Včelařská konference

Pro porovnání.
Průměrná mzda je dnes 30 000 kč. Výkupní cena medu 50kč.

V roce 1994 byl průměrný plat kolem 7000, určitě nebyla výkupní cena pouhých 11,70kč/kg. Kdo zná, může doplnit.

A že je větší výnos než tehda? Ano, úměrně taky přibylo více práce, vše nejde zmechanizovat, a co lze = nekonečné investice na léta.

Tak nevím jestli je na tom včelař dnes lépe.

Ze strany výkupce je nízká cena opodstatněná, český med tolik nepotřebuje, zákazníci v obchodech a řetězcích nechtějí drahé české medy, stačí jim směska EU/mimo EU. Prostě tržní princip - bohužel. K tomu navíc podvádění je běžnou praktikou mnoha firem, jak získat krátkodobou konkurenční výhodu a zatlačit na konkurenci - viz. včelpo.

Prodej ze dvora taky není tak jednoduchý. Přibývá tu navíc práce se skladováním a prodejem a musíte si dělat reklamu a nakonec vyřadit ze hry včelaře z okolí. Velký trh nebo malý trh = princip je stejný. Jestli byl plánovaný systém špatný, ten tržní je ještě horší.

Tolik Fňuku.

Přesně,zlevňovat pro koncový zákazníky ani náhodou.Ceny držím 140,- za sklenici a spousta lidí z měst dává v pohodě 160,-.A vždycky prodám úplně vše a ještě musím lidi odmítat,aby bylo i pro rodinu.

snížit cenu ve skle je hloupost. Za 80-120 Kč určitě prodávat nebudu. Asi snížím stav včelstev na tolik kolik prodám mezi lidi za 150 Kč. 20 včelstev a dost. Ve volném čase budu odpočívat- vždyt si to zasloužím......

Stydet se urcite nebude.Zase se najdou pitomci,kteri mu ho daji.Spis by mne zajimalo,jaky zaludek musi mit ti,co pro nej delaji vykup medu...

Za 50 ? Není kam spěchat. Ostuda kdo na takovou cenu přistoupí a prodá. Faktem je že nabídky medu do českého výkupu jsou na historických minimech oproti dovozům, které jsou na maximech. Něco je natom špatně? Ano.

Osobně ruším smouvy a snižuji ceny ze dvora. Takový postup je jediný správný. Kdo si myslí něco jiného dělá chybu a nahrává takovým spekulacím s cenou za med 35Kč, 50Kč atd.

Kde je řešení a alternativa a může koupit med ve větším? Tz. od 100kg a výš jinde? Napadá mne bazos.cz, včelařské bazary, včelařská fóra, atp. O med na trhu a prodej přes internet zájem je za mnohem lepší cenu. Vedle ceny koncovýmu zákazníku mezi 80 - 120Kč/kg.

PS: Špačkovi styďte se, za 50, to by jste nevčelařili dnes ani ve Vašem nejlepším snu. Už se za včelaře ani nemůžete považovat a to jsem si Vás Vážil hodně hlavně za odborné články ve Včelařství toho času.

A ten fake o řepce na fb si příště odpusťte. Žlutá pole jsou, protože Babišovi funguje fabrika na biopalivo. Nejde jen o Česko, ale i Rakousko, Polsko a Vaše kolegiální Německo. Řepka je dobrá plodina u úlu a lepší než něco, co nekvete. Asi Vám vadí, že se vykupuje čím dál méně. Že? Protože zájem od českého zákazníka přímo od včelaře se oněj zvyšuje velmi a do Vašeho výkupu se nedostává jako kdysi.

Vy ale med už nepotřebujete, vy jste přeci výrobci a dovozci certifikované homogenizované směsky. Tak naco ho platit.

Vše dobré.

_gp_
.........
Jan (90.179.108.52) --- 15. 5. 2018
Výkup medu

http://www.medokomerc.cz/nas-med/vykup-medu

http://www.medokomerc.cz/nas-med/vykup-medu

Severní morava 250m , skončila řepka, předběžný odhad 10kg medu průměr. Kdo točí víc, a že jich je, bude mít hladové včely, chybí jim letos kus rozvoje. Oddělky to potvrzují, mizérie, není z čeho pořádně brát. Ani roje. Bída

Tady v Českým ráji řepka je pryč, kvetou akaty a voní jak při medobrani. Vytočil jsem 30 % ročni sklizně na 17% vlhkosti dle refraktometru. Med je hodně světlý a velmi voňavý. Všechno bylo plné, tak šel do sklenic. Asi dobrý rok.

Dnes spadlo behem bourky 30 mm,vetsina sice utekla po leta neoranych polich tvrdych jako beton,ale les pil a jeste by vypil dalsi spoustu vody...

Severní předhůří Beskyd
Akát v plném květu, ale nemá být moc teplo, tak z něho asi nebude moc. Rozkvétá zahradní maliník, divoký nevím. Ale začíná nakvétat černý bez a to u nás vždy znamená konec bohaté jarní snůšky, a začíná už pozdně jarní a časně letní, u nás tradičně slabá.
Začínají být sekané travní porosty, takže ta troška z květů, které v těch travách ještě rostou, taky skončí.

V nasi casti okresu Prostejov pod Drahanskou vrchovinou repka jeste asi tyden pokvete,krasne meduje.Zacina inkarnat,vcely na nej zacinaji naletavat,objevuji se prvni kvety na akatu,vzhledem k predpovedi na pristi tyden z nej nejspis bude prd.Svazenka dostala v noci hlt vody,potahla se od zeme.Vse chce vodu.Bez ni bude malina a ostruzina zalostna.

Tak tady v jižní části okresu Prostějov řepka konec, kvetou akáty ale těch je tu poskromnu, lípa odhaduji tak 10-14 dnů a pokvete. Do této doby sucho akorát na dnešek v noci přeháňka - pod stromama sucho. Medníky tak napůl a to ne u všech včelstev.

V nižších a středních polohách byl začátek plodování a letu (nad 12°C) až na počátku dubna, dneska končí na mnoha místech hlavní snůška z řepky - půlka května, dohromady 45dní - rozplodování, výměna generací, zesílení ... nemožné.

Část medu nechávám včelám, tak medníky mám na točení s bídou u třetiny včelstev, určitě ne plné. Ostatní nula. Snad to poslední dny zachrání.

Tak rychlé jaro nepamatuji, zima zima, prásk jaro/léto.

tady dokvétají jabloně.Smrků habaděj,mají periodu a krásné přírůstky.Do 14 dnů vykvetou maliníky.
Řepka je cca v 1/3 kvetení.
Přes noc klidný deštík,pohoda


Jaroslav Č. (88.101.108.197) --- 11. 5. 2018

Moravská brána 230 m.n.m řepka končí. Ještě týden budou na řepce paběrkovat. Kvetou akáty, do 14 dnů pokvetou lípy, mám ještě v doletu inkarnát a 2 ha svazenky. Pokud potrvá teplé počasí, tak kolem 10.července budu dokrmovat min 15 kg cukru. Asi bude hodně rojů, smrky už tady nemáme

Moravská brána 230 m.n.m řepka končí. Ještě týden budou na řepce paběrkovat. Kvetou akáty, do 14 dnů pokvetou lípy, mám ještě v doletu inkarnát a 2 ha svazenky. Pokud potrvá teplé počasí, tak kolem 10.července budu dokrmovat min 15 kg cukru. Asi bude hodně rojů, smrky už tady nemáme

Jeste jsou nekde zelene smrky,ktere nepochroupal kurovec ke svacine???

A co puklice na smrku? Vývojová stádia u nás (vysočina)zatím nenalezeny. Jen staré vyschlé krunýřky z loňska.
Kolonie mšic na mladých výhoncích? - ještě brzo řekl bych tak za 2-3 týdny snad.

Dobrý den, nevíte někdo o něčem novým ve včelaření? Po přečtení tohodle (https://vcelimor.cz/historie-vcelareni/) článku mi došlo že využíváme všechno podle starých systémů. Chtělo by to něco nového.

Jak vypadá řepka na jižní moravě - dokvetla?, už točíte?

Na severu moravy 250mnm začínají květy řídnout, vypadá to na poslední týden snůšky. Zapršelo, 25°C.

Tak ty 3 oči má pro vidění potmě v bunkách v ulu. Ne na orientaci v přírodě.
A žádný kompas , buzolu ale přepočet uhlu ůl slunce zdroj snůšky. Tak to
platilo, pokud se včely někdo nenaučil novým kouskům Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 5. 2018 20:51:32
Předmět: Re:
"Učil jsem se že včela se orientuje v přirozeném vždy podle Slunce a to
jednoduchými očky které má nad složenými. Ta orientace probíhá ikdyž je
slunce zastíněno oblačností nebo mraky. Umí rozpoznat odražené světlo.
Krajinu zobrazuje Slunce tak že odráží vlastnosti a struktury povrchů. Vždy
za orientací včely v přirozeném prostředí může Slunce. Jedinou orientaci
bez Slunce v poslední době člověk více využívá s navigátory a stroje které
takové navigátory mají jako systémový prvek._gp_

Jsou tři. Pokud nějaká chemie dokáže ovlivnit nervová zakončení, vliv nato
samozřejmě může být.
> (213.180.53.196) --- 9. 5. 2018
Re: (71613) (71614) (71615) (71616) (71617)

Tedy si myslím, že včela je schoná vyletět podle kompasu za snuškou, ale
zpět již hledá optimální cestu podle toho že zná krajinu.

KaJi
"

Učil jsem se že včela se orientuje v přirozeném vždy podle Slunce a to jednoduchými očky které má nad složenými. Ta orientace probíhá ikdyž je slunce zastíněno oblačností nebo mraky. Umí rozpoznat odražené světlo. Krajinu zobrazuje Slunce tak že odráží vlastnosti a struktury povrchů. Vždy za orientací včely v přirozeném prostředí může Slunce. Jedinou orientaci bez Slunce v poslední době člověk více využívá s navigátory a stroje které takové navigátory mají jako systémový prvek._gp_

Jsou tři. Pokud nějaká chemie dokáže ovlivnit nervová zakončení, vliv nato samozřejmě může být.
> (213.180.53.196) --- 9. 5. 2018
Re: (71613) (71614) (71615) (71616) (71617)

Tedy si myslím, že včela je schoná vyletět podle kompasu za snuškou, ale zpět již hledá optimální cestu podle toho že zná krajinu.

KaJi

dnes jsem byl sbíret květ Hlohu a na listech je již medovice.. Čaj již
nebudu muset ani sladit.

pEPAN

Tedy si myslím, že včela je schoná vyletět podle kompasu za snuškou, ale zpět již hledá optimální cestu podle toho že zná krajinu.

KaJi

V Berlíně studují včely jako jedince a sledují jejich schopnost se učit a poznat krajinu okolo úlu. Pomocí čipů jsou schopni sledovat její let.

Loni to byla velmi zajímavá přenáška na toto téma.
Jméno profesora mě vypadlo z hlavy, ale do hodně stovek metrů od úlu se dokáže včela orientovat i když ji zmatou navigaci pomocí "kompasu".
Takže zpátky pak nemusí letět jen podle azimutu.

Mimo jiné, jná země jiný mrav, profesor apeloval na neužívání tzv. tvrdé chemie na varoázu, nebot má negativní vliv na orientaci včel. A samozřejmě i zemědělská chemie.

KaJi

Žeby příčinou při kopírování včelích tanečků byl důsledkem let tancem navedených dělnic podle pozice slunce které je stále v pohybu? Takže. Směr kopíruje pohyb slunce v čase? Zato už Nobelovka udělena byla. Nic novýho.
_gp_
........
R. Polášek (90.178.51.173) --- 8. 5. 2018
Re: (71613) (71614)

Taky jsem jednou pozoroval.
Včely , co vyletovaly z kočovného včelína za snůškou, vylétaly zřejmě ze směru česen na skoro opačnou stranu ven od lesa a do svahu, pak se zřejmě vracely a letěly podél okraje lesa mírně dolů po svahu. Dráha jednotlivých včel se koncentrovala na cípu lesa v poměrně nízké výšce 1 - 3 metrů asi 30 - 50 metrů od včelína, tam se otáčela na skoro opačnou stranu, než vyletěly a po svahu dolů dál podél lesa letěly za snůškou. Zřejmě buď na lípy dolů pod svahem na druhém okraji lesa, i když lesík byl celý lipový a kvetly prakticky všechny. Nebo letěly pár stovek metrů přes vodní hladinu na snůšku někde na druhé straně přehrady, už nevím. Zpátky se zřejmě vracely lesem rovnou "do svahu", ne "objížďkou" dokola.. Včely na druhé straně kočovného včelína vyletovaly rovnou do lesa a prolétávaly jím.
Zajímavé bylo, že na tom cípu lesa byl let včel tak koncentrovaný, že postavit se tam na chvilku v případě trochu nevhodného počasí, třeba před bouřkou by znamenalo s velko upravděpodobností chytit žihadlo. Přitom včelín z toho místa nebylo vůbec vidět, takže člověk, který by přišel ze špatného směru by vůbec netušil nebezpečí.

Taky jsem jednou pozoroval.
Včely , co vyletovaly z kočovného včelína za snůškou, vylétaly zřejmě ze směru česen na skoro opačnou stranu ven od lesa a do svahu, pak se zřejmě vracely a letěly podél okraje lesa mírně dolů po svahu. Dráha jednotlivých včel se koncentrovala na cípu lesa v poměrně nízké výšce 1 - 3 metrů asi 30 - 50 metrů od včelína, tam se otáčela na skoro opačnou stranu, než vyletěly a po svahu dolů dál podél lesa letěly za snůškou. Zřejmě buď na lípy dolů pod svahem na druhém okraji lesa, i když lesík byl celý lipový a kvetly prakticky všechny. Nebo letěly pár stovek metrů přes vodní hladinu na snůšku někde na druhé straně přehrady, už nevím. Zpátky se zřejmě vracely lesem rovnou "do svahu", ne "objížďkou" dokola.. Včely na druhé straně kočovného včelína vyletovaly rovnou do lesa a prolétávaly jím.
Zajímavé bylo, že na tom cípu lesa byl let včel tak koncentrovaný, že postavit se tam na chvilku v případě trochu nevhodného počasí, třeba před bouřkou by znamenalo s velko upravděpodobností chytit žihadlo. Přitom včelín z toho místa nebylo vůbec vidět, takže člověk, který by přišel ze špatného směru by vůbec netušil nebezpečí.

Včela neletí rovně, ale kryje se v tereních překážkách. Taky mi létaly v
pravo z vozu a oblétly asi 3 ha lesik a plné letěli kradší cestou z leva.
Bylo to divné Zprvu jsem si myslel že mi vyletěl roj a pak se vrací. Až asi
po pul hodině jsem pochopil že to je hloupost. To je příroda. Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 7. 5. 2018 21:23:22
Předmět:
"Dneska jsem naměřil rychlost včel 30metrů za sekundu což je přes 100 km/h.
Některé jsou i rychlejší.

Měřeno odhadem, na pozadí vozu během 0,2 sekundy včela proletí asi 6 metrů,
na jediném metru zastaví a vletí do česna na konci vozu. Takových je asi 5%
včel, 1% je ještě rychlejší, možná až dvojnásobně-okem neměřitelné. Ostatní
jsou pomalejší, polovina včel cca 20km/h a další ještě pomalejší.

Potvrzeno opakovaným pozorováním z 10 metrů. Všechny odlétají na sever, kde
800m daleko kvete řepka, a vrací se s nektarem z jihu (né zpět od severu z
řepky) v takto vysokých rychlostech.
"

Dneska jsem naměřil rychlost včel 30metrů za sekundu což je přes 100 km/h. Některé jsou i rychlejší.

Měřeno odhadem, na pozadí vozu během 0,2 sekundy včela proletí asi 6 metrů, na jediném metru zastaví a vletí do česna na konci vozu. Takových je asi 5% včel, 1% je ještě rychlejší, možná až dvojnásobně-okem neměřitelné. Ostatní jsou pomalejší, polovina včel cca 20km/h a další ještě pomalejší.

Potvrzeno opakovaným pozorováním z 10 metrů. Všechny odlétají na sever, kde 800m daleko kvete řepka, a vrací se s nektarem z jihu (né zpět od severu z řepky) v takto vysokých rychlostech.

JJ, to je stará známá věc, že když se matka sebere v létě z plástu, zvláště na začátku práce v úlu, že trousí vajíčka.
Jinak, když už se má matka setřepávat do nového plodištního nástavku, stejně je s tím práce, tak podle mně není od věci nástavek nejdřív rozebrat a plásty zběžně prohlídnout. Kolikrát se potom matka na nějakém plástu najde a nemusí se nic setřepávat prostě se ten plást, kde se matka najde, obvykle s plodem, šoupne do přidaného nástavku. Případně když je ještě zima, tak se přidá i druhý plás s plodem, aby mezi nimi mohla být matka v teple a vedle dají spíš tmavší plásty, které jsou teplejší.
Jinak na tuto manipulaci je spousta vymyšlenin, třeba u nízkonástavkových úlů se na pár dnů ty nízké nástavky rozdělí mateřími mřížkami, potom matka je zaručeně v tom nástavku, v kterém jsou vajíčka a nejmladší larvičky.
Nebo u plástů 39x24 se další nástavek prostě jen přidá pod stávající plodový nástavek a po pár teplých dnech se teprve provede přemístění toho plodového nástavku nad mřížku. Matka kolikrát potom už je na plástech spodního nástavku a klade, A dobře se tam hledá, protože tam není moc včel.

To mi připomíná bezcenou přednášku typu práce s nástavky místo práce s rámky, což je jako práce se včelama základ.

Radim má větší zkušenosti a popisuje svou práci fundovaně, vyvažuje populaci vkládáním nového místa, ikdyž samotný odběr zavíčkovaného plodu do jiných včelstev k posílení je pro udržení populačního maxima nutný.

Matka u přehazovače prázdných nástavků se snaží přežít tím že pobíhá okolo mateří mřížky po prázdných plástech bez možnosti klást tak dva dny, ano cca 40 hodin trvá příprava buněk pro matku než donich naklade vajíčka, tak hore to vaří a buble rojovka pěkně v horku a těsnu, okolo plodu, co se právě víčkuje přenáší třebai přes mžížku dělnice vajíčko do misek těsně nad ní, kde se vzalo? Prostě od matky co jednoduše vylezlo za matkou nepoloženo. Protože matka je továrnou na vajíčka a když nemá kam klást, manipulují s vajíčky tak v mnohem větší míře samotné dělnice co se starají o plod a jsou okolo matky. A tak se také vyrojí včely. Zatímco si fofr včelař myslí, jak vyzrál nad včelími pudy jakousi mřížkou.

Prosím Vás až někoho toto napadne takto rozšiřovat tím že matku strčí do prázdného neobsedlého díla a na mezistěny, rychle nato zapomeňte a zkuste otom co píšu se někde dozvědět více, protože dát matku do prázdného neobsedlého prostoru bez ničeho je jako ji zamáčknout.

Samovolnou produkci vajíček rozjeté matky lze krásně pozorovat, kdo má prosklené úly nebo stačí i sklenička kam se matka vloží, prostě rozjeté matky často za sebou vajíčka doslova trousí - když musí tak musí. A takto často včelaři popisují v podstatě běžný jev přenosu a položení vajíčka nebo larvičky do mateří misky těsně nad vloženou mřížku.
Takže trochu z praxe včelařů o mateří mřížce a matce vložené pod ní a přesto nerozšířeném a dobře vyrojeném včelstvu.

_gp_
.........

> (e-mailem) --- 5. 5. 2018
Re: PĹ?idĂĄvĂĄnĂ­ mednĂ­ku 39x24

Jaképak převěšování, podsadím nástavek s práz dnými plásty a mezistěnami
MATKU ZETŘEPU PŘÍPADNĚ DO PLODIŠTĚ A CO BYLO V PLODIŠTI TO JE V MEDNÍKU
nijak se stím nemaluji.<

www.vcelari-litomysl.cz-Vcelpo prehled pohledavek a zavazku.

>Ano Vigorky F1 se i bez protirojového opatření nerojí (4 nástavky). Těch linií bude víc, tvrdí to i Sedláček (Bučovice), který dělá oddělky a matky po řepce z těch včelstev, které se nevyrojily. Které se vyrojí, vyřazuje z chovu. <

Ještě tu o Krakonošovi a o držgršle Trautenbergovi. _gp_

Jaképak převěšování, podsadím nástavek s práz dnými plásty a mezistěnami
MATKU ZETŘEPU PŘÍPADNĚ DO PLODIŠTĚ A CO BYLO V PLODIŠTI TO JE V MEDNÍKU
nijak se stím nemaluji.
---------- Původní e-mail ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 5. 5. 2018 15:31:21
Předmět: Re: Přidávání medníku 39x24
""Zeptám se, vy tedy převěšujete nezavíčkovaný plod? Já jsem vypozoroval, že

nejvíc náchylný k rojení je zavíčkovaný, na něm včely už nepracují a navíc
topí = rojovka. 3 a více zavíčkovaných rámků vedle sebe během kvetení řepky
= roj. "
----------------
Jestli to je na mně, nevím určitě, nicméně odpovím.
Převěšuji převážně nezavíčkovaný plod, protože zavíčkovaný plod plásty brzo
uvolní k dalšímu zakladení a o to později můžu jít do včel příště. Jinak
plodiště i medník upravuji takovým způsobem, že plásty pokud možno střídám.
Mezi dva stejné plodové plásty v plodišti vkládám mezistěnu nebo prázdný
zásobní plást, mezi dva stejné plodové plásty do medníku vkládám třeba taky
prázdný přidaný plást nebo plást s medem nebo i mezistěnu. V ideálním
případě tak jsou plásty proložené, vždy je plást s plodem , potom nějaký
plást bez plodu, potom plást s plodem....
Ale nemám na to přesná pravidla, takže to z fleku nedokážu jednoznačně
napsat. Prostě rozeberu včely a podle toho, jak vypadají a podle síly, se
zrovna tehdy hned rozhodnu a potom ty plásty skládám dohromady. Když jsou
slabé včely, tak je klidně poskládám tak, jak jsou, nebo přehodím jen
nějaký ojedinělý plást.
Co se týká stejných plástů plodu vedle sebe, když se to nechá tak, vznikne
totiž taková oscilace. Matka nyní začíná klást svou letní normou nad 2000
vajíček denně, dokud je do čeho, takže udělá plno plodových plástů za
sebou. Pak je v těch plástech plno, matka má kolem sebe jen zakladené
plodové plásty i když třeba kdyby přešla na druhou stranu nástavku, tak tam
má volno a mohla by klást. Ale poprvé v roce, obvykle zrovna v tom období
květu řepky, to často nedělá a místo toho přestane klást a načne rojovku.
Když se ale ta situace překoná, rojovka nenastane, tak matka v tomto roce
už poměrně snadno pendluje mezi plásty v celém plodišti a třeba jen doklade
na krajích po kouskách a zase jde na jiný plást, kde zase doklade uvolněný
kousek buněk na plástu... Pravděpodobnost, že nastane rojová nálada se
potom významně sníží. A právě to přehazování a střídání plástů má za úkol,
vedle uvolnění místa pro kladení v plodišti, právě "rozbít" taková hnízda
stejnorodého plodu a tím omezit rojovou náladu.
Ovšem dnes je směr vývoje jiný, sází se na geneticky nerojivá včelstva a v
nástavkovém úlu dostatek místa v plodišti, takže matka není omezována.
"

->R. Polášek
Díky za objasnění vaší metody. Máte pravdu, při převěšení nezavíčkovaného plodu máte trochu času navíc do další prohlídky.
-----------------------------------------------

Ano Vigorky F1 se i bez protirojového opatření nerojí (4 nástavky). Těch linií bude víc, tvrdí to i Sedláček (Bučovice), který dělá oddělky a matky po řepce z těch včelstev, které se nevyrojily. Které se vyrojí, vyřazuje z chovu.

Souvislost:
U nás včelaři rok co rok přichází skoro o celá stanoviště (do 10 úlů, výjimečně až 50 včelstev), nakupovali roky F1. jsou to ti nejvzornější, vše zaznamenané, odléčené, kontrolované, z takových si brát příklad.

Geny F1 přetlačují geny místních rojivých včelstev. Bezdůvodné úhyny jsou pak i tam, kde včelař nenakupoval F1. Takový včelař - ala ,,dědula s rojily", jako jasný důkaz potvruje dramaticky zvětšující se výnosy a taky mírně klesající rojivost a už nepoužívá ani kuklu a ptá se proč mi včely hynou, když 50 let včelařím furt stejně a nic jsem nezanedbal.

Dopadnem prý jak v USA, matky už nebudou ani kam přidat. Budeme nakupovat F1 oddělky od oddělkářů. A že se v inzerátech i ve Včelařství roztrhl pytel s nabídkou oddělků, tento trend jen potvrzuje.

"To je jen čistá komerce pro matení začátečníků. Rojí se včelstvo od nepaměti a rojit se bude i kdyby se včelaři a všichni chovatelé matek na hlavu stavěli a červenali se vzteky z této pravdy pravdoucí._gp_
> R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 5. 2018 "
-------------
To je možné, já ovšem zatím vždy převěšuji.
Jinak já bych nepodceňoval lidské možnosti ovlivnit přírodu. Klidně se v nějaké budoucnosti může stát, že včely se díky šlechtění nakonec stanou ve volné přírodě nerozmnožitelné, tudíž se rojit nebudou. Jediná možnost, jak si pořídit nové včely pak bude si je koupit od nějakých licencovaných rozchovávatelů. Kteří budou vlastniz nějaký speciální drahý bazmek, ve kterém se včely množit - oplozovat matky a vznikat nová včelstva, budou.

To je jen čistá komerce pro matení začátečníků. Rojí se včelstvo od nepaměti a rojit se bude i kdyby se včelaři a všichni chovatelé matek na hlavu stavěli a červenali se vzteky z této pravdy pravdoucí._gp_
> R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 5. 2018

Ovšem dnes je směr vývoje jiný, sází se na geneticky nerojivá včelstva a v nástavkovém úlu dostatek místa v plodišti, takže matka není omezována.<

"Zeptám se, vy tedy převěšujete nezavíčkovaný plod? Já jsem vypozoroval, že nejvíc náchylný k rojení je zavíčkovaný, na něm včely už nepracují a navíc topí = rojovka. 3 a více zavíčkovaných rámků vedle sebe během kvetení řepky = roj. "
----------------
Jestli to je na mně, nevím určitě, nicméně odpovím.
Převěšuji převážně nezavíčkovaný plod, protože zavíčkovaný plod plásty brzo uvolní k dalšímu zakladení a o to později můžu jít do včel příště. Jinak plodiště i medník upravuji takovým způsobem, že plásty pokud možno střídám. Mezi dva stejné plodové plásty v plodišti vkládám mezistěnu nebo prázdný zásobní plást, mezi dva stejné plodové plásty do medníku vkládám třeba taky prázdný přidaný plást nebo plást s medem nebo i mezistěnu. V ideálním případě tak jsou plásty proložené, vždy je plást s plodem , potom nějaký plást bez plodu, potom plást s plodem....
Ale nemám na to přesná pravidla, takže to z fleku nedokážu jednoznačně napsat. Prostě rozeberu včely a podle toho, jak vypadají a podle síly, se zrovna tehdy hned rozhodnu a potom ty plásty skládám dohromady. Když jsou slabé včely, tak je klidně poskládám tak, jak jsou, nebo přehodím jen nějaký ojedinělý plást.
Co se týká stejných plástů plodu vedle sebe, když se to nechá tak, vznikne totiž taková oscilace. Matka nyní začíná klást svou letní normou nad 2000 vajíček denně, dokud je do čeho, takže udělá plno plodových plástů za sebou. Pak je v těch plástech plno, matka má kolem sebe jen zakladené plodové plásty i když třeba kdyby přešla na druhou stranu nástavku, tak tam má volno a mohla by klást. Ale poprvé v roce, obvykle zrovna v tom období květu řepky, to často nedělá a místo toho přestane klást a načne rojovku. Když se ale ta situace překoná, rojovka nenastane, tak matka v tomto roce už poměrně snadno pendluje mezi plásty v celém plodišti a třeba jen doklade na krajích po kouskách a zase jde na jiný plást, kde zase doklade uvolněný kousek buněk na plástu... Pravděpodobnost, že nastane rojová nálada se potom významně sníží. A právě to přehazování a střídání plástů má za úkol, vedle uvolnění místa pro kladení v plodišti, právě "rozbít" taková hnízda stejnorodého plodu a tím omezit rojovou náladu.
Ovšem dnes je směr vývoje jiný, sází se na geneticky nerojivá včelstva a v nástavkovém úlu dostatek místa v plodišti, takže matka není omezována.

Zeptám se, vy tedy převěšujete nezavíčkovaný plod? Já jsem vypozoroval, že nejvíc náchylný k rojení je zavíčkovaný, na něm včely už nepracují a navíc topí = rojovka. 3 a více zavíčkovaných rámků vedle sebe během kvetení řepky = roj.
U F1 matek je to podle linie, vigor se nevyojí vůbec, sklenar občas, singer vždycky a můžete dát nástavků i deset.

"Dobrý den, jsem začínající včelař. Na jaře jsem zakoupil včelstvo na 10R 39x24 a bylo obsazeno asi 7 rámků. Nyní je včelstvo v jednom nástavků na 11R (studená stavba) a začíná se plnit a za chvíli budou všechny rámky obsazené včelami. Mohu přidat medník jako druhý nástavek (pod medník mateří mřížku)? Nebo musím rozšířit plodiště do dvou nástavků a třetí nástavek bude jako medník."
---------------------
Asi je těch metodik hodně, ale původní metodika v dvouprostorém úlu je zhruba nyní přidat mřížku a nad ní obsadit plásty s mladým plodem a plásty s medem medník. Ostatní plásty nechat v plodišti. A pak postupně rozšiřovat do plodiště mezistěnami nebo zásobními plásty a do medníku převěšenými plásty z plodiště zase s mladým plodem. Vychází to zhruba na týdenní až dvoutýdenní interval, kdy to je třeba dělat. Pokud se to dá udělat při studené stavbě nebo pokud se dá studená stavba předělat na teplou stavbu.
Jak je plně obsazený medník a plodiště, tak se potom musí plásty s medem z medníku vybírat a vytáčet a místo nich zase plásty z plodiště s plodem, do plodiště zase vytočené plásty nebo mezistěny. Pokud zásoby medu ještě nejsou na vytáčení, tak točit plásty, ty s plodem do medníku k vylíhnutí, ty s troškou zásob dolů do plodiště k zakladení.....
Toto by mělo stačit u 2x 11 plástů 39x24, pokud matka není náchylná na rojení a počasí rojení nepodněcuje, k tomu ,aby se nevyrojily.
U jednoho plodiště 11x 39x24 a dvou medníků 11 x 39x24 je problém v tom, že plodiště na 11 plástů 39x24 je dnes spíš už malé, zatímco plodiště na 2x11 plástů 39x24 je dnes u slabšího včelstva pořád velké a obtížně se potom med vytlačuje přes mřížku do medníku, aby šel vytočit. Jedině směřovat, podobnou manipulací s plásty s plodem, jako jsem napsal výše a případně otevřeným očkem v horním nástavku plodiště a v medníku a zůženým česnem dole, k tomu, aby matka kladla nejvíc v horním nástavku 11 plástů pladiště hned pod mřížkou a spodní nástavek byl spíš místo pro vyléhání létavek

Prosím Vás o radu nebo odkaz, kde bych mohl najít postup na výrobu rámečků 39x24. V balíku co jsem koupil mám laťky bez výřezu, laťky s výřezem a ještě jsou tam laťky kratší cca 13 cm a s těmi si nevím rady jak je tam umístit. Děkuji Vám za radu. Sluníčkový den. Jelínek Josef

Já mřížku nedávám snad 20 let. Někdy se trochu ohne dtát v mřížce a matka
přejde nahoru a včely jí dělají místo na kladení. Potom je plod i med všude
a při točení se to musí přebírat sem tam. Letos ta snůška moc silná není a
mám na 3 rámcích kladeno i v třetím nástavku. To nevadí až při točeni pokud
tam bude plod tak jim to tam nechám a vyberu to nakonec až vyběhne, at nemám
řepku v lese.. Je to letos divný rok. Ráno 6 stupnů a celý týden fiči jak u
ventilátoru a to nic moc nemeduje. Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 4. 5. 2018 20:49:35
Předmět: Re: Přidávání medníku 39x24
" Jde to s mrizkou i bez,zalezi jaka je snuska.Ja osobne bych mrizku zatim
nedaval,pokud neni prioritou nastavek medu a rojovka dik 1 plodisti.Jestli
je silna snuska trebas z repky,ci akatu,zaklade matka v 2.nastavku 2-3
ramky,zbytek nestihne a vcely zanesou ramky medem.Pak bych prendal ramky s
medem do 3.nastavku,doplnil zakladene ramky ve 2.nastavku mezistenami,dal
mrizku a doplnil mednik.U slabe snusky matka vetsinu 2.nastavku
proklade.Mrizka rozvoj brzdi,1 plodistni v tuto dobu nebude stacit.Muj
nazor.
"

Pokud jsou brnklý rojovkou, tak nic jiného nechystají, ani moc nenosí, ani moc nestaví. A zbavit je rojovky jen tak nejde.

Co máte nato rozšířování za rámky - jako sčím? Je dnes problematické chtít vědět jak rozšířit, když sem nenapíšete ani co jako máte nachystáno, jako rámek s pěkným dílem pro matku, s dílem spíš do medníku, holý rámek, plastový rámek, mezistěnu, polomezistěnu nebo jinou šetřící alternativu, atp.

Pokud jste s rámky od toho jak píšete jarního zakoupení nemanipuloval, jsou opravdu z 95% v rojovce.

Nějaké obsednutí nebo neobsednutí jsou jen elementární prvky jakoby první třídy, třetí třída základní školy jsou počty do sta. Takže zkuste začít počítat jak silnou populaci v úlu máte celkem a podle toho rozšiřujte. Jde u počtů a poznání síly včelstva a podmínek o včelařský kámen mudrců a pokud ho zvládnete, můžete vyjít základku a jít o etáž výš s poznáním včelařství.

Hodně štěstí as včelama bacha, každá pracovnice má žihadlo._gp_

,, med pak není"
Oprava: med by samozřejmě teď byl, ale od vyrojení pak už včely sbírají málo a jsou po vytočení hladové.

To je nevýhoda dvouprostorového včelaření = 1N plodiště - mřížka - 1N medník. Kdo ale naopak zvládne rojení, a není to jednoduché - zvláště je-li v doletu řepka, je na tom lépe jak nástavkáři s komíny.

Včely jen v 1 nástavku budou teď na hranici vyrojení, určitě rozšířit, nástavek nad, nejlépe i pod = 3N. Teploty už na to jsou dobré. Při 3N mřížka netřeba, plod bude sice i nahoře, ale většina bývá jen med jak píše JosPr

Protirojové v tuto pokročilou dobu je převěsit hned 2 rámky převážně zavíčkovaného plodu do medníku do středu nástavku.

Jestli chcete nutně zimovat jen ve 2N, tak mřížku dejte jen kovovou. Plastová je nanic. Ale jen 1 plodiště by byla tutovka rojení a med pak není.

Jde to s mrizkou i bez,zalezi jaka je snuska.Ja osobne bych mrizku zatim nedaval,pokud neni prioritou nastavek medu a rojovka dik 1 plodisti.Jestli je silna snuska trebas z repky,ci akatu,zaklade matka v 2.nastavku 2-3 ramky,zbytek nestihne a vcely zanesou ramky medem.Pak bych prendal ramky s medem do 3.nastavku,doplnil zakladene ramky ve 2.nastavku mezistenami,dal mrizku a doplnil mednik.U slabe snusky matka vetsinu 2.nastavku proklade.Mrizka rozvoj brzdi,1 plodistni v tuto dobu nebude stacit.Muj nazor.

Dobrý den, jsem začínající včelař. Na jaře jsem zakoupil včelstvo na 10R 39x24 a bylo obsazeno asi 7 rámků. Nyní je včelstvo v jednom nástavků na 11R (studená stavba) a začíná se plnit a za chvíli budou všechny rámky obsazené včelami. Mohu přidat medník jako druhý nástavek (pod medník mateří mřížku)? Nebo musím rozšířit plodiště do dvou nástavků a třetí nástavek bude jako medník.
Zimovat bych chtěl ve dvou nástavcích.
Děkuji za rady. L-

Včera jsem byl v Polsku v Klodsku a okolo velké lány řepky, že by i tam to způsobil Babiš?? Jinam snůška u mne je už druhý týden na váze 2-3 kg. denně. Nic moc, chybí voda a v noci je chladno. Vašek.

"Sám jsem pracoval v lestnictví a jedina změna byla, že do smrkových monokultůr byly vysazovány modříny a dnes tyto paseky poskytují hrůzostrašný pohled na holiny s modříny o výšce 12 m až 15 m trpící vývraty a břízy, smrky žádné.Situace v devádesátých létech byla poplatná pro celý systém. V hospodaření v lesich bylo vše o smrku a vše ostatní bylo okrajově. Ve školkách miliony smrkových sazenic, které se musely vysadit i když se možná vědělo o naprosté nesmyslnosti výsadby. "
-------------
Já myslím, že oni ani nevědí, c os těm holinami po kůrovcovýcgh smrcích budou dělat. Dneska blábolili v televizi, že na těch kopcích budou vysazovat břízum, olši a jeřáb. Což o to, jsou to všechno v podstatě pionýrské stromy. Ale kromě břízy, která je jakž takž použitelné, dřevo jeřábu je podle mých zkušeností jak dřevo vrby a olše je ještě měkčí. Navíc olše vyžaduje vlhkou až podmáčenou půdu a ta v kopcích obvykle nebývá. Bříza myslím taky nijak moc suchu neodolává.

v jakém kraji?

Celé generace lesníků byly vychovány na smrku. Již v létech 1988 až 2000 poukazovali nekteří lesníci na zhoršující stav smrkových porostů všech věkových kategorii a že je naprosto nesmyslné vysazovat smrky. Byli doslova umláceni smrkovou lobby. Dnes se již k tomu nikdo moc nehlásí. V situaci, kdy většinu polesí tvoří holiny to ani dost dobře nejde.Sám jsem pracoval v lestnictví a jedina změna byla, že do smrkových monokultůr byly vysazovány modříny a dnes tyto paseky poskytují hrůzostrašný pohled na holiny s modříny o výšce 12 m až 15 m trpící vývraty a břízy, smrky žádné.Situace v devádesátých létech byla poplatná pro celý systém. V hospodaření v lesich bylo vše o smrku a vše ostatní bylo okrajově. Ve školkách miliony smrkových sazenic, které se musely vysadit i když se možná vědělo o naprosté nesmyslnosti výsadby. Jedle pomalu roste v mládí, jsou obrovské problémy s okusem. Jako náhrada smrku se dá použít douglaska tisolistá nebo jedle obrovská. Velmi dobře rostou, ale je problém s ochranáři - introdukové dřeviny. To sáme platí pro dub červený. Včera v poledne jsem přišel na stanoviště, včelky nelítaly. Až v 17 hodin to začalo hučet - sucho

https://www.facebook.com/photo.php?fbid=10156145172605900&set=gm.
10155559051066801&type=3&ifg=1

Udělat seznam včelařů z daného místa a objet jejich stanoviště jestli si nenajdete vlastní úly. Potom to je rychlé._gp_
.......
(93.99.69.80) --- 1. 5. 2018
Krádeže včelstev

Letos dvě krádeže včelstev na dvou rozličných stanovištích !!

Metodika LPIS funguje !!

Jo,jo,nikdy nikdo neudelal pro zlodeje vcelstev vic nez MZe svym napadem s LPISem.
...

Letos dvě krádeže včelstev na dvou rozličných stanovištích !!

Metodika LPIS funguje !!

"Jedine co bez problemu roste,jsou koberce naletovych semenacku jedli,u tech vzrostlejsich cele jedlove houstiny.Drahanska vrchovina jich byvala plna.Dnes velkych stromu valem ubyva,schnou jeden po druhem,jsou plne jmeli "
-----------------
Ne jedle by možná nešel kůrovec. Takže dost možná jedle bělokorá má naději coby náš původní druh, pořádně zvýšit procentuální zastoupní v našich lesích. Dřevo jedlí je podle mých zkušeností v podstatě rocnocenné se smrkovým, akorát asi neporoste tak rychle.

Včelaři jakožto zkušení lidé preferují dohodu.
Ale dohoda musí být na obou stranách. Nelze se dohodnout s neználky, co si přírodu na své zahradě představují jako soubor bezúdržbových jehličnanů a trávník rovnocenný zelenému koberci v předsíni či pracovně a pro které je každá včela nebo každý brouk, motýl či zvíře, případně i každá rostlina jimi nekoupená v eshopu a nezasazená, co se na jejich zahradě objeví, nějaké nežádoucí vyrušení a jakési ohrožení.

Vytěžili 2 ha lesa. Včely to mají ve vzdálenosti 500m. Nikdo se už nestará, nelze ani projít, zarosteno pichlavým akátem. Čekám kdy rozkvete. Ani na javoru včely nevidím. Všude kolem pršelo, nás to minulo, zem praská suchem.
Z každého úlu jsem vzal 3 rámky květového. Pro rodinu a přátele stačí. Kvůli suchu další asi nebude. Už je to 8 roků, kdy se mně podařilo vytočit z javoru.

http://leteckaposta.cz/528965467

Jedine co bez problemu roste,jsou koberce naletovych semenacku jedli,u tech vzrostlejsich cele jedlove houstiny.Drahanska vrchovina jich byvala plna.Dnes velkych stromu valem ubyva,schnou jeden po druhem,jsou plne jmeli
.Kousek od stanoviste mam snad posledni pamatku jak to u nas kdysi vypadalo.Mohutne jedle,nadherne zdrave stromy bez jmeli ci jinych prizivniku,maji dost vody.Je radost sledovat,kdyz se na nich premnozi msice,stromy jsou stribrne kapkami medovice,ktera se leskne i na boruvci pod nimi...Skoda,ze je to jen jednou za par let.
.

Ps:smrky maji stop-periodu.Ty uz ceka jen motorova pila.Za vcelama mi zbyl 1 z cca 50,zatim vypada zelene a zdrave-snad mu to vydrzi.

Konecne nalilo,trochu moc vody naraz sice,ale na polich stoji voda,silnice plne bahna,kameni a toho,co cekalo na vzejiti kvuli suchu.4 prutrze za sebou,nebo jedna bourka porad dokola,tezko rict.Repka dostala konecne vodu,ted uz jen teplo a muze medovat.

to je nápad,ptát se včelařů jak vyzrát na včelaře......