78692
Archiv Včelařské konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
Zběžné zobrazeníStandartní zobrazení
(okno s nejnovějšími příspěvky a s formulářem
pro psaní nových)Toto je speciální okno pro bádání v archivu konference. Jsou tady zobrazeny starší příspěvky,
které se zde zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole. Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek můžete kliknout na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začínala, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu /kde jsou starší/ a postupovat směrem dolu /kde jsou novější/").
Zde je zobrazeno 121 starších příspěvků: od č. 71027 do č. 71147Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
- (82.99.171.68) --- 13. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017)
Fery:
Byli jsme s Dadant klubem na návštěvě u dvou včelařů v Bavorsku.Oba chvaji buckfágskou včelu. Oni říkali,že tyto matky mají plodovou přestávku jen 2 týdny.Hlídají to měřením teploty v plodovém tělese.Aby mohli léčit.A co se týká výnosu,nic moc.Víte o těch matkách někdo něco více?A proč se tady u nás propagují? Děkuju a zdravím.
------
Říkali že aplikují ošetření proti varoa - myslím štavelku - 14 dní po ochlazení a že potřebují 14dní bez plodu.
A že se to dá měřit teplotou v tělese jako to propagoval Honza Jindra jsem jim nadhodil já. Oni se řídí tím ochlazením+14dní. Zatím :-) Ale šrotovalo jim to v hlavě. Mají váhy s dálkovým přenosem a se vstupy na měření teplot, větru atd jak říkali.
Výnosy nic moc - jak pro koho. Já bych je bral. :-)
První včelař s protézou ruky a nohy měl 60 včelstev ukázal ve skladě 3 tuny medu.
Druhá včelařka měla jen z jedlové medovice průměr 110kg.
To bych bral víc.:-)
Karel
Nevím, že by se zde BF včely prpagovaly. Kde?
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71028
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 14. 10. 2017
Re: Včelpo (71021)
Pochybuji, že Včelpo nějak zásadně vytvářelo konkurenční prostředí.
Na vytváření konkurenčního prostředí, respektive lepších cen pro včelaře, je třeba totiž propagace a odhodlání provozovatele jít i do ztrát, aby nějak zásadně pohnul s cenami.
Nebyla ani propagace, protože pokud by byla, byla by šířena přes ČSV stejně jako by byl organizován výkup medu přes ZO.
A nebylo ze strany vedení ČSV ani odhodlání jít do těch ztrát.
Podle všeho naopak funkcionáři ČSV naivně předpokládali, že Včelpo bude současně obojí, bude vytvářet dobré výkupní ceny pro včelaře a současně vydělá ĆSV každý rok nějaké milióny.
To totiž současně nejde, respektive jde jen za cenu brilantního ekonomického vedení a jen za předpokladu, že vedení konkurenčních firem je podstatně horší.
Ty předpoklady nebyly, vedení Včelpa, aby dosáhlo zisku, jenom bylo hnáno do potencionálně rizikovějších obchodů než si dovolila konkurence. No a nyní na to Včelpo narazilo.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71029
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 14. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017) (71028)
Já si pamatuji z dřívější doby, že když u nás ještě byl mix původní černé včely s příměsí vlašky a teprve se přidávala nově příměs krańky, že ty včely přes zimu plodovaly mnohem víc. Nebyl problém, i když nebyla obleva, najít v zimě v lednu na podložce nějaké mrtvé kukly nebo zbytky vysátých larev a ojéněný vnitřek (okénko zevnitř) úlu coby znak udržování vyšších teplot.
A ochota sbírat medovici byla nesrovnatelná s dnešní včelou.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71030
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 14. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017) (71028) (71030) (71032)
"Ochota sbírat mi přijde trochu zavádějící a je možné z té doby porovnat množství producentů? Aspoň odhadem?"
------------------------------------
Těžko to porovnat, za mlada bylo kilo salámu pořádné kilo, ne jako dnes za vyššího věku.
Řekl bych, že počet producentů tehdy byl zhruba stejný jako dnes, možná mírně menší. Ale zvýšenou aktivitu včel bylo možné pozorovat už když se objevily první pozorovatelné kapičky medovice, třeba na listech pod smrky nebo na dubech.
Na stanovišti v lese - zhruba polovina rozlohy pole, čtvrtina louky a čtvrtina všemožný les v různém stáří, bylo dříve každý rok 2/3 až třetina medu medovice. V roce tak 1985 - 90 už to bylo půl na půl nebo méně medovicového a víc květového a kolem roku 1995 byla tak třetina čtvrtina medovice a zbytek květový med.
Obecně ubyla pozdnější snůška, červen, červenec až srpen, protože v tu dobu byla hlavně medovice. A přibyla raná snůška. Obecně kraňka svých rychlým jarním rozvojem oproti černé včele posunula první ranou snůšku až o tři týdny a tím defakto jakoby další snůšku přidala, přirozeně květovou.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71033
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 14. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017) (71028) (71030) (71032)
Letos mám potvrzeno u jednoho stanoviště, celé, všechny včelstva naněm, že lze jarní rozvoj nechat zaprahnout do úplné deprese včelstva a mít tak spoždění až 5 týdnů oproti jiným. A to jen proto, že snůška jarní nebyla tak blízko a lípa byla ojedinělý zdroj a akát byl vtom místě přemrzlý, vysoký les pole až za 2km. Prostě schopnost sběru byla omezena hladem, přitom zásoby byly jak po vyzimování, ale aktivita skoro nic. Takový obrázky jsou u přirozených vývojů včelstev najaře bez ruky včelaře někde v běžných neumělých podmínkách snůšky. Nikdy jsem to ještě neviděl ale celkový rozvoj začal a končí až nyní, kdy včelstva mají plod oproti jiným stanovištím kde plod je nula. Schopnost snůšky je mizivý pokud není přínos a přínos není pokud je včelstvo v "úspornem režimu". Takže je nutné vědět zda je včelstvo nastartované a schopné vůbec nějakou snůšku využít. Nejhorší je u včelstva hlad a ten může nastat i na stanovišti kde ostatní kolegové točí jak jim přetékají medníky. Vtom je zakopán pes v cyklu rozvoje včelstev a podmínkách rozvoje a velikosti izolace od vydatné snůšky po jarním proletu. _gp_
.........
T (178.22.116.252) --- 14. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017) (71028) (71030)
Ochota sbírat mi přijde trochu zavádějící a je možné z té doby porovnat množství producentů? Aspoň odhadem?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71034
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Potu?ník Václav (e-mailem) --- 14. 10. 2017
Váha - loupe? nebo snů?ka? (70934) (70935)
Zazimovaná včelstva zatím, zdá se, stav normální. ALE - za poslední dva týdny přínos 0-7 kg průměr cca 3 kg. Na snůšku nevěřím, zřejmě loupež nějakého kolabujícího včelstva v okolí. Teploty jsou už dost nízké a navíc hodně fouká vítr. Podle váhy se mě to jeví jako postupné narůstání přínosu za poslední měsíc. Tedy jako úbytek spotřeby, který ale souvisí i s ukončením plodování. Včelstva jsem nerozebíral. Jsem zásady, po zakrmení ulož rozpěrák a hledej jej až když kvete jíva. Spad VD je nerovnoměrný, u jednoho včelstva velmi vysoký. Včera jsem fumigoval, za týden sem dám zprávu kolik spadlo. VP
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71035
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 15. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017) (71028) (71030) (71032) (71041)
"Ochota?
spíš schopnost najít medovici.
U květového nejsou velké rozdíly, ale u medovice je rozdíl ve včelách někdy značný.
Schopnost najít a asi i navigovat ostatní.
Karel"
----------------------------
Něco na tom bude. Z té doby si kolikrát pamatuji, že jsem třeba uprostřed lesa, kde po kytkách nebylo ani památky, viděl včelu slídit na smrku nebo jiném stromě.
Navigace možná potom není takový problém, pokud si včela dokáže zapamatovat vůni přinesené sladiny.
Obávám se ale, že tato vlastnost na druhé straně přispívá k vyšší slídivosti takových včel a tím k většímu nebezpečí vzájemného vykrádání úlů. Zvláště u dnešních nástavkových úlů s velkými česny ve dnu úlu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71042
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 15. 10. 2017
Re: VĂĄha - loupeĹž nebo snĹŻĹĄka?
tak ty přínosy ti potvrdím. Krmil jsem po 15 kg. Některé narvány zásobama a některý jak před krmením. Obyčejná tichá loupež. Poznáš je podle letu na česně. Ty nejvíc létající budou brzy na suchu. Ještě počkám a musim přehodit pár plných do vykradených. Horší co se nedá napravit je že to podstatně zesláblo. Standa ---------- Původní e-mail ---------- Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz> Komu: vcely/=/v.or.cz Datum: 14. 10. 2017 14:11:11 Předmět: Váha - loupež nebo snůška? "Zazimovaná včelstva zatím, zdá se, stav normální. ALE - za poslední dva týdny přínos 0-7 kg průměr cca 3 kg. Na snůšku nevěřím, zřejmě loupež nějakého kolabujícího včelstva v okolí. Teploty jsou už dost nízké a navíc hodně fouká vítr. Podle váhy se mě to jeví jako postupné narůstání přínosu za poslední měsíc. Tedy jako úbytek spotřeby, který ale souvisí i s ukončením plodování. Včelstva jsem nerozebíral. Jsem zásady, po zakrmení ulož rozpěrák a hledej jej až když kvete jíva. Spad VD je nerovnoměrný, u jednoho včelstva velmi vysoký. Včera jsem fumigoval, za týden sem dám zprávu
kolik spadlo. VP
"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71043
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 15. 10. 2017
Re: PlodovĂĄnĂ vÄ?el
Bud sem slepej a nebo nevidím Letos začala mšice na smrku a jak ten rok byl suchý tak opršela a kolonie se už neoběvili. Puklice sporadicky.Zachránila nás řepka )žlutý mor) a 60 ha kmínu. Jsem ve vsi sám , tak že žádná konkurence a třetí rok 70 kg na včelstvo. Dva roky po sobě dobrý nejsou a letos třetí.Měl jsem tam svazenku ale 5 km , to byl asi jen pyl, tak daleko. Standa Přítel si koupil nové uly a celohmotný ramky Popište vaši zkušenost. Tady to nikdo nemá. Standa ---------- Původní e-mail ---------- Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 14. 10. 2017 18:38:28 Předmět: Re: Plodování včel ""Ochota sbírat mi přijde trochu zavádějící a je možné z té doby porovnat množství producentů? Aspoň odhadem?" ------------------------------------ Těžko to porovnat, za mlada bylo kilo salámu pořádné kilo, ne jako dnes za vyššího věku. Řekl bych, že počet producentů tehdy byl zhruba stejný jako dnes, možná mírně menší. Ale zvýšenou aktivitu včel bylo možné pozorovat už když se objevily první pozorovatelné kapičky medovice, třeba na listech pod smrky nebo na dubech. Na stanovišti v lese - zhruba polovina rozlohy pole, čtvrtina louky a čtvrtina všemožný les v různém stáří, bylo dříve každý rok 2/3 až třetina medu medovice. V roce tak 1985 - 90 už to bylo půl na půl nebo méně medovicového a víc květového a kolem roku 1995 byla tak třetina čtvrtina medovice a zbytek květový med. Obecně ubyla pozdnější snůška, červen, červenec až srpen, protože v tu dobu byla hlavně medovice. A přibyla raná snůška. Obecně kraňka svých rychlým jarním rozvojem oproti černé včele posunula první ranou snůšku až o tři týdny a tím defakto jakoby další snůšku přidala, přirozeně květovou. "
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71044
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 15. 10. 2017
Re: PlodovĂĄnĂ vÄ?el
A proč někde nekvetly lípy. Jsem vyučen zahradník a přírodu sleduji cela léta. Byl jsem v Janských láznícgh a tam kvetly ale podstatně málo. U nás ani kvítek at srdčitá , široko listá , no prostě žádná. Jihlava je 13 km tam trochu kvetly. Za cca 50 let jsem to nezažil Standa ---------- Původní e-mail ---------- Od: T <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 14. 10. 2017 18:38:29 Předmět: Re: Plodování včel "Pokud jde o pozdní snůšku tak oproti rokům cca 20 let zpět máme v přírodě v
množství víc než malém navíc Slunéčko asijské. Už to sleduji několik let, ale klasické Slunéčko sedmitečné je už dnes vzácností. Všiml si toho i někdo jiný? "
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71045
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 15. 10. 2017
Re: PlodovĂĄnĂ vÄ?el
Už jsem to tam někde psal . Kvetla ti tam lípa. Ato není hloupost , nám tady nekvetly. Proč _nevím Standa ---------- Původní e-mail ---------- Od: gupa <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 14. 10. 2017 18:38:29 Předmět: Re: Plodování včel "Letos mám potvrzeno u jednoho stanoviště, celé, všechny včelstva naněm, že lze jarní rozvoj nechat zaprahnout do úplné deprese včelstva a mít tak spoždění až 5 týdnů oproti jiným. A to jen proto, že snůška jarní nebyla tak blízko a lípa byla ojedinělý zdroj a akát byl vtom místě přemrzlý, vysoký les pole až za 2km. Prostě schopnost sběru byla omezena hladem, přitom zásoby byly jak po vyzimování, ale aktivita skoro nic. Takový obrázky jsou u přirozených vývojů včelstev najaře bez ruky včelaře někde v běžných neumělých podmínkách snůšky. Nikdy jsem to ještě neviděl ale celkový rozvoj začal a končí až nyní, kdy včelstva mají plod oproti jiným stanovištím kde plod je nula. Schopnost snůšky je mizivý pokud není přínos a přínos není pokud je včelstvo v "úspornem režimu". Takže je nutné vědět zda je včelstvo nastartované a schopné vůbec nějakou snůšku využít. Nejhorší je u včelstva hlad a ten může nastat i na stanovišti kde ostatní kolegové točí jak jim přetékají medníky. Vtom je zakopán pes v cyklu rozvoje včelstev a podmínkách rozvoje a velikosti izolace od vydatné snůšky po jarním proletu. _gp_ ......... T (178.22.116.252) --- 14. 10. 2017 Re: Plodování včel (71017) (71028) (71030)
Ochota sbírat mi přijde trochu zavádějící a je možné z té doby porovnat množství producentů? Aspoň odhadem? "
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71046
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vcely (e-mailem) --- 16. 10. 2017
Fw: zajĂmavĂ˝ Ä?lĂĄnek
Ahoj!
Myslel jsem, že věci se zajímali, tak pravděpodobně, že článek by bylo užitečné pro vás, přečtěte si ji zde http://www.manygayvideo.com/engine/classes/highslide/graphics/boom.php?UE92Y2VseUB2Lm9yLmN6
Hope this helps, Vcely
-
A cookie is a small file which asks permission to be placed on your computer's hard drive. Once you agree, the file is added and the cookie helps analyse web traffic or lets you know when you visit a particular site. Cookies allow web applications to respond to you as an individual. The web application can tailor its operations to your needs, likes and dislikes by gathering and remembering information about your preferences.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71048
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Potu?ník Václav (e-mailem) --- 17. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017) (71028) (71030) (71032) (71034)
> Letos mám potvrzeno u jednoho stanoviště, celé, všechny včelstva naněm, že > lze jarní rozvoj nechat zaprahnout do úplné deprese včelstva ......
a) potvrzuji, otec měl takové stanoviště a po letech je opustil. b) Quido Sklenar, Moje včelí matička, strana 27 (Březen, pohádka Šibal)
Opisovat to sem nebudu, není to o dnešní technologii včelařství. Je to o jarním rozvoji včelstva zimovaného v jednom nástavku. Ale pokud se pochopí princip, je to o tom, že zásoby zavíčkované jsou rezerva pro přežití. A je jedno, zda jde o tři nebo o třicet kilo. A hlavně nejde jen o jaro. Pokud nemá včelstvo alespoň slabý přínos sladiny v srpnu, například bílý jetel a nedostává cukrový roztok průběžně, ale jednorázově, je omezeno plodování. A navíc poškozených včel roztočem je procentálně více. Pokud se k tomu přidají chemikálie a neobsednuté česno a podmet má včelstvo dost malou šanci. Viry a houby nevidím, proto jejich vliv nemohu započítat. Mohu jen odhadnout, že čím více je včelstvo poškozeno tím co jsem schopen posoudit, tím více mu škodí také Nosema a různé viry. VP
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71052
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 17. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017) (71028) (71030) (71032) (71034) (71052)
No, pokud se jedná o medovici a o ochotu ji sbírat, já bych to nehrotil na režim včelstva.
Podle mých názorů ochota sbírat sladinu je ovlivňována poklesem zásob už pod cca 10 kilo. Pod cca 5 kilo už ta ochota klesá velmi. Jenže kdo v létě dopustí, aby u produkčních včelstev klesly zásoby pod takovéhle množství? Takový pokles je přípustný u včelstev spíš na chov, kde se nejede na medný výnos, ale u produkčních včelstev to je dost ztráta.
Maximálně je to přípustné uprostřed maximální snůšky, kdy se vybere, co to jde, protože setrvačností už další den včely donesou dostatek sladiny a zaplní dostatečné množství buněk na udržení chutí ke sběru.
Jinak to množství zásob nutných k ochotě sbírat závisí na síle včelstva. Čím slabší včelstvo, raději v úlu přiměřeném síle než největším, tím pro plnou ochotu sbírat stačí méně zásob.
Dále ta ochota sbírat potom závisí na něčem jako životní síle včelstva. Kdysi jsem v každém úlu udržoval linii, to znamená novou matku odchovával vždy z plodu toho včelstva. U některých linií se pak stávalo, že s každou novou matkou byly včely v létě vždy o trochu slabší, až to nakonec skončilo obvykle pozdě na podzim zmizením včel z úlu a zůstaly jen plásty se zpracovanými zásobami. Varaóza tehdy ještě nebyla příčinou. V prostředí zadováku byla ta slabší včelstva určitým způsobem dobrá, protože v létě se s nimi lépe manipuloval oa lépe využívala slabší snůšky, neproplodovala je jako hodně silná včelstva.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71053
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 17. 10. 2017
Re: VÄ?elpo
prodat a bývalé hospodáře zavřít Standa ---------- Původní e-mail ---------- Od: JosPr <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 16. 10. 2017 19:00:50 Předmět: Re: Včelpo " Anketa,to jo. Prodat? Alespon s toho bude mit svaz par korun a cistou hlavu. Insolvence?Co bude mit svaz z firmy v insolvenci? Zachranovat? Prostredky koho?Svazu,clenu?Na kolik ta zachrana jeste prijde?Financni rozvaha zachrany? Jine?Nenapada mne nic rozumneho. "
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71054
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 17. 10. 2017
Re: VĂ??elpo
A kdes to vzal. Standa ---------- Původní e-mail ---------- Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 17. 10. 2017 15:12:06 Předmět: Re: VÄ?elpo "provozy jako Včelpo vznikly kdysi, snad za První republiky nebo ještě za R.-U. z tohoto důvodu, aby se členové včelařských spolků dostali k profesionálnímu zpracování a balení svých medů a mohli je tak lépe prodávat. Tu funkci už dávno neplní.... "
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71056
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 18. 10. 2017
Re: VĂ??elpo
Jejich hlavní náplní byl společný medomet a lis na mezistěny. To bývalo v každé větší vesnici, po které to putovalo podle pořeby jednotlivých včelařů. ---------- Původní e-mail ---------- Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 17. 10. 2017 15:12:09 Předmět: Re: VÄ?elpo "provozy jako Včelpo vznikly kdysi, snad za První republiky nebo ještě za R.-U. z tohoto důvodu, aby se členové včelařských spolků dostali k profesionálnímu zpracování a balení svých medů a mohli je tak lépe prodávat. Tu funkci už dávno neplní.... "
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71059
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 18. 10. 2017
Re: VĂ??elpo (71059)
"Jejich hlavní náplní byl společný medomet a lis na mezistěny. To bývalo v
každé větší vesnici, po které to putovalo podle pořeby jednotlivých včelařů."
-------------------------
To byl základní stupeň, další stupně byly, že se našla nějaká místnost a ty zařízení tak mohly být dokonalejší, větší a nepřenosné. A provozovalo se to potom obvykle na základě družstva vlastníků - včelařů.
Jak nastoupili komunisté, tak všechny ty provozovny znárodnili a spojili nějak do jednoho státního podniku. A ten potom ty malé a zastaralé zrušil a do těch vybraných investoval a proměnil je v provozy velikosti toho Včelpa.
A jak komunisti skončili, tak Včelpo a další provozy byly vráceny včelařům - ČSV.
Zhruba takhle to asi bylo.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71060
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 18. 10. 2017
Re: VÄ???elpo
Za komunistů se tato zařízení stala levnější, hlavně medomet a tudíž sijej mzačali pořizovat jednotliví včelaři. Bylo pro ně výhodnějšímít svůj, něž s plásty někam běhat či přetahovat medomet z místa na místo. Včelaření ve dvou prostorových úlech a nové technologie chovu vyžadovaly časté vytáčení a nebylo dobré čekat až na mne dojde řada.
pepan
---------- Původní e-mail ---------- Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 18. 10. 2017 10:37:05 Předmět: Re: VĂ??elpo ""Jejich hlavní náplní byl společný medomet a lis na mezistěny. To bývalo v každé větší vesnici, po které to putovalo podle pořeby jednotlivých včelařů." ------------------------- To byl základní stupeň, další stupně byly, že se našla nějaká místnost a ty zařízení tak mohly být dokonalejší, větší a nepřenosné. A provozovalo se to potom obvykle na základě družstva vlastníků - včelařů. Jak nastoupili komunisté, tak všechny ty provozovny znárodnili a spojili nějak do jednoho státního podniku. A ten potom ty malé a zastaralé zrušil a do těch vybraných investoval a proměnil je v provozy velikosti toho Včelpa. A jak komunisti skončili, tak Včelpo a další provozy byly vráceny včelařům - ČSV. Zhruba takhle to asi bylo. "
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71061
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 22. 10. 2017
Re: (71063) (71064) (71065)
Mít začátkem srpna, tz. od 1-5 srpna spad po léčbě 100 až 300, je hodně kritická oblast. Přitom ale je podivuhodné jak při fumigaci v říjnu, tz. cca dva měsíce od konce thymovaru, nic moc už nepadalo. Co to je za okres či území ZO ČSV? Díky za zprávu.
(2a00:1028:9942:42a6:8959:c46b:f76a:3b0a) --- 22. 10. 2017
Re: (71063) (71064)
první dva dny spad 100-300, pak už kolem 20 denně, postupně se to snižovalo a ke konci tak 3 - 5 denně.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71066
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JK (109.75.0.10) --- 25. 10. 2017
Re: včelpo (71068) (71069)
Citace z https://www.pravniprostor.cz/clanky/obchodni-pravo/povinnost-zalozit-ucetni-zaverku-do-sbirky-listin-obchodniho-rejstriku-po-112014 :
"V souladu s § 104 Rejstříkového zákona může předseda senátu uložit pořádkovou pokutu zapsané osobě v případě, jestliže neuposlechla výzvy rejstříkového soudu, aby mu sdělila skutečnosti nebo předložila listiny potřebné k rozhodnutí v řízení zahájeném bez návrhu nebo aby mu předložila listiny, které podle tohoto nebo jiného zákona mají být založeny do sbírky listin. Pořádkovou pokutu lze takto uložit až do výše 100 000,- "
No co těch 100 táců se v těch miliónech za pokuty už nějak ztratí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71070
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 25. 10. 2017
Re: včelpo (71068) (71069)
"Navic neplni informacni povinnost k obchodnimu rejstriku."
---------------------------------
Tyto povinnosti neplní spousta firem a nikoho to nijak zvlášť nezajímá.
Trochu se tomu divím. Stát by přišel ke spoustě peněz, stačilo by jenom zaměstnat pár administrativních sil, co by probírali firmy v rejstříku a jednu asistentku či sekretářku. Jedna výzva do firmy k doplnění listin, druhá výzva k doplnění listin se solidním zdůvodněním zpoždění, potřetí pokuta....
Případně rovnou účetní kontrola ve firmě, protože neochota uvádět třeba roční uzávěrky může být signál k podvádění v účetnictví a krácení daní. Až nakonec třeba i výmaz firmy z rejstříků.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71071
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- milka (109.238.42.8) --- 31. 10. 2017
povšechně
co se děje,že již od 16.10 do 31.10 není žádný příspěvek .
Že by to bylo profláknutýmy volbami a nebo změnou času?
Ať je to tak nebo tak,je to na pováženou,došly argumenty či
že by se témata zde na konferenci nějak přežily a není adekvátní ozvěna.S tím ale se musí počítat,vše netrvá věčně
a povětšině již to tady bylo mnohokrát publikováno a pořád dokola.Ty časy,kdy se zde prezentovali mnozí,i ze Slovenska jsou pryč a nakonec nám na této konferenci zbylo včelařů jen pár,kteří oživují tuto naši včelařskou konferenci i když si myslím,že jejich příspěvky nejsou adekvátní tomu,k čemu tato konference byla založena. Takže si vyzvedněte své
příspěvky na včely a jinak je to v pohodě.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71076
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 4. 11. 2017
Re: včelpo (71068) (71069) (71080) (71084) (71085) (71086) (71087)
Tak hodně záleží, co to byla za tekutina. Pokud to byl sirup a byly tam umělá barviva a podobně, tak buďto do výrobků pro lidi nebo možná na ochucení krmiva pro prasata a nějaká jiná zvířata.
Pokud to byl řídký levný med, se stopami antibiotik, tak bych řekl že do kvasu. Předpokládám, že ty rezidua antibiotik by zůstaly v kvasinkách a že jich tam současně nebylo tolik, aby to nekvasilo.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71088
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 7. 11. 2017
Re: včelpo (71068) (71069) (71080) (71084) (71085) (71086) (71087) (71088) (71089)
Nedivil bych se, kdyby po tomto zákazu až se to bude prodávat, přišel člověk z kdoví odkud, vysolil ze šrajtofle na ruku 50 pětitisícovek a koupil to tak jak to stolí a leží a hotovo. Tuším někde tam je hranice, kdy se ještě neprokazuje původ peněz.
Vypadá to, že Včelpo je po těch posledních zákazech down. I kdyby se to dalo dohromady, pod svou značkou se na prodeje na urovni před dvěma roky dostane tak za 5 - 10 let.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71090
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 8. 11. 2017
Re: (71093)
Teoreticky to dělávalo Včelpo, jenže naněj klekli veterináři a MZe takže zdechlo. Potom to dělal konkurenční Medokomerc s vlastním medem. Jenže ten se asi na včelaře může .. . Zkusil bych to jinde v EU nebo si baličku koupit vlastní._gp_
.........
Jirka (89.203.221.178) --- 8. 11. 2017
Ahoj včelaři. Poradíte někdo, kdo by naplnil 20g balení medu?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71094
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 10. 11. 2017
Re: Kam az jsou nekteri ochotni zajit
Na vysočině máme včelaře, který chce vychovat rezistentní včelstva na varoazu. Postup. Neléčí žádnou chemií. Staré plásty nevyváří ale pálí v kotli na topení Vletech kdy jsme měli vyšší výnosi , neoblízl ani lžičku. Co veterina to nevím. Ještě že je ode mne 24 km vzduchem. CHudáci ti okolo. Standa ---------- Původní e-mail ---------- Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 10. 11. 2017 19:50:37 Předmět: Re: Kam az jsou nekteri ochotni zajit ""Od pošumavských včeliček"...Nebyl to ten, co má kdesi na Šumavě ekologický chov včel, chová původní černou včelu a neléčí varaóru těmi ošklivými chemickými léčivy, ale zásadně alternativními? "
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71097
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 11. 2017
Re: Kam az jsou nekteri ochotni zajit (71095)
Jen bych chtěl vědět jak lze rozeznat pylová zrna akátů které vyrostli v sev. Americe (země původu), na Šumavě v Maďarsku nebo Číně? To přece není možné! Místo růstu nemá vliv na genetiku. ONO TOHLE ROZLIŠOVÁNÍ JE PODLE MNE OŠIDNÉ. V PARCÍCH A ZAHRADÁCH ROSTE SPOUSTY CIZOKRAJNÝCH STROMŮ A KEŘŮ KTERÉ hOJNĚ NAVŠTĚVUJÍ VČELY A VŮBEC BY NEMĚLO BÝT TĚŽKÉ OBVINIT KOHOKOLIV Z NÁS Z Z FALŠOVÁNÍ PŮVODU MEDU.
PEPAN ---------- Původní e-mail ---------- Od: JosPr <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 10. 11. 2017 16:00:21 Předmět: Kam az jsou nekteri ochotni zajit " www.ceskenoviny.cz-v Praze prodaval prodejce med od Posumavskych vcelicek z Ciny...Neskutecne,co jsou nekteri z nas ochotni delat pro cinkani do vlastni kapsy. "
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71098
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 12. 11. 2017
Re: (71093) (71094) (71099) (71100)
SZPI a SVS jsou divadelníci. Hrají divadlo jak pěkně klepou raubíře po prstech. Opak je pravdou. Jak může provozovna pod dohledem SVS "vyrábět" med co je falšovaný?? Hrajou to pěkně. _gp_
............
JosPr (46.135.87.37) --- 10. 11. 2017
Re: (71093) (71094) (71099)
V potravinach na pranyri je botanicky a geograficky puvod pylu uveden jako cina,indie,v lesnim medu nalez sulfitoveho karamelu,vic potrobnosti je zhrnuto v poslednich prispevcich ve foru zpravy z tisku.Clanek na ceske noviny je malo presny,novinari nezklamou nikdy.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71102
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 17. 11. 2017
Re: (71103)
měsíc nic a za dva dny 70 kg . Jak kdy. Ale med přes 130 kč neprodáte. Standa ---------- Původní e-mail ---------- Od: e-mail/=/nezadan Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 16. 11. 2017 19:23:05 Předmět: "Jak vám chodí zákazníci pro med? Navzdory neustálým zprávám o nedostatku medu a jeho zdražování, u nás okr. Opava už druhým rokem nejmenší zájem za poslední roky. Med od včelařů je v každém obchodě, ceny přijatelné - kolem 150kč. Asi už lidem nechutná? "
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71106
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.212.49) --- 19. 11. 2017
Re: (71103) (71105) (71107)
Prostě ze dvora prodat med od 10 včelstev jen s cedulí na plotě je problém, 3-5 let zpátky několik metráků - nebylo na nový rok co prodávat. Teď nejde prodat z domu, kilo na sto korun nikdo nestáhne, tak to každý tlačí do krámů kde je ještě navíc marže, takže minimum 150kč, to je furt o dost méně než řetězce.
Pekárny, cukrárny, elektra, zahradnictví, občerstvení, samoobsluhy.... všude kvanta medu už i od cizích včelařů. Medu je sice více než běžné roky, převážné jarní, ale čím dál méně se med jí. Už ani neslyším že by kdo namazal chleba s máslem a vrstvou medu. Jen med do čaje a vánoční pečení včelaře tak jako dřív neudží, mladí se do toho taky nepohrnou.
Zřejmě jsou tyto situace lokální.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71111
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 21. 11. 2017
Re: (71103) (71105) (71107) (71111)
"Prostě ze dvora prodat med od 10 včelstev jen s cedulí na plotě je problém, 3-5 let zpátky několik metráků - nebylo na nový rok co prodávat. Teď nejde prodat z domu, kilo na sto korun nikdo nestáhne, tak to každý tlačí do krámů kde je ještě navíc marže, takže minimum 150kč, to je furt o dost méně než řetězce. "
------------
Já bych od oka řekl za prvé že to je dotováním včelaření. Lidi, kteří spotřebovávali a kupovali větší množství medu a měli kde dát úly, využili dotací a pořídili si sami včely. Zůstali jen ti, co takové plochy nemají a ti jsou uvnitř měst a na venkov ke včelaři "do dvora " se jim moc nechce.
Například co jsem letos jezdil nějakými mistními linkami autobusem a vlakem, tak v ve všelijakých vesničkách je ze silnice a železnice vidět plno nových nástavkových úlů.
A za druhé straně jak byl dříve trend chtít všechno přírodní a lite a odmítat všechno umělé a narvané tuky a cukry, tak dneska to jde trochu zpátky. Máslo a sádlo už není fuj a rostlinné tuky huj a podobně to je s cukrem a medem. Zvláště když se promítne rozdíl v ceně obyčejného cukru a medu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71115
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 21. 11. 2017
Re: (71103) (71105) (71107) (71108) (71109) (71110)
"Ja taky neberu super hyper,ale venkovske obchudky,ktere se pomalu zaviraji jeden po druhem.Dopadne to jako s hospodami,po zakazu koureni jich vetsina skoncila,na zbytku visi cedule "nekuraci,kde jste?"
--------------
Venkovské obchůdky jsou problém, protože nikdo nechce platit o 20 - 40 % víc za nákup než v supermarketu jen proto, aby venkovský obchůdek měl marži a uživil se.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71116
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.26.66) --- 21. 11. 2017
Re: (71103) (71105) (71107) (71108) (71109) (71110) (71116)
Ona by spousta babicek a dedu rada platila i krapet vic kdyby mela kde.Takhle jim nezbyva nez o berlicce vyrazit na autobus,dojet do super hyper,nakoupit na cely tyden,chleba,rohliky nacpat do mrazaku a byt z toho cely tyden.Atrakce na pul dne,kdyz to spoji s doktorem,tak na cely....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71117
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 25. 11. 2017
Re: Tisk (71119)
Taky staří včelaři mohli odcházet a noví je nenahrazují.
Případně "dotační" včelaři už zjistili, že včelaření zas takový med není a tak snižovali počet včelstev na minimum nutné k tomu, aby nevraceli dotace.
Jinak ale obecně letos aspoň u nás nebylo moc vhodné počasí ani pro přípravu odělků, tak je možné, že se více včelařům než jiné roky oddělky nepovedly.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71120
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 26. 11. 2017
Re: Tisk (71119) (71120) (71121)
No u nás v organizaci to sice opticky vypadá pořád stejně, ale mladí nepřibývají.
Já myslím, že skutečný propad u nás začne za nějaký rok, protože v současné době je u nás kolem silnic a železnic velké množství nových nástavkových úlů, pravděpodobně pořízených z dotací. A mně připadá, že tam je převčeleno a včely nemají dostatečnou pastvu.
Ještě tento a příští rok jsou u nás dotace, takže ještě mohou být nějaké nárůsty. Pak prý mají dotace na nové úly skončit.
A podle mne toto převčelení buď vyústí ve větším šíření parazitů a nemocí, tudíž většími úhyny přes zimu a rozšiřování ohnisek třeba moru nebo o něco později plošným zklamáním spousty včelařů a jejich ukončením včelaření.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71123
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.212.49) --- 3. 12. 2017
Re: Konference (71124)
Jasně že funguje.
Já se zeptám jak to vidíte s nedostatkem včelího vosku. Poslední dobou kovovýrobci nabízejí různé vařáky a lisy na vosk. V časopisu včelařství taky tlačí na včelaře aby zpracovávali voští na nejvyšší kvantitu i kvalitu vosku na výrobu mezistěn.
Není mi jasné, co budou včelaři dělat za rok nebo dva s tolika voskem, když výkupní cena je doteď směšná a určitě půjde po nadprodukci ještě dolů. Taky zařízení na vytavení vosku, od cca 8000 do 30 000 pro malovčelaře je finančně nenávratné.
Snad jediné pozitivum, že si můžete nechat udělat mezistěny jen ze svého vosku a vyhnout se falšovaným vyrobených z výkupního vosku.
Mám pocit že se tu tvoří další umělý boom, tentokrát namísto medu směřovaný na vosk, ač si to ,,trh nežádá".
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71125
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.68.200) --- 3. 12. 2017
Re: vceli vosk (71127) (71128) (71129)
Mezisteny z vlastniho,varianta jak si zavrit kolobeh vosku,ci nabizet na prodej vosk,za jehoz kvalitu ruci vcelar,ktery muze pozadovat daleko vyssi castku,tedy pokud mu ji nekdo zaplati,a nesahne po dovozu.Malych vyroben vznikla spousta,vznikaji dalsi,cena za vyrobu adekvatni zpracovani mensich mnozstvi.Strazisko tohle nabizi od cca 250 kg za cenu o 2 kc vyssi,nez bezna vymena.Problem je mnozstvi 250 kg-zde se casto nekolik vcelaru ,kteri si duveruji,spoji kvuli mnozstvi pro vyrobu z vlastniho.Rekl bych,ze vosku je stale stejne,zatim je poptavka dik narustu novych vcelaru,ktera casem opadne,i ti novi zacnou vyrazovat vosk,cena pujde jeste niz.Osobne bych si pral,aby vcelari nekupovali dovozovy vosk,ktery se pouze tvari,ze je vhodny pro vcelarske ucely,ac je klasifikovan jako "technicky".Prani je to asi marne,nebot cesky vcelar nakupuje to nejlevnejsi,co se da sehnat,kvalita je podruzna.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71130
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.95.125) --- 3. 12. 2017
Re: vceli vosk (71127) (71128) (71129) (71131)
Asi tak,pokud se ve vosku trochu vyzna,jako pri prejimce ve vyrobne.Pokud vedomne nekoupi zahranicni radobyvosk (cest vsem dobrym voskum) a udela to,co by mel udelat a vetsina ze zprostredkovatelu to nedela- neomlati cerny,spaleny ci jinak zmrseny vosk vcelarovi o hlavu s dovetkem,ze z takoveho vosku mu nikdo nic kloudneho nevyrobi.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71132
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Červenka (e-mailem) --- 3. 12. 2017
Re: vceli vosk (71127)
Na Ukrajine se da sehnat levnejc a pokud neni pancovany, tak je vesmes od Kranek, Buckfastek, Ukrajinske stepni, Karpatek , Kavkazanek, mozna i Stredneruskych. To je stejny, jako tady. Nebo nekdo dokazal , ze treba Polsky , nebo Slovensky vosk ma jinou kvalitu, nez nas / Ukrajinsky? Pokud neni pancovany - co je na tom spatne, ze je z Ukrajiny ? Jedine, co tam muze byt, je amitraz. V jednom videu , ktere jsem videl mluvi moldavsky vcelar o tom, ze vyvazi med do Italie a uz jim par sudu vratili kvuli amitrazu. Nezkouseli jste nahodou delat testy z vosti na amitraz? Pokud ano, jak dopadly, nebo , jestli to chapu spravne, ten amitraz se kumuluje ve vosku a nejde z nej jen tak odstranit ? Pokud ano, nebude to vetsi problem, nez nejaky parafin ?
Dne 3.12.2017 v 11:15 JosPr napsal(a): > Vykupni cena vosku se odviji od mnozstvi nabizeneho vosku,vetsina vcelaru > nema duvod vosk nakupovat,nebo prodavat.Jak jste si urcite vsimli posledni > dobou je na inzercich nabizen ukrajinsky vosk za cenu 200 kc,pokud > nechcete,aby vam vcelari tento vosk dodavali do vyroben,musi byt vykupni > cena niz. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71134
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Červenka (e-mailem) --- 3. 12. 2017
Re: vceli vosk (71127) (71128) (71129) (71131) (71132) (71133)
Ja ho mam vetsinu. Bohuzel az panensky, urcite bude obsahovat amitraz.
Dne 3.12.2017 v 15:02 JosPr napsal(a): > Dnes uz se asi o cistem vosku nemuzem ani bavit-ten musi byt z panenskeho > dila z volne stavby z neparafinovanych nastavku,kolik takoveho vosku je? > Smutne,ze u rozboru vosku do 10 % parafinu se dava dobrozdani "pouzitelny > pro vcelarske ucely"-bohuzel... >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71135
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Stonjek (213.151.87.2) --- 3. 12. 2017
Re: vceli vosk (71127) (71128) (71129) (71130)
Není nad to udělat si svoje mezistěny sám. Svoje, asi 60 až 100kg si vyrábím sám na deskovém lisu a po vychytání zádrhelů pracuje víc než dobře. Protože potřebuji na výšku 35 cm a po seznámením s cenami, jsem si lis vyrobil sám. Cena materiálu asi 3000 kč. Ovšem slepé uličky a zádrhele většinou první pokus dost prodraží. Desky chladím vzduchem ti co chladí vodou píší o vzduchu pitomosti viz např. Včelařství asi 3 čísla nazpět. Rekord na 1 mezistěnu mám asi 55 s. ale normálně tak min. a kousek. Po zapojení dvou lisů se průměr ještě sníží. Celé množství mezistěn mě trvá 2 víkendy a rozhodně nejedu šestnáctky! Porovnání: Když jsem vozil ke svému výrobci a z mého vosku ujel jsem 420 km. Zabil jsem s tím 2 dny - samozřejmě víkendové. Za práci jsem dal 4 000 Kč a pak ještě sakroval jak jsou blbě zaříznuté. Teď mohu nadávat jen sobě. Protože do medníku velké mezistěny půlím, jde to pak rychle na kusy. Další důležitou součástí je separátor vosku, který vám udržuje stálou teplotu vosku u mě 70 - 75 st. Popis najdete v MV několik čísel nazpět od Karla Mišoně. Já ho vyrobil z KEG sudu a je to nedoceněný pomocník u odstředivky. Vždy když si jdu umazat ruce a montérky od vosku, vždy si vzpomenu na J. Kolomého, který pronesl, že vosk je za trest! Do kamene tesat! Zdraví R. S.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71136
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 3. 12. 2017
Re: vceli vosk
Vosk vyvářím 40 let. Před 2 roky , loni jsem nevědel proč praská , ne okolo nádoby ale napříč až se sám rozpůlí. Lom má dvě barvy a struktůra lomu je také dvojí. Podle toho soudím že v mezistěnách je něco přimícháno. Vyvářel jsem i kamarádovi a to samé. Standa ---------- Původní e-mail ---------- Od: JosPr <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 3. 12. 2017 11:40:42 Předmět: Re: vceli vosk " Za posledni-zakazniky byvali vetsinou vcelari,dnes jsou to "zprostredkovatele"vymen,kteri vosk prekupuji,nechaji si udelat mezisteny a tyto pak prodavaji.Vcelari zpohodlneli,vyuzivaji hojne jejich sluzeb.Vyrobna zpracovava dodany vosk,za kvalitu vosku by mel rucit zprostredkovatel,coz se nedeje. "
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71137
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.7.178) --- 3. 12. 2017
Re: vceli vosk (71127) (71128) (71129) (71131) (71132) (71133) (71138)
Jak zarucit pravost u desetitisicu drobnych par kilovych dodavek? Neverim,ze podobny certifikat by mel smysl a vypovidajici hodnotu.Je to jako u maleho vyrobce tvrdit,ze vyroba z vlastniho je vzdy z praveho vosku.Max.muze vyrobce mezisten pozadovat po vcelari prohlaseni,ze jde o pravy vosk.Rozborovat kazde kilo vosku nelze,tohle by nikdo nezaplatil.Ve finale by naklady nesl zakaznik nebo by vyroba mezisten skoncila.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71139
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 4. 12. 2017
Re: vceli vosk (71127) (71128) (71129) (71131) (71132) (71133) (71138) (71139)
"Jak zarucit pravost u desetitisicu drobnych par kilovych dodavek?"
------------
To je totéž jako u vykupování medu. Dokud nebude k dispozici "bazmek" za pár tisícovek, kterým výkupce na počkání ten vosk nebo med změří, záruka nebude možná.
Ani potom nebude stoprocentně zaručeno, že nastane podobný problém jako mělo Včelpo s medem, laboratoř nic nezjistí a vydá o kvalitě vosku či medu certifikát, ale veterina nebo hygiena použije pro rozbor drahou nejnovější aparaturu a ta tam ty látky najde.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71140
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.212.49) --- 6. 12. 2017
Re: Propagace medu (71145) (71146)
Jestli ani teď před vánocemi med nikdo nechce, nezbývá než skladovat v chladu i na další rok. U nás je situace podobná, lidi jedí med čím dál méně a včelařů i medu je na každém rohu plno.
Hlavně pro starší včelaře je to rána, celé roky byly užiteční coby místní dodavatelé, ztrácí se tak mnohým smysl žití, je to na některých znát.
A to jsou navíc malovčelaři, do 60 včelstev, trnem v oku profesionálních včelařů - dle odkazu níže.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71147
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78692 příspěvků(zde zobrazeno 121 příspěvků, od č. 71027 do č. 71147)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu