Včelařská konference

> vidím poprvé, běžně bývalo 2-3kg.
Dostatečná vlhkost v půdě a hlavně vyšší vlhkost vzduchu.
Pranostiky říkají:
Když je dusno, včely nosí med.
Před bouřkou včely bodají.
Já dodávám, pokud není snůška.

> vše je v plodišti bez ohledu na velikost úlu
Oni staří včelaři věděli, proč při nasazení medníku převěsit plásty. Zeptám
se, jak vypadal Váš vystrojený medník a kdy byl nasazen?

> První roj dnes hlásí kolega.
Západní Čechy - roje létají od 1.5. a pár už v dubnu.
VP

Ja letos nechavam vcely bez mrizky,podsazoval jsem pod 3.patro,kde matka stacila zaklast 3 ramky,zbytek zaneseny repkou,ted nejspis neco zaklade v novem 3.nastavku,na mrizku je cas oo repce,na snusku z malin,ostruzin a lesa.Ted vcely brzdi a vede do rojovky.

Jakpak vám včely nosí? Hlásím ze severní moravy 250mnm, poslední 3 dny snůška z řepky tak 5 kilo sladiny denně. Nejlepší včelstva 10kg denně, vidím poprvé, běžně bývalo 2-3kg. V mednících moc medu není, vše je v plodišti bez ohledu na velikost úlu a matky nemají kam klást. První roj dnes hlásí kolega.

No, skleněné a nerezové obaly jsou bez problému, stačí je pořádně vyčistit a vymýt. Plast právě hodně látek nasává do sebe a potom je dlouhodobě uvolňuje.

oprava:
Budeš se bát použít med SUD od sirupu z fy Kofola,

JosPro:
nastaveni cukrem,skrobem ci obarveno karamelem,je to na flastr

---------------
problém je, kde je ta hranice. Oni berou absolutní NULU za limit - a my /tedy hlavně vy:-) / jim u toho tleskali, dokud nedošlo na včelaře. :-)

Takže je to falšování od 50%,10%,1%,10ppm, 1ppm, dnešní detekční metody jdou i mnohem dál.

Budeš se bát použít med od sirupu z fy Kofola, Colaxx, cukrářů co se běžně mezi včelaři distribuují a používají na skladování aby ti nenašli karamel, cukry atd. :-)



Po dosavadních úspěšných zátazích u malovčelařů se už určitě chystá další akce, neboť kontrola ukázala že to není v pořádku. Tak to určitě hodnotí, tak se připravme/te.

A až se mezi obchodníky ropzkřikne, že brát do kráme med od včelaře je o pokutu, tak pak . . . .
Na to stačí aby pár včelařů tu pokutu těm obchodníkům nezaplatilo.
A svépomocný fond to nehradí. :-)
Karel

Mne pripada udelovani podobnych certifikatu zcestne a jako tahani penez ze vcelaru.Muj med nema ani certifikat,ani zadnou priblblou medaili a prece za nej rucim,rucim vuci zakaznikum vlastnim jmenem na etikete.Uznavam,ze nedokazu vzdy ovlivnit co nosi( voda z ohrady s moraky,ve ktere je nahodou metronidazol proti trichomoniaze,ci neco proti kokcidioze,postriky z pole,cukr z pytlu na dvore cukrovaru-tomu se bohuzel zabranit neda),no pokud je v rozboru psano cizi geograficky puvod medu je to na povazenou,nastaveni cukrem,skrobem ci obarveno karamelem,je to na flastr.Po Vcelpu budou podobne kontroly asi castejsi,muzem mu opet podekovat...Certifikaty svadi leda zakaznika k domnence,ze bez certifikatu je to smejd,coz neni pravda.

> zatímco potom při kontrole státní úředník použije pro analýzu
> drahou nejmodernější mašinu schopnou identifikovat nežádoucí
> látku v koncentraci třeba i o řád, dva řády nižší.

Ještě doplním, že si ji koupil za státní peníze, ne za peníze které si
vydělal svou prací, tedy jako komerční laboratoř. A kdo zákony vymýšlí a
lobuje, to je úplně bez komentáře.

Druhý problém je přirozené pozadí. V tomto případě například propíraný
chloramfenicol. V potravinách je zakázaný, ale může se použít k léčbě
zvířat. Pak je určitá časová lhůta a po ní nemí obsah překročit jistou mez.
A ta mez je nižší než je obsah v krmení pro zvířata. (sláma, Holandsko,
tuším 2012)
VP

To vidím jako docela průšvih. Citlivost nejmodernějších nejdražších analytických mašin je doslova zázračná plus v kombinaci s tím, že jakási banda úředníků v Bruseli stanovila, že když nějaká škodlivina nebo reziduum nemá zpracovány složité testy, které stanoví v potravině mezní povolenou koncentraci, automaticky platí, že se žádným analytickým přístrojem nesmí ta látka v potravině najít.
Je to nástroj k potencionální likvidaci úplně nevinných lidí či podnikatelských subjektů. Úplně stačí, když se při nákupu zkontroluje obsah nežádoucích látek relativně levně nějakou levnější běžnou analytickou mašinou, zatímco potom při kontrole státní úředník použije pro analýzu drahou nejmodernější mašinu schopnou identifikovat nežádoucí látku v koncentraci třeba i o řád, dva řády nižší. Při dané citlivosti stačí pak, když se na 10 - 20 tun nezávadného medu rozmíchá třeba jen kilo nebo třeba jen gram medu vytočený ze včelstva léčeného zakázanou látkou a už to tam úředník při kontrole najde. Možná stačí jenom, když se na dobrý med použije plastová nádoba, ve které byl dříve skladován ten "nedobrý" med a nádoba byla pečlivě vymyta. A ty rezidua se tam najdou.

S Babišem to asi nemá moc společného. Toto je asi akce ministerstva zemšdělství.
A včelaři mají co chtějí, a co si vyprosili a vyřvali.
To bylo pořád že je třeba důsledná a pořádná kontrola trhu s medem, pořádné rozbory, likvidační pokuty aby se to neopakovalo, atd.

Už když se likvidoval za pochvalného potlesku Straka aby trh pak dostalo Včelpo tak bylo podezřelé, že laborka Veteriny co kontroluje šarži ve výrobě nic nenajde a laborka ČOIky to tam pak najde a nikdo nikdy nevěděl kolik toho našli. Jen že to tam je. A limit je NULA. ABsolutní.

Takže dneska podle všeho stačí k průseru, když soused bude krmit oddělky umělým krmením a je průser. :-)
Naše skvělá laborka to najde. A to jsme přeci chtěli, ne? :-)

Ostatně našel si to i Dol, když kdysi testoval inverty. Našel to prý i na stanovištích kde je nepoužil.

Takže máme co jsme chtěli. :-)

Karel

Vidím jediné řešení prodej pouze plástového medu. Odstředěný med je nanic. Pokud kontrola neuzná med zpracovaný včelou a zavíčkovaný včelou, tak ať jsou do háje. Med vyrábí včela. Zákazník bude konzumovat med s voskem.

Ti kontroloři jsou trapní. Jde vidět, že sedí Babišovo likvidační schéma výborně, došlo se nato, jak zlikvidovat včelaře. Odříznout dodavatele od trhu, tz. kontrolovat a kontrolovat a kontrolovat a pokutovat pokutovat a pokutovat, potom odříznout odběratele, výsledky kontrol odradí od koupi medu z obchodu a od všech producentů - včelaře, zdražit komoditu kdo by přeci nechtěl med za 200/kg včelaři a jejich Damoklův meč s c nejvíce vyšroubovanou cenou za med. A vstupní investice - ano vše se zdražilo za poslední vlády, odost.

A udělal se z včelaře chudák.

A nyní může světový velkobchodník a velcí baliči vést tento trh. Situace se úplně otočila, malí distributoři medu v chybách při kontrolách nahradily Špačky, Halady, Straky a kdoví koho. Jak je to možné že dovozcům světových medů ty medy prochází a malým českým medařům ne? _gp_
.........
(37.188.144.101) --- 14. 5. 2017
Re: Med bez amitrazu (70545)

http://beeinfo.cz/falsovany-med-ma-byt/

http://beeinfo.cz/falsovany-med-ma-byt/

https://www.youtube.com/watch?v=on0zK87AfkU

Ac mi po zime zbyla polovina v celstev,vcera jsem podsazoval 4 patra,byvale treti komplet zaneseno,repka v puli kvetu,jablone dokvetaji.Nejspis se ukazuje,ze min vcelstev=vic medu na vcelstvo.Letos kvete repka primo pred cesny a konecne je teplo.

www.beeinfo.cz-prodam med bez amitrazu 950g za 250 kc...

"Ahojte priatelia poradte mi nalarvoval som do pripraveneho vcelsta a prijalo sa mi vela MB chcem pridat matersku bunku do odlozenca cize nenachat matku sa vyliahnut mozem to spravit tak ze spravim odlozenec s 2 plastami plodu plus voda zasoby a hned im dat matersku bunku ktora je 2 dni pred liahnutim ? vcely a material nebudu z toho ula kde boli vychovane MB DAKUJEM ZA ODPOVED "
tam je časové rozmězí.
Cca prvních půl hodiny si oddělek ještě neuvědomí, že nemá matku. Přidaný matečník je tak často zničený jako konkurence původní matky. Tak hodinu po vytvoření oddělku si už oddělek naplno uvědomuje bezmatečnost a na přidání matečníku je tak asi nejlepší doba. Do další cca hodiny se oddělek uklidní, protože včely začnou pracovat na vlastních matečnících. Čím dál později přidaný matečník je tak čím dál větší konkurence vlastních matečníků oddělku a je tak čím dál větší pravděpodobnost jeho zničení.
Platí to pro otevřený matečník. Zavíčkované se mně nedařily.

No, já to dřív jinak skoro nedělal, dával jsem tam dokonce i otevřené matečníky. Na ty zavíčkované se dělá ochrana - m.j. nastavky.cz mají tam dvě velikosti, a nebo silný alobal atd okolo - z víček jogurtu atd, slabý kuchyňský včely rozkoušou.
Ale poslední roky už to nechávám na nich, ony si vychovají co chtějí.
Oddělky dělám z toho lepšího, takže to v podstatě je to, co chci rozchovávat. :-)

Karel

no co říkal kamarád tak v jedné ZO z cca 2500 zazimovaných vč. 650 úhyn takže cca 25%, čili lokální rozdíly.....

Zavíčkovaný matečník před líhnutím jde dát hned do odložence. Úspěšnost ale není 100%. Včelstva zlá, rojivá, rozbíhavá mi ty matečníky nepřijímají a narazí si vlastní z plodu.

Ahojte priatelia poradte mi nalarvoval som do pripraveneho vcelsta a prijalo sa mi vela MB chcem pridat matersku bunku do odlozenca cize nenachat matku sa vyliahnut mozem to spravit tak ze spravim odlozenec s 2 plastami plodu plus voda zasoby a hned im dat matersku bunku ktora je 2 dni pred liahnutim ? vcely a material nebudu z toho ula kde boli vychovane MB DAKUJEM ZA ODPOVED

jicinskydenik.cz- medu bude malo...Prvni neoficialni potvrzeni odhadu letosnich ztrat az 50%.

To mi přijde jako jejich přepočet z rublů.

Tchán, Moskvič 412 - tedy už ta 1500 co dobře jezdila, 1974, 54 000. Přesněji by musela jít tchýně do svého sešitku.
Jezdil jim do cca 2006 - to přesedlali na Logana. :-)

A pravda, v té době byly škodovky možná pod 50.
Ale to je 15 let sociku zpět, za kolik byl tehdy med??

Karel

http://www.avtoexport.cz/moskvic408.html

>Pod padesát - tedy o tom byla řeč, byl jen Trabant. Tady jsem maturoval a dokonce v Boleslavské montovně, spíš robotárně :-) pak i chvilku makal, 1977:

JJ, taky jsem zimovával na 3-4VN (24), v tuto dobu byly už rozšířené, nazebrované a za normálního počasí už v plemenáčích.

Jenže něco těm holkám ubližuje, a nedaří se jim tak nějk jak dřív.
Hlavně mají v zimě některé podsttaně kratší život, některé zeslábnou ještě dřív než vychovají novou generaci.

Letos jsem se u jedněch obzvlášť netrefil, v únor - březen jsem je považoval za jedny z nejlepších, pak jsem je mohl zakomorovat na 3 rámkách a dnes prázdný úl.

Přitom vizuálně naprosto v pohodě.
Asi to bude podle toho, že stokrát NIC umořilo koně.
Karel

Pod padesát - tedy o tom byla řeč, byl jen Trabant. Tady jsem maturoval a dokonce v Boleslavské montovně, spíš robotárně :-) pak i chvilku makal, 1977:
http://infografika.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/mototechna.pdf

Ale snad ještě med ani nebyl za 35, v 1980 a později když za 35 už byl, jsou tyto ceny zde:
http://infografika.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/mototechna.pdf
Takže i tehdy nejlacinější Š105 stála 1660kg medu.

A taková Lada Niva - 107 500 Kčs přesně tři tuny medu, dnes taky, možná i ve výkupu. :-)

To jen tak, když mi pořád chodí majlem jídelní lístky ze sociku a další "vzpomínky jak to bylo krásné" tak jsem na to dost citlivý. :-) Pamatuji první smlouvu, 4,40Kčs hod, tedy na kilo medu jsem musel vydělávat celý den. :-) Na svačinu do svačiny. :-)

Karel

Naposledy. Tady se jenom střílí.
Dal jsem si práci a cenu jsem na internetu vyhledal. Nevím, kolik stála v té době Škodovka. Já jsem ji kupoval v 80. letech za necelých šedesát tisíc.
Tady je výtah z internetu:
"Cena nového vozu byla 4 000 rublů, nebo 41 760-46 400 Kčs v 70. letech. Vyrábělo se také kombi 426 a furgon 433".
S ostatním souhlasím.
Tonda

>Moskvič nebyl za 45, byl o dost dražší jak Škodovka té doby.

Rozdíl je tam jeden podstatný - tehdy nebylo moc jiných legálních možností jak si vydělat za rok na auto a včelařina byla asi jediná dostupná pro každého na venkově, nebo kdo měl na venkově chalupu atd.
Ostatně, to byl taky důvod proč jsem se rozhodl včelařit. Takže o tom dost vím. :-) Ale už jsem nestihl zbohatnout.

Dneska je včelařina až jedna z posledních možností jak si na to auto vydělat, ale jde to. Ale je to už dost dřina, ale i tady na konferenci tady byly lidi co si vydělají na ŠKodovku a ještě z toho neplatí daně. :-)

A vzhledem k zdravotní situaci a skoro nemožnosti ji mít pod kontrolou to bude včelařina čím dál horší forma výdělku.

Karel

Byla to reakce na toto:
"Dnes se přednáší že tehdy včelař měl za rok na auto, už se vynechává že dneska dneska taky. Jen už ne na Žigula nebo Moskviče. :-)
Karel"

Jestli to někdo přednáší, tak nemyslí rok 1995, ale nějaká sedmdesátá léta. Já to pamatuju a v té době jsem už včelařil. Pamatuju si taky, že otec měl asi deset včelstev a jenom za med prodaný do výkupu za jeden rok si koupil první barevnou televizi. První barevné televize stály tehdy přes deset tisíc. Měl ji jako druhý v obci. První byl náměstek z fabriky. Jiní si to z platu dovolit nemohli.
Nemá ale cenu dál o tom diskutovat.
Tonda

>My jsme tehdy za socíku měli mezi 30 - 40 včelstvy a z nich jsme měli ročně výnos po odečtení nákladů jako z 5 - 10 tehdejších průměrných platů. Práce v sezóně přes léto to byla tak sobota neděle od rána do večera plus při návalu práce ještě nějaký den přes týden. med z řepky šel téměř všechne do výkupu, ostatní medy většinou na prodej ze dvora.
Někdy v roce 1995 jsem si sedl a začal počítat trendy, protože cena medu - výnosy ze včelstev stagnovala, zatímco ostatní náklady i mzdy šly nahoru. Abych ty příjmy udržel, musel bych podstatně zvětšit objem "protočeného" medu, cukru na krmení, ulů i včelstev a stanovišť a tím bych musel na věci, které se doteď dělaly amatérsky, pořídit speciální profesionálnější "bazmeky". Medomet, odvíčkovávní, zpracování a plnění medu,převoz včelstev. plástů, cukerného roztoku.....
A rozhodl jsem se neinvestovat a včelaření postupně spíš utlumit.
Až teď nyní, kdy už je pomalu důchod na dohled, pokud se mi zadaří, plánuji včelaření zase trochu rozšířit. Ale na nějaký výrazný přivýdělek to asi nebude.
Jinak třeba z té doby, ke konci socíku jsem od kamaráda slyšel o včelaři - důstojníkovi z povolání včelařícím v jednom vojenském prostoru. Ten měl mít asi 70 - 80 včelstev přímo někde tam v lese v tom prostoru, snad Libavá a měl z nich mít víc peněz než činil jeho žold. Ale taky práce, protože jakožto tehdejší voják z povolání za socíku mohl u těch včel být denně.

Pepane,ztraty jsme nikdy nemeli,za to melecitoza se opakuje kazdorocne,jenom konciva v puli srpna,kdy se vytoci co jde,co nejde se schova na jaro,vcely se v druhe puli nakrmi a je klid.Tohle loni neplatilo.

Kdy skonci,to je to,oc tu bezi.Ani chlad,mlha,mrholeni nezabrani vcelam vyletovat,kdyz to z modrinu kape.O tom kolik se jich vrati s nakladem zpatky,to se muzem jenom dohadovat.

V komentarich pod clankem o dovozu medu odpoved A.Uvacika.Chvilku jsem nevedel,jestli plakat nebo se smat..Odkaz mi z mobilu nejde.

To by mne zajimalo,na kolik by jsi chtel Zbynku krmit,aby vcely z modrinu nemeli kam nosit? Leta dokrmuju na 25 kg,vetsina z nas zimuje vcelstva na 3 VN.To by jsi musel krmit na 50 kilo a stejne by zastaveli podmet a zaprali ho cementem.Pokud se stane to co loni,je asi jedine reseni- zmrzacit prostor k zimovani.

------
Problém melecitozy je ten, včely radši nosí než berou cukr a někdy je ta snůška už poměrně brzo melecitozová.
Často není otázka zda je nebo není ale kdy skončí. :-)
U mě doma je melecitoza v pozdní medovici skoro vždy, otázka je jen kolik, o pár km dál už tam mnohdy není a v pohodě se medovice vytočí.

Karel

No vydělat na včelaření se určitě dá, ale jen v těch oblastech, kde jsou podmínky. Kde je dostatečně velká medná a pylová snůška, není tam už převčeleno a taky tam není větší koncentrace zlodějů a vandalů.
Dneska nově umístit včelstva a vydělávat na medu už je možné asi jen v hodně lesnatých oblastech. Podle mapy zavčelení je už pro takové výdělečné včelaření volná už asi jen oblast našich hor, vojenských prostorů a podobných ploch. Ostatní krajina, od rovinatých nížin až po podhůří našich hor je už zavčelena hodně.
I když zavčelení podle katastrů je velmi hrubý ukazatel,

Pokud já znám včelaře tak většina zimuje na dvou jen několik jich má 3
nástavky a to jen u některých.
Ono to množství včel na zimu není až tak velká výhra. Z logiky věci mnoho
plodu je hodně Varoa destruktor tudíž i více poškozených včel. velký prostor
úlu znamená i nižší účinnost léčiv a jejich zvýšené dávky které také mohou
negativně působit i na vlastní včely. Velký prostor úlu může také způsobovat
snadnější odtržení plodového hnízda od zásob při nepříznivé zimě. Toto
všechno se a i další faktory pak jsou tou příčinou velkých ztrát v zimě. I
když ztráty od 10 do 30% lze považovat za přirozené u všech typů chovů

Pepan
---------- Původní e-mail ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 5. 2017 16:28:45
Předmět: Re: Včelstva
" To by mne zajimalo,na kolik by jsi chtel Zbynku krmit,aby vcely z modrinu
nemeli kam nosit? Leta dokrmuju na 25 kg,vetsina z nas zimuje vcelstva na 3
VN.To by jsi musel krmit na 50 kilo a stejne by zastaveli podmet a zaprali
ho cementem.Pokud se stane to co loni,je asi jedine reseni- zmrzacit
prostor k zimovani.
"

To by mne zajimalo,na kolik by jsi chtel Zbynku krmit,aby vcely z modrinu nemeli kam nosit? Leta dokrmuju na 25 kg,vetsina z nas zimuje vcelstva na 3 VN.To by jsi musel krmit na 50 kilo a stejne by zastaveli podmet a zaprali ho cementem.Pokud se stane to co loni,je asi jedine reseni- zmrzacit prostor k zimovani.

Moskvič nebyl za 45, byl o dost dražší jak Škodovka té doby.

Rozdíl je tam jeden podstatný - tehdy nebylo moc jiných legálních možností jak si vydělat za rok na auto a včelařina byla asi jediná dostupná pro každého na venkově, nebo kdo měl na venkově chalupu atd.
Ostatně, to byl taky důvod proč jsem se rozhodl včelařit. Takže o tom dost vím. :-) Ale už jsem nestihl zbohatnout.

Dneska je včelařina až jedna z posledních možností jak si na to auto vydělat, ale jde to. Ale je to už dost dřina, ale i tady na konferenci tady byly lidi co si vydělají na ŠKodovku a ještě z toho neplatí daně. :-)

A vzhledem k zdravotní situaci a skoro nemožnosti ji mít pod kontrolou to bude včelařina čím dál horší forma výdělku.

Karel

My jsme tehdy za socíku měli mezi 30 - 40 včelstvy a z nich jsme měli ročně výnos po odečtení nákladů jako z 5 - 10 tehdejších průměrných platů. Práce v sezóně přes léto to byla tak sobota neděle od rána do večera plus při návalu práce ještě nějaký den přes týden. med z řepky šel téměř všechne do výkupu, ostatní medy většinou na prodej ze dvora.
Někdy v roce 1995 jsem si sedl a začal počítat trendy, protože cena medu - výnosy ze včelstev stagnovala, zatímco ostatní náklady i mzdy šly nahoru. Abych ty příjmy udržel, musel bych podstatně zvětšit objem "protočeného" medu, cukru na krmení, ulů i včelstev a stanovišť a tím bych musel na věci, které se doteď dělaly amatérsky, pořídit speciální profesionálnější "bazmeky". Medomet, odvíčkovávní, zpracování a plnění medu,převoz včelstev. plástů, cukerného roztoku.....
A rozhodl jsem se neinvestovat a včelaření postupně spíš utlumit.
Až teď nyní, kdy už je pomalu důchod na dohled, pokud se mi zadaří, plánuji včelaření zase trochu rozšířit. Ale na nějaký výrazný přivýdělek to asi nebude.
Jinak třeba z té doby, ke konci socíku jsem od kamaráda slyšel o včelaři - důstojníkovi z povolání včelařícím v jednom vojenském prostoru. Ten měl mít asi 70 - 80 včelstev přímo někde tam v lese v tom prostoru, snad Libavá a měl z nich mít víc peněz než činil jeho žold. Ale taky práce, protože jakožto tehdejší voják z povolání za socíku mohl u těch včel být denně.

"Osobně v tom nevidím velký rozdíl, spíš ten, že tehdy toto bylo jedna z mála legálních možností jak si přivydělat, jinak tabulkové platy, dneska nikomu nic nebrání vydělávat jinak a víc čímkoli co umí. :-)"
Rozdíl byl v tom, že tehdy vyšly provozní náklady mnohem nižší, protože na finančně stejný objem bylo množství včelstev, medu i cukru mnohem menší. A požadavky na zařízení nižší. Včelař pro nějaký poloprofesionální provoz si vyrobil úly, vyrobil medomet, postavil včelín, koupil kuklu, kuřlák, odvíčkovací vidličku atd a to bylo na tak na 20 - 50 let prakticky veškerá investice. Pak už stačilo jen každoročně nakoupit cukr a dovézt do včel a ze včel odvézt med, Plus práce.
Dneska na stejně velký finanční výnos musí být spousta zařízení, to znamená vysoké vstupní investice a každý rok nezanedbatelné náklady na jejich provoz.

Nějak se v tom ztrácím, ale on si kupoval v té době Moskviče za 45 000 Kčs a vydělával si tolik každý rok. Bylo to za peníze z výkupu. Ne z prodeje ze dvora. Ve výkupu bylo 30 Kč/kg ještě nedávno. Po revoluci chtěl se včelařením končit. Nakonec chov omezil asi na 10 včelstev.
Kolik stál Trabant v té době nevím. Nepamatuju si ani, od kdy se začala dovážet Dácie. Vím ale, že ji lidi vůbec nechtěli, protože rychle rezla. V našem městě byla jenom jedna. Nechtěl bych ji ani dneska. Spíš kupovali Ladu a Fiata z těch lepších. Já jsem kupoval Škodovku v 80 roce ještě za necelých 60 000 Kčs.
Já v tom vidím veliký rozdíl. Tenkrát se tím dalo legálně hodně vydělat. Nejvíc včelaři vydělávali na mateří kašičce. Na ni někteří včelaři zbohatli. Znám takové a jsou to známá jména. Sami se tím chlubí.
Samozřejmě se dnes nechá vydělávat jinak a víc. Dnes se dá i beztrestně tunelovat. Tam se psalo o kupní síle medu v dřívější době.
Nemá cenu v tom pokračovat.
Tonda

>45000kčs/35= cca 1300kg medu za 40000 to byl tehdy snad Trabant.
Dnes ten samý med za 130 - zbytek na sklo atd - 150 se dá považovat za průměr a je to 165 000, takže nějaká Dacie atd. Tehdy byla Dacie jedno z nejdražších aut, myslím 60 000Kč.
Takže trochu víc práce s prodejem, trochu "lepší"svezení. :-)

Osobně v tom nevidím velký rozdíl, spíš ten, že tehdy toto bylo jedna z mála legálních možností jak si přivydělat, jinak tabulkové platy, dneska nikomu nic nebrání vydělávat jinak a víc čímkoli co umí. :-)

"Bylo to i po 1980 - asi 35Kč/včelstvo, strhávaly se z toho už tehdy příspěvky atd. Ale k výplatě zbylo asi 30Kč.
4-8 včelstev po 20-25 kg -- cca 100 -200kg po 150 je dneska 15-30 000. Tedy ta jedna horší výplata. Jak to tak počítám ze stejného výnosu, tehdy 3500 - 7000Kčs, tak to by byly tehdy pořádné platy :-). Většina měla tehdy taky podprůměrné, tedy pod 3000 měsíčně."
Já jsem počítal asi poloviční výnosy medu než ty dnešní. Ty byly tehdy víc reálné.
A taky se musí přirozeně započítat náklady, když už ne strávený čas.
Ovšem taky poloviční výnosy medu znamenaly i poloviční zátěž krajiny. Jedno včelstvo v nástavkovém úlu dnes zatěžuje krajinu, z hlediska medné i pylové snůšky, jako dvě tehdejší včelstva.

,,Pak se musí dostavit úspěch"

A nemusí. Včely můžou taky skončit na ohni a vy pak u Chocholouška.

45000kčs/35= cca 1300kg medu za 40000 to byl tehdy snad Trabant.
Dnes ten samý med za 130 - zbytek na sklo atd - 150 se dá považovat za průměr a je to 165 000, takže nějaká Dacie atd. Tehdy byla Dacie jedno z nejdražších aut, myslím 60 000Kč.
Takže trochu víc práce s prodejem, trochu "lepší"svezení. :-)

Osobně v tom nevidím velký rozdíl, spíš ten, že tehdy toto bylo jedna z mála legálních možností jak si přivydělat, jinak tabulkové platy, dneska nikomu nic nebrání vydělávat jinak a víc čímkoli co umí. :-)

Dobrý den, opět něco, a snad naposled, ať to vře. Já mám včelstva na 3 nástavcích 39/24, již plně obsazených. Třetí je jako pomyslný medník, ale mřížku dávám. Máme 9. května. 15-20 sladiny již přinesly. Totálně prostavěny mezi dílem bílé voskové můstky. Vystavěn 3 stavební rámek, přidán 4. Hromada trubců. Čím více trubců, tím lépe. Je to silná protirojovka a past na roztoče. Mimo rozmnožovací pud zahřívají dílo. Vytaženo 7 mezistěn, přidáno dalších 7. Veškeré tmavší dílo jde po první snůšce do párového tavidla. Jen podotknu, že mezistěny mám z MÉHO VLASTNÍHO vosku a při sterilizaci se používá kyselina citronová. Včelpo a Stražisko valí H2 SO4, tedy sírovou. Chemie. Včelstva to samozřejmě okamžitě poznají. Nastavování parafínem rozebírat nechci. A vosk ze stavebních rámů a víček je bez reziduí. Absolutní špička. Takže v dobrém roce není problém dát včelstvům i dvacet mezistěn a obměnit dílo téměř absolutně. Možná to je ten základ bez nosemy (i cereanae) a dalších problémů. Jinak řepka je tu v Podkarpatí zhruba ve třetině, takže již mám zaděláno přes sto matečníků na oddělky z řepky. "Tažní koně pro příští rok". Pokud vydrží počasí - tady napršelo skoro 70 litrů na metr a teploty kolem dvacítky, tak se řepka bude asi odtáčet. Jako v roce 2010. Tehdy byl výnos z řepky i 50 kilo. Nebude čistá a ani nechci. Kvetou tu jabloňové sady a lány pampelišek. Medují javory. Luxusní "kvěťák". Polovinu pastuji. V podletí spojím oddělek s matkou letošního nultého roku s kmenovým včelstvem. Stavy navyšovat nechci, 130 kmenových včelstev a nějakých dvacet-třicet záložních oddělků je maximum pro jednoho chlapa. A dělám to na 99%...K úhynům... Ano, na západě Čech je chladněji. Kdo nenakrmí do konce srpna a má v okolí modřín, přinesou včely melicitózu. Ale pokud se včely kolem těchto jehličnanů motají, tak je potřeba zakrmit okamžitě a ve velkých dávkách, ať nemají raději kam nosit. Já používám 6L stropní krmítka. A ještě jedna věc. Pokud včelař nevyzimuje včelstva o síle alespoň 1,5 kila - a to je spodní hranice - tedy nějakých 7-8 plně obsazených rámků 39/24, tak nemůže moc s jarní snůškou moc počítat. Aby se dostala do síly, tak jaro proplodují. Včelstva o jarní síle 2-3 kg, tedy téměř 30.000 zimních včel, jsou již dnes běžná a snůškově připravena. Ať se daří všem, přeji úspěšný rok. A omlouvám se za předchozí emaily, jsem znamením střelec a navíc cholerický. Snažím se dělat věci na sto procent a neúspěch je pro mě prohra. Včely jsou srdcovka, a tak to i zůstane. Pár zásad...Velký prostor, mladá a kvalitní matka, rámková míra je totálně jedno jaká, stavební rámky, maximální obměna díla a čistota. Plus poctivé léčení a samozřejmě počasí. Ale to neovlivníme. Pak se musí dostavit úspěch. ...Zbyněk

V naší ZO byl tenkrát jediný včelař, který měl kolem 40 včelstev. Každý rok vydělal zhruba 45 000 Kčs. To jsem viděl. Tolik tenkrát auto stálo. I Škodovka. Med se dával do výkupu. To bylo za výkupní ceny. Nepamatuju si, že bych med prodával přímo lidem.
Dnes by za výkup bylo tak necelých sto tisíc. Zhruba třetina auta. Ani za prodej ze dvora by na auto zdaleka nebylo. Ono se ani tolik medu ze dvora prodat nedá.
Jinak příspěvek na včely byl vždy. Byl navíc i pěkný za kočování. Jen Klaus ho chtěl zrušit. Když se mu to nepovedlo, tak ho alespoň snížil.
Tonda

>Dnes se přednáší že tehdy včelař měl za rok na auto, už se vynechává že dneska dneska taky. Jen už ne na Žigula nebo Moskviče. :-)
Karel

RP:
Příspěvek na zimu za bolševika podobně, musel být tak do roku 1975 - 80, později ne, jinak bych o něm věděl. V té době byly akorát příspěvky pro kočovníky za opylování řepky 80 Kčs na včelstvo a za opylování jetele v srpnu 120 Kčs za včelstvo. Což bylo 2 - 3 x víc než za kolik byl tehdy cukr pro jedno včelstvo.
Jinak za socíku nebylo třeba včely nijak dotovat, protože včelaři už byli dotováni napevno stanovenou výkupní cenou medu a jistotou, že Jednota jakožto stanovený výkupce odkoupí za tu cenu všechen med, který včelař nabídne. Za roční výnos medu tak ze 4 - 8 včelstev byla z výkupu částka ve výši cca jednoho tehdejšího průměrného platu, z drobného prodeje ještě víc.
------
Bylo to i po 1980 - asi 35Kč/včelstvo, strhávaly se z toho už tehdy příspěvky atd. Ale k výplatě zbylo asi 30Kč.
4-8 včelstev po 20-25 kg -- cca 100 -200kg po 150 je dneska 15-30 000. Tedy ta jedna horší výplata. Jak to tak počítám ze stejného výnosu, tehdy 3500 - 7000Kčs, tak to by byly tehdy pořádné platy :-). Většina měla tehdy taky podprůměrné, tedy pod 3000 měsíčně.


Dnes se přednáší že tehdy včelař měl za rok na auto, už se vynechává že dneska dneska taky. Jen už ne na Žigula nebo Moskviče. :-)
Karel

Hi friend!

We haven't talked for a while so I just wanted to say Hi and share with you some information, read more here please http://tetsuo.sarkissov.com

Later, Vcely


Sent from Mail for Windows 10

"Tak se zimovalo běžně. A to i navenkovních stanovištích."
Po pravdě takhle se zimovalo nějak do roku 1970 - 75. Potom se začalo prosazovat zimování v nezůžených nebo jen málo zůžených úlech, protože to slibovalo silnější včelstva na jaře a tím vic medu z řepky.
Příspěvek na zimu za bolševika podobně, musel být tak do roku 1975 - 80, později ne, jinak bych o něm věděl. V té době byly akorát příspěvky pro kočovníky za opylování řepky 80 Kčs na včelstvo a za opylování jetele v srpnu 120 Kčs za včelstvo. Což bylo 2 - 3 x víc než za kolik byl tehdy cukr pro jedno včelstvo.
Jinak za socíku nebylo třeba včely nijak dotovat, protože včelaři už byli dotováni napevno stanovenou výkupní cenou medu a jistotou, že Jednota jakožto stanovený výkupce odkoupí za tu cenu všechen med, který včelař nabídne. Za roční výnos medu tak ze 4 - 8 včelstev byla z výkupu částka ve výši cca jednoho tehdejšího průměrného platu, z drobného prodeje ještě víc.

Vidím, že zde debatujete o letošních úhynech. Prozatím se problémy jeví jako velice lokální. Úhyny se zabývá i projekt COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev, pokud jste ještě nevyplnili dotazník, máte možnost do konce května. Dotazník je na www.coloss.cz. Čím více odpovědí se nám sejde, tím přesnější závěry můžeme udělat.

Momentálně zpracováváme data o hustotě zavčelení ČR, která nám poskytlo Ministerstvem zemědělství ČR. Tyto informace nám pomohou lépe vyhodnotit ztráty včelstev a rizikové faktory související se zdravím našich včelstev.
Když už máme tato data k dispozici, je snadné vytvořit z nich mapy, které pak mohou pomoci právě Vám třeba při hledání vhodných lokalit ke včelaření. Včely při své letové aktivitě samozřejmě nerespektují politicky rozdělené okresy, přesto věříme, že tyto mapy budou pro Vás dobrým zdrojem informací. Snažili jsme se mapy udělat maximálně uživatelsky přívětivě. Najdete je na tomto odkazu: http://colosscz.webnode.cz/hustota-zavceleni/

S přáním hezkého jara a přívětivějšího počasí
Jiří Danihlík
koordinátor projektu

Bylo to neco na zpusob moravskych univerzalu,venkovni stanoviste,masti to tak porad.Repku mu vetsinou proploduji,k lesu ma kolem 2 km,na med ceka jestli bude neco z lipy,ktera je u nas jalova.Nastesti se hojne zacala sit svazenka,tak nejaky med ma.

stahovalo se na 7 rámků s toho také vychází to množství pro dotaci D1 a
krmilo 7 kg což byl i za obou válek příděl na včelstvo. Za bolševíka to byl
i příspěvek na zimování.
Pepan


---------- Původní e-mail ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 8. 5. 2017 15:28:41
Předmět: Re: vyzimování
" Paradoxne nejlip prezimoval vcelar,ktery stahuje vcely pred krmenim na par

ramku a krmi 6 kily.Jeho vcely se do rijnove snusky nezapojily,nebot to
nemeli kam davat,zatimco vcelstva,ktera mela prostor,zanesla vse a snuska
zlikvidovala zimni generaci,zbyli zebraci,kteri bud nezvladli v zime
teplotni rezim nebo je zabila nosema...
"

Na to je spolehlivá rada, rychle zakrmit aby neměli kam nosit.
---------- Původní e-mail ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 8. 5. 2017 17:10:14
Předmět: Re: vyzimování
" Takove zari a rijen byl na Drahanske vrchovine,z modrinu to
kapalo,mlha,chladno,mraky vcel na les.Nejhur to odnesli ti,co maji
stanoviste v lese nebo tesne u lesa.Zpetne rada vcelaru priznava vyrazne
kaleni uz v teto dobe,kteremu nikdo neprikladal vahu.Nejvykonejsi vcelstva
natahala i 15-20 kg,nez zkolabovala...
"

Tak se zimovalo běžně. A to i navenkovních stanovištích.

pepan

---------- Původní e-mail ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 8. 5. 2017 17:26:24
Předmět: Re: vyzimování
""Paradoxne nejlip prezimoval vcelar,ktery stahuje vcely pred krmenim na par

ramku a krmi 6 kily......"
Ještě se vrátím tady k tomu včelaři. Úly měl asi přístupné zezadu, když
včely mohl zužovat a potom je měl s velkou pravděpodobností ve včelíně. A
to mohl být potom další důvod, proč jeho včely přežily a jiným ne. Ve
včelíně je od podzimu do jara tepleji a není tam vítr. Včely tak nemusí
spotřebovat tolik zásob za mrazů a od předjaří se rozvíjejí stejnoměrněji a
rychleji.
"

"Paradoxne nejlip prezimoval vcelar,ktery stahuje vcely pred krmenim na par ramku a krmi 6 kily......"
Ještě se vrátím tady k tomu včelaři. Úly měl asi přístupné zezadu, když včely mohl zužovat a potom je měl s velkou pravděpodobností ve včelíně. A to mohl být potom další důvod, proč jeho včely přežily a jiným ne. Ve včelíně je od podzimu do jara tepleji a není tam vítr. Včely tak nemusí spotřebovat tolik zásob za mrazů a od předjaří se rozvíjejí stejnoměrněji a rychleji.

Aha, tak jestli se mělo jednat i o září, tak to mohlo být i u nás. A já jsem to pocítit nemusel, protože momentálně mám včely u baráku a les mimo nějaké listnáče dost daleko.

Takove zari a rijen byl na Drahanske vrchovine,z modrinu to kapalo,mlha,chladno,mraky vcel na les.Nejhur to odnesli ti,co maji stanoviste v lese nebo tesne u lesa.Zpetne rada vcelaru priznava vyrazne kaleni uz v teto dobe,kteremu nikdo neprikladal vahu.Nejvykonejsi vcelstva natahala i 15-20 kg,nez zkolabovala...

"Paradoxne nejlip prezimoval vcelar,ktery stahuje vcely pred krmenim na par ramku a krmi 6 kily.Jeho vcely se do rijnove snusky nezapojily,nebot to nemeli kam davat,zatimco vcelstva,ktera mela prostor,zanesla vse a snuska zlikvidovala zimni generaci,zbyli zebraci,kteri bud nezvladli v zime teplotni rezim nebo je zabila nosema..."
Co to máte s tou říjnovou snůškou? Aspoň u nás se začátkem října ochladilo a už se neoteplilo tolik ,aby z toho nějaká snůška byla.
Jinak co se týká zužování včelstev na menší počet rámků, je to otázka detailního postupu. Kdy to zůžil, jak krmil....
Každopádně při takovém postupu, pokud se trochu šikovně udělá, jsou dlouhověké včely včely a matka v podletí a na podzim méně namáhány než když se za každou cenu nezužuje jako v nástavcích a snaží se udělat co nejsilnější zimní chumáč. Takže jsou do zimy zdravější. A potom za hodně chladného počasí na podzim a dále obecně během zimy i během předjaří toto zúžení šetří včelám energii a tak zásoby, protože menší prostor a často i zezadu silně uteplený prostě v případě potřeby lépe tepelně ovládají.

"Ale byly uhyny,byly Radime a jeste nektera "vcelstva" pujdou do kytek.U nas to nakonec bude cca 30-40 %,a to spousta vcelaru nepriznala nic.Dnes jsem prosel kolem vcelinu,kde na podzim bylo 30 vcelstev,ted je vcelin komplet pokaleny,sporadicky letaji 3 vcelstva majitel vytrubuje do sveta,ze uhyny maji lajdaci."
A která oblast to je?

Vedeni svazu uz ma nejspis i cisla z Cisu,proto priznani uhynu na nosemu i fakt,ze je N.ceranae a nesnazi se to opet maskovat uhyny na roztoce.Tusim ,ze bylo utrouseno Zapadni Cechy a Morava.Co jsem v kontaktu s vcelari po republice,tak je to podobne na hodne mist.Mytus o roztoci padl.

Paradoxne nejlip prezimoval vcelar,ktery stahuje vcely pred krmenim na par ramku a krmi 6 kily.Jeho vcely se do rijnove snusky nezapojily,nebot to nemeli kam davat,zatimco vcelstva,ktera mela prostor,zanesla vse a snuska zlikvidovala zimni generaci,zbyli zebraci,kteri bud nezvladli v zime teplotni rezim nebo je zabila nosema...

Ale byly uhyny,byly Radime a jeste nektera "vcelstva" pujdou do kytek.U nas to nakonec bude cca 30-40 %,a to spousta vcelaru nepriznala nic.Dnes jsem prosel kolem vcelinu,kde na podzim bylo 30 vcelstev,ted je vcelin komplet pokaleny,sporadicky letaji 3 vcelstva majitel vytrubuje do sveta,ze uhyny maji lajdaci.

Děkuji Gustovi a Radimovi za podnětné příspěvky.

Plány na změny mám.
Včelotěsný přístavek - vytáčení, sklad a větrolam od západu.
Podávání vody do úlu, zeptám se těch, kteři jej používají:
Zateplené stropem? Lahev obrácená na talířek, kdy po odebrání vody se do
lahve vpustí bublina a přiteče stejný objem vody. Z hygienických důvodu by
měl být "talířek" jen o několik milimetrů větší než hrdlo lahve.
Nebo na principu prosakovacího víčka s málo, například jen třemi otvory?
Zde je, zvláště při téměř prázdné lahvi, nebezpečí, že při změnách teploty
vzduchu v lahvi bude voda vytékat (kapat).
A přidat sůl, ocet, kys. mravenčí, hypermangan, propolis ???
VP

Vylupování na jaře je u včel docela běžné a začíná už defakto po prvním proletu. Podle mého názoru včely sice na jaře preferují sběr sladiny v přírodě, ale ta v přírodě často na jaře není nebo není v dostatečném množství a tak včelstva, která už jsou připravená k sbírání sladiny a k rozvoji, hledají jiné zdroje.
V časném jaru,kdy jsou včely ještě slabé a na hoře pod strůpkem, bývají v hodně úlech dole a v blízkosti česna včelami neobsazené a nebráněné zásoby. A ty právě zlodějky vylupují často a prakticky hned od prvního proletu. A včelař to často ani neznamená, pokud se nejdná o vybrání zásob uhynulého včelstva.
V časném jaru hned po proletu takové vylupování dokonce považuji za přínos. Bývá ještě tak zima, že včely nelétají dál než 50 - 100 - 200 metrů a tak vyloupená sladina nejde na jiné stanoviště jiného včelaře, ale přispívá k časnějšímu rozvoji lepších včelstev.
Jinak to je stará známá věc, že se do včel nejde hned po prvním proletu. Pokud to není vysloveně nutné. V té době včelstvo teprve začíná plodovat, část včel dokonce ještě může být v zimním režimu, kdy nepracuje a vyčkává, matka je nevykrmená a hodně pohyblivá, takže může zmizet kdovíkde a celé včelstvo je silně náchylné ke stresu a může se z něho po prohlídce dostávat i několik dnů. Do včel na jaře se chodí až tehdy, když už je včelstvo rozplodováno a má dostatečné množství plodu všeho stáří.