78721
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", 
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. 
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
| Ehra (37.48.35.174) --- 11. 11. 2019léčení - Ekopol
Znám včelaře ,který proti varoáze celoročně používá Ekopol a 
to až 4 x.Jiná léčiva nepoužívá!Ošetřuje 200 včelstev.
 Zimní ztráty má jen kolem 5 %.Má dobré kontakty přímo na
 výrobce v Ruské Federaci,takže nakupuje Ekopol za nižší cenu.
 Možný postup léčení 3 x Ekopol a v měsici záři klickovat matky.Izolační klícky na 1 plást,po zavíčkování zničit plod,
 možno opakovat.Pro kontrolu a vyhodnocení udělat 1 x fumigaci.
 Izolační klícky mám nakoupené za 10 tis.kč.Pro případ reinvaze
 provést / dle počasí / fumigaci nebo aerosol.
 Přemýšlejte a zkoušejte!!
 Ehra.Svitavy
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 73517
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
|  (98.158.250.41) --- 11. 11. 2019
Co furt plašíte.
Vše je cajk, lokálně drobné potíže. Včelaři to asi nezvládají.
 "Celostátně nemáme hlášeny hromadné úhyny včel, ale lokálně ano. Jsou to západní Čechy, také severní Morava,“ upřesňuje Miloslav Peroutka, místopředseda Českého svazu včelařů. Přesná čísla bude svaz znát až na jaře. Některá včelstva uhynou již v tuto dobu, na podzim. Jiná ovšem nyní jen zeslábnou a uhynou až během zimy."
 https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/vcely-vcela-parazit-roztoc-uhyn-vcelstev-plzensko_1911101845_dok
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 73515
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
|  (98.158.250.41) --- 11. 11. 2019Re: Nasa včelařský pátek 8.11.2019 (73497) (73498) (73506) (73507)
Jó kdyby tak začali vyrábět něco jako vyvinul Přidal- šťavelka s glicerínem v papírových utěrkách na letní ošetření za rozumnou cenu, bral bych, než se s tím rozpouštět a patlat doma. Ale když nejde jinak nic jiného mi zatím nezbývá.
--------
 To nevyvinul. To je z Ameriky. Z té jak tam dělají všechno spatně. Mitegone (Formidol81) ?:) atd atd. :-)
 Doc.Přidal ověřoval účinnost. A je dobrá, srovnatelná s Gabony když fungovaly.
 A vyrábět to???? :-)
 Koupím láhev glycerinu, plechovku štavelky, rozpustím dle návodu a mám trvalý roztok. Vydrží i na další rok. Nebo uvařám pro ZO. Jedna várka je tak na 200 včelstev
 Pak jen namočím ubrousek a dám do včel.
 Za tohle chctete platit a pak ještě žádat o dotace na léčivo? To je tak 1 - 2 Kč na Včelstvo
 :-)
 Karel
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 73513
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| JosPr (46.135.29.220) --- 10. 11. 2019Re: uhyny - postup léčení v roce 2020 (73509) (73511)
 S tim samozrejme nelze nez souhlasit,co nejmin chemie a v pravy cas,rozhodne ne na slepo,podle nejakeho planovani na rok dopredu.
Dalsi faktor,ktery mnohdy nebereme v potaz je,ze vetsina uhynu uz s primym vlivem klestika uz vubec nesouvisi,ale s druhotnym prenosem toho,k cemu nekde v okoli prispel svym pusobenim.Dokud nebude odpovednost za zdravotni stav primo na vcelari,tak jak je papirove dano legislativou,ale schovavat se za kolektivni alibismus,tak to lepsi nebude.
 Pokud tohle nebudem prosazovat,dopadnem jako zemedelci,kteri po kazdem desti vyrazi s postriky proti plisnim a postrikovac jezdi porad.A kazdy uhyn se obrati proti tem,kteri neco naplanovali na slepo,byt v "dobre vire" ala Dol.
 Pokud jste cetli clanek na agromanualu.cz (odkaz nekde zpatky) urcite jste si vsimli "nevysvetlitelnych" nalezu tau-fluvalinatu.Kde se v pylu a medu asi vzal?
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 73512
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
|  (2a00:1028:96c8:e70a:a96d:bf7d:c693:8284) --- 10. 11. 2019Re: uhyny - postup léčení v roce 2020 (73509)
s chemií na věčné časy a nikdy jinak... za chvíli to tam budou lejt co 14 dní?
 Je třeba monitorovat a léčit tam kde je třeba jinak to nemá smysl - léčit naslepo málo napadená včelstva = takto šlechtíte roztoče k větší odolnosti, včelám nepomáháte.
 
 Vsaďte se že příští rok taková intenzita varroa nebude, po kulminaci přichází pád, populace bude mnohem menší zákon přírody.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 73511
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Ehra (37.48.53.157) --- 10. 11. 2019uhyny - postup léčení v roce 2020
Přesto,že v naší ZO Svitavy nejsou úhyny.Připravují opatření
pro nezbytnou léčbu včelstev proti varoáze.Jaro - prohlídka
 včelstev,zůžování prostoru.Nátěr zavíčkovaného plodu u všech
 včelstev na stanovišti a následně fumigaci varidolem.
 Fluvalinát pro nátěr stále učinkuje./ M 1 / Vyhodnotit spady.
 V měsici května vložit do všech včelstev pásky Ekopolu.
 Mezi plodové plásty.Podpůrný přípravek Ekopol je bez chemie,
 je pouze na bázi esenciálnich olejů.Má přijemnou vůni a
 chut medu neovlivní.Do 10 července vložit Gabony 2 až 3
 pásky na včelstvo a to zásadně mezi plodové plásty.Do středu
 plodiště,za 14 dnů pásky zvednout a vložít zpět mezi jiné
 plodové plásty.10 srpna vložit odpařovače s kys.mravenčí.
 1 září pokap štavekou,od 1 řijna fumigaci 2x + aerosol.
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 73509
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| P.Holub (2a03:ab00:101:200:990f:a0a8:9471:ea30) --- 9. 11. 2019Úhyny včelstev
Je nezbytné vést centrální evidenci podle jarního stavu včelstev!!! a k tomu počet v předchozím roce zazimovaných a následně uhynulých včelstev s tím, že SVS nebude vykonávat ŽÁDNÉ ! restriktivní akce, žádná opatření, žádné sbírání zimní měli, ale vyžádá si (za ušetřené prachy) z ÚKZÚZu evidenci aplikací POR a nasype to spolu s úhyny do mapy.
SVS nemůže hledat chyby jen u včelařů, a když už některý věc zanedbá, často na to s vysokou razancí doplatí okolí a viník je ve všech případech nedohledatelný. Tudíž takovými úvahami a současnými nařízeními se nemá smyslu vůbec zabývat.
 Konečně snad už jste všichni pochopili, že je nezbytné dělat monitoring stavu roztočů v podletí v každém včelstvu a aplikovat akaricidy pouze cíleně tam, kde je problém. Je nezbytné své údaje sdílet se svým okolím. SVS toto nikdy nepochopila a patrně nepochopí, že roztoč je konstantně všudypřítomný, že "varroóza" už je komplexním onemocněním (varroóza-viróza-nosemóza-PORóza) mají v hlavách jen krávy kuřata a prasata, do včel by se vůbec neměli plést, protože tomu problému nerozumí a "práci" za ně dělá Dol.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 73508
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
|  (2a00:1028:96c8:e70a:a926:19bf:823a:4daa) --- 9. 11. 2019Re: Nasa včelařský pátek 8.11.2019 (73497) (73498) (73506)
Stačilo, ale to by Dol přišel o bakšiš za prodaná léčiva.
 Jó kdyby tak začali vyrábět něco jako vyvinul Přidal- šťavelka s glicerínem v papírových utěrkách na letní ošetření za rozumnou cenu, bral bych, než se s tím rozpouštět a patlat doma. Ale když nejde jinak nic jiného mi zatím nezbývá.
 
 Gabon nechci moc chemie dlouhou dobu v úle - rezidua ve vosku potažmo v medu. Jak někdo řekl, není otázka jestli to tam najdou ale kdy to tam najdou (citlivost analytických metod je stále vyšší).
 Flum už letos někde vykazuje sníženou účinnost, o PF 90 ani nemluvě .
 Kdo používá Apitraz nechápu!!!? To chcete zlikvidovat poslední rozumnou chemii na podzimní ošetření - Varidol, kde stačí (zatím) 2 kapky na včelstvo bez plodu a sesype se Vám 99% roztočů...?
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 73507
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| JosPr (46.135.30.149) --- 9. 11. 2019Re: dotace 1d (73503)
 Timhle si musi kazdy neverici vcelar projit sam.Pred 3 lety jste mi neverili,ze to mozne uhynove takto je a ja pro zmenu neveril KaJimu,kdyz to popisoval daleko driv.Dnes to spis nekde neni,vetsinove se to projevuje na spouste lokalit.U nas je pomerne klid,kolapsy malych stanovist pouze 2,"zmizela"nebo dobrovolne zlikvidovana vcelstva skoro u kazdeho v radu jednotek.U sousedu je to hruzostrasne.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 73504
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Ehra (37.48.34.47) --- 9. 11. 2019dotace 1d
Vážení přátele!
 Jsem velice rád ,že se naše vč.konference znova oživila.
 Je tolik včelařských problému a otázek na které včelaři
 a zejména členové ČSV nedostávaji odpovědi.Jednak dění
 v ČSV Včela Předboj Včelpo Obora ,a já se ptám ,bylo ze
 strany ČSV podáno trestni obvinění na pana Mandarina?
 A nyni k současné zdravotní situaci u naších včelstev.
 Uhyny včelstev v ČR ZAČÍNAJÍ NABÝVAT HROZIVÝCH ROZMĚRŮ.
 Vědátoři mlčí nebo pouze mlží.I tuto MIMOŘÁDNOU SITUCI
 MUSÍME MY VČELAŘI ZVLÁDNOUT!V naši ZO Svitavy nemáme
 úhyn včelstev,ale v sousedni ZO Litomýšl jsou až
 katastrofální úhyny včelstev a to je3 největší ZO ČSV v ČR.
 To co probíhá je teprve první vlna úhynu.Rozhodne se v
 březnu příštího roku.V naší ZO ROZCHOVÁVÁME línií kranské
 včely Peschetcz s ostrovni oplozovací stanice v severním
 Baltu.Je to velice otužilá včela.Tak at se daří.
 EHRA Svitavy tel. 732372995.
 
 
 
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 73503
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| JaroslavČ. (2a00:1028:9191:c3b6:343b:3e01:ac29:f676) --- 9. 11. 2019
Maďarsko v podstatě bez včel, již se tím zabývala vláda. Jinde kolem nás je situace podobná té naší, všude mizí včely s ostrůvky, kde to nepadá. Jde to napříč všemi stanovišti bez ohledu jak a čím léčil. Soused poprvé aplikoval gabon a je bez včel. Doslova mě nadnáší ,že někdo léčil tak či onak, proto má včely, má jen štěstí. Také jsem doposud myslel jaký nejsem dobrý včelař, 60 roků prakticky beze ztrát. Teď už si nemyslím vúbec nic, ovšem kromě pocitů beznaděje a zoufalství. Jsou ale včelstva, která jsou v pohodě, jen z těch budu chovat. Snad je to cesta. Zatím mínus 60 nadějných zůstalo 160, opavsko.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 73502
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| R. Polášek (90.178.51.173) --- 9. 11. 2019Re: Nasa včelařský pátek 8.11.2019 (73497) (73498)
"ing Jan Jindra racionalizace, zlepšováky ve včelařském provozu,(sušička medu, dezinfekce, vytáčení, prodej). Chovat ze svého materiálu - místně přizpůsobený podmínkám stanoviště -"nejlepší včela je u vás, na vaší včelnici, lepší materál jinde nenajdete""
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
 To  tady píšu už  roky.
 Akorát letos se to  zřejmě nenaplnilo,  jsem včelky letos triochu  zanedbával  a nyní  se to zřejmě sečetlo  se všeobecným  tlakem  a výsledek je špatný.
 Poučení  pro  příští  roky.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 73501
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
|  (2a00:1028:96c8:e70a:a926:19bf:823a:4daa) --- 9. 11. 2019Re: Nasa včelařský pátek 8.11.2019 (73497)
Obě přednášky bezva.
ing Jan Jindra racionalizace, zlepšováky ve včelařském provozu,(sušička medu, dezinfekce, vytáčení, prodej). Chovat ze svého materiálu - místně přizpůsobený podmínkám stanoviště -"nejlepší včela je u vás, na vaší včelnici, lepší materál jinde nenajdete" zabrousil i na úhyny. Nedoporučuje používat gabon(moc chemie dlouhou dobu v úle) raději odpařit KM, na podzimní ošetření aplikuje Varidol vodní emulzi Grifinem.
 Nepužívat dlouhodobé nosiče amitrazu(apitraz) hrozí rychlá rezistence.
 
 MVDr Jiří Teplý nemoci, nákazy včel - probral hlavně MVP, příčiny, diagnostika prevence, věnoval se všeobecně dezinfekci ve včelařství, nakonec opět téma aktuální úhyny podle ohlasů to padá všude na některých stanovištích ok, kousek dál i 50% ztráty. Nastínil že půjde zřejmě o souběh varoázy+ NC + virózy...  Doporučoval naučit se pracovat s org. kyselinami(odpařovače km, pokap kš, postřik km) a používat je v chovu, střídat léčiva nepoužívat gabony nekolik let za sebou, dřív nebo později ztratí nebo oslabí účinek.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 73498
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
|  (91.221.212.49) --- 8. 11. 2019
Dneska jsem se bavil se dlouholetým včelařem asi 10 km vzduchem. Prý poprvé za cca 50 leté praxe točil v říjnu u některých včelstev jen s mednýma zásobama točil čerstvý med. Tmavý aromatický, kde to včely vzaly neví, nosily trochu i po mrazech, i teď některé nosí žlutý nebo cihlově červený pyl.
 U něho o několik dní později z perspektivních včelstev prázdné úly bez včel, jedno stanoviště celé pryč, druhé minus 70%. Varoa ty co žijí po fumigaci kolem 200VD. Spady monitoroval od podletí, použil formidoly 80, prý moc nepadalo. Virozy nepozoroval.
 
 Nejsem s ním v doletu, podobně mám stejný průběh, jen už potřetí - rok 14, 18, teď 19, je to velice vyčerpávající.
 
 Info od jiného včelaře 5km, obrovské spady tisíc a víc VD po fumigaci, žádné mizení včelstev nepozoruje, nějaká drobná ztráta do 10%. Alternativní metodiku nepoužívá, spíš tendence k všelijakému točení nástavkama jak jsem pochopil, ani matky jiné, ani selekce, léky běžné formidol plus varidol/mp10. Jsou i další v okolí co jsou zatím celkem ok, takové poklidné oázy uprostřed bitevního pole. Už to pozoruju více let, kdo tomu poseldních 5 let odolával a kroutil hlavou co s těma včelama proboha děláte, jó to jsou ty vaše silné včelstva za kterými lezete po žebříku, říkali.... letos naráz přišli téměř o vše, metodika nemetodika, med nebo cukr, nástavkový nebo dvouprostorový.
 
 Je to celé postavené na hlavu. Jsem zvědav co SVS vyhodnotí po nahlášení stavů?
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 73495
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| JosPr (46.135.25.122) --- 8. 11. 2019Re: (91.221.212.49) --- 5. 11. 2019 (73485) (73486) (73487) (73488) (73490) (73492) (73493)
 Tak nejak,nekde je ve vyboru horda duchodcu,tem nic neutece.U nas chodime vsichni do prace z niz jezdime az vecer,tak jsme radi,kdyz se vecer slezem a proberem co potrebujem.Na hlouposti nemame cas.At si chodi po kontrolach Ti,kteri berou odmeny z administrace,nase "tuzkovne" nas k tomu opravdu nemotivuje.Uz aby dotace sly mimo svaz,usetri to dobrovolnym funkcionarum spoustu prace za "dekuju" od vedeni svazu.Koneckoncu,posledni RV zamitl vyssi procenta administrace pro ZO.Dokud nebudou ZO za kvantum prace kolem 1.D spravedlive odmeneny a to castkou do pokladny (ne proplacenim uctenek),at si vyrazi na kontroly nekdo jiny.Jaksi delat vedeni svazu "uzitecneho" idiota nas prestalo bavit a nevidime v tom smysl.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 73494
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| JosPr (46.135.2.243) --- 6. 11. 2019Re: (91.221.212.49) --- 5. 11. 2019 (73485) (73486)
 Ja chystam ztraty vsechny,nejen vyssi nez 25%.Pri potvrzeni uhynu se bere,ze vcely zazimovany byly,coz taky byly.Tohle bych vubec neresil.Alespon se mozna nekdo zamysli,ze jarni termin stavu vcelstev pro 1.D je rozumnejsi varianta.(o 1.D nezadam,aby bylo jasno,nepotrebuji ji k nicemu)
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 73487
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| PavelA (93.90.164.80) --- 5. 11. 2019
    KaJi (98.158.250.41) --- 31. 10. 2019
 Vida, celý rok proti varoáze:-)
 Vysokého podílu dosáhla účinná látka tau-fluvalinát zejména v pylu (až 53 % vzorků), obvykle však v malém množství. Tomuto podílu neodpovídá jejich použití jako insekticidu v polních podmínkách, ale tento akaricid je používán i jako léčivo pro včely proti roztoči Varroa destructor. V malém množství se v pylu a medu v roce 2016 objevily i další akaricidy používané jako léčiva včel.
 
 jasně,že to tam je.
 ALE spíš jde o to,odkud byly vzorky odebírány a fakt,že včelaři "s řepkou" ještě akaricidy používají.
 Když už všichni nadávají na sedláky,že tu řepku stříkaj jak o život....
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 73484
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| R. Polášek (90.178.51.173) --- 3. 11. 2019Re:  (73472) (73478) (73479)
"Nepamatuju takové chování vos, letos navíc sežraly i zimní jabka v říjnu - samé vyžrané díry (tvrdé idaredy), švestky i hrozny."
Určitě to  byly vosy? Já jsem  letos zjistil,  že na jedné  nízké  jabloni mně přímo  na stromě nakousává  těch pár jablek  nějaká  myš. Dlouho  u nás nebyla zima s množstvím  sněhu ani v létě pořádný  dlouhodobý  déšť, který  by v norách  myši utopil  a tak  je jich  všude plno.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 73481
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| gusto (195.168.245.16) --- 2. 11. 2019Re:  (73472) (73478) (73479)
Osy hniezdia podla toho,kedy prídu mrazy..tento rok mimoriadne dlho udržujú aktivitu,aj osie aj sršnie hniezda..len v chotári uz toho vela nemajú,tak nieje problém ich vychytat na jednoduché pasce,najmä ak nemajú dolet včely,alebo je teplota pre včely nizka- stačí vyložit plastové vedro od medu,malinko vody na dno a zo sirokého okolia matky mate na jednej hromade..to isté aj skoro na jar.. 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 73480
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
|  (91.221.212.49) --- 1. 11. 2019Re:  (73472) (73478)
Nevím jak dlouho vosy normálně hnízdí, před dvěmi dny jsem jedny našel, vylétávaly ze země z díry jedna za druhou. Když jsem zadupal do země začaly vyletávat tak jsem se rychle ztratil. Na zemi u díry bylo ,,šedé papírové" voští i se zachlazeným plodem, dohromady asi 5dm2. Asi jim do hnízda něco skočilo a vybralo dílo? Hnízda jsou tedy stále aktivní, 
 Poslední 2 roky vrchol žravosti nastává v říjnu a listopadu, kdy se včely stahují do chomáče a přestávají bránit. V žádném případě nečistí jen podmet od mrtvolek, rovnou vyžírají zásoby a prý poslední včelí plod. Nepamatuju takové chování vos, letos navíc sežraly i zimní jabka v říjnu - samé vyžrané díry (tvrdé idaredy), švestky i hrozny. Já pamatuju každoroční vosí hody na letních hruškách co popadaly a rozpleskly se o zem, někdy koncem srpna, to bývala doba posledního krmení včelstev. Pak už vosy chodily jen pro mrtvolky na česno a do podmetu.
 
 Bývalo v září úl zavři a zahoď klíč.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 73479
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 11. 2019Re:  (73472)
"Tak po vítaném ochlazení, kdy včely přestaly nakupovat z okolí se potvrzuje další problém. Přes den 6°C, nekonečný proud vos. Dokud bylo teplo, včely bránily, ale i tak propustily třetinu vos. Česna jsou na jednu včelu. Lítají i do 1N včelstev, kde je chomáč přímo u očka. Loni se takovéto loupení stalo krátce na jednom stanovišti, říkal jsem si anomálie v tom roce.
Teď zase prozměnu na druhém stanovišti. Odnášejí med a údajně vyžírají přímo plod včel - to nemám potvrzeno - Víte o tom něco?"
 a
 V tuto  dobu je už  cyklus vos dávno ukončen. Oplodněné nové samičky se rozletěly  a buď už  někde zalezly nebo  si právě hledají  úkryty,  vosí  hnízda jsou  zničena, původní  vosí  matka asi mrtvá.
 Vosy,  co  přežívají, jsou pouze zbylé  vosí  dělnice ze zničených  hnízd, které  žijí  samotářsky a snaží  se loupením  sladiny přežít co  nejdéle.
 S vosami  jsem  časem  získal  zajímavé zkušenosti.
 Například jednou  na podzim zhruba v tuto  dobu  jsem se dostal  do  koryta místní  říčky na místo,  kde je koryto v  rámci regulace vyložené obrovskými  plochými  balvany vyčnívajícími  10 - 20 centimetrů  nad  hladinou  vody. Koryto  je na tom  místě v  severojižním  směru otevřené polednímu  slunci. A na těch  kamenech  těsně u  vody bylo  obrovské  množství  vos,  co  pár centimetrů  vosa,  znehybnělá  nízkou  teplotou.  Muselo  jich  tam  být stovky, možná i přes tisíc. Tehdy už  byly mrazíky, ale uprostřed řeky voda v noci  udržovala teplotu na kamenech nad nulou. Polední  slunce, pokud se pořádně opřelo, pak  dávalo  vosám naději,  že kameny ohřeje na takovou  teplotu,  že vosy budou  moct  vzlétnout a někde získat  další  sladinu, aby přežívaly i  nadále.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 73478
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| gupa (93.92.52.23) --- 1. 11. 2019Re:  (73474) (73475) (73476)
A to jsou tam ještě dva odkazy na statistiku, že jen v čr, cca4.5 milionů kg/l koncentrovaných jedů za rok se rozmíchá a vystříká do vzduchu.
>   JosPr (46.135.70.214) --- 1. 11. 2019
 Re: (73474) (73475)
 
 Hruzostrasne cteni.Pak se divme,ze s prichodem 60 je skoro kazdemu nalezena rakovina prostaty.Za par let v 50 nebo jeste driv? Uspesne likvidujem nejen vcely,ale i sami sebe.<
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 73477
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| KaJi (98.158.250.41) --- 31. 10. 2019
Vida, celý rok proti varoáze:-)
Vysokého podílu dosáhla účinná látka tau-fluvalinát zejména v pylu (až 53 % vzorků), obvykle však v malém množství. Tomuto podílu neodpovídá jejich použití jako insekticidu v polních podmínkách, ale tento akaricid je používán i jako léčivo pro včely proti roztoči Varroa destructor. V malém množství se v pylu a medu v roce 2016 objevily i další akaricidy používané jako léčiva včel.
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 73474
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
|  (91.221.212.49) --- 30. 10. 2019
Tak po vítaném ochlazení, kdy včely přestaly nakupovat z okolí se potvrzuje další problém. Přes den 6°C, nekonečný proud vos. Dokud bylo teplo, včely bránily, ale i tak propustily třetinu vos. Česna jsou na jednu včelu. Lítají i do 1N včelstev, kde je chomáč přímo u očka. Loni se takovéto loupení stalo krátce na jednom stanovišti, říkal jsem si anomálie v tom roce.
 Teď zase prozměnu na druhém stanovišti. Odnášejí med a údajně vyžírají přímo plod včel - to nemám potvrzeno - Víte o tom něco?
 
 Pamatuju roky kdy byly vosy přemnožené, ale takovou agresivitu jsem neviděl. Vosy mi opakovaně rozkousaly i česnové ucpávky z kartonu a silou je vytlačily ven aby se dostaly do prázdných úlů, kde skladuju souše.
 
 Takže ty zprávy, že v čechách vosy zlikvidovaly včelstva, něco na tom může být.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 73472
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
|  (91.221.212.49) --- 30. 10. 2019
Tak po vítaném ochlazení, kdy včely přestaly nakupovat z okolí se potvrzuje další problém. Přes den 6°C, nekonečný proud vos. Dokud bylo teplo, včely bránily, ale i tak propustily třetinu vos. Česna jsou na jednu včelu. Lítají i do 1N včelstev, kde je chomáč přímo u očka. Loni se takovéto loupení stalo krátce na jednom stanovišti, říkal jsem si anomálie v tom roce.
 Teď zase prozměnu na druhém stanovišti. Odnášejí med a údajně vyžírají přímo plod včel - to nemám potvrzeno - Víte o tom něco?
 
 Pamatuju roky kdy byly vosy přemnožené, ale takovou agresivitu jsem neviděl. Vosy mi opakovaně rozkousaly i česnové ucpávky z kartonu a silou je vytlačily ven aby se dostaly do prázdných úlů, kde skladuju souše.
 
 Takže ty zprávy, že v čechách vosy zlikvidovaly včelstva, něco na tom může být.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 73471
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
|  (2a00:1028:96c8:e70a:c400:2726:7f66:b31c) --- 29. 10. 2019Re:  (73465) (73467) (73468)
skladování je dlouhodobé, proto 25°C. Jednorázové ohřátí uzavřené lahvičky léčivu neuškodí, rozpustí parafínové vločky, říkal kdysi Kamler na přednášce. Určitě zavolejte do Dolu a sdělte tento problém, třeba obratem dodají novou šarži a pomůže jim to najít chybu ve výrobě nebo dodávce vstupních surovin.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 73470
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| JosPr (46.135.81.9) --- 28. 10. 2019Re:  (73465)
Taky to tak mame,pulka 12/2019 takova-ale po mohutnem trepani alespon kape,dalsi cast stejne sarze kape az moc-po prevraceni lahvicky ne jedna,ale dve,tri kapky,nez se povede lahvicku obratit zpatky..Dol odvadi cimdal lepsi praci.Hlavne ze chce po ZO predobjednavky v unoru.Nejvyssi cas podivat se po jinem dodavateli leciva.Napsal bych do Dolu jak s tou "huspeninou" v lahvicce kapat.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 73466
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 10. 2019Re: Slábnutí  včelstev Re:  (73420) (73444) (73446) (73447)
"Je to trosku jinak Radime,zrejme se Vam to zatim vyhlo.Ono spojeni vcelstva s viry,NC a kdovi cim je takove nahrazeni toho,co by si jinak mozna donesli loupezi.Tady misto lupicek serviruje vcelar.V takto rychle slabnoucich vcelstvech se rozpadaji socialni vazby vcelstev a nebraneni cesna naprosto nesouvisi s jeho velikosti nebo sezenim vcelstva."
a
 Právě že se mně to  nevyhlo. Je to  horší  než  před těmi  cca 3 roky,  vypadá to, že už v listopadu  mně včely stoprocentně dojdou.  Osobně si  myslím, že to  je částečně i moje vina, letos jsem nedělal  jedno  opatření  a sice neměnil  matky za mladé. Což  podle mých  zkušeností  má  na takový  jev velmi  výrazný  vliv.
 Jinak já  mluvím  výhradně o  včelstvech, kde ty sociální  vazby jsou  v pořádku. Pokud takové  včelstvo  má plod daleko  od česna nebo  česno  je příliš velké, tak  pokud včelstvo snad není  extrémně silné,  to  česno prostě nebrání. I když  tam jsou  sociální  vazby v pořádku. Možná, když  vůbec neútočí  zlodějky, tam  na česnu  nějaká  včela je, ta ale při útoku  zlodějek  zmizí  nebo letí  s nimi.
 A právě pro  zlepšení, když  se plod přemístí  těsně za česno, je podmínkou  to, aby tam  sociální  vazby fungovaly.  Když  fungují,  včely na česnu  cítí  feromony plodu i  matky, která  na plodu  je, blízko hned za sebou  a to  česno  chrání. I kdyby se při  rozebírání  včelstva rozjela loupež, takové  včelstvo po uzavření úlu dokáže svými  strážkyněmi  to  česno ochránit a loupež svého  úlu  tak  zarazit. Už  jsem si  to  mnohokrát,  i když  hlavně v podletí  vyzkoušel, že včelstvo i  masívní loupež rozjetou  po  otevření  úlu  a práci  se včelstvem, dokáže zarazit.
 Ale musí  tam  mít ty sociální  vazby na feromony plodu  a matky. Pokud je nemá, i  slabá loupež nastartovaná  při  otevírání  včelstva nebo i jen  při ukápnutí  sladiny jede pořád dál  a rozvine se během  jednotek  dnů  v totální  destrukci  včelstva.
 Včelařovou  vinou  to  bývá  typicky tehdy, když  se při  manipulaci  nešťastnou  náhodou  zamáčkne matka. její  feromony během  pár desítek minut zmizí, následně se sociální  vazby uvnitř včelstva přechodně rozruší a loupež se i po složení úlu  rozjíždí.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 73464
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 10. 2019Re: Slábnutí včelstev (73453) (73454) (73456)
" To nepopisuješ loupežící včelsto ale vylupované, pozoroval jsi tz. tichou loupež svých včelstev. " 
a
 To  se mi  nezdá,  že dlouhodobě včelařící nerozezná loupežící  a vylupované  včelstvo. Zlodějky přilétající  k  česnu  vylupovaného  včelstva jsou  váhavé. kolem  česna krouží,  než  teprve sednou  a vejdou  do úlu. To přilétající  vlastní  včela nedělá.  Ta maximálně tak  jednou zakrouží, pokud je česno  zůžené  a na něm  chmumáč včel  tlačících  se do otvoru česna a potom  dosedne mezi ostatní  včely.
 Naopak zlodějky rychle a střelbitě vylétávají  a startují  někde z hloubí  česna ještě v úlu. Vlastní  včely startují pomaleji, předtím  ještě projdou  otvorem  česna přes fungující  stráž česna,  jen málo  z nich  startuje z hloubi úlu.
 Ale pokud se jedná  o  nástavkové  úly a česno  ve dnu naplno  otevřené, tak  to  jde poznat  velmi  špatně, protože ty rozdíly se odehrávají  většinou  až  uvnitř úlu  na spodních  loučkách  lástů  nebo  na úlovém  dně, kde včelař  nevidí.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 73463
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78721 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 73461 do č. 73521)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
	 
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu