Včelařská konference

CSV dava do kupy ztraty k 1.5,kdy se hlasi pocty do CISu.
------------------
V květnu už moc včel k analýze nebude.
Vždycky jsem se domníval, že je to o analýze skutečného stavu a hledání příčin. Prohlídky, rozbory, konzultace, . . . :-)

Tam je nějaký CIS celkem k ničemu, osobně nevím že by se u nás někdy běžně sbírala data ke květnu, jen k 1D na podzim.
Tedy jednou, v 2003, to byla dotace na úhyny.

Navíc se asi neřeší kdo přišel o včelstvo a kdo spojuje v zimě jako součást provozní metody atd. Natož prodej.

Karel

CSV dava do kupy ztraty k 1.5,kdy se hlasi pocty do CISu.Ztraty tvori tim padem rozdil jarnich poctu oproti stavum zazimovanych vcelstev-uhyn nebo spojeni se neresi.

Vážení přátelé.
25.a 26.února proběhl seminář sekce komerčních včelařů v
Nasavrkách.Můžete prosim poskytnout nějaké informace,
zejména úhyny včelstev v ČR,a jejich přičiny

--------------

Nebylo by lepší napsat o informaci Komisi pro zdraví včel?
Pokud jste člen ČSV. Pokud je najký problém, jistě se tím intenzívně zabývá.
Hlavně by bylo zajímavé vědět co se stalo, pokud se něco vůbec stalo. Zimní měl vynikající, loni i letos a prý jsou problémy. Zda to není náhodou nějaká pomluva a šíření poplašné zprávy.

http://www.vcelarstvi.cz/files/odborne/varroazy-je-letos-v-cr-mene-nez-pred-rokem-apic-ak.pdf
Varroázy je letos v ČR méně než před rokem
19. 4. 2016 - Zdravotní stav tuzemských včelstev je z pohledu nákazy varroázou, která každoročně
způsobuje včelařům citelné ztráty, letos výrazně lepší než v loňském roce. Z výsledků vyšetření je
patrné, že počet včelstev s vysokým obsahem roztočů se meziročně snížil z loňských takřka 20
procent na necelých sedm procent. V souladu s tímto trendem naopak na více než dvojnásobek
vzrostl podíl vzorků zcela bez roztočů


jestli tady zase někdo nešíří panyku :-) a pomluvy a nechce to rozeštvat.

Karel

za komerčního včelaře se sice nepovažuji protože jsem pod 150 včelstev, ale zatím to vypadá dobře dnes jsem se byl podívat už na docela solidní prolet jednoho stanoviště tak z 34 včelstev jeden ůhyn na hlad občas se stane že včelstvo si sedne před zimou pod strop a při delší zimě si nedokáže do hnízda donést zásoby přitom v úle bylo cca 6 kil zásob dole a hned za sezením včelstva, ostatní stanoviště byla když jsem byl rovnat střechy po tom jak tady foukalo na poslech vpořádku tak snad dobrý Zdenek podorlicko

Ps: co se ma dit v Polsku?

Na presna cisla je jeste brzy,zatim mame cca 50% ztraty,rada vcelaru ve vcelach jeste nebyla.Ale zajimalo by mne jak to vypada u komercnich vcelaru se ztratami?

Vážení přátelé.
25.a 26.února proběhl seminář sekce komerčních včelařů v
Nasavrkách.Můžete prosim poskytnout nějaké informace,
zejména úhyny včelstev v ČR,a jejich přičiny a situace v
Polsku.Děkují Vám.

Z tohoto pohledu jeho standartní BVD co si vyrábí, jeden jako druhý, ale i praxe byla jedna z nejuniformějších co znám.
Tak aby člověk vzal v úvahu některé další vlivy.

Nehodlám tady pitvat na veřejnosti cizí praxi.

Já si prostě skládám střípky informací do mozaiky.

Osobně si myslím, že tady nejde za ČR generalizovat.
Těch patogenů tady máme docela dost a jejich mixy mohou být velmi různé.

Měl jen jiný přístup a použil jinou techniku, stačí nový úl, nové dílo, jiné stanoviště nebo jiná orientace na zdroje na jednom místě, jiný vosk pro mezistěny, jiný postup v dokrmování a jestli stejným sirupem nebo stejným postupem, jak rozšiřoval od začátku po vložení matky, kolik bylo zásob na časové ose, kdy vytáčel co a jak dělal při stahování prostoru na zimu, co dělal po otevření úlu v podletí, prostě mne to připadá hodnotit to přes geny jako unáhlené.

A to nejsme u opakovatelnosti. Je jasné, že tento přístup že matky zato mohou, je neopakovatelný vtom, že dcery už od té matky zřejmě nebudou už přesně dobudoucna takové k mání, jen vtu chvíly. Takže spoléhat se jen na barikádu jakýchsi matek co měli lepší vyzimování není spása. Spása je v technice chovu, jako celku. Vto věřím já. Matky jsou jen komerční pozlátko, je sice základem včelstva, ale pokud není vadná a včelstvo funguje jak má nemám důvod se naně nespolehnout.


Jaká je tedy Karle celková revize vtom co dělal a jak u toho člověka. Tak má vypadat hodnocení jak má být. Optej se ho znovu s ohledem na některé výše vypsané vlivy._gp_


............
Podle mě je nyní riskatní mít dneska všechno stejné.
Člověk neví která vlastnost se bude zrovna hodit.

Monokultury snadno padnou škůdci.

M.j. jsem v sobotu taky mluvil s člověkem co mu padlo všechno, zřejmě na Nosemu C. s vyjímkou včelstev po jedné matce - sestry.

Takže genetiky asi nebude nepodstatná.

Jak říkal klasik: Kdo se kde zrodí, tam se i hodí.

Karel

U těch inseminovaných to není tak jednoznačné. JE NUTNÉ vědět čím je
inseminovaná.

* inseminovaná trubci se stejné ustálené linie je výborná k dalšímu
rozchovu a je minimum brakování


*          //                  //     z jiné linie nám dá F1 a  pak platí
dříve uvedené údaje.

Pepan




---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 26. 2. 2017 15:49:16
Předmět: Re: Stav vcelstev

""Je třeba mít na paměti, že F1 je spotřební materiál který není určen k
dalšímu rozmnožování. V případě, že ji chceme použít k dalšímu rozchovu je
nutno mít na paměti poměr dědění vlastností. 50% se podobá matce 30% otci a
20% se zvrhává do mnohem starších rodičů. Proto je nutné provést ustálení
vlastností chovu brakováním a výběrem jejich dalších potomků požadovaných
vlastností. Je to práce na řádku let. Nové a nové nákupy matek nic moc
nevyřeší."
a.
Přesně tak.
Matku koupit, odchovat z ní tak třetinu matek ve včelstvech, ostatní nechat
a zase pár let jen rozchovávat nejlepší a brakovat špatné.
Ale ono to platí i o inseminované matce. Nemá smysl nahradit jejími dcerami
všechny matky ve všech včelstvech, protože se tím ztratí kontinuita chovu.
Přínos původních genů jen ze samčí strany od místních trubců nestačí. Takže
zase nahradit třetinu, maximálně polovinu matek ve včelstvech a hotovo,
dále už potom jen rozchovávat z vlastních zdrojů.
"

Pepan:
Přesně tak!
Je třeba mít na paměti, že F1 je spotřební materiál který není určen k
dalšímu rozmnožování. V případě, že ji chceme použít k dalšímu rozchovu je
nutno mít na paměti poměr dědění vlastností.

--------------

Podle mě je nyní riskatní mít dneska všechno stejné.
Člověk neví která vlastnost se bude zrovna hodit.

Monokultury snadno padnou škůdci.

M.j. jsem v sobotu taky mluvil s člověkem co mu padlo všechno, zřejmě na Nosemu C. s vyjímkou včelstev po jedné matce - sestry.

Takže genetiky asi nebude nepodstatná.

Jak říkal klasik: Kdo se kde zrodí, tam se i hodí.

Karel

Souhlas s Radimem.

V sobotu jsem kecal s jedním Němcem, m.j. má za hranicemi tmavou. Byl spokojený a to je v nižší oblasti.

U nás začíná snůška po první dekádě června, takže toto je zajímavé, zvlášť když je tu co chvíli pozdní medovice a na té prý zimuje původní včela líp.
Navíc prý byla úsporná při výpadku snůšky, což tady začíná být v sudých letech pravidlem, když vypadne medovice.


Třetí včelstva s příměsí původní včely pak byla nejlepší při medovicové snůšce, od června. A zejména potom ke konci července a na začátku srpna, kdy už se zejména včelstva s příměsí kraňky vůbec nechytaly a trpěly i hladem.

Karel

"Je třeba mít na paměti, že F1 je spotřební materiál který není určen k
dalšímu rozmnožování. V případě, že ji chceme použít k dalšímu rozchovu je
nutno mít na paměti poměr dědění vlastností. 50% se podobá matce 30% otci a
20% se zvrhává do mnohem starších rodičů. Proto je nutné provést ustálení
vlastností chovu brakováním a výběrem jejich dalších potomků požadovaných
vlastností. Je to práce na řádku let. Nové a nové nákupy matek nic moc
nevyřeší."
a.
Přesně tak.
Matku koupit, odchovat z ní tak třetinu matek ve včelstvech, ostatní nechat a zase pár let jen rozchovávat nejlepší a brakovat špatné.
Ale ono to platí i o inseminované matce. Nemá smysl nahradit jejími dcerami všechny matky ve všech včelstvech, protože se tím ztratí kontinuita chovu. Přínos původních genů jen ze samčí strany od místních trubců nestačí. Takže zase nahradit třetinu, maximálně polovinu matek ve včelstvech a hotovo, dále už potom jen rozchovávat z vlastních zdrojů.

Tak leda pro pozdní lesní snůšky

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 26. 2. 2017 9:41:42
Předmět: Re: Stav vcelstev

"2. Zimuje v malém počtu, což se mu dlouhodobě osvědčilo.

----------------
Takže včela tmavá je dobrá? :-)

Karel
"

Přesně tak!
Je třeba mít na paměti, že F1 je spotřební materiál který není určen k
dalšímu rozmnožování. V případě, že ji chceme použít k dalšímu rozchovu je
nutno mít na paměti poměr dědění vlastností. 50% se podobá matce 30% otci a
20% se zvrhává do mnohem starších rodičů. Proto je nutné provést ustálení
vlastností chovu brakováním a výběrem jejich dalších  potomků požadovaných
vlastností. Je to práce na řádku let. Nové a nové nákupy matek nic moc
nevyřeší.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 26. 2. 2017 11:44:34
Předmět: Re: Stav vcelstev

" Po F1 se vlastnosti taky stepi a pokud vcelar nebrakuje na bodavost,za par

let ma bodavky i z kranky.Takovych stanovist je spousta,z tech bych mel
vetsi strach.
"

> ...mají jinde - třeba velkoplošné okrsky pro jedno plemeno.
V minulosti jsem si naivně myslel že velkoplošný okrsek pro jedno
plemeno máme - Čechy, Morava, Slezko a Slovensko (i území bývalých Sudet,
aby opět nedošlo k nedorozumění).
O plemenářském zákonu jsem nenapsal ani tečku tak mě s ním nepojujte.
Jen jsem zmínil, že při té cochcárně, která zde panuje, nehrozí nízká
genetická různorodost včel. Naopak hrozí, že se bez jakékoli karantény
dovezou i další patogeny.
VP

K plemenarskemu zakonu je prvni zminka i na vcelarstvi.cz,na facebook clanek dan nebyl,zrejme by se rozproudila nezadouci diskuze a tu jednota preci nepotrebuje-:(

Po F1 se vlastnosti taky stepi a pokud vcelar nebrakuje na bodavost,za par let ma bodavky i z kranky.Takovych stanovist je spousta,z tech bych mel vetsi strach.

No, já bych řekl, že genetická variabilita je něco jiného, když se to týká mých včelstev a něco jiného ,když se to týká obecně odolnotí k nepřiznivým vlivům.
Například moje nebo tedy spíš naše rodinné včely ještě před takovými 30 - 40 lety byly zřetelně geneticky rozdělené na včelstva s příměsí vlašky, s příměsí kraňky a příměsí původní včely.
Projevovalo se to například tak, že když byla teplá zima, tak nejlépe vyzimovaly v silném počtu včely s příměsí vlašky a hned na jaře měly snůšku, tehdy například doma velice kvalitní květový med z ovocných stromů a v lese z kvetoucích jarních bylin a potom bříz, osik a trošku později hlavně javoru klenu. Zatímco včelstva s příměsí kraňky měly jarní med slabší, protože zimovaly v znatelně slabším počtu a jaksi trvalo déle, než zesílily. Respektive jim mírná zima, kdy začaly intenzívně plodovat třeba už při prvním oteplení v lednu, nesvědčila, dostaly "na frak" rozplodované třeba při ochlazení v únoru. Když byla tuhá zima, tak to bylo přesně naopak. Včelstva s příměsí vlašky dostala tuhou zimou "pořádně na frak" a zeslábla, zatímco včelstvům s příměsí kraňky šla tužší zima k duhu, začala intenzívně plodovat ve správný čas po oblevě cca v březnu a na první snůšky už byla silná a připravená.
Třetí včelstva s příměsí původní včely pak byla nejlepší při medovicové snůšce, od června. A zejména potom ke konci července a na začátku srpna, kdy už se zejména včelstva s příměsí kraňky vůbec nechytaly a trpěly i hladem.
a.
Dneska jsou ty rozdíly mezi včelstva desetkrát nebo ještě mnohem menší. Neboli co se týká využití snůšky prakticky žádné. A včely obecně spíš ty kraňské. Ale ani zdaleka to neznamená, že by docházelo k nežádoucí degeneraci z příliš příbuzenského křížení.
Problém dnes vidím potom obecně, že stejně jako se týká té snůšky je sjednocena i citlivost na nežádoucí vlivy.
a.
Dříve, pokud se objevil nežádoucí vliv jako jsou dnes ty hromadné úhyny, byly by na ně citlivá třeba jen třetina včelstev nebo ještě méně včelstev. Z té třetiny nebo ještě menšího dílu by přes zimu uhynulo 30 nebo i 50 % ostatní přežily, ale zbylé 2/3 včelstev by zimovaly bez problémů, možná by měly kvůli malému oslabení o 5 - 10 nebo 20 % menší snůšku, ale jinak nic. Čili by ztráta v zimě činila navíc pouhých cca 10 - 15 % celkového stavu včelstev neboli by to dřívě nikdo ani nezaznamenal, že byly nějaké problémy.
Dneska jak jsou vlastnosti včelstev sjednocená, stejný vliv způsobí ztrátu třeba 30 - 50 %, ale z celkového stavu všech včelstev.
a.
A najednou je tady působení stejného vlivu, jaký možná v minulosti působil nesčetněkrát, ale dnes je kvůli tomu sjednocení genové diverzity z toho obrovský problém a "počáteční totální vymírání včel" a podobné bulvární zprávy.

VP
A proč nechci křížence? Stačí přečíst výtah z práce Mendela na dvou A4,
abych se dověděl, že část kříženců se zase rozpadá zpět ke svým předkům.
Nejsem výzkumný ústav, abych měl radost z každé variability. Jsem rád, když
mě někdo přijde pomáhat. Tak chci, aby se včelstvo po otevření chovalo
předpokládaně a ne aby pomocníka vyhnalo.
VP

-------------
Ale chápete, že plemenářský zákon to neřeší? Netýká se běžných včelařů.

Jen zablokoval řešení, které mají jinde - třeba velkoplošné okrsky pro jedno plemeno.

Pokud u vás někdo bude chovat Buckfast a vedle včelu tmavou a o kus dál vlašku od Singrům tak neporuší žádný zákon.
I kdyby tam bylo deset chovatelů Kraňky.
Jen oni porušují zákon, neboť nepoužijí k chovu sperma nebo trubce kraňky. :-) :-)

Karel

2. Zimuje v malém počtu, což se mu dlouhodobě osvědčilo.

----------------
Takže včela tmavá je dobrá? :-)

Karel

> zastánci jediné správné metodiky a jediné správné kraňky.
Napíšu, proč já upřednostňuji některou, NE každou kraňku. Nikomu svůj
názor nevnucuji. Rád si vyslechnu i protiargumenty.
1. Jde o plemeno vzniklé dlohodobým přirozeným vývojem.
2. Zimuje v malém počtu, což se mu dlouhodobě osvědčilo.
3. Ti, kteří ji testovali a vybírali v 60-ých letech nebyli hloupí.
4. Nejsem genetik, abych byl schopen správně posoudit křížence.
Pokusím se to trochu popsat. Například nechci kraňku od Singerů. Navíc
to podle mne není kraňka, ale kříženec. Skoro stejný jako BuckFast. Tím
samozřejmě netvrdím, že to jsou včely špatné. Naopak, jsou asi lepší než ty
které chovám já. ALE, jinde a v jiných podmínkách. Jen jedenkrát v životě
jsem měl přínos 10 kg sladiny z jívy. Zato skoro každý rok mě do květu trnky
padá sníh. Jako druhý důvod uvedu to, že neprodávám oddělky, tak k čemu mě
jsou desetitisíce líhnoucích se včel v červenci, když snůška končí. K čemu
je mě včelstvo, které v zimě obsedá tři nástavky, když opravdová snůška mě
začíná v druhé polovině května.
Jsem přesvědčen, že nejsem sám, protože úly, které jsem viděl v Itálii,
Řecku, Turecku a Chorvatsku nikdy nebyly vyšší než cca půl metru. Je pravda,
že mnoho těch úlů nebylo. Ale žádné mrakodrapy jsem neviděl.
Nebojte se nízké genetické variability. Určitě, tak jako já, máte
nějakého souseda, který hledá zázračnou včelu. Přiveze cokoli odkudkoli.
Jediné řešení pak asi budou časté nákupy, časová izolace oplodnění, pečlivý
výběr a velké brakování.
A proč nechci křížence? Stačí přečíst výtah z práce Mendela na dvou A4,
abych se dověděl, že část kříženců se zase rozpadá zpět ke svým předkům.
Nejsem výzkumný ústav, abych měl radost z každé variability. Jsem rád, když
mě někdo přijde pomáhat. Tak chci, aby se včelstvo po otevření chovalo
předpokládaně a ne aby pomocníka vyhnalo.
VP

Včela - matka, má často ve své spermatéce geny od vícero trubců, jak tedy na takové myšlenkové mapě a teoriích o genetice, může mít včelstvo úzkou genetiku? Včelařím na území, kde je nejvíce včelstev chovaných v přepočtu na km2 v ČR. Tak jak mi chce kdo vysvětlit a tvrdit, že mám malou genetickou rozmanitost trubců v doletu mých včel, resp. mých matek na snubních proletech?

Mohu opáčeně tvrdit něco opačného? Že právě malá genetická izolovanost v terénu zapříčiní právě nadnormativní šířku genetické základny a ta může být příčinou nutnosti importu čistšího materiálu z míst velké genetické izolace a kontrol resp. záruk čistého chovu?

Pravda je jinde. O genetiku při podzimních úhynech nejde, úhyny a příčíny jsou jiného rázu a genetická výbava matek a obsah jejich spermaték vtom velkou roli nehrají.



_gp_
...........

JK (109.108.117.88) --- 25. 2. 2017
Re: Stav vcelstev (70071) (70077) (70078) (70079) (70080) (70081) (70083) (70084) (70085) (70088) (70092) (70093) (70094) (70095) (70096) (70101) (70103) (70105) (70107) (70110)

Ono je to s tím léčením podobné jako s genetikou.
Když je genetická rozmanitost v rámci druhu malá, pak druh, plemeno má malou šanci se adaptovat na nově příchozí patogen. Je to proto, že počet genetických variací je malá a pravděpodobnost nalezení té správné odolné kombinace se tím minimalizovala. Proto třeba odborníci nejsou nadšeni s tím plenářským zákonem - Možná budeme brzy brečet po nečem odolném z míst, kde se ten patogen vyskytuje již delší dobu.
Ale to jsem odbočil. Zpět k tomu srovnání genetika a metodika léčení. U léčení, které je nuceně jednotné nastává stejně jako u genetiky problém s nedostatkem, tentokrát malou rozmanitostí způsobů léčení a pak je problém najít v měnících se podmínkách to lepší. Úhyny díky úzké genetice stejně jako jednotné metodice jsou pak o to masivnější.
Prostě stejně jako se doporučuje diverzifikovat finanční prostředky, tak aby, když některá banka, podnik zkrachuje, tak člověk neumřel hlady a v případě úhynů i genetiky, aby něco přežilo - díky různorodosti. S málem se lépe znovu začíná než s holým zadkem. Na ten by si zasloužili všichni ti zastánci jediné správné metodiky a jediné správné kraňky.
Nemusíte zrovna souhlasit, stačí, když se zamyslíte zda na tom něco není.

Ono je to s tím léčením podobné jako s genetikou.
Když je genetická rozmanitost v rámci druhu malá, pak druh, plemeno má malou šanci se adaptovat na nově příchozí patogen. Je to proto, že počet genetických variací je malá a pravděpodobnost nalezení té správné odolné kombinace se tím minimalizovala. Proto třeba odborníci nejsou nadšeni s tím plenářským zákonem - Možná budeme brzy brečet po nečem odolném z míst, kde se ten patogen vyskytuje již delší dobu.
Ale to jsem odbočil. Zpět k tomu srovnání genetika a metodika léčení. U léčení, které je nuceně jednotné nastává stejně jako u genetiky problém s nedostatkem, tentokrát malou rozmanitostí způsobů léčení a pak je problém najít v měnících se podmínkách to lepší. Úhyny díky úzké genetice stejně jako jednotné metodice jsou pak o to masivnější.
Prostě stejně jako se doporučuje diverzifikovat finanční prostředky, tak aby, když některá banka, podnik zkrachuje, tak člověk neumřel hlady a v případě úhynů i genetiky, aby něco přežilo - díky různorodosti. S málem se lépe znovu začíná než s holým zadkem. Na ten by si zasloužili všichni ti zastánci jediné správné metodiky a jediné správné kraňky.
Nemusíte zrovna souhlasit, stačí, když se zamyslíte zda na tom něco není.

Nezastávám se a neobhajuji v žádném případě ČSV, ale metodiky a postupy léčení nebo potírání roztoče nemýlím-li se stanovuje Výzkumný ústav včelařský v Dole a schvaluje SVS, metodika pro boj s roztočem je určena pouze na roztoče a pokud se souběžně vyskytují viry, tak to je jiný příběh a pravděpodobně dnes neřešitelný. Antivirotika možná lze vyrobit, ale léčiva včelstev je zakázáno používat. Sám jsem zastáncem velmi opatrného používání jak Varidolu, MP 10, M1 AER, Gabonu, KM a dalších. Ona metodika je zpracována k používání širokou veřejností, když někomu nevyhovuje ať s výzkumníky navrhne něco převratného.

Nezastávám se a neobhajuji v žádném případě ČSV, ale metodiky a postupy léčení nebo potírání roztoče nemýlím-li se stanovuje Výzkumný ústav včelařský v Dole a schvaluje SVS, metodika pro boj s roztočem je určena pouze na roztoče a pokud se souběžně vyskytují viry, tak to je jiný příběh a pravděpodobně dnes neřešitelný. Antivirotika možná lze vyrobit, ale léčiva včelstev je zakázáno používat. Sám jsem zastáncem velmi opatrného používání jak Varidolu, MP 10, M1 AER, Gabonu, KM a dalších. Ona metodika je zpracována k používání širokou veřejností, když někomu nevyhovuje ať s výzkumníky navrhne něco převratného.

Mám hydromechanickou úlovou váhu mnoho let bez jakýchkoliv oprav. Mám pocit, že jsem někde ve včelařství četl inzerát na obdobnou za eura. Rád bych jich několik přikoupil, ale nemohu to už najít.
Neví někdo o nějakém dodavateli ?

"SVSce je úplně jedno jestli je současná metodika na vybíjení roztočů Varroa ještě smyslupná nebo už začíná být v mnoha případech kontraproduktivní. Dokud se neobjeví a jasně nepoukáže na novou příčinu úhynů včelstev, bude stávající metodika platným nástrojem SVSky jak mít včelaře stále pod kontrolou. To jen kdyby někdo vystrkoval růžky....pche"
Včelaře pod kontrolou se spíš snaží mít vedení ČSV.
SVS chápu v tom smyslu jako úředníky. Mají, co se týká léčení včelstev platné směrnice a dokud je někdo nezmění, konkrétně dokud ČSV nenavrhne jiné postupy a důkladně je nezdůvodní, aby byly přijaty, budou platit ty staré.

Vysádzame ich tak, aby bol ich celý koreňový bal (teda tá časť rastliny, ktorá bola v črepníku) 4-6 centimetrov pod zemou.

viz:http://www.dreviny.sk/937-evodia-hupehenska-evodia-hupehensis-tetradium-daniellii-/


Zbyněk (37.188.236.49) --- 24. 2. 2017
evodie

Napište jak hluboko zasadit prosím.

SVSce je úplně jedno jestli je současná metodika na vybíjení roztočů Varroa ještě smyslupná nebo už začíná být v mnoha případech kontraproduktivní. Dokud se neobjeví a jasně nepoukáže na novou příčinu úhynů včelstev, bude stávající metodika platným nástrojem SVSky jak mít včelaře stále pod kontrolou. To jen kdyby někdo vystrkoval růžky....pche

Napište jak hluboko zasadit prosím.

RP
Potom je k zániku odsouzeno celé včelstvo.
-----

je, nestojí to za to přidávat oddělek atd.

Jen ten předchozí průběh je kdovíjaký.
Je i normální včelstvo, na světlém díle, spíš nadpůměrné a najednou tam člověk přijde a nevidí plod. Přidá třeba plod, včely si vychovají matku, za pár týdnů při kontorle koláče pěkně zavíčkovaného plodu a a za nějaký čas zase nic.
Při přidání oddělku se včelstvo dožije zimy ale jara už obyvkle ne.

A představa že je to vyřeší obměna díla, to je taková zoufalá rada od doktora, nepijte, nekuřte, ....

No, jestli je to po celé republice, včelaři budou věřit na varoázu, zásoby zůstanou v úlech pro ty v ousedství co přežily, nebo se dodají nakoupeným oddělkům, . . . .

Bude to pěkný mazec a celostátní šlechtění na odolnost. :-)

Karel

"RP:
Tak jsem se potom s N.C. nesetkal naplno, nevím.
----------
Podle toho co píšete zcela určitě.
Nebojte, to přijde, zvyknete si.
Karel"
a.
Tak aspoň že vím, co mám čekat.

"Za pozornost stojí i ta informace, že byl tento parazit zjiště u matek ve vaječnících a vejcovodech. Tímto může být matka zdrojem infekce ve včelstvu."
Taková matka, co si pamatuji kolem běžné nosemy, klade vadná vajíčka a tak je bezprostřední příčinou oslabení a potom zániku včelstva.
Tudíž se taková matka v normálním včelstvu běžně nevyskytuje. Buď je nakažena nosemou při odchovu a potom po přidání do včelstva včelstvo slábne a matka musí být okamžitě nahražena jinou. Ale v běžném včelstvu se zdravá matka nenakazí, dokud není celé včelstvo včetně mlaďušek, co ji krmí N.C. zamořeno.
Potom je k zániku odsouzeno celé včelstvo.

RP:
Tak jsem se potom s N.C. nesetkal naplno, nevím.
----------
Podle toho co píšete zcela určitě.

Nebojte, to přijde, zvyknete si.

Karel

JosPro:
Ono to rvani je Karle takove posledni varovani pro vsechny,co nikdy nic takoveho nevideli nebo si toho nevsimli.
-------------
A věřil jsi mě, když jsme tady psal že metodika neřešší některé úhyny a nikdo se k nim nechce vyjadřovat a jen to svádí na roztoče a včelaře? :-)

Buď ale klidný, statisticky je to dané, na každého jednou dojde.

A čím déle se bude problém tutlat, tím větší mají šanci že je to potká a u jiných se to bude opakovat.

Na nosemu nátěr plodu opravdu, ale opravdu :-) nefunguje. :-) :-)

Jsem zvědav na další zprávu o úhynech jak to tady pěkně funguje, jen včelaři mají levé ruce a nedodržují metodiku. :-)

Tak jsem se potom s N.C. nesetkal naplno, nevím.
Moje zkušenosti jsou zatím takové, že včelstva jsou obrovsky plastická a že existuje obrovský rozdíl v životaschopnosti mezi rozvíjejícími se včelstvy s mladými matkami a včelstvy na vrcholu nebo za vrcholem vývoje a se staršími více či méně vykladenými matkami.
A že pokud se nejedná o nemoc kosící všechna včelstva, na která se rozšíří, jako by měl být mor plodu, tak většina nemoci likviduje právě jen ty včelstva s malou životaschopností, zatímco včelstva s velkou životaschopností je nepocítí. To ale nemá žádný vztah s velikostí, přínosem medu atd. Nebo spíš záporný, protože právě ty včelstva, které včelař vedl v sezóně k co největší síle a co největšímu výnosu medu mohou být v druhé polovin roku už "unavená" a tudíž málo životaschopná.
Opatření, která zvyšují životaschopnost včelstev, jsou pak proti dnešnímu trendu co nejsilnějších včelstev, protože vedle zvyšování pracnosti snižují sílu včelstva a přínos medu. V podletí napříkald norské zimování.
a.
Možná to jsou i některá opatření, která například snižují sílu včelstva do zimy a tím snižují nároky včelstva například na komunikaci mezi včelami, nevím. Možná je chybný trend nacpat do včel zimní zásoby už v červenci a ve velkém úlu s více nástavky, aby byl počet zimních včel co nejvyšší. třeba potom v takovém případě, když včelstvo přestane plodovat, nestačí feromony pouze matky držet včelstvo pohromadě, pokud se k tomu ještě přidá třeba N.C. nebo pozdní medovicová snůška atd.
a.
Co se týká loupeže, platí, že aby bylo včelstvo odolné proti rozjeté loupeži a bránilo se, potřebuje pár podmínek. Česno musí být dostupným počtem strážkyň včelstva ubranitelné. Ve včelstvu musí být funkční matka vydávající feromony, musí tam být otevřený plod nebo aspoň nakladená vajíčka a to blízko česna, jinak včely česno nebrání a potom musí být přínos sladiny do včelstva. Pokud jen jedna jediná z těch podmínek chybí, tak včelstvo se vyloupení bránit vůbec nemusí.
Proto k zabránění vylupování nestačí jen zvenku zůžit česna na jednu včelu. Musíte do těch včel jít, bez ohledu na probíhající loupež, musíte tam najít plod, pokud tam je, nebo aspoň sezení matky - plást po posledním vylíhlém plodu, přemístit ho blízko k česnu, včely případně zůžit, aby celý vnitřek úlu byl včelami dobře obsazený a potom včelstvo večer pokrmit tak půl kilem roztoku nebo v podobném rozsahu. Aby přes noc všechny včely zanamenaly přínos sladiny, krmítko vybraly a začaly cukr zpracovávat.
Za takových podmínek včely v úlu se přes noc scelí, získají svou vlastní vůni a odhodlání ten úl bránit. U mně zatím vždycky takový zásah zabral, včely, které se předtím nebránily a nechávaly se prakticky bez odporu vylupovat, se začaly bránit.

pardon, nezabral mi tag na konec citace - takže toto je už můj komentář:
Ovšem zkušenost říká, že silné včelstvo nejvíc loupí, takže si myslím, že to není úplně ono.
Není tam, že první příznak je malý odběr krmení a stagnace ještě v době snůšky, jenž to není ještě vidět loupež od včel (ty mají snůšku, neslídí tolik), ale jen od vos.

Taktéž tam není že pokud včelstvo dožije jara, tak má nabouraný vnitřek a pak je jarní fumigace a nátěr pořádnou peckou co je může dorazit a další "léčení".

Karel

Zajímavé a sedí to.
Proč to neotisknou ve Včelařsví. Snížilo by to spotřebu Varidolu nebo vyvolalo paniku a děs, že je zde choroba proti které je včelař s chemiíá v háji a jediné co zbyde je selekce na odolnost. :-)
A vysvětlovalo by to i ty jarní ztráty matek a plodu a nepomůže nai náprava spojením.

Při ochlazení koncem září až října u posledních neloupených včelstev dochází k úhynům mimo úl a včelař jelikož nezná vývoj tohoto parazita přikládá úhyny varroaze, která se v tomto období taktéž silně projevuje. Úhyny pokračují i po úhynech krátkověkých včel zejména v měsíci prosinci až lednu. Většina včelařů si myslí, že došlo k úhynům na varroazu. Ovšem varroaza není tak zákeřná jak tato Nosema ceranae.Včelstva zasažená silnou varroazou hynou do poloviny listopadu.

Za pozornost stojí i ta informace, že byl tento parazit zjiště u matek ve vaječnících a vejcovodech. Tímto může být matka zdrojem infekce ve včelstvu. Čeká nás v dalším období dvou až čtyř let to, co potkalo včelaře v západní Evropě a USA, budou to hromadné úhyny během krátkého období. Případná souvislost mezi nákazou Nosema ceranae a jevem CCD (Colony collaps disorder – symptom zhroucení včelstva) je předmětem výzkumu. Zatím není známo léčivo, které by tuto chorobu tlumilo.
Kyselina mravenčí nepůsobí jako na Nosemu apis. Zdá se, že zatím účiná látka je na bázi chloru (koncentrované savo) a nebo louhů (louh sodný), pouze při použití v desinfekci úlu. Nepoužívat plásty z uhynulých včelstev a to ani i s medem do dalších včelstev. Zmírnění lze dosáhnout obměňou díla, měnit matky a tvořit oddělky, chovat jen sliná včelstva.V odborné veřejnosti se přirovnává toto onemocnění jákési rakovině včelstva.

Ovšem zkušenost říká, že silné včelstvo nejvíc loupí, takže si myslím, že to není úplně ono.
Není tam, že první příznak je malý odběr krmení a stagnace ještě v době snůšky, jenž to není ještě vidět loupež od včel (ty mají snůšku, neslídí tolik), ale jen od vos.

Taktéž tam není že pokud včelstvo dožije jara, tak má nabouraný vnitřek a pak je jarní fumigace a nátěr pořádnou peckou co je může dorazit a další "léčení".

Karel

Nagooglujte si Radime stranky vcelaristruharov,clanek nosema apis x nosema ceranae,je tav verohodny popis toho co je k videni v takovych pripadech.Vcely vyletuji umrit mimo ul,rekl bych hromadne.Udaj 8 dnu od nakazeni po prazdny ul sice nepotvrdim,ale zbytek je popsan hodnoverne.Zlata dobra nosema apis,tu jsme alespon dovedli poznat a poradit si s ni.Takhle pokud si clovek nevsima pruvodnich jevu nebo si N.C.nenecha vysetrit,tak na ni prijde pozde.Nefunguje KM,nepomuze zuzeni kvuli teplu,je v zasobach,atd.Same radosti.

Pro uplne objasneni jevu,kolega takto ztratil 2 vozy.Baterie s 60 vcelstvy.Povsiml si jevu navstev v ulech,vypuklo to ve spodni rade,tak zuzoval na 1 vcelu,a hledal loupici vcelstva v okoli,prisel skoro o vsechna.Tvrdil jsem,ze zdrave vcelstvo cesno haji,kdyby melo padnout,chyba je jinde.A byla,ve vzorcich mrtvolek N.C.Toto zacalo u nej pocatkem zari a v rijnu bylo finito.Smutne.Rozchovat znova 60 vcelstev vezme par sezon.

U tohohle jevu to Radime na velikosti cesna nebo zuzeni naprosto nezalezi,vcely ze sousednich ulu si bez povsimnuti pochodovali do ulu a zpet,bez reakce strazkyn.

"JosPro
Stav kdy se vam vcelstva vesele navstevuji,aniz by dochazelo k bojum na cesnech,coz signalizuje rozklad socialnich vazeb ve vcelstvech,taky hodite na krk roztocum? "
Já toto nerozporuji, ale uvědomujete si vůbec, že ještě před takovými 20 - 30 lety úlů jako dnešní nástavkové s široce roztaženými česnovými otvory ve dnu úlu bylo minimum?
Že většina včelařů měla zadováky nebo univerzály a podobné úly s česny s plechovými uzávěry a že při nedostatku snůšky a v podletí při krmení všichni těmi plechy zužovali česna na pár centimetrů? A že už mnoho desetiletí předtím psali zkušení včelaři, že v úlech vedle sebe nemají být matky sestry odchované hromadně ve stejnou dobu, protože mají podobnou vůni a včely na česnu se potom nerozeznávají a včely se vzájemně navštěvují a vylupují? A že i za takových podmínek byl hlavně ve včelínech, kde jsou ty česna blízko sebe, běžné, že se včely pokoušely dostat česny do vedlejších úlů a tak pod úly byly vždy nějaké vzájemně usmrcené strážkyně a lupičky?
A to tehdy byla genová diverzita výrazně vyšší než dnes, kdy prakticky všechny včely v ČR jsou vzájemně mnohonásobně překřížené pouze z těch několika chovatelských linií kraněk po desetiletí u nás rozchovávaných v oficiálních rozmnožovacích chovech matek a proto blízce příbuzné.

"Hlavne ze mate chlapci ujasneneho protivnika.Ten jehlicnan byl Radime modrin a na cele Drahanske vrchovine to z nej teklo az do konce rijna,pak se ochladilo konecne."
Tak to jo. Souhlasím.

Ta dvě řešení co jsem psal, nejsou v tabulce v daném dokumentu. Dnes je taková nemoc vědců furt opisovat a dělat nová díla katalogizovat, ukazovat jména, připadá mi to že z vědců se stali knihovníci a ze starých opisovaných výsledků se ale přitom se furt nic člověk vlastně nedozví..

Mám od jara v plánu ještě jednu věc k vyzkoušení, která také není v daném dokumentu, jde o český popsaný experiment z dob velmi hodně minulých na které jsem narazil náhodou, ... měla by mít určitý přímý a radikální vliv na NC a NA.

Smůlou je, že bude méně včelstev, ale zase bude na ty experimenty více času.

Nelze otom těchto třech věcech psát veřejně, protože to není součástí metodik co jsou známy a dokonce kdyby výsledky vyšli,by to byl důkaz, že je metodika špatně nastavena.

Když to zhrnu jako všeobecně vstupní data pro mou letošní novou minimálně v trvání tříletou výzvu co dál, je známo kdy a jak probíhá destrukce. Je známo mnoho postupů s léčivy a pomocnými látkami, kterých stejný výsledek je Bohužel na jednom stanovišti neopakovanelný dvakrát za sebou. Naděje je ale, že mám ale hotové opakovatelné výsledky z posledních pěti let a nanich se dá slušně stavět. A opakovatelnost výsledku je základem opravdové vědy, ne takových knihomolných křečí kterých je na internetu hafo.

_gp_




.........
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 23. 2. 2017
Re: Stav vcelstev (70071) (70077) (70078) (70079) (70080) (70081) (70083)

> A víc než 5 roztočů ve včelstvu v časném předjaří znamená k
> tisícovce roztočů v podletí.

A to je to, co mě není jasné. Literatura píše nárůst 10-12x maximálně 20x za
sezonu. Vy tady píšete 200x a já nemám důvod Vám nevěřit. Já v roce 2014 po
KM na přelomu 7/8 spad do 50-ti a v říjnu nad 500. Snažím se hledat logická
vysvětlení pro to co já a se mnou mnozí jiní včelaři nevím(e), nevidím(e),
nebo dělám(e) špatně.

Ta práce zmíněná minule je zde:
http://www.moraybeedinosaurs.co.uk/Varroa/Rosenkranz-Biology-Control-Varroa.pdf
VP

Ono to rvani je Karle takove posledni varovani pro vsechny,co nikdy nic takoveho nevideli nebo si toho nevsimli.O N.A a N.C je srovnani na vcelaristruharov.

JosPro
Stav kdy se vam vcelstva vesele navstevuji,aniz by dochazelo k bojum na cesnech,coz signalizuje rozklad socialnich vazeb ve vcelstvech,taky hodite na krk roztocum?

-------------

O tom tady i jinde řvu už dávno. Těm včelstvům jsme rozpitvával plod a rozotče mnohdy ani nenašel, přesto je včely anebo i vosy vybraly.

Obyvkle následuje oázka, co zimí měl /na tu jsme alergický), zda byl Gabon, aerosol, . . .

A vůbec, že nám ta naše metodika pěkně funguje a jiní problémy nemají a furt si nestěžují. :-)

Tak si zvykejte a hlavně si na to dávejte bacha.
Dá se to nakonec dobře řešit, že to stojí člověka jenobčas pár včelstev, když člověk ví co a jak. :-)

A ty ostatní nechte trávit roztoče a pokud mají ve včelách i nosemu tak jarním nátěrem i dotrávit i oslabené včely co mají v háji střevní výstelku.

Karel

> Zase to svedem na VD???
Buď jsem vztahovačný, nebo to je opravdu na mne.
Večer nebo o víkendu si v klidu přečtěte co jsem napsal. Možná je to
nebetyčný blud. Je to moje úvaha, kterou jsem sem dal k diskuzi. Mě nesedí
počty VD v jednotlivých obdobích jednotlivých let. Viry a bakterie nejsem
schopen vidět. Pokud je předpokládám, tak v bytě zvýším množství čajů,
zázvoru, medu, cibule, česneku a desinfekce. Ve včelíně alespoň bojuji s
jejich přenašeči, které vidím.

Například nosemu A jsem už potkal a myslím, že ji poznám. U nosemy C si
nejsem jistý zda ji poznám.

Jediné co si pamatuji z přednášky a literatury je to, že při testu léčiv se
některá kontrolní včelstva bez léčiva "zázračně" uzdravila. Zda včely kálí v
úlu nevím.

Na Mendelu čtu prvok a že kálí. Na Wiki čtu parazitická houba a že nekálí.
Tak nevím. Mendelu má až dole loga 6-ti institucí mimo jiné i EU. To by měl
být štempl na správnost, někdo snad ten projekt kontroloval. A tak tady
žijem.
VP

opravdu:
http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/print.php?page=2796&typ=html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nosema_ceranae

> A víc než 5 roztočů ve včelstvu v časném předjaří znamená k
> tisícovce roztočů v podletí.

A to je to, co mě není jasné. Literatura píše nárůst 10-12x maximálně 20x za
sezonu. Vy tady píšete 200x a já nemám důvod Vám nevěřit. Já v roce 2014 po
KM na přelomu 7/8 spad do 50-ti a v říjnu nad 500. Snažím se hledat logická
vysvětlení pro to co já a se mnou mnozí jiní včelaři nevím(e), nevidím(e),
nebo dělám(e) špatně.

Ta práce zmíněná minule je zde:
http://www.moraybeedinosaurs.co.uk/Varroa/Rosenkranz-Biology-Control-Varroa.pdf
VP

Stav kdy se vam vcelstva vesele navstevuji,aniz by dochazelo k bojum na cesnech,coz signalizuje rozklad socialnich vazeb ve vcelstvech,taky hodite na krk roztocum? Stalo se mi to uprostred rady 14 vcelstev a postupovalo ke krajum,vcelstva zacala mizet z ulu a slabnout,roztoc jo? Z teto rady zbyla pouze krajni,kupodivu normalni,matky sestry F2.VD maji vetsinou nejvic krajni vcelstva,proc tahle mela minimalni spady tak jako ostatni a jsou v sile,narozdil od zbytku,kde se tezko hledala mrtvolka na rozbor? Napadlo Vas kolik vcelstev v minulosti vubec neuhynulo na VD,ale na spoustu dalsich patogenu v dile,pylu nebo potrave? A cemu vubec s rozsirenim cerany budem muset celit.V Olomouci zaznelo,ze vnejsi vlivy na obranyschopnost vcelstev a kumulace v dile nas privedou do stavu,kdy zimy budem prezivat jen s oddelky,produkcni pujde do kytek.Zase to svedem na VD???

Hlavne ze mate chlapci ujasneneho protivnika.Ten jehlicnan byl Radime modrin a na cele Drahanske vrchovine to z nej teklo az do konce rijna,pak se ochladilo konecne.

Podle mně je v první řadě špatně metodika varaózy. Do tří roztočů na včelstvo v zimní měli totiž znamená do 10 - 15 přeživších roztočů na jedno včelstvo. A víc než 5 roztočů ve včelstvu v časném předjaří znamená k tisícovce roztočů v podletí. Přemnožení Varoa sice dle podzimních spadů momentálně není limitující, co se týká svými přímými účinky na včelstvo, ale podle mne v nedávných letech se právě výrazným přičiněním varoa šířily virové nákazy včelstev. A možná oslabení včelstev přispělo i k šíření N.C..
Teorie upracování včelstev pozdními snůškami je dikutabilní. Za prvé se netýká opadavých listnáčů, protože listnáče se už od září připravují k opadu listů a tím podmínky pro vytváření medovicové snůšky u nich nejsou. Mohlo by se to týkat jen jehličnanů. Ale proč zrovna nyní, když jehličnany tady byly odjakživa? Ani na znečištěné prostředí se to svádět nedá, protože i přes rozsáhlou bulvarizaci smogových situací bylo znečištění ovzduší minimálně v posledních 20 letech socíku vyšší než je nyní.
A pokud se jedná o pozdní květovou snůšku, třeba z hořčie na zelené hnojení nebo z pozdě kvetoucích rostlin, okrasných nebo třeba břečtanu, je to spíš včelám ku prospěchu. Včely oslabené poškozením nebo virovou nákazou snůšku nezvládnou a z úlu se o to dřív vytratí zůstanou jen zdravé včely.

Souhlasím s tí, že na úhynu včelstev je podepsáno více faktorů než pouze roztoč. V neposlední řadě jsou to možná i velké plochy monokultur. Je známo, že roztoč je nositelem několika druhů virů a to je problém, který je v podstatě neřešitelný. Prosté zbavení se roztoče je dobré, ale problém zůstává. Lidé mají tendence poroučet větru, dešti a ono to v praxi nefunguje, příroda je mocnější.

Můžu požádat o ten anglický text, mrknu se rád. Děkuji Radek Hubač

----- Původní zpráva -----
Od:"Potužník Václav" <vpkt/=/centrum.cz>
Odesláno:?23. ?2. ?2017 10:27
Komu:"vcely/=/v.or.cz" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět:Re: Stav vcelstev

Úvodem napíšu to, kde vidím možné problémy zdravotního stavu včelstev.

Chemické přípravky, loupež (oběť loupeže nebo přínos problému-infekce z
loupeže), nedostatečné zásoby medu, nedostatek pylu, nenaštěpené zimní
zásoby (sacharoza, melicitoza), Nosema, Varroa, včelař (někdy) a viry. Podle
abecedy. Určitě jsem něco zapoměl.

A co pomáhá? Malé skupiny včelstev na stanovišti, které je úživné.

Tak, a teď budu psát jen o VD.

Vrátil jsem se k práci: "Peter Rosenkranz - Biology and control of Varroa
destructor". A protože mě jde angličtina jako když se prase pase, zeptám se,
není někde dostupná česká verze? Je to 24 stran (z toho 7 stran citací)

Tam mě nesedí dvě věci. Zaprve se citují poměrně staré prameny. Nezkřížili
jsme si soustavnými převozy včelstev kmeny VD a ty se množí jiným tempem?
Zadruhé mě zaráží ten rozdíl mezi laboratoří a polními podmínkami. Je
skutečně termostat o tolik lepší než včelstvo?

Zamýšlím se nad počtem reprodukčních cyklů roztoče. Uvádí se cca 2,5
úspěšných. A není tady jeden problém? Pokusím se to vysvětlit. Pokud samička
má reprodukční cyklus neúspěšný, nevychová v zavíčkované buňce rozmnožování
schopnou dceru. Ale přesto je vylíhnutá včela poškozená. I ta neúspěšná
samička sama parazitovala na larvě.

Vyvstávají tyto otázky:
1. Pokud například nemůže klást, neprodlouží se jí život? Neabsolvuje více
reprodukčních cyklů?
2. Pokud byla neúspěšná, nezkrátí se jí foretická fáze? Nepokusí se rychle o
další cyklus?
3. Co je důvodem její neúspěšnosti? Nemůže to být například to, že je sama
infikována nějakým virem? Virem, který zároveň dál šíří?

Teď to shrnu. Čtu: "up to 7 reproductive cycles", tedy až 7 cyklů. Když to
spojím s předcházejícím, tak mám třeba tisíce poškozených včel, ale jen
200-300 roztočů na podložce po první fumigaci. Plus mnoho v době před
fumigací, kdy jen málo včelařů spad monitoruje. Potom tito roztoči, kteří
náhle (téměř) ztratili schopnost se množit, i postižená včelstva, uhynou a
je na nějaký čas klid.

Je naprosto jisté, že počet poškozených včel zimní generace je mnohem větší,
než počet roztočů usmrcených při léčení jakýmkoli prostředkem v pozdním
podzimu a zimě. Otázkami jsou jen rozsah poškození zimních včel a poměr
jejich počtu k počtu spočítaných VD.
VP

Citace z originálu:
Varroa female can perform up to 7 reproductive cycles under laboratory
conditions (De Ruijter, 1987); under field conditions an average number
between two and three reproductive cycles can be expected (Fries and
Rosenkranz, 1996; Martin and Kemp, 1997).

Úvodem napíšu to, kde vidím možné problémy zdravotního stavu včelstev.

Chemické přípravky, loupež (oběť loupeže nebo přínos problému-infekce z
loupeže), nedostatečné zásoby medu, nedostatek pylu, nenaštěpené zimní
zásoby (sacharoza, melicitoza), Nosema, Varroa, včelař (někdy) a viry. Podle
abecedy. Určitě jsem něco zapoměl.

A co pomáhá? Malé skupiny včelstev na stanovišti, které je úživné.

Tak, a teď budu psát jen o VD.

Vrátil jsem se k práci: "Peter Rosenkranz - Biology and control of Varroa
destructor". A protože mě jde angličtina jako když se prase pase, zeptám se,
není někde dostupná česká verze? Je to 24 stran (z toho 7 stran citací)

Tam mě nesedí dvě věci. Zaprve se citují poměrně staré prameny. Nezkřížili
jsme si soustavnými převozy včelstev kmeny VD a ty se množí jiným tempem?
Zadruhé mě zaráží ten rozdíl mezi laboratoří a polními podmínkami. Je
skutečně termostat o tolik lepší než včelstvo?

Zamýšlím se nad počtem reprodukčních cyklů roztoče. Uvádí se cca 2,5
úspěšných. A není tady jeden problém? Pokusím se to vysvětlit. Pokud samička
má reprodukční cyklus neúspěšný, nevychová v zavíčkované buňce rozmnožování
schopnou dceru. Ale přesto je vylíhnutá včela poškozená. I ta neúspěšná
samička sama parazitovala na larvě.

Vyvstávají tyto otázky:
1. Pokud například nemůže klást, neprodlouží se jí život? Neabsolvuje více
reprodukčních cyklů?
2. Pokud byla neúspěšná, nezkrátí se jí foretická fáze? Nepokusí se rychle o
další cyklus?
3. Co je důvodem její neúspěšnosti? Nemůže to být například to, že je sama
infikována nějakým virem? Virem, který zároveň dál šíří?

Teď to shrnu. Čtu: "up to 7 reproductive cycles", tedy až 7 cyklů. Když to
spojím s předcházejícím, tak mám třeba tisíce poškozených včel, ale jen
200-300 roztočů na podložce po první fumigaci. Plus mnoho v době před
fumigací, kdy jen málo včelařů spad monitoruje. Potom tito roztoči, kteří
náhle (téměř) ztratili schopnost se množit, i postižená včelstva, uhynou a
je na nějaký čas klid.

Je naprosto jisté, že počet poškozených včel zimní generace je mnohem větší,
než počet roztočů usmrcených při léčení jakýmkoli prostředkem v pozdním
podzimu a zimě. Otázkami jsou jen rozsah poškození zimních včel a poměr
jejich počtu k počtu spočítaných VD.
VP

Citace z originálu:
Varroa female can perform up to 7 reproductive cycles under laboratory
conditions (De Ruijter, 1987); under field conditions an average number
between two and three reproductive cycles can be expected (Fries and
Rosenkranz, 1996; Martin and Kemp, 1997).

O trubcim plodu jsem slysel jeste jednu vec.Cim vic roztocu na trubcim plodu v cervenci,tim min na delnicim.Delnici jsem nepitval,tak nepotvrdim,ani nezamitam.

Proc az po uhynech? K terminum leceni ve stejnou dobu jsem velky skeptik prave pro mnozstvi vcelstev v prirode,ktere se kolektivniho leceni neucastni.Daleko dulezitejsi je,aby si vcelar monitoroval spad,(trubci plod je jedna z metod jak zkoumat napadeni) a zakrocil vcas a efektivne,snizil mnozstvi VD pred zakladenim dlouhoveke generace.Uvadi se,ze trubci plod je pro VD atraktivnejsi(vetsi bunky,delsi doba zavickovani),ono vyrezavani zavickovane trubciny je jedna z moznosti jak VD ubrat na mnozstvi.Ja pouzivam LBV,mivam 4 trubci ramky,ktere vyrezu koncem cervna,ale jestli tim vyrazne snizim mnozstvi VD,to veru netusim.Ale muzu na trubcim plodu zkoumat napadeni.Vcelarim v oblasti,kde nikdy nebylo VD zvlast moc,kdybych veril pohadkam o zimni meli,musel bych jasat,loni byla cela ZO nulova(coz znamena,ze leceni bylo ucinne ale nevidim v tom zadny vyznam pro znalost poctu prezimovanych samicek),loni neukazal na vyssi vyskyt VD ani prirozeny spad,ani KM a ani 1.fumigace koncem rijna(padalo do 200 set roztocu)- potvrzeno i u kolegu,ac kazdy zvolil jinou dobu leceni(teplota,pocet vcelstev,a hlavne vlastni cas k osetreni- vcelari maji volnost,jsou to jejich vcely).Proto si troufam tvrdit,ze VD neni hlavni pricina uhynu,ale je ji oslabeni zimni generace snuskou z lesa zari- rijen a nasledna N.C.potvrzena z vice stanovist i mimo uzemi nasi ZO.Myslete si o tom co chcete,ztrata vcelstva je vzdy soubor nepriznivych vlivu a jak se zda,dnesni vcelstva jsou odolna cimdal min.Vzpomente na normalni zimy,kdy mrzlo az prastelo,snih lezel do puli dubna a vcelstva prezimovala zdarne.Proc to dnesni vcelstva nedaji?

Jak to můžete napsat ještě veřejně? Používáním Varidolu po celý rok metodiku nedodržujete! Nezkazil jste si to jenom sobě, ale i ostatním včelařům a nejenom v okolí. Nevymýšlejte vymyšlené! Teď se vám to vrací. Koncem července jim foukněte jen tu kyselinu.
Když hynuly včely v našich oblastech, tak tady na konferenci byli chytří včelaři a prý jsme špatně léčili. Stalo se nám to dvakrát po několika letech. Nyní máme včely dobré zase u nás a hynou jinde. Když to v nějaké oblasti propukne, tak se všechny včely nepřeléčí ve stejném termínu dobře. Je pak rychle napadeno hodně stanovišť. Včely si to roznesou. Bohužel někteří včelaři jsou lajdáci v léčení, někteří mají chytřejší metodiku a léčí špatně a pak je dost volných rojů, které nejsou léčeny vůbec. Pak nastane rychle katastrofa. Po těch velkých úhynech jsme vždy přeléčili na jaře všichni všechna včelstva a pak byl několik let zase klid.
Tonda

>Celý rok jsem svědomitě dodržoval metodiku léčení dle předpisů a přišel o 2/3 včelstev - prázdné úly. Souhlasím, že je nedostatečná, a jestli si nepomůžeme vzájemně svými zkušenostmi, tak budeme stále jen znovu začínat. Můj vzdálený kolega, rovněž velmi svědomitý, přišel o polovinu.
Letos hodláme začít pracovat s kyselinou. Dokud jsem míval zbytky varidolu a fouknul ho včelám koncem července, po vytočení, byl jsem léta bez problémů. Loni jsem čekal na Varidol do podzimu a pak jsem léčil ty zdecimované chudáky. Navrhuji vydávat Varidol o 2 měsíce dříve, abychom nemuseli pokusničit s kyselinou.

S tím trubčím plodem je to zvláštní. Říká a uvádí se, že na trubčím plodu se líhne násobné množství roztočů. Nechávám včelám ať samy rozhodnou kolik trubců si jednotlivá včelstva vychovají a je jich opravdu hodně. Snad to množstvím, které si včelstvo samo vychová přispívá k rovnováze samotného včelstva. Zajímavé je, že každé včelstvo jich vychová různá množství. Tak uvažuji o tom, je-li uvádění toho, že na trubčím plodu se líhne násobně více roztočů pouze lidským přáním. Léta mám zimní měl bez roztočů a na podzim od 10 do 400. Berte to pouze jako úvahu, nikoho nepřesvědčuji o jediné pravdě.

gupa - máte pravdu, historii (příspěvky a infonmace obecně) neznáme
(zapomínáme je), tak to prožíváme znovu. Zeptám se jste z daleka? Neobjevíte
se náhodou v Nepomuku?

JosPr - za sebe 600 mnm, u mne je to tuto zimu o VD. A úhyny 2012 byly také
o VD.

Předsevzetí pro letošní sezonu - vyřezávat hodně trubčího plodu, hlavně ten
poslední
VP

Metodika je stavena na VD,a na VD taky funguje,bohuzel to letos o VD nebude.