vrací se tam zase jakýsi omezeně smíšený les s podrostem kvetoucích rostlin.
A rozšiřují se všelijaká chráněná území, kde se zase rozvíjí původní diverzita včetně zase původních kvetoucích rostlin.

Sirokoradkove plodiny,ano-repka,kukurice pro bioplynku.Pokud narazite na souvislost s postriky,tam jsem zadny problem nezaznamenal,na repku byl aplikovan nurelle.Kukurici jako zdroj pylu bych vyradil,u nas je daleko vic atraktivnejsich zdroju pylu.Melecitoza-modrin,vcelstva byla jako by se "rojila".Prostor 3 nastavky 39x24,tam problem nevidim,navic soide dle "bilych"podlozek cement pak vykusovaly a vyhazovaly ven a ukladaly tam dalsi.U sebe jsem loupez nepozoroval,ale dle kolegu nekde probihaly "zvlastni"loupeze,kdy se napadena vcelstva nebranila,ac byla silna a mela kladouci matku a zdala se v pohode.Podle nekterych si chodila sousedni vcelstva pro zasoby jako do spizirny,jen vedle,nez se stala tercem toho sameho.Coz by zas ukazovalo na poruchu socialniho chovani vcelstev,opet bez vyrazneho spadu VD.Jinde se vcelstva branila,v jednom pripade bylo postizeno 60 vcelstev.Copak se normalne fungujici vcelstvo necha vyloupit??? Proto si myslim,ze "to" bylo infekcni.U nosemy ceranae jsem cetl dokonce o uhynu behem tydne!!! Po pravde jsem si myslel,ze neco takoveho ani mozne neni.Dnes rozhovor s kolegou,4 z 10 pryc,zbytek otazka casu.

.Podle nekterych si chodila sousedni vcelstva pro zasoby jako do spizirny,jen vedle,nez se stala tercem toho sameho.Coz by zas ukazovalo na poruchu socialniho chovani vcelstev,opet bez vyrazneho spadu VD.Jinde se vcelstva branila,v jednom pripade bylo postizeno 60 vcelstev.Copak se normalne fungujici vcelstvo necha vyloupit?
--------------
Tak se to už dostalo až k vám.
Znám.
Říkám tomu ztráta chuti k životu. :-(
Někdy je to včelstvo vyloupené, jindy ani ne, ale pozná se to na něm, že tam chybí "ta radost".
Potkává to silnější včelstva, po snůšce začínají stagnovat a dneska si myslím, že už to i poznám. Hrudníkem. :-)

Kolikrát včelstvo do kterého člověk s radostí šel i když nemusel a najednou je v něm takový divný klid.
A pak na podzim není.
Myslím si že je to možné poznat i na odběru zásob.
Takové včelstvo jde poznat i podle toho, že nebere tak rychle jako ostatní.
Jakmile nějakému včelstvu zůstane krmení výrazně déle v krmítku - je to skoro jisté. Za nějaký čas tam není nebo odejde na podzim.

Jo je toho spousta.

Karel

Co se týká vylupování, u běžných nástavkových úlů stačí, když si včely sednouz víc nahoru a už neobsáhnou spodní nástavek a přitom zůstane česno ve dnu otevřené.
Zlodějky se dostanou česnem nerušeně do úlu, prolezou plásty spodního nástavku a útočí potom zespodu na celém průřezu nástavku. Včelstvo pak nemá šanci takové vylupování uhlídat a navíc se pach zlodějek a včelstva promíchá.
Jinak se občas vylupují včelstva, kde jsou matky sestry z jedné odchované série, kdy evidentně mají podobný pach.

Zdravím,
je to smutná záležitost, vim, já to měl 2012, klatovští 2014. Já mám
podezření na kukuřici jako takovou, tedy na mořidlo osiva, nebo desikant
před setím disky místo orby. Včely si z toho pole nosí rosu, tedy vodu.
Zřejmě chemikálie na základu nikotinu, tj neonicotinoidy. Nebo glyfosáty,
tedy roundup a spol. Pokud se překročí určitá hranice, včelstvo se nechová
normálně. V zahraničních studiích píšou, že u včel vzniká závislost a ony
pak tento zdroj jedovaté vody upřednostňují. Popisují problém jako ztrátu
orientace.
Nevím, zda to má souvislost, ale kolegové hlásí velké ztráty matek. Jak
nevylíhnuté, na snubních letech i vyloupené oddělky. U mne v 2016 ztráta z
tiché výměny a i z vyrojeného včelstva. Sršně ani vlaštovku jsem v okolí
včelína neviděl za celou sezónu.
Já si myslím, že viry jako základ problému nejsou. Téměř všechny plásty
po uhynulých včelstvech šly do oddělků a nebyl žádný problém. A z okraje
této oblasti jsem si přivezl roj. Starý pán mě i žebřík domluvil půjčit,
bylo mu jich líto, druhý den už pršelo, byl rád, že se dostanou do úlu. Roj
byl bezmatečný, zda jsem matku poškodil, nebo shodil nevím. Dostaly fumigaci
a matečník, ztráta matky, dostaly druhý matečník a do zimy se
nevzpamatovaly. Tak na jaře dostaly znovu matečník, po osiření. Od té doby
jedou jako stroj. A obě sousední byla bez problému.
VP.

Píšeš o kukuřici pro bioplynku. Větší zlo tě nemůže potkat. Ta se opravdu
nestříká. Většinou to jsou odrůdy které jsou jedovaté hned při setí. Včelám
voní moření a rouskují i zeminu na tomto poli. Jak zasejí a oschne půda jdi
se podívat co se válí po zemi včel. Tyto odrůdy se nesmějí krmit dobytkem.
Proč asi Při růstu a napadení škůdci se taky sami ochrání. Jsou jedovaté.
Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 2. 1. 2017 12:44:10
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

" Sirokoradkove plodiny,ano-repka,kukurice pro bioplynku.Pokud narazite na
souvislost s postriky,tam jsem zadny problem nezaznamenal,na repku byl
aplikovan nurelle.Kukurici jako zdroj pylu bych vyradil,u nas je daleko vic
atraktivnejsich zdroju pylu.Melecitoza-modrin,vcelstva byla jako by se
"rojila".Prostor 3 nastavky 39x24,tam problem nevidim,navic soide dle
"bilych"podlozek cement pak vykusovaly a vyhazovaly ven a ukladaly tam
dalsi.U sebe jsem loupez nepozoroval,ale dle kolegu nekde probihaly
"zvlastni"loupeze,kdy se napadena vcelstva nebranila,ac byla silna a mela
kladouci matku a zdala se v pohode.Podle nekterych si chodila sousedni
vcelstva pro zasoby jako do spizirny,jen vedle,nez se stala tercem toho
sameho.Coz by zas ukazovalo na poruchu socialniho chovani vcelstev,opet bez
vyrazneho spadu VD.Jinde se vcelstva branila,v jednom pripade bylo
postizeno 60 vcelstev.Copak se normalne fungujici vcelstvo necha
vyloupit??? Proto si myslim,ze "to" bylo infekcni.U nosemy ceranae jsem
cetl dokonce o uhynu behem tydne!!! Po pravde jsem si myslel,ze neco
takoveho ani mozne neni.Dnes rozhovor s kolegou,4 z 10 pryc,zbytek otazka
casu.
"

"Většinou to jsou odrůdy které jsou jedovaté hned při setí."
A jako že čímže jsou jedovaté už hned při setí?

RP:
Co se týká vylupování, u běžných nástavkových úlů stačí, když si včely sednouz víc nahoru a už neobsáhnou spodní nástavek a přitom zůstane česno ve dnu otevřené.
Zlodějky se dostanou česnem nerušeně do úlu, prolezou plásty spodního nástavku a útočí potom zespodu na celém průřezu nástavku. Včelstvo pak nemá šanci takové vylupování uhlídat a navíc se pach zlodějek a včelstva promíchá.
Jinak se občas vylupují včelstva, kde jsou matky sestry z jedné odchované série, kdy evidentně mají podobný pach.

----------------
Já mluvím o tom, že včelstvo nemá vůli se bránit, bez ohledu na osazenost oček a česen.

A letos mi to potkalo stanoviště kde v okolí není orná půda, natož nějaká kukuřice.

Ti co je to nepotkalo netuší o čem je řeč. Navíc se obvykle vyznačují projevy typu mě neuhynulo nikdy žádné včelstvo a pořádnému včelaři taky ne. :-)

Od té doby co se tím zabývám jsme schopen poznat hodně, a mezi ty úhyny zařazuji i věci které bych dřív přiřadil k něčemu jinému, nebo to přešel.
Já k tomu řadím i zeslábnutí včelstev, ony nakonec mnohé úhyny nejsou nic jiného, než zeslábnutí o 100%. :-)

Ono je to i o terminologii, někdo žádné úhyny nemá ale každé jaro doplnuje skoro polovinu stavu, ale má na to různé pojmenování.

Karel

Nechuť odebírat krmivo jsem pozoroval poprvé asi sedm let zpět. Do dvou let první CCD a před dvěma roky z 28 mi zůstala 3 včelstva. Ten rok prostě až na ty vyjímky odebíraly špatně zásoby a už jsem věděl, že bude zle. Trošku jsem zjišťoval o co by mohlo jít a jediný k čemu jsem se dostal je onemocnění Nosema c. to prý způsobuje apatii a nechuť k přijímání potravy v létě a pozdním létě po tom co tato nosema se v trávení včel namnoží. Je, ale fakt, že některá včelstva to prostě přežijí.

Potužník:
Já si myslím, že viry jako základ problému nejsou. Téměř všechny plásty
po uhynulých včelstvech šly do oddělků a nebyl žádný problém.
-----------

Má se za to, že viry se materiálem nešíří, i když to není 100% přijímaný názor.

Ohledně šíření materiálem, já mám úplně jinou zkušenost. Opakované pokusy.
Stejně tak se spojováním - obvykle to zlikvidovalo i to dobré včelstvo - ale to už je dávno, od té doby co jsem se o tom přesvědčil nespojuji, oddělky jsou jistota.

To by nakonec ukazovalo že se jedná o koktejl různých problémů.

Karel

Ještě doplním, ing Jan Jindra mě nedávno řekl toto:
Je důležité kyselinu mravenčí (např. formidol)
v podletí dát, je to ozdravný proces pro včelstvo.
Byla to reakce na mojí poznámku, že v jednom roce
mě KM proti VD zabere, v dalším ne.
On viry jako hlavní problém vidí, já zatím ne.
VP

Ivo:
Je, ale fakt, že některá včelstva to prostě přežijí.
----

Souhlas (i s tou N.c.), je třeba je rozchovávat a likvidovat neodolná.

Ale co když zjistíme, že to pak není Kraňka, bude to nezákonné dále šlechtit. :-)


karel

"Já mluvím o tom, že včelstvo nemá vůli se bránit, bez ohledu na osazenost oček a česen."
S tím jsem se ještě nesetkal. Pokud má včelstvo plod, matku, zásoby, pokud je plod v blízkosti česna a česno je zůžené na včelu, dvě včely, u mě zatím neexistuje, že by se nebránily.
Fakt je, že v posledních cca 5 letech se mně zdá, že na česnech pozoruji trochu odlišné chování včel než předtím, ale nepovažuji to za úplně průkazné. Možná ty včely vidím jinak.
a.
Co se týká životní síly a vytracení včel v pozdním podzimu, mně se to stalo u asi třech včelstvech už v období 1990 - 95. Byly to klasické příznaky, v létě se ty včelstva jevila, že jdou málo na sílu, což ale v zadováku mívá ten vliv, že pokud to je mírné, často potom takové včelstvo jde hodně na med. Zásoby normálně zpracovaly, ale v pozdním listopadu za prvních mrazů tam byly plásty plné zásob a včely nikde nebo jen malinká poslední zmrzlá či polozmrzlá hrstka. A varaóza tehdy na severní Moravě ještě vůbec nebyla, respektive kolem roku 1995 se objevovali první roztoči. vždy to byly včely se starší matkou, tříletou, takže od té doby jsem začal častěji měnit matky.
Co se týká úhynů, například kolem roku 1997 jsem měl dva roky po sobě ve statistice k 50 % zimního úhynu, což bylo tehdy 10 - 20 včelstev ročně. A to z těchto důvodů, protože jsem tehdy asi tři roky zkoušel zimní spojování včelstev, z toho ty dva roky téměř u všech. Spojování jsem dělal obvykle mezi vánočními svátky nebo v prvních lednových dnech. Takže ještě při aerosolu na začátku prosince jsem měl v seznamech ošetření plný nebo téměř plný počet včelstev, ale na vzorcích měli už byl poloviční počet včelstev.
Takže i z takových všelijakých důvodů mohou být "zimní ztráty" včelstev.

To bych s tebou souhlasil jen v případě, že by se zjistilo, že N.c. postihuje jen kraňku.
Byl tu i úhyn, kdy včelař přišel z velké části jen o jednu stranu vozu, ta druhá zůstala bez ztráty. Takže zalétávání je asi jedna hlavní příčina šíření.

Zaprvé mořidlem proti plísním a to hlavní . Používají se GMO odrůdy aby se
během vegetace nemuseli posrřikovat proti škůdcům a taky se nesmí použít v
potravinářství. Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 2. 1. 2017 14:43:06
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

""Většinou to jsou odrůdy které jsou jedovaté hned při setí."
A jako že čímže jsou jedovaté už hned při setí?
"

"Zaprvé mořidlem proti plísním a to hlavní . Používají se GMO odrůdy aby se
během vegetace nemuseli posrřikovat proti škůdcům a taky se nesmí použít v
potravinářství. Standa"
To jsou obojí žvásty.
Za prvé díky úspěšné sabotáži zelených bezmozků se i u nás GMo odrůdy prakticky přestaly pěstovat a za druhé žádné mořidlo proti plísním, předpokládám že semen, neudělá rostlinu jedovatou ani žádná schválená GMo odrůda není jedovatá.

Tak proč se nesmí používat do pokrmů pro lidi. Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 2. 1. 2017 17:21:01
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

""Zaprvé mořidlem proti plísním a to hlavní . Používají se GMO odrůdy aby se

během vegetace nemuseli posrřikovat proti škůdcům a taky se nesmí použít v
potravinářství. Standa"
To jsou obojí žvásty.
Za prvé díky úspěšné sabotáži zelených bezmozků se i u nás GMo odrůdy
prakticky přestaly pěstovat a za druhé žádné mořidlo proti plísním,
předpokládám že semen, neudělá rostlinu jedovatou ani žádná schválená GMo
odrůda není jedovatá.
"

Třerba proto, že to je odrůda určená pro produkci technické biomasy.
A jako taková není testována ani jako potrava pro lidi ani jako krmení pro zvířata.

Itak se to dá říct. Opak je pravdou. Já na poli vyrostl. Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 2. 1. 2017 18:04:34
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

"Třerba proto, že to je odrůda určená pro produkci technické biomasy.
A jako taková není testována ani jako potrava pro lidi ani jako krmení pro
zvířata.
"

Stále se zde i na VF přetřásá AMC - kraňka, trochu jsem se podíval na chov a
plemenářsví v minulosti

Zdroj: Český včelař 1934 a 1935.

a) Zprávy o převzatých testovacích matkách ze 68 chovatelů nedodalo 41, tedy
většina.

b) Prémiové matky z roku 1930 - informace o testování poslala jen asi
polovina. Kromě toho je ve výkazech mnoho chyb, takže jsou k nepotřebě.

c) Matek k testování, jak jsem pochopil, bylo předáváno 100 - 150 a průměrný
výnos ze včelína byl vykazován 6 - 10 kg ze včelsva.

d) Každoroční úhyny za roky 1921-1932 byly průměrně asi šestina tj. 82 tisíc
včelstev (35-142 min-max)

e) Chovatelské odbory - celkem 78, kraňku (Sklenar 47) plánuje 6 (Praha,
Zbraslav, Nové Benátky, Holice, Kostelec n.Č.L., Semčice), Dále Nigra,
Vlasta, Javořín a zkušební

f) Doslovně: Více jak polovina chovatelských odborů nepodala vůbec plán
chovu na tento rok. Svědčí to o pokleslé chuti do práce, které je právě v
chovu velmi zapotřebí.

g) Co mě doslova vyrazilo dech jsou perfektní tehdejší "zprávy ze stanic
pozorovacích" (teploty, srážky, oblačnost, váhy, letové dny)

Tolik krátká exkurze do minulosti. Zda jsme my Češi flikové ať si udělá
každý obraz sám.

Mnohorát je napsáno, že AMC nemá standart, že není ani po kopcích ve
Slovinsku.

Tak koho to zajímá, vyhledá si v Google soubor hal-00891860.pdf a na straně
10 uvidí ....Text je anglicky, část i německy a francouzsky. Ale protože z
nás většina není genetik, tak tomu budeme asi prd rozumět, i kdyby to bylo
česky. Jak jsem pochopil, tak kromě znaků dle Ruttera jsou porovnávány i
geny - části DNA (microsatellite a mtDNA).

Ale tomu obrázku na straně 10 musí rozumět většina. Chorvatské a Slovinské
kraňky jsou nepokřížený materiál. A ten jejich shluk roztahují (ničí) ve
třech směrech "makedonka", "italka" a "bakfastka".

Proč já chci kraňku? Jednoduše řečeno, pokud svým vývojem zjistila, že je
tak odolná, že jí stačí do zimy malý hrozen a tak vitální, že to na jaře
dožene, nevidím jediný důvod proč do ní mazat italskou plodařku nebo něco z
afriky. Parafrázoval bych: Co Bůh rozdělil, člověk nespojí. Je normální, že
kříženci se v dalších generacích zase nějak, zpravidla částečně rozpadají.
Jako příklad bych uvedl barvu očí a vlasů. Včera jsem na anglické wiki našel
informaci, že buckfast od F2 je potřeba brakovat na bodavost. Nevím, je to
tam v nevýhodách. Rozpadá se kříženec ???
VP.

Ted se spis pretrasa rozhovor s predsedkyni Rok pote a vysvetleni povoleni dovozu medu.Volne ke stazeni v obsahu Vcelarstvi 1/2017 na vcelarstvi.cz

V.Potužník:
Proč já chci kraňku? Jednoduše řečeno, pokud svým vývojem zjistila, že je
tak odolná, že jí stačí do zimy malý hrozen a tak vitální, že to na jaře
dožene, nevidím jediný důvod proč do ní mazat italskou plodařku nebo něco z
afriky.
--------------

Nechápu proč nejste spokojen s vaší včelou co tam u vás máte adaptovanou na vaše podmínky po vašich předcích.

Pokud chcete mermomocí včelařit s čistou Kraňkou, tak se laskavě odstěhujte do Slovinska.
Tam je Kraňka uzákoněná a dokonce prý píší v jejich zákoně že jsou jediný stát kde je čistá Kraňka.

Nevím, proč by jsme se my, co jsme spokojeni s naší včelou co tu máme měli podřizovat vašemu chtění po Kraňce. I když si to prolobujete v Parlamentu.


Karel

> Nechápu proč nejste spokojen s vaší včelou co tam u vás máte adaptovanou
> na vaše podmínky po vašich předcích.
Nepsal jsem, že chci čistou kraňku. Po předcích mám kraňku ze státního
statku Tachov, či jak se to jmenovalo z roku 1968, pak od souseda, ta
pocházela tuším z Rábí. Navíc posledních několik desítek let mám dva
špičkové chovatele do 25 km. Oba si mimo jiné vysloužili pochvalu i na
včelařském fóru. Mnoho jsem ale nedokupoval, hodně jsem rozchovával ze
svého. Tedy jsem dělal to, co je mě doporučováno. Do předloňska. Loňská F1
po inseminované matce má děti zrzavé. Já vím, řešení je jednoduché.
Odddělky-oplodňáčky ve snůšce krmit a mít je zavřené, jen každý den po 18-té
hodině na cca 2 hodiny otvírat. Snadné, časově a dopravně nenáročné.
VP

No jo, jen si všimni vzrůstajícího trendu časové izolace u každého, kdo se snaží vyřešit nějaký problém.

Tak pak pane Potužníku nechápu proč zrovna vy si myslíte, že tam u vás máte čistou Kraňku.
Vám někdo dělal rozbory DNA nebo přinejmenším DAWINO?
Tu směsku co tam byla jste vylepšili Kraňkou, ale je to jako kdybyste do Afriky posílali každý rok milion bílých panen a říkal, že tam jsou těď běloši. :-)

Máte naší domácí směsku, ve vašem případě bych tipoval i dost původní včely tmavé.

Nemůžu si pomoci, mezi úhyny a dotacemi na matky je velká shoda, navíc po úhynech se zavčelovalo právě těmi "ušlechtilými" matkami.

Ve včelařském foru je vlákno Nosema a tam právě někdo dával že podle výzkumů je proti Nosemě nejlepší genová variabilita.
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Nosemoza-vcel?pid=168186#pid168186
Takže je mi divné, když každý hledá za úhyny kukuřici, pylovou pastvu, sucha, sekání trávníků, GMO, neonikotinoidy, . . .
ale této jasné shody si nikdo nevšímá. :-)
A ještě si chválí, jak bude dobře až to bude uzákoněné.
:-)

Z mého pohledu má největí vliv na mé zlepšení právě to že se věnuji chovu na odolnost. I když to ještě není není zadleka ono, ale osobně vidím pokrok.

Karel

sokolíku,sokolíku,staré přísloví praví,že včely hladovému nesvědčí.

Omlouvám se,ale to přísloví jsem nepochpil.Myslíte,že jsem hladový na to tisícovku?

Radime sice nemohu nějak spolknout to tvoje Vánoční spojování včelstev, ale u GM ti mohu bezpečně potvrdit to, co píšu io problému že včela je to co jí.

U GM přímo platí pro RNA pravidlo, že je to co jí. Provádí se tak, že se v laboratorních a na farmových množárnách osiv na různé plísně vyseje matečná série bez GM a ta plíseň se zakomponuje tak snadno do RNA při růstu a zrání do nového osiva a F1 z této matečné série již má změněnou RNA a toto se nazývá GMO. Proto komerčně nelze GMO udržet jako osivo, proto se osivo dodává jako set pro zemědělce včetně herbicidů, protože tato manipulace má pravidla a tím že se zakomponovala nějaká plíseň do RNA, se hlavně vyznačuje odolností proti predátorům a chorobám, protože ta plíseň má proti těm neduhům účinek. Nepříjemné je to, že ta plíseň v pylu lítá vevrstvách atmosféry na tisíce km a nikdo neví co udělá když spadne někde na Zemi.


Není to až tak úplně jednoduché ale tuto problematiku jsem vygúgloval a nemám důvod tomu nevěřit. Takže když takové semínko obalíš, a nemusí to být přímo GMO osivo, většinou modře, jakkýmkoli mořidlem, to mořidlo najdeš v nějakém velmi malém množství i v jakkékoli části dospělé rostliny.

.........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696)

"Zaprvé mořidlem proti plísním a to hlavní . Používají se GMO odrůdy aby se
během vegetace nemuseli posrřikovat proti škůdcům a taky se nesmí použít v
potravinářství. Standa"
To jsou obojí žvásty.
Za prvé díky úspěšné sabotáži zelených bezmozků se i u nás GMo odrůdy prakticky přestaly pěstovat a za druhé žádné mořidlo proti plísním, předpokládám že semen, neudělá rostlinu jedovatou ani žádná schválená GMo odrůda není jedovatá.

Tak vtom se mýlíš, minimálně vizuálně si Slovinci svou kraňku udržují a mají nato v určitých místech velmi dobré podmínky. Kraňka podle KIS, jak ji nazývají podle svých pravidel chovu, je šedá, má bělavé obrvení, a pokaždé ve slovinském tisku je stejná vizuálně. Stálo by zato tuto normu KIS jebo co toje popsat aby českej legislativec věděl, jak se dělá kraňka.

Ale ten se chová jak celník a jeho kouzlo s razítkem.
Znáte ten fór jak se dělá na celnici z cisteny nafty cisterna mlíka.

Takové kouzlo umí jen celník s razítkem. No a nyní to probíhá u zákona s kraňkou._gp:
.........
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 2. 1. 2017
Re: Vyjasneni pojmu - Kransko a buckfast vcela (69668)

...

Mnohorát je napsáno, že AMC nemá standart, že není ani po kopcích ve
Slovinsku.

>>>>Včera jsem na anglické wiki našel
informaci, že buckfast od F2 je potřeba brakovat na bodavost. Nevím, je to
tam v nevýhodách. Rozpadá se kříženec ???
VP. <<<<

Od druhé generace F1 je rozpad v kždé generaci více jak 50 %. to platí
všeobecně!

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 2. 1. 2017 19:04:27
Předmět: Re: Vyjasneni pojmu - Kransko a buckfast vcela

"
Stále se zde i na VF přetřásá AMC - kraňka, trochu jsem se podíval na chov a

plemenářsví v minulosti

Zdroj: Český včelař 1934 a 1935.

a) Zprávy o převzatých testovacích matkách ze 68 chovatelů nedodalo 41, tedy

většina.

b) Prémiové matky z roku 1930 - informace o testování poslala jen asi
polovina. Kromě toho je ve výkazech mnoho chyb, takže jsou k nepotřebě.

c) Matek k testování, jak jsem pochopil, bylo předáváno 100 - 150 a průměrný

výnos ze včelína byl vykazován 6 - 10 kg ze včelsva.

d) Každoroční úhyny za roky 1921-1932 byly průměrně asi šestina tj. 82 tisíc

včelstev (35-142 min-max)

e) Chovatelské odbory - celkem 78, kraňku (Sklenar 47) plánuje 6 (Praha,
Zbraslav, Nové Benátky, Holice, Kostelec n.Č.L., Semčice), Dále Nigra,
Vlasta, Javořín a zkušební

f) Doslovně: Více jak polovina chovatelských odborů nepodala vůbec plán
chovu na tento rok. Svědčí to o pokleslé chuti do práce, které je právě v
chovu velmi zapotřebí.

g) Co mě doslova vyrazilo dech jsou perfektní tehdejší "zprávy ze stanic
pozorovacích" (teploty, srážky, oblačnost, váhy, letové dny)

Tolik krátká exkurze do minulosti. Zda jsme my Češi flikové ať si udělá
každý obraz sám.

Mnohorát je napsáno, že AMC nemá standart, že není ani po kopcích ve
Slovinsku.

Tak koho to zajímá, vyhledá si v Google soubor hal-00891860.pdf a na straně

10 uvidí ....Text je anglicky, část i německy a francouzsky. Ale protože z
nás většina není genetik, tak tomu budeme asi prd rozumět, i kdyby to bylo
česky. Jak jsem pochopil, tak kromě znaků dle Ruttera jsou porovnávány i
geny - části DNA (microsatellite a mtDNA).

Ale tomu obrázku na straně 10 musí rozumět většina. Chorvatské a Slovinské
kraňky jsou nepokřížený materiál. A ten jejich shluk roztahují (ničí) ve
třech směrech "makedonka", "italka" a "bakfastka".

Proč já chci kraňku? Jednoduše řečeno, pokud svým vývojem zjistila, že je
tak odolná, že jí stačí do zimy malý hrozen a tak vitální, že to na jaře
dožene, nevidím jediný důvod proč do ní mazat italskou plodařku nebo něco z

afriky. Parafrázoval bych: Co Bůh rozdělil, člověk nespojí. Je normální, že

kříženci se v dalších generacích zase nějak, zpravidla částečně rozpadají.
Jako příklad bych uvedl barvu očí a vlasů. Včera jsem na anglické wiki našel

informaci, že buckfast od F2 je potřeba brakovat na bodavost. Nevím, je to
tam v nevýhodách. Rozpadá se kříženec ???
VP.

"

Omlouvám se,ale to přísloví jsem nepochpil.Myslíte,že jsem hladový na to tisícovku?

-----------------
Číma zřejmě není schopen pochopit, že něco se nemusí měřit prachama ale na morálkou.

:-)

"Není to až tak úplně jednoduché ale tuto problematiku jsem vygúgloval a nemám důvod tomu nevěřit. "
No, vygůgloval jsi akorát nesmysl.

Včem je to nesmysl? Vyjádři se přesněji. Piš k věci. Např. o kukuřici jak se přesně vyrábí GM osivo turkyně. Abych si porovnal nálezy z vyhledávání s těmi tvými. Dík. _gp_

...........

R. Polášek (85.71.180.241) --- 3. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696) (69697) (69709)

"Není to až tak úplně jednoduché ale tuto problematiku jsem vygúgloval a nemám důvod tomu nevěřit. "
No, vygůgloval jsi akorát nesmysl.

S GMO sklizi clovek plody sve lenosti a neschopnosti.Pokud skudce okusuje kukurici,GMO kukurice skudce zabije.Jak by to bylo u repky a blyskacka?Toxin by produkoval kvet.

S GMO sklizi clovek plody sve lenosti a neschopnosti.Pokud skudce okusuje kukurici,GMO kukurice skudce zabije.Jak by to bylo u repky a blyskacka?Toxin by produkoval kvet.

------------------
Přesně toto říkala moje babička o benzínu, naftě, autech, její babička možná o páře, uhlí, lokomotivě a oceli,
co kdo říkal o antibiotikách, antikoncepci, . . ., traktorech a letadlech, . . ., školách, volebním právu, . . a o spolcích, . . .

Jo, tak dobře jako za Marie Terezie se už mít nebudeme. :-(((

Karel

Ono to nebude o Marii Terezii,ale o ubytku orne pudy,intenzivnim zemedelstvi na cimdal mensi plose,o potrebe nekam usadit cimdal vic lidi a uzivit je,spojite nadoby...:(((

Zemědělství z hlediska současného obyvatelstva ČR a jeho spotřeby má už dneska neprodejnou nadprodukci, mléka se vyváží ven čtvrtina naší spotřeby.
Navíc se ještě pěstují biopaliva atd.

Takže půdy je z hlediska potřeb nadbytek

Z hlediska včelařů by jsme si spíš měli stěžovat že je intenzívně obdělávané půdy až moc a místo dotací na produkci by měla jít dotace opět na tzv, uvádění půdy do klidu.

Navíc nikdo nevysvětlil s fakty proč je GMO včelám škodlivé.
Tady najendou nikomu nevadí EU politika. (antiGMO) :-)

Karel

"Včem je to nesmysl? Vyjádři se přesněji. Piš k věci. Např. o kukuřici jak se přesně vyrábí GM osivo turkyně. Abych si porovnal nálezy z vyhledávání s těmi tvými. Dík. _gp_ "
https://cs.wikipedia.org/wiki/Geneticky_modifikovan%C3%BD_organismus
A co do toho pleteš tykev?

Turkyně používají na Moravě jako pojmenování pro kukuřici. Jinak rostlinkám co si jsou schopny ten svůj postřik v sobě vyprodukovat také moc nevěřím a pokud máme tu nadprodukci tak proč se tak úpěnlivě snaží zemědělci snížit ztráty na výnosech. Vždyť přece i to špatné co nevyhovuje mohou použít jako organické hnojivo.

Dnesni bezorna jalova puda je jenom drzak pro korinky rostlin.Vse pro rust rostlin se musi prilit nebo prisypat,po nas potopa,hlavne,ze jsou vynosy...

Karle , bral jsem tvoje příspěvky , ale trochu slevuji. Nemusíme všichni
vědět všechno. Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 3. 1. 2017 14:14:25
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

"S GMO sklizi clovek plody sve lenosti a neschopnosti.Pokud skudce okusuje
kukurici,GMO kukurice skudce zabije.Jak by to bylo u repky a
blyskacka?Toxin by produkoval kvet.

------------------
Přesně toto říkala moje babička o benzínu, naftě, autech, její babička
možná o páře, uhlí, lokomotivě a oceli,
co kdo říkal o antibiotikách, antikoncepci, . . ., traktorech a letadlech,
. . ., školách, volebním právu, . . a o spolcích, . . .

Jo, tak dobře jako za Marie Terezie se už mít nebudeme. :-(((

Karel
"

Přátelé máte pravdu , že nejlépe se staví na poli. Obživa obyvatel ,no
prosím. Teď jsem četl někde jak naši lidé byli v Číně. Neznali Česko a
hlavní město Praha a jeden milion lidí vyvolal smích. U nich to jsou
vesnice.Tak že v jejich měřítkách 10 vsí je náš stát. Neberu to vážně ale
beru to k zamyšlení Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 3. 1. 2017 15:14:36
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

" Ono to nebude o Marii Terezii,ale o ubytku orne pudy,intenzivnim
zemedelstvi na cimdal mensi plose,o potrebe nekam usadit cimdal vic lidi a
uzivit je,spojite nadoby...:(((
"

Jaká tykev neboli dýně. Turkyně je krajový název kukuřice.

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 3. 1. 2017 17:11:11
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

""Včem je to nesmysl? Vyjádři se přesněji. Piš k věci. Např. o kukuřici jak
se přesně vyrábí GM osivo turkyně. Abych si porovnal nálezy z vyhledávání s
těmi tvými. Dík. _gp_ "
https://cs.wikipedia.org/wiki/Geneticky_modifikovan%C3%BD_organismus
A co do toho pleteš tykev?
"

Ivo to by byl pěkně draé zaorat kukuřici. Dle nařízení se na mírných svazích
musí kvůli erozi na podzim zasít žito , Někde reža, aby nedošlo k omylu. Na
jaře se to desikuje KARATEM a do toho zaseje kukuřice. Nebylo by to drahé to
zaorat.

---------- Původní zpráva ----------
Od: Ivo <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 3. 1. 2017 18:36:16
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

"Turkyně používají na Moravě jako pojmenování pro kukuřici. Jinak rostlinkám

co si jsou schopny ten svůj postřik v sobě vyprodukovat také moc nevěřím a
pokud máme tu nadprodukci tak proč se tak úpěnlivě snaží zemědělci snížit
ztráty na výnosech. Vždyť přece i to špatné co nevyhovuje mohou použít jako
organické hnojivo.
"

Ano,vůbec mi nešlo o peníze.Nadával jsem už dlouho na poměry ve svazu.Byl jsem i účastníkem dvou předminulých sjezdů.Pak jsem si řekl,že už nikdy.Na podzim jsem si řekl,že svaz už také né.To co se tady odehrávalo v minulých letech už nechci podporovat a přispívat na to.Začalo to Včelou Předboj a pokračuje to Včelpem a podvodem na zákazníky s Českým medem a hle on to nebyl Český!

"Turkyně používají na Moravě jako pojmenování pro kukuřici."
Nikdy jsem neslyšel, že by se kukuřici říkalo turkyně a to žiju na Moravě celý život.
To když už turkyně, tak turkyně byly dýně, melouny a tykve, protože tyhlety plodiny měly pocházet z jihu, kdesi z Balkánu nebo až z TRurecka.

Karate je insekticid, hubí hmyz. Desikovat nějaký porost karatem by asi šlo dost těžko. Jedině že by to bylo karate rukama, že by každý list někdo ručně orval.
A co se týká "jedovaté" kukuřice, kdybyste gůglili dost, vygůglili byste, že toxin, který ta GM kukuřice produkuje, je toxin produkovaný bakterií běžnou v téměř každé půdě. A tento toxin vyráběný průmyslově je uznán jako ekologický prostředek na hubení škůdců a je tak široce a oficiálně používán všemi BIO a EKO producenty. A plodiny ošetřené tímto prostředkem tak jsou k běžné lidské spotřebě, navíc za násobnou cenu než ty běžné.

www.agris.cz-med od ceskych vcelaru je bezpecny a kvalitni...

Karle , bral jsem tvoje příspěvky , ale trochu slevuji. Nemusíme všichni
vědět všechno. Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list
Datum: 3. 1. 2017 14:14:25
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

"S GMO sklizi clovek plody sve lenosti a neschopnosti.Pokud skudce okusuje
kukurici,GMO kukurice skudce zabije.Jak by to bylo u repky a
blyskacka?Toxin by produkoval kvet.


-------------------------------

Tvoje sentence o GMo je hodně daleko za moudrostí mé babičky. :-) Viz Radimův příspěvek.COž takhle si něco nastudovat. Klesl jsi na úroveň salonních ekologů někde od Žižkova, co chtějí chránit přírodu - myslí tím ale květináče s marjánkou.

Karel

www.euro.cz-nejen rum a doutniky,Kuba ma poklad v medu...

Ivo:
Turkyně používají na Moravě jako pojmenování pro kukuřici. Jinak rostlinkám co si jsou schopny ten svůj postřik v sobě vyprodukovat také moc nevěřím a pokud máme tu nadprodukci tak proč se tak úpěnlivě snaží zemědělci snížit ztráty na výnosech. Vždyť přece i to špatné co nevyhovuje mohou použít jako organické hnojivo.

------------
A ty bioplynky, biopaliva atd mají za účel co? Myslel jsme uplatnit a zpeněžit zemědělskou nadprodukci. Nebo je to snaha zatnout tipec (ekonomický) Saudům a Putinovi? :-)

Karel

http://www.euro.cz/byznys/nejen-rum-a-doutniky-kuba-ma-poklad-v-biomedu-1321173

----------
No vida, a Včelpo zachráněno. :-)

Nebo Kubánský med ohrožen aférou s ATB. :-)

Protože taková neblahá událost se v naší firmě stává jednou za deset let. :-)

Nejsem zemědělec, ale mám za to, že bioplynové stanice mají za úkol vydělat peníze a pokud za energii dostanou zemědělci víc než za nějakou úrodu z toho pole, tak dělají do energií.
Já jsem to spíš myslel tak, že např. při čištění nebo nějakém jiném zpracování bude víc odpadu, toho co zničil škůdce, a to potom následně využít na něco jiného. Třeba ty bioplynové stanice a potom hnojivo.
Asi jiná kategorie bude použití chemie proti nemocem jako je námel, tady už by v případě propuknutí choroby šlo i o život.

Turecká pšenice, turecké žito, jinak - turkyňa, turkyně.

Mattioliho herbář.


Velmi užívaná pomůcka cca od 16. - 18. stol.

Moc jsi na poli asi nevyrůstal._gp_




........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69725)

"Turkyně používají na Moravě jako pojmenování pro kukuřici."
Nikdy jsem neslyšel, že by se kukuřici říkalo turkyně a to žiju na Moravě celý život.
To když už turkyně, tak turkyně byly dýně, melouny a tykve, protože tyhlety plodiny měly pocházet z jihu, kdesi z Balkánu nebo až z TRurecka.

Ivo:
Nejsem zemědělec, ale mám za to, že bioplynové stanice mají za úkol vydělat peníze a pokud za energii dostanou zemědělci víc než za nějakou úrodu z toho pole, tak dělají do energií.

-----
nechci chytat za slovo, ale obecně je cílem zemědělců vydělávat peníze ne živit národ.
V případě včelařů většinou taky.

To ostatní jsou jen marketingové průpovídky ke zdůvodnění vyšší ochrany před konkurencí a vyšších dotací.

U včelařů taky. :-)
Ti co pamatují vysoké výkupní ceny pro export při nízkém kurzu koruny nepamatují, že by včelaři měli starosti co bude v ČSSR, ČSR a ČR na trhu pro děti.

Ta péče u včelařů i zemědělců o obecné blaho nastává až tehdy když nemohou prodat produkci.

Karel

Ale i pěstování produkce pro bioplynky atd. by mohlo být zajímavé, pokud by se to protlačilo správným směrem.

Jednou byl V moderním včelaři o tom článek, utkvělo mi z mnoha v hlavě že nějaký mužák:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mu%C5%BE%C3%A1k_prorostl%C3%BD
https://www.vurv.cz/sites/File/Publications/ISBN978-80-7427-099-4.pdf

ovšem lobovat za čistou kraňku je důležitější. :-)

Vždycky si ze srandy představím, že kdyby nějaký klon GMO řepky měl vysokou produkci nektaru, jak by odpůrci GMO mezi včelaři zůstali pevní ve své víře. :-)

Karel

Já jsem zase viděl v TV dokument tam Číňani měli takovou nádobu na jímání bioplynu jako jímku od záchodu a fungovalo to také a v Indii podobně a házely tam kde co od odpadu z kuchyně až po kravince. Zajímavé bylo to, že to byl dokument z chudého venkova. Při tom jsem si tak i trochu uvědomil, že v té naší vyspělé civilizaci jsme v získávání energie vlastně zaostalý, protože nedokážeme využít všechno a nebo jsme na tom tak dobře, že si můžeme dovolit mrhat.

No a já pocházím z vysočiny a učil se ve Znojmě . Tam jsem to slyšel
poprvně. turkyně kukuřice a to co píšeš byly Tykve. Dokonce je to čeleď
Tykvovité. Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 4. 1. 2017 7:49:35
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

""Turkyně používají na Moravě jako pojmenování pro kukuřici."
Nikdy jsem neslyšel, že by se kukuřici říkalo turkyně a to žiju na Moravě
celý život.
To když už turkyně, tak turkyně byly dýně, melouny a tykve, protože tyhlety
plodiny měly pocházet z jihu, kdesi z Balkánu nebo až z TRurecka.
"

tys asi neměl dlouhou chvíli na vojně. tim se kluci bavili . Prasata. Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: Ivo <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 4. 1. 2017 13:16:28
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

"Já jsem zase viděl v TV dokument tam Číňani měli takovou nádobu na jímání
bioplynu jako jímku od záchodu a fungovalo to také a v Indii podobně a
házely tam kde co od odpadu z kuchyně až po kravince. Zajímavé bylo to, že
to byl dokument z chudého venkova. Při tom jsem si tak i trochu uvědomil,
že v té naší vyspělé civilizaci jsme v získávání energie vlastně zaostalý,
protože nedokážeme využít všechno a nebo jsme na tom tak dobře, že si
můžeme dovolit mrhat.
"

U nás (Podkrkonoší) se dýni říká "turek", ne turkyně...


Dne 04.01.2017 v 15:59 Blažena Dvořáková napsal(a):
> No a já pocházím z vysočiny a učil se ve Znojmě . Tam jsem to slyšel
> poprvně. turkyně kukuřice a to co píšeš byly Tykve. Dokonce je to čeleď
> Tykvovité. Standa
>
> ---------- Původní zpráva ----------
> Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
> Datum: 4. 1. 2017 7:49:35
> Předmět: Re: Co takhle o proletu?
>
> ""Turkyně používají na Moravě jako pojmenování pro kukuřici."
> Nikdy jsem neslyšel, že by se kukuřici říkalo turkyně a to žiju na Moravě
> celý život.
> To když už turkyně, tak turkyně byly dýně, melouny a tykve, protože tyhlety
> plodiny měly pocházet z jihu, kdesi z Balkánu nebo až z TRurecka.
> "

Ja se dozvedel,ze kukurice je kukurice az nekdy ve skole,pac do te doby to byla turkyn.Babky jezdily sbirat klasy z turkyne,jezevci sekli taky turkyn.A do dnes je to turkyn..

Jak se dozvěděl. Ona se na vysočině nepěstovala. Jsme přece trochu výš.
Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 4. 1. 2017 18:10:55
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

" Ja se dozvedel,ze kukurice je kukurice az nekdy ve skole,pac do te doby to

byla turkyn.Babky jezdily sbirat klasy z turkyne,jezevci sekli taky
turkyn.A do dnes je to turkyn..
"

Byla to turkyn Stando,kukurice ji nerika nikdo.Podobne jako od Protivanova nahoru maji stromovy jabka(jablone) a zemsky jabka (brambory).

tady kukuřice

---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 4. 1. 2017 20:47:27
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

" Byla to turkyn Stando,kukurice ji nerika nikdo.Podobne jako od Protivanova

nahoru maji stromovy jabka(jablone) a zemsky jabka (brambory).
"

www.vitalia.cz-kdo muze za spatne potraviny...

"U nás (Podkrkonoší) se dýni říká "turek", ne turkyně..."
A u nás na Severní Moravě (Podbeskydí) se dýni říka dyně. A kukuřici kukuřice.
Ty exotické "turecké" názvy jsem získal dodatečně z literatury, že se tiomu tak kdysi kdesi říkalo.
Jak tak nad tím uvažuji, tak by se Česká republika možná měla dělit na regiony Česko ( je jim šumafuk, jak se říká kukuřici), JižněMoravsko a SeveroMoravsko.

Ty "exoticke" nazvy jsou puvodni.Kukurici se krom turkyn rikalo take turecka psenice.Nazev kukurice je novotvar vymysleny kterymsi osvicencem v 19.stoleti.

Ahoj, co se vykašlat na turkyně a přejit k nejakému včelařskému tématu.
Jaké mate zatím podzimni a zimni úhyny,slyšel jsem tady na jihu a západě, že začínají mít včelaři prázdné úly.
Já zatím z 50 zakrmenych 6. Zdá se mě to dost, poctivě jsem léčil jako každý rok.

Zdravím,u nás snad také větší úhyny nejsou.Koncem roku jsme odebírali měl na MVP/na vyšetření po roce v ochr.pásmu/.Nikdo
zatím nic neříkal.Mám 26 včelstev a ke konci roku všechny OK.Z Vysočiny přeji všem hodně zdraví a žádné úhyny.

> jako každý rok.
Já jsem zatím vypozoroval, že neplatí "jako loni" je stejně jako loni.
Jako příklad dám Formidol 40. Počty v týdenním spadu.
Před cca 5-15, po vložení cca 60 roztočů.
Jeden rok po první fumigaci nula (brýle, ale určitě ne víc než 5)
a daší rok nepočítaně (řekněme 1500).
Ano vím, již dopředu píšu pro ty, kteří tvrdí že VD není hlavní problém, že
mě nejde o VD, ale to, proč kyselina mravenčí někdy funguje a někdy ne.
Zatím se mě jeví jako dobrá desinfekce. Dlouhodobé odpařovače nepoužívám.
VP

Vracím se (JosPr)
> dle "bilych"podlozek cement pak vykusovaly a vyhazovaly ven
Zpětně vzpomínám na melecitózu - rok 2013, včely tvrdošíjně víčkovaly, nic
nevykusovaly.
Popíšu - odvíčkoval jsem, vytočil co šlo, porosil a vrátil. Okamžitě plné
buňky opět ihned zavíčkovaly. Jediné co zabralo bylo hodně porosit, 6 rámků
do nástavku a dát nahoru, nad prázdné medníky s malým průchodem.
Přepracovaly, asi donášely další vodu a přenášely "z cizího do své dutiny".
Úhyn nebyl žádný, poznámka - širokořádkové rostliny v okolí nebyly.
Ten kdo dal rámky naležeto do podmetu o včelstva přišel na loupež.
Možná si spojuji nesprávně, ale vykusovat melecitozu, brát pomalu tekuté
krmení, mnoho ztrát mladých matek a mizení včel z úlu je pro mne narušená
orientace a narušené reflexy.
VP

Kukuřice se knám dostala z Turecka, i když její původ je americký., pod
názvem turecká pšenice. Proto turkyň.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Petr Lokvenc <lokvenc.petr/=/volny.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 4. 1. 2017 17:07:08
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

"U nás (Podkrkonoší) se dýni říká "turek", ne turkyně...


Dne 04.01.2017 v 15:59 Blažena Dvořáková napsal(a):
> No a já pocházím z vysočiny a učil se ve Znojmě . Tam jsem to slyšel
> poprvně. turkyně kukuřice a to co píšeš byly Tykve. Dokonce je to čeleď
> Tykvovité. Standa
>
> ---------- Původní zpráva ----------
> Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
> Datum: 4. 1. 2017 7:49:35
> Předmět: Re: Co takhle o proletu?
>
> ""Turkyně používají na Moravě jako pojmenování pro kukuřici."
> Nikdy jsem neslyšel, že by se kukuřici říkalo turkyně a to žiju na Moravě
> celý život.
> To když už turkyně, tak turkyně byly dýně, melouny a tykve, protože
tyhlety
> plodiny měly pocházet z jihu, kdesi z Balkánu nebo až z TRurecka.
> "

"

"poctive jsem lecil jako kazdy rok".To ja taky,a do letosni zimy jsem byl presvedcen,ze to musi stacit -:(( Bohuzel nestaci...

Ještě mne napadl cukr, měl jsem dva zdroje (množství v t), tz. dvě odlišné množství CaOH2. Zkrmil jsem je postupně. Při manilupaci s druhou várkou jsem jako helfr cítil z cukru citelně a silně to, co z vápna u míchačky při míchání malty.

U první várky mi stanoviště které jsem si myslel že podlehnou na VD, protomě mělo znaky destrukce, prostě vydržely.

Otázka zní, co udělá hydroxid vápenatý v jakých množství se včelstvy při jeho zkrmování?

Podle wikipedie lze jakýmsi zakaleni zjistit jeho zbytek v cukru podle síly zakaleni, přidáním CO2, čímž pokud si dobře pamatuji vzniká okamžitě sádra. To je snadný test. Kdo má zbytky krmnéo cukru, zkuste ho za pomoci rozpuštěného cukru a CO2 ve vedě udělat. Lít až do rozpuštěného sirupu a pozorovat zakalení.


Podle jiných zdrojů se používá prý na tunu cukru čtvrt tuny vápna. Což stojí zaten test krmiva. Na pytlu také píšou že cukr není 100%, proč? Protože si může něco odnést z výroby a nyní je otázkou kolik toho opravdu z té výroby má.

Podle mého názoru vápno by mohlo nad určitý množství zabíjet včely tak, že zlikviduje včelstva v takovém rozsahu.

Další je otázkou, to, jaký vápno používá jak který cukrovar, jak sním při výrobě nakládá a jestli nemá nějaké regenerační postupy, jestli nakonec nenajdu jako postup, že ho neobnovuje NaOH a zpět nedává do výroby cukru.

_gp_
.........




JosPr (46.135.183.5) --- 7. 1. 2017
Re: včely (69749)

"poctive jsem lecil jako kazdy rok".To ja taky,a do letosni zimy jsem byl presvedcen,ze to musi stacit -:(( Bohuzel nestaci...

Gupo , to jsem našel v cukru hroudy asi jako zaťatá pěst. Když jsem to
rozpustil nebylo to ani nasládlé a svjetlejši jak odstředěné mléko. Někdo
řekne podle množství vody, té jsem dal minimum. Je to asi 20 let. To byli
ještě pjeti kila Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 7. 1. 2017 10:47:35
Předmět: Re: vcely a zbytkove mnozstvi CaOH2 v cukrovem sirupu

"Ještě mne napadl cukr, měl jsem dva zdroje (množství v t), tz. dvě odlišné
množství CaOH2. Zkrmil jsem je postupně. Při manilupaci s druhou várkou
jsem jako helfr cítil z cukru citelně a silně to, co z vápna u míchačky při
míchání malty.

U první várky mi stanoviště které jsem si myslel že podlehnou na VD,
protomě mělo znaky destrukce, prostě vydržely.

Otázka zní, co udělá hydroxid vápenatý v jakých množství se včelstvy při
jeho zkrmování?

Podle wikipedie lze jakýmsi zakaleni zjistit jeho zbytek v cukru podle síly
zakaleni, přidáním CO2, čímž pokud si dobře pamatuji vzniká okamžitě sádra.
To je snadný test. Kdo má zbytky krmnéo cukru, zkuste ho za pomoci
rozpuštěného cukru a CO2 ve vedě udělat. Lít až do rozpuštěného sirupu a
pozorovat zakalení.


Podle jiných zdrojů se používá prý na tunu cukru čtvrt tuny vápna. Což
stojí zaten test krmiva. Na pytlu také píšou že cukr není 100%, proč?
Protože si může něco odnést z výroby a nyní je otázkou kolik toho opravdu z
té výroby má.

Podle mého názoru vápno by mohlo nad určitý množství zabíjet včely tak, že
zlikviduje včelstva v takovém rozsahu.

Další je otázkou, to, jaký vápno používá jak který cukrovar, jak sním při
výrobě nakládá a jestli nemá nějaké regenerační postupy, jestli nakonec
nenajdu jako postup, že ho neobnovuje NaOH a zpět nedává do výroby cukru.

_gp_
.........




JosPr (46.135.183.5) --- 7. 1. 2017
Re: včely (69749)

"poctive jsem lecil jako kazdy rok".To ja taky,a do letosni zimy jsem byl
presvedcen,ze to musi stacit -:(( Bohuzel nestaci...
"

Hydroxid vápenatý je prakticky nerozpustný, každé větší množství hydroxidu vápenatého by bylo viděl mléčným zakalením roztoku. Stačilo by takový rozpuštěný cukr nechat hodinu stát a hydroxid by se usadil na dně ve formě bílého prášku.
Navíc by se hydroxid vápenatý velice snadno odhalil indikátorem PH neboli lakmusovým papírem. Neutrální roztok má PH kolem 7, příměsí hydroxidu vápenatého v roztoku cukru by měl roztok PH tak 9.
A oxidem uhličitým nevzniká z hydroxidu vápenatého sádra, ale uhličitan vápenatý. Sádra je síran vápenatý a ten by vznikl přídavkem kyseliny sírové, ne CO2.

Co je potom vápenná voda?
............
R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 1. 2017
Re: vcely a zbytkove mnozstvi CaOH2 v cukrovem sirupu (69756)

Hydroxid vápenatý je prakticky nerozpustný

Takové spekulace o cukru se vyprávějí co včelařím ca 35 let. Vždy to někdo oživí. Krmil jsem čistým rafinovaným cukrem, afinovaným cukrem, cukrem dováženým z SRN když tehdy nebyl náš a nikdy zdůrazňuji nikdy jsem žádne problémy po zakrmením cukrem neměl.Taky jsem zkoušel zimovat na medu a to pouze jednou a víc ne, žádný efekt to nemělo.

"Co je potom vápenná voda? "
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hydroxid_v%C3%A1penat%C3%BD

V tomto Včelařství jsem našel dva zajímavé články. (ono jich tam o moc víc ani nebylo)
Za prvé testování kvality prodávaných úlů, těch, na které se dávají dotace. Vyšlo dost mizerně.
A za druhé "Převratný objev" Se "zjistilo" že bordeuxká jícha vyráběná z modré skalice, která je certifikovaný ekologický prostředek pro ošetřování vinic a dalších kultur proti plísním, je pro včely silně toxická. A taky dlouhodobě až trvale zamořuje půdu mědí.
Co se týká prvního článku, mám dost pochybnosti o tom, že rozteč drážek pro úl 39x24 by měla činit jen 420 mm. Protože co mám některé rámky, ne ty vyráběné doma, ale ty kupované, samotná délka jejich horní loučky je 420 až 421 mm. Rozteč drážek pro úl 39x24 by potom měl být 422 až 425 mm.

No mne zaujali taky dva.Rozcarovani vcelare nad dotacemi na nove uly,kdy mu doslo,ze velka cast dotace skonci uplne jinde,nebot tak je to u vsech dotaci-faktura od vyrobce je zaklad pro dotaci.A druhy byl uvodnik pani predsedkyne,ktera konstatuje jistou pokrivenost vztahu clenove ZO-funkcionari ZO,jen s tim rozdilem,ze nas funkcionareni podle ni bavi,bohuzel vetsinou to nikdo nechce delat,a ne aby to jeste bavilo :(.Nadherne to vystihuje dalsi clanecek,kterak si vcelar stezuje,ze ho vybor neupozornil,ze ma zadat o dotaci D1,chudacek nezadal a rad by ji dostal zpetne -:),( v takove ZO Nasavrky maji clenove narizeno zadat o D1 a dokonce jsou ti co nezadali,zvani k vysvetleni,proc nezadali !!! Tam by se tohle nestalo -:)).Zadat nebo nezadat je urcite veci jednotlivych clenu,ne ZO.Nasi clenove nezadaji o 10 kc na osetreni aerosolem,nikomu z nas ta castka nestoji za kus papiru,natoz abych kvuli podobne "dotaci" nekoho nahanel.O 1D nezadaji taky vsichni,je to vec clenu.Dokazem se jednou oprostit od imaginarniho "dobra " pro vsechny a budem jako spolek fungovat na zaklade osobni odpovednosti a zajmu clenu???

Ono na vetsinu tech ulu dotace jiste nebude,jen je smutne,kdyz na varroadno pouzije vyrobce materi mrizku misto pletiva..Asi to nesvedci o "znalostech" vyrobce.

Pěkný je článek o sršni.
Politiku jsem vynechal, takže pak mě zaujaly komické články o rozměrech.
Předseda racionalizační komise kam až moje paměť sahá tam tvrdí, že nějaké rozměry by měly být od do. :-)
Jako trochu strojař jsem si myslel že vše co hodnotím má mít výkres.
Komické je že asi ne, dle textu v článku.
Přesto chce něco hodnotit! :-) Proč si myslí že zrovna čísla v jeho hlavě jsou ta správná??
Tohle říct při auditu.
Ani po 30 letech nebyl nikdo podle všeho schopen vydat oficiální výkres, aby se třeba dalo mluvit o BVD dle ČSV. A po 30 letech se diví že jsou na trhu různé rozměry. :-) :-)
V podstatě asi jediný Optimál má u nás jasný výkres.
Langtroth jako nejstarší úl více, tady se třeba ujal výkres PSNV. takže se mohu s výrobcem domluvit co mi dodá.
Korunu tomu dává článek a stížností na rozměr loučky u rámků.
A zmínka o dotacích ve mě vzbudila podezření, že asi bude třeba usměrnit i dotace do úlů k určeným dodavatelům.

Karel

"Přesto chce něco hodnotit! :-) Proč si myslí že zrovna čísla v jeho hlavě jsou ta správná??
Tohle říct při auditu.
Ani po 30 letech nebyl nikdo podle všeho schopen vydat oficiální výkres, aby se třeba dalo mluvit o BVD dle ČSV. A po 30 letech se diví že jsou na trhu různé rozměry. :-) :-) "
a.
Přesně tak. 30 roků to nikomu nestálo za to zadat někde za pár tisícovek na zkreslení úlů a okótování podstatných rozměrů. A jejich odsouhlašení či certifikaci na ČSV.
A ten rozměr drážek na rámky 39x24 si pamatuji, protože jsem kdysi dělal první nástavky taky s tou roztečí 420 a pak jsem zjistil, že některé rámky 39x24, typicky kupované přířezy ke konci socíku od oficiálních výrobců, jsou příliš dlouhé.

Výkresů úlů je v různé literatuře dostatek. Kdo hledá najse. Po pětiletkách jsem vyráběl hobrové úly a hádejte podle čeho? No přece podle výkresu. Bylo možné objednat i úřipravené díly na jednotlivé nástavky a to samé dna. Byl výkres na kočovné lehké dno a dno na pevné stanoviště.

Výkresů úlů je v různé literatuře dostatek. Kdo hledá najde. Po pětiletkách jsem vyráběl hobrové úly a hádejte podle čeho? No přece podle výkresu. Bylo možné objednat připravené díly na jednotlivé nástavky a to samé dna. Byl výkres na kočovné lehké dno a dno na pevné stanoviště.

Výkresů úlů je v různé literatuře dostatek. Kdo hledá najde. Po pětiletkách jsem vyráběl hobrové úly a hádejte podle čeho? No přece podle výkresu. Bylo možné objednat připravené díly na jednotlivé nástavky a to samé dna. Byl výkres na kočovné lehké dno a dno na pevné stanoviště.

-------------
To samozřejmě. Ale podle jakého úsudku bude někdo rozhodovat který výkres je ten pravý a poměřovat dle něj ty úly a říkat dobře nebo špatně???

Nakoupím rámky na Admace PŘIJDU DOMŮ A ZJISTÍM, ŽE VÝROBCE SI VYBRAL ZROVAN JINÝ VÝKRES NEŽ VÝROBCE MÉHO ÚLU. :-)
Kolega co nedávno začínal nakupoval dokonce v jedné vyhlášené prodejně klasiku - zateplené 11r Adamce - tzv BVD a má starší a nové úly a nástavky co nejdou do sebe, stále kupované jako to samé pod jedním označením v jedné prodejně.
Až pak šel jednou rozšiřovat a ejhle. :-)

Karel

Z Facebooku:
Marian Jurečka
3 hod ·
Twitter
..
Poslankyně hnutí ANO navrhuje zrušit osvobození od daně z příjmu u drobných včelařů a MF souhlasí. Považuji to za úlet a nesmysl.

--------------
Dobrý :-) - na jedné straně ČSV přes ANO ještě ani neprosadí Plemenářský zákon co včelařům ještě zavaří a už se chystá další sranda.
:-)
Zřejmě to dohodli na medovém večírku v Parlamentě.
Karel

To spis na medovem veceru nebyla,ac podle fotek ve Vcelarstvi se tam prisel zadarmo nazobat pernicku a loknout medoviny kde kdo.I parek sekretarek -:)

Ted vazne.Jednak pro tohle opatreni nevidim duvod,nebot to spada do paragrafu o prilezitostnych prijmech drobnych chovatelu a zahradkaru a prodeje ze dvora.Mozna ma pi.poslankyne na mysli onen tabulkovy prijem 500 kc ze vcelstva a z toho spocteny pocet 60 vcelstev,ale to pro stat taky nebude zadna vyhra,nebot drobnopestiteli a drobnochovateli nikdo neprokaze prijmy nad 30 tisic,pokud dotycny neni idiot,a nenavali do vykupu med a nepobere dotace za vic jak limit pro prodej ze dvora..Pani poslankyne ma malo prace,ze ma cas vymyslet blbosti?

Vysoce pravděpodobně jde o těch 500Kč.
Nic jiného o včelařích v zákoně není.

Těch 20000 nyní 30000 a diskutovaných 50 000 je o tom od kolika korun se tato daň vyplatí státu spravovat.

Již Kalousek mluvil o změně z 20 na 50, protože jde o daň nespravovatelnou a její správa je pro stát dražší jak výběr a kontrola téměř nemožná.

Když napíšu že mám 50 000 příjmu tak odečtu 80% a je to deset tisíc a z toho cca 2 000 daň. Což stačí stěží na byrokracii kolem toho, tady jde jen o to, že když by se nastavila třeba na 100 000 tak se sem začnou přelévat příjmy dosud zdaňované jinou daní - třeba na ŽL, atd.
Nehledě na to, že to už by spoustě lidí zvedalo žluč, že je možné aby si někdo vydělal nezdaněných 100 000Kč zatímco oni sedí doma nebo v hospodě a někde dělají za minimální mzdu 100 000 ročně. :-).
:-)
Karel

Dobrý den, zatím jsem si neumím upřesnit, jak mám danit příjem ze včelaření,
pokud nemám živnostenský list. Existuje na to nějaká norma? Děkuji za radu.
Míra.

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 10. 1. 2017 9:03:31
Předmět: Re: Z Facebooku

"Vysoce pravděpodobně jde o těch 500Kč.
Nic jiného o včelařích v zákoně není.

Těch 20000 nyní 30000 a diskutovaných 50 000 je o tom od kolika korun se
tato daň vyplatí státu spravovat.

Již Kalousek mluvil o změně z 20 na 50, protože jde o daň nespravovatelnou
a její správa je pro stát dražší jak výběr a kontrola téměř nemožná.

Když napíšu že mám 50 000 příjmu tak odečtu 80% a je to deset tisíc a z
toho cca 2 000 daň. Což stačí stěží na byrokracii kolem toho, tady jde jen
o to, že když by se nastavila třeba na 100 000 tak se sem začnou přelévat
příjmy dosud zdaňované jinou daní - třeba na ŽL, atd.
Nehledě na to, že to už by spoustě lidí zvedalo žluč, že je možné aby si
někdo vydělal nezdaněných 100 000Kč zatímco oni sedí doma nebo v hospodě a
někde dělají za minimální mzdu 100 000 ročně. :-).
:-)
Karel
"

Zbytečný vzdor, bude hůř. ANO je řízená hra. Ví se jak dopadne. Nikdo neunikne a každému zamíchá se životem. Na promíchávání záleží, protože následné stratifikace ukážou novou energii nahoře a nové sedimenty dole. Jenže pojistky - věřenecké fondy mu zajistí docela slušný mauzoleum. To je rozdílné od dosavadní demokracie a to tu už dlouho nebylo. Naposledy to tu promitivně takto vedeno bylo za komančů.

Jisté je, že profi diskutéři co je platí budou brzy bez práce.
_gp_
--------------
Dobrý :-) - na jedné straně ČSV přes ANO ještě ani neprosadí Plemenářský zákon co včelařům ještě zavaří a už se chystá další sranda.
:-)
Zřejmě to dohodli na medovém večírku v Parlamentě.
Karel

Existuje na to nějaká norma? Děkuji za radu.
Míra.
----
V daňém přiznání a zákoně. :-)
§10
příležitostné příjmy.

Pro všechny občany, nejen včelaře, pokud tento příjem překročí 30 000 ročně.
V případě včelařů atd. se může použít paušální výdaj 80%.

Karel

dokonce je to i slovenské pojmenování

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 4. 1. 2017 18:10:56
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

" Ja se dozvedel,ze kukurice je kukurice az nekdy ve skole,pac do te doby to

byla turkyn.Babky jezdily sbirat klasy z turkyne,jezevci sekli taky
turkyn.A do dnes je to turkyn..
"

http://www.blesk.cz/clanek/testy-blesku-sladke-medy-2017/441560/medy-nemedy-velky-test-ukazal-bidnou-kvalitu-medu.html

Děkuji za rychlou reakci, jenom mi z ní není jasné, o který zákon se jedná -
zákon o dani z příjmu? Díky za upřesnění. Míra.

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 10. 1. 2017 12:42:45
Předmět: Re: Z Facebooku

"Existuje na to nějaká norma? Děkuji za radu.
Míra.
----
V daňém přiznání a zákoně. :-)
§10
příležitostné příjmy.

Pro všechny občany, nejen včelaře, pokud tento příjem překročí 30 000
ročně.
V případě včelařů atd. se může použít paušální výdaj 80%.

Karel
"

Abych řekl pravdu nevím, jen jako každý jiný rok v březnu vyplňuii kolonky na daňovém přiznání.
To jen a webu finanční správy jako elektronický formulář i s nápovědou. Takže tam bych začal hledat. :-)

Jen doplnuji, u fyzických osob se evidují příjmy a případně výdaje, tedy těch 30 000 není čistého ale hrubých příjmů a celkem, ze zahrady, ze včel, ovcí, . . . a taky včetně dotace 1D.

Karel

Abych upresnil.Pro vcelare plati,ze nemusi podavat danove priznani,pokud nema vic nez
a) 60 vcelstev ( za prijem ze vcelstva je brana castka 500 kc,z toho 30 000/500=onen pocet 60 vcelstev
b)pokud prijmy ze vcelareni neprekroci 30000,do te castky se pocita i prijem z dotaci
Tudiz podavas priznani,jestli mas vic nez 60 vcelstev nebo je tvuj prijem ze vcelareni,dotaci,prodeje dalsich zemedelskych prebytku vyssi nez onech 30000 a muzes v danovem priznani uplatnil pausal 80 % nebo skutecne vydaje.No a jak se zda,zrovna ten 500 kc limit na vcelstvo pani poslankyni vadi..Nak se nam to hnuti ANO pokousi zneprijemnit zivot,kde se da-:(.Priste nekdo navrhne,ze na medometu musi byt prutokac,samo ze certifikovany,a kontrolovany opravnenou osobou s certifikatem vedenou v nejakem dalsim pribrblem rejstriku..Kdo nesplni,nezatoci...

V praxi finančák nehoní, když má člověk do 60 včelstev, pokud aktivně
nehlásí příjmy nad 30 000kč.

Ano zákon o dani z příjmu.Radek


---------- Původní zpráva ----------
Od: ragdol5/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 10. 1. 2017 13:39:25
Předmět: Re: Z Facebooku

"Děkuji za rychlou reakci, jenom mi z ní není jasné, o který zákon se jedná
-
zákon o dani z příjmu? Díky za upřesnění. Míra.

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 10. 1. 2017 12:42:45
Předmět: Re: Z Facebooku

"Existuje na to nějaká norma? Děkuji za radu.
Míra.
----
V daňém přiznání a zákoně. :-)
§10
příležitostné příjmy.

Pro všechny občany, nejen včelaře, pokud tento příjem překročí 30 000
ročně.
V případě včelařů atd. se může použít paušální výdaj 80%.

Karel
""

Zatim Radku,zatim...

Hezká představa :-). Ale přiznejme si otevřeně, že mít 500 Kč výnos ze
včelstva - to se možná někdy povede, ale... mizernému včelaři.

---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 10. 1. 2017 18:08:53
Předmět: Re: Z Facebooku

" Abych upresnil.Pro vcelare plati,ze nemusi podavat danove priznani,pokud
nema vic nez
a) 60 vcelstev ( za prijem ze vcelstva je brana castka 500 kc,z toho 30
000/500=onen pocet 60 vcelstev
b)pokud prijmy ze vcelareni neprekroci 30000,do te castky se pocita i
prijem z dotaci
Tudiz podavas priznani,jestli mas vic nez 60 vcelstev nebo je tvuj prijem
ze vcelareni,dotaci,prodeje dalsich zemedelskych prebytku vyssi nez onech
30000 a muzes v danovem priznani uplatnil pausal 80 % nebo skutecne
vydaje.No a jak se zda,zrovna ten 500 kc limit na vcelstvo pani poslankyni
vadi..Nak se nam to hnuti ANO pokousi zneprijemnit zivot,kde se
da-:(.Priste nekdo navrhne,ze na medometu musi byt prutokac,samo ze
certifikovany,a kontrolovany opravnenou osobou s certifikatem vedenou v
nejakem dalsim pribrblem rejstriku..Kdo nesplni,nezatoci...
"

Plati to? Plati.Az bude platit jina verze zakona,zaridime se jinak.Tohle bych vubec nepitval...

www.blesk.cz- medy"nemedy...

Ono to může být dvojsečné. Je to v podstatě tzv. minimální daň.
Tedy příjem i v případě, že včelař neprodá ani kilo.
Kvůli tomu jsem tehdy zvyšoval nad 40, aby to na mě neplatilo.


A stačí, když se někdo podívá kolik stál med když to do zákona přišlo a pak to jen valorizuje. :-)
A někdo jiný u §10 zruší možnost paušálních nákladů .:-)

Snažil jsem se najít nějaký výkres kde by byly napsány přesné rozměry úlů na míru 39x24 a jediný co jsem našel bylo v knize Včelaříme nástavkově vnitřní rozměr nástavku 405x405x249 a rozteč drážky na rámky 423. Nenašel jsem rámek. Má někdo něco víc?

Vnitrni rozmer a vyska nastavku je konstantni Ivo,od toho je lehce dopocitatelny zbytek,pripadne uprava na jiny pocet ramku,pouziti falce nebo bez,zatepleni atd.

IVO:
Snažil jsem se najít nějaký výkres kde by byly napsány přesné rozměry úlů na míru 39x24 a jediný co jsem našel bylo v knize Včelaříme nástavkově vnitřní rozměr nástavku 405x405x249 a rozteč drážky na rámky 423. Nenašel jsem rámek. Má někdo něco víc?
---
Dost toho najdeš na včelařském foru - vlákna výroba nástavků atd.

Ale tady o to nejde, tady jde o standartizaci.
Normálně by se dalo očekávat že je to právě Racionalkizační komise, která vydá "normy" standardy a těm se výrobci, včelaři a další buď přizpůsobí nebo ne.
Případně uvedou že jejich výrobek je dle ČSV výkres BDV verze xxx. Tak jako dnes čteš že nějaký výrobekj vyhovuje DIN, doporučením, standartům, dříve ČSN atd.

Tady je chucpe že ten od kterého by se očekávalo že ty standarty vydá se dnes diví že se vyrábí podle toho co si kdo kde oměřil nebo stanovil.

A to nemluvím jen o úlech ale i medometech atd. Tím nemyslím že bude vše stanoveno, ale třeba průměr ložisek-hřídelí košů, připojovací rozměry pro pohony, bylo by toho dost.

Dokonce se dá zlevnovat cena vybavení i standartizace- pokud
A máš k dispozici třeba SF, tak místo snaování průšvihů a třeba Bez medu to nejde.

To se prostě po namalování výkresů vyhlásí soutěž na dodávání protypu k posouzení a pak k uzavření kontraktu na určitá roční množství.
Obvykle se tak dostaneš na hodně nižší cenu a můžeš to prodávat členům spolku jako skutečnou členskou výhodu.

A seriová výroba - to je pak nejlepší standartizace - koukni třeba na IBM PC. Do té doby nápadů pro standartizaci mikorpočtačů bylo, pak to někdo začne valit v tisících a je najednou standart. :-) A cena. :-)
Od dob Forda každé zdvojnásobení výrobní kapacity snížuje cenu cca o 20%. I dnes u akumulátorů do el.aut, solárů atd

Karel

No rámek 39x24 je jasný.
Základní rozměr je 39 délka a 24 výška. Šířka louček 25 až 28 mm plus mezerník 10 mm.
Akorát je potom otázka, jestli výrobce na rámek použije latičky třeba jen 4 mm silné a o to víc mají potom včely prostor na plásty nebo latičky třeba horní loučku 10 a ostaní 6 - 8 mm silné a potom to jsou rámky s dlouhou výdrží.
Jediná sporná je délka horní loučky na zavěšení, protože to není dáno ani včelami ani daným rozměrem rámku, ale souvisí to pouze s kvalitou zavěšení plástu a rozměrovou tolerancí. Jaké výrobce rámku a úlu dosáhne u horních latoček plástu a u rozteče drážky na zavěšení plástu v úlu - nástavku.

No já mám horní loučku tloušťky 12mm, ouško má tloušťku 6mm, boční loučky mají tloušťku 8mm. Délka horní loučky je 418 a celková šířka loučky 25+mezerník. Ale nikde jsem to neviděl v nějaké formě výkresu, ale zatím jsem nepročetl to včelařské fórum. A je fakt, že ti co si kupují rámky a úly mají s tím problém, aby jim to sedělo na to co už mají. Že to od dob Tachovského podniku nikdo nezakreslil a neustálil.

Mám tady rámek od Kolomého o délce horní loučky 416mm. V nástavku mi při posunutí na stranu propadává. Postranní lišty nemám a vnitřek nástavku má rozměr obvyklých 405 x 405mm.

418mm loučka je už tak na hraně propadnutí a rámek s loučkou 420mm už nepropadne. Ale tam, kde jsou v nástavku lišty už se mi 420ka zas nevejde nebo jen těsně, to potvrzuji.

Když jdu koupit úly, tak jdu s metrem a ověřím si rozměry, zkusím rámek, zhodnotím kvalitu zpracování. No, ale když někdo kupije podle toho co inzeruje výdobce ani to nevidí, objedná přes internet potom se lehce spálí. Dnes má každý výrobce svůj vzor a silně pochybuji, že se zadaří vše sjednotit. Ale včelí mezeru by měli dodžovat všichni. Postupně jsem vyměnil všechny úly a nakoupil od jednoho výrobce. Problémy nastávají, když se nakoupí pár úlů, potom se zjistí, že jiný vyrobce to má o 50 Kč lacinější a hurá do toho. Tam je rada drahá.

Musím dodat, že jsem v minulosti kupoval rámky z různých zdrojů a všechny měly horní loučku 416 mm dlouhou a 12 mm silnou.

Musím dodat, že jsem v minulosti kupoval rámky z různých zdrojů a všechny měly horní loučku 416 mm dlouhou a 12 mm silnou. Problém nastane, když je vnitřní bednění z palubek 12,5 mm silných, ale i to lze jednoduše řešit.

Když jdu koupit úly, tak jdu s metrem a ověřím si rozměry, zkusím rámek, zhodnotím kvalitu zpracování. No, ale když někdo kupije podle toho co inzeruje výdobce ani to nevidí, objedná přes internet potom se lehce spálí.
------------------

No vidíš. Já nakupoval vždy bez metru, obvykle po telefonu nebo po internetu, mnohdy rámky i nástavky zvlášť od různých výrobců a vždy bez problémů.

Protože vím o tom nevěstinci se "standardní českou mírou" a mám Langstrothy. :-)
Sice jsem chtěl původně Optimály, ale zrovna nebyl na ně ve Včelařství inzerát. Ale KOlomý tam m.j. inzeroval i Langy.
A nelituji.
Měl jsem právě pokrk nestandardních Brennerů - i ty mají svůj výkres, ale přeci jen, neměly tehdy tu správnou legitimaci:-) Takže se moc neujaly, i když to asi byly na svoji dobu velmi dobré úly.

Karel

Zdravím, co se týká rozměrů, vidím několik důvodů současného stavu:

a) pokud výrobce dělá nějaký atyp, zajišťuje si budoucí odbyt, protože nic
od konkurence na to nepasuje. Je otázkou zda na tuto hru zákazníci
přistoupí. Někteří ano.
b) technologie v dílně - jako příklad bych uvedl to, že tloušťka ouška je
stejná s tloušťkou bočních a dolních louček, ač v minulosti nebyla.
bb) Je nižší pravděpodobnost, že se ouško ulomí, i když použije mizerný
materiál. Navíc ušetří na délce každé boční loučky 2 mm.
c) vyrábí také lidé, kteří ani neví, že existuje učební obor truhlář.
Provedení a životnost tomu pak odpovídá.
d) Pokud má včelař vyrobené úly s rámkem 39,5x25 a ví se to, má určitou
naději, že se mu zloděj vyhne.
e) profíci to neřeší a hobíci to DoDo (dodělej si doma). Když porovnám
koupený nástavek a made in doma, je to neporovnatelné. Ale utratil jsem
navíc za klih, který ten profi ani neviděl, je sbitý hřebíky.

Jednoduché řešení neexistuje. Jako příklad mateří mřížka. Buď prasecky na
horních loučkách, nebo v pracném rámečku. Totéž platí pro dna. V Alpách lze
vidět úly s rekuperační dutinou, kam lze odložit rámek při práci a kam se
mohou vyvěsit včely v plné sezoně při prudkém ochlazení.

Lang je zde krátce, v zahraniční literatuře lze nalést více než 80 rozměrů
úlů, takže uvidíme.
VP

Lang je zde krátce, v zahraniční literatuře lze nalést více než 80 rozměrů
úlů, takže uvidíme.
VP

Lang je zde asi cca 110 let - od 1904 prokazatelně, kdy se o něm hlasovalo.
Samozřejmě je díky tomu věku a světové rozšířenosti skoro podobné jako s našim Adamce. Až na to, že většinou to do sebe pasuje, přestože je těch verzí mnoho, ale běžně se dováží komponenty z celého světa a pasují. Viz třeba nastavky.cz

Jedná se o zlomky palců, většinou problém převodů "-->>mm atd.

A tady u nás se zavedl výkres PSNV od německé "PSNV" která jej šířila tam. Taktéž na Slovensku ale je kompatibilní s naprosto většinou jiných "langů". Když vynechám počet rámků, jde většinou jen jiné "svislé" rozměry.
Lze proti němu mít výhrady, hlavně že to opět není v strojařském pojetí výkres a má navíc blbě stěnu 25mm, ale je. JE TADY VÝKRES nějka podepsaný a je možné se na něm mezi prodávajícím a kupujícím dohodnout.
Samozřejmě se už zde našli výrobci co jej "zdokonalili", ale obecně se dá říci že to stále není problém cokoli koupit na dálku - pasuje to.

Má to totiž ten VÝKRES na kterém se mohu na dálku dohodnout.
Takže každý výrobce se má o co opřít.

To u 39 nejde, tam si skutečně musí každý vybrat k čemu se přikloní, i kdyby nechtěl.

Karel

Nástavek na 39. Tachov měl tloušťku vnitřní i vnější palubky 9mm. Ta palubka zároveň tvořila falc na zavěšení rámků. Když vezmu vnitřní rozměr 405+2x9=423 a to je ta vnitřní rozteč na zavěšení rámků. A když 405+9=414, tak rámky s horní loučkou 416 pro běžné používání musí propadnout, protože to nikdo nedá přece úplně přesně kolmo. Kde výrobci přišli na 416 nevím, ale stínosti jsem na to slyšel už dost.