78619
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 5. 2017
Re: (70469)
Já nevím, jestli s těmi včelami nejste příliš optimističtí. Uvědomte si, jako jsou nyní teploty venku, že ráno je kolem nuly a že přes den je třeba jen 15 stupňů.
Včely vylétají, jak je slunce trochu výš a to je nyní třeba jen 5 st C. Za takových podmínek, plus ještě navíc je větrno, je logické, že spousta včel třeba sedne kousek mimo česno a už do česna nedoleze a zůstane tam v chumáči den dva než zkřehnou a uhynou. To je teď na jaře za takového počasí přece docela běžný jev.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 70470
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 1. 5. 2017
Re: (70354)
To raději vyřežu , vyvařím , dám do sudu kvasit , vypálím a lepší pití nekoupíš. Dám raději mezistěny. Na jaře to staví jak na páse. Standa ---------- Původní e-mail ---------- Od: Tom <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 30. 4. 2017 13:54:29 Předmět: "A nešlo by plásty odvíčkovat, namočit do vody, rozmočený cukr vytočit a povařit ve vodě a varem vydesinfikovaný použít na krmení včel? "
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 70468
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 1. 5. 2017
Re: VÄ?elstva
Stou slídivostí s tebou souhlasím.Už trochu zapomínám a plný plast z melicitozním medem za dva dny rozkousaný a co se dalo odnést pryč.. Mám tu troje který jsem chtěl zrušit asi strhnou čiností i ostatní. Standa ---------- Původní e-mail ---------- Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz> Komu: vcely/=/v.or.cz Datum: 30. 4. 2017 13:53:59 Předmět: Re: Včelstva "Zdravím, dnes jsem se odhodlal k jarní prohlídce. Hlavní důvod byla zjevně rozdílná síla včelstev a podezření na nedostatek zásob u jednoho včelstva. Váha sice
dostatečná, ale nevěděl jsem kolik z toho je váha pylu. Stanoviště je 600 mnm. Teď lituji. Projevila se extrémní slídivost, kterou bych přirovnal k tomu jak známe slídivost srpnovou. Snad se situace stabilizuje. Zkrátka my nad 500 mnm nemáme do včel lést takhle brzo. Pokud je normální rok je tady do konce dubna zima taková, že včely sotva dolétnou pro vodu. A pokud je teplo jako tento rok, není dostatečná snůška. To včelstvo, podezřelé z nedostatku zásob, si za týden přineslo 2 kg z jívy. Je to sice málo, ale měl
jsem prohlídku odpískat. Nakonec jsem několik včelstev neotevřel vůbec, nebo
jen prohlédl předposlední zadní plást. Včely nebyly vůbec agresivní. Pracoval jsem bez kukly a rukavic. Nejen že jsem nedostal žádné žihadlo, ale
nebyl ani jediný případ náznaku útoku. Jen plást v mojí ruce byl jak magnet
pro každou letící včelu. Tak jsem alespoň prošel okolí. Kromě jednoho silného pramene jsou louky naprosto suché. Na jívách je více samotářek než včel. Zeptám se, setkali jste se někdy také se silnou jarní slídivostí? VP
"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 70467
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 1. 5. 2017
Re: VÄ?elstva
Letos jsem přišel o 8 včelstev. Proč. Nechtěl jsem je už točit. Po infartu na to nestačím. Byla tu melicitoza , ale byli i horší roky,bohu žel stačilo to. Ostatní včelstva mám ve dvou nástavcích a kladou asi tak na 10 rámcích. A ti hlídači které jsem chtěl zrušit , těm musím pustit žilou. Třetí nástavek ještě nechci dávat. Do rána tu je i pod nulou a kvete trní a to na vysočině někdy i mrzne. Je to divný jaro. Standa ---------- Původní e-mail ---------- Od: Petr -jihových.Moravy <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 30. 4. 2017 13:53:59 Předmět: Re: Včelstva "Zbyňku,bez nějakého antagonismu.Musíš být asi dobrý včelař,protože já jsem u svých začátků asi před 15ti lety kupoval oddělky v Optimalech od jednoho z velmi významných včelařů (také řečníků) zde na Moravě (Sedláček M.) a tyto oddělky mě obsedaly s problémama tři uličky.Spíš jen dvě.Takže těch sedm co uvádíš,se mě zdá neskutečné.Tady trochu níž od tebe na uherskohradišťsku jsou meruňky v plném květu a co jsem nahlídl,tak těch sedm-osum zaplodovaných plástů mám jen opravdu u těch silnějších včelstev. Petr "
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 70466
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 5. 2017
Re: Apitraz (70436) (70438) (70439) (70440) (70442) (70443) (70444) (70446) (70449) (70451) (70460)
"Pro RP. Amitraz myslím není pyretroid.
To je jediná klika."
Není pyrethroid. Já jsem to asi trochu nevhodně napsal.
Havní chemická léčiva proti varaóze jsou u nás v podstatě dvě.
Skupina pyrethroidů, tam je několik přípravků, logicky jsou chemicky podobné a vykazují u roztočů křížovou rezistenci, protože asi účinná skupina je stejná.
A potom Amitraz, který je chemicky z úplně jiné skupiny. Nechce se mi hledat z jaké. A zřejmě působí na varoa jinak.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 70465
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 1. 5. 2017
Re: Včelstva (70331) (70333) (70453) (70461)
Včela než se stane dospělcem těsně po vykousání má nějakou dobu proto, aby se stala létavkou. Pokud je počasí nepříznivé, nebo je nedostatek létavek, nebo je jiný vliv proto, aby se tyto mladé včely staly létavkou dříve, zpravidla nemá proto zjednodušeně přizpůsobený metabolismus na tento fyzický nápor a druhak nemá jak píše RP chemismus, který by byl schopný vyrobit energii z čistého surového nektaru pro fyzickou námahu a let. Včela se zjednodušeně nezvládá opotřebovávat. Také pro ten proces potřebuje i sluneční energii a tu také neumí využít. Starší včely umí nasměrovat, dodat vůni a chuť, umí sdělit vzdálenost zdroje od včelstva, umí dodat jiné markery pro snůšku, ale samotná včela nemusí ten fyzický nápor letu unést. Jsou moc mladé.
Jsou to tedy podle mého úsudku mlaďušky které nezvládnou se stát létavkou dříve ikdyž se tak stalo._gp_
>
(91.221.212.49) --- 30. 4. 2017
Re: Včelstva (70331) (70333) (70453)
Slídivost pozoruji každý rok při rozkvětu jívy, v půlce března cca 250mnm. To je nejvyšší čas na prohlídky a hlavně likvidace úhynů. Po 2 dnech slídivost mizí. Po dlouhém chladném období jaké bylo doteď je také první den oteplení slídivost. Podle mě normální jev.
Co ale normální není, teď v dubnu pozoruji na všech stanovištích mnoho včel pod česny v trávě, které neumějí létat. Asi jako působení virů v podletí při přemnoženém varroa. Jenže tolik varroa teď v úlech není!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 70463
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (37.188.136.201) --- 1. 5. 2017
Re: Včelstva (70331) (70333) (70453) (70461)
To je právě ta sranda, že se nemluví o tom, že víry tam můžou být i když se budete na uši stavet a roztoče trávit o stosest. Naopak, je to stejné jako postřiky, tedy se dá věřit tomu, že to snižuje imunitu a přirozenou odolnost včel. Navíc se co jsem si všiml, nepíše se mi ve Včelařství, že je zde nova Nosema C. A na tu nemáme žádné páky. A že je to problém, píše i pan Peroutka, mají to podle něj i matky od chovatelu. Se sníženou imunitou se pak můžou zapojit i mnohé další bakterie, co normálne neskodi.
Takže to dohromad,může být zajímavy mix problémů a příznaků.
Takže to je pak lepší o ničem nevedet a dělat že vše funguje, hlavně ta naše metoda.
Těch nových průšvihu je tu dávno dost: bezletne včely, ztráty matek na proletu, ve včelstvech - hrboplod, ztráta schopnosti bránit včelstvo, neodebirani zásob, hynutí a černání uhynulých včel v zimě, . ..
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 70462
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.212.49) --- 30. 4. 2017
Re: Včelstva (70331) (70333) (70453)
Slídivost pozoruji každý rok při rozkvětu jívy, v půlce března cca 250mnm. To je nejvyšší čas na prohlídky a hlavně likvidace úhynů. Po 2 dnech slídivost mizí. Po dlouhém chladném období jaké bylo doteď je také první den oteplení slídivost. Podle mě normální jev.
Co ale normální není, teď v dubnu pozoruji na všech stanovištích mnoho včel pod česny v trávě, které neumějí létat. Asi jako působení virů v podletí při přemnoženém varroa. Jenže tolik varroa teď v úlech není!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 70461
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Potu?ník Václav (e-mailem) --- 30. 4. 2017
Re: Včelstva (70331) (70333)
Zdravím, dnes jsem se odhodlal k jarní prohlídce. Hlavní důvod byla zjevně rozdílná síla včelstev a podezření na nedostatek zásob u jednoho včelstva. Váha sice dostatečná, ale nevěděl jsem kolik z toho je váha pylu. Stanoviště je 600 mnm. Teď lituji. Projevila se extrémní slídivost, kterou bych přirovnal k tomu jak známe slídivost srpnovou. Snad se situace stabilizuje. Zkrátka my nad 500 mnm nemáme do včel lést takhle brzo. Pokud je normální rok je tady do konce dubna zima taková, že včely sotva dolétnou pro vodu. A pokud je teplo jako tento rok, není dostatečná snůška. To včelstvo, podezřelé z nedostatku zásob, si za týden přineslo 2 kg z jívy. Je to sice málo, ale měl jsem prohlídku odpískat. Nakonec jsem několik včelstev neotevřel vůbec, nebo jen prohlédl předposlední zadní plást. Včely nebyly vůbec agresivní. Pracoval jsem bez kukly a rukavic. Nejen že jsem nedostal žádné žihadlo, ale nebyl ani jediný případ náznaku útoku. Jen plást v mojí ruce byl jak magnet pro každou letící včelu. Tak jsem alespoň prošel okolí. Kromě jednoho silného pramene jsou louky naprosto suché. Na jívách je více samotářek než včel. Zeptám se, setkali jste se někdy také se silnou jarní slídivostí? VP
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 70453
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 4. 2017
Re: Apitraz (70436) (70438) (70439) (70440) (70442) (70443) (70444) (70446) (70449)
"Ale pokud vím tak roztoč reaguje na hodně věcí, ale ten jeho chemismus je velmi tvánrlivý a je známo, že co funguje letos, narok bývá problém. Ví se i to, že tak jak může rezistenci získat, tak ji může i pozbýt což je velmi důležitý a také se otom ví."
Pyrethroidy, z nich první fluvalinát a potom amitraz držely účinnost na roztoče 30 - 40 let.
Takže pokud jiná chemická látka bude k ničení roztoče využívat nějaký úplně odlišný proces v metabolismu roztoče, klidně může účinnost trvat stejnou dobu.
Je jasné, že jak těch látek bude dost a budou se pravidelně střídat, tak to bude stačit teoreticky natrvalo, protože během nepoužívání látky se citlivost roztoče na ni obnoví.
Akorát jestli se nepletu, amitraz je myslím v EU už delší dobu zakázaný, jedinou výjimku na jeho používání mají včelaři a s fluvalinatem a dalšími používaným pyrethroidy je to myslím podobně. Takže jak někdo odpíská využívání současných léčiv, bude to nafurt, protože nové povolovací řízení by asi nebylo úspěšné. Jedině že by se tato léčiva načerno dovážely z Ukrajiny, Ruska a podobných zemí, kde předpokládám, že zákazy přicházejí o mnoho let později než z počítačů bruselských úředníků.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 70451
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 29. 4. 2017
Re: Apitraz (70436) (70438) (70439) (70440) (70442) (70443) (70444) (70446)
Ale pokud vím tak roztoč reaguje na hodně věcí, ale ten jeho chemismus je velmi tvánrlivý a je známo, že co funguje letos, narok bývá problém. Ví se i to, že tak jak může rezistenci získat, tak ji může i pozbýt což je velmi důležitý a také se otom ví. To totiž vyžaduje mnohem větší pestrost úč.látek na jedno území a pokud možno i neléčit nařízeně ale podle okolností.
Mne spíš připadá a časově to tak nějak vychází, že co zemřel Veselý, tak se vrhli a naplánovali schované typy co vyrábět. Možná se jaksi chápe už i rozdrobenost aplikací různých účinných látek na jednom území o kterém píšu, protože jen tak lze víceméně eliminovat destrukce a velké úhyny.
_gp_
........
>R.Polášek:Jsou už určitě dost velké znalosti kolem chemismu uvnitř těla roztoče, tak snad by neměl být zvláštní problém navrhnout nějaký mechanismus blokování nějakého důležitého enzymu roztoče.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 70449
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 29. 4. 2017
Re: Apitraz (70436) (70438) (70439) (70440) (70442) (70443) (70444) (70446) (70447)
Dle směrnic a nařízení EU je běžné vydat o svém výrobku prohlášení a hotovo. Výrobce nese odpovědnost. Kdo je výrobce? s.r.o. Kruh se uzavřel, už to musí být jasné jak to chodí a jinak chodit nebude. Jedině žeby Babiš Dol získal zadarmo s prostějovským exekutorem a mělo by to tak nálepku jasnou. Vše je možné. Nyní se všichni schovávají za dobro včelařů tak ho tak berte a neremcejte a beďme jako včelaři rádi že máme co máme... _gp_
>
(37.188.231.15) --- 29. 4. 2017
Re: Apitraz (70436) (70438) (70439) (70440) (70442) (70443) (70444) (70446)
Problém bude v tom, že vyjádření k novému přípravku bude vydávat současný výrobce. :-)
:-)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 70448
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 4. 2017
Re: Apitraz (70436) (70438) (70439) (70440) (70442) (70443) (70444)
Když na tom bude vydělávat podobně, ne víc, jako na přípravcích pro fumigaci a aerosol, tak proč ne. To mně připadá docela přiměřené.
A pokud se někdo cítí na to, aby mezi současnými povolenými přípravky našel nějaký vhodný prostředek na varaózu a dokázal to na včelách vyzkoušet, tak podle mn by to byla v léčení včelstev vítaná pomoc.
A možná, že to při dnešních prostředcích půjde i od monitoru počítače.
Jsou už určitě dost velké znalosti kolem chemismu uvnitř těla roztoče, tak snad by neměl být zvláštní problém navrhnout nějaký mechanismus blokování nějakého důležitého enzymu roztoče.
A jsou už taky profesionální chemické počítačové programy, do kterých se takové věci zadají a vypadne rovnou konkrétní chemická látka včetně jejich dopředu vypočítaných vlastností i postupu výroby. A s poměrně velkou přesností, takže v praxi při ověření jsou jen málo významné korekce v rozsahu procent. Když takové programy umí používat v Asii na nalezení a výrobu stále nových a nových syntetických drog, tak by někdo mohl takový program použít i na léčivo na roztoče Varoa.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 70446
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 28. 4. 2017
Re: Apitraz (70436) (70438) (70439) (70440) (70442) (70443)
Z poslední doby co je dohledatelný je VarroMed. Je to sloučenina která se před použitím musí protřepat a jde o KM a KŠ dohromady a slouží pro pokap způsobem jak jaksi roztoky KŠ s lečíms, co prý funguje proti VD.
Po letmém přečtení technických informací po léčbě tímto VarroMed (em) nastává vyšší úmrtnost včel, mělo by to být aplikováno v době aktivních proletů a těsně po aplikaci by měly mít včely několik hodin letový klid, což znamená aplikovat věc večer okolo západu Slunce.
Takže i po těchno "novinkách" z cca 10/2006, je jasné, že nic proti VD není 100%.
Na otázky kdo? ... Já bych odpověděl - je to jedno. Žijeme v době obchodních vztahů každý moment co vnímáme tento svět.
Vlastně si už musíme odpovědět, že je to naše a pokud DOL něco konkurenčního dal natrh, tak až nato dojde, a nebude to moc drahé, vyzkoušet to. A vedle toho si můžeme míchat pokap šťavelky s lečímž a trávit si těmito pomale jistými herbicidy s KŠ včely, protože to nic jiného není. Mám KŠ dávno zasebou a jediný co lze s proděravělýma plícema prohlásit o KŠ, že správně provedená sublimace KŠ může nahradit a je v účinku více jak 99%, vedle amitrazu.
Takže asi tak._gp_
............
> gusto (195.168.247.111) --- 27. 4. 2017
Re: Apitraz (70436) (70438) (70439) (70440)
kto to navrhol,schválil,bude distribuovať a zarábať na tom ?<
> R. Polášek (85.71.180.241) --- 28. 4. 2017
Re: Apitraz (70436) (70438) (70439) (70440) (70442)
Takže otázka je, jestli se mezi dnešními prostředky na roztoče najde něco použitelného.<
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 70444
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 28. 4. 2017
Re: Apitraz (70436) (70438) (70439) (70440) (70442)
Já vím, že to byly původně běžné zemědělské postřiky. Fluvalinát se myslím používal na postřiky vinné révy proti roztočům, amitrazem se poléval hovězí a jiný dobytek proti kožním parazitům, cypermetrinem se ošetřovaly lesy proti tuším mnišce ...
Jenže někdo je musel vybrat mezi jinými, otestovat toxicitu na roztoče a na včely, otestovat rezidua ve vosku, medu, navrhnout a vyzkoušet aplikaci těchto látek....
I když to byly běžně používané agrochemikálie, práce při tom bylo dost.
Takže otázka je, jestli se mezi dnešními prostředky na roztoče najde něco použitelného.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 70443
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (37.188.231.15) --- 28. 4. 2017
Re: Apitraz (70436) (70438) (70439) (70440)
RP:
"Nakonec se to vyvrbí, že budou všichni alternativní i kdyby nechtěli. :-) "
Přesně tak to dopadne. Nová chemická hodně účinná léčiva se nehledají, jednak to nikdo nechce zaplatit, jednak jsou proti velice hlasití zastánci alternativního léčení.
Takže až "dojdou" původní chemická léčiva s účinností 98 - 99 % , budeme léčit alternativními s účinností 60 - 80 %. Spotřebuje se na to několikrát víc času a účinnost bude horší.
-----
To není vliv alternativních, ale celosvě+tově je včelařství s pár kapakmi na včelstvo tak malý zákazník, že to žádnou firmu nezajímá - tedy aby hledala nové chem. látky.
Zatím vše co bylo, byly běžné zemědělské "postřiky".
A z těch účinných látek máme vlastně jen amitráz - a tam se místo použití jen když je to to nutné nařizuje 3x a k tomu na jaře. I když má těch 98-99%:-) :-) Takže tam se zadělává na rezistenci taky bez ohledu na to, že je to poslední účinná látka co je k mání..
Ještě nejaká jiná látka s účinností 98 až 99%.
Leda kyselina šťavelopvá.:-)
A pak začneme šlechtit jelkož nám nic jiného nezbyde. Tedy včelám. :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 70442
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 4. 2017
Re: Apitraz (70436) (70438) (70439)
"Nakonec se to vyvrbí, že budou všichni alternativní i kdyby nechtěli. :-) "
Přesně tak to dopadne. Nová chemická hodně účinná léčiva se nehledají, jednak to nikdo nechce zaplatit, jednak jsou proti velice hlasití zastánci alternativního léčení.
Takže až "dojdou" původní chemická léčiva s účinností 98 - 99 % , budeme léčit alternativními s účinností 60 - 80 %. Spotřebuje se na to několikrát víc času a účinnost bude horší.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 70440
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (82.99.171.68) --- 27. 4. 2017
Re: Apitraz (70436) (70438)
Rezistence je bohužel asi dána dlouhodobým použítím - s nosičem.
Rezistence na amitráz prý už v nějaké zemi vznikla. Prý včelaři poté co vznikla rezistence na oficiální dlouhodobý pyretroid či co, tak namáčeli dýhu do amitrázu a používali dlouhodobě - a bylo to. :-(
Takže je jediná šance, že včelaři budou lakomí a nebudou to moc nakupovat.
A ještě lépe, zrušení dotací na "léčiva". :-)
Nakonec se to vyvrbí, že budou všichni alternativní i kdyby nechtěli. :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 70439
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Martin H. (91.221.212.49) --- 26. 4. 2017
Apitraz
V reklamě v novém Včelařství č.5 léčení novým dlouhodobým přípravkem Apitraz. Trochu mě zaráží dávka amitrazu - 500mg na pásek, do úlu 2 pásky = 1000mg amitrazu na úl.
To u Varidolu se používají 2 kapky, tj. 2,5mg amitrazu.
Rozdíl je 400 násobný.
Jestli na tento nový přípravek vznikne rezistence, jako že vznikne určitě, podobně jako u Gabonu, tak z Varidolu bude akorát vodička pro srandu roztočů.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 70436
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (82.99.171.68) --- 26. 4. 2017
Re: Prodej medu Re: (70424) (70425) (70427) (70431)
MOje ceny medu nesedí v přepočtu, tedy na kg.
Porč?
Malé sklenice jsem před dvěma lety stanovil na 80Kč - právě tehdy běžná cena krabičky cigaret.
A velkou na 150 - jednak si netroufnu prodávat víc jak 30% nad průměrem, druhak tehdy cena másla (tehdy 37 za kostku) a tehdy byl výkup za 100, takže to bylo to minimum aby člověk nevypadal jak vůl. Stejně okolo prodávali i za 100 ve skle:-)
Když jsem to jednou spočítal, tak med v malé je lacinější a odpovídá ceně za velkou jen 136. :-) A lidi stejně trvají na velkém balení, že prý je to lacinější. :-)
Když mají lidi na cigára, můžou mít i na med, když si můžou mazat na chleba máslo, stejně tak i med.
Právě máslo je ukázkou jak se ceny hýbou a lidi stejně kupují.
Kolik lidí jako já přešlo na sádlo s cibulí? :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 70432
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.194.6) --- 25. 4. 2017
Re: Prodej medu Re: (70424) (70425)
Vetsina mych zakazniku si muze o prumerne mzde nechat jenom tak zdat,je zvlastni,ze medu berou vic nez "lepsi trida".Sice se nikdy nevaleli u more v Egypte ci na Bahamach,bo na dovolenou finance nemaji,ale pro med chodi pravidelne,za normalni cenu beznou v miste prodeje.Vcelar ruci svym vlastnim jmenem za kvalitu medu,ne za zadne sirupove sracky,ty at se prodavaji v super hyper.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 70427
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.168.8) --- 25. 4. 2017
Re: Nervy pracují....med zadarmo (70420)
"vest vcelareni jako radny podnik" Duvod? Povedou vsichni co prodavaji vejce,husy,kaceny,usaky,brambory,salat a kdovico jeste vse jako radny podnik? Prodej ze dvora ma podporu EU (kterou sice nemusim,tohle je jeden z mala kladu).Zvlastni,ze proti nemu remcaji jen vcelari a ne bramborari ci jini chovatele nebo pestitele...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 70426
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 4. 2017
Prodej medu Re: (70424)
No, já bych řekl, že rodiny s příjmy pod zhruba průměrnou mzdou nejsou hlavní zákazníci. Jestli včelí med koupí, tak sotva kilo, dvě kila za rok, protože víc si nemohou dovolit. Když už spotřebovávají víc "medu", koupí v supermarketu pár kilo cukru ve slevě a kyselinu citrónovou a udělají si třeba pampeliškový med.
Hlavní zákazníci jsou podle mne lidi, co vydělávají nad průměr, protože si mohou dovolit místo cukru sladit medem téměř všechno.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 70425
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr (109.81.210.27) --- 24. 4. 2017
Re: fikce (70418) (70419)
Tak to mě pobavilo. Proč tu nejsou německé ceny? Už to tu zaznělo 100x. 1. Nabídka x poptávka:Němci mají cca tolik včelstev co my, ale je jich o pár milionů víc. Zásoby jsou ještě z loňska, cena neporoste. 2. Kupní síla. Jak již řekl pan Procházka, nejsou tu platy jako v Německu. 3. Jak napsal Karel, v ČR je včelaření záležitost malovčelařů, neživí je to, ale baví je to. Jasně, prodej medu se tu fláká. Mohou si to dovolit. To ovšem neznamená, že se tu fláká i včelaření. Mezi těmi drobnými chovateli je spousta velice dobrých včelařů a rozhodně namají zapotřebí falšovat med cukrem. Ten jejich med je stejně kvalitní jako ten tvůj. To je realita, zkus ji přijmout. Co chceš jako řešit?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 70421
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří (185.57.228.247) --- 24. 4. 2017
Nervy pracují....med zadarmo
Zdravím,
vidím že osočování chraduje, ale střed generací tady běží na plno... vidím že stará škola to vidí ideálně a ideologicky...mladší generace vidí tu realitu,,,že prostý lid chce jít do supermarketu a pořádně se nažrat potravinami ala second hand... hlavně co nejlevněji...
Vím že na tuto stránku chodí tisícina včelařů...a diskutujících se pár....ale nedá mi to....říká se 7 let tučných a sedm let hubených....včely dostávají po kulích...počasím...zemědělskou chemii.... včelařskou chemii....a zásahy včelařů.... v americe publikovali studii... že včelstev na světě přibylo o 6% a úroveň vývozu vyrostla o 30% takže z toho selský rozumem vyplívá.....buď v číně soudruzi umí udělat 100 kg medu na včelstvo....nebo to někdo pěkně pančuje....
takže ...začněme vést včelaření jako řádný podnik,....aa není potřeba toto osočování.... je chladno...staří sedláci říkali...že studený máj v stodole rán...já říkám ....na roje ráj...takže nás čeká super rojový rok...tkže včelstva která přežila se budou super rojit...takže čerstvého řepkového medu bude málo.... a o ceny se tudíš včelaři nemusejí bát....teda když se jim nezatmí v hlavě...a budou prodávat ve výprodeji jak steklí....takže nepodlehněte nervům..nebo když tak mi napište mail.... na 60 kč od vás med koupim...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 70420
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zbyněk (89.203.240.130) --- 24. 4. 2017
fikce
Dobrý večer, již přispívat nebudu. Bavíte se tu o ničem a nic neřešíte. Pokud se nesemkneme jako celek, tak budeme jen pitomci tvořící skrze včelstva med. Který se samozřejmě brutálně pančuje. A i ty silná včelstva je vůbec problém dát dohromady. Tu mi vykládá kamarád:"ty ještě chováš včelstva s tím, že přinesou nektar????" Každý včelař valí cukr či cukerný roztok ihned od jara. Prasárna, že??? Ale prý realita. Matka vesele klade, protože pocit snůšky je daný. Počasí nepočasí. Ano, směs přejde přes systém trávicího ústrojí včel. Pěkný "cukřák". Ale Medokokomerc nebo Včelpo, či jiná stupidní firma jej vykoupí. Do hajzlu s tím. A teď tady nějaký debil napsal, že med pod 150 korun je obchod. Myslím kurva MED. Reálnou cenu MEDU!!!!!!!je na hranici 200 korun za kilo a myslím, že reálně uvažující včelaři mi dají za pravdu. Začala u nás kvést řepka a jabloně s lány pampelišek. Včelstva plně obsedají dva nástavky 39/24 a mají již dva stavební rámky. Opovažte se mi někdo říci, že na 24. dubna je to slabé. Nedělám zbytečné "komíny", tři nástavky po 11 rámcích 39/24 + 4 stavební rámy jsou na mladou matku optimum. Navíc vysoký podmet. Tvorba silného oddělku je samozřejmost. Jsem zastáncem hustějšího obsazení. Zažil jsem výnosy i 70 kilo ze včelstva. Poslední tři roky to ale není možné.....Třeba to vyjde letos. Proto všem přeji úspěšnou sezónu a prodávejte jen to, co vytvoří včely....Zbyněk
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 70418
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (37.188.233.252) --- 22. 4. 2017
Re: (70407) (70408) (70409)
Kdybych měl.hodne včelstev a mělo me to živit, tak mám určitě ambice minimalne část produkce prodávat za 250 a víc.
Právě protože je v ČR většina malovcelaru, tak jsou tady ceny nízké. Neživí je to, a můžeme prodej flákat.
Já ho ostatně flakam taky, kdyby mě to živilo, tak se musím každý den kopat do zadku jak to dělám blbe.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 70410
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78619 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 70410 do č. 70470)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu